Po rozpadu Sovětského svazu existovala ještě nějaký čas měnová unie států tzv. rublové zóny. Teprve v r. 1993 státy přešly na své vlastní národní měny. V tomto směru zaujímal první místo Kyrgyzstán, který z rublové zóny vystoupil jako první.
Jeho maximální inflace byla také ze všech států SNS nejnižší. Této maximální hodnoty dosáhl Kyrgyzstán v r. 1992 a inflace činila 854%. Ve srovnání s ostatními středoasijskými státy SNS to byl rozdíl velmi výrazný.
Stát | max. inflace | v roce |
---|---|---|
Kyrgyzstán | 854% | 1992 |
Uzbekistán | 1568% | 1994 |
Kazachstán | 1879% | 1994 |
Tádžikistán | 2194% | 1993 |
Turkmenistán | 3102% | 1993 |
Zdroj: United Nations, Economic Survey of Europe in 1996–1997. United Nations, New York a Ženeva, 1997
Cenou za nízkou inflaci, která se dnes pohybuje mezi 10 a 20%, a za stabilitu kyrgyzské měny, která je považována za nejpevnější ve Střední Asii, bylo ovšem snížení průmyslové výroby, které bylo naprosto největší ze všech států SNS a dosahovalo oproti v roce 1996 36% oproti roku 1989.
Stát | 1996 (1989=100%) |
---|---|
Kyrgyzstán | 36% |
Tádžikistán | 39% |
Kazachstán | 48% |
Turkmenistán | 80% |
Uzbekistán | 108% |
Zdroj: Sodružestvo nezavisimich gosudarstv v 1996 godu. Statističeskij Spravočnik. Mežgosudarstvennyj Statističeskij Komitet SNG, Moskva 1997, s. 40,42
Počet shlédnutí: 40