• Hlavní město Skopje.
• V Makedonii žije přes 2 miliony obyvatel (2 055 915).
• Země sousedí s Albánií, Bulharskem, Srbskem a Řeckem, se kterým má nejdelší hranice 228 km.
• V roce 2004 Makedonie podala přihlášku do EU a od roku 2005 má status kandidátské země EU.

Vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově. Historická Makedonie je geograficky širší pojem a zahrnuje i území v dnešním Řecku a Bulharsku. Ve starověku byla součástí Makedonského království. V 6.-7. století byla osídlena slovanskými kmeny. Později se stala součástí Byzantské říše, Bulharské říše, Srbského království, od konce 14. století součástí Osmanské říše. Po Balkánských válkách 1912-13 bylo makedonské území rozděleno mezi Řecko, Bulharsko a Srbsko (zhruba dnešní Makedonie). Po roce 1918 se srbská část Makedonie stala součástí Království SHS (později Jugoslávie). Za 2. světové války byla část země obsazena Bulharskem, část byla součástí Velké Albánie. Roku 1944 obsadili Makedonii Němci a vyhlásili zde tzv. Makedonský stát, který existoval pouhé dva měsíce. Po obnovení Jugoslávie se po roce 1945 stala Makedonie svazovou republikou SFRJ. Po rozpadu Jugoslávie je Makedonie od roku 1991 nezávislý stát, který se od počátku svého vzniku potýká s nestabilitou a byl ovlivněn válkou na Balkáně a v Kosovu, přestože se do nich přímo nezapojil.

Makedonská pravoslavná církev

- církevní organizace, která se oddělila od srbské pravoslavné církve.

Křesťanství se rozšířilo na území současné Makedonie poměrně brzy – okolo roku 60 n. l. Hnutí za autokefalitu místní církve vzniklo po 2. světové válce a bylo podpořeno Titem. Samostatná církev, založená roku 1947 přes svou autonomii uznávala bělehradský patriarchát. Roku 1959 srbský patriarcha uznal tuto autonomii. Roku 1967 však makedonská církev se prohlásila za zcela nezávislou, ale její autokefalita nebyla uznána srbskou pravoslavnou církví ani dalšími pravoslavnými autokefálními církvemi.

Makedonská církev je řízená arcibiskupem, jehož sídlo je ve Skopje. Při arcibiskupství existují Svatý arcibiskupský synod, Národní církevní shromáždění a další církevní orgány. K makedonské církvi náleží 5 eparchií.

Zdroj:

Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. 2001 , 8. 6. 2008 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Republika_Makedonie>.

Národnostní složení:

• Makedonci 64,2 % /1 297 981/
• Albánci 25,2 % /509 083/
• Turci 3,9 % /77 959/
• Rómové 2,7 % /53 879/
• Srbové 1,8 % /35 939/
• Ostatní (Vlaši, Bulhaři, …) 2,2 % /Vlaši - 9 695, …/

64,7 % obyvatelstva vyznává pravoslaví, 33,3 % Islám

Zdroj:

Embassy of the Republic of Macedonia in Vienna

Oficiální

Největší problém je s nejpočetnější minoritní skupinou Albánců. Nejvážnější krize vypukla v březnu 2001, kdy spolu začali bojovat albánští povstalci a vládní jednotky. Albánci měli pocit, že nejsou dostatečně zastoupeni ve vládě a dalších úřadech, požadovali, aby jim ústava zaručovala větší práva. Boje se stupňovaly, a proto byla přivolána pomoc ze zahraničí. V srpnu 2001 byla podepsána mírové dohoda, díky níž bylo v Makedonii rozmístěno několik tisíc vojáků NATO, kteří v rámci mise Nezbytná sklizeň vybrali a zničili zbraně albánských povstalců. V listopadu pak parlament přijal řadu ústavních dodatků, které zvětšily práva albánské menšiny v Makedonii.

Zdroj:

Zpravodajský server MF DNES [online]. 2001 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z http://www.idnes.cz/.

nevnímá

Oficiální:

Albánci v Makedonii mají

• školy a dvě univerzity
• soudce ve všech soudních institucích
• divadlo
• média
• široce rozvinuté kontakty s Albánií

minority mají i své politické strany

• demokratická strana pro Albánce
• demokratická strana Turků
• strana pro kompletní emancipaci Romas

Zdroj:

Embassy of the Republic of Macedonia in Vienna

Neoficiální:

- S ohledem na svobodu projevu, mnoho televizních a rádiových stanic v Makedonii vysílá plný program v albánštině, včetně státního makedonského rádia a televize. Na druhém kanálu státní televize převládá vysílání v jazyce etnických menšin. Makedonie měla albánské televizní programy dokonce dříve než Albánie měla televizní stanici.

- V Makedonii je mnoho albánského denního tisku, časopisů a literatury, soukromě financovaných i dotovaných státem. – Existuje dokonce i státem financované divadlo, které hraje hry v albánštině.

- V posledních deseti letech, od doby, kdy Makedonie dosáhla nezávislosti, se strany albánské menšiny účastnily každé koaliční vlády.

Zdroj:

http://www.volny.cz/makedonija/protest.htm

Oficiální

Dnes jsou Albánci v Makedonii podle ústavy uznáni rovnoprávnými občany makedonského státu.

Zdroj:

Embassy of the Republic of Macedonia in Vienna

Neoficiální:

Makedonci tvoří nejvýraznější menšinu v Řecku, kde jich žije přibližně 150 000. Což tvoří 1,5 % řecké populace (Počet obyvatel Řecka (1994) : 10 375 000).

Početná kolonie Makedonců je také v Itálii, kam nejprve odjíždějí za prací a poté už tam zůstávají.

Zdroj:

Sdružení MAKEDONSKA MISLA [online]. 2004 [cit. 2008-09-02]. Dostupný z http://www.volny.cz/makedonija/.

Oficiální zdroje:

Embassy of the Republic of Macedonia in Vienna

Zpravodajský server MF DNES [online]. 2001 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z http://www.idnes.cz/.

Neoficiální zdroje:

Sdružení MAKEDONSKA MISLA [online]. 2004 [cit. 2008-09-02]. Dostupný z http://www.volny.cz/makedonija/.



Počet shlédnutí: 118