obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie:
ukazky_literarni_reserse

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
ukazky_literarni_reserse [10/07/2025 13:47] – [Ukázka chronologické literární rešerše] kokaislukazky_literarni_reserse [10/07/2025 13:52] (aktuální) – [Ukázka tématické literární rešerše] kokaisl
Řádek 101: Řádek 101:
 ==== Ukázka tématické literární rešerše ==== ==== Ukázka tématické literární rešerše ====
  
-Na problematiku pastevectví v regionu centrální Asie se zaměřuje publikace //The end of nomadism?//((HUMPHREY, C., SNEATH D. //The end of nomadism?// Cambridge, 1999.)). V této knize se lze setkat s informacemi o změnách ve způsobu života pastevců, ke kterým došlo ve 20. století v důsledku politické transformace v tomto období. Jsou zde popsány důsledky nuceného usazování, otázka potřeby zvyšování produkce doplňkového krmiva pro stále početnější stáda, problematika centralizace a omezení migrace v důsledku vysokého počtu zvířat. Ke stejné problematice, tentokrát však přímo v kontextu Kyrgyzstánu, se vyjadřuje práce //The Kyrgyz sheep herders at a crossroads//((SCHILLHORN VAN VEEN, T. W. //The Kyrgyz sheep herders at a crossroads.// [online]. London: Overseas Development Institute, 2005 [cit. 30. 10. 2005]. Dostupný z: <http://www.odi.org.uk/pdn/papers/38d.pdf>.)), která je však na rozdíl od předchozí publikace zaměřena pouze na chov ovcí. Autor se zabývá stejným časovým obdobím jako Caroline Humphrey a David Sneath, hlavní pozornost pak věnuje období od 30. let 20. století do získání samostatnosti a 90. létům. +Na problematiku pastevectví v regionu centrální Asie se zaměřuje publikace //The end of nomadism?//((HUMPHREY, C., SNEATH D. //The end of nomadism?// Cambridge, 1999.)). V této knize se lze setkat s informacemi o změnách ve způsobu života pastevců, ke kterým došlo ve 20. století v důsledku politické transformace v tomto období. Jsou zde popsány důsledky nuceného usazování, otázka potřeby zvyšování produkce doplňkového krmiva pro stále početnější stáda, problematika centralizace a omezení migrace v důsledku vysokého počtu zvířat.  Autoři analyzují zásadní změny v životě pasteveckých komunit během 20. století, zejména v souvislosti s kolektivizací, násilným usazováním a centrálním plánováním. Docházejí k závěru, že sovětská transformace zásadně narušila tradiční ekonomiku i sociální organizaci nomádů, a zdůrazňují, že pokusy o modernizaci často vedly k environmentální degradaci a oslabení komunitní soudržnosti. 
 + 
 +Ke stejné problematice, tentokrát však přímo v kontextu Kyrgyzstánu, se vyjadřuje práce //The Kyrgyz sheep herders at a crossroads//((SCHILLHORN VAN VEEN, T. W. //The Kyrgyz sheep herders at a crossroads.// [online]. London: Overseas Development Institute, 2005 [cit. 30. 10. 2005]. Dostupný z: <http://www.odi.org.uk/pdn/papers/38d.pdf>.)). Autor se soustředí na chov ovcí a dokumentuje důsledky hospodářských reforem v 90. letech, včetně náhlého ústupu státní podpory a obtížného přechodu k tržnímu prostředí. Zatímco Humphrey a Sneath analyzují procesy z pohledu antropologického, Schillhorn van Veen přináší prakticky orientovaný vhled do transformace pastevecké ekonomiky.
  
 Jelikož pastevectví bylo vždy důležitou součástí kyrgyzského hospodářství, existuje mnoho ruskojazyčných publikací z období existence SSSR. I přesto, že tyto knihy jsou mnohdy ideologicky zaujaté, lze je považovat za hodnotný zdroj informací. O období 60. let pojednává např. kniha //Pastbiščno-polustojlovoe soderžanie ovec//((ŠAPOVALOV, A. G. //Pastbiščno-polustojlovoe soderžanie ovec//. Frunze, 1963.)). Autor, který byl hlavním zootechnikem v Leninově kolchozu ve vesnici Novo-Pokrovka (Čujská oblast), ve svém díle popisuje dobový způsob chovu ovcí, dosažené úspěchy a částečně i problémy, s kterými se kolchoz potýkal. O zvyšujících se problémech, jako je nedostatek krmiva, zhoršování kvality půdy a neschopnost zvyšovat počet kusů ve stádě podle plánu, se můžeme dočíst v úvodu knihy //Kormlenie i soděržanie ovec v pastbiščnyj period//((ROMANOV, B. M. //Kormlenie i soděržanie ovec v pastbiščnyj period//. Frunze, 1988.)), která se dále snaží nastínit potenciální způsoby řešení těchto problémů. Jelikož pastevectví bylo vždy důležitou součástí kyrgyzského hospodářství, existuje mnoho ruskojazyčných publikací z období existence SSSR. I přesto, že tyto knihy jsou mnohdy ideologicky zaujaté, lze je považovat za hodnotný zdroj informací. O období 60. let pojednává např. kniha //Pastbiščno-polustojlovoe soderžanie ovec//((ŠAPOVALOV, A. G. //Pastbiščno-polustojlovoe soderžanie ovec//. Frunze, 1963.)). Autor, který byl hlavním zootechnikem v Leninově kolchozu ve vesnici Novo-Pokrovka (Čujská oblast), ve svém díle popisuje dobový způsob chovu ovcí, dosažené úspěchy a částečně i problémy, s kterými se kolchoz potýkal. O zvyšujících se problémech, jako je nedostatek krmiva, zhoršování kvality půdy a neschopnost zvyšovat počet kusů ve stádě podle plánu, se můžeme dočíst v úvodu knihy //Kormlenie i soděržanie ovec v pastbiščnyj period//((ROMANOV, B. M. //Kormlenie i soděržanie ovec v pastbiščnyj period//. Frunze, 1988.)), která se dále snaží nastínit potenciální způsoby řešení těchto problémů.
  
-S tématem pastevectví v rámci SSSR se lze setkat také v beletrii, a to např. u sovětského (kyrgyzského) autora Čingize Ajtmatova. Ve své novele //Džamila//((AJTMATOV, Č. //Džamila. //Praha: Svět sovětů, 1961.))  pojednává o období 2. světové války, kdy muži bojovali daleko od domova a ženy a děti byly nuceny pracovat na polích a řešit tak otázku nedostatku pracovních sil, vzniklou nepřítomnosti mužů. Podobně jako v novele //Sbohem živote//((AJTMATOV, Č. //Sbohem živote.// Praha: Svět sovětů, 1968.)) autor popisuje tradiční hodnoty Kyrgyzů, jejich životní postoje a vztahy nejen mezi lidmi, ale i mezi pastevcem a jeho stádem. V druhé zmíněné novele Ajtmatov líčí život muže, pastevce, který byl zpočátku přesvědčeným komunistou a stoupencem režimu, byl ochotný poslat do vyhnanství na Sibiř i nevlastního bratra, ale který postupem času své představy přehodnocuje.+S tématem pastevectví v rámci SSSR se lze setkat také v beletrii, a to např. u sovětského (kyrgyzského) autora Čingize Ajtmatova. Ve své novele //Džamila//((AJTMATOV, Č. //Džamila. //Praha: Svět sovětů, 1961.))  pojednává o období 2. světové války, kdy muži bojovali daleko od domova a ženy a děti byly nuceny pracovat na polích a řešit tak otázku nedostatku pracovních sil, vzniklou nepřítomnosti mužů. Podobně jako v novele //Sbohem živote//((AJTMATOV, Č. //Sbohem živote.// Praha: Svět sovětů, 1968.)) autor popisuje tradiční hodnoty Kyrgyzů, jejich životní postoje a vztahy nejen mezi lidmi, ale i mezi pastevcem a jeho stádem. V druhé zmíněné novele Ajtmatov líčí život muže, pastevce, který byl zpočátku přesvědčeným komunistou a stoupencem režimu, byl ochotný poslat do vyhnanství na Sibiř i nevlastního bratra, ale který postupem času své představy přehodnocuje. \\ Ajtmatovova díla tak nabízejí etnograficky hodnotný vhled do mentality a každodennosti pastevecké společnosti v období zásadních proměn.
  
  
  
ukazky_literarni_reserse.1752148048.txt.gz · Poslední úprava: 10/07/2025 13:47 autor: kokaisl

Nástroje pro stránku