Na území ČR je 12 státem uznaných národnostních menšin (Slováci, Rusíni, Ukrajinci, Rusové, Poláci, Němci, Maďaři, Bulhaři, Srbové, Řekové, Chorvati a Romové. Ruská národnostní menšina čítá 12369 příslušníků (podle SLDB z roku 2001)Je zde rozdíl v pojmech příslušník národnostní menšiny X cizinec. Menšina obohacuje českou kulturu ruskou kulturou a zároveň se nechává ovlivnit českou kulturou.
Zjistit fakta o ruské menšině žijící v ČR. Zodpovězení výzkumných otázek.
Práce je rozdělena do 2 částí
Ruská federace
Základní informace o Ruské federaci
Jak už bylo napsáno v úvodu ruská menšina v České republice má 12 369 příslušníků - SLDB 2001) X fundované odhady – 30 000 lidí X 19 416 osob – ruština jako mateřský jazyk X 16 – 20 000 lidí – zástupci menšiny.
Osídlení v ČR je celoplošné, větší koncentrace je v Praze, Karlových Varech, Brně a dalších větších městech.
V České republice funguje Rada vlády pro národnostní menšiny - od roku 2007 je zde za ruskou menšinu Ing. Igor Zolotarev, který působí také v Domě národnostních menšin.
Rusové přišli do ČR ve dvacátých letech 20. stol - komunistický puč, vznik SSSR a období stalinismu, např. z Krymu do exilu 150 000 lidí.
Druhá vlna postupně přicházelo do ČR o několik let později - manželky českých studentů.
Poslední vlna se uskutečnila (početně nejsilnější) po rozpadu SSSR.
V České republice se Rusové vyskytují nejvíce v Praze a zde konkrétně na Hůrce (žluté domy), v Karlových Varech (hotely) a v ostatních větších městech.
Aktivity Rusů v Čechách
Setkávají se u příležitosti významných svátků (pravoslavné křesťanství).
V Domě národnostních menšin v Praze (náměstí I. P. Pavlova) se pořádají pravidelně kulturní programy - koncerty vážné hudby, autorské večery, večery poezie, výstavy výtvarného umění aj., Dům NM pojme 100 - 120 osob, větší akce v Obecním domě.
V ČR působí také umělci ruského původu, kteří mají angažmá v českých divadlech a v opeře.
Působí zde také Svaz ruskojazyčných spisovatelů.
Tisk také vychází v ruštině. K těm nejzámějším patří: Ruské slovo, Slovo dětem (časopis pro nejmenší), Artek (časopis pro mládež), Česko dnes, Plus, Karlovarské noviny, Hlas pravoslaví aj.
Další spolky sdružují zástupce stejného povolání - lékaři, profesoři, překladatelé, architekti aj.
Praha, Hůrka - klub pro školáky - děti se učí ruské a české tradice, ruštinu
Nejvýznamnější ruské organice
Ruská tradice
Ruský institut
Ruské středisko vědy a kultury
Očag
Ruské noviny a časopisy
Russkoje Slovo (Ruské slovo)
Vesti
Artek
Afiša
V praktické části jsme se zaměřily na rozhovory s příslušníky ruského národa a to se zástupci všech tří generací (mladší, střední a starší). Dále jsme se ptaly také na názor příslušníka majority a to konkrétně starší paní, která zažila okupaci německou a také sovětskou.
Výzkumné otázky
1.Vyvíjí daná minorita určité snahy o vyšší autonomii (nebo přímo o separatismus)?
2. Mají příslušníci dané minority pocit diskriminace (znevýhodnění) - pokud ano, v jakém ohledu (zákonodárství, školství…)?
o Mají příslušníci dané minority pocit pozitivní diskriminace (zvýhodňování) - pokud ano, v jakém ohledu (zákonodárství, školství…)?
3. Vlastní vykreslení obrazu příslušníka daného etnika (zvyky, tradice, mýty x realita) - vztáhnout na “sebe” (tj. na respondenta).
4. Co převažuje ve vnímání vlastní etnicity?
5. Jak si myslíte, že vás vnímá majoritní společnost?
Minorita
Rozhovor se slečnou Annou (nejmladší generace - 24 let)
Slečna Anna žije v České republice již 6 let, nemá v plánu zde zůstat, ráda by žila ve Španělsku. Žije zde sama, rodinu má v Rusku. Pravidelně je navštěvuje v létě. Zde v Praze studuje vysokou školu. Z tohoto důvodu přišla do ČR. Co se týče autonomie či separatismu, nic nepociťuje. Rovněž diskriminace, negativní či pozitivní, tak to nijak nevnímá. Jediné, co vnímá trochu negativně, je starší generace, která podle ní Rusy považuje za špatné. To podle ní plyne z dřívějších dob a zaměňují se slova sovětský x ruský. Pokud by měla vykreslit příslušníka ruské národnosti, tak to je jedině díky náboženství a oslavám Nového roku. Ona sama je věřící, ale do kostela zajde pouze občas. Dříve bylo pro Rusa hodně časté pití alkoholu, ale dnes tomu prý již tak není. Nyní v Rusku probíhá propagace zdravého životního stylu, ke kterému alkohol rozhodně nepatří. Po položení otázky, jak si myslí, že jí vnímá majoritní společnost, se na delší dobu zamyslela. Poté se zaměřila hlavně na své vlastní zkušenosti. Ona sama vnímá, jak ruská společnost drží pospolu, schází se pouze mezi sebou a nemají moc českých kamarádů. Ona sama, má pouze jednu českou kamarádku. Myslí si, že je to možná dané vnímáním starší generace nebo tím, jak Rusové moc nad vším přemýšlí a vymýšlí možné i nemožné proč to tak je.
Rozhovor s paní Annou (střední generace)
Pětatřicetiletá paní Anna přišla do ČR z ruského Chabarovsku v roce 2007 za svým manželem, který v ČR dlouhodobě pracuje. Má dítě narozené ještě v Rusku, rodina plánuje zůstat trvale v ČR. Paní Anna pracuje jako sekretářka a je spokojena. Její manžel má autodopravní firmu. Na návštěvy do Ruska jezdí pravidelně a často mívají návštěvy příbuzných z Ruska. Na otázku možných snah o autonomii či separatismus ruské národnostní menšiny odpověděla, že nic podobného nepociťuje. Pocit diskriminace, ať už pozitivní či negativní, rovněž nepociťuje. Příslušníka ruského etnika vykresluje jako člověka, který dodržuje ruské zvyky a tradice, především oslavy Nového roku, Velikonoc a Dne vítězství (9. května) apod. Vnímání vlastní etnicity spočívá u Anny v udržování ruského jazyka (i u dětí narozených již v ČR), fandění ruským hokejistům, atletice, vztah k ruské hudbě, baletu a klasické ruské literatuře. Paní Anna si myslí, že majoritní společnost vnímá ruské občany celkem dobře, jen u starší generace se někdy objevují negativní postoje.
Rozhovor s panem Igorem (starší generace)
Pan Igor Zolotarev s námi spolupracoval i na první části naší práce. Pracuje v Domě národnostních menšin a pro organizaci Ruská tradice. V ČR žije již dlouho a má české občanství. Myslím, že jeho odpovědi na naše výzkumné otázky by se shodly s odpověďmi většiny příslušníků ruské národnostní menšiny. Pan Igor rozhodně odmítá snahy ruské menšiny o separatismus či autonomii, podle něj by podobné snahy mohlo mít pouze etnikum, které je na určitém území majoritní, a to Rusové v ČR nikde nejsou. Diskriminaci objektivně nepociťuje, pouze subjektivně ji shledává v zaměňování pojmů RUSKÝ x SOVĚTSKÝ. Pozitivní diskriminaci shledává pouze u Romů. Co se týče vykreslení příslušníka ruského etnika, nepřipadá mu, že by šlo odlišit Čecha od Rusa podle vzhledu, rozdílem je víra (ruská pravoslavná), jazyk a udržování vzpomínek na vlast - to převažuje ve vnímání ruské etnicity. Postoj české majoritní společnosti se podle něj vyvíjí, od značně negativního po roce 1968, přes netečnost 90. let až po současnost, kdy se vztahy zlepšily. Chybu spatřuje v nezájmu majoritní společnosti o minoritu, neznalost přináší obavy a nepřátelství. Osobní přístup vztahy zlepšuje - ten, koho znáte, už pro Vás není jen nějaký „Sovět“ či „Rusák“, ale člověk Vám podobný, se stejnými zájmy apod.
Majorita
Rozhovor s paní Janou (starší generace)
Paní Jana je narozena v roce 1937, takže zažila období okupace německé i sovětské. Položily jsme jí obdobné otázky jako respondentům z řad ruského etnika. Paní Jana se domnívá, že Rusové v ČR se snaží udržovat kontakt se svými krajany, což je pochopitelné, ale snahy o autonomii nevyvíjí. Podle ní nejsou Rusové ani jiné menšiny diskriminovány, pouze Romy považuje za pozitivně diskriminované a rozhodně s tímto přístupem vlády nesouhlasí! Její postoj k Rusům na našem území je v současné době zcela neutrální, před rokem 1989 tomu však bylo jinak - tehdy byl vůči Rusům všeobecně rozšířený negativní postoj. Bylo to dáno především sovětskou okupací. Paní Jana však sama uznala, že nebylo spravedlivé „házet“ všechny Rusy do kategorie okupantů, žili zde i obyčejní lidé, kteří chtěli jen pracovat a v klidu žít. Mnoho českých lidí udržuje dodnes kontakt s Rusy, kteří se třeba už vrátili do Ruska, ale léta žili v Čechách.
Nejvíce informací nám poskytl pan Igor Zolotarev, který se zabývá problematikou ruských obyvatel v ČR, má snahu zlepšit vzájemné vztahy mezi ruskou menšinou a českou vládou a lidmi.
Respondenti se shodovali v těchto bodech: ruská menšina neusiluje o separaci ani nemají pocit diskriminace (negativní či pozitivní.
Dle respondentů příslušník ruského etnika - ruský jazyk a pravoslavné křesťanství (k víře vedeni již od malička, v ČR navštěvují pravoslavné kostely).
U majoritní společnosti přetrvává záměna slov SOVĚTSKÝ x RUSKÝ (hlavně u starší generace - zažila období sovětské okupace v 70. letech).
Podle respondentky zastupující nejmladší generaci udržuje ruská menšina v ČR pospolitost, distancuje se od Čechů.
Pan Zolotarev na tuto otázku týkající se pospolitosti odpověděl, že za to odtažitost může povaha ruských lidí a jejich nedůvěra k „cizím“ lidem. Ovšem postupně se to zlepšuje. Ruská menšina se schází na kulturních akcích, udržuje jazyk, schází se na koncertech vážné hudby, na různých výstavách apod., nezapomínají na svou rodnou zemi a udržují kontakt se svými rodinami v Rusku. Na tom se shodli všichni respondenti.
Vztah českých lidí k Rusům v ČR je neutrální.
Počet shlédnutí: 40