Problematika této seminární práce se zabývá utvářením regionální identity u obyvatel novoosídleneckého pohraničí českých zemí se zaměřením na Sušicko. Jednotlivé kapitoly se orientují na proces konstrukce regionální identity u obyvatel, kteří po druhé světové válce přicházejí do pohraniční oblasti v okolí Sušice. Hledají se faktory, jež ovlivnily utváření této identity u první vlny osídlenců ve zkoumané oblasti. Zkoumaná problematika si bezesporu zaslouží velkou pozornost, neboť se jedná o významné období dějin Československé republiky spojené nejen s výměnou obyvatelstva, ale také s koloběhem života v pohraničních oblastech. Po odsunu německy hovořícího obyvatelstva z Československa se znovuosídlení pohraničí stalo obrovským „boomem“, o němž se hovořilo na většině území tehdejší Československé republiky. Odsun Němců, proces osídlování a doosídlování pohraničí, politická situace, jež je nerozlučně spjatá s neprostupnou železnou oponou - to vše byly nejdůležitější faktory, které ovlivnily regionální identitu obyvatel československého pohraničí.

Odsun Němců a následné znovuosídlení pohraničí bylo a je i v současnosti velice kontroverzní téma. V obou případech lidé opustili své domovy a odešli do neznáma, což s sebou přinášelo mnohá úskalí. Celý proces osídlování československého pohraničí je samozřejmě migrační událostí, která v sobě nese určité specifikum, neboť lidé ve většině případů migrují za prací, lepšími životními podmínkami a vyšší životní úrovní. Pohraničí žádnou z těchto alternativ nabídnout nemohlo. Tito lidé, kteří po druhé světové válce do pohraničí přišli, si museli od základu vybudovat vše, co jiní považují za samozřejmé – zázemí, domov, najít novou práci a zařadit se do běžného společenského života, vypořádat se s velice drsnými přírodními podmínkami, které zejména na Šumavě vládnou a také s následnou politickou situací, jež vedla ke zřízení železné opony, omezení svobody a změnám ve vnímání fenoménu hranice. S těmito skutečnostmi se nebylo lehké pro obyvatele pohraničí vyrovnat, a proto si myslíme, že je žádoucí věnovat pozornost a zdokumentovat, zda se lidé dokázali plně přizpůsobit novému prostředí a zda mohou říci „tady se cítím doma“, nebo jestli neustále touží po svém rodném domově a kraji a oblast pohraničí pro ně zůstane navždy cizí a vykořeněná.

Stěžejním výzkumným záměrem předkládané bakalářské práce je získat odpověď na výzkumnou otázku, týkající se konstrukce regionální identity na příkladu novoosídleneckého pohraničí po roce 1945 v oblasti Sušicka, současně je snahou definovat hlavní faktory, které ovlivnily formování tohoto druhu lidské identity.

Seminární práce se opírá o konkrétní životní příběhy (biografická vyprávění), a odbornou literaturu. Biografická metoda se v Čechách rozvíjí krátkou dobu. Pomocí biografické metody dokáže tazatel získat přehled o zásadních okamžicích narátora (vypravěče), které se odehrály během jeho života. Odchod do jiného, prázdného a neznámého kraje, nové budování domova mezi nejdůležitější události v životech narátorů bezesporu patří. Jestliže tazatel postupuje ve výzkumu biografickou metodou a jako techniku sběru dat zvolí narativní interview, získává biografický materiál, kterým je životní příběh. Při vyprávění životního příběhu dává narátor tazateli možnost pochopit a porozumět nejen osobnosti vypravěče, ale i jeho celému životnímu světu. Tato metoda také umožňuje narátorovi vylíčit svůj příběh tak, aby si ozřejmil jeho smysluplnost.

Oblast, v níž probíhalo empirické kvalitativně orientované šetření podložené narativními interview a z části též archivním materiálem, je samotné město Sušice s jeho nejbližším okolím. Sušice (německy Schüttenhoffen) se nachází v oblasti středního Pootaví, v Plzeňském kraji, v okrese Klatovy. Vedle toho je ovšem nutné jmenovat i další obce „kraje šumavského spisovatele Karla Klostrmanna“. Jsou jimi Kašperské Hory (Bergreichenstein) vzdálené od Sušice 15 km, Hartmanice (Hartmanicz) vzdálená od Sušice 10 km, dále Dlouhá Ves (Langendorf) vzdálená 5 km od Sušice, vesnice Bohdašice (Budaschitz) 8 km od Sušice a obec Nové Městečko (Neustadtl) vzdálené 9 km. Právě tyto obce po druhé světové válce osídlovali jednotliví narátoři.

Empirické šetření se opírá celkem o osm rozhovorů, přičemž v sedmi případech se jedná o osoby, které po roce 1945 osídlovali pohraničí ve zkoumané oblasti. Jedno interview bylo pořízeno s bývalým příslušníkem PS, jenž se staral o bezpečnost státních hranic při hranici s Bavorskem. Výzkum proběhl ve dvou etapách. Primárním úkolem bylo získání archivního materiálu ze sušického muzea, jenž se týkal odsunu a osídlování Sušicka.

Stěžejní faktory při konstrukci regionální identity - shrnutí:

Odsun

Pocit majetkové vyrovnanosti

Založení vlastní rodiny

Prostý zvyk

Obdiv k šumavské přírodě

Přívětivé přijetí v pohraničí

Formování občanské společnosti

Historický mezník 1948 (komunistický převrat) – železná opona.

HOUŽVIČKA, Václav, NOVOTNÝ, Lukáš. Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí: sebedefinice a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2007. 170 s. ISBN 978-80-7330-109-5.

KASTNER, Quido. Osídlování českého pohraničí od května 1945. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2007. 83 s. ISBN 80-85950-59-6.

NOSKOVÁ, Jana. Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v interpretacích aktérů a odborné literatury. Brno: Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2007. 227 s. ISBN 978-80-254-0095-1.

STANĚK, Tomáš. Odsun Němců z Československa 1945-1947. Praha: Academia, Naše vojsko, 1991. 536 s. ISBN 80-200-0328-2. 

Počet shlédnutí: 93