obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie: • staty_stredni_a_vychodni_evropy_baltske_zeme • zeme_byvale_jugoslavie
ls2025:polaci_v_ceske_republice

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze		Předchozí verze
ls2025:polaci_v_ceske_republice [27/06/2025 14:57] – [Vztahy mezi Čechy a Poláky] 94.124.105.226ls2025:polaci_v_ceske_republice [27/06/2025 15:06] (aktuální) – [Zpracování a anonymizace dat] 94.124.105.226
Řádek 112: Řádek 112:
 Následně byl za pomocí získaného materiálu napsán popularizační článek který slouží jako hlavní část této práce. Článek byl doplněn o analogové fotografie z Českého Těšína. Následně byl za pomocí získaného materiálu napsán popularizační článek který slouží jako hlavní část této práce. Článek byl doplněn o analogové fotografie z Českého Těšína.
  
 +----
  
  
Řádek 124: Řádek 125:
  
  
-===== Praktická část ===== 
-==== Polská Menšina v České republice ==== 
-{{ :ls2025:snimek_obrazovky_2025-05-28_231740.png?400 |}} 
  
----- 
  
 +===== Praktická část =====
 +==== Polská Menšina v České republice ====
  
 Těšínské Slezsko je region s bohatou historií a výraznou národnostní různorodostí. Po rozpadu Rakouska-Uherska došlo v roce 1920 k rozdělení území mezi Československo a Polsko. Větší část připadla Československu, kde zůstala početná polská komunita – základ dnešní polské menšiny v České republice((Stola, D. (2010). Národy, menšiny a hranice: Těšínsko po roce 1918. Karolinum)).  Těšínské Slezsko je region s bohatou historií a výraznou národnostní různorodostí. Po rozpadu Rakouska-Uherska došlo v roce 1920 k rozdělení území mezi Československo a Polsko. Větší část připadla Československu, kde zůstala početná polská komunita – základ dnešní polské menšiny v České republice((Stola, D. (2010). Národy, menšiny a hranice: Těšínsko po roce 1918. Karolinum)). 
Řádek 169: Řádek 168:
  
 ==== Identita a jazyk ==== ==== Identita a jazyk ====
-Otázka identity je pro polskou menšinu na Těšínsku jedním z nejzásadnějších témat, přičemž její komplexnost a proměnlivost odráží jak historický vývoj regionu, tak každodenní realitu života v národnostně smíšeném prostředí. Jak uvádí Małysz a Kaszper (2018), členové polské menšiny se zřídka identifikují výhradně jako Poláci nebo Češi – daleko častěji se setkáváme s tzv. fluidní identitou, která se přizpůsobuje kontextu, prostředí či osobní zkušenosti. Časté je označení „Těšíňan“ nebo „Slezan“, tedy regionální identita nezávislá na státních hranicích, ale hluboce zakořeněná v kulturní a jazykové tradici.+Otázka identity je pro polskou menšinu na Těšínsku jedním z nejzásadnějších témat, přičemž její komplexnost a proměnlivost odráží jak historický vývoj regionu, tak každodenní realitu života v národnostně smíšeném prostředí. Jak uvádí Małysz a Kaszper (2018)((MAŁYSZ, Bohdan & KASZPER, Roman (2018). Poláci na Těšínsku. Kongres Poláków w Republice Czeskiej. Dostupné z: https://www.polonica.cz/Files/File/Polaci-na-Tesinsku.pdf)), členové polské menšiny se zřídka identifikují výhradně jako Poláci nebo Češi – daleko častěji se setkáváme s tzv. fluidní identitou, která se přizpůsobuje kontextu, prostředí či osobní zkušenosti. Časté je označení „Těšíňan“ nebo „Slezan“, tedy regionální identita nezávislá na státních hranicích, ale hluboce zakořeněná v kulturní a jazykové tradici.
  
 Tuto zkušenost potvrzují i samotní respondenti. Jeden z nejvýstižnějších popisů poskytla učitelka českého jazyka: Tuto zkušenost potvrzují i samotní respondenti. Jeden z nejvýstižnějších popisů poskytla učitelka českého jazyka:
Řádek 175: Řádek 174:
 //„To je docela těžká otázka. Spíše bych řekla, že se cítím jako právě z té menšiny… My tomu tady říkáme člonzok, obyvatel Slezska.“// //„To je docela těžká otázka. Spíše bych řekla, že se cítím jako právě z té menšiny… My tomu tady říkáme člonzok, obyvatel Slezska.“//
  
-Podle Böhma (2017) stále existuje část mladší generace, která svou identitu vnímá jako ryze polskou, zároveň však častěji dochází k jejímu hybridnímu chápání – tedy kombinaci českého občanství, slezského lokálního patriotismu a kulturně-polské příslušnosti. Identita tedy není statická, ale vyvíjí se v interakci s jazykem, vzděláváním a sociálním okolím.+Podle Böhma (2017)((BÖHM, Hynek. Polské menšina v české části Těšínského Slezska 2017: může akcent na vzdělávání zabránit její asimilaci?. Śląsk jako aktualny problem badawczy, 115. Dostupné z: https://www.euro-in.org/public/files/TRANSCARPATHICA-V.pdf)) stále existuje část mladší generace, která svou identitu vnímá jako ryze polskou, zároveň však častěji dochází k jejímu hybridnímu chápání – tedy kombinaci českého občanství, slezského lokálního patriotismu a kulturně-polské příslušnosti. Identita tedy není statická, ale vyvíjí se v interakci s jazykem, vzděláváním a sociálním okolím.
  
 S identitou je úzce spjat i jazyk. V každodenním životě polské menšiny hraje zásadní roli trojjazyčnost – vedle češtiny a polštiny se běžně používá i místní nářečí, označované jako „po našymu“. Toto nářečí není jen jazykovým fenoménem, ale také výrazem kulturní kontinuity a skupinové sounáležitosti. S identitou je úzce spjat i jazyk. V každodenním životě polské menšiny hraje zásadní roli trojjazyčnost – vedle češtiny a polštiny se běžně používá i místní nářečí, označované jako „po našymu“. Toto nářečí není jen jazykovým fenoménem, ale také výrazem kulturní kontinuity a skupinové sounáležitosti.
Řádek 189: Řádek 188:
 //„Uvědomujeme si to většinou až když někam odjedeme – třeba do Prahy. Tady to bereme jako samozřejmost,“// doplnila respondentka. //„Uvědomujeme si to většinou až když někam odjedeme – třeba do Prahy. Tady to bereme jako samozřejmost,“// doplnila respondentka.
  
-Podle Zuntové (2013) může být trojjazyčnost výhodou, ale také výzvou – zejména ve vzdělávání, kde studenti z polských škol při přechodu na české střední a vysoké školy narážejí na jazykové rozdíly a menší slovní zásobu v akademické češtině. Navzdory tomu zůstává jazyk hlavním pilířem kulturní identity menšiny.+Podle Zuntové (2013)((ZUNTOVÁ, Tereza. Národnostní menšiny v České republice. 2013. Dostupné z: https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/30229)) může být trojjazyčnost výhodou, ale také výzvou – zejména ve vzdělávání, kde studenti z polských škol při přechodu na české střední a vysoké školy narážejí na jazykové rozdíly a menší slovní zásobu v akademické češtině. Navzdory tomu zůstává jazyk hlavním pilířem kulturní identity menšiny.
  
 Nářečí po našymu není jen //„domácí řeč“// – je nositelem lokální historie, příběhů, lidové slovesnosti a pro mnohé i emocionální kotvou k jejich původu. Je však ohroženo generačním přerušením – mladší rodiny jej čím dál méně předávají svým dětem, často ve snaze o lepší integraci do většinové společnosti. Nářečí po našymu není jen //„domácí řeč“// – je nositelem lokální historie, příběhů, lidové slovesnosti a pro mnohé i emocionální kotvou k jejich původu. Je však ohroženo generačním přerušením – mladší rodiny jej čím dál méně předávají svým dětem, často ve snaze o lepší integraci do většinové společnosti.
Řádek 199: Řádek 198:
  
 ==== Vzdělávání na Těšínsku ==== ==== Vzdělávání na Těšínsku ====
-Vzdělávání v rodném jazyce je jedním z nejzásadnějších faktorů, které ovlivňují dlouhodobé přežití národnostních menšin. V případě polské menšiny na Těšínsku jde o více než jen výuku v polštině – školství zde tvoří páteř kulturní reprodukce, zachování jazyka, předávání hodnot a upevňování komunitní sounáležitosti. Jak konstatuje Hynek Böhm (2017), školy s polským vyučovacím jazykem představují „klíčový nástroj proti asimilaci“. Podobně i kolektivní monografie Małysze a Kaszpera (2018) uvádí, že polské školy na Těšínsku mají „vzdělávací, kulturní i symbolickou funkci“ a slouží jako základna komunitního života.+Vzdělávání v rodném jazyce je jedním z nejzásadnějších faktorů, které ovlivňují dlouhodobé přežití národnostních menšin. V případě polské menšiny na Těšínsku jde o více než jen výuku v polštině – školství zde tvoří páteř kulturní reprodukce, zachování jazyka, předávání hodnot a upevňování komunitní sounáležitosti. Jak konstatuje Hynek Böhm (2017)((BÖHM, Hynek. Polské menšina v české části Těšínského Slezska 2017: může akcent na vzdělávání zabránit její asimilaci?. Śląsk jako aktualny problem badawczy, 115. Dostupné z: https://www.euro-in.org/public/files/TRANSCARPATHICA-V.pdf)), školy s polským vyučovacím jazykem představují „klíčový nástroj proti asimilaci“. Podobně i kolektivní monografie Małysze a Kaszpera (2018)((4. MAŁYSZ, Bohdan & KASZPER, Roman (2018). Poláci na Těšínsku. Kongres Poláków w Republice Czeskiej. Dostupné z: https://www.polonica.cz/Files/File/Polaci-na-Tesinsku.pdf)) uvádí, že polské školy na Těšínsku mají „vzdělávací, kulturní i symbolickou funkci“ a slouží jako základna komunitního života.
  
-V české části Těšínska dnes existuje systematická síť polských škol – od mateřských škol přes základní až po jediné polské gymnázium v České republice: Gymnázium Juliusze Słowackého v Českém Těšíně. Podle údajů MŠMT (2024) funguje v regionu 19 polských mateřských škol, 20 základních škol a 1 střední škola s polským jazykem vyučovacím. Všechny tyto instituce jsou plně integrovány do českého vzdělávacího systému, ale zároveň si uchovávají specifika menšinového vzdělávání.+V české části Těšínska dnes existuje systematická síť polských škol – od mateřských škol přes základní až po jediné polské gymnázium v České republice: Gymnázium Juliusze Słowackého v Českém Těšíně. Podle údajů MŠMT (2024)((https://msmt.gov.cz/)) funguje v regionu 19 polských mateřských škol, 20 základních škol a 1 střední škola s polským jazykem vyučovacím. Všechny tyto instituce jsou plně integrovány do českého vzdělávacího systému, ale zároveň si uchovávají specifika menšinového vzdělávání.
  
 Učitelé i studenti jednoznačně zdůrazňují význam těchto škol: Učitelé i studenti jednoznačně zdůrazňují význam těchto škol:
Řádek 207: Řádek 206:
 //„Škola není jen na to, že naučí. Nabaluje na sebe akce, festivaly, setkání. Kde škola zanikne, zanikne i ta komunita,“// uvedl učitel dějepisu Mgr. Michał Szczotka. //„Škola není jen na to, že naučí. Nabaluje na sebe akce, festivaly, setkání. Kde škola zanikne, zanikne i ta komunita,“// uvedl učitel dějepisu Mgr. Michał Szczotka.
  
-Toto tvrzení ilustruje propojení vzdělávací a kulturní sféry – škola není izolovanou institucí, ale centrem komunitního života. Zajišťuje kontinuitu tradic, jazykovou výuku i prostor pro kulturní aktivity jako jsou zpěv, folklor, účast na Gorolském świętu nebo dětských souborech. Jak potvrzuje Zuntová (2013), systém polského školství umožňuje zachování jazykové a kulturní identity, přičemž výuka v mateřském jazyce je zakotvena v zákoně o právech národnostních menšin.+Toto tvrzení ilustruje propojení vzdělávací a kulturní sféry – škola není izolovanou institucí, ale centrem komunitního života. Zajišťuje kontinuitu tradic, jazykovou výuku i prostor pro kulturní aktivity jako jsou zpěv, folklor, účast na Gorolském świętu nebo dětských souborech. Jak potvrzuje Zuntová (2013)((ZUNTOVÁ, Tereza. Národnostní menšiny v České republice. 2013. Dostupné z: https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/30229)), systém polského školství umožňuje zachování jazykové a kulturní identity, přičemž výuka v mateřském jazyce je zakotvena v zákoně o právech národnostních menšin.
  
 Specifickým fenoménem je zde bilingvní vzdělávání, které je zároveň přínosem i výzvou. Studenti se učí v polštině, ale čeština je běžnou součástí výuky a života: Specifickým fenoménem je zde bilingvní vzdělávání, které je zároveň přínosem i výzvou. Studenti se učí v polštině, ale čeština je běžnou součástí výuky a života:
Řádek 223: Řádek 222:
 //„Po základní škole je to zlomový věk. Kdo pak nejde na polské gymnázium, obvykle už polštinu nepoužívá,“// říká učitelka češtiny. //„Po základní škole je to zlomový věk. Kdo pak nejde na polské gymnázium, obvykle už polštinu nepoužívá,“// říká učitelka češtiny.
  
-Tento jev potvrzuje i Böhm (2017): přechod do českých středních a vysokých škol může vést k oslabení vazby na jazyk i komunitu. Důsledkem může být i postupná asimilace, především u mladé generace, která opouští region za studiem nebo prací.+Tento jev potvrzuje i Böhm (2017)((BÖHM, Hynek. Polské menšina v české části Těšínského Slezska 2017: může akcent na vzdělávání zabránit její asimilaci?. Śląsk jako aktualny problem badawczy, 115. Dostupné z: https://www.euro-in.org/public/files/TRANSCARPATHICA-V.pdf)): přechod do českých středních a vysokých škol může vést k oslabení vazby na jazyk i komunitu. Důsledkem může být i postupná asimilace, především u mladé generace, která opouští region za studiem nebo prací.
  
 Gymnázium Juliusze Słowackého tedy plní nejen vzdělávací roli, ale i funkci ochránce jazykové a kulturní identity. Učitelé často navazují na osobní zkušenosti, neboť většina z nich na této škole sama studovala. To vytváří silný mezigenerační most a pocit sounáležitosti: Gymnázium Juliusze Słowackého tedy plní nejen vzdělávací roli, ale i funkci ochránce jazykové a kulturní identity. Učitelé často navazují na osobní zkušenosti, neboť většina z nich na této škole sama studovala. To vytváří silný mezigenerační most a pocit sounáležitosti:
Řádek 233: Řádek 232:
 Budoucnost polské národnostní menšiny v České republice – a zejména v regionu Těšínského Slezska – se podle výpovědí respondentů jeví jako nejistá, ale rozhodně ne beznadějná. Přestože převládá názor, že dochází k postupnému úbytku členů menšiny, zároveň panuje silné odhodlání zachovat jazyk i kulturu skrze školství a spolkový život. Budoucnost polské národnostní menšiny v České republice – a zejména v regionu Těšínského Slezska – se podle výpovědí respondentů jeví jako nejistá, ale rozhodně ne beznadějná. Přestože převládá názor, že dochází k postupnému úbytku členů menšiny, zároveň panuje silné odhodlání zachovat jazyk i kulturu skrze školství a spolkový život.
  
-Jak upozorňuje Hynek Böhm (2017), jedním z nejvýraznějších trendů je oslabování menšinové identity v důsledku demografického vývoje, jazykové asimilace a odlivu mladých lidí za studiem mimo region. Mladší generace často vstupuje do smíšených manželství, v nichž se rozhodnutí o vzdělávání dětí odvíjí spíše od praktických než kulturních ohledů. Tento faktor zmiňuje i jedna z respondentek:+Jak upozorňuje Hynek Böhm (2017)((BÖHM, Hynek. Polské menšina v české části Těšínského Slezska 2017: může akcent na vzdělávání zabránit její asimilaci?. Śląsk jako aktualny problem badawczy, 115. Dostupné z: https://www.euro-in.org/public/files/TRANSCARPATHICA-V.pdf)), jedním z nejvýraznějších trendů je oslabování menšinové identity v důsledku demografického vývoje, jazykové asimilace a odlivu mladých lidí za studiem mimo region. Mladší generace často vstupuje do smíšených manželství, v nichž se rozhodnutí o vzdělávání dětí odvíjí spíše od praktických než kulturních ohledů. Tento faktor zmiňuje i jedna z respondentek:
  
 //„Je to právě tím, že se lidé vdávají a žení s Čechy… a pak se stává, že dítě jde do české školy a už se nevrací k polštině.“// //„Je to právě tím, že se lidé vdávají a žení s Čechy… a pak se stává, že dítě jde do české školy a už se nevrací k polštině.“//
  
-Podobný vývoj reflektuje i Zuntová (2013), která upozorňuje na rozdílnou míru jazykového přenosu v závislosti na tom, jaký jazyk dominuje v rodině a jak silná je kulturní motivace k jeho udržení.+Podobný vývoj reflektuje i Zuntová (2013)((ZUNTOVÁ, Tereza. Národnostní menšiny v České republice. 2013. Dostupné z: https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/30229)), která upozorňuje na rozdílnou míru jazykového přenosu v závislosti na tom, jaký jazyk dominuje v rodině a jak silná je kulturní motivace k jeho udržení.
  
 Z výzkumu však zároveň vyplynula silná vůle komunitu udržet – zejména prostřednictvím vzdělávání, které hraje podle většiny pedagogů i studentů rozhodující roli při předávání identity a jazyka. Učitelka češtiny shrnula tuto kontinuitu velmi přesně: Z výzkumu však zároveň vyplynula silná vůle komunitu udržet – zejména prostřednictvím vzdělávání, které hraje podle většiny pedagogů i studentů rozhodující roli při předávání identity a jazyka. Učitelka češtiny shrnula tuto kontinuitu velmi přesně:
Řádek 249: Řádek 248:
 //„Myslím si, že si to uvědomujeme nejčastěji, až když někam odejdeme… třeba do Brna nebo do Prahy.“// //„Myslím si, že si to uvědomujeme nejčastěji, až když někam odejdeme… třeba do Brna nebo do Prahy.“//
  
-Tento poznatek podporuje také výzkum Maurerové (2022), která se zabývá přeshraniční migrací a popisuje, že kontakt s jiným kulturním prostředím často posiluje vědomí vlastní identity. V tomto kontextu hraje významnou roli bilingvní výbava – ta se mimo Těšínsko stává zdrojem uznání a někdy i závisti, zatímco v regionu je vnímána jako norma.+Tento poznatek podporuje také výzkum Maurerové (2022)((MAURER, Joanna. Sousedé: migrace Poláků do Česka a Čechů do Polska po roce 2004. Masarykova univerzita, 2022. Dostupné z: https://toolkit.ecn.cz/img_upload/026d410a60dc2204c142638c7485d657/15-studnicki.pdf)), která se zabývá přeshraniční migrací a popisuje, že kontakt s jiným kulturním prostředím často posiluje vědomí vlastní identity. V tomto kontextu hraje významnou roli bilingvní výbava – ta se mimo Těšínsko stává zdrojem uznání a někdy i závisti, zatímco v regionu je vnímána jako norma.
  
 Pozitivní roli v udržování identity hrají také kulturní aktivity a tradice, mezi nimiž zaujímá výsadní postavení Gorolské Święto – letní festival polské menšiny, který každoročně přitahuje stovky návštěvníků z Polska, Slovenska i České republiky. Vystupují zde folklorní soubory, školní taneční skupiny, a setkávají se zde různé generace: Pozitivní roli v udržování identity hrají také kulturní aktivity a tradice, mezi nimiž zaujímá výsadní postavení Gorolské Święto – letní festival polské menšiny, který každoročně přitahuje stovky návštěvníků z Polska, Slovenska i České republiky. Vystupují zde folklorní soubory, školní taneční skupiny, a setkávají se zde různé generace:
ls2025/polaci_v_ceske_republice.1751029043.txt.gz · Poslední úprava: 27/06/2025 14:57 autor: 94.124.105.226

Nástroje pro stránku