Vatikán

Politické informace

Vatikán je nejmenší nezávislý stát světa. Jméno Vatikán je odvozeno od stejnojmenného pahorku Vaticanus Mons, což je odvození od slova vates, a to znamená věštec. Proto také někdy překládáno jako Pahorek věštců a v období starověkého Říma byla na tomto pahorku věštírna.

Vatikán se rozkládá na 0,44m2 a má 921 obyvatel (z toho mají vatikánské občanství 492 osob), avšak zdroj, rádio Proglas zveřejnil oficiální poslední statistiky městského státu, které říkají, že má Vatikán 557 obyvatel. Tento údaj je opravdu častějším uváděným v oficiálních zdrojích.
Počet obyvatel: 557, z toho 

- kardinálové: 58 - kněží s funkcemi v papežských úřadech: 293 - ostatní kněží: 62 - člení Švýcarské gardy: 101 - laické osoby: 43

Vatikán je sídlem Svatého stolce, který je nejvyšší autoritou katolické církve. Státním zřízením je absolutistická teokracie a v čele státu je římský biskup (=papež).

Rok 1929 je významným rokem. V tomto roce byla podepsána Lateránská dohoda a papež Pius XI. zadal Marconimu (vynálezce bezdrátového vysílání) vybudovat  rozhlasovou stanici. Tuto stanici měli ve své správě jezuiti. První vysílání se uskutečnilo 12.2. 1931 v latině, ale již v 1939 se v 9 jazycích komentovalo korunování nového papeže Pia XII. Během  2.SV bylo rádio prostředkem zpravodajství, prostřednictvím rádia hledali pohřešované vojáky a civilisty a předávali vzkazy rodinám válečných vězňů. Dnes se vysílá ve více než 47 jazycích. V rádiu je zaměstnáno přes 400 osob okolo šedesáti národností. České vysílání vatikánského rozhlasu zahájil pražský biskup Josef Beran 22.4. 1947.

Historie

Již roku 326 byl vystavěn chrám na území dnešního Vatikánu a v 6.století byl vystavěn vatikánský palác, který se roku 1378 stal sídlem papeže. Dnešní Vatikán je dědicem papežského státu z poloviny 8. století, který se zformoval na základě Pipinovy donace (francký král a syn majordoma Karla Martela, Pipin III. potvrdil listinou roku 754 nároky papežů na vládu nad Římem, Ravenou a střední Itálií), které bylo pod přímou světskou nadvládou římského papeže. V roce 1870 bylo území připojeno k Italskému království. Papežský stát se snažil o získání suverenity a až za Mussoliniho 11.2. 1929 bylo území vatikánského pahorku a okolí navráceno pod papežskou správu Lateránskou smlouvou, a tak znovu vznikl Vatikán. Později byl vztah mezi Vatikánem a Itálií upraven konkordátem z roku 1984.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel je 557 (budeme uvažovat toto číslo) a z toho má vatikánské občanství 492 osob. Složení obyvatelstva není příliš pestré, jelikož jej tvoří pouze 43 běžných laických osob, a potom papež, kardinálové, Švýcarská garda, kněží a jiní úředníci ve správě městského státu.

Papež Papež je také nazývá Svatým otcem. Je hlavou římskokatolické církve a církví sjednocených s Římem. Papež je suverénem Městského státu Vatikán a biskup Říma a patriarcha západu. Papež je náměstkem Ježíše Krista na zemi a zástupcem svatého apoštola Petra. Papež je neodvolatelný. Pokud papež zemře či se vzdá úřadu, sejdou se kardinálové mladší 80-ti let na konkláve za účelem volby nového papeže. Papež potřebuje ke svému zvolení minimálně dvě třetiny hlasů přítomných kardinálů.

Současný papež je Benedikt XVI.

Kardinálové

Kardinálové tvoří největší poradní sbor papeže a tvoří zároveň senát církve. Jsou zvláštními poradci Svatého otce. Vlastní kardinálský prsten a biret purpurové barvy. Purpurová barva (červená) má duchovní význam. Představuje heroismus mučedníků a je symbolem lásky až k nasazení vlastního života (jinak purpur byl již velmi ceněn ve starém Římě). Kardinálové kromě symbolů dostávají vatikánské občanství a vatikánský pas. Od roku 1059 jsou výsadními voliči papeže a od roku 1969 přijímají všichni kardinálové biskupské svěcení.
Pavel VI roku 1970 stanovil, že volby papeže se zúčastní kardinálové mladší 80-ti let, a že maximální počet kardinálů voličů bude 120.

Švýcarská garda Je tvořena ze švýcarských katolických vojáků, kteří mají švýcarské občanství a chrání osobní bezpečnost Svatého otce. Pro mnohé z nich je členství v gardě obrovskou zkušeností, kdy se setkávají s novou kulturou a jazykem. Většinou tato služba trvá 2 roky, to je minimum a jsou staří v průměru 23 let. Kritéria pro členství je švýcarská příslušnost, ukončená vojenská služba ve Švýcarsku, svobodný stav, katolická víra, dobré zdraví a dobrá pověst.

Adepti procházejí velmi náročnými testy, jak psychologickými, tak i fyzickými, a to i přesto, že jde spíše o historický symbol, protože jen malá část z nich se přímo podílí na opravdové osobní ochraně papeže.

Vatikánský governatorát Jde o správní úřad Vatikánu. Je sídlem mnoha institucí jako Generální ředitelství památek, muzeí a galerií, potom je sídlem Strážního sboru, Generálního ředitelství technických služeb, Generálního ředitelství sanitárních služeb atp.

Potom je zde desetičlenná papežská komise kromě governatorátu, která zastřešuje správu státu a v jejím čelem je kardinál.
Vatikán není člen žádné mezinárodní organizace, ale má některé konkrétní dohody, třeba s Itálií dohodu o celní a daňové úlevě na spotřební zboží či jako měnu Vatikán přijal euro.

Zkoumané otázky

1) Jaké je složení obyvatelstva Vatikánu? Nejvíce jich je Italů, a potom Švýcaři. Nutno podotknout, že vatikánské občanství nemá nic společného s etnickým původem, protože jeho obyvatelé patří k mnoha desítkám různých etnik.

2) Mají všichni obyvatelé Vatikánu vatikánské občanství? Ne všichni lidé, kteří bydlí ve Vatikánu mají vatikánské občanství. Bydlí tam také mnozí pracovníci, zaměstnanci, kteří vatikánské občanství nemají.

3) Mají Italové občanství i vatikánské? Pouze někteří Italové mohou mít vatikánské občanství je jich odhadem kolem 100, ale nemají automatický s italskou příslušností vatikánské občanství.

4) Mají i jiní lidé vatikánské občanství? Ti, kteří žijí mimo Itálii a mají občanství jsou pouze kardinálové a jejich okolo 150 a jsou z různých zemí světa.

5) Jak lze získat vatikánské občanství? Vatikánské občanství získávají kardinálové volitelé, tedy ti, kteří mají právo volit a být zvoleni papežem (např. kardinál Miloslav Vlk). Potom existují i kardinálové, kteří toto právo nemají (např. kardinál Špidlík), a to jsou ti, kteří přesáhli hranici 80ti let. Dále vatikánské občanství mohou získat i osoby, kteří nejsou kněžími, tedy muži i ženy, pracující pro Vatikánský stát. Vatikánské občanství se uděluje pouze na základě služby apoštolskému stolci.



---

Počet shlédnutí: 65