ETNICKÉ MINORITY NA UKRAJINĚ

Ukrajina je země ležící ve východní Evropě; na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem a Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem. Jižní hranice je tvořena Černým a Azovským mořem. Ukrajinská republika získala nezávislost v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu. Hlavní město je Kyjev. Poloostrov Krym tvoří v rámci Ukrajiny autonomní republiku. Na rozdíl od „proevropské“ západní části je východ a v menší míře i jih kulturně a politicky orientován spíše na Rusko. Ukrajina je zakládajícím členem Společenství nezávislých států.

¹Ukrajina je s rozlohou 603 700 km² druhým největším státem Evropy. Zpravidla bývá přiřazována k východoevropským státům, avšak její západní regiony jako Halič nebo Zakarpatí náleží kulturně a historicky spíše ke střední Evropě.

²Ukrajina má jednu autonomní republiku (Krym) a 24 oblastí.

²Ukrajina je členem OSN (Organizace spojených národů), SNS (Společenství nezávislých států), OBSE (Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě), BSEC, EBRD, IBRD, IMF.

Jaké hlavní etnické (kulturní) minority jsou na Ukrajině?

¹Národnostní složení na Ukrajině je více než pestré. K ukrajinské národnosti se hlásí necelých 80 % obyvatelstva Ukrajiny; kromě Krymu, kde žijí především Rusové (60 %), tvoří Ukrajinci ve všech oblastech nadpoloviční většinu. Největší zastoupení Rusů vykazuje Doněcká oblast. Nejvýznamnější rumunskou a moldavskou menšinu má Bukovina. Etnicky nejpestřejším krajem je Budžak, kde kromě Ukrajinců a Rusů žije menšina Bulharů. V Zakarpatí žije významná maďarská minorita. Na severozápadní Ukrajině dosud žije i několik set Čechů, několik vesnic s převážně českým obyvatelstvem je i na jihu země. V některých oblastech této země není těžké setkat se s malými skupinami Poláků a dokonce i Němců. K úplnému výčtu národnostních minorit bych neměl zapomenout na Romy a v poměrně malém počtu můžeme při cestování po Ukrajině potkat i Židy.

²Hustota zalidnění je 88,4 lidí na kilometr čtvereční.

¹Národnosti žijící na Ukrajině (počet příslušníků daného národa)

Ukrajinci (37 541 700) , Rusové (8 334 100), Rumuni a Moldavané (409 600), Bělorusové (275 800), Krymští Tataři (248 200), Bulhaři (204 600), Maďaři (156 600), Poláci (144 100), Židé (103 600), Arméni (99 900), Řekové (91 500), Tataři (73 300), Romové (57 600), Ázerbájdžánci (45 200), Němci (33 300), ostatní (177 100)

Projevuje se soužití většinové společnosti s některými menšinami problémově? Vnímá většinová společnost některé menšiny jednoznačně pozitivně?

Ukrajinci jsou jedni z nejsilněji cítících se nacionalistů na světě, z čehož plyne i rasismus, s nímž se také obyvatelstvo Ukrajiny potýká. Z nacionalismu a rasismu tedy plynou veškeré konflikty a vzájemné nepochopení některých minorit majoritou. O Ukrajincích je všeobecně známo a můj názor se v tom dotazy, které byly položeny právě Ukrajincům pouze a jen utvrdil, že majorita se nemá příliš v lásce s Rusy. Důvod mi nebyl sdělen jednoznačně, ale prý byste velice složitě hledali Ukrajince, který je ochoten se s Rusem bavit rusky. Můžeme tedy jen domýšlet, zda jde o ekonomickou situaci, historii, politiku nebo úplně jiné důvody. Ukrajincům naopak vůbec nevadí minority, jejichž původem je Česká republika, Rumunsko nebo Moldávie. Jsou k nim daleko více přívětiví a jsou ochotni jim v mnohém pomoci. Tuto pomocnou ruku ovšem, jak už jsem řekl, těžce hledají Rusové.

Jakou hlavní aktivitu tyto minority vyvíjejí (autonomie, spolky, školství, TV, rozhlas, tisk)?

Na Ukrajině nevznikají žádné autonomní oblasti, ale naopak spolků, které udržují kontakt s krajany ve své domovině, neustále přibývá. Tyto spolky i nadále pěstují své původní tradice vč. oblíbeného folklóru, udržují si svůj rodný jazyk i náboženství, ovšem platí pro ně bez výjimky ukrajinské zákony. Totéž platí i o tzv. „minoritních vesnicích“, v nichž jsou zřizována třeba i školská zařízení, ve kterých se vyučuje kromě ukrajinštiny i domovským jazykem studentů. Úředním jazykem je ukrajinština, tzn., že všechen tisk je psán v jazyce úředním a v rozhlase se mluví taktéž ukrajinsky. Noviny, které si tam člověk přečte v ruštině, se dovážejí a slyšet vysílat rádio rusky nebo jiným jazykem, který používají tamní menšiny je sice možné, ale ne tak časté. Mnozí Ukrajinci jsou vášniví čtenáři, pro které v daleko větší míře než třeba u nás vznikají městské knihovny a knihy jsou zde k dispozici ve většině světových jazycích.

Mají tyto minority zaručenou nějakou ochranu podle zákona?

1)oficiální část: (Kulturní institut, Kyjev - Dmitrij Ivanovič) Spíše nemají, a pokud ano, jde například jen o právní ochranu dětí o kterou minorita požádá. Jedná se ale pouze o individuální případy.

2)neoficiální část: (³Dotazovaní) Ukrajinské úřady problematiku menšin příliš neřeší, tudíž zde minority nemají vytvořen ani právní systém, který by je nějak chránil a ani nějaké zvláštní povinnosti. Prostě se jednoduše musí podřídit zákonům, které platí v zemi celoplošně - „Jsou ve vodě, musí plavat“. O ukrajinském zákonném systému by se ale dalo říci, že není příliš dokonalý, tudíž se dá v některých situacích obejít a můžeme tedy říci, že na Ukrajině bývá někdy dost velký „bordel“ a nepřeháním když řeknu, že Ukrajina je zemí zkorumpovanou. Co mi dotázaní nezávisle na sobě řekli, je ta skutečnost, že politici pobírají obrovské peníze a jsou často i velice úplatní. To, na co jsme zvyklí v našich poměrech prý není proti tomu vůbec nic! Co mě ještě při kladení dotazů zaujalo, byla ta skutečnost, když mi dotazovaný začal vyprávět, jak je jednoduché (tedy pouze v případě, máte-li peníze) žádat na některých českých ambasádách o pracovní víza. Pokud přijdete například na českou ambasádu ve Lvově žádat jako Ukrajinec a zároveň obyčejný smrtelník o pracovní povolení do České republiky, jste téměř bez šance na úspěch. Pokud si ale s sebou přinesete obálku, ve které se bude krásně vyjímat minimálně „stodolarovka“ a přiložíte ji k vyplněné žádosti, věřte, že úspěch je na cestě. Nebo se to prý řeší přes prostředníky, ti ale také nepracují zadarmo… Ukrajinci, ale i většina Čechů, kteří pochopili tamní systém jsou, zkrátka „ужасные взятoчники“ .

V jakých zemích je nejvýraznější ukrajinská menšina?

V České republice, a to z důvodů nám všem velice dobře známým, dále v Polsku, Rumunsku, Rusku ale i okrajových částech Slovenska.

Má tato ukrajinská menšina podobná práva jako menšiny na Ukrajině?

Na poslední položenou otázku bylo odpovězeno takto: „Pokud žijí Ukrajinci v Rusku, tak mají podmínky pro život zhruba stejný jako Rusové žijící na Ukrajině. Pokud ale vezmeme Ukrajince, kteří žijí na našem území, mají se určitě nesrovnatelně lépe než Češí žijící tam„. Nevím ale, zda tuto odpověď lze vztáhnout na ukrajinské dělníky žijící na území České republiky.

³Dotazovaní:

- Saša (Alexandr):

původem z Kyjeva české občanství manželka Češka žije v Cejli u Jihlavy a podniká v oboru truhlářství

- Ivan Varga:

žije ve městě Bičkiv poblíž rumunské hranice podnikatel, na území ČR provozuje obchodní činnost rodina a veškeré příbuzenstvo žije na území Ukrajiny na území ČR má nyní dlouhodobý pobyt

Citace:

¹Http://cs.wikipedia.org/wiki/Ukrajina : Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2003 , 13.1.2008 [cit. 2008-03-03]. Dostupný z WWW: <www.wikipedia.cz>.

²Http://mhc.webz.cz/mhc/cestopis/ukrajina.html : Stručné informace o Ukrajině v kostce [online]. Praha : 2006 , 24.2.2007 [cit. 2008-02-20]. Dostupný z WWW: <http://mhc.webz.cz/mhc/cestopis/ukrajina.html>.

Vypracoval:

Ř Í H A Vladimír, HKS

vladimir.riha@gmail.com



---

Počet shlédnutí: 104