Rozdíly mezi životním stylem Jihokorejců a Čechů

Alena Froňková, Jana Humlová, Vojtěch Karpíšek, Veronika Košťálová, Ondřej Schmidt, Ondřej Šnaidauf, Jitka Vorlíčková. Rozdíly mezi životním stylem Jihokorejců a Čechů. [online] PEF ČZU, 2011. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/rozdily_mezi_zivotem_jihokorejcu_a_cechu

V dnešní době moderních technologií a moderních dopravních prostředků se vzdálenosti značně zmenšují. Situace, kdy se střetávají diametrálně odlišné kultury, jsou stále častější. Tyto kulturní střety mohou působit problémy ve vzájemném soužití. Problémy vznikají zejména z předsudků, které různé kultury o sobě vzájemně mají. Z tohoto důvodu je vhodné zajímat se o jiné kultury a o jejich specifika, se kterými může být člověk při pobytu v cizině konfrontován.

Hlavním cílem této práce je zjištění rozdílů mezi Čechy a Jihokorejci v oblasti sociálních vztahů. Inspirací k výběru tohoto tématu byla rozdílnost mentality Evropanů a Asiatů. Konkrétní země byla vybrána z důvodu osobní zkušenosti. Jedním z dílčích cílů je zjistit informace o korejském vzdělávání a sociálních vztazích. Dalším dílčím cílem je zjištění, co si čeští studenti myslí o korejském vzdělávání a co si naopak korejští studenti myslí o českém vzdělávání.

Jak to vypadá, když společně žijí lidé z různých konců planety na místě, které pro ně není domovem?

Podotázka

Jakých odlišností si všimnou Češi na Korejcích a Korejci na Češích při jejich společném soužití?

Ve svých rodných zemích jsme od dětství vychováváni v souladu s určitými zvyklostmi. Prostředí, kde vyrůstáme, má na nás velký vliv. Některé věci nás nikdo nemusí učit a my je budeme dělat automaticky, protože nám to tak přijde přirozené. Dnes se nabízejí možnosti studia a práce v zahraničí nebo cestování po světě. Lidé z různých kultur se střetávají mimo své rodné země v prostředí, které jim není domovem.

Lze předpokládat, že pokud se spolu setkají příslušníci jihokorejského a českého národa, jejich zvyklosti a chování budou rozdílné podle toho, jak je tomu v jejich rodných zemích.

Vzdělání představovalo od pradávna primární nástroj utváření sociálního statusu jedince. Postavení profesorů coby „šiřitelů vzdělanosti“ tak bylo zcela výjimečně. Vážnost a čest, jež jim byly prokazovány, ilustruje známá jihokorejská poučka, kterou rodiče učili své potomky: „Žák jako ty nesmí nikdy vstoupit do stínu svého učitele.“ A i když tradice slábnou, respekt mají profesoři stále obrovský ¹⁾. Podle autora článku Deníček jednoho studenta z FELu oblíbená korejská poučka, že žák nesmí nikdy vstoupit do stínu svého učitele, dobře vystihuje myšlení místních ²⁾. Přibližně 80 procent středoškoláků po absolvování střední školy pokračuje ve studiu na univerzitě. Hlásí se na více škol, ale mohou studovat jen jednu ³⁾.

Přijímacími zkouškami žije celá konfuciánskými tradicemi prostoupená země, v níž je prestižní diplom nejvýznamnějším původcem sociálního statutu ⁴⁾. Prestiž vzdělávací instituce rozhoduje o celém dalším životě studenta. Slova sociologa působícího na univerzitě Sungkonghoe Kim Dong Chun: „I v šedesáti letech vás na pracovním pohovoru přijmou spíše díky titulu ze Soulské národní než pro vaši třicetiletou praxi.„ ilustrují vliv vzdělávací instituce na budoucí kariéru Jihokorejců. Nelze se proto divit, že jméno univerzity, na kterou jste byl po absolvování až nelogicky náročných celostátních testů přijat, je prioritou číslo jedna ⁵⁾.

Na univerzitách se hodnotí pořadí studenta v porovnání s ostatními studenty, je to relativní hodnotící systém. Aby člověk získal v Koreji dobrou práci, musí mít lepší průměr než ostatní studující, nejlépe po celou dobu studia. Proto se všichni studující Korejci tolik věnují studiu a berou ho opravdu vážně. Právě na dospívající klade jihokorejská společnost největší nároky ⁶⁾.

„Naší kulturou je byznys. Nechodíme do divadla, neužíváme si volného času. Nikdo nás to nenaučil. Žijeme ze dne na den jen pro práci a jsme pod neustálým tlakem,“ poznamenává Jun Čong-il. To, že Korejský poloostrov je zcela podřízen práci, potvrzují statistiky Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Jihokorejci podle ní ročně odpracují v průměru 2357 hodin. Více než jakýkoliv jiný národ vyspělého světa. Reálnou představu o intenzitě pracovního procesu v zemi si ale uděláte teprve tehdy, když počet odpracovaných hodin převedete na osmihodinové směny ⁷⁾.

Velké pracovní nasazení Jihokorejců potvrzuje i autor článku Deníček jednoho studenta z FELu, když uvádí, že se v Jižní Koreji pracuje od rána do večera, 5 až 7 dní v týdnu. Korejci jsou na prvním místě na světě v době strávené v práci. Často se pracuje i o svátku. Typická dovolená je 1 týden za rok. Platí nepsané pravidlo, že musíte být v práci dřív než váš šéf a taky později odcházet ⁸⁾.

Marek Balaš, zaměstnaný jako student Exchange Manager na univerzitě Songkjungkwan, také souhlasí s tím, že v Jižní Koreji platí již zmíněné nepsané pravidlo, že každý zaměstnanec musí být v práci dřív a odcházet později než jeho nadřízený. Korejci mají podle statistik druhou nejvyšší produktivitu na světě ⁹⁾.

Statistické informace o vysoké produktivitě vyvrací Lucie Lompejová působící v centrále Obchodní komory Evropské unie na pozici Committee Director: „Jihokorejci jsou podle mého názoru neefektivní, na vině je především úroveň vedení. Například je stále zvykem uzavírat pracovní smlouvy při večeřích nebo v barech a i to se započítává do pracovního procesu.“ ¹⁰⁾.

Ve volném čase Korejci získávají certifikáty na angličtinu či na používání počítače, dělají dobrovolnickou práci a pečují o svůj vzhled. To všechno zejména proto, aby se kvalitně připravili na pracovní pohovory. U těch jsou totiž výše uvedené věci naprostým základem. Největší důraz při pohovoru se pak klade na jméno vaší univerzity ¹¹⁾.

Chcete-li si udržet dobré vztahy s Jihokorejci, mějte vždy na paměti ještě jednu poučku: „Korejci jsou velmi soutěživí, často ale odmítají převzít zodpovědnost za své činy a vyhýbají se rozhodnutím. Pokud se něco nepovede, nebo se objeví nějaká chyba, nikdy se o tom veřejně nemluví. A to i tehdy, když je na první pohled zřejmé, kdo problém způsobil.„ Tato slova Marka Baláše upozorňují na podstatné specifikum korejské mentality. Nezapomeňte, že ve zdejší společnosti stále přetrvává hluboce zakořeněný strach z toho, že pokud bude viník označen a veřejně kritizován, ztratí před ostatními členy kolektivu jednou provždy svou tvář. A to je horší než usnout za stolem v práci nebo dočasně přijít o iluzi nekonečného růstu ¹²⁾.

K místním specifikům patří společenská hierarchie, v jejímž rámci patří úcta a autorita staršímu a muži. Zdraví se úklonou a obvykle i podáním ruky, korejské ženy často samy ruku nepodávají. Důležité je užívání titulů. Zdvořilé je podávat a přijímat předměty oběma rukama. Neslušné je hlasitě smrkat ¹³⁾.

Vladimír Beroun píše o svém kulturním šoku v Jižní Koreji a jako hlavní rysy uvádí například:

• masovost společnosti se symptomy totální stádovosti,

• neexistence individualit, člověk je entitou kolektivu,

• názory tu často tvoří elity a ty musí být následovány ¹⁴⁾.

„Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako není těstem mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené.“ T.G. Masaryk

V České republice je situace ve školství poněkud odlišná. Čeští studenti nemají vůči svým učitelům takový respekt jako studenti korejští, což dokazuje studie PISA 2009, kterou zpracovává organizace OECD a která uvádí, že kázeň českých studentů se za několik posledních let značně zhoršila.

Úspěšnost českých studentů je však vysoká, podobně jako v Koreji se přibližně 80 procent absolventů středních škol dále studuje na vysoké škole. Většina z nich si vybírá univerzity a vysoké školy veřejné ¹⁵⁾. Ty jsou v České republice stále oblíbenější a každým rokem se na ně hlásí větší počet uchazečů.

Prestiž jednotlivých vysokých škol v České republice není při nástupu do zaměstnání zatím tak rozhodující jako v Koreji, ovšem mezi Čechy stále převládá názor, že vystudovat soukromou vysokou školu může každý, jelikož je studium placené. Veřejné vzdělání je v ČR zatím zdarma, současná vláda však chystá reformu českého školství, která by měla školné na vysokých školách zavést ¹⁶⁾.

Systém hodnocení studentů na českých vysokých školách je různý, obecně mají všechny veřejné vysoké školy a 41 škol soukromých zaveden kreditní systém. Většina vysokých škol používá model Evropského kreditního systému (ECTS), nebo je jejich systém se systémem ECTS kompatibilní. Kreditní systém byl zaveden zejména pro bakalářské a magisterské studijní programy. V souladu se zákonem o vysokých školách jsou vysoké školy povinny vydávat bezplatně všem svým absolventům dodatek k diplomu ¹⁷⁾.

Pracovní doba je v České republice oficiálně stanovena na 40 hodin týdně. V průměru však Češi za loňský rok odpracovali 38 hodin týdně, tedy 2014 hodin ročně ¹⁸⁾. Třetina Čechů uvádí, že má v průměru tři až čtyři hodiny volného času denně, který tráví nejčastěji sledováním televize, aktivním sportem, čtením knih a časopisů, nebo ve společnosti rodiny či přátel. Šest procent Čechů naopak uvedlo, že nemá vůbec žádný volný čas ¹⁹⁾. Mezi další volnočasové aktivity Čechů patří například zahrádkaření, které je obecně označováno za české specifikum, obdobně jako houbaření. I přes nárůst obliby trávit čas u počítače, Češi stále navštěvují kulturní zařízení, jako jsou kino či divadlo. V rodinných rozpočtech představuje položka volný čas, rekreace, kultura zhruba 10 procent. V průměru utratí Češi ročně za kulturu a rekreaci 11 865 korun na osobu ²⁰⁾.

Popsat českou povahu není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Češi snadno mluví o jiných, ale o sobě už tak sdílní nejsou. Panují však o nich nejrůznější fámy. Jací jsou podle zahraničních průvodců a jak vidí sami sebe? Jak píše v průvodci po České republice Duca. „Po téměř deseti letech strávených mezi Čechy bych nerad uváděl nějaká zobecnění, jako je to v turistických průvodcích běžné. Někdo by mohl říct, že Češi rádi žijí v souladu s přírodou, milují jídlo, tradice a rodinu. Ti, kteří tuto zemi a její obyvatele znají, dobře vědí, že je to přežitek a běda, když vidí, jak vytrvale je tato charakteristika díky globalizaci rozšiřována. Nicméně je pravda, že Češi mají ke svým rodičům až do dospělosti velmi upjatý vztah, rádi pijí pivo ve společnosti svých přátel, a když přijde na cizince, jsou velmi pohostinní. Češi rádi čtou, zpívají, hrají na hudební nástroje a předávají tyto zkušenosti dalším generacím.“ ²¹⁾.

I v jejich slabých chvilkách je znát pozitivní myšlení a důvěra v sebe samé jako jeden národ. Sebekritiku a špatné vyhlídky do budoucna spojují téměř s každou změnou k lepšímu. Chvíle optimismu a hrdosti přicházejí v době, kdy uspějí na mistrovství světa v hokeji nebo ve fotbale, ovšem to je doprovázeno ještě hlubším zkoumáním a ukazováním prstem. Češi se vidí jako vítězové nad historií, zároveň však jako ti, kteří byli příliš slabí na to, aby změnili její průběh ²²⁾.

Češi se při představování zdají být spíše odměření, nevěří lidem, které neznají. To však může být způsobeno také vykáním, které se v češtině používá v případech, kdy se jedná o formální jednání s lidmi, které neznáte, nebo pokud jste mladší než osoba, se kterou hovoříte. Češi jsou však jinak velmi slušní a nemají tendenci řídit konverzaci. Obecně se vyhýbají konfliktům, upřímnost během neformálních jednání je samozřejmostí. Poté, co je poznáte blíže, si oblíbíte jejich srdečnou a vstřícnou povahu a možná díky nim zjistíte, o čem je opravdové a spolehlivé přátelství. Češi jsou velmi pohostinní a jsou rádi národem realistů a praktických lidí ²³⁾.

Co si myslí Češi sami o sobě, nejlépe vystihli uživatelé diskusního internetového fóra „Vlastenci“:

1. Češi jsou vynalézaví. Jak v dobrém, tak i zlém. Dokáží si poradit. Také vědí, jak vyběhnout s jiným. Vždy si najdou způsob, jak za vynaložení co nejméně úsilí (i finančního) získat co nejvíce.
2. Češi jsou rezervovaní, chladní. Nedá se říct, že by rádi přijímali novoty.
3. Češi jsou ukecaní. Veškerý odboj proti čemukoliv se vede v hospodě u piva klábosením a nadáváním. Hlavně po nikom proboha nechtějte, aby na sebe vzal zodpovědnost a šel něco doopravdy udělat.
4. Češi jsou rádi, když jsou s ostatními zadobře. Raději udělám to, co se po mně chce, abych měl svatý pokoj. Pokud se mi něco nelíbí, platí bod číslo 3.
5. Češi jsou pokrytci. Co kritizují u jiných, je jim vlastní.
6. Češi jsou veselí, mají smysl pro humor, dokáží si dělat legraci sami ze sebe. V časech nouze jim právě humor pomáhal překonat nelehkou dobu. Rádi se baví.
7. Češi jsou apatičtí a klidní. Máloco je dovede vyvést z kolektivní letargie.

Primární data byla získána kvalitativní metodou, formou dotazníku, který byl respondentům doručen e-mailem. Vzhledem k velké vzdálenosti mezi zeměmi respondentů a autorů nebyl osobní rozhovor možný.

Mezi výhody této metody patří otevřenost respondentů. Při písemném zodpovídání otázek mohou být respondenti více kritičtí, než by si třeba troufli u osobního rozhovoru. Nedostatky metody byly spatřovány v částečném zkreslení odpovědí. Jelikož měli respondenti více času na zodpovězení otázek, nereagovali již tak spontánně jako při osobní rozhovoru.

Sekundární data byla získávána hlavně z následujících internetových zdrojů: Zpravodaj Dálného východu, Český rozhlas, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nalezené informace byly vyhodnoceny, porovnány a použity v práci.

Dotazníky, které nám dívky z Austrálie poslaly vyplněné, byly následně vyhodnoceny a porovnány. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že názory respondentek na druhou národnost jsou veskrze pozitivní, ani jedna neměla během svého života ve společnosti druhé zkoumané národnosti závažnější problém.

U první otázky, která se týká toho, proč vlastně přijely obě respondentky do Austrálie, vyšlo, že obě přijely ze stejného důvodu, tzn. dobře se naučit anglický jazyk, studovat v cizí zemi a poznat nové lidi z různých koutů světa (bez toho, aby musely podnikat „cestu kolem světa“). Austrálie je velmi multikulturní země (zejména město Sydney), a proto zde lze opravdu potkat studenty takřka ze všech kontinentů světa. S první otázkou souvisí i otázka číslo 2, která se zabývala rozdíly mezi životem v Austrálii a v rodné zemi respondentek. Zde se názory respondentek také shodují. Dívka z Koreje vnímá především větší klid, neboť Australané nespěchají a rádi žijí na okraji města nebo v blízkosti pláže (oproti lidem v Koreji, kteří raději žijí v rušných obchodních zónách v centru města). Dívka z České republiky pro změnu zmiňuje jako největší rozdíl chování rodilých Australanů. Jsou dle jejího názoru milejší a vstřícnější než lidé v její rodné zemi.

U třetí otázky se odpovědi respondentek mírně lišily. Je to dáno nejspíše tím, že Australané mají podobné chování jako Evropané, proto zde dívka z České republiky odpovídala veskrze pozitivně. Přímo odpověděla, že jsou senzační, milí a velmi ochotní. Jejich chování tedy shrnula jako velice pozitivní. Oproti tomu dívka z Koreji již tento tak pozitivní názor nesdílí. Podle ní je chování Australanů velice zvláštní a odlišné od toho, na co je zvyklá ve své rodné zemi. Nehodnotí ho jako špatné, ale je prostě jiné, než na jaké je ona zvyklá a moc jí sympatické není. Je to určitě dáno tím, že asijská kultura (co se týče chování a jednání lidí) je od australské a evropské velmi odlišná.

U další otázky (co respondentkám přišlo zvláštní na druhé národnosti) odpovídaly obě dívky také trochu odlišně. Korejka se zaměřila především na vzhled a charakterizovala Čechy jako vysoké a blonďaté lidi, kteří jsou si velmi podobní s ostatními lidmi ze „západu“. Překvapivé je především to, že napsala, že cizince ze „západu“ je pro ní velmi těžké rozlišit, připadají jí velmi podobní. Je to velmi zvláštní, neboť právě to samé si „lidé ze západu“ myslí o Asiatech. Češka se více zaměřila na korejské chování. Přímo v odpovědi charakterizovala korejskou „velmi přátelskou náturu“ až vlezlost a jejich zvědavost. Také se zmínila o jejich nepříliš hygienických návycích (popotahování), které jsou v Evropě společensky nevhodné. Korejka naopak popsala chování Čechů velmi pozitivně, jsou podle ní velmi milí, aktivní, slušní a přátelští.

Další otázka byla rozdělena do několika podotázek. Co se týče vzdělání, Korejka si myslí, že Češi mnohem raději dělají v průběhu výuky různé aktivity a nemají rádi jen pouhý výklad. Rádi se podle ní zapojují do aktivní formy výuky, kde mohou komunikovat s ostatními studenty a spolupracovat. Korejci podle ní mají naopak raději teorii a výklad, které upřednostňují před aktivní výukou. Podle dívky z Čech jsou Korejci velmi vzdělaní a disciplinovaní (to pramení právě z toho, že v jejich rodné zemi mají velmi těžké školy, a tak se musí velmi snažit, aby uspěli). Všimla si také jedné zvláštnosti a tou je, že Korejci nazývají i učební obory univerzitami (např. kadeřnice, která studovala na univerzitě), což je pro ni zvláštní, neboť v její rodné zemi je univerzitou pouze vysoká škola. Dle Češky jsou Korejci také velice pilní a jsou vždy do školy perfektně připraveni. Korejka k tomu ještě doplňuje, že lidé z její země se raději zaměřují ve škole na věci a předměty, které mohou využít v budoucnu ve své praxi. Přemýšlí více o tom, jak budou moci studovaný obor využít v budoucnu. O Češích si naopak myslí, že je pro ně na prvním místě jejich vlastní zájem o to, co je baví, a až potom se zajímají o využití vystudovaného oboru v budoucí praxi.

Co se týče chování ve školách, dívka z Koreje říká, že školy v její rodné zemi jsou velmi striktní a mají mnoho pravidel. Pokud tato pravidla poruší, mají velké problémy s rodiči a s učiteli. Proto se podle ní všichni Korejci chovají ve škole velmi slušně za každých okolností. O Češích se ohledně chování nevyjádřila. Oproti tomu názor Češky je takový, že Korejci jsou ve škole velmi klidní a nejsou příliš komunikativní. Jsou však mezi nimi i takoví jedinci, kteří se snaží být vtipní a rádi napodobují americké herce. V tomto případě se však jedná výhradně o chlapce.

Respondetky nám odpovídaly také na problematiku navazování kontaktů s cizími lidmi. Korejka je toho názoru, že lidé z její země jsou z kontaktu s cizími lidmi velmi stresovaní a vystrašení, což je podle ní pravý opak Čechů, kteří se seznamují snadno. Avšak Korejci jsou k cizincům vždy přátelští, ale potřebují určitý čas na to, aby je poznali a pustili si je do svého soukromí. Názor Češky je takový, že Korejci jsou opravdu velmi přátelští a také jsou velmi zvědaví. Kontakt navazují jednoduše, ale jen se stejným pohlavím (což je dáno jejich výchovou).

A jak se chovají tyto národy ve skupině lidí? Názor dívky z Koreje je takový, že lidé z její země respektují druhé a Češi oproti tomu spíš upřednostňují zájmy své vlastní před zájmy skupiny. Korejci také raději druhé poslouchají než mluví a u Čechů je to dle ní naopak. Češka je toho názoru, že Korejci jsou opravu národem, který drží hodně pospolu a soustřeďuje se ve skupinách. Opět zmiňuje, že skupiny jsou zde tvořeny stejným pohlavím.

Se vztahy mužů a žen souvisí i další otázka, a to chování k opačnému pohlaví. Češka znovu zdůrazňuje, že Korejci nejsou zvyklí mít kamarádské vztahy s opačným pohlavím. Tento názor dívka z Koreje podporuje, neboť zmiňuje, že ženy a muži jsou velmi rozdílní a je pro ně velmi těžké být spolu přátelé. V jejich kultuře je pravidlem, že ženy by měly být tiché a měly by respektovat muže a že muži by neměli být ženami kontrolováni a řízeni.

Dalším tématem je volný čas. Jak Češka, tak Korejka jsou stejného názoru, že oba národy mají rády cestování a sport. Korejci přímo milují hory a turistiku. Korejka též nezapomněla zmínit, že velmi rádi všechno fotografují. Češka ještě doplnila, že Korejci ve volném čase milují chodit do restaurací a bavit se v klubech.

Co se týká oblékání, Korejka zdůrazňuje, že Korejci jsou vždy perfektně upraveni a opravdu hodně se zajímají o módu. Zajímavé je, že také celý život drží diety, velmi důkladně pečují o svůj jídelníček, své zdraví a také o životní styl. Češi podle ní nevěnují módě tolik pozornosti a spíše si často oblékají pouze džíny a tričko (pokud nejdou někam do společnosti). Češka se v této oblasti zaměřila především na oblékání mužů z Koreje. Jsou prý podle ní velmi úzkostliví na svůj vzhled a velice o něj pečují. Dívky se podle ní oblékají stále velmi moderně a často i vyzývavě. Posledním bodem této rozsáhlé otázky bylo jídlo, hygiena a čistotnost. Podle Češky nejsou Korejci příliš čistotní, co se týče úklidu. Co se však týče hygieny, jsou čistotní hodně, zejména v péči o svůj zevnějšek. Když se zaměřila na jídlo, pak konstatovala, že jejich stravování je opravdu velmi dietní a jedí především rýži a zeleninu. Podle Korejky jedí lidé z její země opravdu velmi zdravě, zejména pálivá jídla a jejich hlavním jídlem je rýže. Ve stravování vidí obrovský rozdíl oproti stravování Čechů.

U otázky týkající se vztahu k penězům odpovídala Korejka následovně. Myslí si, že Češi šetří tolik peněz, kolik mohou, a pak je utratí např. za vzdělávání, výlety apod. Myslí si, že Češi určitě nejsou lakomí. Češka se zase domnívá, že Korejci jsou velmi závislí na penězích od rodičů a rozhodně nejsou šetřiví. Říká, že si všimla, že rádi o víkendech chodí do klubů a restaurací, což v Austrálii není právě levná záležitost.

Další otázka byla zaměřena na skutečnost, zda si respondentky všimly nějakých výrazných odlišností mezi sebou. Češka napsala, že se jí ze začátku Korejci svěřovali s tím, že nemohou pochopit, že Evropané mají dvě víčka u oka, zatímco Asiaté jen jedno. Také ji udivilo to, že Korejci dělají velmi malé krůčky při chůzi. Korejka si všimla jiných zvláštností. Například zmiňuje, že Češi velmi pečují o své soukromí. Korejci jsou naopak zvyklí vše mít dohromady a dělit se, ale Češi jsou spíše samotáři a mají rádi soukromí.

U otázky týkající se vzájemných sympatií odpověděla dívka z Čech, že nejvíce jí bylo sympatické na Korejcích to, jak jsou vstřícní a milí. Často zvou ostatní na společnou večeři, či společné posezení u televize. Korejka naopak zmiňuje, že Češi jsou velmi přátelští a milí. Podle ní nejsou ani líní a snaží se být pořád pozitivní. Také zmiňuje, že právě Češi byli národem, který jí z ostatních cizinců z Evropy přirostl k srdci nejvíce.

A které věci by byly v zemi toho druhého nepřípustné? Pro Korejce by to bylo především chození pozdě večer ven a na večírky či do klubů. Tento názor však odporuje názoru Češky z předchozích odstavců, která charakterizuje Korejce jako národ, který rád vyráží za kulturou a baví se ve společnosti druhých dlouho do noci. Korejka také zdůrazňuje, že pro její je národ nepřípustné mít doma párty tak, jak se to běžně dělá v Austrálii.

A co odlišnosti mezi národy, které by byly v zemi respondenta nepřípustné? Češka uvádí, že žádné takové odlišnosti nepozorovala (kromě již uvedeného oblékání chlapců a popotahování). Dívka z Koreje byla u této otázky sdílnější a zmiňuje, že v Koreji by bylo nepřípustné, aby žena na veřejnosti kouřila. Podle ní je to však nefér vůči svobodě žen. Říká, že hodně žen z České republiky podle ní kouří, ale společnost to nijak nepohoršuje.

Poslední okruh otázek směřoval na respondenty samotné a na názor na jejich vlastní kulturu. Na otázku, zda je něco, co by se každá respondentka od druhého národa naučila a co by chtěla v budoucnu také praktikovat, odpověděly dívky následovně. Korejka by si ráda osvojila způsob, jakým Češi komunikují, a naučila se jejich přátelskému zacházení s ostatními. Češka by se naopak ráda naučila jejich soudržnosti, která je pro Korejce tolik charakteristická. Také by ráda měla jejich veselou a milou povahu. V neposlední řadě by také chtěla dodržovat zásady zdravého životního stylu stejně jako Korejci.

Pro tento rozhovor byly vybrány dvě respondentky, které jsou na studijním pobytu v Austrálii. Dívka z Koreje se jmenuje Jenny Kim a pochází ze Soulu. V Austrálii studuje dentální medicínu a vydělává si prací v obchodě. Dívka z Čech se jmenuje Štěpánka Š., pochází z Liberce a v Austrálii studuje anglický jazyk a management cestovního ruchu. Na živobytí si vydělává v restauraci, kde pracuje jako servírka. Oběma dívkám je asi 26 let a jsou svobodné. Do Austrálie přicestovaly samy. Jenny Kim žije nyní ve městě Perth, kam přesídlila na podzim ze Sydney. Štěpánka žije od začátku svého pobytu v Sydney. Obě dvě mají zkušenost se životem s Korejci/Čechy ve společné domácnosti, proto mohly odpovídat na zadané otázky objektivně.

Z vyhodnocení dotazníkového šetření vyplynulo, že oba národy se respektují a chovají k sobě určitý obdiv. Z otázek jasně vyšlo najevo, že dívka z Čech byla při hodnocení Korejců mnohem kritičtější, než tomu bylo naopak. Korejka vesměs Čechy chválila a mluvila o nich velmi pozitivně, negativ bylo velmi málo. Bylo to pravděpodobně dáno i tím, že Korejci nejsou tolik otevření, jelikož jsou od dětství vychováváni k tomu, aby se k ostatním stále chovali slušně a respektovali je. Češi se oproti tomu zajímají více o své vlastní zájmy, než o ostatní, a proto jim nedělá takový problém kriticky někoho zhodnotit.

Mezi nejzajímavější odlišnosti, kterých si na sobě respondenti při společném soužití všimli, a které jsou zároveň odpovědí na výzkumnou podotázku, patří následující. Přístup ke studiu, kdy Korejci považují Čechy za studenty, kteří upřednostňují aktivní, praktickou formu výuky oproti teoretické, té dávají přednost Korejci. Češi si podle jejich názoru vybírají studijní obory, které je zajímají a baví, aniž by příliš přemýšleli nad tím, jaké bude jejich uplatnění po dokončení studia. Češi vidí rozdíl v pozornosti a pečlivosti Korejců při studiu, považují je za disciplinované studenty, jež jsou podle nich ve výuce soustředěnější a klidnější než Češi. Rozdílnosti z běžného života mimo prostředí školy Češi o Korejcích uvedli, že jsou chvílemi až příliš milí a ochotní, Češi nejsou na tak vstřícné chování zvyklí. Korejci oproti tomu zmínili přesvědčení Čechů o vlastním názoru a nebojácnosti jej vyjádřit před druhými. Sami Korejci na takové chování nejsou příliš zvyklí, jelikož je pro ně přirozené více poslouchat a méně mluvit. Ani jedna strana respondentů neuvedla odlišnosti, které by při vzájemném soužití považovali za naprosto nepřípustné.

Výzkumná otázka, která byla položena v úvodu této práce, byla tedy zodpovězena. V práci bylo charakterizováno, jak žijí vybrané dva národy v místě, které ani pro jeden z nich není domovem. Českým studentům se dle jejich názoru žije v Austrálii lépe než Korejcům, neboť vzhled, mentalita, humor a chování obyvatel Austrálie jsou velmi podobné tomu, na co jsou zvyklí z domova. Pro Korejce je australská kultura naprosto odlišná od jejich národní i přesto, že mají do Austrálie geograficky blíže než Češi. To je také s největší pravděpodobností důvod, proč v Austrálii funguje velmi silná komunita Korejců a proč drží tolik při sobě. Životy Asiatů a lidí „ze západu“ zůstanou asi navždy velmi odlišné a oba národy se budou držet svých zvyků a tradic, ať žijí kdekoliv. Nezáleží totiž na tom, kde žijete, ale jak žijete a jak jste schopni si udržet tradice, zvyky a chování národa, ke kterému patříte. Je totiž pravdou, že člověk si uvědomí, kým je a kam vlastně patří, až když odjede daleko od domova, do cizího prostředí. Proto v dnešní době, kdy je svět otevřen a každý může vycestovat „na zkušenou“, doporučujeme každému, kdo může, ať nemá strach a vyzkouší si sám zodpovědět otázku, jak se žije v místě, které pro něj není domovem.

1) ADAMEC, Tomáš. Školné na státních univerzitách není v Evropě obvyklé [online]. 21. 6. 2010 [cit. 1.12.2010]. Zpravodajství (Český rozhlas). Dostupné z WWW: <http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/749077>.

2) Jižní Korea - informace o zemi [online]. 2000 [cit. 2010-12-10]. Agentura Zájezdy.cz, a.s., cestovní agentura. Dostupné z WWW: <http://dovolena.zajezdy.cz/jizni-korea/>.

3) BEROUN, Vladimír. Co se mi v Koreji nelíbí aneb Můj kulturní šok [online]. 8.6.2009 [cit. 2010-12-07]. Vladimír Beroun. Dostupné z WWW: <http://vladimirberoun.blogspot.com/2009/06/co-se-mi-v-koreji-nelibi.html>.

4) DUCA, M.D. Czech Republic : The Bradt Travel Guide. [s.l.] : Bradt Travel Guides Ltd., 2006. 329 s. ISBN 18-4162-150-1.

5) FERENC, Jan. Vývoj intenzity práce od roku 2008 do 1. čtvrtletí 2010 [online]. 2010 [cit. 2010-12-07]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta06092010.doc>.

6) JAEHOON, Lee. Jak to tu vidí korejský student? [online]. 13.1.2008 [cit. 2010-12-05]. HaNie. Dostupné z WWW: <http://yeonhee.blog.cz/0801/jak-to-tu-vidi-korejsky-student>.

7) Czech society [online]. 30.10.2010 [cit. 2010-12-02]. Just landed. Dostupné z WWW: <http://www.justlanded.com/english/Czech-Republic/Czech-Republic-Guide/Culture/Czech-society>.

8) Výroční zpráva o činnosti vysokých škol za rok 2009 [online]. 2.11.2010 [cit. 2010-12-06]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné z WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vyrocni-zprava-o-cinnosti-vysokych-skol-za-rok-2009?highlightWords=V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va

9) VAVROŇ, Jiří. Jak tráví Češi nejčastěji svůj volný čas? U televize [online]. 20.08.2010 [cit. 2010-12-01]. Novinky.cz. Dostupné z WWW: http://www.novinky.cz/domaci/209190-jak-travi-cesi-nejcasteji-svuj-volny-cas-u-televize.html.

10) VLNAS, Martin. Krutý školský systém v Koreji [online]. 13.1.2008 [cit. 2010-12-05]. HaNie. Dostupné z WWW: <http://yeonhee.blog.cz/0801/kruty-skolsky-system-v-koreji>

11) VLNAS, Martin. Jihokorejská cesta a bibimpap [online]. 20.4.2009 [cit. 2010-12-05]. Jižní Korea, Severní Korea. Dostupné z WWW: <http://zpravy.jiznikorea.eu/post/Jihokorejska-cesta-a-bibimpap.aspx>.

12) VLNAS, Martin. Profesorská utopie [online]. 7.9.2008, 4.2.2009 [cit. 2010-12-05]. Jižní Korea, Severní Korea. Dostupné z WWW: <http://zpravy.jiznikorea.eu/post/Profesorska-utopie.aspx>.

13) A jsme ve Vietnamu [online]. 14.7.2009 [cit. 2010-12-05]. Ztracen v Koreji : Deníček jednoho exchange studenta z FELu. Dostupné z WWW: <http://dzavy.net/korea/index.php?s=a+jsme+ve+vietnamu>.

Rozdíl mezi životem Jihokorejců a Čechů, kteří spolu žijí na místě, které ani pro jednoho z nich není domovem.

Otázky na místo, kde se tyto dva národy setkali (Austrálie)

Tyto otázky slouží k tomu, abychom viděli, jak moc bylo místo, kde oba národy spolu žily, odlišné od jejich domoviny (tzn. čím více odlišné, tím hůře se jim v místě pobytu zvykalo a mohly se zde vidět více rozdílů než ty, kteří se zde rychle adaptovaly)

1. Za jakým účelem jste jel/a do Austrálie? 2. V čem Vám přijde odlišný život v Austrálii oproti životu ve Vaší rodné zemi? 3. Líbilo se Vám chování rodilých Australanů? Přišlo Vám na něm něco zvláštní?

Otázky na Korejce/Čechy, které směřují na opačnou národnost

Tyto otázky jsou hlavní částí našeho výzkumu. Dle nich budeme porovnávat kulturní rozdíly obou národností a budeme je srovnávat se všeobecně rozšířenými tvrzeními, které o každém národu pamují.

1. Co Vám přišlo zvláštní při prvním setkání s Korejci/Čechy? (první věc co Vás napadne- např. vzhled, chování apod.) 2. Co Vám přišlo zvláštní na chování nebo zvyklostech Korejců/Čechů?

Otázky budou probíhat formou chatování na tyto témata:

• vzdělávání

• přístupu ke studiu

• chování ve škole

• navazování kontaktů s cizími lidmi

• chování ve skupině lidí

• chování k opačnému pohlaví

• trávení volného času

• oblékání, úprava zevnějšku

• stravování, hygiena, čistotnost

3. Co si myslíte o Češích/ Korejcích a jejich vztahu k penězům? Zda jsou spíše šetřiví, nebo rozhazovační a proč?

4. V průběhu Vašeho soužití s Korejci/Čechy Vám jistě občas přišlo odlišné jejich chování a zvyklosti od toho Vašeho, mohl/a byste uvést, které Vás napadnou.

5. Vzpomněl/a byste si na nějaké věci, která Vám byly sympatické na Korejcích/na Češích?

6. Vzpomněl/a byste si na nějaké věci na Korejcích/ Češích, které by byly ve Vaší zemi nepřípustné (negativní):

Otázky na Čechy/Korejce, které směřují na ně samotné

1. Pracujete? Máte vlastní příjem? Jakým způsobem jste si financovali studium a pobyt v Austrálii?

2. Je něco, co jste se od druhého národu (Čechů/Korejců) naučili a chtěli byste to praktikovat i nadále, až se vrátíte do Vaší země?

1) For what purpose did you go to Australia? (Why did you decided to go to Australia?)

• I decided to come over Australia because of several reasons. Firstly, I really wanted to study in oversea. Getting educated in oversea could offer me a better education condition and a wider scope of education. Secondly, I thought living in Australia would be one of best experience. Australia is a new multicultural country. I reckoned I will have various experience in Australia such as facing lots of different cultures. I can meet various culture though I don’t travel all countries in the world.

2) What do you find different about living in Australia in comparison to your native country- Korea? (Which things are different?)

• Most importantly, life style is very different between Australia and Korea. Koreans think convenience and fast are very significant in their life. So we prefer to live near the city or in a busy business area. On the other hand, Australians do not mind if what takes them plenty of time. (They never rush) They prefer to live near the beach that is quite as well as relaxing.

3) Did you like behaviour of native Australian people? Was their behaviour something special/ different?

• To be honest, I sometimes cannot understand their behaviour or concept. Because Australian’s culture and behaviour are very different from Asia. But difference doesn’t mean ‘bad’. I respect their some parts of culture. They are very friendly and easy going. And they truly know how to enjoy their lives. I think those are pretty respectable.

1) What did you find special during your first meeting with the Czechs (people from the Czech republic)? (The first thing you think of - for example, appearance, behaviour, etc.)

• I thought most of the Czechs are blonde and tall. For me, they just look like other western people. I hardly find difference when I see all western people. But, I can see their difference of behaviour from them. The Czechs are more friendly, polite and hard workers. All the Czechs I have met so far were nice, passionate and active people.

2) What did you find the specific behaviours or habits in compare to Czech people? What did you find different in compare to behaviours or habits of the people from Korea? Please write everything what you think of, what is in your mind to each word bellow

a) Education

• Both counties consider getting education very significantly. If there’s difference between two countries, Czech people have more active education conditions rather than Korea. Koreans normally learn a patient and theories rather than activity.

b) approach to the study

• When Koreans approach to the study, we consider about practical use in future. Of course we think of interest but practical use comes first than interest. But I think Czech people consider about their interest first.

c) behaviour in school

• Koreans’ school are extremely strict have lots of rules. If we are against those rules, we get in trouble with teachers and parents. So I can tell Koreans’ behaviour in school relatively is absolute and good. School teaches us how to respect parents and teachers. So no wonder we behave well at school.

d) contacts with strangers

• We are scared of contacting with strangers compared to the Czechs. We are hardly friendly to strangers of people who just met. We need some time to get to know them.

e) behaviour in a group of people

• We basically have to respect each other when we are one of members in a group. I think the Czechs have their strong own opinions in even groups. But we prefer to listen to each other rather than talking.

f) behaviour to the opposite sex

• We think guys and girls are very different and hard to be real friends together. Most of these concepts have been disappeared but still there’s some belief that women should be quiet and respect guys and men shouldn’t be controlled by women.

g) leisure time

• I reckon both countries enjoy sports or travelling when they have leisure time. Especially, Korean loves mountains and scenery a lot. So we would like to spend time to do hiking and take picture of beautiful sceneries.

h) dressing, care about yourself

• Koreans think we always have to dress up nicely so we are interested in fashion a lot. Moreover we are on a diet in our whole lives. We care about ourselves all the time like health, appearance and gesture. The Czechs would be same but they normally wear t-shirts and jeans when they don’t have a party.

i) Food, hygiene, cleanliness

• Both countries care about hygiene and cleanliness a lot but there is a huge difference in food. Koreans’ food is normally spicy and hot. As you know, our food is Asian food (i.e. healthy food. Especially, chunggukzang and kimchi have been introduced as diet food.) Our main dish is rice and we have side dishes based on rice.

3) What do you think about the Czechs and their relationship with money? Save their money a lot or spend their money. And why?

• I think they save money as much as they can and then they spend that money for themselves like education, experience, trip, and leisure. I don’t think they are greedy with money. Spending money for improving themselves would be a good gesture I believe.

4) During your living with the Czechs you surely find some differences in their behaviour and habits from your own behaviour. Could you say which you can think of?

• They care about their privacy very much. Korean’s culture can be described as sharing. But the Czechs seem very private people. They don’t want to be touched their privacy compared to Koreans. We try to have a meal together as much as we can if we live together. Or do something together indoors and outdoors.

5) Can you write some things which were sympathetic on the Czechs (which did you like on Czech people)?

• They are very friendly and nice. As get to know them, we naturally like and respect them. Because they are not lazy and try to be positive all the time. I like that part of the Czechs most. Actually, the Czechs were the best European I ever met. I respect their life style as well as their personality.

6) Can you write some things which would be prohibited (or negative or not usual ) in your country (and in Czech republic are normal and allowed)?

• In Korea, we don’t really have a party culture. So we are not allowed to have a party at home till late night. Buy Czech republic has a developed party culture I think. They don’t mind having a party at night. But party should be in a club or karaoke in Korea at night.

7) Have you observed any differences on the Czechs, which would be socially unacceptable in your country (inappropriate)? (For examples habits, traditions, behaviour, etc.)

• Woman who smokes is unacceptable in my country. It could be unfair a little bit. Because we don’t really care about guys smoking but we think it is so bad if woman smokes. But I think lots of Czechs women are smokers and their sociality doesn’t mind that fact that much.

1) Do you work in Australia (if yes, what is your job)? Did you work in your country? Do you have your own income (your own money)? How did you finance your studies and living in Australia?

• I used to work in my country yes. Also, I have continued to work in Australia since I came over. I am working as a salesperson in retail shop. But I cannot earn lots of money to have leisure activity as I am also studying here. I can afford to pay a rent, food, and transportation fee.

2) Is something, what did you learn from Czechs and what do you want to practice it in your country in the future (or now)?

• I would like to learn the way they have communication with people and how friendly they are. And their attitude when they approach new people and make new friends.

3) What is your education? Which schools did you study in your country? And are you still a student? If yes, what is your major?

• I am studying dental technology in Australia. I wasn’t interested in Dentistry before so Arts was my major in Korea. Now I like studying dental technology and I am happy here.

• Do Austrálie jsem jela především kvůli tomu, naučit se dobře anglicky, nebát se v tomto jazyce mluvit a reagovat na různé situace a také pro to, abych se osamostatnila a poznala života na druhém konci planety. Také jsem si chtěla najít nové přátele z různých konců světa a nasbírat nové zkušenosti pro můj budoucí život v ČR.

2. V čem Vám přijde odlišný život v Austrálii oproti životu ve Vaší rodné zemi?

• Život v Austrálii mi přijde mnohem pestřejší, než život v ČR. Je zde velice jednoduché si našetřit během roku na nové auto apod. (tedy pokud pracujete), což v ČR zase tak samozřejmé není. Lide jsou zde mnohem přátelštější a milejší než v ČR, jsou více vstřícní a starají se o blaho druhých.

3. Líbilo se Vám chování rodilých Australanů? Přišlo Vám na něm něco zvláštní?

• Ano, jejich chování se mi líbí moc, je naprosto senzační. Australané se na vás neustále usmívají a ptají se vás, zda máte dobrou náladu, nepotřebujete s něčím pomoci apod.

1. Co Vám přišlo zvláštní při prvním setkání s Korejci/Čechy? (první věc co Vás napadne- např. vzhled, chování apod.)

• Neustále na každého jiného člověka než Korejce zírají. Jsou také dost „vlezlí“, pořád vyzvídají a ptají se na všechno o vaší zemi a i o vás samotných. Také mě velmi vadilo jejich zastrkávání. Je to jejich velice nepříjemný zvyk, kterého jsem se všimla hned první den ve škole. Pro ně je totiž velice nehygienické se vysmrkat do kapesníku, což je zase pro Evropany nepředstavitelné.

2. Co Vám přišlo zvláštní na chování nebo zvyklostech Korejců/Čechů? Vzdělávání

• Korejci jsou velmi vzdělaní a disciplinovaní. Je na nich vidět, že to ve škole ve své rodné zemi neměli zrovna jednoduché a proto se stále tak chovají i v cizí zemi.
• Všichni tvrdí, že chodili na univerzitu, i když třeba jsou kadeřnice. To je pro mne trochu zvláštní pojmenování, protože u nás v zemi tomu říkáme učiliště.

přístupu ke studiu

• Korejci jsou ve škole velice pilní a snaživí. Mají vždy hotové všechny úkoly a jsou připraveni na následující hodinu

chování ve škole

• Jsou spíše klidní a nijak zvlášť se nevyjadřují.
• Dívky se moc nebaví s chlapci a při jejich komunikaci jsou trochu stydliví
• Někteří jedinci jsou trochu „komici“, snaží se napodobit styl amerických herců, ale jsou to většinou jen chlapci, kteří se takto projevují

navazování kontaktů s cizími lidmi

• Navazují kontakt snadno, jsou velmi přátelští, avšak vždy si ženy více kamarádí se ženami a muži s muži
• Podle mého názoru je to dáno z jejich výchovy
• Při kontaktu s cizinci jsou velmi zvědaví a na všechno se ptají

chování ve skupině lidí

• viz odstavec výše
• ženy komunikují více se ženami a muži s muži
• Korejci jsou národem, který drží opravdu hodně po spolu

chování k opačnému pohlaví

• viz odstavec výše
• nejsou zvyklí na kamarádské vztahy s opačným pohlavím

trávení volného času

• Korejci hodně chodí na diskotéky a do klubů se bavit
• Také hodně chodí společně na večeře¨
• Jsou zvyklí trávit spolu hodně volného času v jejich komunitě
• Také hodně sportují, především běhají
• Vůbec se skoro nekoupou v moři, především tedy ženy
• Velice rádi také cestují a většina studentů už byla v Evropě, či v Americe

oblékání, úprava zevnějšku

• Dívky se oblékají velmi moderně a často i velmi vyzývavě
• Muži se oblékají opravdu hodně zženštěle, rádi nosí růžovou
• Korejci obecně věnují úpravu zevnějšku opravdu velký význam a přikládají mu velkou důležitost

stravování, hygiena, čistotnost

• stravují se velmi dietně, jedí především rýži a zeleninu
• co se týče osobní hygieny, řekla bych, že jsou velmi čistotní
• ale co se týče úklidu, vůbec nejsou zvyklí uklízet a starat se o domácnost, jsou to docela „bordeláři“ a úklidu nepřikládají žádnou váhu, často mají doma dost chaos

3. Co si myslíte o Češích/ Korejcích a jejich vztahu k penězům? Zda jsou spíše šetřiví, nebo rozhazovační a proč?

• myslím si, že mladí Korejci jsou co se týče peněz velmi závislí na rodičích
• šetřiví rozhodně nejsou, především o víkendech v barech dokáží utratit spoustu peněz

4. V průběhu Vašeho soužití s Korejci/Čechy Vám jistě občas přišlo odlišné jejich chování a zvyklosti od toho Vašeho, mohl/a byste uvést, které Vás napadnou.

• přišlo mi divné například to, že se divili, že máme dvě víčka u očí a oni jen jedno, o tom jsem před tím nikdy neslyšela
• dále např. Korejky dělají velmi malé kroky, když jdou, úplně cupitají, to jsem nikdy před tím neviděla.
• Ostatní odlišnosti viz další odstavce

5. Vzpomněl/a byste si na nějaké věci, která Vám byli sympatické na Korejcích/na Češích?

• Korejci jsou velice milí a vstřícní. Všichni by se pro každého „rozkrájeli“. Zvou vás na večeře, na společné dívání se na televizi. To je pro nás Evropany ale trochu nepříjemné, na to nejsme zvyklí.

6. Vzpomněl/a byste si na nějaké věci na Korejcích/ Češích, které by byli ve Vaší zemi nepřípustné (negativní):

• Žádné takové věci si nevybavuji.

7. Pozorovali jste nějaké odlišnosti na Korejcích/Češích, které by byli ve Vaší zemi společensky nepřípustné (nevhodné)? ( například zvyky, tradice, chování, apod.)

• Žádné takové odlišnosti jsem nepozorovala. Snad jen oblečení chlapců, které je poněkud holčičí. A také již zmíněné popotahování.

1. Pracujete? Máte vlastní příjem? Jakým způsobem jste si financovali studium a pobyt v Austrálii?

• Ano, v Austrálii pracuji. Nevykonávám však kvalifikovanou práci jako v ČR, ale pracuji v restauraci (konkrétně ve 2 restauracích) a jsem velmi spokojená. Vydělám si dost peněz na obživu, cestování i na to, abych si ušetřila na školné. Studium v Austrálii jsem si financovala sama z ušetřených peněz, které jsem si vydělala v ČR.

2. Je něco, co jste se od druhého národu (Čechů/Korejců) naučili a chtěli byste to praktikovat i nadále, až se vrátíte do Vaší země?

• Jejich soudržnost, Korejci totiž stále drží při sobě, tvoří komunity a nezávidí si. Jsou stále veselí a milí. Jsou také velice slušní a ohleduplní k druhému pohlaví. Muži jsou velice galantní k ženám. Dále bych se chtěla naučit jejich zdraví životní styl. Korejci žijí totiž velmi zdravě a opravdu si vybírají, co jí a kdy to jí.



Počet shlédnutí: 332