Často bývá považována za nářečí, ale většina jazykovědců (včetně lingvistů z organizace UNESCO) ji považuje za samostatný jazyk. Neapolština, stejně jako italština, vychází z lidové latiny, kterou se hovořilo ve středojižní Itálii. Během své historie byla ovlivňována jazyky dalších národů, které ovládaly Kampánii a jižní Itálii. Jednalo se zejména o řecké kolonisty a byzantské obchodníky v době Neapolského vévodství, poté o Normany, Francouze a Španěly (španělská nadvláda trvala zhruba 400 let), a během 2. světové války a následné okupace Neapole byla neapolština ovládána také Američany. Neapolština se nikdy nestala úředním jazykem, přesto až do dnešní doby nepřestala být živou v oblasti literatury, hudby a dramatického umění.

Existuje mnoho podob neapolštiny. V minulosti se neapolština odlišovala i v rámci jedné obce nebo městské čtvrti. V poslední době se ale některé podoby vytrácejí, vzájemně splývají a mísí se.

Neapolština je rozšířena v italské Kampánii v provincii Neapol (Naples) a nejvíce pak v metropoli Neapole.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Neapol%C5%A1tina

Text v neapolštině (Lk 15,3 - 15,6)

3 Ed eglì ricette lorò chesta parabolà: 4 Chi è l’uomm fra vuì, chè, avenn centò pecorè, si ne perdè unà, nun lascìa' e' novantanòv into desèrt e nun vadà aret a' perdùt fìnché nun l’abbià ritrovatà? 5 E trovatalà, tuttò allègr si a' mettè n'gopp e spallè; 6 e giuntò a casà, chiamm assièm e' amicì e e' vicinì, e dicè lorò: Rallegratèv mecò, pèrché aggia' ritrovàt a' pecora mia ch’erà perdutà.

Zdroj: Alessandro Impero

Pro překlad je použitý text Lukášova evangelia (podobenství o ztracené ovci) - Lk 15, 3-6 (This translation uses the text of Luke's Gospel - The Parable of the Lost Sheep) - Lk 15, 3-6

Citace:

Jazyky Evropy: Neapolština [online] Hospodářská a kulturní studia (Provozně ekonomická fakulta ČZU), 2010. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/neapolstina

Hlavní stránka Jazyky Evropy: http://www.hks.re/wiki/jazyky_evropy#jazyky_evropy

Počet shlédnutí: 168