Křesťanství a Islám-srovnání a rozdíly Lenka Sládková Markéta Topolová Radka Třešňáková

Korán ve srovnání s biblí Korán  třináct století rozhodující a neodvolatelnou autoritou pro celý islámský věřící svět.

Srovnání s biblí nejstarší a nejmladší části Starého a Nového zákona pocházejí z dob od sebe vzdálených víc než tisíc let o rozsahu Bible rozhodovaly synody a církve Korán se zrodil během asi dvaceti let Muhammadovy kazatelské činnosti a o rozsahu rozhodovala jen spolehlivost paměti a Prorokových druhů.  přesto - poslední Slovo a duchovní těžiště islámu. Křesťanské prvky v islámu Islám vstoupil na scénu dějin počátkem 7. století Původně Muhammad - další prorok biblické tradice, vyslaný k dosud opomíjeným Arabům. po přesídlení do Medíny (hidžra, roku 622)  přesvědčení o dokonalé podobě zjevení, která překonává starší, neúplná a lidmi pokažená Boží sdělení

 ustavil nové náboženství. 
 příkaz změnit modlitební směr: k Mekce. 

Za oporu monoteismu si Muhammad zvolil Ibráhíma (Abrahama), který v jeho pojetí nebyl ani židem, ani křesťanem, ale důsledným hlasatelem víry v jediného Boha, jakýmsi muslimem před islámem. Židovství a křesťanství se z pohledu islámu staly historicky překonanými etapami postupně prohlubovaného zjevení, které vyvrcholilo a uzavřelo se Muhammadem

Korán ale nadále obsahuje množství postav, obrazů, naučení a pokynů, které zřetelně, byť často nepřesně, navazují na Bibli.

Křesťanské prvky v Arábii se střetávalo více náboženských proudů včetně křesťanských skupin.

Nejvýraznější vliv židokřesťané, kteří spojovali přísné dodržování mojžíšského zákona s úctou k Ježíšovi jako velkému proroku, nikoli však Synu Božímu.  Někde tradice zanikla,  v Arábii po několika generacích vplynula do islámu Křesťanské prvky Autoři spojují křesťanství a islám

bezprostřední spojitost s židokřesťanstvím  v předislámské Arábii bylo křesťanství mnohem rozšířenější, než běžně připouští jak islámská tradice

Silný vliv křesťanství na Muhammada

využívali středověcí protiislámští polemikové s cílem rivala hanobit. Např. vyprávění o zběhlém mnichu Bahírovi či Sergiovi, který prý Muhammada naučil všemu, co ten později vydával za svaté zjevení. (1985) kniha argumentující, že Muhammad se všemu podstatnému naučil od křesťana Waraqy ibn Naufal, bratrance své ženy Chadídži  kniha stažena z trhu

Křesťanské přístupy Islám  hrozba vojenská i náboženská

Středověké pojetí islámu - varianta pohanství

Jan Damašský (asi 675–754) - je-li Muhammad pravý prorok, musel by být předpověděn v Písmu. Středověká Evropa se ovšem brzy přesvědčila, že muslimové se ke křesťanskému světu přes některé společné nebo blízké prvky víry sami rozhodně nehlásí islám jako zvláštní náboženství. Tomáš Akvinský dospěl k názoru, že zatímco s židy a křesťanskými bludaři lze polemizovat na základě Písma, s muslimy stejně jako s pohany je nutno stavět argumentace pouze na základě přirozeného rozumu. Zároveň připouštěl, že názory muslimů dostatečně neznáme.

19. století - příprava ke křesťanství

Od poloviny 20. století - se islámu přiznává účast na paprscích Pravdy a pohlíží na muslimy s úctou

Vstřícnější přístupy Důvody a příklady

změněné mocenské poměry mezi západním a muslimským světem, lepší poznání islámu papež Řehoř VII., (1076) dopis knížeti al-Násirovi navzájem si dlužíme milosrdnou lásku více než k jiným národům, neboť vyznáváme jediného Boha, byť různými způsoby František z Assisi, za křížové výpravy proti Egyptu v roce 1219 navrhoval sultánu al-Kámilovi neřešit spory vojensky, ale pokoji

II. vatikánský koncil -,,Plán spásy se však vztahuje i na ty, kteří uznávají Stvořitele, a mezi nimi především na muslimy, kteří prohlašují, že se drží víry Abrahamovy, a klaní se jako my Bohu jedinému, milosrdnému, který bude v poslední den lidi soudit.“ Muslimské přístupy Postavy Ježíše, matky Marie, a obecné soudy o židech a o křesťanech jsou uváděny v různých kontextech v Koránu i v Prorokových tradicích (hadísech)

Vrcholný středověký teolog al-Ghazzálí (zemřel 1111) pro islámskou víru je křesťanství nadále nepodstatné, protože věroučné otázky již islám na základě Koránu vyřešil

Křesťané a židé žijící na muslimském území byli podle Koránu respektováni jako ,,vlastníci Písma“

nebyli nuceni k přestupům na islám

zaručena vnitřní autonomie, museli však platit vyšší daně

některých ohledech byli oproti muslimům znevýhodněni.

Muslimské přístupy V dobách kulturního rozkvětu v abbásovském Bagdádu pořádány diskuse mezi křesťanskými a muslimskými učenci. křesťanský učenec hájil řeckou logiku, muslimský protivník domácí arabskou gramatiku. Polemika např. Ježíše neukřižovali, ale jen se jim tak zdálo Ježíš na kříži utrpěl nanejvýše klinickou smrt a později byl apoštoly probuzen zpět k životu.

Ježíš v muslimském pojetí: pouhý člověk, jeho učení bude překrouceno a po něm přijde další velký prorok

20. století velký počet knih např. Přednášky o křesťanství, (Muhammad Abú Zahra). - učí, že Ježíšovo ryzí monoteistické učení pokazili konvertité z pohanství, kteří podle novoplatónských představ zkonstruovali ideu Trojice a na koncilu v Nikáji ji pak prosadili do křesťanského kréda.

 	Pravého Ježíše a jeho učení lze proto dnes poznat jedině v 	Koránu. 

Naděje a tolerance 20. století  nárůst zájmu o Ježíše a křesťanské symboly Kontrast s islamistickými radikály vyjadřované přání pokoje a tolerance  tendence zřetelně kontrastuje s protikladným růstem fundamentalismu

islámští duchovní představitelé, muslimští státníci označují mír a toleranci za základní znaky islámu. „tyto hodnoty nejsou jednou provždy dány, ale je nutno je osvědčovat a kultivovat v trvalém každodenním dění.“ Totéž platí samozřejmě i pro křesťany.

Současnost Zvýšený zájem o islám

Výzva hledat poučení, snažit se lépe orientovat a přesněji rozlišovat mezi skutečným islámem a násilnou patologickou variantou, která jeho jméno zneužívá.

Dialogy Již několik desetiletí křesťanské církve s muslimskými partnery vedou dialogy Cílem je zmapovat civilizační rozdíly mezi Západem a muslimským Východem Problémy a překážky dialogů Někteří muslimové pokládají dialog za zradu Božího příkazu hlásat islám Někteří křesťané soudí, že nejsme k dialogu připravení, nedůvěřují muslimům, přičítají jim nedobré záměry.

Doporučení Jako nejlepší lék na nedůvěru lze doporučit pečlivé trvalé sledování souladu slov a činů: jak se mír a tolerance projevují den co den.

Současný mezináboženský dialog otevřené rozhovory o živých tématech dnešního společného světa rozvíjení vztahů s islámem vést rozhovory s muslimy o víře v jediného Boha a objasňovat chápání lidských práv. Význam dialogu a poznávání Zesílil po podzimu 2001 „viníci zločinů zasluhují potrestání, avšak nevinní lidé, jejichž víru teroristé zneužívají, by rozhodně neměli být předmětem ústrků a diskriminací“

„také poctiví muslimové by měli rozhodně vystoupit proti falešným obviňováním křesťanů z nového křižáctví a zvláště pak proti násilí páchanému na místních nebo západních křesťanech lidmi, kteří se cítí dotčeni politikou USA, ekonomickou nebo kulturní globalizací nebo jinými podněty západní provenience“ 

---

Počet shlédnutí: 29