Slováci v Maďarsku

Slováci v Maďarsku jsou jednou z 13 národnostních menšin a tvoří důležitou součást maďarské společnosti. Na území Maďarska přišla menšina jako pozůstatek slovanského osídlení, avšak nejvíce se rozrostla až v době 17. až 19. stol., kdy sem přicházeli její příslušníci, aby osídlili území uvolněné po Turcích. Dnes žije v Maďarsku asi 110 000 Slováků a nejsou poznatky o tom, zda jejich počet klesá nebo naopak stoupá. Menšina hovoří převážně oběma jazyky, tedy jak jazykem původním pro menšinu, slovenštinou, tak jazykem přijatým od majoritní společnosti, maďarštinou. Děti pocházející ze slovenské menšiny, mají možnost učit se ve vybraných školách slovenštinu, ale maďarština je stále ve školství prioritní. Značný vliv majority je patrný u zvyků, tradic a především v gastronomii, kde se slovenská kuchyně mísí s maďarskou.

Stěžejním cílem je představit slovenskou menšinu především z kulturního hlediska. Práce se snaží popsat a najít vše typické pro Slováky v Maďarsku. V rámci kultury každé menšiny je dobré představit jazyk, kterým daná skupina hovoří, a je pro ně typický. Nelze tedy opomenout charakteristiku slovenštiny ani maďarštiny, protože zástupci vybrané menšiny hovoří většinou oběma zmiňovanými jazyky. Další součástí kulturního dědictví minorit jsou zvyky a tradice, které práce představuje z pohledů slovenského i maďarského a snaží se najít společné prvky. V praktické části práce se autoři věnují názorům příslušníků slovenské minority, maďarské majority v Maďarsku a snaží se najít univerzální pohled na příslušníky slovenské minority v Maďarsku. Do práce byl použit pohled občana Slovenské republiky na problematiku slovenské menšiny v Maďarsku.

Cílem práce je informovat o současném stavu etnické menšiny Slováků v Maďarsku a odpovědět na výzkumnou otázku:

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi slovenskou minoritou a maďarskou majoritou?

A to, dle zadání práce, prostřednictví 3 pohledů na vybranou minoritu:

Jaký je pohled Slováků žijících v Maďarsku na Maďary?

Jaký je pohled Maďarů žijících v Maďarsku na slovenskou menšinu?

Jaký je pohled Slováků žijících na Slovensku na slovenskou menšinu žijící v Maďarsku?

Jedním z dílčích cílů je sepsání historického vývoje vybrané menšiny, dále zjištění rozdílů mezi používaným jazykem minority a majority, rozdílnost v tradicích a zvycích či typické kuchyni. Cílem praktické části je získat dostatečné množství dat, která budou následně analyzována a interpretována tak, aby bylo možné získat odpovědi na výzkumnou otázku. V závěru práce bude uveden univerzální pohled na dannou menšinu.

Pro teoretickou část byly data sbírána ze sekundárních zdrojů literárních i elektronických, v českém i cizím jazyce. Praktická část má vzhledem k povaze dotazování a počtu respondentů podobu kvalitativního výzkumu. Dle zadání práce bylo nutné získat 3 pohledy na danou minoritu. Sběr dat se uskutečnil skrze strukturovaný rozhovor, pro který platí předem naformulované otázky s pevně daným pořadím. Předpokládá se snadnější porovnání odpovědí respondentů, což následně zjednodušuje analýzu dat. Respondenti byli pro výzkum získáni prostřednictvím sociálních sítí a na základně předchozí známosti. Někteří respondenti si nepřáli být zmiňováni pravým jménem, a proto byl i z etických i z důvodu dodržení zákona o osobních údajích použit ve výzkumu pseudonym. Následně byly konkrétní odpovědi porovnávány s odpovědmi ostatních respondentů a s teoretickými poznatky daného tématu.

Teoretickou část bylo nutné vytvořit zejména k získání znalostí o daném tématu.Vzhledem ke vzdálené lokaci respondentů probíhala komunikace prostřednictvím elektronické pošty. Technika sběru dat strukturovaného rozhovoru se ukázala jako nejvhodnější vzhledem k počtu respondentů a požadovanému rozsahu práce.

Informace o slovenské menšině v Maďarsku se v odborné literatuře omezují většinou na jazykovou problematiku, tedy na slovenštinu a její nářečí, jako např. Štolc ¹⁾ v Nářečí třech slovenských ostrovů v Maďarsku.

Štolc ²⁾ uskutečnil výzkum slovenského nářečí v roce 1946 ještě před dohodou o výměně obyvatelstva mezi Československou a Maďarskou republikou. Zaměřil se především na obce s původním slovenským obyvatelstvem, které byly právě Slováky založeny, nebo obnoveny v průběhu 18. stol. a na začátku století 19. Autor uvádí, že tito Slováci se živili především jako rolníci, uhlíři, vápenkáři nebo jako skláři. V době výzkumu hovořili Slováci v každé obci jiným nářečím, které si zachovali z dob příchodu ze svých krajů do tehdejších Uher. Slováci v Maďarsku neměli v té době vlastní spisovatele, tedy ani původní literární díla, která by se věnovala právě oblastem, kde tato etnická minorita žila.

Autor se ve výše zmiňované publikaci nejprve v každé části zabývá geografickou situací slovenského osídlení v Maďarsku. Zabývá se třemi „ostrovy“ a to Komárňanskou a Veszprémskou župou, jižní částí Kerepešského ostrova a nářečím v severovýchodním Maďarsku.

Štolc ³⁾ dále rozebírá ve všech třech zmiňovaných oblastech jednotlivé nářečí a zabývá se i jazykovou strukturou v jednotlivých obcích. Jazyk rozebírá velmi podrobně a popsal ve zmiňované publikaci mnoho dialektů. Došel k závěru, že jazyková struktura jednotlivých nářečí se zásadně neliší, rozdíly shledává především ve výslovnosti a různorodosti používaných slov.

O kompletní historii této minority samostatné publikace nejsou dostupné, ale vznikla kniha K dějinám Slováků v Maďarsku 1919 – 1945 od Tilkovszkého ⁴⁾, která podává zprávy z období mezi válkami a zabývá se především hlášením maďarských komisařů pro danou menšinu. Tématem identity se zabývá Ladislav Lenovský ⁵⁾ ve svém příspěvku K identitě dolnozemských komunit Slováků v knize Etnické komunity. Pojednává zejména o různých přístupech k identitě v regionech, kde žijí Slováci.

Lenovský ⁶⁾ v příspěvku K identitě dolnozemských komunit Slováků začíná myšlenkou, že identita je totožnost, s kterou se člověk nebo skupina ztotožňuje. Dále podrobně vysvětluje pojem „Dolní země“ jako historicko – kulturní a geograficko – politický prostor v Karpatské kotlině. Lenovský zde popsal několik typů identit, na jejichž základě se formuje slovenská menšina. Lokální identita je na základě vztahu k prostředí jako např. jiné etnické minoritě, majoritě nebo Slovákům ze Slovenska. Etnická identita se tvoří zejména ze vztahu k náboženství. Evangelíci žijí např. v Békešské župě nebo Srieme a žijí buď v katolickém prostředí nebo v pravoslavně majoritním prostředí. S etnickou identitou na náboženském základě souvisí i identita konfesionální, kterou tvoří soubor náboženských znaků a míra praktikování náboženství.

Tilkovszky ⁷⁾ v knize K dějinám Slovákov v Maďarsku 1919 - 1945 popisuje historii této menšiny a dále se zabývá jednotlivými hlášeními z období 1919 – 1945. Stejně jako Štolc datuje Tilkovszky vznik osad do 18. stol., ale přidává informaci, že na území přicházejí i němečtí kolonisté a jazyková otázka nebyla v tomto období důležitá. Žili zde vedle sebe Maďaři, Slováci i Němci. Se Štolcem se shoduje v tom, že mše byly sloužené vždy v mateřském jazyce příslušné etnické menšiny a kladl se na tento zvyk velký důraz. Katolická církev posílala do jednotlivých osad kněží s příslušnou jazykovou výbavou, aby se církevní obřady mohly konat v češtině, slovenštině nebo v němčině.

Zmiňované publikace autoři práce pokládají za nejdůležitější a nejvhodnější ke zpracování literární rešerše. Další informace jsou dostupné na internetu, ale nebyly nalezeny publikace např. věnující se kultuře Slováků v Maďarsku. Autoři pokládají za vhodné použít pro literární rešerši zmiňovaná díla a nikoliv internetové zdroje.

Pro globální pohled je v úvodu teoretické části popsána historie Slováků v Maďarsku, slovenský a maďarský jazyk, protože slovenská menšina hovoří ve většině případů oběma jazyky. V dalších částech se práce zaměřuje na dodržování zvyků a představení tradičních pokrmů. V práci je uvedena i současná situace Slováků v Maďarsku i v zahraničí obecně.

Slováci žili na území dnešního severního Maďarska až do pozdního středověku jako pozůstatek slovanského osídlení. O dalších obdobích není příliš informací. Nejvíce Slováků se dostalo na území dnešního Maďarska na konci 17. stol. do 19. stol. a to v rámci osídlování. Dolní země po porážce Osmanské říše. Slováci se usazovali v opuštěných a zpustošených lokalitách a v rámci druhotné kolonizace, která skončila až v polovině 20. století, zakládali nové osady na základu zbylého majetku po Turcích. Osídlování se snažilo zachovat v jednotlivých obcích národnostně a nábožensky homogenní obyvatelstvo, ale výjimečně vznikaly i smíšené obce.⁸⁾

V Tehdejší Pešťské župě v roce 1790 bylo 52 % obyvatel Slováků a v Budapešti žila v roce 1900 největší menšina Slováků v Evropě a to v počtu 100 000 příslušníků. Na území mezi Budapeští a dnešními hranicemi Slovenska žili ještě v roce 1880 – 1890 asi v polovině obcí Slováci a tvořili přes 50 % nebo až 100 % obyvatelstva.

Mapa rozšíření slovenského obyvatelstva z roku 1882 na území Uherska

⁹⁾

Podle oficiálního maďarského sčítání v roce 1920 žili ještě Slováci jako menšina v Maďarsku v 78 obcích a to při celkovém počtu 144 000. Při sčítání v tomto roce se zjistilo i vyznání Slováků, byli především katolíci a evangelíci, kalvinisté a cca 800 obyvatel bylo židovského vyznání.¹⁰⁾ Evangelíci byli zastoupení zejména v oblastech Budapešť, Sarvaš, Níreďháza, Slovenský Komlóš a Békešská Čaba a snažili se zachovat slovenskou národní identitu. Evangelické církevní slovenské lidové školy odolávaly maďarizačnímu tlaku do polovice 19. stol., kdy se jejich počet výrazně zredukoval. Po roku 1919 existovala už pouze jediná slovenská škola a po reformě školství z roku 1923 zbylo jen 6 státních, 2 katolické, 25 evangelických škol. Po 2. světové válce došlo ke zlepšení situace slovenského školství v Maďarsku. Vznikly školy, které vyučovaly mimo jiné i slovenštinu, a dále dvojjazyčné školy. Především zásluhou učitelů a kněží vznikala první literární díla, národopisné práce, učebnice nebo odborná literatura věnující se rolnickému způsobu života.¹¹⁾

Výměna obyvatelstva mezi Československem a Maďarskem koncem 40. let 20. stol. zredukovala jejich počet asi o 70 000.¹²⁾ V období 2. světové války byla vydavatelská činnost Evangelického církevního knihkupectví v Békešské Cebě (vznik 1919) zastavena a slovenský tisk se prezentoval jen v týdeníku Strany slovenské národní jednoty Slovenská jednota. Týdeník Naše svoboda (1949 - 1956) se přetransformoval na Lidové noviny, které vycházejí dodnes.¹³⁾

Zájmy Slováků po roce 1945 ať už v oblastech politických, kulturních nebo hospodářských zájmů zabezpečoval Demokratický svaz Slováků v Maďarsku, který byl založen v prosinci 1948. Svaz vydával týdeník Naše svoboda a svou činnost organizoval prostřednictvím místních organizací. Místní organizace svazu byly postupně rušeny a v důsledku společensko - politických změn v roce 1989 se přetransformoval na Svaz Slováků v Maďarsku.¹⁴⁾

Počet Slováků v historii

¹⁵⁾

Slovenská menšina v Maďarsku hovoří slovensky i maďarsky, proto se tato část práce zabývá představením obou jazyků. Slováci v Maďarsku ovládají lépe v dnešní době spíše maďarštinu a to zejména z důvodu snazšího začlenění se do majoritní společnosti. Minorita slovenštinou hovoří zejména v domácích prostředí.

Slovenština je státním jazykem Slovenské republiky. Mluví s ní v dnešní době asi 6 milionů lidí. Je zařazena do indoevropské jazykové skupiny, do slovanských jazyků a v rámci nich do západní skupiny. Bývá označována za esperanto slovanských jazyků, protože je srozumitelná jak češtině, tak například polštině.¹⁶⁾

Dle historických a archeologických výzkumů vyplynulo, že se slovenština vyvíjela přímo z praslovanštiny. Tento základ pro jazyk se formoval v oblasti mezi Karpatami, Dunajem a dolní Moravou. Největší vývoj zaznamenala slovenština v období 10. – 12. stol. n. l. V období 16. – 18. století se na území Slovenska používala jak čeština, tak slovenština. Od konce 18. stol. se objevují pokusy o zformování spisovné slovenštiny. Jedním z jazykovědců, kteří se snažili v tomto období kodifikovat jazyk, byl Anton Bernolák, ale vlivem společenských a hospodářských podmínek nedocílil úspěchu. Mezi další obrozence slovenského jazyky patřil Ľudovít Štúr.¹⁷⁾

Slovenština používá upravené jazykové písmo, a to latinku. Protože pro některé slovenské hlásky nezná latinská abeceda písmena, vypomáhají diakritická znaménka, např. měkčená forma ď, ť, ň nebo čárkami á, é, í, ó, ú, ý. Další odlišností jsou zdvojené hlásky ie, ia, iu. Slovenština má dynamický přízvuk vázán na první slabiku. Slovenský jazyk má 6 gramatických pádů (chybí zde na rozdíl od češtiny vokativ). ¹⁸⁾

Trend revitalizace slovenského školství po 2. světové válce se v důsledku školské reformy 60. let zastavil. Školy, které vyučovaly původně ve slovenském jazyce, se postupně přetvářejí na bilingvní, i když si název ponechaly. Dnes je to 5 základních škol, v rámci nichž jsou zřízena dvě gymnázia. Druhý typ škol vyučuje slovenský jazyk jako cizí jazyk, dnes je to 75 základních škol. Dle dostupných informací se v současnosti učí ve více než 60 mateřských školách slovenština a to několik hodin týdně. Jazykem komunikace ve školách i školkách je maďarština. Bilingvní školy, s výjimkou Budapešti a Sarvaši, působí v nedostatečných a nevyhovujících prostorách. Havarijním stavu jsou základní školy v Békešské Cabela a v Slovenské Komlóš, kde se na podzim 2005 začalo s rekonstrukcí a dostavbou. V těchto lokalitách zaznamenaly slovenské školy nárůst zájmu rodičů o zápis dětí právě do těchto institucí. V Budapešti se provádí výuka od mateřské školky až po nástavbové studium. Volné kapacity využívají žáci maďarské národnosti ze Slovenska.¹⁹⁾

Maďarština patří do uralské jazykové skupiny společně s finštinou, estonštinou nebo laponštinou. Tímto jazykem se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska. Maďarsky mluví celkem zhruba 13,3 milionů lidí.²⁰⁾

Rozšíření maďarštiny ²¹⁾

Maďarština má podobný mluvnický systém a společné kořeny slov, ale jinak příbuznost s dalšími jazyky uralské skupiny je velmi vzdálená. Ve státech, s nimiž sousedí Maďarsko, se mluví slovanskými, germánskými a románskými jazyky.²²⁾

„Maďarština není podobná žádnému jazyku ani není s žádným jazykem alespoň částečně srozumitelná.“ ²³⁾ Jazyk používá spřežky, dlouhé samohlásky, přehlásky a dlouhé přehlásky.

Maďarský pravopis je v principu fonologický, tedy dobře koresponduje s výslovností. „Výjimkou jsou pouze některé asimilace souhlásek, které se v písmu neprojevují, např. adj [ɒɟɟ] (dej). V cizích slovech se obvykle přizpůsobuje maďarskému pravopisu: gimnázium (česky gymnázium). Písmena q, w a x se píší pouze v cizích slovech. Písmeno y v maďarských slovech neoznačuje samohlásku. Je součástí spřežek, kde měkčí předchozí souhlásku.“ ²⁴⁾

Slovensko - maďarský slovníček ²⁵⁾

Gastronomie slovenské menšiny v Maďarsku je velmi ovlivněna maďarskou kuchyní, např. zařazením receptů na kukuřici na nejrůznější způsoby, oblíbený guláš nebo tradiční maďarské koření, papriku. Slováci si myslí, že se stále více přibližuje českému kulinářství zejména v přípravě a používání surovin. Mezi nejznámější a hojně podávané pokrmy, které jsou níže představeny, patří krumplovník, kapustníky, halušky nebo zeleninové lečo.

Krumplovník

V krumplovníku nebo také v kynutém bramborovém koláči jsou hlavní přísadou brambory. Brambory se ve slupce uvaří, následně na drobno nastrouhají, přidá se mouka, vejce a sůl. Náplň si může každý vybrat podle chuti, avšak typické kruplovníky jsou s osmaženou slaninou nebo sýrem. Vše se následně zabalí do rolády a upeče. ²⁶⁾

Kapustníky

O kapustnících by se dalo říci, že jsou to slané koláče s karamelem, protože jejich náplň tvoří uvařená hlávková kapusta. Upečené kapustníky jsou pak křupavé právě díky karamelové „polevě“. Jako jeden z doplňků do náplně se může použít cibule, ale recept si upravuje téměř každá rodina podle vlastní chuti.

Halušky

Jsou považovány za slovenské národní jídlo. Bramborové noky se mohou podávat s kysaným zelím, sýrem, mákem, ale třeba i na sladko s povidly. Tradičním pokrmem jsou halušky s bryndzou - ovčím sýrem.

Bryndzové halušky ²⁷⁾

Lečo

Je typický maďarský pokrm, který se často připravuje nejen v Maďarsku, ale i na Slovensku a v České republice. K přípravě je zapotřebí paprika, rajčata a cibule. Postup je následující: nakrájí se různé druhy papriky, promíchají se s rajčaty, cibulí a vejcem, aby vznikla směs. Může se přidat klobása, slanina nebo víno. Pravé maďarské lečo by mělo být dochuceno pálivou paprikou avšak jako téměř u každého jídla existuje mnoho způsobu přípravy i dochucení. ²⁸⁾

Toroskáposzta

V tomto tradičním pokrmu je hlavní surovinou vařené zelí, které tvoří základ, pak přidá vařené vepřové maso opečené na cibulce a na vepřovém sádle, bobkový list, česnek a několik rajčat. Chuť zvýrazní červená sušená paprika, pepř a sůl. Vše se zalije smetanovým dresinkem. K tomuto pokrmu je vhodné podávat bílý chléb.²⁹⁾

Toroskáposzta ³⁰⁾

Guláš

Guláš, maďarsky gulyás, popř. pörkölt, který nejvíce připomíná českou verzi tohoto pokrmu, je nejznámější maďarské jídlo. V pravé maďarské verzi je to spíše hustá polévka z hovězího masa, cibule a brambor. Pastevci si toto jídlo vařili v kotlíku zvaný gulyas a odtud právě pochází název pokrmu.

Zvyky každé skupiny jsou do určité míry specifické, a je tedy přirozené přijmout větší či menší kompromis v případě, že se dostanou do jiného prostředí, kde se udržují jiné zvyky. Tím pádem mají menšiny, kterým se tímto způsobem jejich zvyky namísí, předpoklad nabýt určitých zvláštních vlastností, a to právě díky směsici udržovaných zvyků. Nabytých i původních. Toto platí i v této konkrétní menšině.³¹⁾

Prolínání slovenských a maďarských prvků

Folklorní tance jsou důkazem toho, jak se slovenská a maďarská kultura prolínají. Málokdo dokáže rozpoznat původ tanečních prvků. Stejně je tomu u různých lidových zvyků a písní. V některých obcích je slovenská kultura dokonce zastoupena majoritně, bez zastoupení kultury maďarské. V těchto obcích jsou aktivní slovenské divadelní a umělecké soubory.³²⁾

Maďarské národní svátky

Vzhledem k tomu, že následující dny mají charakter oficiálního státního svátku a pojí se tedy s pracovním volnem, dotýkají se v podstatě všech, kteří v Maďarsku žijí, tedy i zkoumané minority Slováků. V Maďarsku se slaví den 15. března, který je výročím neúspěšného povstání proti Habsburkům z roku 1848. Maďaři tento den nosí malé rozety v národních barvách. 23. říjen připomíná opět neúspěšnou rebelii, tentokrát proti komunistické vládě z roku 1956.³³⁾ Třetí národní svátek připadá na 20. srpna, den sv. Štěpána. Štěpán byl prvním maďarským králem a na památku této události se slaví vznik Maďarska. Tradičně se pečou první chleby z nové úrody. Konají se slavnosti s průvody a muzikou. Při těchto svátcích se na domech vyvěšují prapory v národní trikoloře (červená, bílá a zelená).³⁴⁾

Tři králové

6. ledna se slaví tradiční zvyk jménem Tři králové. Děti chodí po domech, zpívají koledy, předvádějí návštěvu tří králů. Tímto dnem končí vánoční svátky a začíná masopust. Masopust je období do popeleční středy. Vrcholí maškarní masopustní zábavou, která připadá na úterý před popeleční středou. Chodí se na masopustní průvod v kožešinách a s pomalovanými maskami, vyřezanými z vrbového dřeva. ³⁵⁾ V tomto období bylo třeba se pořádně najíst, protože následuje období půstu, které trvá čtyřicet dní (čtyřicet šest i s nedělemi, kdy se půst nedrží.) Půstu v křesťanství se rozumí jako příprava na velikonoce, ne tedy hladovění, ale odepření si postradatelných věcí.³⁶⁾

Velikonoce

Slováci v Maďarsku dodržují velikonoční zvyky. Ti, kteří žijí v severní části Maďarska, chodívají mrskat děvčata pomlázkou, jižněji je potom chlapci spíše polévají. Malé děti chodí s parfémy nebo vodou a polévají dívky, prý ale již zapomínají na slovenské říkanky a recitují to, co se naučili v maďarské škole.³⁷⁾ Velký pátek je prý dnem slovenských pašijí a uctíváním křížové cesty. Bílá sobota je dnem ticha a smutku.³⁸⁾

Po příchodu z kostela z nedělní svaté mše se jí šunka, vajíčka a klobása uvařená v šunkové vodě, které předtím kněz posvětil. Po jídle děvčata barví vajíčka, večer lidé chodívají na velikonoční ples, který trvá až do brzkého rána.³⁹⁾

První máj

Květen (slovensky Máj) se považuje za měsíc lásky. 1. května se staví tzv. máje (obvykle smrk zbavený kůry). Dříve máje stavěli mládenci děvčeti, o které se ucházeli. Svátek práce se dodržuje na Slovensku i v Maďarsku.⁴⁰⁾

Vánoce

Vánoce se pojí s mnoha zvyky, které jsou velmi podobné v Maďarsku i na Slovensku. Stromek bývá ozdoben sladkostmi a podává se typická vánoční večeře. Prvním chodem je medová oplatka s ořechy, případně česnekem (kvůli zdraví). Na slovenský způsob se nejčastěji podává hrachová nebo zelná polévka, nebo po maďarském způsobu pikantní rybí polévka. Následuje ryba s bramborovým salátem. Lije se olovo, vkládá se šupina pod talíř, pouští se svíčky v ořechových skořápkách, zpívají se koledy, atd. Jediným významným rozdílem vánočních zvyků v Maďarsku a na Slovensku je fakt, že Maďaři rozdávají dárky ještě před večeří. Maďarsko je dnes podobně jako Rakousko proslaveno vánočními trhy.⁴¹⁾ Pořádají se i výstavy s vánoční tématikou, např. výstavy krojovaných panenek, tvorba betléma. Na adventní neděli se konají zabijačky, kde se speciality z vepřového masa vaří dle slovenské kuchyně.

Věřící v rámci slovenské menšiny v Maďarsku dále slaví Svátek Božího těla, který oslavuje den založení oltářní svátosti. Chodí se na mši, průvod se zastaví u každého z oltářů, umístěných ve čtyřech bodech vesnice, symbolizující čtyři světové strany. Zde se lidé modlí, čte se z evangelia a uděluje se požehnání.⁴²⁾

V této kapitole se uvádí současná situace slovenské menšiny v zahraničí, pro globální přehled. A poté situace slovenské menšiny v Maďarsku.

V současnosti žije ve světě téměř 2,8 milionů zahraničních Slováků. V roce 2005 byl přijat zákon o Slovácích žijících v zahraničí, který upravuje postavení zahraničních Slováků, jejich práva a povinnosti na území Slovenské republiky. Zahraniční Slovák je ten, který není státním občanem Slovenské republiky, ale má slovenskou národnost nebo slovenský etnický původ. ⁴³⁾

Status národnostních menšin, zakotvený v zákonech, mají jen Slováci žijící ve střední a východní Evropě. Převážně se jedná o menšiny s hlubokými tradicemi a s vlastní národnostní inteligencí. Slováci žijící v západní Evropě a zámoří nemají právní status menšiny, který je dán zmiňovaným zákonem. ⁴⁴⁾

Slováky lze v zahraničí rozdělit do dvou skupin. 1) Slováci, kteří se ocitli v zahraničí v důsledku politických změn. Nejprve po zániku Rakouska - Uherska roku 1918 ⁴⁵⁾ a pak v případě Podkarpatské Ukrajiny z roku 1945 ⁴⁶⁾ V těchto letech se nejvíce Slováků ocitlo na území dnešního Maďarska, Srbska, Chorvatska, Rumunska, Ukrajiny a Polska. 2) Slováci, kteří emigrovali do zahraničí od druhé poloviny 19. stol., a to po první světové válce a druhé světové válce. Největší počet Slováků žije v USA – 1 200 000. Následuje Kanada se 100 000 obyvateli. V Jižní Americe je 50 000 Slováků (Brazílie, Venezuela), v Austrálii a na Novém Zélandě 12 000, v Německu 25 000, ve Velké Británii 90 000 obyvatel. ⁴⁷⁾

V zahraničí ovládá slovenštinu zhruba polovina původních přistěhovalých Slováků, jejich potomci již komunikují jazykem příslušného státu. ⁴⁸⁾

Odhady organizací udávají pro současnost počet asi 110 000 obyvatel slovenského původu. Slováci žijí ve více než 100 lokalitách. Nejpočetněji jsou zastoupeni v župách Komárňansko-ostrihomská, Novohradská, Pešťská, Boršodsko-abovsko-zemplínská a Békešská. Menší zastoupení mají i v regionech Zemplín, Bukové pohoří, Východní Novohrad a Bakony. K významným sídlům patří Budapešť, Békéčská Caba, Poľný Berinčok, Sarvaš a Slovenské Komlóš.⁴⁹⁾

Maďarské kraje

⁵⁰⁾

Menšina má jen slabé národní povědomí a málo kontaktů na Slovensko. Od roku 1994 působí jako jedna z nejvýznamnějších organizací v rámci slovenské menšiny Celostátní slovenská samospráva (CSS), která je sborem volených zástupců a k její nejdůležitější činnosti patří národně politická činnost.⁵¹⁾ K informovanosti přispívá především týdeník Lidové noviny, který má i internetovou podobu. V zemi jsou dvě národnostní slovenská gymnázia - v Budapešti a v Békešské Cabele.⁵²⁾

Ještě je třeba zmínit, že maďarští Slováci si založili Veřejnoprospěšnou nadaci Za Slováky v Maďarsku. Nadace byla založena na valném shromáždění Celostátní slovenské samosprávy v Maďarsku (CSSM). „Prvořadým cílem fondu je napomáhání pěstování kulturního dědictví příslušníků slovenské národnosti v Maďarsku a rozvíjení výuky mateřského jazyka formou cen, stipendií, grantových a jiných podpor. Potřebné finanční prostředky získává nadace také z grantů. Těžiště činností nadace se stal Program pro nadané, který CSSM začala už ve školním roce 2006-2007 ve prospěch zvyšování počtu a znalostí žáků, zapsaných do slovenských gymnázií v Békešské Cabele a v Budapešti.“ ⁵³⁾

Ve volbách v roce 2001 si Slováci zvolili přes 100 slovenských samospráv. Svou činnost zaměřuje CSS na prohlubování slovenského povědomí a národnostní identity, oživení a udržování lidových tradic, pěstování jazyka a kontaktů se Slovenskem. Sdružují se na regionálním principu a spolupracují s lokálními samosprávami. K nejvýznamnějším patří Slovenská samospráva Budapešti.⁵⁴⁾

Zvolená politika k národnostním menšinám je podmíněna maďarskými zájmy ohledně maďarských menšin žijících v zahraničí. Tvorba menšinového modelu měla za úkol ovlivnit zahraniční politiku ve vztahu právě k maďarským menšinám. Tento systém je založen na autonomii menšin v podobě menšinových samospráv, které fungují na obecní, župní i celostátní úrovni. Přijetí takto liberálního menšinového modelu bylo možné díky relativně nízkému počtu menšin a jejich příslušníků v Maďarsku.⁵⁵⁾

Díky celostátní slovenské samosprávě se organizuje veřejný život Slováků v Maďarsku. CSS vydává týdeník Lidové noviny (slovensky L´udové noviny). V rámci CSS působí i Výzkumný ústav Slováků v Békešské Cabele, slovenské divadlo Vertigo, které má jak amatérskou složku, tak profesionální, dále Slovenské osvětové centrum nebo Slovenské metodické centrum pro mateřské školky sídlící také v Békešské Cabele. V roce 2004 založila CSS veřejnou společnost Legatum, a převzala tak pravomoc nad Slovenskou základní, mateřskou školou a žákovského domova v Srvaši. V roce 2005 k těmto institucím přibylo i Slovenské gymnázium, základní a mateřská škola a žákovský dům v Békešské Cabele.⁵⁶⁾

Mezi kulturní instituce slovenské menšiny patří Výzkumný ústav Slováků v Maďarsku, který spolupracuje se Slovenskou akademií věd a poloprofesionálním divadlem Vertigo. Tyto instituce provozuje Celostátní slovenská samospráva. Maďarská veřejnoprávní televize a rozhlas jsou povinny částečně vysílat programy pro všech 13 národnostních menšin. Existuje i speciální rozhlasový kanál pro národnostní menšiny, který se v překladu nazývá MR 4 Rozhlasové vysílání. V Maďarsku vychází několik slovenských periodik, která jsou částečně dotovaná státem.⁵⁷⁾

Slováci v Maďarsku se velmi asimilovali, co se týče jejich vlastní identifikace a jazyka, naopak udržují velmi silnou slovenskou kulturu. U nejmladších zástupců této minority však i tento aspekt slábne.⁵⁸⁾

V roce 2009 většina Slováků v Maďarsku mluvila maďarsky i slovensky. Jen velmi malá část této minority používá doma pouze slovenštinu. Z průzkumu zabývající se čteností maďarského a slovenského tisku vyplývá, že nejvíce respondentů v rámci této minority čte maďarské deníky, o něco méně potom slovenské deníky publikované v Maďarsku a nejméně slovenské deníky publikované na Slovensku (přesto to byla jedna čtvrtina dotazovaných). Nejvíce Slováků v Maďarsku se přihlásilo k slovenské národnosti (asi 66 %), přes 20 % respondentů ze stejného výzkumu z nich zdůraznilo svůj slovenský původ (pro představu např. odpověď „Jsem Maďar se slovenskými předky.“). 12 % se přihlásilo k národnosti maďarské.⁵⁹⁾

Pro praktickou část této práce byla využita emailová komunikace a internetové dotazníky. V následujícím textu jsou představeny tři pohledy na současnou situaci slovenské menšiny v Maďarsku. Respondentům byly pokládány otázky týkající se postavení slovenské minority v Maďarsku, dodržování zvyků a to jak slovenské menšiny, tak maďarské většiny a především jejich vzájemné prolínání. Dále bylo zjišťováno ovlivňování jazyků, dostupnost slovenských médií (noviny, televize a rádio) pro slovenskou menšinu a také jak bohatý je kulturní a společenský život slovenské menšiny v Maďarsku.

Imro Fuhl

Tento informátor i jeho předkové jsou v Maďarsku autochtonní obyvatelstvo, stejně jako většina slovenské menšiny v Maďarsku. Imro žije ve velmi multikulturní rodině. Mezi jeho předky najdeme i Němce. On sám si vzal Polku a jeho bratr se oženil s Rumunkou. V rodině ovládají bravurně jako svůj rodný jazyk slovenštinu, Imrovy děti dokonce i polštinu (samozřejmostí je angličtina). Maďarštinu berou jako svůj druhý mateřský jazyk a nedělá jim žádné problémy.

Imro je, jak sám uvádí, maximálně loajálním občanem státu, ve kterém žije jako národnostně uvědomělý příslušník slovenské menšiny. Podle jeho slov by se prý i sám Bůh pomaďarštil. Slovenské tradice a zvyky si ale stále drží, i když se do nich maďarská kultura snaží vmísit. Mezi tradiční slovenské jídlo řadí krumplovníky, kapustníky a veľké halušky.

Imro se velmi aktivně účastní společenského a kulturního života v Maďarsku. Spravuje facebookovou stránku Oslovma.hu, kde seznamuje čtenáře s událostmi, které se týkají slovenské menšiny v Maďarsku. Sám píše články na webovou stránku www.oslovma.hu atd. Jak uvedl čte, píše, poslouchá, sleduje jak slovenská média, tak maďarská. Dostal ocenění od předsedy Úřadu pro Slováky žijící v zahraničí za zásluhy o upevňování národnostního povědomí a kulturní identity Slováků v zahraničí.

Zala

Do Maďarska se přistěhovala za přítelem a další členy rodiny zde nemá. Při příchodu do nového prostředí nepřekonávala jazykové ani kulturní bariéry, protože vyrůstala ve dvojjazyčné rodině – maďarsko-slovenské. Její mateřský jazyk je slovenština i maďarština. Nemá jasno v tom, zda se cítí více jako Slovenka nebo Maďarka, jistě je to ovlivněno domácím zázemím. Slovenské tradice, zvyky a svátky slaví velmi podobně jako maďarská většina a nevidí žádný zásadní rozdíl v jejich dodržování. Podobně je to i s dodržováním tradičních slovenských/maďarských jídel. Zajímavostí je, že čte pouze slovenské deníky.

Békeš

On sám se cítí být Slovákem i když nemá slovenské občanství a na území Maďarska se narodil. S blízkými sousedy maďarského původu nemá žádné konflikty, ovšem politické ovzduší charakterizuje jako arogantní nacionalistickou maďarskou nadutost.

Perfektně ovládá maďarštinu, se slovenštinou si tak jistý není. Uvádí také, že zde prý nejsou žádné čistě slovenské školy, pouze dvojjazyčné. Zde se ale vyučují maximálně tři předměty ve slovenštině. Bez perfektního ovládání maďarštiny není možné dokončit ani základní školu. K dostupnosti slovenských médií se vyjadřuje dosti ostře. Tvrdí, že se k nim slovenské deníky a knihy nedostanou a televizní signál nezachytí. Prý jen v pohraničních oblastech někteří občané ilegálně chytají satelitní vysílání slovenské televize. Uvádí ale, že stejně většina slovenské menšiny obývá na jihu Maďarska, daleko od slovenských hranic a nemá šanci sledovat slovenské televizní nebo rádiové vysílání.

Respondent neuvedl žádné zvláštní svátky ani zvyky, které slaví a dodržuje. Zdůvodňuje to tím, že se má člověk přizpůsobit, ať chce, nebo nechce, k většině (tedy k maďarskému národu) pokud se nechce izolovat.

Pohled Slováků žijících v Maďarsku na Maďary

Všichni tři respondenti se shodují v tom, že problémy s obyvateli Maďarska nemají. Maďarská většina inspirovala slovenskou menšinu např. v dodržování určitých zvyků nebo svou kuchyní. Často jsou také slovenští obyvatelé úzce provázaní (například rodinnými vztahy) s maďarskou majoritou. Více už jim vadí chování maďarského státu. Mohl by prý více podporovat slovenskou menšinu.

Kalifornie

Trochu ovládá maďarštinu, ale spíše mluví anglicky. Do Maďarska se vrací zřídka. Ona sama se cítí být Maďarkou. Má ráda typická maďarská jídla jako je guláš a nokedli, neboli knedlíky. Preferuje maďarské informační prostředky a o slovenskou menšinu nejeví zájem. Zásadní střety mezi Maďary a Slováky nevidí.

Zoltan Zelenák

Pro Zoltana je velmi těžké mluvit o maďarském jídle a tradicích, protože pochází z Karpatské kotliny a má pocit, že jsou zde kultury velmi promíchány. V této oblasti byli Slováci velmi početní před vypuknutím velkých válek. Má povědomí o malých slovenských vesničkách u Nyiregyháza. Slováky, které zná jsou hlavně z jižního Slovenska. V podstatě to jsou lidé z maďarské menšiny na Slovensku.

Jako jedno z jeho nejoblíbenějších jídel je tzv. blood sausage - guláš. Je to obvyklé jídlo v německých a slovanských zemích. Další oblíbené maďarské jídlo je toroskáposzta. To je kyselé zelí s vepřovým masem a paprikou. Jídlo je nejspíš ovlivněno tureckou a rakouskou kulturou. Třetí, lecsó - lečo, které je známé i u nás v České republice, je zeleninové jídlo.

Co se týče zvyků a tradic, těch existuje mnoho, jako Busójárás nebo locsolkodás, kropení. Chlapci o Velikonocích navštěvují dívky a polévají je vodou. Busójárás, Pochod Busara se nejčastěji praktikuje v jižním Maďarsku a hostují zde spolky ze sousedního Chorvatska s Srbska. Svátek je součástí masopustního cyklu v únoru. Lidé se oblékají do tradiční masek - především s čertovskou tématikou.

V čem vidí opravdu velkou odlišnost je jazyk. Jinak je pro něj opravdu velmi obtížné, aby určil rozdíly mezi slovenskou a maďarskou kulturou. Podle jeho názoru mají obě kultury mnoho společných rysů.

Pohled Maďarů žijících v Maďarsku na slovenskou menšinu

Konkrétní výhrady k slovenské menšině nebyly nalezeny v žádné odpovědi obou respondentů. Respondenti slovenskou menšinu nevnímají jako nějaký negativní faktor, ale naopak jako dobrý doplněk do společnosti. Už především proto, že slovenská menšina je zde jako autochtonní obyvatelstvo. Berou si od nich inspiraci především z tradiční slovenské kuchyně.

Martin Šimkanin

O situaci slovenské menšiny v Maďarsku se zajímá jen okrajově a myslí si, že v rámci možností se má menšina dobře. Problém vidí v tom, že menšina nežije na jednom území, ale je rozdrobená po celém Maďarsku. Myslí si, že díky tomu dochází velmi snadno k asimilaci.

V Maďarsku má několik známých a ke konfliktům se vyjádřil, že toto téma je poněkud nafouknuté. Především proto, že jsou zde Slováci povětšinou jako autochtonní obyvatelstvo. Samozřejmostí jsou drobné lidské konflikty, ale nemyslí si, že by to měla být témata hodná titulních článků. Naopak uvádí příklad, kdy obec Slovenské Ďarmoty (rozkládající se na jihu Slovenska) má velmi dobré vztahy s obcí na maďarské straně, Balašskými Ďarmotami. O žádných větších rozporech neví. Od známých v Maďarsku se dozvěděl, že jsou zde aktivní spolky pro podporu slovenské kultury a tradic.

Závěrečná část práce se snaží odpovědět na výzkumnou otázku, a to jaké jsou hlavní rozdíly mezi slovenskou minoritou a maďarskou majoritou a prostřednictvím 3 pohledů vytvořit univerzální pohled na slovenskou minoritu.

Příslušníci slovenské minority ovládají svůj rodný jazyk, slovenštinu, velmi dobře a snaží se v něm komunikovat i v rodině. Menšina mluví z velké části i maďarsky, protože je to nezbytná dovednost, jestliže chtějí být rovnocennými členy společnosti. Považují maďarštinu za svůj druhý rodný jazyk. Menšinové slovenské obyvatelstvo se snaží udržet si původní zvyky a tradice, ale není z dotazníků zřejmé, zda se brání asimilaci. V tomto případě se spíše jedná o částečnou dobrovolnou asimilaci, aby splynuli s majoritou a neměli s ní problémy. Zvyky jsou si v mnohém podobné. Velmi si Slováci v Maďarsku oblíbili zdejší kuchyni a její prvky si přidávají do tradičních slovenských jídel.

Z dotazníků vyplynulo, že Slováci v Maďarsku nemají mnoho informací o možnostech vzdělávání ve slovenštině. Přestože bylo nalezeno mnoho zdrojů o tomto tématu, není zřejmé, jak jsou dostupné slovenské menšině a jak vzdělávací proces funguje v praxi. Někteří členové menšiny si stěžují na nedostupnost slovenských médií.

Atmosféra mezi oběma etniky není příliš napjatá, i když se někdy jejich názory velmi liší. Jsou často provázána příbuzensky a prolínají se i kulturně. A univerzální pohled na slovenskou menšinu v Maďarsku? Maďarští Slováci se za léta sžili s maďarskou majoritou. Nezapomínají, odkud pocházejí, snaží se alespoň částečně udržet si některé zvyky a tradice, ale na druhou stranu se velmi pomaďarštili. Zejména v tom ohledu, že někteří z nich považují maďarštinu za svůj rodný jazyk. Slovenština je spíše jazyk připomínajícím minulost a předky než současnost slovenské menšiny v Maďarsku. Na základě uskutečněného výzkumu se podařilo zjistit, že velký rozdíl mezi majoritou a minoritou lze spatřit v chování těchto dvou etnik. Slováci se snaží přizpůsobit se co nejvíce prostředí, ve kterém dlouhodobě žijí. Naopak Maďaři si zachovávají svou kulturu a nepřebírají od minority v podstatě žádné důležité prvky.

Literární

ANDER, Adam. Současná maďarská menšina na Slovensku a slovenská v Maďarsku. Praha, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce PhDr. Eva Irmanová, CSc.

BITTNEROVÁ, D. et al. Etnické komunity: integrace, identita. vyd. 1. Praha: FHS UK. 2011. 359 s. ISBN 978-80-87398-13-5.

GUSZTÁV, Beksics. Maďarizácia a pomaďarčovanie: s osobitným zreteľom na naše mestá. Bratislava: Knižná redakcie R-COOk, 2000, 66 s. Dejiny Slovenska - dokument. ISBN 80-887-8034-9.

HUDSON, Ray, ed. Geographica: Velký ilustrovaný atlas světa s přehledem zemí. vyd.1. V Praze: Slovart, 2006, 609 s. ISBN 80-720-9804-7.

ŠTOLC, J. Nářečie troch slovenských ostrovov v Maďarsku. 1. vyd. Bratislava: 1949, Slovenská akadémia vied a umení nákladom Štátného nakladatelství. 541 s.

TILKOVSZKY, L. K dějinám Slovákov v Maďarsku 1919 – 1945: Správy vládného komisára a iné hlásenia. Bratislava: 1996. Stála konferencia slovenskej inteligencie Slovakia plus. 121 s. ISBN 80-88750-19-9.

Internetové

Evropa - Maďarsko. Diáspora: Slováci v zahraničí [online]. 2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.diaspora.sk/?page_id=1440#madarsko.

FUZIK, Ján. Naša nadácia. Verejnoprospesná nadácia za Slovákov v Maďarsku [online]. Budapešť: MSZKA, 2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://oszo.slovaci.hu/nadacia/nadacia.html.

Jeden z najpevnejších prvkov našej identity. Zvaz Slovákov v Maďarsku: Magyarországi Szlovákok Szovetsége [online]. 2010, 2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.zsm.hu/content/view/199/.

Kultura. Slovake.eu [online]. 2010 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://slovake.eu/cs/intro/slovakia/culture.

Krumplovník: Krumplovník starej mamy. Varecha.sk: recepty [online]. 2013 [cit. 2013-07-11]. Dostupné z: http:////varecha.pravda.sk/recepty/krumplovnik-starej-mamy/19579-recept.html.

ŠKACHOVÁ. Š. Lečo: uzrál čas na temperamentní maďarskou specialitu. Gurmánka.cz [online]. 2008, 12.10.2012 [cit. 2013-07-11]. Dostupné z: http://www.gurmanka.cz/2010/08/leco-uzral-cas-na-temperamentni-madarskou-specialitu.

Maďarsko: Maďarská kuchyně. CK Mundo: Maďarsko [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/madarsko/kuchyne.

VYSTRČIL. R. Maďarština (maďarský jazyk) - základy. Duší Karpat: Příroda i lidé Slovenska, Zakarpatské Ukrajiny, Rumunska, Maďarska a Polska[online]. 2005, 2.5.2012 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.dusekarpat.cz/madarsko/madarstina/.

Národnostní menšiny. Sole omnibus lucet [online]. 2008 [cit. 2013-08-12]. Dostupné z: http://www.elos.wz.cz/texty/mensiny.htm

O jazyku: Podoba a štruktúra. Slovake.eu [online]. 2010-2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://slovake.eu/sk/intro/language/form

O jazyku: Všeobecne. Slovake.eu [online]. 2010-2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://slovake.eu/sk/intro/language/general.

ÖRKENY, Antal, SIK Endre, SURÁNYI, Ráchel. The Slovak Minority in Hungary. 2011. Dostupné z: http://issuu.com/tarki_research/docs/the_slovak_minority_in_hungary.

Slovensko: Jídlo. Orbion.cz: Slovensko [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://slovensko.orbion.cz/stat/pruvodce/jidlo-2834.

ÖRKÉNY. Slovaks in Hungary. In: ProQuest [online]. c 2012 [cit. 2013-06-08]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1355702689/13E88D0EA4E4BFBBED1/8?accountid=35514.

Popeleční středa - základní informace. Vira.cz [online]. 1998 [cit. 2013-08-12]. Dostupné z: http://www.vira.cz/Texty/Glosar/Popelecni-streda-zakladni-informace.html.

Príspevok slovenskej minority ku kultúrnemu rozvoju v Maďarskej republike. Národné osvetové centrum [online]. c 2003-2013 [cit. 2013-06-26]. Dostupné z: http://www.nocka.sk/javisko/2009/2/slovenska-minorita.

Slováci si zašibú radi aj v Maďarsku. Sme.sk [online]. c 1997-2013 [cit. 2013-06-26]. Dostupné z: http://www.sme.sk/c/3788907/slovaci-si-zasibu-radi-aj-v-madarsku.html.

Svátek Božího těla v Komárňansko-Ostrihomské župě. Ľudové noviny [online]. c 2013 [cit. 2013-06-29]. Dostupné z: http://www.luno.hu/index.php/aktuality/aktuality-nabozenstvo/12828-sviatok-bozieho-tela-v-komarnansko-ostrihomskej-zupe.

Toroskáposzta recept. dessezert eu[online]. 2012 [cit. 2013-07-09]. Dostupné z: http://www.desszert.eu/toroskaposzta.

Počet shlédnutí: 164