Když se člověk rozhlédne kolem sebe, ať už ve škole, v práci nebo při nakupování, zjišťuje, že ruského obyvatelstva v České republice přibývá. Protože víme, že naši rodiče a prarodiče často reagují na tento národ negativně, především kvůli událostem ze srpna roku 1968, rozhodli jsme se zjistit, co si myslí dnes a zdali se jejich názor změnil. Souběžně se zjišťováním těchto názorů chceme zjistit názor naší generace, tedy generace současných vysokoškolských studentů a výsledky obou výzkumů porovnat a pokusit se o vysvětlení dosažených výsledků.
Zároveň ale chceme vidět i náhled z druhé strany, tedy strany Rusů. Zajímá nás, proč do České republiky přijíždějí, jaké mají vzdělání, jakou požadují práci a také, jak vycházejí s obyvateli České republiky.
Na základě vyhodnocení dotazníků pak zjistíme, jak se pohled generace rodičů a generace studentů liší od skutečné reality, tedy odpovědí ruských občanů.
Cílem práce je:
Abychom mohli lépe posoudit, jak vnímáme ruské státní příslušníky žijící v Čechách, stanovily jsme několik výzkumných otázek:
V České republice bylo k 31. 12. 2009 evidováno 30 395 osob ruské národnosti. Z toho 12 979 jich zde mělo trvalý pobyt. Poměr žen a mužů není úplně vyvážený. Ruských žen bylo k uvedenému datu 7 083 a mužů 5 896. Rusové jsou na pomyslné 4. příčce za vedoucími Ukrajinci (131 977), Slováky (73 446) a Vietnamci (61 126).1)
Ruská kulturní identita osidluje území České republiky rovnoměrně, většími centry jsou pouze Praha, Karlovy Vary a Brno. Ruská menšina se vyznačuje vnitřní roztříštěností, nejedná se o diasporu (diaspora označuje lidi nebo etnickou populaci, kteří jsou přinuceni emigrovat ze své domoviny.2) v klasickém smyslu slova. Ruské obyvatelstvo přicházelo na naše území v několika vlnách ze zcela odlišných důvodů a pocházelo, či pochází z různých společenských vrstev. Pravděpodobně proto je kulturní identita relativně izolovaná, odtažitá či nekomunikativní vůči majoritní společnosti a naopak má rozvinutou vnitřní komunikaci a síť vztahů v rámci částí této identity.3)
Rusové přišli na území dnešní České republiky ve dvacátých letech 20. stol ve velkém počtu v důsledku komunistického puče v Rusku. Jen z Krymu tehdy odešlo do exilu 150 000 lidí. Druhá vlna migrace přišla o několik let později a tvořily ji většinou manželky českých studentů. Poslední vlna, početně zatím nejsilnější, se zde objevila po rozpadu SSSR. Dnes je ruskojazyčná menšina značně roztříštěná, jednotlivé skupiny si vzájemně nedůvěřují, odlišují se životními postoji, zkušenostmi a politickou orientací.4)
Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, povolení k zaměstnání může úřad práce cizinci vydat na pracovní místo, které je hlášeno zaměstnavatelem jako volné, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak a zaměstnavatel obdržel povolení získávat zaměstnance ze zahraničí. Povolení k zaměstnání se nevyžaduje u cizince, který: a) obdržel azyl na území ČR; b) má povolení k trvalému pobytu na území ČR; další body v Příloze 2.
Počty zaměstnaných Rusů v ČR
Zaměstnaní celkem | Živnostníci | Evidováni úřady práce | |
---|---|---|---|
Celkem | 4 948 | 1 336 | 3 612 |
Muži | 2 350 | 641 | 1 790 |
Ženy | 2 598 | 695 | 1 903 |
Cizinci mají v České republice v oblasti základního, středního, vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání stejná práva a povinnosti jako občané České republiky (pokud není zákonem stanoveno jinak).
Počty ruských žáků a studentů na českých školách
Mateřské školy | Základní školy | Střední školy | Konzervatoře | Vyšší odborné školy | Vysoké školy | |
---|---|---|---|---|---|---|
Počet | 203 | 1 029 | 688 | 16 | 18 | 1 375 |
% ruských dětí z celkového počtu cizinců | 5,7 | 7,6 | 9,6 | 12,2 | 5,9 | 5 |
Při porovnání nákladů na vzdělání v České republice a v Rusku vyplývá, že se pro mnoho Rusů studium v ČR jeví velmi výhodným. Školné na vysokých školách v Rusku činí kolem 10 tis. ročně na krajských a skoro 250 tis. rublů (v přepočtu skoro 160 tis. korun) na prestižních vysokých školách ve městech. Proto pro mnohé ruské občany je jedním z řešení odjet do České republiky, aby mohli dosáhnout vysokoškolského vzdělání. (zdroj:vlastní zkušenosti)
Ekonomika Ruska je v současnosti osmá nejsilnější na světě. V 90. letech 20. století prošla dramatickou transformací. Nejprve přišla demontáž sovětské centrálně plánované ekonomiky a její náhrada ekonomikou fungující na základě tržních sil a soukromého vlastnictví. Od roku 1999 zažívalo Rusko ekonomický růst, na němž se podílelo jak zdražení surovin na celosvětových trzích, tak i restriktivní politika vlády vůči dovozu, kterou bylo dosaženo aktivní obchodní bilance. Období blahobytu však ukončila globální ekonomická krize v roce 2008, při níž se zhroutily ceny ropy. Následně zkolabovaly ruské akciové trhy, prudce oslabil rubl, poklesl přísun kapitálu do ruského rozpočtu a stoupla nezaměstnanost. 7)
Nezaměstnanost
Je jedním z největších problémů současného Ruska. V roce 2009 dosahovala průměrná nezaměstnanost 8,9%, což představuje asi 7,8 milionů nezaměstnaných.
Společenskými aktivitami Rusů v České republice jsou společenská setkání u příležitosti významných svátků, kulturní programy (koncerty vážné hudby, autorské večery, večery poezie, výstavy výtvarného umění aj.), vydávání ruskojazyčných periodik (Ruské slovo, Vesti), vydávání děl místních ruskojazyčných autorů. 8)
Největší zastoupení má v Rusku pravoslavné křesťanství. Dominantní církví je ruská pravoslavná církev, k níž se hlásí více než polovina obyvatelstva a která je uznávána i nevěřícími jako symbol kulturního dědictví Ruska. Křesťanství bylo ruským státním náboženstvím od roku 988 a ani v éře protináboženského Sovětského svazu, kdy byla církev krutě pronásledována, nebyl jeho vliv zcela potlačen a po rozpadu SSSR opět stoupl.
Druhým významným náboženstvím je sunnitský islám. Ten vyznávají zejména turkické národy a etnické skupiny Kavkazu. Islám vyznává přibližně 14% obyvatel Ruska. Dále jsou zde komunity římských a řeckých katolíků, protestantů, židů, buddhistů (Kalmycko, Burjatsko a Tuva). U některých národů Sibiře přetrvávají původní animistická náboženství. 9)
Náboženství Rusů v České republice
Po příchodu do České republiky, většina Rusů zůstává u svého původního vyznání - pravoslaví. Lidé, kteří žijí v Praze a vyznávají pravoslaví, mají možnost jít na mši hned do několika pravoslavných chrámů. Jedním z nich je pravoslavný chrám na Olšanských hřbitovech. Rusi ho navštěvují nejenom během pravoslavných svátků, ale mnoho jich tam chodí také i na obyčejnou nedělní mši.
Podobně jako v České republice je demografická situace v Rusku tíživá. Ačkoli Rusko mohou zachránit přistěhovalci, především z prostoru bývalého Sovětského svazu, průzkumy ukazují, že příčinou úbytku obyvatelstva není nízká porodnost, nýbrž vysoká úmrtnost. Průměrná délka života začala klesat již v roce 1998, kdy se muži průměrně dožívali 61,2 let a ženy 73,1. V roce 2005 však průměrná délka života mužů činila jen 58,9 let a průměrná délka života žen 72,4. Ročně umírá v Ruské federaci asi 700 000 lidí, z nichž 40 000 umírá na následky užívání alkoholu. Alkoholismem trpí spíše muži, čímž si taky experti vysvětlují tak obrovský rozdíl mezi průměrnou délkou života mužů a žen.
Centrum výzkumu ekonomiky zveřejnilo v roce 2007 výsledky rozsáhlého výzkumu, zabývajícího se ekonomickou situací ruských domácností. Výzkum zahrnoval 45 tis. ruských domácností ve 46 regionech Ruské federace. Ruská domácnost byla označena za chudou, pokud její spotřeba na osobu byla nižší než regionální existenční minimum vyjádřené cenou spotřebního koše. Míra chudoby pak byla dále vyjádřena poměrem ¾, ½ nebo ¼ existenčního minima.
Pokud je brána Ruská federace jako celek, pak je chudých domácností necelá polovina (48 %). Téměř třetina domácností (30 %) je na hranici tří čtvrtin existenčního minima. Jedna osmina domácností (12,5 %) nedosáhne ani na polovinu místního existenčního minima a 2 % nedosahují ani na čtvrtinu.
Z výzkumu vyplývá, že ve většině případů je chudoba domácností závislá na počtu dětí. Čím více dětí domácnost má, tím je chudší. Chudoba domácností s jedním, dvěma, třemi a více dětmi byla v procentním vyjádření 54, 65 a 82. Dále průzkum ukázal, že oproti obecné představě, že domácnosti bez manžela jsou chudší než domácnosti, ve které je otec samoživitel, tomu tak není, až na výjimku několika regionů, v nichž pracovní trh vyžaduje velice kvalifikovanou pracovní sílu.
V současné době se nachází v českých věznicích 121 pravomocně odsouzených vězňů. Stíháno je 77 osob ruské národnosti a obžalováno je 65. 10)
Vzhledem k tomu, že toto téma nebylo dosud zpracováno, bylo velmi obtížné hledat teoretické literární podklady, které by přímo souvisely s výzkumnou otázkou. Pro vypracování projektu na téma „Rusové z pohledu současné generace studentů a generace jejich rodičů.“, bylo využito sekundárních dat z dostupné odborné literatury, údajů ČSÚ a internetových stránek, vztahujících se obecně k Rusům.
K získání primárních dat byla zvolena metoda písemného dotazování, formou strukturovaného dotazníku. Dotazování probíhalo od 29. listopadu 2010 do 10. prosince 2010. I přes poměrnou otevřenost a celkovou sdílnost Rusů a díky přátelským vztahům jednoho člena týmu, se podařilo dotazníky distribuovat pouze osmi respondentům vysokých škol a jejich rodičům. I přes ujištění, že výsledky výzkumu budou použity pouze pro školní účely, nebyli respondenti ochotni sdělit své jméno a na otázky odpovídali uzavřeně a nechtěli sdělit více podrobností. Proto nebylo kvůli nereprezentativnímu vzorku možné zobecňování. Lze se však domnívat, že dotazníkové šetření přineslo zajímavé výsledky a hlubší pohled na problematiku Rusů v České republice. Dotazníky byly také rozdány v tištěné podobě osmi českým studentům vysokých škol a jejich rodičům.
Cílovou skupinu tvoří:
Celkový počet respondentů v dotazníkovém šetření stanoven na 8 z každé cílové skupiny.
Na základě odpovědí z dotazníků byly specifikovány rozdíly ve vnímání tohoto národa a tím, co o sobě sami Rusové uvedli.
Vypracovaný dotazník (viz. příloha) byl vyplněn celkem šestnácti respondenty. Polovina byla českého původu a polovina ruského. Následující část tedy obsahuje vyhodnocené otázky obou částí dotazníku. V první dotazníku byla určena pro Čechy a druhá pro Rusy.
Pokud srovnáme současnou generaci studentů a generaci jejich rodičů jsou tu spíše menší než větší rozdíly v odpovědích.
Rusy, kteří zde dlouhodobě žijí, zná více mladá generace. Bude to asi především kvůli škole, školním aktivitám a různým brigádám. Tomu také napovídá další otázka, která se týká důvodů příjezdů Rusů do České republiky.
Generace studentů si myslí, že Rusové do České republiky přijíždějí především kvůli vzdělání, zatímco názor rodičů se týká především práce. Zajímavý názor z generace našich rodičů je také ten, že je to především kvůli naší hezké krajině.
Zde se názory obou generací shodují. Současná ekonomická situace v Rusku je podle většiny respondentů horší než v České republice.
Zkušenosti s Rusy hodnotí lépe mladá generace, také především kvůli tomu, že jsou někteří jejich kamarádi Rusové, nebo se s nimi vídají v práci. Přesto však jsou odpovědi spíše dobré až velmi špatné. Odpovědi generace rodičů jsou vyvážené, polovina hodnotí zkušenosti s Rusy jako spíše dobré a druhá polovina je hodnotí jako velmi špatné. Tyto negativní odpovědi jsou především kvůli tomu, že Rusové jsou dle jejich názorů neschopní v práci, kradou a také kvůli minulosti – okupaci ČSR.
Mladší generace hodnotí své vztahy s Rusy jako spíše dobré, žádné či neutrální a výjimečně velmi špatné. Pramení to zřejmě z faktu, že se mladší generace setkává především s Rusy, kteří do ČR přijeli za vzděláním a jsou tedy studenty stejně jako dotazovaní a spolupracují společně například na školních projektech apod. a přátelí se s nimi. Starší generace uvádí, že její vztahy k Rusům jsou spíše špatné, nebo dokonce velmi špatné. Většina z dotazovaných má zkušenosti s Rusy ze svého zaměstnání. Pouze jedna dotazovaná uvedla, že má velmi dobré vztahy s kolegyní z práce, která je Ruska. U starší generace se též objevilo konstatování dřívější okupace ČSR jako důvod pro špatný vztah k Rusům.
U této otázky se odpovědi obou generací nijak výrazně neliší. Převážná většina dotázaných si myslí, že Rusové, nebo alespoň ti, které znají, jsou hrdí na svou vlast. Pouze jedna z dotázaných si myslí, že tento fakt nelze zevšeobecňovat. Zároveň ale uvedla, že osobní zkušenosti s Rusy nemá.
Obě generace se převážně shodují v tom, že Rusové se zapojují do společenského života. Mladší generace uvádí především restaurační zařízení - konkrétně pak hospody a bary, dále pak návštěvy kin. Starší generace má o zapojení Rusů do společenského života poněkud idealizovanější představy. Dotazovaní uváděli například návštěvy divadel nebo dokonce kostelů.
Mladší generaci na Rusech nejvíce vadí jejich příliš asertivní chování a někteří dotazovaní také uvedli, že mají pocit, že Rusové se nesnaží zapadnout mezi Čechy. Chování Rusů vadí i starší generaci. Někteří uvádí, že se chovají často nadřazeně. Také se snaží být vidět a jsou příliš hluční, což mnohdy zřejmě vyplývá z dalšího faktu, který jim na Rusech vadí. Tím je přílišná konzumace alkoholu. Objevily se také další názory, podle kterých si Rusové, kteří jsou v ČR jako turisté, myslí, že všichni musí umět rusky.
Většina dotázaných z mladé generace uvedla, že se jim na Rusech líbí jejich soudržnost mezi sebou. Ostatní odpověděli, že nic konkrétního, co by se jim na Rusech líbilo, není. Starší generace taktéž uvedla, téměř ve všech případech, že není nic, co by se jim na Rusech vyloženě líbilo.
Odpovědi u této otázky jsou velmi rozporuplné. U starší generace se vyskytují jak jedinci, kterým by tento fakt nevadil, tak i ti, kteří by s ním měli problém, jelikož Rusům nedůvěřují. U mladší generace převažuje názor, že by jim tato skutečnost nevadila. Zejména proto, že ve zdravotnictví jde především o profesionalitu a ne o národnostní původ lékařů či sester. Pouze jedna zástupkyně mladší generace odpověděla, že by jí ošetření lékařem nebo sestrou ruského původu vadilo.
Názory dotazovaných na učitele a učitelky ruského původu jsou taktéž často v rozporu. Nelze zde ani rozdělit názory na generace, jelikož v obou kategoriích se vyskytují jak souhlasné, tak i záporné odpovědi. U záporných odpovědí se objevuje důvod, že dotazovaní nemají k Rusům důvěru a dále pak, že dotyčný například nechce, aby jeho potomci nevědomě přebírali od Rusů jejich zvyky a styl chování. Objevil se také názor, že Rusové nemají v českých výchovných ústavech co dělat. U kladných odpovědí byl uváděn důvod, že je spíše důležitá profesionalita a také dobrá znalost českého jazyka jednotlivých pedagogů.
Tři čtvrtiny z respondentů odpověděly, že buď mají dokončené vysokoškolské vzdělání, nebo že momentálně studují vysokou školu. To představuje velice vysoké procento. Pravděpodobně to však bude způsobeno především výběrem dotazovaného vzorku, než nebývale vysokou úrovní průměrného vzdělání v Rusku.
Většina respondentů odpověděla, že v České Republice žijí déle, než pět let. To plně koresponduje s jejich vnímáním jazykových bariér. Po těchto pěti letech již považují jazykové bariéry za překonané (nebo spíše překonané). Avšak dvě ženy, které tu žijí méně, než dva roky, stále bariéry v komunikaci vnímají. Rusové jsou, stejně jako my, Slované, takže čeština je pro ně příbuzný jazyk. Proto jsou, za předpokladu, že chtějí, obvykle schopni naučit se plynně hovořit česky. Často téměř bez, nebo jen s minimálním přízvukem.
Při zmínění slovního spojení Česká Republika jsme chtěli zjistit, co v Rusech budou evokovat. Jejich odpovědi byly často rozdílné, od bižuterie až po Fernet. Avšak odpovědí, která se nejčastěji opakovala, bylo pivo, dále pak (méně často): Škoda, Jágr a hokej. Už podle lidské nátury se dá očekávat, že si člověk představí nějakou hmatatelnou věc. A pivo je na prvním místě asi zaslouženě, protože reklamy na pivo jsou opravdu na každém kroku a sami o sobě prohlašujeme, že jsme pivní národ. Rusko je také hokejový národ, a když vezmeme v úvahu, že Jaromír Jágr hraje hokej v Rusku, je jasné že si ho budou pamatovat.
Rusové nám Čechům vytýkají mnoho chyb, avšak v podstatě každý respondent odpověděl jinak, takže lze jen těžko z jejich odpovědí vyvozovat nějaké závěry. Jenom u jediné odpovědi došlo ke shodě a to že jsou Češi uzavření. Z dalších „nešvarů“ pak ještě nedochvilnost, lhaní, nepořádnost a závistivost a další. Zvláštní byla jedna z odpovědí – jazyková omezenost, která však mohla být vztažena k bezprostřednímu okolí dotazované.
Když se však hodnotilo, co mají na Češích rádi, odpovědi byly opět velmi odlišné. Opět se našla v podstatě jediná shoda, a to že jsou Češi vtipní a veselí. Někdo oceňoval přátelskost, zručnost a jiný zase odhodlanost. Otázkou je, co chtěl autor (respondent) říci, když uvedl poslušnost.
Vzhledem k mladému věku většiny respondentů není překvapením, že většina Rusů sem přijela studovat vysokou školu. Druhým nejčastějším důvodem byla rodina, tedy příjezd za někým blízkým, kdo už v České Republice žije. Až třetím důvodem byla práce. Kdyby byl věk respondentů rozdílný, tak by se pravděpodobně pořadí změnilo. Nutno ještě podotknout, že jiné odpovědi, než tyto tři se neobjevily.
Polovina dotazovaných uváděla, že mají pravidelný kontakt s krajany. Konkrétněji to pak bylo 4x týdně a častěji, což může znamenat snahu izolovat se od místní kultury a držet se spíše mezi „svými“. Čtvrtina dotazovaných uvedla, že mají nepravidelný kontakt s krajany, tzn. 1-2x měsíčně. A zbylá část se s krajany téměř nestýká.
Většina dotazovaných odpověděla, že do společenského života se zapojuje a to převážně v češtině. Dá se to zdůvodnit tím, že většina respondentů tu žije už poměrně dlouho a mají pravidelný kontakt s rodilými mluvčími. Jenom pár lidí co tu pobývá kratší dobu, chodí do společnosti, přesto však využívají jako hlavní jazyk svoji mateřštinu. To potvrzuje jejich odpověď, že jazykovou bariéru ještě nepřekonali.
Dotazovaní odpověděli, že s Čechy mají vtahy velmi dobré a spíše dobré, a pouze jedna dotazovaná se s Čechy skoro nestýká. Většina respondentů jsou mladí lidé, kteří sem přijeli kvůli studiu, žijí tu už delší dobu a tak mezi svými kamarády mají velké zastoupení pravě Čechů.
U této otázce jsou odpovědi velice vyrovnané. Někdo si myslí, že současná ekonomická situace v Rusku je stejná jako v ČR. Toto tvrzení se dá zdůvodnit nejasnostmi politické situaci po volbách, a také je ovlivněna úspornými krizovými opatřeními a následnou reakcí obyvatel ČR na kroky této vlády. Druhá polovina respondentů si mysli, že ekonomická situace v Rusku je horší než v ČR. Tyto odpovědi vycházejí ze zkušenosti respondentů s ruskou vládou (ve smyslu korupce) a naprostou absencí jakýchkoliv pokusů o oživení ruské ekonomiky po drtivém dopadu finanční krize, která se na ruské ekonomice podepsala obrovskou ztrátou i přes ujištění ruské vlády o opaku. Odpovědi na tuto otázku nám potvrzuje názor ruských přestěhovalců v tom, že návrat do své vlasti neplánují. Jenom dvě osoby uvedly, že o návratu uvažují a to se dá připsat jejich důvodu příchodu do ČR.
Nejvíce nás ale zajímaly odpovědi na otázku:
Skoro všichni se shodli, že odlišnou reakci vnímají. Jako hlavní příčinu uváděli, že starší generace je pořad vnímá jako okupanty z roku 1968. Zároveň ovšem připouštějí, že negativní reakce pramení z neblahých zkušeností s občany Ruska - jejich arogancí, „uřvaností“, nacionalismem a neochotou se přizpůsobovat. Ovšem je nutné dodat, že respondenti upozornili na skutečnost, že ne všechny výše uvedené vlastnosti patří výhradně a jenom k ruským občanům. Měli bychom vzít v úvahu, že české ucho nepozná rozdíl mezi ukrajinštinou a ruštinou, a u spousty Ukrajinců uvádí jako zemi původu Rusko. A potom je těžké reálně posoudit kdo “bordel” dělá a kdo ne. O vztahu s mladší generací se vesměs vyjadřovali kladně. Mládež je nesoudí podle činů, za které vlastně ani nemohou, ale spíše jsou zvědaví, jaká je v současnosti v Rusku situace a jak se tam žije. Nicméně, v tomto případě musíme vzít také v úvahu, že respondenti už jsou tu poměrně dobře asimilováni a jejich odpovědi mohou skutečnost určitým způsobem zkreslovat.
Zmapování současné situace ruské menšiny v České republice
Ruská komunita je v České republice poměrně uzavřenou skupinou a její členové se často jen minimálně, nebo vůbec nesnaží zapadnout. Někteří Rusové se dokonce ani nesnaží naučit česky, protože předpokládají, že se všude domluví rusky. To je také jedním z důvodů špatných vztahů s českými obyvateli. Mladší generace Rusů však s asimilací zpravidla nemá problém a kontakt s Čechy je pro ně běžný.
Příčiny migrace Rusů a jejich vztah k českým obyvatelům
Většina dotazovaných Rusů v České republice přijela do našeho státu za vzděláním, konkrétně studovat vysokou školu. Dalším důvodem potom byla jejich rodina žijící v Čechách nebo práce, kterou zde dostali.
Vnímání ruské menšiny, žijící v České republice, generací studentů a jejich rodičů
V této práci jsme se zabývali zjišťováním, zda a popřípadě jak se liší názory starší a mladší generace Čechů na spoluobčany ruského původu a zda je vnímáme všichni stejně. Z našeho dotazníkového šetření jsme zjistili, že opravdu existuje významný rozdíl v jejich vnímání. Starší generace pořád k Rusům chová značný despekt. Také se nijak netají, že je způsobený především negativními zkušenostmi z roku 1968 a následných let. Zajímavé však je, že tento názor od „rodičů“ nepřebírá mladá generace. To potvrzují i samotní Rusové, kteří tu žijí.
Rozdíly ve vnímání Rusů v jednotlivých generacích
Zajímavé je, že názory mladé generace na Rusy mnohem více odpovídají realitě, než generace starší. Ať už se jedná o formy společenského života, nebo o důvod příjezdu do Čech. Zřejmě je to způsobeno právě častějším kontaktem mladších lidí, zejména pak ve škole. Právě škola a rodina byly totiž nejčastějšími důvody jejich příjezdu. Oproti tomu se generace našich rodičů Rusů spíše straní, což zabraňuje odbourávání falešných stereotypů, tedy jak se tyto skupiny navzájem vnímají. To bude nejspíše způsobeno právě historií a předsudky.
Ty byly velice názorně vidět v odpovědích, které se týkaly zdravotnictví a školství. Prakticky nikdo ze starších lidí si nepřál vidět cizince ani ve škole, ani ve zdravotnických zařízeních, a to z čistě subjektivních důvodů. Naproti tomu u mladší generace byla klíčová kvalifikace a způsobilost, což jsou objektivní kritéria. Zdá se tedy, že předchozí kapitola historie stále není zapomenuta a předchozí křivdy si lidé stále pamatují. Je však stále více odsouvána do pozadí, protože mladá generace tuto dobu nezažila „na vlastní kůži“ a tak i když jsou si jí vědomi, tak ji od rodičů nepřebírají a nemají tak neopodstatněné předsudky.
Pro Rusy
Pro Čechy
Povolení k zaměstnání se nevyžaduje u cizince, který:
a) obdržel azyl na území ČR;
b) má povolení k trvalému pobytu na území ČR;
c) je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území ČR, pokud je mezinárodní smlouvou sjednanou jménem vlády ČR zaručena vzájemnost;
d) je výkonným umělcem, pedagogickým pracovníkem, akademickým pracovníkem vysoké školy, vědeckým pracovníkem, který je účastníkem vědeckého setkání, žákem nebo studentem do 26 let věku, sportovcem, osobou, která v ČR zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo osobou, která provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce, a jejíž pobyt na území ČR nepřesáhne sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce;
e) je zaměstnán na území ČR podle mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament ČR souhlas a jíž je ČR vázána;
f) je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a živelných pohrom a v případě humanitární pomoci;
g) je zaměstnán v mezinárodní hromadné dopravě, pokud je k výkonu práce na území ČR vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem;
h) je akreditován v oblasti sdělovacích prostředků;
i) je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil vysílajícího státu podle zvláštního zákona;
j) vykonává práci v rámci přípravy na budoucí povolání ve školách a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních a školských zařízení;
k) je vyslán na území České republiky v rámci poskytovaných služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie.
Počet shlédnutí: 71