Název Belgie je podle keltského kmene Belgů (latinsky označovaného belgae) – nejodvážnějších z Galů (dle Gaia Julia Caesara). Historie Belgie tedy sahá velmi hluboko. V letech 59 – 52 př. n. l. připojil Caesar Belgii k Římské říši. Od roku 27 n. l. byla z belgického území vytvořena provincie Gallia Belgova. Hlavním městem se stala Remeš. Od 4. století našeho letopočtu byla Belgie obsazena Germány – Franky. Frankové po expanzi do Galie založili království a Belgie se tak stala jeho součástí. Christianizace Belgie proběhla v 7. století. Když se v roce 843 rozpadla Franská říše, stala se větší část Belgie součástí Římské říše, většina Flander naopak lénem francouzského krále.

Od roku 1384 Belgie patřila k burgundskému vévodství pod panovníkem Filipem Smělým. V roce 1477 však burgundští vévodové vymřeli po meči a Belgie se tak dostává do rukou Habsburského rodu. V letech 1553 – 1713 patřila Belgie pod Habsburky španělské, poté až do roku 1794 pod Habsburský rod v Rakousku jako Rakouské Nizozemí. Konec 18. století v Evropě znamenal výboje francouzského vládce Napoleona, který Belgii roku 1795 anektoval. Po Vídeňském kongresu se Belgie stala částí Spojeného království nizozemského. Předvojem revolučního roku 1848 v Evropě se stala tzv. červencová revoluce v Belgii. Dne 4.10.1830 vyhlásila prozatímní belgická vláda nezávislost na Nizozemí. Vznikla tak parlamentní monarchie, v jejíž čele stanul král Leopold I. ze sasko-koburské dynastie. Tímto krokem se Belgie stala vzorem pro veškeré liberální snahy politiků v Evropě po celé 19. století. V rámci rozvoje kolonialismu Belgie získala Kongo, jež nemilosrdně vydrancovala.

Neutralitu vyhlásila Belgie jak v 1. světové válce, tak i 2. světové válce. Přesto však byla po oba dva konflikty okupována Německem. V druhé polovině 20. století se změnil také politický systém Belgie. Vzhledem k rozporům mezi vlámským a valonským obyvatelstvem Belgie byla upravena ústava, díky níž se z Belgie stal federální stát. Vlámsko a Valonsko jsou autonomními jednotkami, region Brusel je dvojjazyčný.

Oficiální název: Belgické království (francouzsky: Royaume de Belgique, vlámsky: Koninkrijk van België, německy: Königreich Belgien)
Zkrácený název: Belgie (Belgique/Belgie)
Rozloha: 30.528 km2
Státní zřízení: federativní konstituční monarchie
Počet obyvatel: 10.396.421 (k 1. lednu 2004)
Hustota osídlení: 340 obyv./km2, z toho:

• ve Vlámsku 444 obyv./km2
• ve Valonsku 200 obyv./km2
• v Bruselu 6.172 obyv./km2

Hlavní město: Brussel (Bruxelles, Brüssel)
Počet obyvatel hlavního města: 999.899 (2004)
Jiná města: Antverpy (Antwerpen, Anvers), Gent (Gand), Lutych (Liége/Luik), Brugy (Brugge)
Administrativní členění: tři autonomní oblasti – Vlámsko, Valonsko a Brusel; 10 provincií
Úřední jazyk: vlámština, francouzština, němčina
Národnostní složení: Belgičané (91 %) – Vlámové (58,5 %), Valoni (32 %), Němci (0,5 %); Italové, Maročané, Francouzi, Turci, Holanďané, Španělé, Portugalci

• Vlámové (žijící ve Flandrech) 6.016.024
• Valoni (žijící ve Valonsku) 3.380.498
• Region Brusel (dvojjazyčný) 999.899

(85 % obyvatel Bruselu se hlásí k francouzské a 15 % k vlámské jazykové příslušnosti)
Německy hovořící menšina 71.899 (tvořící v Germanofonním společenství)
V Belgii žije 860.287 cizinců, neboli přes 8,27 % z celé populace (k 1.1.2004)
Měna: EURO
Náboženství: římští katolíci (75 %), protestanti, muslimové
Hranice: 1.385 km – Francie (620 km), Německo (167 km), Lucembursko (148 km), Nizozemí (450 km)
Pobřežní linie: 66 km

Nejpočetnější náboženská menšina je muslimská. Čítá přibližně 300.000 osob a je soustředěná převážně v Bruselu, disponuje asi 280 mešitami a modlitebnami. Věřících protestantského vyznání je kolem 103.000 ososb, židovská náboženská menšina má zhruba 35.000 osob, počet Svědků Jehovových se odhaduje na 20.000.

Belgie je z územního hlediska rozdělená do tří regionů: Vlámsko, Valonsko a region Brusel, a dále do 10 provincií: ve Vlámském regionu jsou to Západní Flandry, Východní Flandry, Antverpy, Limbursko a Vlámské Brabantsko, ve Valonském regionu pak Valonské Brabantsko, Hainaut, Namur, Liege a Lucembursko. Země čítá 589 obcí.

Z hlediska národnostního a ekonomického je však členění Belgie značně originální a ve světě unikátní. Prolínají se v něm kompetence federace, regionů a společenství.

V kompetenci federace je zejména řízení zahraniční politiky (ovšem bez zásahů do zahraničně politických kompetencí regionů a společenství), justice, měna a měnová a fiskální politika, veřejný dluh, vnější a vnitřní bezpečnost státu, zákony o provinciích a obcích, sociální pojištění a politika sociálního zabezpečení, podstatné součásti zdravotní politiky, cenová a platová politika, jaderná politika, distribuce elektřiny a plynu, celostátní podniky s majetkovým podílem státu (např. železnice SNCB či letecká společnost SABENA), kulturní instituce celostátního významu jako Královská knihovna apod.

V duchu tzv. pravidla zbytkových kompetencí patří vše, co není výslovně v kompetenci federace, do kompetence regionů a společenství.

Tři regiony - Vlámsko, Valonsko a Brusel - jsou kompetentní především v otázkách územních a ekonomických. Tedy ve věcech územního plánování a uspořádání, v odborném řízení provincií a obcí, v urbanistice, ochraně přírody, bytové politice, zaměstnanosti, veřejných pracech, dopravě, hospodářství vůbec, zemědělství, energetické politice, a také v zahraničním obchodě i dalších zahraničních stycích v rámci svých kompetencí.

Společenství jsou rovněž tři, a sice francouzské, vlámské a germanofonní, podle jazyka a kultury svých obyvatel. V kompetenci společenství jsou otázky kulturní, jazykové a podobné „spjaté s obyvatelstvem“. Tedy kultura, školství, audiovizuální média, vědecký výzkum, preventivní a kurativní lékařství, ochrana mládeže a rovněž zahraniční styky v rámci těchto kompetencí.

Regiony i společenství mají své vlastní legislativní orgány - parlamenty (či Rady) a vlastní exekutivy, tedy vlády. Vlámský region i Vlámské společenství mají jak parlament, tak vládu společnou, což způsobuje, že kompetenční vztahy ve Vlámsku jsou jednodušší než ve Valonsku. Valonský region má vlastní parlament i vládu, stejně tak i francouzské společenství. Vlastní parlament (Radu) a vládu má i germanofonní společenství a region Brusel.

V Belgii tak zároveň působí 6 vlád - federální, vlámská, valonského regionu, regionu Brusel, francouzského společenství a germanofonního společenství. Stejně tak 6 parlamentů - Federální parlament Belgie, vlámský parlament, valonského regionu, regionu Brusel, francouzského společenství a germanofonního společenství.

Belgie je federálním státem zahrnujícím 3 komunity:
Vlámská, Francouzská a Německá

A 3 regiony:
Valónský (území mluvící francouzsky a malou část německy), Vlámský region (holandsky) a Brusel (bilingvní).

A 4 jazykové regiony:
Francouzský, Holandský, Německý a bilingvní v Bruselu.
Francouzsky mluvící reprezentují 40 % populace, holandsky 58 % populace a německy 0,7 %.
V administrativě je jednojazyčnost podle regionu a dvojjazyčnost v Bruselu.

Belgie má duální právní strukturu. Rada ministrů musí mít stejný počet holandsky mluvících a francouzsky mluvících ministrů. Pouze jeden senátor může zastupovat německy mluvící obyvatelstvo.

Belgie oficiálně neuznává pojem minority. Vlámský parlament vydal v roce 1998 dekret podle kterého je etnicko-kulturní minoritou cizí osoba, uprchlík, „kočovníci“ a cizí občané bez pasu a kteří žádají podporu nebo pomoc v jejich problematické situaci. Touto menšinovou politikou se snaží o integraci cílových skupin. Od roku 2004 je hlavní snaha o podporu a pomoc v emancipaci minoritních skupin a jejich společného soužití se širokou veřejností.

• Het Nieuwsblad - Dutch-language daily
• Het Laatste Nieuws - Dutch-language daily
• Le Soir - French-language daily
• De Standaard - Dutch-language daily
• De Tijd - business daily
• De Morgen - Dutch-language daily
• La Libre Belgique - French-language
• Grenz-Echo - German-language

• RTBF - French-language public broadcaster; operates RTBF 1, RTBF 2 and international satellite channel
• VRT - Dutch-language public broadcaster; services include Een (one)
• VTM - Dutch-language commercial broadcaster
• VT4 - Dutch-language commercial broadcaster
• RTL - French-language commercial broadcaster

• RTBF - French-language public broadcaster; stations include La Premiere, Radio 21, and external service RTBF International
• VRT - Dutch-language public broadcaster; stations include Radio 1, Studio Brussel and external service Radio Vlaanderen International (RVI)
• Belgischer Rundfunk (BRF) - German-language broadcaster

• Belga Press Agency
• Flandersnews.be - English-language news site of Dutch-language public broadcaster

• Italové (280 000, 78 % ve Wallonském regionu)
• Maročané (105 000, 55 % v Bruselu)
• Turci (63 000, 50 % ve Flandrách)
• Španělé (58 000, 50 % v Bruselu)
• pak ještě Alžířané, Portugalci, Konžané

Oficiální vyjádření: v Belgii neexistují žádná ghetta jako ve Francii, ovšem připouštějí že v Bruselu mají muslimové 20 % nezaměstnanost, mezi mládeží 30 %
Zákony v regionech: proti Vlámům (mluví francouzsky) – žadatelé o byty musí mluvit vlámsky
Noviny: úřady nutí muslimy aby měli jednotné muslimské organizace (nedělit na Turecké a Marocké), ti protestují a považují to za vměšování.

• Průzkum v tomto roce ukázal, že skoro 50 % Belgičanů žádá zákaz šátku, kvůli islámské nesnášenlivosti.
• Muslimské čtvrtě tvoří skoro polovinu Bruselu a rodilí Belgičané se s nechutí stěhují. Vadí jim neustálá špína v ulicích těchto čtvrtí. Muslimové zase zakazují pořizovat fotografie z těchto čtvrtí. Mluví se o nich jako o čtvrtích, kterým je třeba se vyhnout.
• Je běžné, když muslimové napadnout dítě např. v tramvaji, a rodiče mu kvůli tomu raději koupí auto. Pokud je čtvrť nepříjemná, je běžné se odstěhovat a koupit si dům za městem.
• Belgičané tvrdí, že s muslimskými minoritami není problém, protože jde o Belgičany – většina z muslimských minorit má belgické pasy.
• Belgičané raději zapisují děti do lepších škol aby zajistili, že nebudou s muslimy.
• Problém s drogami – Maročané převážejí drogy z Maroka do Belgie.
• Muslimští policisté brání lidem (muslimům i křesťanům) ve vstupu do hudebních klubů… hudba je špatná, začnete pít, brát drogy…
• Skupina Turků (mladíci) napadla židovské belgičany.. malé děti.. na školním výletě.. policie doporučila škole výlet zrušit a odjet z města..

• určitě Italy, pak je tu také německá minorita i když jde pouze o jazykovou odlišnost.. žádné viditelné stížnosti nejsou ani na Španěle atd.

• Ze zákona mají právo na vlastní školství (kvůli náboženství).
• 95 % Belgičanů vlastní kabelovou televizi – základem jsou všechny hlavní evropské zpravodajské stanice.
• V podstatě všechny skupiny mohou zakládat organizace a společenství (v Belgii existuje např. 280 mešit).
• Magistrát Bruselu připravil muslimům místa, kde mohou rituálně obětovat zvíře.
• Např. v Belgii žije asi 4000 Čechů – mají svoje sdružení, které pořádá plesy, koncerty, poradny pro čechy ať už jde o právo nebo cokoli jiného. Beseda volnost (Brusel, Antverpy)
• Minority se mohou podílet jak na televizním vysíláním, tak na radiovém vysílání.
• Tisk je pod dohledem federální rady sdružených editorů podle toho do kterého regionu patří. Každý region má totiž vlastní TV stanice, noviny i rádia.

• oficiálně vyhlášený status má islám

Belgie oficiálně neuznává pojem minority. Vlámský parlament vydal v roce 1998 dekret, podle kterého je etnicko-kulturní minoritou cizí osoba, uprchlík, „kočovníci“ a cizí občané bez pasu a kteří žádají podporu nebo pomoc v jejich problematické situaci. Touto menšinovou politikou se snaží o integraci cílových skupin. Od roku 2004 je hlavní snaha o podporu a pomoc v emancipaci minoritních skupin a jejich společného soužití se širokou veřejností.

Belgické menšiny fakticky neexistují.

Viz. Otázka 6

Belgie [online]. 2005-2007 [cit. 2008-03-02]. Dostupný z WWW: <www.belgie.cz>.

Flandry [online]. 2008 [cit. 2008-03-05]. Dostupný z WWW: <www.flandry.cz>.

Velvyslanectví České republiky v Belgii [online]. 2005 [cit. 2008-03-05]. Dostupný z WWW: <http://www.mzv.cz/wwwo/?zu=brussels>.

Belgie - BusinessInfo.cz [online]. 1997-2008 [cit. 2008-03-07]. Dostupný z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/belgie/1000809/>.

Portal Belgian Government [online]. 2008 [cit. 2008-03-13]. Dostupný z WWW: <http://www.belgium.be/en/>.

EURES : Integrovaný portál MPSV [online]. c2008 [cit. 2008-03-11]. Dostupný z WWW: <http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/belgie/>.

Protection of minorities in Belgium [online]. [2003] [cit. 2008-03-07]. Dostupný z WWW: <http://assembly.coe.int/Documents/WorkingDocs/Doc02/EDOC9536.htm>.

Česlobe : Styčný bod Čechů a Slováků v Belgii [online]. 2008 [cit. 2008-03-05]. Dostupný z WWW: <http://www.ceslobe.org/>.

Islám info [online]. [2002] [cit. 2008-05-07]. Dostupný z WWW: <http://info.pravdaoislamu.cz/index.php/category/belgie/>.



Počet shlédnutí: 73