ZE ŠPANĚLSKÉHO MANIFESTU K INDIÁNŮM, 1513

Poté, co se ozvala kritika provádění systému encomiendy (nucených prací), především ze strany dominikánských misionářů, vydal král Ferdinand manifest, který musel být domorodcům předčítán a tlumočen před zahájením ozbrojených akcí.

Bůh, náš Pán, Živý a Věčný, stvořil nebesa i zemi, muže a ženu, z nichž pocházíte vy i my a všichni lidé na světě, jakož i všichni, kteří ještě přijdou po nás. Avšak kvůli množství lidí, kteří z nich za 5000 let od stvoření světa vzešli, museli se jedni obrátit sem a jiní tam a rozdělit se do množství říší a zemí, neboť v jedné zemi všichni zůstat a žít nemohli. Ze všech těchto lidí určil náš Pán Bůh jednoho, svatého Petra, aby byl nade všemi lidmi na světě pánem a mistrem, jehož mají být všichni poslušní, a učinil jej hlavou celého lidského pokolení, kdekoli lidé žijí a přebývají a jakéhokoli jsou také náboženství i víry. A dal mu za království i území jeho vlády všecku zemi a poručil mu, aby se usídlil v Římě, jakožto místě obzvláště vhodném k vládě nad světem, ponechal mu však také na vůli, aby pobyl na kterémkoli jiném místě na zemi a řídil i soudil veškeré národy: křesťany, mouřeníny, židy, pohany, a jakékoli víry by ještě mohli být. Toho nazvali papežem, to jest ctihodným nejvyšším otcem a vládcem nade všemi lidmi. Tohoto svatého Petra lidé uposlechli a uznali jej za pána, krále a představeného celého světa, a stejně tak i všechny ostatní, kteří byli k pontifikátu povoláni po něm. To se dodržovalo podnes a bude se dodržovat až do konce světa. Jeden z posledních papežů, kteří na jeho místě a trůnu došli této důstojnosti, daroval z moci svého panství nad světem tyto ostrovy a tuto oceánskou pevninu jmenovanému králi, královně a jejich nástupcům, našim pánům, se vším, co je na nich, jak stojí psáno v jistých listinách k tomu vystavených, do nichž můžete nahlédnout, budete-li chtít…

Pročež vás prosíme a žádáme, jak nejlépe umíme, abyste naší řeči dbali a v přiměřené chvíli se uradili, že uznáte církev za svrchovaného pána celého světa, i papeže, jakož také v jeho jménu krále a královnu Johanu, naše pány, za vládce a krále těchto ostrovů a této pevniny z moci zmíněného věnování - a že se prohlásíte za srozuměny a připustíte, aby vám řečené vysvětlili a vyložili zde přítomní řádoví bratři. Zachováte-li se takto, budete jednat správně a naplníte svou povinnost vůči Jejich Výsostem, a pak se k vám my v jejich jménu zachováme s láskou a dobrotou, ponecháme vám vaše ženy a děti i vaše pole svobodné a bez poddanské služebnosti, ať s nimi nakládáte po libosti a dle svého mínění. V takovém případě vás nebudeme nutit, abyste se stali křesťany; leda byste, vyučeni v pravdě, sami projevili přání obrátit se k naší svaté katolické víře, jak tomu učinili téměř všichni obyvatelé jiných ostrovů. Nadto vám Jejich Výsosti udělí množství výsad a výhod a prokáží vám mnohou milost. Zachováte-li se však jinak a budete-li klást zlovolný odpor, pak vás ujišťujeme, že proti vám s Boží pomocí užijeme násilí, budeme vás stíhat všude a všemožnými způsoby, podrobíme vás jhu a poslušenství církve i Jejich Výsostí, učiníme z vás samotných, vašich žen i dětí otroky, prodáme je a naložíme s nimi podle rozkazu Jejich Výsostí. Vezmeme vám majetek a budeme vám škodit a potírat vás, jak jen budeme moci, a nakládat s vámi jakožto s vazaly, kteří nejsou svého pána poslušní a jemu oddáni, nýbrž odbojní a vzpurní. Slavnostně osvědčujeme, že krveprolití a škody, jež z toho vzejdou, připadají k tíži jedině vám, nikoli Jejich Výsostem, ne nám a ne rytířům, kteří sem přišli s námi.

Žádáme zde přítomného notáře, aby o tomto našem prohlášení a výzvě vystavil úřední svědectví, a ostatní přítomné prosíme, aby posloužili za svědky.

„…A ŽE SE PROHLÁSÍTE ZA SROZUMĚNY A PŘIPUSTÍTE, ABY VÁM ŘEČENÉ VYSVĚTLILI A VYLOŽILI ZDE PŘÍTOMNÍ ŘÁDOVÍ BRATŘI„ (MANIFEST K INDIÁNŮM)

Manifest naprosto zřetelně definuje úlohu misijních řádů tak, že se mají pokoušet Indiány přemluvit k uznání papežské moci a především španělské vlády, vykonávané v jejím jménu. Nepokrytá pohrůžka násilím následuje ovšem jen o kousek dále, jakmile jsou vyjmenována dobrodiní, která je možné od poddání očekávat: osobní svoboda, svoboda vlastnictví i náboženství. Avšak právě křest z donucení, uplatňovaný například již vůči španělským židům (až do jejich vyhnání ze země), zůstal podstatným nástrojem „obracení“; v roce 1571 pak byla v Mexiku zřízena i inkvizice. Klášter františkánů v městě México byl založený v 16. století na plošině aztéckého chrámu v někdejším Tenochtitlánu, dobytém roku 1521 Cortésem. Františkánská misie byla v Mexiku zahájena roku 1522 misijním biskupem Juanem de Zumárraga; následovali dominikáni, augustiniáni a konečně r. 1572 jezuité.

Počet shlédnutí: 31