Židé v Česku

Tématem této semestrální práce je židovská menšina v České republice, která má na našem území hluboké historické kořeny. Židé žijí na území Čech, Moravy a Slezska již po staletí a jejich přítomnost výrazně ovlivnila vývoj české společnosti. Stejně tak je možné sledovat vliv české kultury na různé aspekty života Židů, ku příkladu přizpůsobení svátečních pokrmů české gastronomii. Navzdory těžkým obdobím, zejména během druhé světové války a následující vlády komunismu přetrvala židovská komunita dodnes. Široká veřejnost si mezi obětmi holokaustu připomíná právě desetitisíce českých Židů.

Židovství představuje mimo jiné důležitou součást náboženského i kulturního spektra České republiky. Židé jsou začleněni do každodenního života v zemi, pracují jako doktoři, učitelé, umělci, … a fungují jako součást společnosti bez velkého důrazu na své vyznání. Existují však místa, pro české Židy klíčová, na kterých se sdružují, připomínají si svou historii, upevňují komunitu a vytvářejí identitu. Mezi taková patří například školy, spolky a židovské obce.

Práce se zabývá historickým vývojem židovské menšiny na území České republiky, jejími kulturními zvyklostmi spojenými se slavením významných svátků Chanuky a Pesachu. Pro židovství jako náboženství je zásadní komunita a vnitřní identita. Je tedy věnován prostor také židovských obcím, přidruženým organizacím a prostorům, ve kterých se čeští Židé setkávají. Býti židem může být náboženskou i národní identitou, což otevírá otázky vnitřní identifikace. Práce je také zaměřena na vztah Židů a Čechů, a projevy antisemitismu.

Cílem této semestrální práce je přiblížit čtenáři historii, současné postavení a výzvy, kterým židovská menšina v České republice čelí. Zodpovězení výzkumných otázek přiblíží situaci židovské menšiny v současnosti i její vývoj. Další oblastí jsou vztahy mezi Židy a Čechy, a jejich vnímání pohledem příslušníků menšiny. Cílem je také přiblížit funkci židovské obce a její důležitost pro celou komunitu. Informace jsou čerpány z odborné literatury, historických zdrojů a současných článků a studií, které nám umožní nahlédnout do života židovské komunity v různých obdobích i z různých perspektiv.

Jaká je současná situace židovské menšiny v České republice?

Jaké jsou sociopolitické vztahy mezi Čechy a Židy?

Jakou funkci zastává židovská obec a jakou důležitost má pro židovské obyvatelstvo?

Jaké je zapojení židovské kultury do veřejného dění?

Kolektivní monografie CIZÍ I BLÍZCÍ ¹⁸⁾ vznikla prací centra pro studium holokaustu a židovské literatury při Ústavu pro českou literaturu a komparatistiku Filozofické fakulty UK v Praze. Kniha pojednává a zajímavé dualitě ve vztahu Židů a Čechů ve 20. století. Na jednu stranu si byli „dalecí“, kvůli nucené uzavřenosti židovských ghett, sociální stigmatizaci a předsudkům. Na druhou stranu zde však stále byly snahy o pochopení, například skrz literaturu. Kniha kromě beletrie analyzuje i žurnalistiku, non-fiction a divadelní hry. Velkou pozornost také věnuje poezii a literatuře o Shoah (holokaustu), která vznikala v ghettu v Terezíně, i později po válce. Z této publikace docházíme k závěru, že po 2. sv. válce převažuje v židovské literuře téma holokaustu, jelikož se pravděpodobně stal nezcelitelnou ránou na židovských dějinách. Naopak před válkou se Židé častěji objevovali v literatuře jako stereotypizovaná, spíše negativní postava.

Čapková ve své knize ČĚŠI, NĚMCI, ŽIDÉ ¹⁹⁾ tvrdí, že se národní identita nevztahuje k souznění s politickým programem státu, nýbrž ke společenským vazbám se sionistickým i nežidovským obyvatelstvem Čech. Lidé mohou zůstat nerozhodnuti, hlásit se k více identitám či ji v průběhu života změnit. Národnost se nedá určit ani podle jazyka (v Československu byli německy mluvící Židé, kteří se po druhé světové válce vrátili z koncentračních táborů prohlášeni za Němce). Identitu tedy vnímá jako pojem „proměnlivý a pružný“ a také velice subjektivní.

Kniha ŽIDOVSKÉ TRADICE A ZVYKY od Pavly Damohorské a Bedřicha Noska ²⁰⁾ se podrobně zabývá židovskou kulturou a s ní spojenými zvyky a tradicemi. Autoři důkladně rozebírají vznik, vývoj a historický kontext jednotlivých židovských svátků (Pesach, Chanuka, Šabat a mnoho dalších), obřady a rituály s nimi spojené. Dále se autoři zaměřují na každodenní židovské zvyky (košer strava, modlitby, studium Tóry apod.), které jsou nedílnou součástí židovského života. Kniha představuje základní znalosti této problematiky. Z této publikace jsme získali data o historii svátku a pochopení konkrétních tradic spojených se slavením Chanuky a Pesach, včetně připravovaných pokrmů a her.

Publikace Tomáše Pěkného HISTORIE ŽIDŮ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ ²¹⁾ velmi přesně a čtivě popisuje historii a migraci Židů na území našeho státu od 9. století až do roku 2000. Čerpali jsme z této publikace veškerá čísla, které uvádíme v kapitole o reáliích. Kromě propojení historických událostí s osudem Židů, rozebírá autor i podstatu judaismu, významné svátky a židovské památky v Česku. Pro nás se tato kniha stala nejvíce přínosnou ve svém přesném uvádění počtu Židů na území Česka v různých letech.

Příběhem židovské čtvrti nás provedla autorka knihy ŽIDOVSKÉ MĚSTO PRAŽSKÉ, Milada Vilímková ²²⁾. Ve své publikaci podrobně rozepsala příběh ghetta, které vzniklo na levém břehu Vltavy. Bylo to místo, kam byla nucena se stáhnout většina Židů Česka a strávila zde svůj život ve velmi malém ohraničeném prostoru. Kromě historických událostí popisuje publikace i každodenní rutinu lidí v ghettu, tradice a problémy, se kterými se potýkali. Kniha končí asanací ghetta a je také obohacena o dobové ilustrace i o několik fotografií pozůstatků zničených domů. Tato kniha pro nás byla důležitá, jelikož popisuje historii Pražského židovského města velmi komplexně. Ukazuje vztahy nejen mezi obyvateli ghetta, ale i mezi ghettem a zbytkem Prahy.

Autorka Lucie Tomášková se ve své diplomové práci ČESKÁ ŽIDOVSKÁ KOMUNITA ²³⁾ stručně popisuje historickým reáliím Židů v českých zemích do roku 1918 a zvláštní pozornost poté věnuje vývoji od 20. století. Poskytuje stručnou charakteristiku judaismu obecně, na kterou navazuje speciální kapitolou o dějinách židovského tisku v České republice. Autorka se zaměřuje na popis současné židovské společnosti a poskytuje vhled do důležitost Pražské židovské obce, jež po pádu komunismu poskytla základní kameny pro obnovu náboženského života Židů v hlavním městě. Federace židovských obcí (FŽO) pod svými křídly spojuje kromě pražské dalších 9 obcí po celé republice. Praha byla v historii správním centrem židovských obcí a židovského rozvoje. Autorka stručně definuje pojem Žid, jako člověka, který se narodil židovské matce nebo k judaismu konvertoval. Konverze je procesem přestupu k jinému náboženství.

V diplomové práci ČESKÁ ŽIDOVSKÁ KOMUNITA NA POČÁTKU 21. STOLETÍ ²⁴⁾ se Jana Dvořáková zaměřuje na současnou situaci Židů v České republice. Podrobně popisuje všech deset židovských obcí napříč republikou. Zaměřuje se především židovské organizace, instituty, spolky, sportovní kluby, školy i muzea, kde dochází k setkávání Židů v kulturních i společenských aspektech. Mezi organizace zahrnula také tzv. Lauderovy školy v Praze a po historickém kontextu a popisu vzniku analyzovala také jejich důležitost. Tyto školy poskytují jediné místo v republice, kde je možné absolvovat povinnou školní docházku od mateřské školy po gymnázium v židovském prostředí. O nejstarší osoby je poté postaráno v Domovu sociální péče Hagibor. Díky silnému napojení na Pražskou židovskou obec je tak vytvořen prostor pro všechny věkové kategorie, ve kterém se mohou navzájem scházet a vytvářet komunitu.

Tehdejší studentka filozofické fakulty Univerzity Karlovy Anežka Moravcová v práci SLAVENÍ ŽIDOVSKÝCH VÝROČNÍCH SVÁTKŮ U ČESKÉ UNIE ŽIDOVSKÉ MLÁDEŽE ²⁵⁾ pomocí polostrukturovaných rozhovorů získala data o slaveních svátků mezi mladými Židy. Mezi pěti informátory byli lidé ve věku 15-35 let z České unie židovské mládeže, zkráceně ČUMŽ. Autorka se zaměřila na několik významných židovských svátků včetně Pesachu, Chanuky, Purimu apod. Stručně charakterizovala tyto významné dny a otázky pokládala na konkrétní zkušenosti členů unie. Do popisu svátků zahrnula vznik a příběh, který se s nimi pojí, a dopodrobna popsala také význam jednotlivých tradic. Například u Chanuky věnovala pozornost tradičním košer pokrmům, které zahrnují smažené jídlo v návaznosti na magický olej (spojený se vznikem svátku) a motivu chanukije. Autorka tak poskytuje komplexní shrnutí jednotlivých významných svátků židovství.

V článku ANTI-SEMITISM AND JEWISH IDENTITY se americký historik Michael A. Meyer ²⁶⁾ zabývá otázkou, jaký vliv měl antisemitismus na upevnění židovské identity. Meyer popisuje, že 2. světová válka v Evropě a segregace amerických Židů ve spojených státech měli podobný vliv na komunitu Židů. Externí bariéry, fyzicky vyjádřené ghetty, omezili asimilaci menšiny do většiny, díky čemuž nedošlo k zániku židovských tradic. Od 30. let 20. století, za vlády nacismu byla v části Evropy omezena i možnost konverze k jiným náboženstvím, a stát jednoduše označil občany za „Židy“ podle pokrevní příbuznosti, bez ohledu na jejich osobní identifikaci. Autor přikládá důležitost také holokaustu jako klíčovému faktoru ukotvujícímu židovskou identitu, a to především ve sdílených vzpomínkách na násilí.

V práci je použita kvalitativní metodologie, jenž je založena na indukci a vyvozuje obecné vzorce/zákony z nasbíraných dat. Cílem kvalitativních výzkumů je získat detailní a komplexní porozumění danému tématu. Soustředí se na osobní zkušenosti, názory, postoje a emoce respondentů, což umožňuje výzkumníkům odhalit hlubší motivace a souvislosti, které by jinak zůstaly skryté.²⁷⁾

Hlavní použitou metodou byl hloubkový rozhovor. Hloubkový rozhovor je nejpoužívanější metodou sběru dat ve kvalitativních výzkumech. Prostřednictvím hloubkového rozhovoru jsou zkoumáni členové sociální skupiny či lidé sdílející stejné zkušenosti s cílem pochopit a porozumět jejich pohledu na témata specifikovaná výzkumem. ²⁸⁾

Hloubkový rozhovor v kvalitativním výzkumu může mít polostrukturovaný nebo nestrukturovaný charakter. Rozhovory jsou často využívané v sociálních vědách, psychologii, antropologii, marketingovém výzkumu nebo při vývoji politik a programů. Jsou ideální pro zkoumání komplexních a citlivých témat, kde je potřeba pochopit individuální zkušenosti a perspektivy.²⁹⁾

Polostrukturovaný rozhovor je nejčastější formou, u které má tazatel předem připravený seznam otevřených otázek nebo tematických okruhů, ale rozhovor je veden flexibilně, což umožňuje reagovat na odpovědi a rozvíjet nová témata podle toho, co respondent říká. Oproti tomu během nestrukturovaného rozhovoru výzkumník nekoriguje směr odpovědí a zasahuje jen minimálně. Respondentovi je položen tematický okruh, ke kterému se vyjadřuje dle toho, co sám považuje za důležité. ³⁰⁾

Výhodou použití hloubkového rozhovoru je to, že tato metoda umožňuje získat hluboké a bohaté informace, které by nebylo možné získat kvantitativními metodami. Může také odhalit nové aspekty zkoumaného problému a nabídnout pohled na problém, jak z perspektivy respondenta, tak skrze jeho emoce.³¹⁾

Nevýhodou této metody je proces sběru a analýzy dat. Ten je často časově velmi náročný a může být ovlivněn subjektivitou tazatele i respondenta. Omezená je také generalizovatelnost výsledků, protože se obvykle pracuje s menším vzorkem respondentů.³²⁾

Použitý polostrukturovaný hloubkový rozhovor poskytl respondentům výzkumu prostor vyjádřit své názory a zavzpomínat na vlastní zkušenosti a zároveň nám jako výzkumníkům dovolit kontrolovat vyzdvihovaná témata a směr odpovědí. Délka rozhovorů se lišila v závislosti na potřebách respondenta, avšak obvykle dosahovaly délky 20-30 minut. Samotní respondenti byli do výzkumu získáváni za využití metody sněhové koule prostřednictvím známostí uvnitř židovské komunity a osobními vztahy mezi Židy v České republice.³³⁾

Data získaná z rozhovorů byly nadále analyzované pomocí technik obsahové analýzy s cílem identifikovat vzory a vlastnosti, jež se v odpovědích vyskytovaly. Dále na základě četnosti v odpovědích respondentů byl jevům přirazen význam v celkové řadě jevů.³⁴⁾

Sára

Sáře je dvacet jedna let a oba rodiče mají židovský původ. V rozhovoru zmínila, že o obnovu židovských tradic se v její rodině zasadili hlavně ona a bratr. Začali se učit hebrejsky a dodržovat svátky, a poté tradice přenesli i na své rodiče. Tyto letní prázdniny jela Sára dobrovolničit do Izraele na dva týdny. Její rodiče během covidu vypomáhali v Hagiboru (domov důchodců převážně pro oběti holocaustu) seniorům židovského vyznání.

Abraham

Abrahamovi je dvacet dva let a studuje religionistiku na Univerzitě Karlově. Považuje se za Žida, ale zajímají ho všechna náboženství. Poznávání svátků jednotlivých náboženství a jejich prožívání považuje za svůj koníček. Občas dodržuje například i ramadán. S kamarády se snaží společně dodržovat některé židovské tradice, převážně šabat. Jeho rodina je sefardského původu a jeho sestra žije se svou rodinou v Barceloně.

Štěpán

Štěpánovi je dvacet čtyři let, je student FF UK. Ke svým židovským kořenům začal tíhnout až ve starším věku. Rád vaří a částečně pracuje jako kuchař. Díky němu jsme se dozvěděli o festivalu ŠTETL FEST, poněvadž na první ročník festivalu měla osobní vazbu jeho příbuzná.

Káča

Káče je kolem padesáti let. Žije v domě pro seniory, který patří pod Židovskou obec v Praze, kde také dobrovolničí jako pečovatelka. Souběžně vlastní vintage shop nedaleko pražské Letné. Je to velmi přátelská a aktivní žena. O tom, že je židovka se dozvěděla až kolem deseti let, jelikož to od ní její babička skrývala ze strachu z pronásledování.

Fany

Fany je dcera Káči, je jí dvacet jedna let. Je velmi pracovitá, kromě práce za barem je švadlena a pracuje také v truhlářské dílně. Studovala na Lauderově gymnáziu, stejně jako Sára a Abraham.

Eliška

Elišce je dvacet dva let. Židovka je také pouze po otci, avšak její rodina se aktivně účastní života židovské komunity v Praze. Se svou rodinou žila v USA i Izraeli kvůli práci jednoho z rodičů. Také navštěvovala židovskou základní školu i gymnázium v Praze, kde posléze působila i jako asistentka pro mladší ročníky, což ve svých odpovědích popisuje. V současnosti studuje psychologii v Nizozemsku a v budoucnu se plánuje věnovat dětské psychologii.

Na našem textu spolupracovali tři výzkumníci. Práce byla rozdělena mezi jednotlivce, přičemž jeden se zaměřil výhradně na vyhledávání respondentů a následný sběr potřebných dat pomocí řízených rozhovorů. Během rozhovorů byly pokládány připravené otázky, které byly mírně pozměňovány podle potřeb konkrétního respondenta, avšak vycházely z předem vybraných okruhů témat. V rámci výzkumu byly pořízeny čtyři nové audionahrávky. Z výzkumu, který jsme prováděly minulý rok jsme již měly šest hotových rozhovorů, ze kterých jsme nakonec použili dva. Schválně jsme pokládali v předešlé práci na téma “Porovnání oslav Chanuky v České republice, Rusku a na Ukrajině” otevřené a osobní otázky, abychom získaná data mohli použít i pro další příležitosti. Nahrávky dohromady obsahují více než tři hodiny mluveného materiálu. Následně jsme získaná data upravili a veškerý audio-materiál přepracovali na písemný text.

Na základě osobní známosti s jedním z výzkumníků byla kontaktována první respondentka. Poskytla nám téměř 40minutový nestrukturovaný rozhovor, na jehož základě jsme poupravili kategorie, aby připravené otázky udržovaly informanty v tematickém okruhu našeho výzkumu, ale zároveň jim byl poskytnut prostor pro vyjádření osobních zkušeností. Na konci každého rozhovoru jsme nabídli informantům možnost doplnit své vyprávění podle vlastního uvážení. Zajímal nás kulturní kontext informantů, jejich rodina, zvyklosti a tradice, které dodržují.

Na závěr vyplynulo, že se téměř všichni informanti znají navzájem prostřednictvím židovské komunity v Praze. Zároveň většina z nich chodila nebo měla blízké vazby na Lauderovo gymnázium při Židovské obci v Praze. Každému dotazovanému byla nabídnuta osobní schůzka, audio-hovor nebo textová odpověď na otázky. Většina zvolila osobní schůzku i nám ponechala možnost pořídit audiozáznam našeho rozhovoru.

V hledání účastníků rozhovorů jsme pokračovali metodou sněhové koule. Udělali jsme znovu rozhovor se Sárou, tentokrát jsme se ale zaměřili na otázky přizpůsobené nové perspektivě tohoto výzkumu. Přes ní jsme poznali Fany, která s ní chodila na stejnou školu. Provedli jsme první rozhovor. Nepřála si být nahrávána, tudíž z této události vznikl pouze písemný přepis z poznámek. Následně jsme kontaktovali i matku Fany, o které jsem se skrz ni dozvěděli. Poslední informant, kterého jsme sehnali je Štěpán, student FF UK. O něm jsme se dozvěděli přes společné známé, nemá tak silné vazby na židovskou obec.

https://heyzine.com/flip-book/7dc7724535.html

Cílem semestrální práce bylo popsat současnou situaci židovské menšiny v České republice, vztah Židů k vlastní identitě a vztahů mezi touto menšinou a Čechy. Dále práce popsala důležité organizace spojené s komunitním životem Židů včetně Pražské a Brněnské židovské obce, Domovu sociální péče Hagibor a Lauderových škol, do nichž se zapojují nejen děti ve formě studentů, ale i další představitelé obce, jako učitelé.

V úvodu praktické části byla stručně představena historie Židů na našem území přes útrapy, diskriminace a ostrakizace po doby rozkvětu a prosperity. Nejvýznamnější bylo 20. století a s ním vyvrcholený antisemitismus v podobě organizovaného násilí. Holokaust si dodnes připomínají nejen oběti a jejich potomci, ale stal se také významným bodem dějin celé společnosti. Židovské obce každoročně pořádají akce na uctění památky zemřelých, na kterých má široká veřejnost možnost vzdělávat se a přispět vzpomínce. Kromě tohoto momentu se však židovství ve veřejném prostoru příliš neobjevuje.

Z výpovědí respondentů vychází, že se pouze v ojedinělých případech setkávají se znaky židovství mimo svou židovskou sociální skupinu. Dopad Židů na vývoj a obohacování České republiky je dle jednoho z respondentů v současnosti často přehlížen a podhodnocován. Mezi Čechy a Židy je stále propast nepochopení a neznalosti. O tomto faktu pojednávají v kolektivní monografii Cizí i blízcí, zaměřující se na 20. století, jako o dualitě vztahu. Podle publikace si byly obě skupiny vzdálené pokračující stigmatizací a zároveň bylo možné zaznamenat i snahy o pochopení například skrze literaturu. Je zřetelné, že tato dualita, přestože v jiné formě, pokračuje dodnes. Široké veřejnosti chybí hlubší porozumění této menšině, avšak vidíme snahy o přiblížení se vzděláváním Čechů o historii Židů židovskými obcemi.

Ostrakizace ze společenského dění měla i své pozitivní důsledky. Židé byli dlouhodobě zaháněni do ghett namísto asimilace do široké veřejnosti, což mělo za následek uchování některých tradic bez velkého zásahu zvenku po desetiletí. Zároveň byli lidé židovského původu, ať již se považovali za Židy či nikoliv, obětí nacistického režimu. Toto „zahnání do kouta“ upevnilo vztahy uvnitř samotné komunity, jež se musela bránit vnějším útokům a povzbudilo potřebu po vnitřní sebeidentifikaci.

Ve knize Češi, Němci, Židé: národní identita v Čechách 1918-1938 popisuje Čapková identitu jako pojem velmi pružný. Národností identitu nevztahuje k politice státu, nýbrž k vlastní sebeidentifikaci, díky čemuž má neomezené možnosti. K více identitám se hlásí i většina respondentů. Popisovali se pojmy „český Žid“, „Čech i Žid “ i „Žid v Čechách“. U Židů v Čechách jde tedy o nepopiratelné míchání identit. Situace se komplikuje také schopností vnímat býti Židem z národnostní i náboženské perspektivy, na což upozorňovali také respondenti.

Na potřebu vlastního prostoru navazuje vytvoření speciálních židovských Lauderových škol, do nichž mohou docházet děti od mateřské školy po gymnázium. Dodnes jsou například židovské obce uzavřenějšími komunitami, starajícími se o vlastní členy od nejmenších ve školách po nejstarší v Domovu sociální péče Hagibor, který byl primárně určen pro přeživší holokaustu.

V současnosti je možné sledovat vliv české kultury na židovskou kulturu například v tradičních pokrmech, které se vaří během významných náboženských svátků. Respondenti popisují vlastní zkušenosti tak, že na Chanuku jedí řízky či bramborový salát a vlivem Vánoc si také předávají menší dárky. U Pesachu například jeden z respondentů uvádí popíjení bílého namísto červeného vína.

DVOŘÁKOVÁ, Jana. Česká židovská komunita na počátku 21. století [online]. 2015 [cit. 2025-08-15]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/68704/DPTX_2013_1_11270_0_373282_0_144651.pdf?sequence=1&isAllowed=y

MEYER, Michael A. Anti-Semitism and Jewish Identity [online]. Commentary. November 1989 [cit. 2025-08-15]. Dostupné z: https://www.commentary.org/articles/michael-meyer-3/anti-semitism-and-jewish-identity/

MORAVCOVÁ, Anežka. Slavení židovských výročních svátků u České unie židovské mládeže [online]. 2023 [cit. 2025-08-15]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/185540

NOSEK, Bedřich a DAMOHORSKÁ, Pavla. Židovské tradice a zvyky. 2. edition. Karolinum Press, 2016 [cit. 2025-08-15]. ISBN 978-80-246-2996-4.

HOLÝ, Jiří. Cizí i blízcí, Židé, literatura, kultura ve 20. století. 1. výdání. Praha Akropolis, 2016.

ČAPKOVÁ, Kateřina. Češi, Němci, Židé, národní identita v Čechách 1918-1938. 2. vydání. Nakladatelství Paseka, Praha - Litomyšl, 2013. ISBN 978-80-7470-125-2

PĚKNÝ, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. 2. vydání. Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1

TOMÁŠKOVÁ, Lucie. Česká židovská komunita [online]. 2015 [cit. 2025-08-15]. Dostupné z: https://theses.cz/id/0rcgk7/14482007

VILÍMKOVÁ, Milada. Židovské město pražské. Aventinum, 1993. ISBN 80-85277-23-9

Metodologie

ŠVAŘÍČEK, Roman a ŠEĎOVÁ, Klára. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0

MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1362-4

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace. Portál, 2005. ISBN 978-80-7367-485-4

Úvod

JUDAISMUS. Religionistická encyklopedie [online]. 2022 [cit. 2025-09-12]. Dostupné z: https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php/judaismus

JUDAISMUS. Sociologická encyklopedie [online]. 2018 [cit. 2025-09-12]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Judaismus

ŽIDOVSKÉ TRADICE A ZVYKY. Prague city line [online]. 2012 [cit. 2025-09-12]. Dostupné z: https://www.praguecityline.cz/tematicke-trasy/zidovska-praha/zidovske-tradice-a-zvyky

Židovské město

STARÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV – 80 000 HROBŮ VE 12-TI VRSTVÁCH. PRAGUE CITY LINE [online]. 2025 [cit. 2025-08-10]. Dostupné z: https://www.praguecityline.cz/pro-handicapovane/stary-zidovsky-hrbitov-80-000-hrobu-ve-12-ti-vrstvach.

Židovská identita

ŽID NEBO ŽID. Gruntova.cz [online]. 2025 [cit. 2025-08-30]. Dostupné z: https://www.gruntova.cz/dejiny-a-soucasnost/zid-nebo-zid_

ALEJCHEM, Šalom. Kolik je vlastně židovských identit [online]. 2022. Český rozhlas, [cit. 2025-08-30]. Dostupné z: https://regiony.rozhlas.cz/kolik-je-vlastne-zidovskych-identit-8695914

ČEŠI, NĚMCI, ŽIDÉ. Institut Terezínské iniciativy [online]. 2006 [cit. 2025-08-30]. Dostupné z: https://www.holocaust.cz/zdroje/clanky-z-ros-chodese/ros-chodes-2006/brezen-3/cesi-nemci-zide/

Antisemitismus

ANTISEMITISMUS V ZEMÍCH TZV. VÝCHODNÍHO BLOKU. Institut Terezínské iniciativy [online]. 2013 [cit. 2025-12-09]. Dostupné z: https://www.holocaust.cz/dejiny/antisemitismus-2/antisemitismus-po-druhe-svetove-valce/antisemitismus-v-zemich-tzv-vychodniho-bloku/

MY, PŘEŽIVŠÍ, MÁME POVINNOST MLUVIT O HOLOCAUSTU, NEPOCHYBUJE ZUZANA JUSTMANOVÁ. ČT24 [online]. 2025 [citace 2025-08-30]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/my-prezivsi-mame-povinnost-mluvit-o-holocaustu-nepochybuje-zuzana-justmanova-357458

Češi a židé

PLUHAŘ, Filip. V Česku prudce vzrostl počet antisemitských projevů [online]. 2024. ČT24. [cit. 2025-10-01]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/v-cesku-vzrostl-pocet-antisemitskych-projevu-dle-dat-az-dvojnasobne-351720

Židovská obec v Praze

ŽIDOVSKÁ OBEC V PRAZE. Židovská obec v Praze [online]. 2023 [cit. 2025-10-01]. Dostupné z: https://www.kehilaprag.cz/cs

FEDERACE ŽIDOVSKÝCH OBCÍ V ČR. Federace židovských obcí v ČR [online]. 2025 [cit. 2025-10-01]. Dostupné z: https://www.fzo.cz/zidovske-obce/

ŽIDOVSKÁ KOMUNITA. Národnostní menšiny v Praze [online]. 2020 [cit. 2025-10-01]. Dostupné z: https://prahanarodnostni.eu/narodnostni-mensiny/jednotlive-narodnostni-mensiny/zidovska-komunita

ZÁKLADEM ŽIDOVSKÉ IDENTITY JE VZDĚLÁNÍ. Maskil [online]. 2020 [cit. 2025-10-01]. Dostupné z: https://www.maskil.online/2022/01/18/zakladem-zidovske-identity-je-kvalitni-vzdelani/

O RABINÁTU. Židovská obec v Praze [online]. 2023 [cit. 2025-10-01]. Dostupné z: https://www.kehilaprag.cz/cs/stranka/rabinat-zop/rabinat/o-rabinatu_310

Hagibor

O PROJEKTU HAGIBOR. Hagibor [online]. 2025 [cit. 2025-10-01]. Dostupné z: https://www.hagibor.cz/bydleni

DOMOV SOCIÁLNÍ PÉČE HAGIBOR. Židovská obec [online]. 2023 [cit. 2025-10-01]. Dostupné z: https://www.kehilaprag.cz/cs/hagibor/hagibor-home

HAGIBOR. Prague City Tourism [online]. 2025 [cit. 2025-10-01]. Dostupné z: https://prague.eu/cs/objevujte/hagibor/

ALEJCHEM, Šalom. Domov sociální péče Hagibor patří k největším projektům Židovské obce v Praze [online]. 2018. Český rozhlas, [cit. 2025-10-01]. Dostupné z: https://temata.rozhlas.cz/domov-socialni-pece-hagibor-patri-k-nejvetsim-projektum-zidovske-obce-v-praze-7989095

Lauderovy školy

LAUDEROVY ŠKOLY. Lauderovy školy [online]. 2025 [cit. 2025-10-01]. Dostupné z: https://www.lauder.cz/

THE RONALD S. LAUDER FOUNDATION. Lauder foundation [online]. 2022 [cit. 2025-10-01]. Dostupné z: https://lauderfoundation.com/

Židovská obec v Brně

ŽIDOVSKÉ OBCE. Federace židovských obcí v ČR [online]. 2010 [cit. 2025-08-10]. Dostupné z: https://www.fzo.cz/zidovske-obce/

ŽIDOVSKÁ OBEC BRNO. Židovská obec Brno [online]. 2025 [cit. 2025-08-10]. Dostupné z: https://www.zob.cz/uvodni-stranka/

Štetl fest

ŠTETL FEST. Štetl centrum židovské kultury [online]. 2025 [cit. 2025-08-10]. Dostupné z: https://www.stetl.cz/stetl-fest.

Solpersteine

STOLPERSTEINE. Stolpersteine. [online]. 2025 [cit. 2025-08-10]. Dostupné z:  https://stolpersteinecz.cz/o-projektu/.

Staronová synagoga. [online]. In: Prague. 2025. Dostupné z: https://prague.eu/cs/objevujte/staronova-synagoga/.

MAREK, Jaromír. Odkaz ostravských židů vyvražděných nacisty přežívá na londýnském předměstí. Díky vzácnému svitku tóry. [online]. In: Český rozhlas. 2019. Dostupné z: https://radiozurnal.rozhlas.cz/odkaz-ostravskych-zidu-vyvrazdenych-nacisty-preziva-na-londynskem-predmesti-diky-7787425.

Chanuka - Židovský svícen [online]. In: Maronion. 2025. Dostupné z: https://www.maronion.cz/p/chanuka-zidovsky-svicen.

THE TYPICAL SUFGANIOT OF JANUKA!. [online]. In: El Jardín de Breslev. 2020. Dostupné z: https://jardindebreslev.com/en/blogs/news/las-tipicas-sufganiot-de-januka?srsltid=AfmBOoojSXfCcJAmVdrCjaTxkB-oiVV0ZRVqu9ZWl2i99MLm7VaglZV9.

Parsnip & parmesan oven-fried latkes. [online]. In: Goodfood. 2025. Dostupné z: https://www.bbcgoodfood.com/recipes/parsnip-parmesan-oven-fried-latkes.

Món ăn trong Lễ Vượt Qua. [online]. In: Dcvonline. 2013. Dostupné z: https://dcvonline.net/2013/04/13/mon-an-trong-le-vuot-qua.

Why our four cups of wine may taste a little different this Pesach. [online]. In: Jewish news. 2024. Dostupné z: https://www.jewishnews.co.uk/why-our-four-cups-of-wine-may-taste-a-little-different-this-pesach/.

Macesy – recept – nekvašený chléb. [online]. In: Receptik. 2022. Dostupné z: https://www.receptik.cz/maces/.

Židovský hřbitov Třebíč. [online]. In: Vysočina. 2025. Dostupné z: https://www.vysocina.eu/turisticke-cile/1378-zidovsky-hrbitov-trebic.

Památník Terezín: Památník terezínského ghetta a věznice gestapa v Terezíně. [online]. In: Euroregion ELBE LABE. 2025. Dostupné z: https://www.elbelabe.eu/cz/poi/m/pamatnik-terezin/.

Památník Terezín – nahlédněte do temné minulosti terezínských pevností. [online]. In: Kudyznudy. 2025. Dostupné z: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pamatnik-terezin.

ŠUSTOVÁ, Jana. Židovská obec v Praze zve do Jeruzalémské synagogy. [online]. In: Český rozhlas. 2008. Dostupné z: https://temata.rozhlas.cz/zidovska-obec-v-praze-zve-do-jeruzalemske-synagogy-8016343.

Pražský Josefov a tajemný židovský hřbitov. [online]. In: Elpis. 2017. Dostupné z: https://www.krematorium.cz/clanky/zajimavosti/prazsky-josefov-a-tajemny-zidovsky-hrbitov-13/.

KOŘÍNEK, Ondřej. Lidem se v neděli otevírají židovské památky, které běžně nejsou přístupné. [online]. In: ČT24. 2023. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/lidem-se-v-nedeli-oteviraji-zidovske-pamatky-ktere-bezne-nejsou-pristupne-3311.

Antisemitismus za druhé republiky. [online]. In: Holocaust. 2019. Dostupné z: https://www.holocaust.cz/dejiny/soa/zide-v-ceskych-zemich-a-konecne-reseni-zidovske-otazky/antisemitismus-za-druhe-republiky/.

Vypálení synagogy v Liberci. [online]. In: Holocaust. 2015. Dostupné z: https://www.holocaust.cz/dejiny/soa/zide-v-ceskych-zemich-a-konecne-reseni-zidovske-otazky/antisemitismus-za-druhe-republiky/kristalova-noc-v-pohranici-2/vypaleni-synagogy-v-liberci/.

Antisemitismus. [online]. In: Wikipedie. 2025. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Antisemitismus.

Modré balonky na podporu Židů: Prahou prošel pochod proti antisemitismu. [online]. In: Blesk. 2016. Dostupné z: https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/387896/modre-balonky-na-podporu-zidu-prahou-prosel-pochod-proti-antisemitismu.html.

Opravená Velká synagoga otevírá. Láká na bohatý program. [online]. In: Plzeňský deník. 2022. Dostupné z: https://plzensky.denik.cz/galerie/plzenska-velka-synagoga-prochazi-kompletni-obnovou-interieru.html?back=1673608151-2064-46&photo=12.

Nahlédněte do největší pražské synagogy. [online]. In: Novinky.cz. 2017. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/kultura-nahlednete-do-nejvetsi-prazske-synagogy-40044392.

Jeruzalémská synagoga (Jubilejní). [online]. In: Prague. 2025. Dostupné z: https://prague.eu/cs/objevujte/jeruzalemska-synagoga-jubilejni/.

Na pomezí Vinohrad a Strašnic. Nový městský komplex Hagibor propojuje bydlení, práci i zeleň. [online]. In: Earch.cz. 2025. Dostupné z: https://www.earch.cz/architektura/clanek/na-pomezi-vinohrad-a-strasnic-novy-mestsky-komplex-hagibor-propojuje-bydleni-praci-i-zelen.

Praha, Domov sociální péče Hagibor. [online]. In: Hochtief. 2025. Dostupné z: https://www.hochtief.cz/nase-projekty/referencni-projekty/obcanske-administrativni/praha-domov-socialni-pece-hagibor.

V Brně začal festival židovské kultury Štetl Fest, připomene konec války i swingaře. [online]. In: Magazín aktuálně. 2025. Dostupné z: https://magazin.aktualne.cz/kultura/v-brne-zacal-festival-zidovske-kultury-stetl-fest-pripomene/r~d0dd6d24835e11f0beca0cc47ab5f122/v~696f7742835c11f0a065ac1f6b220ee8/.

ŠTETL. [online]. In: Facebook. 2025. Dostupné z: https://www.facebook.com/stetlfest/?locale=ca_ES.

NEMOCHOVSKÁ, Věra. Stolpersteine: Kameny zmizelých – Malé, ale působivé památníky [online]. In: Pražské výhledy. 2025. Dostupné z: https://prazskevyhledy.cz/stolpersteine-kameny-zmizelych/.

ŠMÍDA, Pavel. V Praze 3 byl položen další „kámen zmizelých“ [online]. In: Praha 3. 2020. Dostupné z: https://www.praha3.cz/aktualne-z-trojky/zpravy/v-nbsp-praze-3-byl-polozen-dalsi-bdquo-kamen-zmizelych-ldquo-n1086409.htm.

Akce v židovské čtvrti Třebíč 2025. [online]. In: Visit Třebíč. 2025. Dostupné z: https://www.visittrebic.eu/ozivene-zidovske-ulicky/akce-v-zidovske-ctvrti/.