Uživatelské nástroje
v_dalekem_turkestanu:zivot_mezi_muslimy
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Následující verze | Předchozí verze | ||
| v_dalekem_turkestanu:zivot_mezi_muslimy [01/10/2024 18:02] – vytvořeno kokaisl | v_dalekem_turkestanu:zivot_mezi_muslimy [03/11/2024 01:05] (aktuální) – kokaisl | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| - | ======V dalekém Turkestánu: | + | ====== V dalekém Turkestánu: |
| **German Jantcen** | **German Jantcen** | ||
| - | [[v_dalekem_turkestanu|В далёком Туркестане: | + | [[::v_dalekem_turkestanu|В далёком Туркестане: |
| Герман Янтцен | Герман Янтцен | ||
| - | Zde je překlad s použitím dokuwiki syntaxe | + | ===== Předmluva k českému překladu ===== |
| + | |||
| + | Moje cesta k tomuto mimořádnému dílu začala v Talaské oblasti Kyrgyzstánu v roce 2010, kdy jsem pátral po potomcích Němců, kteří zde kdysi žili. V době před rozpadem Sovětského svazu žilo v Kyrgyzstánu téměř 200 000 Němců a dokonce i první kyrgyzský prezident zvažoval možnost určité autonomie pro německou komunitu. Přestože většina Němců nakonec přesídlila do Německa, jejich tradice – protestantská i katolická – v Kyrgyzstánu stále žije. | ||
| + | |||
| + | Při své práci jsem obdržel knihu původně napsanou v němčině a přeloženou do ruštiny, z níž vznikl tento český | ||
| + | |||
| + | Ústředním hrdinou knihy je mennonita German Jantcen, jehož neochvějná důvěra v Boha ho provázela v nespočetných zkouškách. Přestože jsem katolík | ||
| + | |||
| + | Kniha však obsahuje i momenty, které vyzývají k zamyšlení, | ||
| + | |||
| + | Jantcen sám byl prostředníkem mezi Bohem a lidmi, když pomáhal druhým nacházet víru. Proč by tedy svatí nebo Panna Maria, která při Zvěstování přijala plnost Ducha svatého (Lukáš 1:35), nemohli být takovými pomocníky? Navíc andělé, často zmiňovaní v Bibli, také plní roli Božích poslů a ochránců (Žalm 91:11). Jejich existence potvrzuje, že Boží pomoc může přicházet skrze různé prostředníky. | ||
| + | |||
| + | Co bych však rád čtenářům zdůraznil, je Jantcenova hluboká víra. Je to příklad, ze kterého se můžeme učit, ať jsme katolíci nebo protestanti. Tato víra mu nejen umožnila překonat obtížné životní zkoušky, ale také zažít opravdové zázraky – stejně jako těm, které na svých misiích potkával. | ||
| + | |||
| + | Katolická tradice někdy opomíjela důležitost Písma a v tomto ohledu si katolíci mohou vzít příklad z protestantské úcty k Božímu slovu a jeho pravidelnému čtení. | ||
| ====Předmluva==== | ====Předmluva==== | ||
| Řádek 24: | Řádek 38: | ||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxe: | + | ====Kapitola 1: Mládí |
| - | + | ||
| - | ====Kapitola 1: Mládi | + | |
| - | Dům mých rodičů stál v Hanzau, vesnici na Traktu v Samařské gubernii v Rusku. Zde jsem se narodil 28. května 1866 a zde jsem žil až do svých 14 let. Můj otec se jmenoval German Jantcen a matka byla Kornelie Jantcenová, | + | Dům mých rodičů stál v Hanzau, vesnici na Traktu v Samařské gubernii v Rusku. Zde jsem se narodil 28. května 1866 a zde jsem žil až do svých 14 let. Můj otec se jmenoval German Jantcen a matka byla Kornelie Jantcenová, |
| Moje matka byla podle mého názoru tou nejlepší ženou na světě. Nikdy jsem ji neviděl rozhněvanou. Byla velmi pracovitá a pečovala o domácnost s pomocí dvou služebných. Často zpívala svým krásným, jemným hlasem. Co otec často nedokázal svou přísností získat od nás, neposlušných chlapců, toho matka dosáhla svou mírnou láskou. | Moje matka byla podle mého názoru tou nejlepší ženou na světě. Nikdy jsem ji neviděl rozhněvanou. Byla velmi pracovitá a pečovala o domácnost s pomocí dvou služebných. Často zpívala svým krásným, jemným hlasem. Co otec často nedokázal svou přísností získat od nás, neposlušných chlapců, toho matka dosáhla svou mírnou láskou. | ||
| Řádek 39: | Řádek 51: | ||
| Na statku pracovali tři zaměstnanci, | Na statku pracovali tři zaměstnanci, | ||
| - | |||
| - | „Podle mého názoru byla moje matka tou nejlepší ženou na světě.“ | ||
| Pokud si pamatuji, byl náš otec vždy předsedou naší volosti či okruhu, který tvořilo deset mennonitských vesnic. Otec tedy často nebyl doma a trávil mnoho času správou kolonie v Keppentalu, který ležel dva kilometry od Hanzau. | Pokud si pamatuji, byl náš otec vždy předsedou naší volosti či okruhu, který tvořilo deset mennonitských vesnic. Otec tedy často nebyl doma a trávil mnoho času správou kolonie v Keppentalu, který ležel dva kilometry od Hanzau. | ||
| - | Od šesti let jsme, děti, | + | Od šesti let jsme začali chodit do školy. Naším učitelem byl German Bartsch. Od jedenácti do čtrnácti let jsem navštěvoval obecní školu v Keppentalu. Poté v našem životě nastaly velké změny. |
| Kdysi byli mennonité pozváni z Pruska ruskou vládou k osídlení. Byla jim slíbena plná náboženská svoboda a osvobození od vojenské služby. Tento slib byl dodržován mnoho let. Ale najednou vydala vláda nový výnos, podle kterého museli všichni muži v Rusku, včetně mennonitů, sloužit v armádě. Výnos byl vydán již v roce 1874, ale platnost začala až v roce 1880. Během těchto šesti let mennonité neustále posílali do Petrohradu delegace, aby znovu získali osvobození od vojenské služby. Můj otec tam také dvakrát cestoval, ale veškeré snahy byly marné. | Kdysi byli mennonité pozváni z Pruska ruskou vládou k osídlení. Byla jim slíbena plná náboženská svoboda a osvobození od vojenské služby. Tento slib byl dodržován mnoho let. Ale najednou vydala vláda nový výnos, podle kterého museli všichni muži v Rusku, včetně mennonitů, sloužit v armádě. Výnos byl vydán již v roce 1874, ale platnost začala až v roce 1880. Během těchto šesti let mennonité neustále posílali do Petrohradu delegace, aby znovu získali osvobození od vojenské služby. Můj otec tam také dvakrát cestoval, ale veškeré snahy byly marné. | ||
| - | Mennonitům bylo umožněno vyhnout se vojenské službě tím, že budou vykonávat pracovní povinnost v lesnictví. | + | Mennonitům bylo umožněno vyhnout se vojenské službě |
| - | Většina mennonitů na tyto podmínky přistoupila. Někteří však věřili, že pracovní povinnost jednoho mennonita donutí dalšího Rusa vzít do ruky zbraň a zabíjet jiné ve válce. Tím se mennonit, který odmítl službu, stal nepřímo vrahem. Mezi těmito lidmi, kteří takto smýšleli, byl i náš otec a mnoho našich příbuzných. Ale co dělat? | + | Většina mennonitů na tyto podmínky přistoupila. Někteří však věřili, že pracovní povinnost jednoho mennonita donutí dalšího Rusa vzít do ruky zbraň a zabíjet jiné ve válce. Tím se mennonita, který odmítl službu, stal nepřímo vrahem. Mezi těmito lidmi, kteří takto smýšleli, byl i náš otec a mnoho našich příbuzných. Ale co dělat? |
| - | V tomto kritickém okamžiku byl náš otec znovu vyslán do Petrohradu a tam se seznámil s tehdejším guvernérem Turkestánu baronem von Kaufmannem. Pan Kaufmann, když se dozvěděl o všech problémech mennonitů, jim nabídl přesídlení do Turkestánu. | + | V tomto kritickém okamžiku byl náš otec znovu vyslán do Petrohradu a tam se seznámil s tehdejším |
| Měl tam právo zakládat kolonie, které byly osvobozeny od veškeré vojenské služby a daní na 25 let. Delegáti se po návratu z Petrohradu o této nabídce podělili s celou komunitou a po důkladném zvažování ji přijali. Stalo se to na podzim roku 1879. | Měl tam právo zakládat kolonie, které byly osvobozeny od veškeré vojenské služby a daní na 25 let. Delegáti se po návratu z Petrohradu o této nabídce podělili s celou komunitou a po důkladném zvažování ji přijali. Stalo se to na podzim roku 1879. | ||
| Řádek 64: | Řádek 74: | ||
| ====Kapitola 2: Z Hanzau do Kaplanbeku==== | ====Kapitola 2: Z Hanzau do Kaplanbeku==== | ||
| - | července | + | V červenci |
| - | Mnozí příbuzní a přátelé nás doprovázeli na svých vozech ještě | + | |
| + | Mnozí příbuzní a přátelé nás doprovázeli na svých vozech ještě kus cesty. Po přenocování v Husenbachu nás většina z nich opustila a vrátila se zpět. Strýc Epp odjel jako poslední. Teprve o dva roky později se k nám připojil se svou rodinou. | ||
| Naše rodina měla čtyři vozy se sedmi koňmi. Naše rodinná bryčka jela první. Byla největší a byla tažena třemi koňmi. Zadní část vozu měla dveře a já jsem byl kočí. Druhý vůz vedl Jakub, syn Jakuba Tewse. Jel s námi, protože na podzim měl být povolán do vojenské služby. Jeho rodiče přijeli s druhou skupinou na podzim. Zbývající dva vozy řídili moji bratři Gerhard a Bernhard. | Naše rodina měla čtyři vozy se sedmi koňmi. Naše rodinná bryčka jela první. Byla největší a byla tažena třemi koňmi. Zadní část vozu měla dveře a já jsem byl kočí. Druhý vůz vedl Jakub, syn Jakuba Tewse. Jel s námi, protože na podzim měl být povolán do vojenské služby. Jeho rodiče přijeli s druhou skupinou na podzim. Zbývající dva vozy řídili moji bratři Gerhard a Bernhard. | ||
| Řádek 80: | Řádek 91: | ||
| Orenburg je důležitý uzlový bod. Skoro neustále sem přicházejí karavany velbloudů s obchodním zbožím z Turkestánu a Dálného východu. Ze Sibiře se sem na koních přivážely kožešiny, zvláště silní a krásní koně, kteří snesli i tuhé mrazy. Každý rok se zde setkávali lidé mnoha různých národností. Ze západu přijížděly po železnici různé zboží z Evropy. V té době železnice končila v Orenburgu, sibiřská magistrála ještě neexistovala. Bylo tu tolik jazyků, že většinu z nich nebylo ani možné rozpoznat. | Orenburg je důležitý uzlový bod. Skoro neustále sem přicházejí karavany velbloudů s obchodním zbožím z Turkestánu a Dálného východu. Ze Sibiře se sem na koních přivážely kožešiny, zvláště silní a krásní koně, kteří snesli i tuhé mrazy. Každý rok se zde setkávali lidé mnoha různých národností. Ze západu přijížděly po železnici různé zboží z Evropy. V té době železnice končila v Orenburgu, sibiřská magistrála ještě neexistovala. Bylo tu tolik jazyků, že většinu z nich nebylo ani možné rozpoznat. | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxe: | ||
| Díky své statečnosti hráli orenburští a uralští kozáci vždy významnou roli v ruském státě. Byli velmi zbožní a nikdy od nich nebylo slyšet sprostá slova. Nikdy nepodali ruku člověku, který nepatřil k jejich víře. Pro hosty měli vždy samostatný samovar, sklenice a nádobí. Sami je nepoužívali. Na druhou stranu nikdo cizí se nesměl dotknout jejich stolního nádobí. Přesto byli velmi pohostinní a vždy ochotní pomoci. Od 17 let byli všichni muži povoláni do vojenské služby, kterou však mohli vykonávat ve svém domovském regionu. | Díky své statečnosti hráli orenburští a uralští kozáci vždy významnou roli v ruském státě. Byli velmi zbožní a nikdy od nich nebylo slyšet sprostá slova. Nikdy nepodali ruku člověku, který nepatřil k jejich víře. Pro hosty měli vždy samostatný samovar, sklenice a nádobí. Sami je nepoužívali. Na druhou stranu nikdo cizí se nesměl dotknout jejich stolního nádobí. Přesto byli velmi pohostinní a vždy ochotní pomoci. Od 17 let byli všichni muži povoláni do vojenské služby, kterou však mohli vykonávat ve svém domovském regionu. | ||
| Řádek 97: | Řádek 106: | ||
| Nakonec jsme dorazili k nejtěžšímu úseku cesty, širokému 200 kilometrů. Kvůli hlubokému písku jsme museli vozy zapřahat 2–3 koňmi a táhnout je na krátkou vzdálenost, | Nakonec jsme dorazili k nejtěžšímu úseku cesty, širokému 200 kilometrů. Kvůli hlubokému písku jsme museli vozy zapřahat 2–3 koňmi a táhnout je na krátkou vzdálenost, | ||
| - | Nakonec tento náročný úsek skončil a my jsme dorazili k Aralskému jezeru. Koně ucítili vodu mnohem dříve, protože vycítili chladný vzduch. Všichni, lidé i zvířata, pookřáli. Když jsme dorazili k jezeru, našli jsme nízký rákos. Koně se na něj vrhli, jako by nic lepšího nikdy nejedli. Všichni jsme si vyhloubili mělké studny a měli jsme tak vynikající | + | Nakonec tento náročný úsek skončil a my jsme dorazili k Aralskému jezeru. Koně ucítili vodu mnohem dříve, protože vycítili chladný vzduch. Všichni, lidé i zvířata, pookřáli. Když jsme dorazili k jezeru, našli jsme nízký rákos. Koně se na něj vrhli, jako by nic lepšího nikdy nejedli. Všichni jsme si vyhloubili mělké studny a měli jsme tak hojnost |
| + | |||
| + | {{: | ||
| Odpočinuli jsme si zde jeden den a pak pokračovali dál. Brzy jsme dorazili do prvního turkestánského města a pevnosti Kazalinsk na břehu řeky Syrdarji, uzbecko-sartského města. Na tomto místě řeka ústí do Aralského jezera. Město bylo obklopeno krásnými vinicemi a ovocnými sady. Měli zde velké a šťavnaté melouny. Všechny potraviny byly velmi levné. Kvůli tomu, že mé tetě se narodilo dítě a byli mezi námi i další nemocní, zůstali jsme zde týden. | Odpočinuli jsme si zde jeden den a pak pokračovali dál. Brzy jsme dorazili do prvního turkestánského města a pevnosti Kazalinsk na břehu řeky Syrdarji, uzbecko-sartského města. Na tomto místě řeka ústí do Aralského jezera. Město bylo obklopeno krásnými vinicemi a ovocnými sady. Měli zde velké a šťavnaté melouny. Všechny potraviny byly velmi levné. Kvůli tomu, že mé tetě se narodilo dítě a byli mezi námi i další nemocní, zůstali jsme zde týden. | ||
| Řádek 113: | Řádek 124: | ||
| V Šymkentu jsme nakoupili potřebné zásoby a pokračovali přes Beklarbek do Akdžanu na břehu řeky Kelles, kde jsme postavili tábor k přenocování. | V Šymkentu jsme nakoupili potřebné zásoby a pokračovali přes Beklarbek do Akdžanu na břehu řeky Kelles, kde jsme postavili tábor k přenocování. | ||
| - | Když jsme na konci večerního setkání zač | + | Když jsme na konci večerního setkání začali zpívat píseň, najednou přijela trojspřeží zapřažená podle ruského způsobu a vystoupili z něj dva důstojníci v uniformách. S odkrytými hlavami přišli k nám a účastnili se shromáždění. Poté se představili: |
| - | + | ||
| - | ali zpívat píseň, najednou přijela trojspřeží zapřažená podle ruského způsobu a vystoupili z něj dva důstojníci v uniformách. S odkrytými hlavami přišli k nám a účastnili se shromáždění. Poté se představili: | + | |
| Naše cesta trvala patnáct týdnů. Po cestě jsme pochovali 12 dětí. Do Kaplanbeku jsme dorazili 18. října 1880. O několik týdnů později dorazila druhá skupina 22 rodin. Pro ně jsme již mohli připravit ubytování. I tato skupina zažila mnoho dobrodružství a navíc bylo už velmi chladno. | Naše cesta trvala patnáct týdnů. Po cestě jsme pochovali 12 dětí. Do Kaplanbeku jsme dorazili 18. října 1880. O několik týdnů později dorazila druhá skupina 22 rodin. Pro ně jsme již mohli připravit ubytování. I tato skupina zažila mnoho dobrodružství a navíc bylo už velmi chladno. | ||
| Řádek 132: | Řádek 141: | ||
| V Kaplanbeku jsme měli dva učitele, F. Bartsche a W. Pennera, a kromě toho tři kazatele – strýce Jakuba Tewse, Jonase Quiringa a Johanna Pennera. Poslední byl velmi rozvážným a duchovně nadaným člověkem, který od počátku nesouhlasil s učením Klaase Eppa. | V Kaplanbeku jsme měli dva učitele, F. Bartsche a W. Pennera, a kromě toho tři kazatele – strýce Jakuba Tewse, Jonase Quiringa a Johanna Pennera. Poslední byl velmi rozvážným a duchovně nadaným člověkem, který od počátku nesouhlasil s učením Klaase Eppa. | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxe: | ||
| Kazatel I. Penner se také scházel s mládeží a dvakrát týdně s námi studoval Bibli a katechismus. Po každé lekci si vždy někoho z nás zavolal a hovořil s námi o spasení duše. Nakonec přišla řada i na mě. Nejprve se mě zeptal: „Germane, miluješ mě?“ Odpověděl jsem ze srdce: „Ano!“ | Kazatel I. Penner se také scházel s mládeží a dvakrát týdně s námi studoval Bibli a katechismus. Po každé lekci si vždy někoho z nás zavolal a hovořil s námi o spasení duše. Nakonec přišla řada i na mě. Nejprve se mě zeptal: „Germane, miluješ mě?“ Odpověděl jsem ze srdce: „Ano!“ | ||
| Řádek 167: | Řádek 174: | ||
| Můj otec se setkal s guvernérem, | Můj otec se setkal s guvernérem, | ||
| - | Nakonec jsme pokračovali dál směrem k hranici. Šedesát kilometrů od ní bylo poslední ruské město Katta-Kurgan. Tábor jsme postavili za městem. Na guvernérovo nařízení otec informoval velitele pohraniční stanice o našem příjezdu. Ten nám ještě jednou přátelsky poradil, abychom nepřekračovali hranici. Všechny rady jsme však ignorovali, protože před námi byly „ote | + | Nakonec jsme pokračovali dál směrem k hranici. Šedesát kilometrů od ní bylo poslední ruské město Katta-Kurgan. Tábor jsme postavili za městem. Na guvernérovo nařízení otec informoval velitele pohraniční stanice o našem příjezdu. Ten nám ještě jednou přátelsky poradil, abychom nepřekračovali hranici. Všechny rady jsme však ignorovali, protože před námi byly „otevřené dveře, které nikdo nemůže zavřít!“ |
| - | + | ||
| - | vřené dveře, které nikdo nemůže zavřít!“ | + | |
| Asi pět kilometrů za staroarabskou vesnicí Sarabulak jsme překročili hranici a ihned postoupili ještě dalších deset kilometrů. Byl už pozdní večer a zastavili jsme se k noclehu. Následující ráno nás barevně odění bucharští vojáci přinutili vrátit se zpět. Dorazili jsme do malé doliny s mnoha prameny. Zjistili jsme, že jsme na neutrální půdě, asi kilometr široké, mezi dvěma hranicemi, kde se nás nikdo nemohl dotknout. | Asi pět kilometrů za staroarabskou vesnicí Sarabulak jsme překročili hranici a ihned postoupili ještě dalších deset kilometrů. Byl už pozdní večer a zastavili jsme se k noclehu. Následující ráno nás barevně odění bucharští vojáci přinutili vrátit se zpět. Dorazili jsme do malé doliny s mnoha prameny. Zjistili jsme, že jsme na neutrální půdě, asi kilometr široké, mezi dvěma hranicemi, kde se nás nikdo nemohl dotknout. | ||
| Řádek 205: | Řádek 210: | ||
| Křest byl proveden politím. Všichni jsme byli po křtu velmi šťastní a stále věřím, že Pán přijímá ne formu křtu, ale srdce. Ačkoli jsem mnoho let poté jako misionář křtil mnohé ponořením do vody, protože věřím, že symbol křtu je nejlépe vyjádřen ve verši z Římanům 6:4: „Byli jsme tedy spolu s ním pohřbeni křtem ve smrt…“ | Křest byl proveden politím. Všichni jsme byli po křtu velmi šťastní a stále věřím, že Pán přijímá ne formu křtu, ale srdce. Ačkoli jsem mnoho let poté jako misionář křtil mnohé ponořením do vody, protože věřím, že symbol křtu je nejlépe vyjádřen ve verši z Římanům 6:4: „Byli jsme tedy spolu s ním pohřbeni křtem ve smrt…“ | ||
| - | Své turkojazyčné obrácené jsem křtil i trojím ponořením ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého. Pro | + | Své turkojazyčné obrácené jsem křtil i trojím ponořením ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého. Proč? Protože muslim nevěří v Trojici. Díky takovému trojímu křtu se pro ně jasněji zviditelnilo pojetí Trojice, a toto pojetí lépe vniklo do jejich srdcí. Z milosti Boží tak získali pevné přesvědčení. Pro mě byla důležitá ne forma, ale přesvědčení srdce, a věřím, že Pán to také tak vidí. |
| - | + | ||
| - | č? Protože muslim nevěří v Trojici. Díky takovému trojímu křtu se pro ně jasněji zviditelnilo pojetí Trojice, a toto pojetí lépe vniklo do jejich srdcí. Z milosti Boží tak získali pevné přesvědčení. Pro mě byla důležitá ne forma, ale přesvědčení srdce, a věřím, že Pán to také tak vidí. | + | |
| - | + | ||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxe: | + | |
| ==== Kapitola 4: Mezi Jamudy ==== | ==== Kapitola 4: Mezi Jamudy ==== | ||
| Řádek 239: | Řádek 240: | ||
| Když byly lodě vyloženy a posádce zaplaceno, pustili jsme se do hledání vhodného místa k osídlení. Lauzan byl z obou stran obklopen vysokými hrázemi. S velkou námahou jsme se za těmito hrázemi pokusili vyčistit trnitý prostor pro stavbu. Nejprve jsme vykopali zemljanky podél přímé vesnické ulice. Stavebního dřeva a rákosu na střechy bylo dostatek. Palivového dříví, které jsme velmi potřebovali, | Když byly lodě vyloženy a posádce zaplaceno, pustili jsme se do hledání vhodného místa k osídlení. Lauzan byl z obou stran obklopen vysokými hrázemi. S velkou námahou jsme se za těmito hrázemi pokusili vyčistit trnitý prostor pro stavbu. Nejprve jsme vykopali zemljanky podél přímé vesnické ulice. Stavebního dřeva a rákosu na střechy bylo dostatek. Palivového dříví, které jsme velmi potřebovali, | ||
| - | Stáje pro koně byly postaveny z rákosu, takže i koně měli brzy střechu nad | + | Stáje pro koně byly postaveny z rákosu, takže i koně měli brzy střechu nad hlavou. Seno pro koně, vojtěšku, nám přiváželi Uzbekové, kteří žili 5 kilometrů po proudu. Také nám přiváželi potraviny – mouku, rýži, kuřata, vejce atd. Vše bylo velmi levné. Rybáři z druhého břehu kanálu přiváželi výborné ryby. Jeden jeseter dlouhý až jeden metr stál jen 25 kopějek. |
| - | + | ||
| - | hlavou. Seno pro koně, vojtěšku, nám přiváželi Uzbekové, kteří žili 5 kilometrů po proudu. Také nám přiváželi potraviny – mouku, rýži, kuřata, vejce atd. Vše bylo velmi levné. Rybáři z druhého břehu kanálu přiváželi výborné ryby. Jeden jeseter dlouhý až jeden metr stál jen 25 kopějek. | + | |
| Zima pro nás proběhla docela klidně, jen nás v noci rušil řev divokých zvířat. Každou noc se objevoval dokonce tygr. Byl tak drzý, že ráno často kráčel až do poloviny vesnice. Nikdy však nikoho ani žádného koně neublížil. Jeho veličenstvo zřejmě nebylo v té chvíli hladové, protože v lese bylo dostatek zvěře. | Zima pro nás proběhla docela klidně, jen nás v noci rušil řev divokých zvířat. Každou noc se objevoval dokonce tygr. Byl tak drzý, že ráno často kráčel až do poloviny vesnice. Nikdy však nikoho ani žádného koně neublížil. Jeho veličenstvo zřejmě nebylo v té chvíli hladové, protože v lese bylo dostatek zvěře. | ||
| Řádek 269: | Řádek 268: | ||
| Druhého rána jsem svůj sen vyprávěl milované matce, která byla mým důvěrníkem. Už si nepamatuji, co mi na to řekla. Byl jsem však ohromen, když za několik dní ke mně strýc Tewes přistoupil u studny, vzal mě za rameno a přesně tak, jak se mi zdálo, zopakoval zmíněná slova! Moje matka stála u otevřeného okna a slyšela jeho slova. O dvacet let později se tato proroctví naplnila! | Druhého rána jsem svůj sen vyprávěl milované matce, která byla mým důvěrníkem. Už si nepamatuji, co mi na to řekla. Byl jsem však ohromen, když za několik dní ke mně strýc Tewes přistoupil u studny, vzal mě za rameno a přesně tak, jak se mi zdálo, zopakoval zmíněná slova! Moje matka stála u otevřeného okna a slyšela jeho slova. O dvacet let později se tato proroctví naplnila! | ||
| - | Jednoho dne k nám na dvůr přijel kozácký důstojník s malou skupinou lovců. Zeptal se mě, jestli tu bydlí starosta vesnice. Odpověděl jsem: „Ano,“ a všiml jsem si, jak si mě pozorně prohlédl. „Mladý muži, jsi nemocný? | + | Jednoho dne k nám na dvůr přijel kozácký důstojník s malou skupinou lovců. Zeptal se mě, jestli tu bydlí starosta vesnice. Odpověděl jsem: „Ano,“ a všiml jsem si, jak si mě pozorně prohlédl. „Mladý muži, jsi nemocný? |
| - | + | ||
| - | , a ve dne v horku pracuje na poli? Téměř každou noc na nás útočí lupiči Jamudi a kradou nám koně. I ty naše ukradli.“ V tu chvíli vyšel otec z domu. Po krátkém pozdravu mu důstojník řekl: „Slyšel jsem, že dovolujete Jamudům, aby vás okrádali. Řekli jste to svému vůdci v Chivě?“ Otec odpověděl: | + | |
| A odjel. Několik dní se pohyboval v našem kraji a pak zmizel. O týden později dorazil oddíl chivských vojáků, v jehož čele jel krásně oblečený muž. Později jsme zjistili, že to byl ministr vnitra Chivy, Kassim Divan. Přísně se zeptal mého otce, zda je starostou této vesnice, protože druhá skupina už byla na cestě do Ameriky. Poté, co otec na tuto otázku kladně odpověděl, | A odjel. Několik dní se pohyboval v našem kraji a pak zmizel. O týden později dorazil oddíl chivských vojáků, v jehož čele jel krásně oblečený muž. Později jsme zjistili, že to byl ministr vnitra Chivy, Kassim Divan. Přísně se zeptal mého otce, zda je starostou této vesnice, protože druhá skupina už byla na cestě do Ameriky. Poté, co otec na tuto otázku kladně odpověděl, | ||
| Řádek 309: | Řádek 306: | ||
| V roce 1883 jsem se naučil uzbecko-turecký jazyk tak dobře, že jsem byl přidělen jako tlumočník ke správci chána Seid-Muhammad-Sim-Bagadurovi. Chiva byla od naší vesnice vzdálena 6–7 kilometrů, takže jsem byl celý den u chánova dvora a večer jsem se vracel domů. Chán mi daroval hřebce. V neděli jsem zůstával doma. Současně s dalším studiem jazyka jsem se také učil Korán, muslimskou svatou knihu, a další spisy. | V roce 1883 jsem se naučil uzbecko-turecký jazyk tak dobře, že jsem byl přidělen jako tlumočník ke správci chána Seid-Muhammad-Sim-Bagadurovi. Chiva byla od naší vesnice vzdálena 6–7 kilometrů, takže jsem byl celý den u chánova dvora a večer jsem se vracel domů. Chán mi daroval hřebce. V neděli jsem zůstával doma. Současně s dalším studiem jazyka jsem se také učil Korán, muslimskou svatou knihu, a další spisy. | ||
| - | Bohužel v naší komunitě vznikaly další neshody, což značně ovlivnilo můj duchovní život. My, mladí, jsme v této otázce nerozuměli našim rodi | + | Bohužel v naší komunitě vznikaly další neshody, což značně ovlivnilo můj duchovní život. My, mladí, jsme v této otázce nerozuměli našim rodičům, což jim samozřejmě působilo mnoho bolesti. Nakonec bylo strýci Eppovi zakázáno kázat v kostele a zůstal s deseti rodinami sám. K těmto deseti rodinám patřili i moji rodiče. My, čtyři bratři a jedna sestra, jsme už byli všichni ženatí a zůstali jsme v komunitě. Strýc Epp nás za to tvrdě odsoudil. Naši rodiče museli udělit svůj souhlas, což velmi zranilo naše srdce. Jak hluboce, to ví jen Bůh. |
| - | + | ||
| - | čům, což jim samozřejmě působilo mnoho bolesti. Nakonec bylo strýci Eppovi zakázáno kázat v kostele a zůstal s deseti rodinami sám. K těmto deseti rodinám patřili i moji rodiče. My, čtyři bratři a jedna sestra, jsme už byli všichni ženatí a zůstali jsme v komunitě. Strýc Epp nás za to tvrdě odsoudil. Naši rodiče museli udělit svůj souhlas, což velmi zranilo naše srdce. Jak hluboce, to ví jen Bůh. | + | |
| Podobně to zažívaly i ostatní rodiny, které zůstaly v církvi. V roce 1880 jsme jako bohatí opustili naši krásnou domovinu Hansau, abychom se vydali do Asie. Otec prodal tři svá hospodářství a daroval je na toto šílenství. Teď jsme neměli nic. Ale ke slávě našeho Pána a Spasitele je třeba říci: „Nikdy jsme neměli hořkost vůči svým rodičům, příliš jsme je milovali na to, abychom k nim něco takového cítili. Udržet dobrý vztah ke strýci Eppovi mi však stálo hodně bojů.“ | Podobně to zažívaly i ostatní rodiny, které zůstaly v církvi. V roce 1880 jsme jako bohatí opustili naši krásnou domovinu Hansau, abychom se vydali do Asie. Otec prodal tři svá hospodářství a daroval je na toto šílenství. Teď jsme neměli nic. Ale ke slávě našeho Pána a Spasitele je třeba říci: „Nikdy jsme neměli hořkost vůči svým rodičům, příliš jsme je milovali na to, abychom k nim něco takového cítili. Udržet dobrý vztah ke strýci Eppovi mi však stálo hodně bojů.“ | ||
| Řádek 367: | Řádek 362: | ||
| Po podepsání a zapečetění tohoto dokumentu byli starostové posláni do vězení. Pak přišla řada na mě. Kalaur mě povolal do města, přečetl svědectví starostů a poté, rozzuřený, | Po podepsání a zapečetění tohoto dokumentu byli starostové posláni do vězení. Pak přišla řada na mě. Kalaur mě povolal do města, přečetl svědectví starostů a poté, rozzuřený, | ||
| - | Ale to nebylo všechno. Napsal také všem starostům a církevním představeným | + | Ale to nebylo všechno. Napsal také všem starostům a církevním představeným přísný dopis, který měl být přečten v kostelech: „Lesník Jantcen vznesl politické podezření vůči zcela nevinnému princi z Fergany Isráíl-Chán-Túrovi. Ale mám důkaz, že bývalý lesník Jantcen, aby vyhověl třem horlivým starostům, lhal a vše si vymyslel. Povídačky o revoluci se nepotvrdily. Toto musíte oznámit všem obyvatelům. Nikdo se už v budoucnu nesmí s Jantcenem zdravit.“ |
| - | + | ||
| - | přísný dopis, který měl být přečten v kostelech: „Lesník Jantcen vznesl politické podezření vůči zcela nevinnému princi z Fergany Isráíl-Chán-Túrovi. Ale mám důkaz, že bývalý lesník Jantcen, aby vyhověl třem horlivým starostům, lhal a vše si vymyslel. Povídačky o revoluci se nepotvrdily. Toto musíte oznámit všem obyvatelům. Nikdo se už v budoucnu nesmí s Jantcenem zdravit.“ | + | |
| A nakonec starosta naší vesnice Orlovky obdržel další příkaz poslat Kalauru rozhodnutí obce s žádostí o osvobození obce od lháře Jantcena. Tento dopis měli podepsat všichni obyvatelé. Naše obec v Orlovce, jejíž polovina obyvatel byla luteráni, to ale neudělala. Zdůvodnili svůj odmítavý postoj tím, že v chování Kyrgyzů v poslední době bylo jasně patrné, jak moc jsou pobouřeni proti Rusům. Navíc si nepřáli Kalaurův příkaz. | A nakonec starosta naší vesnice Orlovky obdržel další příkaz poslat Kalauru rozhodnutí obce s žádostí o osvobození obce od lháře Jantcena. Tento dopis měli podepsat všichni obyvatelé. Naše obec v Orlovce, jejíž polovina obyvatel byla luteráni, to ale neudělala. Zdůvodnili svůj odmítavý postoj tím, že v chování Kyrgyzů v poslední době bylo jasně patrné, jak moc jsou pobouřeni proti Rusům. Navíc si nepřáli Kalaurův příkaz. | ||
| Řádek 565: | Řádek 558: | ||
| V letech 1911–1912 jsem absolvoval kurz biblické školy Alliance v Berlíně. Tuto školu založil v roce 1903 pastor Köhler ve spolupráci s bratry z vesnice Molčanská pro přípravu evangelistů pro Rusko a slovanský Východ. Během první světové války byla škola přesunuta do Wiedenestu v Porýní, kde existuje dodnes. | V letech 1911–1912 jsem absolvoval kurz biblické školy Alliance v Berlíně. Tuto školu založil v roce 1903 pastor Köhler ve spolupráci s bratry z vesnice Molčanská pro přípravu evangelistů pro Rusko a slovanský Východ. Během první světové války byla škola přesunuta do Wiedenestu v Porýní, kde existuje dodnes. | ||
| - | Po absolvování kurzu jsem přijal mnoho pozvání a navštívil bratrské sbory v Nizozemsku | + | Po absolvování kurzu jsem přijal mnoho pozvání a navštívil bratrské sbory v Nizozemí |
| Krátce před mým návratem do Ruska jsem ještě jednou navštívil biblickou školu v Berlíně, abych tam pronesl závěrečné slovo. Mezi přítomnými byl i široce známý bratr Jakub Kreker z Wernigerode, | Krátce před mým návratem do Ruska jsem ještě jednou navštívil biblickou školu v Berlíně, abych tam pronesl závěrečné slovo. Mezi přítomnými byl i široce známý bratr Jakub Kreker z Wernigerode, | ||
| Řádek 599: | Řádek 592: | ||
| Na to jsem odpověděl: | Na to jsem odpověděl: | ||
| - | Bylo toho na něj příliš, a rychle zmizel. Protože zmíněný arménský bratr měl velký dům a byl navíc svobodným křesťanem, | + | Bylo toho na něj příliš, a rychle zmizel. Protože zmíněný arménský bratr měl velký dům a byl navíc svobodným křesťanem, |
| - | + | ||
| - | dat shromáždění každý večer po dobu dvanácti dní u něj doma. Každý večer přicházelo stále více lidí a mnozí nešťastní našli pokoj. Zajímavé bylo, že každý večer přicházel i vůdce baptistické obce. Ale mlčel. V těch pro mě nezapomenutelných večerních hodinách mezi námi mocně působil Svatý Duch. | + | |
| Poslední večer byla neděle. Do oběda jsme měli uzavřené shromáždění přesvědčených Božích dětí. Přišlo asi patnáct lidí. Stali se jádrem komunity nečlenských Božích dětí. Jelikož byl majitelem domu arménský bratr, který byl jinak nadaným řečníkem, | Poslední večer byla neděle. Do oběda jsme měli uzavřené shromáždění přesvědčených Božích dětí. Přišlo asi patnáct lidí. Stali se jádrem komunity nečlenských Božích dětí. Jelikož byl majitelem domu arménský bratr, který byl jinak nadaným řečníkem, | ||
| Řádek 667: | Řádek 658: | ||
| „Drazí bratři! I pro spravedlivého mennonitu platí slovo, které Pán Ježíš řekl znalci zákona a učiteli Izraele: ‚Musíte se narodit znovu. Jestliže se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království‘ (Jan 3, 3). Aby toto slovo zvlášť zdůraznil pro Nikodémovo srdce, Pán Ježíš jej zdůraznil dvojím ‚Amen, amen!‘ Je to důkaz a požadavek, který vychází z úst jednorozeného Božího Syna. V Janovi 1, 12–13 čteme, že Boží děti se rodí ne z lidí, ale z Boha. Zde vidíme, o co jde. Veškerou naší lidskou spravedlností ničeho nedosáhneme a zůstáváme ztraceni. Nikodém byl také velmi spravedlivým člověkem, ale to nestačilo. O tom, proč Ježíš přišel na tento svět, je psáno v Matoušovi 18, 11 a Lukášovi 19, 10: ‚Syn člověka přišel, aby hledal a zachránil, co bylo ztraceno.‘ | „Drazí bratři! I pro spravedlivého mennonitu platí slovo, které Pán Ježíš řekl znalci zákona a učiteli Izraele: ‚Musíte se narodit znovu. Jestliže se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království‘ (Jan 3, 3). Aby toto slovo zvlášť zdůraznil pro Nikodémovo srdce, Pán Ježíš jej zdůraznil dvojím ‚Amen, amen!‘ Je to důkaz a požadavek, který vychází z úst jednorozeného Božího Syna. V Janovi 1, 12–13 čteme, že Boží děti se rodí ne z lidí, ale z Boha. Zde vidíme, o co jde. Veškerou naší lidskou spravedlností ničeho nedosáhneme a zůstáváme ztraceni. Nikodém byl také velmi spravedlivým člověkem, ale to nestačilo. O tom, proč Ježíš přišel na tento svět, je psáno v Matoušovi 18, 11 a Lukášovi 19, 10: ‚Syn člověka přišel, aby hledal a zachránil, co bylo ztraceno.‘ | ||
| - | Jak víte, od dětství mě vychovávali skutečně spravedliví, | + | Jak víte, od dětství mě vychovávali skutečně spravedliví, |
| - | + | ||
| - | esťanští mennonitští rodiče. Po mém obrácení jsem byl na vlastní žádost pokřtěn křtem pokropení v roce 1882 a přijat do obce. Tehdy jsem měl plný mír a věděl jsem, že křtem jsem byl pohřben s Kristem do smrti a vzkříšen do nového života, jak je psáno v Římanům 6, 4. | + | |
| Kvůli církevním sporům v naší obci a pod vlivem prázdného života u dvora v Chivě, kde jsem byl překladatelem, | Kvůli církevním sporům v naší obci a pod vlivem prázdného života u dvora v Chivě, kde jsem byl překladatelem, | ||
| Řádek 695: | Řádek 684: | ||
| V karavanseráji byly hned u vchodu čajovny, kde, sedíce na kobercích, pili čaj projíždějící nebo běžní návštěvníci trhu. Vždy jsem se k nim připojil, s brožurami v kapse, na ruském a uzbeckém jazyce. Lidé si brzy všimli mé kapsy a ptali se, co tam mám. Pak jsem vytáhl několik brožur a rozdal je těm, kdo uměli číst. Požádal jsem toho, kdo nejlépe uměl číst, aby nahlas přečetl například Jana 3:16, a jak mi Pán v té chvíli vnuknul, nasměroval jsem je k dalším místům Písma. | V karavanseráji byly hned u vchodu čajovny, kde, sedíce na kobercích, pili čaj projíždějící nebo běžní návštěvníci trhu. Vždy jsem se k nim připojil, s brožurami v kapse, na ruském a uzbeckém jazyce. Lidé si brzy všimli mé kapsy a ptali se, co tam mám. Pak jsem vytáhl několik brožur a rozdal je těm, kdo uměli číst. Požádal jsem toho, kdo nejlépe uměl číst, aby nahlas přečetl například Jana 3:16, a jak mi Pán v té chvíli vnuknul, nasměroval jsem je k dalším místům Písma. | ||
| - | Mnozí mě znali již dříve a rádi naslouchali slovům z Bible. Samozřejmě, | + | Mnozí mě znali již dříve a rádi naslouchali slovům z Bible. Samozřejmě, |
| - | + | ||
| - | poslal.“ | + | |
| Tak i tato cesta skončila v domě biblické společnosti u bratra Jantcena. Jak bylo obvyklé, zůstal jsem tam i tentokrát na delší dobu. Navštěvovali jsme ruskou baptistickou obec, ke které se připojili i někteří Němci. Přijali nás s velkou láskou, jako bychom k nim patřili. Často nám také nabízeli vysvětlovat Boží slovo. | Tak i tato cesta skončila v domě biblické společnosti u bratra Jantcena. Jak bylo obvyklé, zůstal jsem tam i tentokrát na delší dobu. Navštěvovali jsme ruskou baptistickou obec, ke které se připojili i někteří Němci. Přijali nás s velkou láskou, jako bychom k nim patřili. Často nám také nabízeli vysvětlovat Boží slovo. | ||
| Řádek 721: | Řádek 708: | ||
| Nakonec se začal pokořovat. Dokonce jsme ho přesvědčili, | Nakonec se začal pokořovat. Dokonce jsme ho přesvědčili, | ||
| - | Co se dělo v srdci našeho přítele Laubacha | + | Co se odehrávalo |
| Podle názoru bratří ho chtěli pokřtít příští neděli v řece Sálár, která tekla za městem kolem koupaliště. V neděli ráno, po kázání a modlitbě, se celá obec vydala k řece. Kdo jen mohl, tlačili se do koupelny, která byla otevřená směrem k vodě. K vodě vedly schody. V rohu byla malá převlékárna. Po krátkém kázání vedoucího bratra o obrácení a křtu a závěrečné modlitbě ten, kdo měl křtít, vstoupil v bílém oděvu do vody. Za ním následoval křtěný. Ale najednou se otočil a utíkal zpátky do kabinky. Brzy se znovu objevil a klidně sestoupil po schodech do vody. Byl pokřtěn. Zatímco se převlékali, | Podle názoru bratří ho chtěli pokřtít příští neděli v řece Sálár, která tekla za městem kolem koupaliště. V neděli ráno, po kázání a modlitbě, se celá obec vydala k řece. Kdo jen mohl, tlačili se do koupelny, která byla otevřená směrem k vodě. K vodě vedly schody. V rohu byla malá převlékárna. Po krátkém kázání vedoucího bratra o obrácení a křtu a závěrečné modlitbě ten, kdo měl křtít, vstoupil v bílém oděvu do vody. Za ním následoval křtěný. Ale najednou se otočil a utíkal zpátky do kabinky. Brzy se znovu objevil a klidně sestoupil po schodech do vody. Byl pokřtěn. Zatímco se převlékali, | ||
| Řádek 729: | Řádek 716: | ||
| ---- | ---- | ||
| - | Když jsme chtěli | + | Když jsme se druhý den ráno chystali |
| Druhý den ráno bratr Laubach udělal totéž, a třetí den také. Tehdy jsem s údivem řekl: „Ale bratře Laubachu, není to příliš mnoho? Máš přece ženu a děti?“ | Druhý den ráno bratr Laubach udělal totéž, a třetí den také. Tehdy jsem s údivem řekl: „Ale bratře Laubachu, není to příliš mnoho? Máš přece ženu a děti?“ | ||
| - | Odpověděl: | + | Odpověděl: |
| - | + | ||
| - | dělám. A teď, šťastnou cestu do starého města.“ | + | |
| Jednou jsme seděli společně v domě biblické společnosti. Kvůli velkému horku byly dveře široce otevřené. A vtom jsme uviděli, jak vešel silně otrhaný hadži — to je poutník do Mekky, který už tam byl. Tito poutníci se snadno poznají: na hlavě mají zvláštně zamotaný široký turban a světlý plášť poutníka. Tento člověk vstoupil a posadil se, očividně velmi unavený a vyčerpaný, | Jednou jsme seděli společně v domě biblické společnosti. Kvůli velkému horku byly dveře široce otevřené. A vtom jsme uviděli, jak vešel silně otrhaný hadži — to je poutník do Mekky, který už tam byl. Tito poutníci se snadno poznají: na hlavě mají zvláštně zamotaný široký turban a světlý plášť poutníka. Tento člověk vstoupil a posadil se, očividně velmi unavený a vyčerpaný, | ||
| - | |||
| - | Tady je překlad do moderní čtivé češtiny se zachováním dokuwiki syntaxe: | ||
| Bratr Jantcen mu dal krásnou Bibli v jeho jazyce. Okamžitě začal číst a tak plynule, že jsme na něj zírali s údivem. Poté nám vyprávěl, že dvakrát vykonal pouť do Mekky a Medíny. Po druhé pouti si zvolil cestu přes Jeruzalém a Betlém a modlil se na všech posvátných místech. Přesto však nenalezl pokoj pro svou duši. Poté šel přes Konstantinopol a Krym na Ukrajinu. Tam potkal německé lidi, kteří nechodili do ruského kostela, kde se klaněli ikonám. Ve své lámané ruštině s nimi mluvil o tom, že nemá pokoj ve svém srdci. Řekli mu, že si má přečíst velkou Lutherovu knihu, protože v ní je hodně napsáno o Ježíši, Synu Panny Marie. Pokud ji bude číst, najde pokoj. A tak teď všude hledá tu knihu napsanou v jeho rodném jazyce. | Bratr Jantcen mu dal krásnou Bibli v jeho jazyce. Okamžitě začal číst a tak plynule, že jsme na něj zírali s údivem. Poté nám vyprávěl, že dvakrát vykonal pouť do Mekky a Medíny. Po druhé pouti si zvolil cestu přes Jeruzalém a Betlém a modlil se na všech posvátných místech. Přesto však nenalezl pokoj pro svou duši. Poté šel přes Konstantinopol a Krym na Ukrajinu. Tam potkal německé lidi, kteří nechodili do ruského kostela, kde se klaněli ikonám. Ve své lámané ruštině s nimi mluvil o tom, že nemá pokoj ve svém srdci. Řekli mu, že si má přečíst velkou Lutherovu knihu, protože v ní je hodně napsáno o Ježíši, Synu Panny Marie. Pokud ji bude číst, najde pokoj. A tak teď všude hledá tu knihu napsanou v jeho rodném jazyce. | ||
| Řádek 776: | Řádek 759: | ||
| Následující den jsme odjeli a při tom jsme jako obvykle rozdávali mezi cestujícími traktáty. Tímto způsobem se také odehrávaly rozhovory s cestujícími o víře a spáse jejich duší. Muslimové té doby byli velmi náboženští a rádi diskutovali o víře a duchovních knihách. | Následující den jsme odjeli a při tom jsme jako obvykle rozdávali mezi cestujícími traktáty. Tímto způsobem se také odehrávaly rozhovory s cestujícími o víře a spáse jejich duší. Muslimové té doby byli velmi náboženští a rádi diskutovali o víře a duchovních knihách. | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní čtivé češtiny se zachováním dokuwiki syntaxe: | ||
| ==== Kapitola 12: Povstání Jamudů ==== | ==== Kapitola 12: Povstání Jamudů ==== | ||
| Řádek 822: | Řádek 803: | ||
| Poté jsem se rychle dostal na parník v Urgenči, kterým jsem po proudu řeky doplul do Čardžou. Mé loučení s rodinou v Ak-Mesčidu bylo velmi krátké. Z Čardžou mě vlak za tři dny dovezl na konečnou stanici Aulie-Ata, a odtud mě bryčka dopravila do Orlovky. | Poté jsem se rychle dostal na parník v Urgenči, kterým jsem po proudu řeky doplul do Čardžou. Mé loučení s rodinou v Ak-Mesčidu bylo velmi krátké. Z Čardžou mě vlak za tři dny dovezl na konečnou stanici Aulie-Ata, a odtud mě bryčka dopravila do Orlovky. | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní čtivé češtiny se zachováním dokuwiki syntaxe: | ||
| ==== Kapitola 13: Nepokoje mezi Kyrgyzy ==== | ==== Kapitola 13: Nepokoje mezi Kyrgyzy ==== | ||
| Řádek 926: | Řádek 905: | ||
| Když jsem se objevil ve městě v GPU, všichni byli velmi překvapeni. Vysvětlil jsem: „Věděl jsem, že jste mě odsoudili k smrti. Přitom jsem se jen kvůli společnému pořádku postavil za proletariát. Utíkal jsem, protože jsem nechtěl být zastřelen jen proto, že jsem jednal podle svého svědomí. Nechci nutit nikoho z mých blízkých dělat něco násilím, a proto se cítím nevinný. Ale teď jsem nemocný a nemohu dál žít v horách. Proto jsem přišel dobrovolně, | Když jsem se objevil ve městě v GPU, všichni byli velmi překvapeni. Vysvětlil jsem: „Věděl jsem, že jste mě odsoudili k smrti. Přitom jsem se jen kvůli společnému pořádku postavil za proletariát. Utíkal jsem, protože jsem nechtěl být zastřelen jen proto, že jsem jednal podle svého svědomí. Nechci nutit nikoho z mých blízkých dělat něco násilím, a proto se cítím nevinný. Ale teď jsem nemocný a nemohu dál žít v horách. Proto jsem přišel dobrovolně, | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní čtivé češtiny se zachováním dokuwiki syntaxe: | ||
| Pak byli ještě více překvapeni. Vstali a odešli do jiné místnosti, aby se poradili. Po návratu mě odvedli se dvěma vojáky do vězení. Pro mé revmatické klouby to bylo nesmírně těžké. Bratr Heinrich si vzal mého koně a krátký dopis na rozloučenou pro mé blízké, který mi vojáci dovolili napsat, a smutně se vydal domů. Mě zavedli do malé cely, kde jsem musel v noci ležet na studené betonové podlaze. Postel tam nebyla. Co jsem prožil, ani nemohu popsat; Pán to ví. V tomto stavu jsem strávil jedenáct dní a nocí. Jídlo, které nám dávali, by sotva stačilo zdravému člověku. Ale já neměl chuť k jídlu a jedl jsem málo. Dvanáctý den mě dva vojáci s velkými obtížemi vyvedli z cely. Myslel jsem, že mě nyní čeká vysvobozující kulka. Ale stalo se něco jiného. Vedli mě přes velký vězeňský dvůr obehnaný vysokými zdmi do sousední budovy, kde byla kancelář a byt vězeňského komisaře. | Pak byli ještě více překvapeni. Vstali a odešli do jiné místnosti, aby se poradili. Po návratu mě odvedli se dvěma vojáky do vězení. Pro mé revmatické klouby to bylo nesmírně těžké. Bratr Heinrich si vzal mého koně a krátký dopis na rozloučenou pro mé blízké, který mi vojáci dovolili napsat, a smutně se vydal domů. Mě zavedli do malé cely, kde jsem musel v noci ležet na studené betonové podlaze. Postel tam nebyla. Co jsem prožil, ani nemohu popsat; Pán to ví. V tomto stavu jsem strávil jedenáct dní a nocí. Jídlo, které nám dávali, by sotva stačilo zdravému člověku. Ale já neměl chuť k jídlu a jedl jsem málo. Dvanáctý den mě dva vojáci s velkými obtížemi vyvedli z cely. Myslel jsem, že mě nyní čeká vysvobozující kulka. Ale stalo se něco jiného. Vedli mě přes velký vězeňský dvůr obehnaný vysokými zdmi do sousední budovy, kde byla kancelář a byt vězeňského komisaře. | ||
| Řádek 953: | Řádek 930: | ||
| „Duch svatý Boží mu to vnuknul.“ | „Duch svatý Boží mu to vnuknul.“ | ||
| - | Byl velmi překvapený a dlouho přemýšlel. Nakonec se zeptal, | + | Byl velmi překvapený a dlouho |
| Na to jsem ho požádal o papír a pero a řekl: „Napíšu vzkaz svému příteli zde ve městě a on vám Bibli sežene.“ | Na to jsem ho požádal o papír a pero a řekl: „Napíšu vzkaz svému příteli zde ve městě a on vám Bibli sežene.“ | ||
| Řádek 1005: | Řádek 982: | ||
| vstoupíš do věčnosti plné blaženství, | vstoupíš do věčnosti plné blaženství, | ||
| budeš zpívat o slávě Boží s radostí!“ | budeš zpívat o slávě Boží s radostí!“ | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní čtivé češtiny se zachováním dokuwiki syntaxe: | ||
| Později jsem se dozvěděl, že tuto báseň přes zeď hodila moje neteř, aby mě povzbudila. A opravdu mě to potěšilo. Zůstávalo však úžasné, že padla přímo k mým nohám, přestože mě přes zeď nemohla vidět. A já za to poděkoval Pánu. | Později jsem se dozvěděl, že tuto báseň přes zeď hodila moje neteř, aby mě povzbudila. A opravdu mě to potěšilo. Zůstávalo však úžasné, že padla přímo k mým nohám, přestože mě přes zeď nemohla vidět. A já za to poděkoval Pánu. | ||
| Řádek 1044: | Řádek 1019: | ||
| My dva jsme vystoupili a objevili hubeného rolníka s ještě hubenějším koníkem a saněmi. Zeptali jsme se ho, kam jede. Odpověděl: | My dva jsme vystoupili a objevili hubeného rolníka s ještě hubenějším koníkem a saněmi. Zeptali jsme se ho, kam jede. Odpověděl: | ||
| - | Požádali jsme ho, aby nás odvezl do Alexanderthalu k Němcům. Váhal, bál se, že jeho kůň nevydrží vzdálenost 120 kilometrů. Nakonec se ale nechal přesvědčit. Na náš dotaz, kolik bude cesta stát, požadoval jen chleba a žádné peníze. A protože naše pytle byly plné jídla, rychle jsme se dohodli. Pytle jsme naložili na saně a vyrazili. Brzy nás kočí požádal o jídlo. Dali jsme mu, | + | Požádali jsme ho, aby nás odvezl do Alexanderthalu k Němcům. Váhal, bál se, že jeho kůň nevydrží vzdálenost 120 kilometrů. Nakonec se ale nechal přesvědčit. Na náš dotaz, kolik bude cesta stát, požadoval jen chleba a žádné peníze. A protože naše pytle byly plné jídla, rychle jsme se dohodli. Pytle jsme naložili na saně a vyrazili. Brzy nás kočí požádal o jídlo. Dali jsme mu, a byl velmi šťastný a vděčný. |
| - | + | ||
| - | a byl velmi šťastný a vděčný. | + | |
| Přenocovali jsme v cestou míjených vesnicích v budovách milice, protože v mnoha domech byli zmrzlí a hladoví mrtví. Protože jsem měl u sebe mandát okresního komisaře z Auli-Aty, a mohl jsem jej ukázat milici, vždy nám zajistili teplou místnost, samovar a krmivo pro koně. Takže dobře bylo i kočímu. | Přenocovali jsme v cestou míjených vesnicích v budovách milice, protože v mnoha domech byli zmrzlí a hladoví mrtví. Protože jsem měl u sebe mandát okresního komisaře z Auli-Aty, a mohl jsem jej ukázat milici, vždy nám zajistili teplou místnost, samovar a krmivo pro koně. Takže dobře bylo i kočímu. | ||
| Řádek 1058: | Řádek 1031: | ||
| A tak začal boj proti osmi „vládcům“, | A tak začal boj proti osmi „vládcům“, | ||
| - | Jednoho dne mě doma navštívil zástupce Kominterny, také bývalý válečný zajatec, který mluvil německy. Přišel s výhrůžkami, | + | Jednoho dne mě doma navštívil zástupce Kominterny, také bývalý válečný zajatec, který mluvil německy. Přišel s výhrůžkami, |
| - | + | ||
| - | Klassen dosáhli toho, aby Ústřední výbor vydal takový papír. A já jsem se ihned vydal na zpáteční cestu dlouhou 5000 kilometrů, na které také bylo mnoho překážek a zážitků. Tato cesta tam i zpět trvala téměř šest měsíců. | + | |
| Hned v den mého příjezdu byla „osmička“ obzvláště důrazně a přesvědčivě svolána na shromáždění pro všechny, kteří měli hlasovací právo. Samozřejmě jsem se také zúčastnil a seděl v první řadě před vedoucím. On vstal a oznámil, že jsem na žádost všech obyvatel odjel do Moskvy, abych jim zabránil v práci. A že jsem tam situaci prezentoval tak, že je nyní chtějí postavit před soud a možná i zastřelit. Ale podle jeho slov bylo vše předloženo nesprávně. Na tomto základě napsali vysvětlení. Pokud obec podepíše jejich vysvětlení, | Hned v den mého příjezdu byla „osmička“ obzvláště důrazně a přesvědčivě svolána na shromáždění pro všechny, kteří měli hlasovací právo. Samozřejmě jsem se také zúčastnil a seděl v první řadě před vedoucím. On vstal a oznámil, že jsem na žádost všech obyvatel odjel do Moskvy, abych jim zabránil v práci. A že jsem tam situaci prezentoval tak, že je nyní chtějí postavit před soud a možná i zastřelit. Ale podle jeho slov bylo vše předloženo nesprávně. Na tomto základě napsali vysvětlení. Pokud obec podepíše jejich vysvětlení, | ||
| Řádek 1079: | Řádek 1050: | ||
| A za několik týdnů se naši učitelé vrátili ze severu domů, znovu se nastěhovali do svých škol a bez překážek pokračovali ve své práci. A mně nezbývalo než se vrátit do okresního komisařství. | A za několik týdnů se naši učitelé vrátili ze severu domů, znovu se nastěhovali do svých škol a bez překážek pokračovali ve své práci. A mně nezbývalo než se vrátit do okresního komisařství. | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní čtivé češtiny se zachováním dokuwiki syntaxe: | ||
| ==== Kapitola 16: „Aby všichni byli jedno“ ==== | ==== Kapitola 16: „Aby všichni byli jedno“ ==== | ||
| Řádek 1118: | Řádek 1087: | ||
| „Dobře, dám vám čas do zítřejšího oběda, možná mi odpovíte, | „Dobře, dám vám čas do zítřejšího oběda, možná mi odpovíte, | ||
| - | „Pak vám řeknu svůj názor a tím odpovím na vaši otázku. Usmál jsem se proto, že jsem se podíval podél našeho dlouhého stolu, viděl naše milé sboristy, jak radostně a s chutí jedí spolu a vzájemně se baví, a každý se těší z druhého. Přemýšlel jsem: tady není žádné rozdělení, | + | „Pak vám řeknu svůj názor a tím odpovím na vaši otázku. Usmál jsem se proto, že jsem se podíval podél našeho dlouhého stolu, viděl naše milé sboristy, jak radostně a s chutí jedí spolu a vzájemně se baví, a každý se těší z druhého. Přemýšlel jsem: tady není žádné rozdělení, |
| - | + | ||
| - | i písní. Navrhuji také: pojďme společně slavit svatou večeři Páně a pak se najíst.‘ Myslel jsem na to, drazí bratři. Proto můj úsměv byl trochu trpký. Věděl jsem, že kdyby bratr Ščetinin udělal takový návrh, ty, drahý bratře B., bys se svou komunitou odešel jednou stranou, a ty, drahý bratře K., se svými druhou stranou. Stalo by se to, přestože víme, že jsme všichni Boží děti, nebo jak to Pavel říká, ‚údy těla Ježíše Krista‘. Mohla by existovat užší vazba s Ním a mezi sebou? Možná proto mě napadlo: možná proto řekl Pán Ježíš svým učedníkům (zhruba v tomto duchu): ‚Já vás znám a připravím vám příbytky, protože v nejvyšší blaženosti nebudete schopni se navzájem snášet.‘ Bratři, srdce mi krvácí, když přemýšlím o stavu Božího lidu.“ | + | |
| Mlčel jsem. Všichni tři bratři seděli a neřekli ani slovo. Sboristé ztichli a jen tu a tam si něco šeptali. Nakonec nečekaně vstal bratr B. a řekl: „Chci zde přiznat, že jsem sem přijel s nesvatým předsudkem. A kvůli tomuto předsudku jsem se stal překážkou Božího díla, jinak mohlo být požehnání mnohem větší. Je mi to opravdu líto.“ K tomuto přiznání se připojil i bratr K. | Mlčel jsem. Všichni tři bratři seděli a neřekli ani slovo. Sboristé ztichli a jen tu a tam si něco šeptali. Nakonec nečekaně vstal bratr B. a řekl: „Chci zde přiznat, že jsem sem přijel s nesvatým předsudkem. A kvůli tomuto předsudku jsem se stal překážkou Božího díla, jinak mohlo být požehnání mnohem větší. Je mi to opravdu líto.“ K tomuto přiznání se připojil i bratr K. | ||
| Po další společné modlitbě si všichni sedli do svých velkých bryček a odjeli domů. Večer jsem jako obvykle šel do starého města za mými muslimskými přáteli, abych s nimi hovořil osobně. | Po další společné modlitbě si všichni sedli do svých velkých bryček a odjeli domů. Večer jsem jako obvykle šel do starého města za mými muslimskými přáteli, abych s nimi hovořil osobně. | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní čtivé češtiny se zachováním dokuwiki syntaxe: | ||
| ==== Kapitola 17: Nové problémy ==== | ==== Kapitola 17: Nové problémy ==== | ||
| Řádek 1154: | Řádek 1119: | ||
| Téměř každý večer kolem deváté hodiny procházel tím dlouhým chodbou tento krvelačný člověk se svým sekretářem a několika vojáky. Rozmístil vojáky na stráž a sám vstoupil do jednotlivých cel, aby si vybral oběti. Ty musely vyjít na chodbu. Když podle něj bylo dostatek obětí, jak nám vyprávěli strážci, vybral vždy dvacet až pětadvacet lidí a pak je vyvedli do blízkého lesíku a hned je tam zastřelili. Často to probíhalo před očima strážců, kteří nám to ráno při patnáctiminutové procházce vyprávěli. | Téměř každý večer kolem deváté hodiny procházel tím dlouhým chodbou tento krvelačný člověk se svým sekretářem a několika vojáky. Rozmístil vojáky na stráž a sám vstoupil do jednotlivých cel, aby si vybral oběti. Ty musely vyjít na chodbu. Když podle něj bylo dostatek obětí, jak nám vyprávěli strážci, vybral vždy dvacet až pětadvacet lidí a pak je vyvedli do blízkého lesíku a hned je tam zastřelili. Často to probíhalo před očima strážců, kteří nám to ráno při patnáctiminutové procházce vyprávěli. | ||
| - | Jednoho večera přišla řada i na naši celu číslo 9. Když krvelačný muž vstoupil, všichni se vzrušeně vztyčili. Viděli jsme před sebou mladého muže, asi sedmadvacetiletého. Na boku měl zavěšené dva těžké revolvery a k tomu kavkazskou dýku. Vedle něj stál sekretář, zřejmě Rus, s velkou knihou pod paží. Ten mladík hrozně klel a zař | + | Jednoho večera přišla řada i na naši celu číslo 9. Když krvelačný muž vstoupil, všichni se vzrušeně vztyčili. Viděli jsme před sebou mladého muže, asi sedmadvacetiletého. Na boku měl zavěšené dva těžké revolvery a k tomu kavkazskou dýku. Vedle něj stál sekretář, zřejmě Rus, s velkou knihou pod paží. Ten mladík hrozně klel a zařval: „Hledal jsem vás, kulaci, dlouho, a konečně jsem vás našel. Podívejte se, zde mám plnou moc od ÚV a rozkaz vás všechny zničit bez soudu, tedy tímto revolverem vás poslat na Měsíc.“ |
| - | + | ||
| - | val: „Hledal jsem vás, kulaci, dlouho, a konečně jsem vás našel. Podívejte se, zde mám plnou moc od ÚV a rozkaz vás všechny zničit bez soudu, tedy tímto revolverem vás poslat na Měsíc.“ | + | |
| Sekretář měl otevřít knihu a přečíst naše jména. Bylo jich jen několik, ale všichni byli v nejvyšším napětí a čekali, zda budou vyvoláni. Toto ticho bylo pro mnohé téměř nesnesitelné. Ti, které zavolal, vyšli vpřed – někdy jich bylo deset, někdy méně. Když stáli před ním, proklel je, Boha, Ježíše, Boží Matku a všechny svaté. Pak třem z nich nařídil odejít na chodbu a ostatním řekl: | Sekretář měl otevřít knihu a přečíst naše jména. Bylo jich jen několik, ale všichni byli v nejvyšším napětí a čekali, zda budou vyvoláni. Toto ticho bylo pro mnohé téměř nesnesitelné. Ti, které zavolal, vyšli vpřed – někdy jich bylo deset, někdy méně. Když stáli před ním, proklel je, Boha, Ježíše, Boží Matku a všechny svaté. Pak třem z nich nařídil odejít na chodbu a ostatním řekl: | ||
| Řádek 1177: | Řádek 1140: | ||
| Vrátil jsem se domů tělesně i duchovně zlomený. Protože během mé nepřítomnosti zvolili obce jiného delegáta, byl jsem konečně svobodný. Byl jsem také osvobozen od svých povinností v okresním komisariátu. Ale nezapomněli na mě. Téměř každý týden přicházeli lidé z GPU a prováděli domovní prohlídky s různými výhrůžkami. Všiml jsem si, že jsem stále pod dohledem. Ve mně rostlo přesvědčení, | Vrátil jsem se domů tělesně i duchovně zlomený. Protože během mé nepřítomnosti zvolili obce jiného delegáta, byl jsem konečně svobodný. Byl jsem také osvobozen od svých povinností v okresním komisariátu. Ale nezapomněli na mě. Téměř každý týden přicházeli lidé z GPU a prováděli domovní prohlídky s různými výhrůžkami. Všiml jsem si, že jsem stále pod dohledem. Ve mně rostlo přesvědčení, | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní čtivé češtiny se zachováním dokuwiki syntaxe: | ||
| ==== Kapitola 18: Útěk do Německa ==== | ==== Kapitola 18: Útěk do Německa ==== | ||
| Řádek 1212: | Řádek 1173: | ||
| Když jsem vstoupil s úzkostí v srdci, okamžitě jsem si všiml, že u stolů sedí úplně neznámí lidé. Předseda, k mému překvapení Rus, se ke mně přátelsky zvedl a zeptal se: „Tak co, tatíčku, co si přejete tak brzy ráno? Jak vám mohu pomoci?“ | Když jsem vstoupil s úzkostí v srdci, okamžitě jsem si všiml, že u stolů sedí úplně neznámí lidé. Předseda, k mému překvapení Rus, se ke mně přátelsky zvedl a zeptal se: „Tak co, tatíčku, co si přejete tak brzy ráno? Jak vám mohu pomoci?“ | ||
| - | „Chci se svou ženou podniknout cestu do Německa a Nizozemska, kde máme mnoho příbuzných a přátel. Chceme je navštívit. K tomu potřebujeme zahraniční pasy, které musím získat od vás. Doma jsem svobodný a splnil jsem všechny své povinnosti.“ | + | „Chci se svou ženou podniknout cestu do Německa a Holandska, kde máme mnoho příbuzných a přátel. Chceme je navštívit. K tomu potřebujeme zahraniční pasy, které musím získat od vás. Doma jsem svobodný a splnil jsem všechny své povinnosti.“ |
| Položil jsem před něj potvrzení z koloniálního úřadu, které si přečetl. Pak řekl: „Vše je v pořádku, ale budete muset počkat. Sedněte si. Věc je taková, že jsme tu všichni cizinci a neznáme vás. Všichni zaměstnanci GPU byli na deset dní povoláni do Taškentu na plenární konferenci. Proto musím nejprve zkontrolovat černou listinu, jestli tam není vaše jméno. A pokud ano, víte, co vás čeká.“ | Položil jsem před něj potvrzení z koloniálního úřadu, které si přečetl. Pak řekl: „Vše je v pořádku, ale budete muset počkat. Sedněte si. Věc je taková, že jsme tu všichni cizinci a neznáme vás. Všichni zaměstnanci GPU byli na deset dní povoláni do Taškentu na plenární konferenci. Proto musím nejprve zkontrolovat černou listinu, jestli tam není vaše jméno. A pokud ano, víte, co vás čeká.“ | ||
| Řádek 1218: | Řádek 1179: | ||
| Začal hledat. Na dlouhé polici byly všechny knihy se jmény podle měsíců. Moje jméno nenašel ve starších záznamech. Ale jeho ruka se blížila ke knize za únor předchozího roku, kde muselo být moje jméno. Seděl jsem tiše a třásl se, v duchu volal: „Ó Otče!“ | Začal hledat. Na dlouhé polici byly všechny knihy se jmény podle měsíců. Moje jméno nenašel ve starších záznamech. Ale jeho ruka se blížila ke knize za únor předchozího roku, kde muselo být moje jméno. Seděl jsem tiše a třásl se, v duchu volal: „Ó Otče!“ | ||
| - | Najednou se otočil a řekl: „Ach, ve dvou posledních knihách pravděpodobně také nebudete.“ Okamžitě nadiktoval svému písaři potvrzení k získání zahraničních pasů pro mě a mou ženu. Podepsal | + | Najednou se otočil a řekl: „Ach, ve dvou posledních knihách pravděpodobně také nebudete.“ Okamžitě nadiktoval svému písaři potvrzení k získání zahraničních pasů pro mě a mou ženu. Podepsal ho, opatřil razítkem, podal mi papír a řekl: „Přeji vám šťastnou cestu. Kdybych byl takovým kapitalistou jako vy, také bych rád jednou jel do zahraničí a viděl, jak tam lidé žijí.“ |
| - | + | ||
| - | ho, opatřil razítkem, podal mi papír a řekl: „Přeji vám šťastnou cestu. Kdybych byl takovým kapitalistou jako vy, také bych rád jednou jel do zahraničí a viděl, jak tam lidé žijí.“ | + | |
| Podal mi ruku a propustil mě. Nepamatuji si, zda jsem poděkoval. Uvnitř mě nebylo nic jiného než úžas a zmatení. Jakmile jsem vyšel na ulici, řekl jsem: „Ó Otče, jak jsi velký ve své milosti k takovému ubohému, nedokonalému člověku, jako jsem já!“ | Podal mi ruku a propustil mě. Nepamatuji si, zda jsem poděkoval. Uvnitř mě nebylo nic jiného než úžas a zmatení. Jakmile jsem vyšel na ulici, řekl jsem: „Ó Otče, jak jsi velký ve své milosti k takovému ubohému, nedokonalému člověku, jako jsem já!“ | ||
| Řádek 1264: | Řádek 1223: | ||
| Nastal čas loučení. Museli jsme se rozloučit se všemi svými dětmi a vnoučaty, s domem a dvorem, se vším, co nám bylo blízké a drahé. Matka už seděla ve voze. Všichni naši blízcí stáli kolem a plakali. | Nastal čas loučení. Museli jsme se rozloučit se všemi svými dětmi a vnoučaty, s domem a dvorem, se vším, co nám bylo blízké a drahé. Matka už seděla ve voze. Všichni naši blízcí stáli kolem a plakali. | ||
| - | Už jsem seděl ve voze, když jsem náhle vyskočil a ještě jednou proběhl oběma svými domy, dříve plnými stodolami a budovami pro zemědělské stroje, které byly nyní prázdné, prošel zahradou a ještě jednou vstoupil do své pracovny. | + | Už jsem seděl ve voze, když jsem náhle vyskočil a ještě jednou proběhl oběma svými domy, dříve plnými stodolami a budovami pro zemědělské stroje, které byly nyní prázdné, prošel zahradou a ještě jednou vstoupil do své pracovny. Tam v pouzdře ležel můj koncertní citer. Nějak jsem ho instinktivně popadl a vzal s sebou, protože jsem později ani nemohl vzpomenout, jak se ocitl na našem voze. |
| - | + | ||
| - | Tam v pouzdře ležel můj koncertní citer. Nějak jsem ho instinktivně popadl a vzal s sebou, protože jsem později ani nemohl vzpomenout, jak se ocitl na našem voze. | + | |
| Konečně jsem zaujal své místo a zvolal: „Bůh s vámi, moji drazí, na shledanou v nebi!“ A bratr Jantzen vyjel z dvora. Matka v bezvědomí padla do mých rukou. Bylo 28. března 1923. | Konečně jsem zaujal své místo a zvolal: „Bůh s vámi, moji drazí, na shledanou v nebi!“ A bratr Jantzen vyjel z dvora. Matka v bezvědomí padla do mých rukou. Bylo 28. března 1923. | ||
| Řádek 1308: | Řádek 1265: | ||
| „Jsou tam potraviny.“ | „Jsou tam potraviny.“ | ||
| - | „Chcete tím krmit Němce, zatímco my tady skoro umíráme hlady? Ale to nedopustím. Zůstanou tady! A jestli ještě ceknete, proklatý buržoazní kapitalisto, | + | „Chcete tím krmit Němce, zatímco my tady skoro umíráme hlady? Ale to nedopustím. Zůstanou tady! A jestli ještě ceknete, proklatý buržoazní kapitalisto, |
| - | + | ||
| - | “ | + | |
| „To je můj koncertní citer, na který rád hraju.“ | „To je můj koncertní citer, na který rád hraju.“ | ||
| Řádek 1353: | Řádek 1308: | ||
| Ráno jsme odevzdali zavazadla do úschovny a jeli elektrickou tramvají do Zahrady. Uprostřed vesnice jsme vystoupili a zeptali se jednoho člověka, zaměstnaného na stavbě, zda zde bydlí vdova Pauls se svými dětmi. Nejstarší má pracovat v cukrovaru. Odpověděl: | Ráno jsme odevzdali zavazadla do úschovny a jeli elektrickou tramvají do Zahrady. Uprostřed vesnice jsme vystoupili a zeptali se jednoho člověka, zaměstnaného na stavbě, zda zde bydlí vdova Pauls se svými dětmi. Nejstarší má pracovat v cukrovaru. Odpověděl: | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxe: | ||
| ==== Kapitola 18: Útěk do Německa ==== | ==== Kapitola 18: Útěk do Německa ==== | ||
| Řádek 1394: | Řádek 1347: | ||
| Když nám pan Roiber vše ukázal, znovu nás vzal nahoru a řekl: „Moji drazí bratře a sestro Jantzenovi! | Když nám pan Roiber vše ukázal, znovu nás vzal nahoru a řekl: „Moji drazí bratře a sestro Jantzenovi! | ||
| - | Tento dům vás čekal už dva měsíce. Moje neteř, paní D., která žije v sousedním domě, vás bude podle potřeby zásobovat mlékem a máslem. Chléb vám každý den dodá náš přítel a bratr I., jehož pekárna je padesát metr | + | Tento dům vás čekal už dva měsíce. Moje neteř, paní D., která žije v sousedním domě, vás bude podle potřeby zásobovat mlékem a máslem. Chléb vám každý den dodá náš přítel a bratr I., jehož pekárna je padesát metrů odtud. Platit nemusíte, to je moje záležitost. Vidím však, že potřebujete odpočinek. Takže se teď s vámi rozloučím a za dvě hodiny vás vyzvednu a vezmu vás do mého domu v údolí, kde žiji u svého švagra. Tam poobědváme.“ |
| - | + | ||
| - | ů odtud. Platit nemusíte, to je moje záležitost. Vidím však, že potřebujete odpočinek. Takže se teď s vámi rozloučím a za dvě hodiny vás vyzvednu a vezmu vás do mého domu v údolí, kde žiji u svého švagra. Tam poobědváme.“ | + | |
| Když odjel, seděli jsme s manželkou jako ve snu, neschopni slov. Vše, co jsme zažili a slyšeli to ráno, bylo nad naše chápání. Seděli jsme tiše a vzdychali: „Ó Bože, jak jsi milostivý. Jak najdeme slova díků za to všechno!“ | Když odjel, seděli jsme s manželkou jako ve snu, neschopni slov. Vše, co jsme zažili a slyšeli to ráno, bylo nad naše chápání. Seděli jsme tiše a vzdychali: „Ó Bože, jak jsi milostivý. Jak najdeme slova díků za to všechno!“ | ||
| Řádek 1415: | Řádek 1366: | ||
| Trvalo mi celý rok, než jsem se zotavil z událostí posledních let. Dlouho jsem také musel být oporou své ženě v její srdečné touze. Velmi těžce snášela odloučení od všech našich dětí. Přitom mi samotnému často chyběla vytrvalost a útěcha. Všichni kolem nás se různými projevy lásky snažili nám pomoci a zpříjemnit naše dny. A za to všechno jsem jim dodnes velmi vděčný. | Trvalo mi celý rok, než jsem se zotavil z událostí posledních let. Dlouho jsem také musel být oporou své ženě v její srdečné touze. Velmi těžce snášela odloučení od všech našich dětí. Přitom mi samotnému často chyběla vytrvalost a útěcha. Všichni kolem nás se různými projevy lásky snažili nám pomoci a zpříjemnit naše dny. A za to všechno jsem jim dodnes velmi vděčný. | ||
| - | |||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxe: | ||
| ==== Kapitola 19: Služba v Německu ==== | ==== Kapitola 19: Služba v Německu ==== | ||
| - | V létě roku 1924 jsem byl pozván na několikadenní konferenci do Wiedenestu. Na takové konference přijíždějí stovky věřících z celé Německa, ale také z Anglie a Nizozemska. Několikrát mi nabídli, abych zde promluvil k lidem Boží Slovo. Tak se stalo, že mě mnozí začali zvát, abych kázal v jejich sborech. Protože jedna žena z biblické školy a přítelkyně mé ženy slíbila, že ji nenechá samotnou, přijímal jsem pozvání a vydával se na cesty, které někdy trvaly až šest týdnů. | + | V létě roku 1924 jsem byl pozván na několikadenní konferenci do Wiedenestu. Na takové konference přijíždějí stovky věřících z celé Německa, ale také z Anglie a Nizozemí. Několikrát mi nabídli, abych zde promluvil k lidem Boží Slovo. Tak se stalo, že mě mnozí začali zvát, abych kázal v jejich sborech. Protože jedna žena z biblické školy a přítelkyně mé ženy slíbila, že ji nenechá samotnou, přijímal jsem pozvání a vydával se na cesty, které někdy trvaly až šest týdnů. |
| Každý rok „svobodné sbory“ organizovaly dvě konference — na jaře v Berlíně a na podzim v Lipsku nebo v Bad Homburgu, poblíž Frankfurtu nad Mohanem. Byl jsem na tyto konference vždy zván. | Každý rok „svobodné sbory“ organizovaly dvě konference — na jaře v Berlíně a na podzim v Lipsku nebo v Bad Homburgu, poblíž Frankfurtu nad Mohanem. Byl jsem na tyto konference vždy zván. | ||
| Řádek 1452: | Řádek 1401: | ||
| S těmito slovy přede mě najednou postavil citru, kterou tajně přivezl z našeho domu. Podíval jsem se na citru, na lidi, kteří se znovu v klidu posadili, a v rozpacích jsem si povzdechl: „Pane, co mám nyní zpívat?“ Pak jsem řekl: „Jsem překvapen tímto nečekaným momentem, ale jestli to má být tak, zazpívám vám ve čtyřech krátkých slokách příběh svého života: | S těmito slovy přede mě najednou postavil citru, kterou tajně přivezl z našeho domu. Podíval jsem se na citru, na lidi, kteří se znovu v klidu posadili, a v rozpacích jsem si povzdechl: „Pane, co mám nyní zpívat?“ Pak jsem řekl: „Jsem překvapen tímto nečekaným momentem, ale jestli to má být tak, zazpívám vám ve čtyřech krátkých slokách příběh svého života: | ||
| - | Svobodně mám vše, co jsem mohl mít, | + | Svobodně mám vše, co jsem mohl mít, |
| - | Z Boží milosti jsem ten, kdo jsem. | + | Z Boží milosti jsem ten, kdo jsem. \\ |
| - | Ne pro chválu, ale pro jasnost: | + | Ne pro chválu, ale pro jasnost: |
| Jsem jedním z těch, které milost našla! | Jsem jedním z těch, které milost našla! | ||
| - | Refrén: | + | Refrén: |
| - | Chválím nahlas Spasitele mého: | + | Chválím nahlas Spasitele mého: |
| - | Jsem jedním z těch, které milost našla! | + | Jsem jedním z těch, které milost našla! |
| - | Jednou jsem hluboko, zapletený v hříchu, | + | Jednou jsem hluboko, zapletený v hříchu, |
| - | Byl daleko od Boží milosti. | + | Byl daleko od Boží milosti. |
| - | Ale dotkla se mě Ježíšova ruka: | + | Ale dotkla se mě Ježíšova ruka: \\ |
| Jsem jedním z těch, které milost našla! | Jsem jedním z těch, které milost našla! | ||
| - | Slzy mě nezměnily, | + | Slzy mě nezměnily, |
| - | Ale milost Pána mě uzdravila. | + | Ale milost Pána mě uzdravila. |
| - | Otráven hříchem a vzdálen od Krista, | + | Otráven hříchem a vzdálen od Krista, |
| Jsem jedním z těch, které milost našla. | Jsem jedním z těch, které milost našla. | ||
| - | Chci vám předat se zářícíma očima, | + | Chci vám předat se zářícíma očima, |
| - | Že štěstí a radost jsou v srdcích, | + | Že štěstí a radost jsou v srdcích, |
| - | U těch, kteří jako já přijmou tato slova: | + | U těch, kteří jako já přijmou tato slova: |
| Jsem jedním z těch, které milost našla! | Jsem jedním z těch, které milost našla! | ||
| Řádek 1484: | Řádek 1433: | ||
| Po skončení těchto šesti týdnů svědčilo 117 lidí, že nalezli pokoj. | Po skončení těchto šesti týdnů svědčilo 117 lidí, že nalezli pokoj. | ||
| - | Potřeboval jsem se vrátit do Berghausenu, | + | Potřeboval jsem se vrátit do Berghausenu, |
| - | + | ||
| - | a v jiné vesnici menší. Formálně zůstali v místním kostele. Ale po studiu Bible a růstu v jejím poznání mnozí přijali křest. | + | |
| Když se to dozvěděl pastor Moderzohn, jeho přátelství s bratrem K. a se mnou skončilo. Řekl, že to neměl na mysli. Neměli jsme udělat z nově obrácených baptisty, navíc byli již pokřtěni jako děti. Odpověděl jsem mu, že jsme nikoho nepřesvědčovali k opětovnému křtu. Ale při studiu Písma nově obrácení narazili na Marka 16:16, kde je napsáno: „Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen.“ Řekli, že byli pokřtěni jako děti, ale tehdy nemohli věřit. Proto pro ně ten křest nemá význam, protože nebyli vědomě věřící. A nyní chtěli být pokřtěni podle slova Pána, čemuž jsme nemohli zabránit. A já je pokřtil. Baptismus s tím nemá nic společného; | Když se to dozvěděl pastor Moderzohn, jeho přátelství s bratrem K. a se mnou skončilo. Řekl, že to neměl na mysli. Neměli jsme udělat z nově obrácených baptisty, navíc byli již pokřtěni jako děti. Odpověděl jsem mu, že jsme nikoho nepřesvědčovali k opětovnému křtu. Ale při studiu Písma nově obrácení narazili na Marka 16:16, kde je napsáno: „Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen.“ Řekli, že byli pokřtěni jako děti, ale tehdy nemohli věřit. Proto pro ně ten křest nemá význam, protože nebyli vědomě věřící. A nyní chtěli být pokřtěni podle slova Pána, čemuž jsme nemohli zabránit. A já je pokřtil. Baptismus s tím nemá nic společného; | ||
| Řádek 1514: | Řádek 1461: | ||
| Jednou jsem přijal pozvání bratra K. a odjel do S., abych mu tam pomáhal posilovat obrácené před dvěma lety a nově obrácené, sjednocovat je v samostatné sbory. Ve svých starých kostelích se necítili doma. Kromě toho byli někteří ochotni přijmout křest. Tak vznikly nové sbory ve vesnicích S. a St. | Jednou jsem přijal pozvání bratra K. a odjel do S., abych mu tam pomáhal posilovat obrácené před dvěma lety a nově obrácené, sjednocovat je v samostatné sbory. Ve svých starých kostelích se necítili doma. Kromě toho byli někteří ochotni přijmout křest. Tak vznikly nové sbory ve vesnicích S. a St. | ||
| - | Na podzim téhož roku jsem přijal pozvání do Nizozemska, kde jsem s jedním bratrem-překladatelem projel celou zemi. Mluvil jsem na mnoha shromážděních svobodných církví. Můj byt byl u rodiny Abbenbrok v Arnhemu, ale většinu času jsem byl na cestách a postupně se stále více učil holandsky. | + | Na podzim téhož roku jsem přijal pozvání do Nizozemí, kde jsem s jedním bratrem-překladatelem projel celou zemi. Mluvil jsem na mnoha shromážděních svobodných církví. Můj byt byl u rodiny Abbenbrok v Arnhemu, ale většinu času jsem byl na cestách a postupně se stále více učil holandsky. |
| - | + | ||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxe: | + | |
| ==== Kapitola 20: Misijní cesta do Bulharska ==== | ==== Kapitola 20: Misijní cesta do Bulharska ==== | ||
| - | V Nizozemsku | + | V Nizozemí |
| Když jsem byl v březnu 1929 ve Wiedenestu, byl jsem znovu pozván na každoroční konferenci do Barmenu. Vydal jsem se tam s několika bratry v čele s bratrem Varnsem. Seděli jsme v jednom kupé, cizí lidé tam nebyli, a tak jsme spolu dlouho hovořili. Otočil jsem se k bratrovi Bohnovi, který několik let pracoval v Rusku jako lékař-homeopat a v minulém roce také navštívil bratry v Bulharsku. Chtěl jsem vědět, kolik stojí cesta do Bulharska. Odpověděl: | Když jsem byl v březnu 1929 ve Wiedenestu, byl jsem znovu pozván na každoroční konferenci do Barmenu. Vydal jsem se tam s několika bratry v čele s bratrem Varnsem. Seděli jsme v jednom kupé, cizí lidé tam nebyli, a tak jsme spolu dlouho hovořili. Otočil jsem se k bratrovi Bohnovi, který několik let pracoval v Rusku jako lékař-homeopat a v minulém roce také navštívil bratry v Bulharsku. Chtěl jsem vědět, kolik stojí cesta do Bulharska. Odpověděl: | ||
| Řádek 1548: | Řádek 1493: | ||
| Prodavač, Turek, byl velmi překvapený, | Prodavač, Turek, byl velmi překvapený, | ||
| - | Často jsme | + | Často jsme museli navštěvovat Turky v jejich domovech a zajímalo je, jak jsem se naučil tento posvátný jazyk. Vyprávěl jsem jim, že jsem 45 let žil v Turkestánu a v mládí jsem 8 let studoval jazyk a Korán, což je velmi překvapilo. |
| - | + | ||
| - | museli navštěvovat Turky v jejich domovech a zajímalo je, jak jsem se naučil tento posvátný jazyk. Vyprávěl jsem jim, že jsem 45 let žil v Turkestánu a v mládí jsem 8 let studoval jazyk a Korán, což je velmi překvapilo. | + | |
| Postupně jsem v rozhovorech přecházel ke svědectví o Ježíši. Přitom jsem se odvolával na Mohameda, jak svědčí v Koránu o Ježíši, Synu služebnice Marie, narozeném bez pozemského otce. Vyprávěl jsem jim o zvěstování anděla Gabriela Marii, že porodí Syna, kterého má nazvat Isá, tedy Ježíš, a který bude požehnáním pro mnohé. Samozřejmě mě ne vždy chápali, ale takový rozhovor „od srdce k srdci“ jim byl blízký a začali mi důvěřovat. Tímto způsobem jsem se snažil ukázat mladým misionářům, | Postupně jsem v rozhovorech přecházel ke svědectví o Ježíši. Přitom jsem se odvolával na Mohameda, jak svědčí v Koránu o Ježíši, Synu služebnice Marie, narozeném bez pozemského otce. Vyprávěl jsem jim o zvěstování anděla Gabriela Marii, že porodí Syna, kterého má nazvat Isá, tedy Ježíš, a který bude požehnáním pro mnohé. Samozřejmě mě ne vždy chápali, ale takový rozhovor „od srdce k srdci“ jim byl blízký a začali mi důvěřovat. Tímto způsobem jsem se snažil ukázat mladým misionářům, | ||
| Řádek 1563: | Řádek 1506: | ||
| Poté, co jsem ho osobně upozornil na pravdu v Inžilu, rozloučili jsme se jako bratři. Zda se ještě někdy u Pána setkáme? Nevím, ale doufám. | Poté, co jsem ho osobně upozornil na pravdu v Inžilu, rozloučili jsme se jako bratři. Zda se ještě někdy u Pána setkáme? Nevím, ale doufám. | ||
| - | |||
| - | Tady je přeložený text do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxe: | ||
| Jednou jsme se vydali do Šumenu, města v centru země, a navštívili pana M., německého misionáře z církevní misie ve Frankfurtu nad Mohanem, kterou vedl profesor Dr. Sch. Tato organizace ne vždy vítala naši svobodnou církevní misijní činnost ve Wiedenestu. Ale tady v Šumenu jsme potkali bratra naplněného Kristovou láskou. Láska Kristova totiž nezná žádné církevní hranice. | Jednou jsme se vydali do Šumenu, města v centru země, a navštívili pana M., německého misionáře z církevní misie ve Frankfurtu nad Mohanem, kterou vedl profesor Dr. Sch. Tato organizace ne vždy vítala naši svobodnou církevní misijní činnost ve Wiedenestu. Ale tady v Šumenu jsme potkali bratra naplněného Kristovou láskou. Láska Kristova totiž nezná žádné církevní hranice. | ||
| Řádek 1590: | Řádek 1531: | ||
| „Mám nejvyšší úctu k Ježíši, Synu Marie. Vždyť dělal a učil jen dobré. Přitom projevil takovou lásku, jakou nikdo na celé zemi. Cítím se jako ti muži, kteří přišli k Jeho učedníkům a řekli: „Chceme vidět Ježíše“ (Jan 12, 21). Ale mezi všemi, o kterých vím, že se nazývají křesťany, jsem Krista neviděl. Nikdo nežije tak, jak učil Ježíš. Například Pán Ježíš zakazuje brát do rukou meč. Ale křesťané vyrábějí ty nejhroznější meče nebo zbraně a používají je proti všem národům, které nechtějí žít tak, jak oni. A láska, o které mluví Ježíš, mezi nimi také není. Evropané nám posílají misionáře a evangelisty, | „Mám nejvyšší úctu k Ježíši, Synu Marie. Vždyť dělal a učil jen dobré. Přitom projevil takovou lásku, jakou nikdo na celé zemi. Cítím se jako ti muži, kteří přišli k Jeho učedníkům a řekli: „Chceme vidět Ježíše“ (Jan 12, 21). Ale mezi všemi, o kterých vím, že se nazývají křesťany, jsem Krista neviděl. Nikdo nežije tak, jak učil Ježíš. Například Pán Ježíš zakazuje brát do rukou meč. Ale křesťané vyrábějí ty nejhroznější meče nebo zbraně a používají je proti všem národům, které nechtějí žít tak, jak oni. A láska, o které mluví Ježíš, mezi nimi také není. Evropané nám posílají misionáře a evangelisty, | ||
| - | To vše jsem vyprávěl drahému panu pastorovi, po čemž se velmi ztišil a zamyslel. Po částečném uzdravení jsem se bohužel musel vrátit do Rustčuku. Tam už mě dlouho čekali. Ubytovali mě u rodiny H. Když jsem přijel do Bulharska, byl bratr H. právě v Konstantinopoli, | + | To vše jsem vyprávěl drahému panu pastorovi, po čemž se velmi ztišil a zamyslel. Po částečném uzdravení jsem se bohužel musel vrátit do Rustčuku. Tam už mě dlouho čekali. Ubytovali mě u rodiny H. Když jsem přijel do Bulharska, byl bratr H. právě v Konstantinopoli, |
| - | + | ||
| - | . Skrze něj jsem se seznámil s jedním metodistickým kazatelem, který vedl v Rustčuku sbor. Pozval mě, abych kázal v jeho kostele. Jelikož členové sboru byli převážně zámožní lidé s dobrým školním vzděláním, | + | |
| „Pane Jantzeni, mluvil jste ve svém kázání o Boží lásce, kterou má pro padlé lidi; a přitom v takovém smyslu, že Bůh se někdy neuvěřitelným způsobem těmto lidem zjevuje a slyší jejich modlitby, což se často jiným lidem zdá neuvěřitelné a nepochopitelné. My s manželkou jsme Boha také poznali v nejtrpčím a nejtěžším okamžiku našeho života. | „Pane Jantzeni, mluvil jste ve svém kázání o Boží lásce, kterou má pro padlé lidi; a přitom v takovém smyslu, že Bůh se někdy neuvěřitelným způsobem těmto lidem zjevuje a slyší jejich modlitby, což se často jiným lidem zdá neuvěřitelné a nepochopitelné. My s manželkou jsme Boha také poznali v nejtrpčím a nejtěžším okamžiku našeho života. | ||
| Řádek 1618: | Řádek 1557: | ||
| Pak nás požádali, abychom shromáždění něco řekli, což jsme s radostí udělali. Mluvili jsme o velké Boží lásce, která se nám dokazuje v Písmu a která podporuje takové vyslyšené modlitby, jak jsme právě slyšeli. Na závěr jsme se zeptali, kdo z posluchačů našel v Ježíši Kristu svého osobního Spasitele, a zvedlo se mnoho rukou. Pak jsme je požádali, aby nám řekli, jak k tomu došli. Tehdy vstal jeden muž a jménem ostatních řekl: „Skrze změněný, lepší život a svědectví truhláře jsme také začali kupovat Nové zákony. Abychom tomu lépe rozuměli, dohodli jsme se, že se budeme dvakrát týdně scházet a číst Písmo. A pak jsme zjistili, že každému člověku je dáno bez prostřednictví kněze nebo Matky Boží modlit se ve jménu Ježíše Krista, a ne tak, jak naši kněží v kostelech. Tak jsme se modlili, aby nás učinil Božími dětmi, jak je napsáno v Janovi 1, 12-13. Vyslyšel naši modlitbu a stali jsme se šťastnými.“ | Pak nás požádali, abychom shromáždění něco řekli, což jsme s radostí udělali. Mluvili jsme o velké Boží lásce, která se nám dokazuje v Písmu a která podporuje takové vyslyšené modlitby, jak jsme právě slyšeli. Na závěr jsme se zeptali, kdo z posluchačů našel v Ježíši Kristu svého osobního Spasitele, a zvedlo se mnoho rukou. Pak jsme je požádali, aby nám řekli, jak k tomu došli. Tehdy vstal jeden muž a jménem ostatních řekl: „Skrze změněný, lepší život a svědectví truhláře jsme také začali kupovat Nové zákony. Abychom tomu lépe rozuměli, dohodli jsme se, že se budeme dvakrát týdně scházet a číst Písmo. A pak jsme zjistili, že každému člověku je dáno bez prostřednictví kněze nebo Matky Boží modlit se ve jménu Ježíše Krista, a ne tak, jak naši kněží v kostelech. Tak jsme se modlili, aby nás učinil Božími dětmi, jak je napsáno v Janovi 1, 12-13. Vyslyšel naši modlitbu a stali jsme se šťastnými.“ | ||
| - | Začali jsme se modlit a mnozí z těchto prostých lidí, muži i ženy, hlasitě vyjadřovali chválu a díky za to, co pro ně Bůh udělal. Měli jsme tak požehnané nedělní ráno, po kterém následovaly stejně požehnané odpolední hodiny. Všichni | + | Začali jsme se modlit a mnozí z těchto prostých lidí, muži i ženy, hlasitě vyjadřovali chválu a díky za to, co pro ně Bůh udělal. Měli jsme tak požehnané nedělní ráno, po kterém následovaly stejně požehnané odpolední hodiny. Všichni se znovu sešli a měli jsme hluboký pocit, že Pán je mezi námi. |
| - | + | ||
| - | se znovu sešli a měli jsme hluboký pocit, že Pán je mezi námi. | + | |
| Večer jsme dva v doprovodu dalších bratrů šli do města a navštívili tureckou čajovnu. Byly rozdány traktáty a já přednesl krátké kázání v turečtině. Rozvinula se obvyklá debata mezi muslimy. | Večer jsme dva v doprovodu dalších bratrů šli do města a navštívili tureckou čajovnu. Byly rozdány traktáty a já přednesl krátké kázání v turečtině. Rozvinula se obvyklá debata mezi muslimy. | ||
| Řádek 1646: | Řádek 1583: | ||
| „S námi bylo zacházeno proti zákonu a chci vás povolat k odpovědnosti, | „S námi bylo zacházeno proti zákonu a chci vás povolat k odpovědnosti, | ||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxe: | + | Pak zvolal: „Hledejte svá práva v Holandsku!“ |
| - | + | ||
| - | Pak zvolal: „Hledejte svá práva v Nizozemsku!“ | + | |
| „Ne! Ale doufám, že se za pár dní uvidíme na ministerstvu v Sofii.“ | „Ne! Ale doufám, že se za pár dní uvidíme na ministerstvu v Sofii.“ | ||
| Řádek 1696: | Řádek 1631: | ||
| Než jsem sehnal vůz, lékař napsal krátký vzkaz vedoucímu kliniky a rozloučil se. Než přišel vůz, který jsem dobře naplnil slámou, aby nemocná mohla pohodlně ležet, rozednilo se. V Lomě ji ihned operovali a za několik týdnů propustili. Opět jsem ji dovezl domů. | Než jsem sehnal vůz, lékař napsal krátký vzkaz vedoucímu kliniky a rozloučil se. Než přišel vůz, který jsem dobře naplnil slámou, aby nemocná mohla pohodlně ležet, rozednilo se. V Lomě ji ihned operovali a za několik týdnů propustili. Opět jsem ji dovezl domů. | ||
| - | Tou dobou jsem zjistil, že její muž, kovář, něco ukradl, a byl proto ve vězení. Když jsem jednou navštívil tu ženu po jejím návratu, zeptala se mě: „Proč jste toho pro mě tolik udělal? Vždyť jste věděl, že vám nemohu zaplatit, protože nemám peníze. Cesta do Lomu a zpět, operace v nemocnici a návštěva lékaře – to všechno muselo stát spoustu peněz.“ Odpověděl jsem: „Pán Ježíš mi | + | Tou dobou jsem zjistil, že její muž, kovář, něco ukradl, a byl proto ve vězení. Když jsem jednou navštívil tu ženu po jejím návratu, zeptala se mě: „Proč jste toho pro mě tolik udělal? Vždyť jste věděl, že vám nemohu zaplatit, protože nemám peníze. Cesta do Lomu a zpět, operace v nemocnici a návštěva lékaře – to všechno muselo stát spoustu peněz.“ Odpověděl jsem: „Pán Ježíš mi přikázal všechno to udělat.“ |
| - | + | ||
| - | přikázal všechno to udělat.“ | + | |
| Nemohla tomu porozumět, bylo to pro ni příliš nepochopitelné. Vzal jsem bulharský Nový zákon a četl jí, jak Pán Ježíš pomáhal mnohým nemocným a těm, kteří byli zlí a plní hříchu. A když se k němu tehdy obrátili, skrze Ducha svatého zažili znovuzrození ve svém srdci a dostali zcela nový charakter. A tento charakter od Ježíše vždy chce konat jen dobro. On nyní žije ve mně a přikázal mi, abych ji dovezl do nemocnice a postaral se o ni. Poslouchala mě s úžasem. Na závěr jsem se s ní ve jménu Ježíše pomodlil a jel domů. | Nemohla tomu porozumět, bylo to pro ni příliš nepochopitelné. Vzal jsem bulharský Nový zákon a četl jí, jak Pán Ježíš pomáhal mnohým nemocným a těm, kteří byli zlí a plní hříchu. A když se k němu tehdy obrátili, skrze Ducha svatého zažili znovuzrození ve svém srdci a dostali zcela nový charakter. A tento charakter od Ježíše vždy chce konat jen dobro. On nyní žije ve mně a přikázal mi, abych ji dovezl do nemocnice a postaral se o ni. Poslouchala mě s úžasem. Na závěr jsem se s ní ve jménu Ježíše pomodlil a jel domů. | ||
| Řádek 1740: | Řádek 1673: | ||
| Brzy jsme stáli před jedním větším domem. Na sloupu visel dvoumetrový kus kolejnice. Jeden mladý muž do ní dřevěnou palicí udeřil, což vydalo ten zvláštní zvuk. „To je náš zvon, hodiny nemáme,“ vysvětlil kazatel. | Brzy jsme stáli před jedním větším domem. Na sloupu visel dvoumetrový kus kolejnice. Jeden mladý muž do ní dřevěnou palicí udeřil, což vydalo ten zvláštní zvuk. „To je náš zvon, hodiny nemáme,“ vysvětlil kazatel. | ||
| - | Zde je překlad do moderní a čtivé češtiny s použitím dokuwiki syntaxi: | + | V domě již sedělo mnoho Cikánů, někteří na lavicích, jiní na zemi, a čekali na nás. Na horním konci místnosti bylo něco jako kazatelna se dvěma židlemi. Vedle ní stála harmonium, za nímž seděl |
| - | + | ||
| - | V domě již sedělo mnoho Romů, někteří na lavicích, jiní na zemi, a čekali na nás. Na horním konci místnosti bylo něco jako kazatelna se dvěma židlemi. Vedle ní stála harmonium, za nímž seděl | + | |
| Když se místnost naplnila, kazatel oznámil píseň. Všichni otevřeli své zpěvníky a zpívali tento chvalozpěv ve svém jazyce. K modlitbě povstali a sundali si čepice. Poté si opět sedli a nasadili čepice. Kazatel přečetl úryvek z Nového zákona, řekl několik slov a předal slovo mně. Mluvil jsem německy a on překládal. | Když se místnost naplnila, kazatel oznámil píseň. Všichni otevřeli své zpěvníky a zpívali tento chvalozpěv ve svém jazyce. K modlitbě povstali a sundali si čepice. Poté si opět sedli a nasadili čepice. Kazatel přečetl úryvek z Nového zákona, řekl několik slov a předal slovo mně. Mluvil jsem německy a on překládal. | ||
| - | Náhle se u vchodových dveří mezi posluchači ozval hluk. Na zemi tam seděla stará | + | Náhle se u vchodových dveří mezi posluchači ozval hluk. Na zemi tam seděla stará |
| Přestal jsem mluvit. Kazatel prošel řadami, popadl kluky jednoho po druhém a vyvedl je ven na ulici. Potom zavřel dveře, vrátil se a já pokračoval. | Přestal jsem mluvit. Kazatel prošel řadami, popadl kluky jednoho po druhém a vyvedl je ven na ulici. Potom zavřel dveře, vrátil se a já pokračoval. | ||
| - | Když jsem skončil, vyzval jsem všechny | + | Když jsem skončil, vyzval jsem všechny |
| Následující ráno mě přišel navštívit metodistický kazatel, aby se se mnou seznámil. Byl to Bulhar, ale mluvil plynně rusky. Říká se, že Bulhaři pocházejí z oblasti Volhy, a proto jsou tyto dva jazyky tak podobné. Jejich předkové se kdysi nazývali Volgari. Jejich hlavním náboženstvím je řeckokatolická víra, podobně jako u Rusů. | Následující ráno mě přišel navštívit metodistický kazatel, aby se se mnou seznámil. Byl to Bulhar, ale mluvil plynně rusky. Říká se, že Bulhaři pocházejí z oblasti Volhy, a proto jsou tyto dva jazyky tak podobné. Jejich předkové se kdysi nazývali Volgari. Jejich hlavním náboženstvím je řeckokatolická víra, podobně jako u Rusů. | ||
| Řádek 1774: | Řádek 1705: | ||
| Ukázal jsem mu 1. Jan 1:6, kde je napsáno, že Bůh je světlo. A dodal jsem, že když se podívá na sebe ve světle Božím, měl by si uvědomit, že je ztraceným hříšníkem, | Ukázal jsem mu 1. Jan 1:6, kde je napsáno, že Bůh je světlo. A dodal jsem, že když se podívá na sebe ve světle Božím, měl by si uvědomit, že je ztraceným hříšníkem, | ||
| - | V té době už byl září a musel jsem odjet. Bratři H. a G. mě doprovodili z Razgradu do Ruse, kde jsem se rozloučil s manželi H. Všichni mě ještě doprovodili k parní | + | V té době už byl září a musel jsem odjet. Bratři H. a G. mě doprovodili z Razgradu do Ruse, kde jsem se rozloučil s manželi H. Všichni mě ještě doprovodili k parníku, který mě odvezl do Orjahova. Tam se se mnou rozloučil bratr K., a přes Lom, Bělehrad, Budapešť a Bratislavu jsem se opět dostal do Vídně, což trvalo čtyři dny. Tam mě s radostí přivítali bratři. Musel jsem tam zůstat ještě několik dní, protože jsem nemohl odmítnout mluvit na některých večerních shromážděních. Byly to požehnané večery. Přes den jsme navštěvovali věřící v jejich domovech. |
| - | + | ||
| - | ku, který mě odvezl do Orjahova. Tam se se mnou rozloučil bratr K., a přes Lom, Bělehrad, Budapešť a Bratislavu jsem se opět dostal do Vídně, což trvalo čtyři dny. Tam mě s radostí přivítali bratři. Musel jsem tam zůstat ještě několik dní, protože jsem nemohl odmítnout mluvit na některých večerních shromážděních. Byly to požehnané večery. Přes den jsme navštěvovali věřící v jejich domovech. | + | |
| Na závěr bych rád zmínil dvě věci. Zaprvé: když jsem na jaře odjel do Bulharska, měl jsem díky Boží milosti v kapse dost peněz. Cítil jsem se jako král. A když jsem na podzim odjížděl, | Na závěr bych rád zmínil dvě věci. Zaprvé: když jsem na jaře odjel do Bulharska, měl jsem díky Boží milosti v kapse dost peněz. Cítil jsem se jako král. A když jsem na podzim odjížděl, | ||
| Řádek 1784: | Řádek 1713: | ||
| Dále je třeba poznamenat, že naši misionáři zůstali až do začátku války v roce 1939 nedotčeni a mohli pracovat velmi požehnaně. Ihned po začátku války byli všichni misionáři z Bulharska odvoláni. Ale podařilo se jim předat svou práci českým, bulharským, | Dále je třeba poznamenat, že naši misionáři zůstali až do začátku války v roce 1939 nedotčeni a mohli pracovat velmi požehnaně. Ihned po začátku války byli všichni misionáři z Bulharska odvoláni. Ale podařilo se jim předat svou práci českým, bulharským, | ||
| - | Z Vídně jsem pokračoval přes Heidelberg do Homburgu, kde mě opět přivítali manželé H. Poté, co jsem několik večerů vyprávěl o všem, co jsem prožil, jsem se vydal do Wiedenestu, kde mě čekalo obzvlášť srdečné přijetí od manželů Varisových a mnoha dalších bratří a sester. Přirozeně i zde jsem několik večerů vyprávěl o svém cestování. Potom jsem se vydal do Nizozemska, kde jsem se opět usadil v bytě u manželů A. | + | Z Vídně jsem pokračoval přes Heidelberg do Homburgu, kde mě opět přivítali manželé H. Poté, co jsem několik večerů vyprávěl o všem, co jsem prožil, jsem se vydal do Wiedenestu, kde mě čekalo obzvlášť srdečné přijetí od manželů Varisových a mnoha dalších bratří a sester. Přirozeně i zde jsem několik večerů vyprávěl o svém cestování. Potom jsem se vydal do Nizozemí, kde jsem se opět usadil v bytě u manželů A. |
| ==== Kapitola 21: Služba svědectvím na mnoha místech ==== | ==== Kapitola 21: Služba svědectvím na mnoha místech ==== | ||
| - | V Arnhemu bylo kvetoucí společenství svobodných křesťanů, | + | V Arnhemu bylo kvetoucí společenství svobodných křesťanů, |
| Protože jsem tehdy ještě slabě ovládal nizozemštinu, | Protože jsem tehdy ještě slabě ovládal nizozemštinu, | ||
| Řádek 1806: | Řádek 1735: | ||
| Kvůli tak nečekanému kroku tento drahý bratr zažil mnoho pronásledování ze strany oficiální církve a dalších lidí. Všechno to však snášel s opravdovou láskou a trpělivostí, | Kvůli tak nečekanému kroku tento drahý bratr zažil mnoho pronásledování ze strany oficiální církve a dalších lidí. Všechno to však snášel s opravdovou láskou a trpělivostí, | ||
| - | Jeho rozhodná činnost a láska a přívětivost, | + | Jeho rozhodná činnost a láska a přívětivost, |
| - | + | ||
| - | otevřely oči. Během následujících dvou let ho následovalo dalších 35 lidí. Pán tak požehnal věrné svědectví tohoto bratra, že dnes je v A. svobodná obec s více než stovkou členů. Totéž se opakovalo o několik let později v rodišti L. de L., kde je dnes také obec se šedesáti pokřtěnými členy. | + | |
| V té době jsme s bratrem Warsem podnikli okružní cestu po celé Německu a Rakousku až do Innsbrucku v Tyrolsku, abychom navštívili mnoho svobodných obcí ve městech a vesnicích. | V té době jsme s bratrem Warsem podnikli okružní cestu po celé Německu a Rakousku až do Innsbrucku v Tyrolsku, abychom navštívili mnoho svobodných obcí ve městech a vesnicích. | ||
| Řádek 1854: | Řádek 1781: | ||
| Viděli jsme v tomto zařízení mnoho dobrého, ale také hodně utrpení. Byly tam domy, kam návštěvníci nesměli vstoupit. Když jsme kolem procházeli, | Viděli jsme v tomto zařízení mnoho dobrého, ale také hodně utrpení. Byly tam domy, kam návštěvníci nesměli vstoupit. Když jsme kolem procházeli, | ||
| - | Opustili jsme toto místo a rozloučili se. Já jsem se vrátil zpět do Nizozemska, kde mě čekala má práce a mnoho pozvání. | + | Opustili jsme toto místo a rozloučili se. Já jsem se vrátil zpět do Holandska, kde mě čekala má práce a mnoho pozvání. |
| ==== Kapitola 23: Nové stvoření ==== | ==== Kapitola 23: Nové stvoření ==== | ||
| Řádek 1860: | Řádek 1787: | ||
| Nyní se musím vrátit o pár let zpět. Myslím, že to bylo v roce 1928, kdy jsem byl pozván jedním dominee z reformované církve. Odjel jsem tam v neděli a kázal v přeplněném kostele. Přenocoval jsem u svých přátel. | Nyní se musím vrátit o pár let zpět. Myslím, že to bylo v roce 1928, kdy jsem byl pozván jedním dominee z reformované církve. Odjel jsem tam v neděli a kázal v přeplněném kostele. Přenocoval jsem u svých přátel. | ||
| - | Там меня настигла просьба одной дамы прийти к ней на чашку чая. Её муж, преподаватель иностранных языков, и она хотят о многом со мной поговорить. Я принял приглашение, но дама была дома одна. Она представилась как фрау де В. и, сияя от радости, рассказала, что вечером была в церкви и слышала мою проповедь. И через это она задумалась и почти пришла в отчаяние. Она просила у Бога милости и прощения, но часами ждала и ничего не получала, | + | Tam mě zastihla prosba jedné dámy, abych k ní přišel na šálek čaje. Její manžel, učitel cizích jazyků, a ona sama chtěli se mnou o mnohém hovořit. Přijal jsem pozvání, ale když jsem dorazil, byla doma jen ona. Představila se jako paní de V. a s radostí mi vyprávěla, že večer byla v kostele a slyšela mé kázání. To ji přivedlo k přemýšlení a téměř k zoufalství. Prosila Boha o milost a odpuštění, ale hodiny čekala a nic nepřicházelo, až se nakonec její manžel začal obávat spolu s ní. Nakonec oba padli na kolena a prosili o milost. A najednou je zaplavilo velké ticho a nepopsatelný klid s plnou jistotou, že všechny jejich hříchy jsou obmyty Krví Ježíše Krista. Od té doby jejich srdce naplňuje mír a toto mi musela sdělit. |
| + | |||
| + | Poté mě požádala, abych navštívil jejího otce, kterému je již 62 let a žije ve své vile v O. Má v L. textilní továrnu, kde den a noc pracuje čtyři sta zaměstnanců. Ačkoliv patří ke striktně reformované církvi, celý život hrozně nadává. A teď se bojí smrti. | ||
| - | И тогда она попросила посетить её отца, которому уже 62 года и который живёт в О. в своей вилле. У него в Л. текстильная фабрика, где день и ночь работают четыреста работников. И хотя он принадлежит к строго реформаторской церкви, | + | Vysvětlil jsem jí, že mohu jít za ním, jen pokud mě sám pozve. Paní de V. to chtěla zařídit. |
| - | Я объяснил ей, что только тогда могу пойти к нему, если он сам меня пригласит. Фрау де В. хотела это устроить. | + | O několik měsíců později jsem obdržel pozvání od mladší sestry paní de V., která mi předala žádost jejího otce: „Otec by se s vámi velmi rád seznámil, protože o vás slyšel mnoho dobrého od pana de V.“ |
| - | Через несколько месяцев я получил приглашение от младшей сестры фрау де В., которая передала мне просьбу её отца: «Отец очень желал бы с Вами познакомиться, потому что слышал о Вас много хорошего от господина де В.» | + | Přijal jsem pozvání. Když jsem dorazil do L., čekala na mě slečna Min P., mladší sestra paní de V. Brzy jsme dorazili k vile. Všiml jsem si, že má společnice začala být nervózní. Nakonec se mě zeptala, jestli mi její sestra něco řekla o jejich otci. Přikývl jsem. Pak řekla váhavě, že si vůbec nedokáže představit, |
| - | Я последовал приглашению. Когда я вышел в Л., фрейлейн Мин П. ждала меня, это была младшая сестра фрау де В. Вскоре мы уже подходили к вилле. Я заметил, что моя спутница стала нервничать. Наконец, она спросила меня, рассказывала ли её сестра что-нибудь об их отце. Я кивнул. Тогда она сказала в нерешительности, | + | V tu chvíli jsme dorazili k vile a vstoupili dovnitř. V jedné místnosti, spíše krásném salonu, mě velmi srdečně přivítala vznešená paní domu. Doprovodila mě na prosklenou verandu, kde seděl její otec a četl noviny. Zavolala: „Otče, přišel pan Jantzen.“ |
| - | В это время мы подошли к вилле и вошли внутрь. В одной комнате, скорее красивом зале, меня очень сердечно встретила степенная хозяйка дома. Она провела меня в стеклянную веранду, где сидел отец и читал газету. Она позвала: | + | „Ó,“ zvolal, „srdečně vítám!“ A své dceři řekl: „Min, běž rychle zpátky a zavři za sebou dveře. Když spolu mluví dva muži, nesmí být žádné ženy nablízku.“ |
| - | «О, воскликнул он, сердечное добро пожаловать!» А дочери сказал: | + | „Ano, otče,“ odpověděla tiše a zmizela. |
| - | «Да, отец,» тихо ответила она и исчезла. | + | Měl jsem se posadit, zatímco on klidně pokračoval ve čtení novin. Pak náhle vzhlédl nad novinami a nečekaně řekl: „Přijel jste z Turecka, kde jste byl misionářem? |
| - | Я должен был сесть, а он, внешне спокойно, | + | „Ne, přijel jsem z Turkestánu.“ |
| - | «Нет, я приехал из Туркестана.» | + | „A kde to je?“ |
| - | «А где это?» | + | „Ještě tisíc kilometrů východně od Turecka.“ |
| - | «Ещё тысячу километров восточнее Турции.» | + | „Takže jste viděl mnohem více ze světa než já.“ |
| - | «Тогда Вы видели гораздо больше в мире, чем я.» | + | „Možná.“ |
| - | «Возможно.» | + | „Pane Jantzene, ve skutečnosti mě to nezajímá. Pozval jsem vás z tohoto důvodu: Jmenuji se P., je mi 62 let a brzy budu muset zemřít, jako každý člověk. Jsem striktně reformovaný a pravidelně dvakrát v neděli chodím do kostela. Když se vybírají příspěvky, |
| - | «Господин Янтцен, | + | Vyskočil a vzrušeně pokračoval: „Vlastně nevěřím, že si se mnou poradíte, protože jsem velmi zvláštní člověk. Ale naše dcera de V. o vás tolik mluvila, že jsem si pomyslel: Tento člověk je neutrální a možná je jedním z teologů, kteří lépe než my chápou duchovní věci. Proto se vás nyní ptám: Opravdu skončím kvůli nadávání a neochotě odpouštět v pekle? Ano nebo ne?! Chci vědět, co si myslíte.“ |
| - | Он вскочил и возбуждённо продолжил: | + | „Pane P., co vám odpovím, nemá žádný význam. Záleží pouze na tom, co o tom říká Bůh ve svém Slově. Vy přece věříte v Boha, ve Jeho Slovo, v Bibli, kterou jistě máte doma.“ |
| - | «Господин П., то, что я отвечу на этот вопрос, не имеет никакого значения. И только то, что об этом говорит Бог в Своём слове, имеет значение. Вы же, наверное, | + | „Já, reformovaný, a nemít Bibli?“ Otevřel dveře a zakřičel: „Min, přines Bibli!“ |
| - | «Мне, реформатору, | + | Dcera přinesla nádhernou Bibli, položila ji před něj na stůl a rychle opět odešla. Poté mi posunul Bibli a řekl: „Není to krásná Bible? Každý den před snídaní z ní čtu celé rodině, jak se patří.“ |
| - | Дочь принесла прекрасную Библию, положила перед ним на стол и опять быстро вышла. Тогда он пододвинул ко мне Библию и сказал: | + | „Ano, je to nádherná Bible,“ řekl jsem a posunul mu ji zpátky, přičemž jsem poznamenal: „Já mám tady svou kapesní Bibli. Teď musíme najít odpověď na váš dotaz.“ |
| - | «Да, это чудесная Библия,» сказал я и, пододвинув ему её обратно, | + | „Cha, cha, cha, podívejte se na to! Biblická hodina? A to v obyčejný všední den?“ |
| - | «Ха, ха, ха, посмотрите-ка! Библейский час? И притом в будничный день?» | + | „Pane P., položil jste mi velmi vážnou otázku, na kterou vám může odpovědět jen Bůh, jak už bylo řečeno. Teď prosím otevřete 6. kapitolu Matouše a přečtěte nahlas verše 12, 14 a 15!“ |
| - | «Господин П., Вы задали мне очень серьёзный вопрос, на который Вам может ответить, | + | Přečetl je. Navrhl jsem mu, aby otevřel ještě další místa a přečetl je, a pak jsem řekl: „Toto je odpověď samotného Boha na váš dotaz. Dále ve 2. Korintským 5:19 se říká: ‚Neboť Bůh v Kristu smířil svět se sebou.‘ Ale smířil se jen proto, že Ježíš řekl: ‚Jak odpustíte lidem jejich přestoupení, tak i On odpustí vám.‘“ |
| - | Он прочёл. Я предложил ему открыть ещё другие места и прочитать их, а потом сказал: «Вот ответ Самого Бога на Ваш вопрос. Кроме того, во 2 Коринф. 5:19 нам говорится: | + | Začal být velmi neklidný a chodil tam a zpět, zatímco jsem pokračoval: „Pane P., jeden Boží člověk, kterého znám (K. A. Flüge), se věnoval studiu Bible a zkoumal, kolikrát Bůh vyzývá člověka: ‚Přijď!‘ Spočítal to asi na 1900krát, z toho více než tisíckrát – velmi vlídně. Pouze dvakrát Bůh říká: ‚Odejdi!‘ Jednou těm, kdo budou odsouzeni v den soudu, a podruhé těm, kdo zde na zemi byli nesmířliví, |
| - | Он сильно забеспокоился и стал бегать взад и вперёд, | + | Na to muž hlasitě zvolal: „Pak jsem odsouzen! Jsem zatracen, jsem zatracen, jsem zatracen!“ |
| - | Тогда этот человек громко воскликнул: «Тогда я осуждён! Я погиб, я погиб, я погиб!» | + | S těmito slovy vběhl do místnosti, kde seděly ženy, a dál křičel ta slova, běhal z jedné místnosti do druhé. Obě ženy seděly a plakaly, až nakonec paní domu řekla: „Ach, pane Jantzene, kdybyste nikdy nepřišel do našeho domu. Můj manžel se zbláznil a ztrácí rozum, jak teď vidíte!“ |
| - | С этими словами он побежал в комнату, где сидели женщины, и продолжал кричать эти слова, бегая из одной комнаты в другую. Обе женщины сидели и плакали, | + | „Drahá paní, získáte zpět manžela, který už nikdy nebude nadávat. Pracuje na něm Duch svatý a On své dílo dělá dobře.“ |
| - | «Дорогая, | + | Ale ona stále opakovala: „Nevěřím vám.“ |
| - | Но она продолжала повторять: «Я Вам не верю.» | + | Mezitím pán znovu vešel do sálu, kde předtím seděl, a zoufale přede mnou padl na kolena a zvolal: „Ó Bože, smiluj se nade mnou, rouhačem, a odpusť mi mé hříchy pro Ježíše!“ A tak se modlil stále znovu. Já se mezitím v duchu modlil, jak to v takových situacích dělávám. A najednou se to stalo! Pro lidský rozum nepochopitelný zázrak! Muž v hlubokém zoufalství, |
| - | В это время господин снова вошёл в зал, где и сидел, и в отчаянии упал передо мной на колени и закричал: «О Боже, смилуйся надо мной, ругателем, | + | Takhle se ještě chvíli modlil, pak vstal a posadil se vedle mě. Poté se překvapeně, ale se šťastnou tváří otočil ke mně a řekl: „Kde jsem byl?“ Podíval se z okna a znovu řekl: „Jak je Boží příroda krásná. Nikdy jsem to předtím neviděl.“ |
| - | Так он молился некоторое время, затем встал и сел рядом со мной. Потом удивлённо, но со счастливым лицом повернулся ко мне и сказал: «А где я был?» Посмотрел в окно и опять сказал: | + | Mezitím nastal večer a byli jsme pozváni ke stolu. Všichni jsme seděli u bohatě prostřeného stolu v tichu. Dámy se také uklidnily. Mluvili jsme velmi málo, jen hostitel několikrát zopakoval: „Ó Bože, jak Ti děkovat za tuto nesmírnou milost!“ |
| - | Между тем наступил вечер, и нас пригласили к столу. Мы все тихо сидели за богато накрытым столом. Дамы тоже успокоились. Разговаривали очень мало, только хозяин несколько раз повторил: «О Боже, как благодарить Тебя за эту огромную милость!» | + | Následujícího rána jsem brzy slyšel, jak se dveře pod mým pokojem otevřely, a když jsem se podíval ven, uviděl jsem pana P., jak odchází. Pomyslel jsem si: „Zůstaň tam, kde jsi. Co tu budu s těmi dámami dělat sám bez něj?“ Bylo zřejmé, že ke mně nebyly příliš vstřícné. |
| - | На следующее утро я уже рано услышал, как этажом ниже, подо мной, открывается дверь, и, взглянув наружу, я увидел выходящего господина П. Я подумал: | + | Zůstal jsem tedy ještě chvíli sám, poté jsem se nasnídal. Krátce poté přišel pan P., bledý, ale klidný. Stručně mě pozdravil, posadil se ke mně a znovu řekl: „Ó Bože, děkuji Ti, že jsem mohl zemřít!“ |
| - | Так я ещё некоторое время оставался в комнате один, затем я позавтракал. Сразу после этого пришёл хозяин, бледный, | + | A nyní vysvětlil: „Pane Jantzene, patnáct let jsem vedl soudní spor proti svému bratrovi, a stál mě tisíce. Nezbytně jsem ho chtěl vyhrát, i když jsem neměl pravdu. Kvůli tomu jsem byl na svého bratra pořád naštvaný. Ale dnes v noci jsem od Boha dostal příkaz jít k němu – bydlí tady blízko – uznat svou vinu, spor ukončit a usmířit se. To jsem nyní splnil. A není to úžasné: po našem usmíření mi bratr řekl, že i on našel Pána a už několik let ví, že je Božím milovaným dítětem. Pak jsme se znovu objali. Ach, jak jsem teď šťastný a jak je mi lehko u srdce!“ |
| - | И теперь он объяснил: | + | Chvíli jsme si ještě povídali, a pak jsem s ním jel do L., asi dvacet minut městskou tramvají. Měl jsem si prohlédnout jeho továrnu. Jezdil tam každý den. Když jsme tam dorazili, přivítal nás jeho syn, vedoucí výroby. Provedl nás po celé továrně. U každého zaměstnance a zaměstnankyně se pan P. zastavil a vyměnil si s nimi několik přátelských slov. Hned jsem si všiml, že toto chování bylo pro majitele zjevně neobvyklé a všechny to udivilo. Bylo však vidět, že se lidem líbí. Dříve mu nikdo nedokázal vyhovět. Vždycky a za každých okolností nadával, ale dnes bylo všechno jinak. Jeho syn si také všiml této změny a s překvapením i odcizením se na mě díval. Nic však neřekl. |
| - | Его дочь Мин была президентом Союза девушек христианской реформаторской церкви. Так как я оставался в их доме ещё несколько дней, потому что господин П. хотел получить ещё дальнейшие наставления в Слове Божием, | + | Jeho dcera Min byla předsedkyní Svazu dívek křesťanské reformované církve. Zůstával jsem v jejich domě ještě několik dní, protože pan P. chtěl získat další poučení z Božího slova. Všiml jsem si, že slečna Min se stala smířlivější. Viděla velkou změnu, která se stala s jejím otcem, a něco to v ní probudilo. Nakonec mě pozvala, abych jednoho večera promluvil v jejich Svazu. Avšak nadešel čas, abych se rozloučil a sloužil na jiném místě. V následujících letech jsme si však s panem P. stále udržovali kontakt. |
| - | Года через три после этих событий я снова получил от него приглашение с просьбой провести урок изучения Библии. И через день после моего прибытия я поехал с ним на фабрику в Л. В трамвае мы сидели друг против друга. Незадолго перед выходом господин П. подтолкнул меня кулаком в грудь и сказал: «Господин Янтцен, недалеко от того места, где я живу, у меня есть давнишний деловой друг, у которого тоже фабрика здесь в Л. Мы почти тридцать лет встречались каждое утро в трамвае и вместе здесь выходили. Несколько дней назад он вот так же подтолкнул меня кулаком в грудь, как я только что, и сказал: " | + | Asi tři roky po těchto událostech jsem od něj znovu obdržel pozvání, abych vedl biblickou hodinu. Den po mém příjezdu jsme jeli spolu do jeho továrny v L. V tramvaji jsme seděli proti sobě. Těsně před vystoupením mě pan P. udeřil pěstí do hrudi a řekl: „Pane Jantzene, kousek od místa, kde bydlím, mám dlouholetého obchodního přítele, který má také továrnu tady v L. Třicet let jsme se téměř každé ráno setkávali v tramvaji a vystupovali spolu. Před několika dny mě stejným způsobem udeřil pěstí do hrudi, jako jsem právě teď já vás, a řekl: 'Pane P., co se s vámi stalo? Za poslední roky jste se hodně změnil. Dříve jste byl pořád nervózní a nikdy jste nedokázal sedět v klidu. A vaše oči vždy vypadaly neklidně, ale teď jsou úplně klidné a vypadáte úplně jinak než dříve.' |
| - | Я не знал сразу, что ему ответить. Но потом я также стукнул его кулаком в грудь и сказал: "Я видел Господа Иисуса!" С этим я убежал и оставил его стоять в растерянности. Но что мог я, раб, сказать этому человеку? Да я и не понял его. Скажите, господин Янтцен, так бывает? Я совсем не нахожу, чтобы я так изменился.» «Господин П., если мир что-то замечает, значит, действительно что-то изменилось.» | + | Nevěděl jsem, co mu hned odpovědět. Ale pak jsem ho taky udeřil pěstí do hrudi a řekl: ' |
| - | И он снял шляпу и громко сказал: «О Ты, непостижимый для меня Бог, как это всё возможно?» — и при этом так громко заплакал, что другие пассажиры остановились и с удивлением посмотрели на нас. Поэтому я его попросил: «Давайте поспешим, а то ещё соберётся народ.» | + | Sundal si klobouk a hlasitě zvolal: „Ó, Ty nepochopitelný Bože, jak je to všechno možné?“ – a při tom se rozplakal tak hlasitě, že ostatní cestující se zastavili a udiveně na nás hleděli. Požádal jsem ho proto: „Pojďme rychle, než se kolem nás shromáždí dav.“ |
| - | Он был так взволнован, что, идя, всё время повторял: | + | Byl tak dojatý, že cestou stále opakoval: „Ó, velký Bože, jak jsi velký ve své lásce a milosti k tak hroznému rouhači, jakým jsem byl po většinu svého života, dokud jsem Tě nepoznal. Jak Ti za to mám poděkovat?“ |
| - | При виде этого неприукрашенного обхождения с Богом моё сердце было глубоко тронуто, особенно при воспоминании сокрушения, которое я пережил вместе с ним. | + | Když jsem viděl toto nepředstírané setkání s Bohem, byl jsem hluboce dojat, zejména při vzpomínce na zlomenost, kterou jsme spolu prožili. |
| - | Через тотальное перерождение этого человека, мои повторявшиеся посещения и часы изучения Библии, | + | Díky naprosté proměně tohoto muže, mým opakovaným návštěvám a hodinám biblického studia se jeho manželka se mnou smířila; stejně tak i jeho dcera Min. Pan P. žil ještě více než deset let. |
| - | В своей своеобразной простой манере он всё время молился за своих пятерых сыновей и дочерей, которые, | + | Ve své osobité jednoduchosti se stále modlil za svých pět synů a dcer, kteří – kromě Min – byli všichni ženatí. |
| - | Один из сыновей, Ян, поступил так, как блудный сын в Евангелии. Он получил от отца свою долю, отправился в Америку и там исчез. Его родители и братья с большими усилиями продолжали его искать. Но напрасно! Этот Ян особенно лежал на сердце у отца. | + | Jeden ze synů, Jan, se zachoval jako marnotratný syn z evangelia. Od otce dostal svůj podíl, odešel do Ameriky a tam zmizel. Jeho rodiče a bratři ho s velkým úsilím hledali, ale marně! Tento Jan ležel otci zvláště na srdci. |
| ---- | ---- | ||
| - | За три дня до его смерти я еще раз был у господина П. Он жаловался, что Ян уже восемь лет не даёт о себе знать. И опять молился: «О, всемогущий Бог, приведи Яна домой еще до моей смерти!» | + | Tři dny před jeho smrtí jsem pana P. ještě jednou navštívil. Stěžoval si, že Jan se neozval už osm let. Znovu se modlil: „Ó, všemohoucí Bože, přiveď Jana domů ještě před mou smrtí!“ |
| - | Вечером я уехал домой. И только я уехал, как мне потом объяснили, в комнату отца зашел Ян и поприветствовал его. Отец совершенно спокойно поприветствовал его и сказал: «Ну, Ян, всё-таки ты вернулся, | + | Večer jsem odjel domů. A hned po mém odjezdu, jak mi bylo později řečeno, Jan vstoupil do otcova pokoje a pozdravil ho. Otec ho zcela klidně přivítal a řekl: „Tak, Jane, přece jsi nakonec přišel. Věděl jsem, že přijdeš, protože ti musím říct, že jsem našel Pána Ježíše Krista. A teď mohu k Němu v klidu odejít. Jane, odpusť mi to, co bylo mezi námi špatné.“ |
| - | «Отец, именно потому я и приехал сюда из Америки. Я хотел поделиться с вами, родители, братья и сёстры, что я там нашёл Господа Иисуса. Простите мне все несчастья, которые я доставил вам.» | + | „Otče, právě proto jsem přijel z Ameriky. Chtěl jsem vám, rodičům, bratrům a sestrám říct, že jsem tam našel Pána Ježíše. Odpusťte mi všechno neštěstí, které jsem vám způsobil.“ |
| - | Ещё две ночи Ян сидел у постели отца, что другие дети делали уже две недели, и потом отец спокойно и в полном мире уснул. Мне сообщили об этом по телефону, | + | Dvě noci ještě Jan seděl u otcově posteli, což ostatní děti dělaly už dva týdny, a pak otec pokojně a v naprostém míru usnul. Bylo mi to sděleno telefonicky a zúčastnil jsem se pohřbu. |
| - | После этого я еще несколько дней оставался в доме и так познакомился с Яном. Он рассказал мне, как отец в простоте говорил с Богом и при этом всегда благодарил и молился за всех своих детей и внуков, а также за «старика русского», которого Господь поставил на его жизненном пути, который потерял в той ужасной стране всех своих шестерых женатых детей и внуков, | + | Poté jsem zůstal několik dní v domě a tak jsem se seznámil s Janem. Vyprávěl mi, jak otec jednoduše mluvil s Bohem a při tom vždy děkoval a modlil se za všechny své děti a vnoučata, stejně jako za „toho starého Rusa“, kterého mu Pán postavil do cesty a který v té strašné zemi ztratil všech svých šest ženatých dětí a vnoučat, které tolik miluje a proto velmi trpí... |
| - | Года через два покаялась и жена господина П., после чего она стала очень кроткой. Она прожила ещё несколько лет счастливо в своей семье и почила в мире. | + | Asi dva roky po této události se i manželka pana P. obrátila a stala se velmi pokornou. Prožila ještě několik let šťastně se svou rodinou a odešla v pokoji. |
| - | Самый младший сын хотел, как он мне сказал, ещё вкусить все блага мира. Он был женат. Через несколько лет он неожиданно приехал ко мне на автомобиле. С сияющими глазами он вошёл в квартиру и сказал: «Отец Янтцен, теперь я тоже нашёл Господа. Я должен был Вам сказать об этом незамедлительно, ведь Вы так много старались за меня. Здесь мне больше нечего делать, и я сразу же уезжаю домой.» | + | Nejmladší syn chtěl, jak mi řekl, ještě okusit všechny radosti světa. Byl ženatý. O několik let později za mnou nečekaně přijel autem. Se zářivýma očima vstoupil do mého bytu a řekl: „Otče Jantzene, teď jsem také našel Pána. Musel jsem vám to ihned sdělit, protože jste se o mě tolik snažil. Tady už nemám co dělat, a hned zase jedu domů.“ |
| - | Мы вместе благодарили Господа, и после того как он ещё попил чаю, он опять радостно поехал за сто километров домой. | + | Společně jsme poděkovali Pánu, a poté co vypil šálek čaje, radostně odjel sto kilometrů domů. |
| - | Время от времени меня посещали фрейлейн Мин с братом А. Они до сих пор оставались в реформаторской церкви, но А. не чувствовал себя там на месте. Тогда я сказал им: | + | Čas od času mě navštěvovala slečna Min s bratrem A. Stále zůstávali v reformované církvi, ale A. se tam necítil doma. Řekl jsem jim: |
| - | «Дорогие мои, Господь Иисус спас нас, а не церковь. И Сам Господь Иисус не был церковным. Церкви создали позже люди совсем на человеческий манер. Потому существует так много направлений и разделений. Один поэт сказал: " | + | „Moji milí, Pán Ježíš nás zachránil, ne církev. A sám Pán Ježíš nebyl církevní. Církve založili později lidé po svém. Proto existuje tolik směrů a rozdělení. Jeden básník řekl: ' |
| - | ====Глава | + | ==== Kapitola |
| - | Все эти годы я также посещал соседние страны. В С., где работал брат К., меня ожидали каждый год дважды. Там с течением времени были созданы четыре свободноцерковные общины. Я много раз ездил в Австрию и Швейцарию и мог принимать участие во многих международных конференциях, прежде всего в Виденесте. В 1935 году я получил приглашение на миссионерскую конференцию в Голландии. Когда я приехал в это местечко С., то увидел, что раньше здесь был замок, перестроенный для проведения конференций. Руководящий домине очень приветливо встретил меня и предложил одну из нескольких сотен комнат. | + | V průběhu let jsem navštívil i sousední země. V S., kde pracoval bratr K., jsem byl očekáván dvakrát ročně. Časem zde vznikly čtyři svobodné církevní obce. Mnohokrát jsem cestoval do Rakouska a Švýcarska a mohl jsem se účastnit mnoha mezinárodních konferencí, především ve Wiedenestu. V roce 1935 jsem obdržel pozvání na misionářskou konferenci v Nizozemí. Když jsem dorazil do této malé obce S., uviděl jsem, že zde kdysi stál zámek, který byl přestavěn pro účely konference. Vedoucí dominee mě velmi přátelsky přivítal a nabídl mi jeden z několika set pokojů. |
| - | Войдя на следующее утро в огромный конференц-зал, я увидел, | + | Když jsem následující ráno vstoupil do velkého konferenčního sálu, spatřil jsem již shromážděné čtyři stovky dominee a kolem dvou set studentů teologie. Sál byl tak velký, že by se tam vešly ještě další stovky lidí. |
| - | Председательствовал один домине реформаторов, и он же сказал вступительное слово. Он объявил цель данной конференции. Многие руководители миссий различных церковных направлений Нидерландской Индии | + | Předsedajícím byl jeden dominee reformované církve, který pronesl úvodní slovo. Vysvětlil cíl této konference. Mnozí vedoucí misijních společností z různých církví Holandské Indie (dnešní Indonésie) přijeli s obavami a dotazy ohledně roztříštěnosti církví ve své domovině, která značně komplikuje misijní práci na poli. Každý misionář tam přijíždí |
| - | Потом слово взяли руководители миссионерских обществ, | + | Poté vystoupili vedoucí misijních společností a všichni mluvili ve stejném duchu. Také dodali, že museli uzavřít mnoho misijních stanic, protože neměli dostatek peněz na udržení misionářů. Katolíci a muslimové by se tomu mohli smát. |
| - | Руководители, директора, | + | Ředitelé, profesoři a další zástupci misijních škol měli další stížnost: „Ale co máme dělat, když církve nepřispívají penězi do misijní pokladny?!“ |
| - | Один открыто признался, что у них | + | Jeden z nich otevřeně přiznal, že mají dluh ve výši |
| - | Я сидел молча и думал: «А зачем меня сюда позвали?» Я же не принадлежал ни к одной из церквей, но был лишь терпимым чужестранцем в этой стране. Рядом со мной сидел господин М., член парламента, который был мне известен из Арнхема, | + | Seděl jsem tiše a přemýšlel: „Proč mě sem vlastně pozvali?“ Já totiž nepatřil k žádné církvi, byl jsem jen tolerovaným cizincem v této zemi. Vedle mě seděl pan M., člen parlamentu, kterého jsem znal z Arnhemu jako pravého křesťana. Také byl členem jednoho z podpůrných výborů založených ministrem S., o kterém se ještě zmíním. Pan M. pracoval |
| - | На третий день конференции было названо моё имя | + | Třetího dne konference zaznělo mé jméno |
| - | Я не могу описать моё тогдашнее состояние; ведь передо мной сидели высокие теологи и доктора, церковные власти и представитель Её величества королевы Вильгельмины, барон доктор фон А... Я внутренне призвал Господа и просил Его о мудрости и мужестве. Затем я взошёл на кафедру и сказал приблизительно следующее: «Уважаемые господа, так как многие меня здесь не знают, то я хотел прежде представиться; хотел бы рассказать, кто я и откуда прибыл. Это необходимо знать, чтобы правильно понять мои ответы на ваши вопросы.» | + | Nemohu popsat svůj tehdejší stav; přede mnou totiž seděli významní teologové a doktoři, církevní autority a také zástupce Jejího Veličenstva královny Vilemíny, baron doktor von A... V duchu jsem vzýval Pána a prosil Ho o moudrost a odvahu. Pak jsem vystoupil na kazatelnu a řekl přibližně toto: „Vážení pánové, protože mě zde mnoho z vás nezná, chtěl bych se nejdříve představit; povědět vám, kdo jsem a odkud jsem přišel. Je to nutné k tomu, abyste správně pochopili mé odpovědi na vaše otázky.“ |
| - | После того как я кратко рассказал историю моей жизни и моё обращение, обратив внимание на возрождение Иоанна | + | Poté, co jsem stručně vylíčil svůj životní příběh a své obrácení, s důrazem na znovuzrození podle Jana 3:3 a 1: |
| - | «Как дитя Божие, имеющее причастие к Божественной натуре через Святого Духа, я был послан любовью Божией в мусульманские народы, чтобы простыми словами, как говорит Павел в 1 Коринф. 2: | + | „Jako Boží dítě, které je skrze Ducha Svatého účastníkem Boží podstaty, jsem byl vyslán Boží láskou mezi muslimské národy, abych prostými slovy, jak říká Pavel v 1. Korintským |
| - | Таким образом, | + | Tímto způsobem jsem patnáct let působil mezi různými národy Východu |
| - | До тех пор, пока большевистское правительство не покончило со всеми этими добрыми начинаниями, я никогда не испытывал финансовых затруднений, | + | Dokud sovětská vláda nezničila všechna tato dobrá počínání, nikdy jsem nezažil finanční potíže, navzdory mnoha cestám. Vždy jsem měl dostatek výtisků evangelií v různých jazycích, které jsem mohl rozdávat. Kromě toho moje rodina nikdy nestrádala. To zde říkám k Boží slávě. |
| - | Поэтому я обращаюсь к вам, к студентам и будущим миссионерам, с таким советом: сперва вы должны стать действительными свидетелями Иисуса Христа, | + | Proto se obracím na vás, studenty a budoucí misionáře, s takovou radou: nejprve se sami musíte stát skutečnými svědky Ježíše Krista a Boží láska se musí podle Římanům |
| - | Теперь я повернулся к сидящим передо мной домине. У многих были красные от возмущения лица. Им я сказал: | + | Poté jsem se otočil k dominee před sebou. Mnozí z nich měli rozčilené rudé tváře. Řekl jsem jim: |
| - | «Многоуважаемые господа, здесь никто не в состоянии оспорить ту истину, которую я высказал. Но есть один выход. Господин председатель, Вы просили у меня совета. Вот, слушайте мой совет: мы все должны покаяться и упасть на колени, воззвать к Богу о милости и жить по Его совету и для Его благоволения. Тогда всё будет хорошо.» | + | „Vážení pánové, nikdo zde nemůže zpochybnit pravdu, kterou jsem právě vyřkl. Ale existuje jedno řešení. Pane předsedo, žádal jste mě o radu. Poslouchejte tedy mou radu: všichni se musíme kát a padnout na kolena, volat k Bohu o milost a žít podle Jeho rady a pro Jeho přízeň. Pak bude vše v pořádku.“ |
| - | Когда я сошёл с кафедры, то подумал про себя: «Теперь горе мне!» Потому что, как минимум, | + | Když jsem sestoupil z kazatelny, pomyslel jsem si: „Teď je po mně!“ Nejspíš mě z tohoto sálu vyvedou. Předseda však vyzval mého souseda: „Pane M., člen parlamentu, jste na řadě.“ |
| - | Господин М. встал, нерешительно прошёл несколько шагов, затем повернулся и спокойным, | + | Pan M. vstal, nejistě udělal několik kroků a pak se otočil a klidným, silným hlasem prohlásil: „Vážení pánové, nemám mnoho co dodat. Těch pár slov mohu říci odsud. Plně se připojuji ke slovům a radě pana Ivanova a podepisuji se pod vše, co řekl. Protože to je pro mě jediná cesta.“ S těmito slovy si sedl. Jak jsem ve svém srdci děkoval Pánu, když jsem se těžkým krokem a s ještě těžším srdcem vracel na své místo. Ale slovo člena parlamentu mělo v této zemi velkou váhu. Předseda poté oslovil dalšího řečníka: „Vaše Excelence, pane barone doktore von A., nyní máte slovo jako zástupce královny Nizozemí.“ |
| - | Барон взошёл на кафедру и сказал: «Уважаемые господа! Я стою здесь перед вами как многолетний генерал-губернатор Нидерландской Индии и говорю от имени Её величества, нашей королевы. После всего того, что я слышал в эти дни, я, к сожалению, | + | Baron vystoupil na kazatelnu a řekl: „Vážení pánové, stojím před vámi jako dlouholetý generální guvernér Holandské Indie a mluvím jménem Jejího Veličenstva, |
| - | Но скажите сами, что делать правительству? Что делают миссионеры, когда приезжают, каждый со своей церковью под мышкой? Прежде всего каждый старается изучить язык той местности, где находится миссионерская станция. Но это само собой разумеется. Но затем, вместо того чтобы делать так, как требует апостол Павел и, как нам только что напомнил господин Иванов, | + | Ale řekněte mi sami, co má vláda dělat? Co dělají misionáři, když přijíždějí, každý se svou církví pod paží? Nejprve se každý snaží naučit jazyk daného regionu, kde je misijní stanice, což je samozřejmé. Ale pak místo toho, aby jednali, jak požaduje apoštol Pavel a jak nám právě připomněl pan Ivanov, zapojují se do politických sporů. Se svou učeností učí lidi, jak mají jednat se svými protivníky. Ale rozdíly mezi jednotlivými kmeny jsou často velmi velké a začínají spory, které často končí vraždami a ničením. A my, jako vláda, se musíme starat o klid a pořádek. To zažíváme příliš často. |
| - | Если теперь вы, уважаемые господа, дадите мне ваше честное слово, что ничего подобного в будущем не произойдёт, тогда я, как представитель правительства, | + | Pokud mi nyní, vážení pánové, dáte své čestné slovo, že se podobné věci v budoucnu nebudou opakovat, pak vám jako zástupce vlády dávám své čestné slovo, že vláda bude plně chránit své misionáře.“ |
| - | Со словами «Я всё сказал» он оставил кафедру. После этой речи была продолжительная пауза. Но меня никто не попросил выйти, как я опасался, | + | S těmito slovy opustil kazatelnu. Po jeho projevu nastala dlouhá pauza. Nikdo mě však nevyzval k odchodu, jak jsem se obával. Místo toho ke mně přicházeli mnozí teologové a studenti, obklopili mě a velmi uctivě mi kladli různé otázky. Abych odpověděl na všechny otázky, musel bych zůstat ještě několik dní. Ale druhý den jsem odjel, protože mě čekala další pozvání. |
| - | ==== Глава | + | ==== Kapitola |
| - | Незадолго до начала войны я получил приглашение от одного профессора в Ден Хааг. Он просил меня рассказать его студентам о Средней Азии и притом о «стране, населении, традициях и обычаях». В назначенный день я поехал в тот город и вскоре стоял перед большой аудиторией студентов. | + | Krátce před začátkem války jsem obdržel pozvání od jednoho profesora z Haagu. Požádal mě, abych svým studentům povyprávěl o Střední Asii, a to o „krajině, |
| - | И я в духе взял их с собой в путешествие за 9000 километров от Ден Хаага через Берлин, Москву, Самару, Оренбург в Туркестанский Ташкент. Затем я коротко рассказал о геологических и погодных условиях того края, пользуясь географической картой. | + | V duchu jsem je vzal s sebou na cestu dlouhou 9 000 kilometrů z Haagu přes Berlín, Moskvu, Samaru, Orenburg až do Taškentu v Turkestánu. Stručně jsem popsal geologické a klimatické podmínky tohoto regionu a použil jsem přitom mapu. |
| - | Показывая указкой города, реки и горы, я приводил своих слушателей к отдельным местам, | + | Ukazovátkem jsem upozorňoval na města, řeky a pohoří a vedl své posluchače k místům s mimořádným zájmem, přičemž jsem sdílel různé poznatky o životě a zvycích obyvatel. |
| - | В последней лекции я перешёл к тому, чтобы сказать личное свидетельство: | + | V poslední části přednášky jsem se rozhodl přejít k osobnímu svědectví: |
| - | «В 1905 году я совершенно особым образом познал Господа Иисуса. Хотя я, если посмотреть снаружи, и раньше уже был довольно порядочным христианином, как и многие в вашей стране. Но затем в моей жизни наступил такой момент, когда Бог открыл мои глаза через Своего Духа. Я понял, что из-за моих грехов я был потерянным человеком в глазах Бога. И тогда я упал перед Ним на колени и молил Его о милости, чтобы Он во имя Иисуса простил мои грехи. Бог услышал мою молитву и дал мне через Святого Духа свидетельство, что я стал дитём Божиим. Теперь я знал, что до сих пор не был христианином по воле Божией. Но теперь я стал другим человеком, исполненным любовью Иисуса Христа. И она побудила меня идти к мусульманам и принести им Евангелие об Иисусе Христе. Я мог совершать этот труд многие годы и часто видел славу Божию, когда Он несчастных людей делал счастливыми. Потому что теперь они знали, что являются детьми Божиими, ибо Святой Дух открыл им это.» | + | „V roce 1905 jsem velmi zvláštním způsobem poznal Pána Ježíše. Ačkoliv jsem byl na první pohled docela spořádaným křesťanem, jako mnozí ve vaší zemi, přišel v mém životě moment, kdy mi Bůh skrze svého Ducha otevřel oči. Uvědomil jsem si, že kvůli svým hříchům jsem byl ztracený člověk v Božích očích. Tehdy jsem padl před Ním na kolena a prosil o milost, aby mi ve jménu Ježíše odpustil mé hříchy. Bůh vyslyšel mou modlitbu a skrze Ducha svatého mi potvrdil, že jsem se stal Božím dítětem. Nyní jsem věděl, že jsem dosud nebyl křesťanem podle Boží vůle. Ale nyní jsem se stal novým člověkem, naplněným láskou Ježíše Krista. A právě tato láska mě vedla k tomu, abych šel k muslimům a přinesl jim evangelium o Ježíši Kristu. Mohl jsem tuto službu vykonávat mnoho let a často jsem viděl Boží slávu, když proměňoval nešťastné lidi ve šťastné. Protože nyní věděli, že jsou Božími dětmi, protože jim to Duch svatý zjevil.“ |
| - | Рассказав это моим слушателям, а они слушали очень внимательно, я спросил: | + | Když jsem to svým posluchačům vyprávěl, všichni naslouchali velmi pozorně. Zeptal jsem se, zda má někdo z nich toto svědectví, |
| - | «Господин Янтцен, в этом месте не разрешается так говорить. Мы же не в церкви или на уроке катехизиса. Но я уверен, что и здесь есть дети Божии, потому что все студенты крещёные и после изучения катехизиса приняты членами церкви.» | + | „Pane Jantzen, tady není vhodné takto mluvit. Nejsme v kostele nebo při hodině katechismu. Jsem si však jistý, že zde jsou Boží děti, protože všichni studenti jsou pokřtění a po studiu katechismu přijati za členy církve.“ |
| - | На это я ответил громко: «Господа, господин профессор сказал мне, что здесь такой разговор и такой вопрос неуместны. А я всё равно считаю, что это самый главный вопрос для каждого человека здесь на земле. Потому что здесь нужно решить, напрасно ли умер за меня Иисус Христос, Сын Божий, потому что я не прислушиваюсь к Его Духу. Если я действительно не слушаюсь Его голоса, тогда горе мне. Но если я послушен и полностью отдаю себя Ему, Он даёт мне свидетельство, что я дитя Божие, и вписывает моё имя в Свою большую Семейную Книгу. | + | Na to jsem odpověděl nahlas: „Pánové, pan profesor mi řekl, že tento rozhovor a taková otázka nejsou zde vhodné. Já však stále věřím, že toto je ta nejdůležitější otázka pro každého člověka na zemi. Zde totiž musíme rozhodnout, zda za mě Ježíš Kristus, Boží Syn, zemřel zbytečně, protože neposlouchám Jeho Ducha. Pokud opravdu neposlouchám Jeho hlas, běda mi. Ale pokud jsem poslušný a zcela se Mu odevzdám, dává mi svědectví, že jsem Boží dítě, a zapíše mé jméno do své velké Rodinné knihy. |
| - | Многие годы моей жизни я был миссионером и знаю, что Господь скоро отзовёт меня. Но именно это знание, что я скоро не увижу больше ваших внимательных глаз, побудило меня говорить так. Иначе бы я не имел покоя. Поэтому я в заключение прошу вас всех, позаботьтесь о том, чтобы Святой Дух всем вам скоро дал свидетельство, что вы действительно стали детьми Божиими.» | + | Mnoho let svého života jsem byl misionářem a vím, že Pán mě brzy povolá. A právě toto vědomí, že už nikdy neuvidím vaše pozorné oči, mě přimělo takto promluvit. Jinak bych neměl klid. Proto vás všechny na závěr prosím, postarejte se o to, aby vám Duch svatý brzy dal svědectví, že jste skutečně Božími dětmi.“ |
| - | Господин профессор отпустил меня очень вежливо и предупредительно. Я подумал: «Так, этот тебя больше никогда не пригласит», и поехал домой. Но всё же год спустя я снова получил от того же самого профессора очень сердечное приглашение приехать в Ден Хааг, чтобы ещё раз говорить перед студентами. Это меня очень удивило. Я вышел перед его домом, как он мне его описал. Он уже заметил меня и открыл дверь. При этом из него забило фонтаном: «Господин Янтцен, теперь я вас понимаю, потому что Бог говорил со мной тогда, когда после непродолжительной болезни Он забрал мою жену. Я тогда сидел один со всеми своими детьми и не знал, что делать. В своём отчаянии я стал молиться, как никогда раньше, чтобы получить утешение и силу. И так Бог стал моим Отцом.» | + | Pan profesor se se mnou rozloučil velmi zdvořile a ohleduplně. Pomyslel jsem si: „Tak, ten tě už nikdy nepozve,“ a jel jsem domů. Ale o rok později jsem od stejného profesora obdržel srdečné pozvání, abych znovu přijel do Haagu a promluvil ke studentům. To mě velmi překvapilo. Přišel jsem před jeho dům, jak mi popsal. Už si mě všiml a otevřel dveře. A jakmile jsem vkročil, nadšeně se rozvyprávěl: „Pane Jantzen, nyní vám rozumím, protože Bůh ke mně promluvil, když po krátké nemoci vzal mou ženu. Tehdy jsem zůstal sám se všemi svými dětmi a nevěděl jsem, co dělat. Ve své beznaději jsem se začal modlit, jak jsem to nikdy předtím nedělal, abych nalezl útěchu a sílu. A tak se Bůh stal mým Otcem.“ |
| - | При этом признании по его щекам текли слёзы. И когда я снова стоял перед его студентами, я мог свободно и беспрепятственно говорить так, как это мне лежало на сердце и давалось свыше. | + | Při tomto přiznání mu po tvářích stékaly slzy. Když jsem znovu stál před jeho studenty, mohl jsem mluvit otevřeně a svobodně tak, jak mi to leželo na srdci a jak mi to bylo dáno shůry. |
| - | Тема была такой же, как и в прошлом году: «Страны и народы Средней Азии.» Но теперь я главным образом касался миссии и всего, что с ней связано. Распрощался я в уверенности, что нашим общением руководил Господь. | + | Téma bylo stejné jako loni: „Krajiny a národy Střední Asie.“ Nyní jsem se však zaměřil především na misi a vše, co s ní souvisí. Rozloučil jsem se s přesvědčením, že naše setkání vedl Pán. |
| - | В другой раз меня пригласили на конференцию студентов-теологов, чтобы поговорить с ними об «истинной теологии». Кратко всё обобщив, я закончил: «Собственно, | + | Jednou mě pozvali na konferenci teologických studentů, abych s nimi pohovořil o „skutečné teologii“. Stručně shrnuto, zakončil jsem takto: „Vlastně nejsem vzdělaný teolog. Veškeré mé poznání Boha, což znamená teologie, vychází hlavně z mého skutečného modlitebního společenství s Bohem. Ve všech otázkách dostávám od Něho rady podle Jeho vůle. Skrze znovuzrození jsem se stal Božím dítětem. Bůh se stal mým Otcem podle slova z Jana 1: |
| - | В своём первом реферате я говорил о «страховании жизни» и именно на примере Рим. 8:16, что «Сей Самый Дух свидетельствует духу нашему, что мы дети Божии». Это сказано утвердительно, а не так, как можно слышать здесь с кафедры: | + | Přednáška vzbudila řadu otázek a já měl možnost na ně odpovídat. Jednou ze studentek byla mladá žena kolem třiceti let, která se mě zeptala: „Můj otec, který je také kazatelem, mě vždy nabádá k modlitbě. Modlím se každý den, jako to dělal Daniel. Třikrát denně jdu do své podkrovní místnosti, otevřu okno a modlím se směrem na východ. Dělám to už mnoho let, ale stále necítím tu jistotu v srdci. Proč to tak je?“ |
| - | «Мой отец, который тоже служит домине, тоже всё время направляет меня к молитве. Я должна молиться каждый день, как это делал Даниил. И так я три раза в день иду в свою чердачную комнату, открываю окно и молюсь на восток. Я делаю это уже многие годы, но до сих пор не познала в своём сердце этой жизненной уверенности. Почему так?» | + | Odpověděl jsem: „Brání vám vaše vlastní spravedlnost. Je velmi pravděpodobné, že svými modlitbami jste ještě Boha nedosáhla. Neboť Bůh je světlo, jak čteme v 1 Jan 1:5. Ten, kdo skutečně předstupuje se svou modlitbou před Boha, uvidí v Jeho světle nejprve sám sebe a odhalí, jak je nespravedlivý, |
| - | Я ответил: | + | A tento život má živého Ducha, stejně jako všichni lidé mají svého ducha. Avšak tento Duch je Božím Duchem, Duchem Svatým. A ten si bere takto znovuzrozeného člověka do svého vlastnictví a dává mu svědectví, že je Božím dítětem, díky čemuž se srdce člověka naplní hlubokým mírem a velkou radostí. A pak Svatý Duch vylévá do srdce člověka Boží lásku a on se stává novým stvořením. |
| - | И эта жизнь имеет живой Дух, как имеют дух все люди. Но тот Дух есть Божий Дух, Святой Дух. И Он завладевает, таким образом, | + | Vše, co jsem zde řekl, není teoretická, |
| - | Поэтому всё, что я здесь сказал, — это совсем не теоретическая, а практическая теология. Это истина, | + | Na závěr jsem také poukázal na biblické místo v Izajáši 57:15, kde je napsáno: „Bydlím na výsostech a na svatém místě, také však se zkroušenými a pokornými duchem, abych oživil ducha pokorných a oživil srdce zkroušených.“ |
| - | В заключение я ещё указал на место Писания в Исаии 57:15, где написано: | + | O týden později jsem obdržel pozvání od otce té dívky, abych promluvil v jeho církvi. Dokonce mě požádal, abych u něj přenocoval. Brzy jsem si všiml, že chtěl především vědět, v čem spočívá pojištění života křesťana. Hodně komunikoval s německými teology a pastory a sám byl starším presbyterem a významnou osobností. |
| - | Неделей позже я получил от отца этой девушки приглашение говорить в его церкви. Он даже просил меня пожить у него. Вскоре я заметил, что он хотел знать прежде всего, в чём заключается, собственно, страхование жизни христианина. Он много общался с немецкими теологами и пасторами и сам был старшим пресвитером и высокопоставленной личностью. | + | Kostel byl plný lidí. Kázání bylo dobře přijato. Zdálo se, že to bylo tím, že jsem vždy měl sklon mluvit ke svým posluchačům od srdce k srdci, z každodenního života a pro život, bez teologických výrazů či cizích slov. Pod pojmem „ze života“ myslím svůj život s Bohem a zkušenosti, |
| - | Церковь была полна народа. Также хорошо воспринималась проповедь. Видимо, | + | Všechny ty roky to oslovovalo srdce posluchačů, stejně tak to bylo i nyní. Čím déle jsem mluvil, tím pozornější byli posluchači. Proč? Cítili, že s nimi mluví někdo, kdo jim rozumí a soucítí s nimi. Ne jako vysoce vzdělaný teolog, který stojí vysoko nad nimi, takže se ani neodváží položit otázku, a který, ač mluví o Bibli, není z každodenního života posluchačů. Alespoň tak mi to říkali mnozí „farníci“ této země. |
| - | И все эти годы это доходило до сердец слушателей, | + | Po bohoslužbě jsme ještě dlouho seděli s panem starším presbyterem. Ale otázku o pojištění života už více neotevřel. Následujícího rána se se mnou velmi tiše a zdvořile rozloučil. |
| - | После «служения» мы ещё долго сидели с господином старшим пресвитером вдвоём. Но вопроса о застрахованной жизни он больше не касался. На следующее утро он очень тихо и вежливо попрощался со мной. | + | Jednou jsem se setkal s jedním duchovním, který se lišil od všech, které jsem dosud poznal. Tento duchovní žil ve velké vesnici, k níž patřil zámek s upraveným statkem. Majitelem zámku byl baron. |
| - | Но однажды я познакомился с одним домине, который отличался от всех, известных мне до сих пор. Этот домине жил в большом селе, к которому прилегал замок с ухоженным поместьем. Хозяином замка был барон. | + | Když jsem přijal pozvání tohoto duchovního promluvit v jeho kostele, přivítali mě velmi srdečně. Bylo mu už přes sedmdesát let, ale vypadal jako šedesátiletý. V tomto kostele sloužil už padesát let. Po krátkém rozhovoru mě vzal do kostela, který byl neobyčejně krásný. Poté, co mi vše ukázal, musel jsem vystoupit na kazatelnu. Sedl si na jedno z nejvzdálenějších míst a já měl mluvit. Tak zkoušel můj hlas, dokud nezazněl správně. |
| - | Когда я последовал приглашению этого домине говорить в его церкви, | + | Večer byl kostel plný. Shromáždění zpívalo píseň a duchovní přednesl vroucí, vřelé úvodní slovo, jaké jsem nikde jinde neslyšel. A i na posluchačích bylo vidět, že zde vládne jiný duch. S obvyklým tichým povzdechem: „Pane, teď mluv Ty a zachraň svou čest, aby se nešťastní lidé stali šťastnými nyní i navždy!“ jsem vystoupil na kazatelnu. A Duch Svatý udělal svou práci dobře. To jsme poznali následujícího dne. |
| - | Вечером церковь была полной. Община спела гимн, и домине сделал одухотворённое, | + | Druhý den během snídaně řekl duchovní: „Bratře Jantzene, nabízím vám, abyste tu zůstal ještě dva dny a navštívil se mnou členy církve v jejich domovech.“ |
| - | На другой день во время завтрака домине сказал: «Брат Янтцен, я предлагаю вам остаться здесь ещё на два дня и посетить со мной членов церкви по домам.» | + | Souhlasil jsem a tak jsme dva dny od rána do večera byli na návštěvách. Pro mě bylo obzvláště pozoruhodné, |
| - | Я согласился, и так мы два дня с утра до вечера были на посещениях. И для меня примечательно было наблюдать, как приветливо все встречали домине. Особенно дети, встречая нас на улице, бежали навстречу с радостным «дедушка домине» и бросались ему на руки, при этом он каждому ребёнку говорил что-то дружелюбное. Я подумал: какая чудесная атмосфера. Такого я ещё нигде не видел. В каждом доме все, и взрослые в том числе, приветствовали его как «дедушку домине». И он ко всем обращался доверительно на «ты». Везде чувствовалась истинная любовь, с которой ему шли навстречу, и он тоже воздавал любовью. | + | Rozhovory nebyly jen o každodenních záležitostech, ale často i o duchovních otázkách. Přitom jsem si všiml, jaký dopad mělo slovo, které jsem předešlý večer kázal. Mezi dalšími jsme navštívili i starého zahradníka v zámku, který pracoval pilně na zahradě se svou lopatou. Když jsme k němu přistoupili, duchovní ukázal na něj se zářícím, plným lásky pohledem a řekl: „Bratře Jantzene, tento bratr byl padesát let, co jsem zde, mou pomocí, kterou mi dal Bůh. I nyní je mým pomocníkem!“ |
| - | Беседы были не только о повседневных делах, но часто и о духовных вопросах. При этом я заметил, что имело воздействие и слово, проповеданное мною вечером. Среди других мы посетили и старого садовника в замке, усердно работавшего в саду своей лопатой. Подойдя к нему, домине показал на него с сияющим, | + | Starý zahradník stál poněkud zmateně a ukázal prstem vzhůru, když řekl: „Dobrý den, dědečku duchovní, dobrý den, bratře Jantzene.“ Vyměnili jsme si několik slov a pokračovali dál. Poté mi duchovní vyprávěl, že všechna ta léta zahradník vedl nedělní školu a vyučoval mládež katechismu. A mládež ho velmi uznává. |
| - | Старый садовник стоял несколько растерянно и, показав пальцем вверх, сказал: | + | Za tři roky tento milý člověk odešel do vyššího domova, oplakáván celým společenstvím. |
| - | Года через три этот милый человек ушел в высшую обитель, оплаканный всей общиной. | + | Jednou mě navštívili čtyři velmi vznešení pánové. Pán za volantem byl jeden z mých starých přátel, který mě pravidelně navštěvoval jednou za měsíc, ačkoli bydlel velmi daleko. Tentokrát přivezl svého duchovního a dva církevní starší. Všichni čtyři patřili k nejpřísnější reformované církvi. Mezi reformátory zde existují čtyři směry, které všechny vycházejí z Kalvína a tím přísně dodržují učení o předurčení nebo predestinaci. Jelikož můj přítel o mně řekl něco ostatním pánům, chtěli se se mnou osobně seznámit. První otázka duchovního zněla: jak jste se stal misionářem mezi muslimy v Turkestánu? |
| - | Однажды меня посетили четыре очень благородных господина. Господин за рулем был одним из моих старых друзей, который регулярно посещал меня один раз в месяц, хотя жил очень далеко. На этот раз он привез своего домине и двух церковных старост. Все четверо принадлежали к самой строгой реформированной церкви. Среди реформаторов здесь имеются четыре направления, которые все опираются на Кальвина и тем самым строго придерживаются учения предопределения или предназначения. Так как мой друг кое-что рассказал обо мне другим господам, они захотели познакомиться со мной лично. Первый вопрос домине звучал так: как вы попали миссионером к мусульманам в Туркестан? | + | Co nejstručněji jsem vyprávěl svůj životní příběh, přičemž jsem hlavně zdůraznil úžasné Boží vedení. Mimo jiné jsem řekl, že bych se pravděpodobně nestal misionářem, kdybych v srdci neměl svědectví, že jsem Božím dítětem, a kdybych nebyl naplněn Boží láskou.“ |
| - | Как можно короче, | + | Bohužel pro zastánce učení o předurčení je svědectví o příslušnosti k Božím dětem a znovuzrození dle 3. kapitoly Jana naprosto neznámé. Především vyučují desatero a nerozumí tomu, že podle Římanům 10:4 je Kristus „konec zákona“. |
| - | К сожалению, | + | Stejně nepochopitelné pro duchovní a církevní starší zůstaly Boží zázraky v mém životě i mnohé vyslyšené modlitby. Nechápali, jak jsem mohl, bez církevního úřadu, pokřtít tolik Božích dětí ponořením, |
| - | Такими же непостижимыми для домине и церковных старост остались чудеса Божии в моей жизни, а также множество услышанных молитв. Им было совершенно непонятно, как я, не имея церковного сана, крестил так многих детей Божиих и притом по Рим. 6:4 погружением, а не кроплением. | + | Během našeho rozhovoru jsem měl stále potřebu opakovat o svobodné milosti skrze Ježíše Krista, milosti, kterou jsem sám zakusil, a pánové byli čím dál tišší. Nakonec si duchovní stěžoval, že v důsledku okupace během války lidé morálně upadli natolik, že mnozí už do kostela nechodí, a chtěl vědět, co si myslím o obnově církve. |
| - | Так как в нашей беседе у меня было побуждение все время повторять о свободной благодати через Иисуса Христа, благодати, которую я пережил на себе самом, господа становились все тише и тише. Наконец, | + | Na to jsem odpověděl, že na takovou otázku nemohu odpovědět jednoduše, ale že odpověď může dát sám Pán skrze své slovo. Pokud duchovní souhlasí, odpovím písemně. Souhlasil a všichni čtyři se rozloučili. |
| - | На это я возразил, | + | Náš rozhovor trval čtyři hodiny. O týden později jsem mu poslal slíbenou odpověď: požádal jsem ho, aby si přečetl celou 25. kapitolu proroka Jeremiáše. K tomu jsem přidal přibližně toto: |
| - | Наша беседа продолжалась четыре часа. Через неделю я послал ему обещанный ответ на его вопрос: | + | „Domnívám se, že 2. část 29. verše v této kapitole se týká naší doby, protože Hospodin Bůh soudí národy. |
| - | «Я считаю, что 2-я часть 29 стиха в этой главе подразумевает наше время, потому что Господь Бог судит народы. | + | Katastrofa, která podle 32. verše přijde zdaleka, je podle mého přesvědčení bolševismus, |
| - | Бедствие, которое по 32 стиху придет издалека, это, по моему убеждению, большевизм, | + | Proto, vážený pane duchovní, pokud věříme v pravdivost Bible, pak víme, co můžeme očekávat. Samozřejmě nás mrzí, že tak hrozné časy přišly právě za nás, ale není pochyb o tom, že jsme do nich vstoupili. To, co prožíváme a vidíme, už nevyžaduje víru: jsou to fakta! |
| - | Поэтому, уважаемый господин домине, если мы верим в истинность Библии, | + | Kam zmizely všechny ovce a pastýři Východu? Obnova skutečně věřících nastala, ale příliš pozdě. Po třiceti letech bolševismu zůstalo jen málo pastýřů a málo oveček. A co vše museli prožít, než je konečně osvobodila smrt! To vše nelze popsat. Pravděpodobně jste také četl některé zprávy uprchlíků v novinách, které dokazují to, co zde píši.“ |
| - | Куда девались вся паства и пастыри Востока? | + | Na můj dlouhý dopis jsem obdržel krátkou děkovnou odpověď, v níž se duchovní už k tématu nevrátil. Uplynul rok. Byl jsem překvapen, když jsem si přečetl v novinách, že tento duchovní stanul před nejvyšším soudem církevního synodu a musel odpovídat za to, že po určitou dobu kázal „o svobodné milosti v Kristu pro všechny, kdo ho přijímají“, což bylo v rozporu s pevnou dogmatikou církve. Jeho církev s 5000 členy se rozdělila. Duchovní K. musel projít velmi těžkým obdobím. |
| - | На мое длинное письмо я получил короткий благодарственный ответ, в котором домине больше не касался своего вопроса. Прошел год. И я был немало удивлен, | + | ==== Kapitola 26: Pomoc v nouzi ==== |
| - | ==== Глава 26: Помощь в нужде ==== | + | V roce 1931 jsem obdržel pozvání do Hilversumu. Ministr S., který mě někde slyšel, a jistý profesor G. chtěli založit výbor vzájemné pomoci pro trpící křesťany v Rusku. Měl jsem být členem výboru a svým svědectvím vzbudit zájem o situaci v Rusku. Vypravil jsem se tam a výbor byl založen. |
| - | Это было, кажется, | + | Protože se této práce ujali ministr a profesor, nebylo těžké zapojit duchovní z různých církví a mnohé bohaté lidi. K tomuto účelu byly po celém městě zakládány místní výbory. Před založením každého výboru jsem přednesl zprávu, po níž následovaly dary pro trpící křesťany v Rusku. Tak jsem cestoval s hlavním tajemníkem panem Št. po celém Nizozemí, a tímto způsobem vzniklo mnoho podvýborů ve městech i vesnicích. Vedení zůstalo vždy v rukou místních obyvatel, kteří shromažďovali prostředky a předávali je dál. |
| - | Так как этой работой занялись министр и профессор, | + | S pomocí těchto prostředků byly přes ruský „Torgsin“ v Moskvě do Ruska přepraveny balíky s potravinami za mnoho tisíc guldenů. V lednu 1936 byla tato akce zakázána ruskou vládou. Děkovné dopisy příjemců svědčí o tom, že balíky byly úspěšně doručeny na místo určení. |
| - | С помощью этих средств через русский «Торгсин» в Москве в Россию были переправлены посылки с продуктами на многие тысячи гульденов. В январе 1936 года эта акция была запрещена российским правительством. Благодарные письма получателей свидетельствуют о том, что посылки благополучно поступали на места. | + | Ale na tomto místě se musím trochu vrátit zpět. Na začátku prosince 1929 se v Berlíně konala jedna z obvyklých konferencí. Krátce před jejím ukončením jsem si přečetl v novinách, že z Ruska uprchly tisíce mennonitů, kteří se částečně usadili v Hammersteinu a částečně v Hamburku. Jejich ochrany se tehdy ujal prezident Hindenburg. |
| - | Но на этом месте я должен немного возвратиться назад. В начале декабря 1929 года в Берлине состоялась одна из обычных конференций. Незадолго перед ее окончанием я прочитал в газете, что из России выехали тысячи менонитов, которые остановились частью в Хаммерштейне, частью в Гамбурге. На их защиту тогда встал президент Хинденбург. | + | Tato zpráva ve mně vzbudila velké obavy. Následujícího dne jsem se ihned vydal do Hammersteinu, |
| - | Это сообщение вызвало у меня большое беспокойство. Сразу же на следующий день я поехал в Хаммерштейн, чтобы посмотреть, | + | Zůstal jsem několik dní se svými milovanými Turkestánci a každý večer jsme se shromažďovali v jedné velké tělocvičně. Pod tlakem a zarmoucený jsem se vrátil do Hamburku, abych pokračoval v pátrání v uprchlickém táboře. Ale i to bylo marné. Smutný jsem se vrátil do Nizozemí, do Arnhemu. |
| - | Я на несколько дней остался со своими любимыми туркестанцами, и мы каждый вечер проводили в одном большом спортзале вечерние собрания. Подавленный и удрученный, я вернулся в Гамбург, чтобы продолжить там поиски в лагере беженцев. Но и это было напрасно. Печальный, я опять вернулся в Голландию, | + | Následující jaro, v roce 1930, se v Lipsku konala konference, na které se zúčastnil i bratr Broadbent s několika bratry ze svobodných církevních obcí Anglie. Na konci konference mě bratr Broadbent požádal, abych s ním navštívil několik severoněmeckých obcí. Nejprve jsme dorazili do Hamburku. Odtud jsme navštívili uprchlický tábor v Möllnu, kde bylo mnoho mennonitů. Všude probíhala shromáždění. |
| - | Следующей весной, в 1930 году, в Лейпциге состоялась конференция, где принимал участие и брат Бродбент с некоторыми братьями из свободноцерковных общин Англии. В конце конференции брат Бродбент попросил меня посетить вместе с ним некоторые северогерманские общины. Так мы прежде всего прибыли в Гамбург. Оттуда мы посетили лагерь беженцев в Мёльне, где было много менонитов. Везде проводились собрания. | + | Mnoho mennonitů z tohoto tábora bylo s pomocí MCC přemístěno do Brazílie, někteří do Kanady. Ale vdova po Abrahamu Jantcenovi zůstala; kvůli jejím nezletilým dětem jí nebylo umožněno odejít k sestře do Kanady. Opustila tábor a pracovala poblíž Hamburku v jednom dětském útulku. Bratr Broadbent znal paní Jantcenovou dobře z Turkestánu, a proto jsme ji chtěli navštívit. Setkali jsme se s shrbenou a vyčerpanou ženou, která pracovala až za své síly. Děti Artur a Herman byly ještě školáky a matka musela tvrdě pracovat, aby zaplatila za byt a jídlo. Nejstarší dcera také pracovala v dětském útulku a dostávala pouze stravu a ubytování. Snažili jsme se vdovu povzbudit, jak jen to šlo, a bratr Broadbent jí také finančně pomohl. Navštívili jsme ještě obce v Brémách, Bremerhavenu a Emdenu a poté jsme se vrátili zpět. |
| - | Многие менониты из этого лагеря были с помощью М.К.К. переправлены в Бразилию, | + | O rok později jsem obdržel dopis od ženy mého syna Abrahama z Turkestánu. Tehdy dopisy ještě neprocházely cenzurou. Napsala: „Před třemi měsíci Abrahama zatkli jako kontrarevolucionáře. Hrozně ho mučili. Nakonec ho zavřeli do sklepa s vodou, kde voda sahala až po hrudník. Čtvrtý den ho odtamtud vyvedli a zastřelili...“ |
| - | Год спустя я получил письмо от жены моего сына Абрама из Туркестана. Тогда письма еще не проходили цензуру. Она писала: | + | V předchozích letech Abraham také pracoval v misii, svědčil na shromážděních o svém Spasiteli a sloužil věřícím slovem. Po něm zůstala manželka, čtyři synové a dcera. Jak jsem se dále dozvěděl, jeho žena a děti musely pracovat pro bolševiky jako otroci. |
| - | В предыдущие годы Абрам тоже работал в миссии, | + | V dopise byl přiložen malý kousek papíru – Abrahamova rozloučení pro mě. Tužkou stručně napsal, proč ho zavřeli do sklepa. Těchto pár slov mi trhalo srdce..., stále je mám u sebe, ale nechci je zde uvádět... |
| - | В письме был приложен небольшой клочок бумаги — прощальные слова моего сына Абрама для меня. Карандашом он кратко записал, почему его бросили в подвал. Эти несколько слов разрывали мое сердце..., они сохранились у меня, но я не хочу их здесь приводить... | + | Když jsem si přečetl jeho slova i slova mé snachy (ještě se mě snažila utěšit), omdlel jsem od bolesti. Nevím, jak dlouho jsem ležel v bezvědomí. Když jsem se konečně probral, zavřel jsem dveře a tři dny jsem nemohl jíst. Nakonec jsem vstal, něco málo pojedl a odjel do Alphen, k bratru de G., který mi byl velmi blízký, abych u něj několik dní strávil v tichém společenství. |
| - | Прочитав его слова и слова моей невестки (она еще пыталась меня утешить), | + | Pro mě to bylo velmi přínosné. Brzy jsem se však vrátil do svého osamělého bytu v Arnhemu. Ale po krátké době mi bratr de G. napsal, že si vzal dovolenou, aby se mnou jel do Německa, a že mi to bude asi prospěšné. Následující ráno jsem měl být v 9:00 na nádraží. Vše proběhlo podle plánu. Nejprve jsme jeli do Wiedenestu, do biblické školy, kterou velmi chtěl poznat. Samozřejmě nás velmi srdečně přivítal bratr Warns a všichni ostatní. |
| - | Для меня это было очень хорошо. Но вскоре я опять вернулся в свою одинокую квартиру в Арнхеме. Но через короткое время брат де Г. написал мне, что взял отпуск, чтобы съездить со мной в Германию, и что мне это, наверное, | + | Když jsem následující ráno seděl s bratrem Warnsem sám v jeho kanceláři, |
| - | Когда я на следующее утро сидел один с братом Варнсом в его кабинете, | + | Odpověděl jsem: „Drahý bratře Warnsi, vidím, že neznáš holandské bratry. Řeknou mi: ' |
| - | Я ответил: | + | Se sestrou Jantcenovou jsem o tom také mluvil a ona, samozřejmě, také nevěděla, co dál. |
| - | С сестрой Янцен я также поговорил об этом, и она, естественно, тоже не знала выхода. | + | Bratr de G. a já jsme zůstali ve Wiedenestu ještě několik dní, protože se mu tam velmi líbilo, a my jsme si užívali milosti společenství s dalšími Božími dětmi. Mě však stále tížila bolest po synu Abrahamovi. Všichni se mě snažili utěšit, ale rána byla stále příliš čerstvá. Nakonec jsme museli pokračovat, |
| - | Брат де Г. и я остались в Виденесте еще на несколько дней, потому что брату там очень понравилось, | + | Před odjezdem mě bratr Bohn vzal stranou a řekl: „Bratře Jantcene, chci ti něco říct. Myslím, že bys měl vzít sestru Jantcenovou s sebou do Holandska a oženit se s ní. Dokud ještě můžeš cestovat, všude tě vítají s radostí. Ale jednou zestárneš a zeslábneš, kdo se o tebe postará? Věřím, že vás Pán spojil, abyste žili jeden pro druhého.“ |
| - | Перед отъездом брат Боун отозвал меня в сторону и сказал: «Брат Янтцен, | + | Po vyslechnutí jsem se velmi vylekal a rozrušil, až se bratr Bohn zeptal: „Ztrácíš rozum?“ Ale pak pokračoval klidně a rozvážně: |
| - | Услышав это, я сильно испугался, | + | Byl jsem zmatený a řekl jsem: „Zahrnu to do modlitby.“ Byla to jeho poslední slova. |
| - | Но у меня, как говорится, голова пошла кругом. «Возьми в молитву то, что я тебе сказал», | + | V Liebenzellu jsme zůstali několik dní, poté jsme se vydali do Metzingenu, kde se kdysi pastor Blumengart setkal s Božími i ďábelskými skutky. Jeho kniha o těchto událostech je možná známá mnoha čtenářům. Tam se děly velké zázraky a znamení a mnozí nemocní byli uzdraveni. |
| - | В Либенцелле мы пробыли несколько дней, и затем поехали в | + | Když jsme tam byli, proslavil se tam ještě jiný člověk. Mám na mysli Fritze Stangera, známého jako otec Stanger. Byl velkým pijákem, ale pak se obrátil. Stal se modlitebníkem, |
| - | Метлинген, где в свое время пастор Блюменгарт пережил великие дела с дьяволом и с Богом. Его книга об этих событиях, наверное, знакома многим читателям. Там происходили большие чудеса и знамения и совершалось много исцелений больных. | + | Ke všem lidem se obracel tykáním ve württemberském nářečí, což často znělo velmi zvláštně. Když jsme tam byli, přišla žena s bolestmi ledvin a silně sténala. Pohlédl na ni a řekl: „Děvče, odkud zase přicházíš? |
| - | Когда мы были там, другой человек заставил говорить о себе подобным образом. Я имею в виду Фритца Штангера, обычно называемого отцом Штангером. Он был большим пьяницей, а потом пришел к обращению. Так он стал молитвенником, через которого многие получили помощь и здоровье. На те средства, которые люди ему отдавали, | + | Bratr de G. se tam cítil velmi dobře, zatímco já jsem neustále vzdychal: „Pane, ukaž mi svou vůli a řekni mi, co mám dělat se sestrou Jantcenovou a jejími dětmi.“ Vnitřně jsem měl velký odpor k sňatku, zvláště s ohledem na svůj smutek. A navíc mi bylo 64 let. V celé této vnitřní bitvě jsem došel k tomu, že jsem mohl říci: „Pane, pokud je to Tvá vůle, abychom byli spojeni, byť jen kvůli dětem, pak položím na Tvůj oltář svou svobodu jako vdovec. Protože Ty to chceš! Ale pak se musíš o nás postarat!“ |
| - | Ко всем людям он обращался на «ты» и говорил на вюртембергском диалекте, что часто звучало очень своеобразно. Когда мы были у него, пришла одна женщина, | + | Když jsme se vrátili do Wiedenestu, řekl jsem to sestře Jantcenové a dal jí tři dny na rozmyšlenou. Museli jsme se vrátit do Holandska, protože dovolená bratra de G. končila. Po třech dnech přišla sestra Jantcenová do mého pokoje a sdělila mi o svém vnitřním boji. Ale také všechno vložila do Božích rukou a řekla: „Ano.“ |
| - | Брат де Г. чувствовал себя там очень хорошо, в то время как я все время вздыхал: | + | Společně jsme tedy šli k bratru Warnsovi a oznámili mu naši dohodu, na což on i všichni ostatní ve Wiedenestu reagovali s velkou radostí. S bratrem de G. jsme se vrátili do Holandska, kde jsem zařídil vstupní dokumenty pro matku a její tři děti. Brzy poté dorazili do Holandska o měsíc později jsme byli oddáni. Bratři a sestry pro nás uspořádali velkolepou oslavu v naší kapli „Elim“, kde bylo mnoho hostů. Dva chlapci, Artur a Herman, se dostali do dobrých škol, a Zuzana se stala kvalifikovanou zdravotní sestrou. Pán se o všechno postaral, protože při svatbě jsem neměl vůbec žádné peníze. Takže jsem mohl jen říci: „Postarej se o nás, Pane!“ A On to stále dělá ve své milosti. |
| - | Когда мы вернулись в Виденест, | + | Na začátku této kapitoly jsem psal o výboru vzájemné pomoci pro trpící křesťany v Rusku. Prostřednictvím ruského obchodního domu „Torgsin“ byla pomoc poskytnuta mnoha lidem. Tak jsem mohl poslat balík své sestře do Ak-Mečeti a svým šesti vdaným dětem, a také mnoha obyvatelům deseti mennonitských vesnic v Turkestánu. |
| - | Тогда мы вместе пошли к брату Варису и сообщили ему о нашем взаимном согласии, чему он и все виденестцы очень обрадовались. Мы с братом де Г. вернулись в Голландию, где я приготовил въездные документы для матери с её тремя детьми. Вскоре после этого все они прибыли в Голландию, | + | Ale v únoru 1935 jsem dostal dopisy od svých blízkých, kteří psali o nových problémech. Stálo v nich: „Drahý bratře Jantcene, tady nastaly nové časy. Pokud to bude takto pokračovat, Ak-Mečet nevydrží dlouho.“ |
| - | В начале этой главы я писал о комитете взаимопомощи для страдающих христиан России. Через российский торговый дом «Торгсин» помощь была оказана многим людям. Так я смог послать посылку своей сестре в Ак-Мечеть и своим шестерым женатым детям, а также многим жителям десяти менонитских сел в Туркестане. | + | Začátkem listopadu přišel další dopis, ale z úplně jiného místa poblíž Stalinabadu, |
| - | Но в феврале 1935 года я получил письма от своих близких, которые писали о новых проблемах. В них стояло: | + | Během cesty jsme nemohli vystoupit z vagónů, ani se nadýchnout čerstvého vzduchu. Ve vagónech bylo takové horko, že při příjezdu na místo bylo mezi námi jedenáct mrtvých, které bylo třeba rychle pohřbít. Tito lidé zemřeli žízní a všichni jsme byli více či méně nemocní a polohladoví. Nejhorší ale byl stálý pláč našich ubohých dětí: „Mami, dej mléko, mami, mami, dej chleba.“ A k tomu ještě sténání trpících starců. To je nesnesitelné a všechny modlitby se zdají zbytečné. |
| - | В начале ноября опять пришло письмо, но из совсем другого места вблизи Сталинабада, т. е. севернее хребта Гиндукуш. Там было написано: | + | Drahý bratře, kdyby všichni milí tam v Nizozemí slyšeli tyto steny byť jen hodinu, jistě by našli způsob, jak poslat našim dětem a starcům konzervované mléko a něco podobného. Pomoz nám, jak jen můžeš!“ A tak jsem seděl s tímto dopisem a nevěděl, co dělat. Pokladna našeho výboru byla téměř prázdná, bylo v ní jen asi dvě stě guldenů. V zoufalství jsem se obrátil na emigrační výbor mennonitů, na R. Gortera, starého známého, který také mnoho udělal pro náš rozptýlený lid. Lítostivě řekl, že mi nemůže pomoci, protože i jeho pokladna je prázdná; nedávno přesunuli do Ameriky čtyři sta rodin, které se dostaly do Harbinu v Číně. Tehdy jsem řekl své ženě: „Musíme padnout na kolena a modlit se, protože nemohu uvěřit, že naši blízcí musí zemřít hladem bez jakékoliv pomoci.“ |
| - | Во время поездки нам нельзя было выходить из вагонов, | + | A tak jsme se dva dny modlili: „Ó Pane, Ty jsi tak bohatý a mocný, smiluj se a pomoz zachránit tyto nešťastné před smrtí hladem.“ |
| - | О, дорогой брат, если бы все дорогие там, в Голландии, хоть один час слышали эти стоны, тогда обязательно нашли бы возможность прислать для наших детей и стариков консервированное молоко и ещё что-нибудь подобное. Помоги нам, как только можешь!»И вот я сидел с этим письмом и не знал, что делать. Касса нашего комитета была почти пуста, там было всего около двухсот гульденов. В своей беспомощности я обратился в эмиграционный комитет взаимопомощи мепонитов, к Р. Гортеру, одному старому знакомому, | + | Pak přišel pošťák a předal nám převod peněz ze Švýcarska. Když jsem otevřel obálku, kromě dopisu tam byly dvě bankovky po tisíci guldenech. Odesílatelka, jedna mennonitka, kterou jsem poznal před rokem při cestě po Švýcarsku, napsala: „Drahý bratře Jantcene! Jak víte, pracuji zde na poště. Včera jsem dostala od jednoho neznámého člověka tyto dvě bankovky po tisíci guldenech s přiloženým dopisem. Prosím, přečtěte si ho a budete vědět, co dělat. Se srdečným pozdravem, paní Gerberová.“ |
| - | Так мы молились два дня. «О Господь, Ты так богат и могуществен, умилосердись и помоги спасти этих несчастных от голодной смерти.» | + | V přiloženém dopise stálo: „Vážená paní Gerberová, před několika lety jsem strávil dovolenou v Holandsku. Včera jsem náhodou našel starou peněženku z té cesty s těmito penězi a pomyslel jsem si: co mám dělat s těmito cizími penězi? Vzpomněl jsem si, že loni jsme měli kazatele, bývalého misionáře v Turkestánu, |
| - | И тогда пришел почтальон и передал нам денежный перевод из Швейцарии. Когда я открыл конверт, там, кроме письма, лежали две бумажки по тысяче гульденов. Адресат, | + | Dopis nebyl podepsán. A tak jsme tam seděli s mou drahou životní družkou, ohromeni touto vyslyšenou modlitbou, a znovu jsme chválili Boha, který už tolikrát slyšel naše modlitby v našem tak neklidném životě. |
| - | В приложенном письме было написано: | + | Hned jsem se posadil a rozdělil tyto dva tisíce guldenů tak, aby vzniklo 85 balíků. Od sestry jsem věděl, že z Ak-Mečeti bylo na nové místo přesunuto 85 lidí. Ostatní pravděpodobně odvezli jinam. |
| - | Письмо было без подписи. И вот мы сидели с моей дорогой спутницей жизни, пораженные этой удивительной услышанной молитвой, | + | Těchto 85 balíků obdrželi 24. prosince toho roku, v posvátnou noc! |
| - | Я тут же сел и разделил эти две тысячи гульденов так, чтобы получилось | + | V polovině února 1936 jsem dostal |
| - | Эти 85 посылок были получены ими 24 декабря того же года, в святую ночь! | + | Prosili mě, abych předal těm, kdo pomohli, co pro ně tato pomoc znamenala. Protože do té doby, v důsledku toho hrozného přestěhování, |
| - | К середине февраля 1936 года я получил 85 благодарственн ых писем, где каждый благодарил по-своему. В них было написано: | + | To byly poslední zprávy, které jsem odtamtud dostal přímo. Jak jsem se radoval, když jsem později dostal zprávu od bratra Rempela, že jim přece jen poslali koně, voly a zemědělské nástroje. Co se s nimi stalo, nikdo neví. Dnes můžeme říci jediné: modleme se za ty hrdiny z Ak-Mečeti! |
| - | Они просили передать помогавшим, что для них значила эта помощь. Потому что к тому времени, в результате того ужасного переезда, ещё многие умерли от голода. Голод продолжался как раньше, так и теперь. | + | Zdálo se, že je rok 1940, když jsem dostal dopis od jednoho z našich příbuzných, |
| - | Такими были последние сообщения, которые я получил прямо оттуда. Как я радовался, когда позже получил сообщение от брата Ремпеля, что всё-таки послали им лошадей, быков и сельскохозяйственные орудия. Что с ними стало, никто не знает. Сегодня мы можем сказать одно: будем молиться за тех героев из Ак-Мечети! | + | Psali mi z uprchlického tábora v Gronau, kam se nakonec dostali a čekali na přesun k příbuzným do Kanady. Některé rodiny už v roce 1935 uprchly na koních z Aulie-Aty přes Tien-šan do čínského Turkestánu. Bylo jich patnáct rodin, mezi nimi i naši příbuzní, kteří po mnohatýdenní cestě, vyčerpaní až k smrti, našli útočiště na dvou stanicích v Sin-ťiangu. Jedna stanice patřila norským protestantským misionářům, druhá katolíkům. Ale po několika letech tam přišli bolševici a způsobili hrozné krveprolití. Říká se, že zahynulo asi 170 000 lidí, mezi nimi i všichni muži z těchto patnácti rodin. Ženy a děti našly útočiště na misionářských stanicích. Tyto stanice nebyly zasaženy, protože patřily cizím státům. |
| - | Шёл уже, кажется, 1940 год, когда я получил письмо от одного нашего родственника, | + | Ale ani tam ženy nebyly v bezpečí. Ještě jednou uprchly a v hadrech, vyčerpané, se dostaly do Urumči, asi 400 km na východ. Tam nerozhodně stály na ulici, neschopné říct ani jedno čínské slovo, dokud si jich nevšimli někteří Evropané. Najednou se jich v čisté dolnoněmčině zeptali, kdo jsou a odkud přišly. Ukázalo se, že to byli muži z MCC. Ženy jim vyprávěly svůj příběh. |
| - | Он писал мне из лагеря беженцев в Гронау, | + | Tak se dostaly do dobrých rukou. Zabezpečili je vším potřebným a poté, co se trochu zotavily, je přepravili na dvoukolových kárách podél jižní hranice Mongolska přes Peking do Šanghaje. Později se odtud s pomocí MCC dostaly do Kanady. Mezi nimi byly i tři naše neteře. |
| - | Но и там женщины не были в безопасности. Они ещё раз бежали и, в лохмотьях, | ||
| - | Так они попали в добрые руки. Их обеспечили всем необходимым, | + | ==== Kapitola 27: Svědek mého Pána ==== |
| - | ==== Глава 27: Свидетель моего Господа ==== | + | V letech před druhou světovou válkou se díky mému mnohostrannému působení v Holandsku vytvořil jakýsi mezinárodní kroužek, kde jsem každý pondělní večer, pokud jsem byl doma, vedl hodinu biblického studia. K této skupině patřilo asi 45 Božích dětí z různých církví: baptisté, darbisté, jeden židovský křesťan a my s manželkou – mennonité. Jednoho večera jsme uvažovali o chladném, mrtvém křesťanství a dospěli jsme k závěru, že je potřeba se modlit za probuzení. Chtěli jsme začít s Arnhemem. |
| - | В годы перед началом Второй мировой войны через моё многостороннее служение в Голландии образовался своеобразный интернациональный кружок, в котором я по понедельникам, | + | Následující ráno přišel jeden vysoký důstojník s několika dalšími pány, kteří se nám představili. Tiše si sedli a poslouchali naši diskusi. Zůstali i během modlitby. Po skončení setkání ke mně důstojník přistoupil a řekl: |
| - | На следующее утро пришёл один высокопоставленный офицер с ещё несколькими незнакомыми нам господами. Они спокойно уселись и слушали наше обсуждение. Они остались и во время молитвы. После общения офицер подошёл ко мне и сказал: | + | „Zdá se mi, že vy jste zde vedoucí. Řekněte mi, chcete v našem zbožném Arnhemu, kde už je příliš mnoho církví, založit další? Copak nestačí ta roztříštěnost v naší zemi?“ |
| - | «Как мне показалось, вы тут руководитель. Скажите, вы что, хотите образовать в нашем благочестивом Арнеме, | + | Ukázal jsem na své milované bratry a sestry a odpověděl: |
| - | Показав на своих любимых братьев и сестёр, я ответил: | + | Tak zjistil, že mezi námi byli zástupci sedmi různých směrů či denominací, což ho zřejmě ještě více znejistilo. Proto jsem řekl: „Z modliteb jste musel pochopit, že tu nejde o zakládání nové církve, ale o probuzení mezi takzvanými křesťany tady v Arnhemu a po celé zemi.“ |
| - | Так он узнал, что здесь находятся представители семи различных направлений или деноминаций, | + | Po chvilce zamyšlení odpověděl: „To je pro mě cizí. Rád bych se o tom dozvěděl více. Mohl byste mě navštívit zítra večer v osm hodin?“ Přislíbil jsem a on mi dal svou adresu. |
| - | Тихо поразмыслив некоторое время, он сказал: | + | Když jsem přišel další večer, představil sebe i svou manželku jako členy přísně reformované kalvinistické církve. Poté jsem vysvětlil, kdo jsem a odkud pocházím. Oba pozorně poslouchali. Vyprávěl jsem jim svůj životní příběh – kde a kdy jsem našel Pána a jak proměnil mé srdce; jak jsem bez podpory misijní společnosti pracoval mezi muslimy v Turkestánu, |
| - | Когда я пришёл к нему на следующий вечер, он представил себя и жену как членов строго реформированной кальвинистской церкви. Тогда я объяснил, кто я и откуда приехал. Оба очень внимательно слушали. В результате мне пришлось много рассказать из своей жизни. И так я мог рассказать им, где и когда я нашёл Господа и как Он изменил моё сердце; | + | Kapitán V. a jeho inteligentní, vnímavá manželka poslouchali s velkým zájmem. Večer rychle uplynul a požádali mě, abych přišel znovu. Tak jsem si postupně získal jejich důvěru. |
| - | Мои слушатели, | + | Během několika měsíců se kapitán upřímně obrátil a po dlouhém vnitřním zápase se stal radostným Božím dítětem. Brzy se stejnou cestou vydala i jeho manželka. Po takovém zážitku byla jejich srdce naplněna láskou k Ježíši Kristu a všude o tom svědčili. Mnozí jejich sousedé se také obrátili. Organizovali ve svém bytě každou středu večerní setkání, kde jsem měl být přítomen jako jejich „otec Jantzen“. A Pán nám dával požehnané večery. |
| - | Через несколько месяцев капитан пришел к глубокому обращению, и после долгой внутренней борьбы стал радостным дитем Божиим. Вскоре этим путем пошла и его жена. После такого переживания оба сердца были исполнены любовью Иисуса Христа, | + | Vedoucí reformované církve tomu však nerozuměli a jednoho dne k nim poslali dobře oblečeného, důstojného staršího. Chtěl vědět, proč rodina V. spolupracuje s tím starým Rusákem a proč jim nestačí jejich vlastní církev. |
| - | Но руководители реформированной церкви не могли этого понять и однажды послали к ним хорошо одетого, импозантного господина старейшину церкви. Он хотел знать, что общего у семьи В. с этим стариком русским, почему их больше не удовлетворяла их собственная церковь. | + | Náhodou jsem v tu dobu přišel k nim domů, slyšel jsem rozhovor za otevřenými dveřmi a také slyšel, jak pan V. říká: „Když jsem byl před svým obrácením daleko od Boha, žádný pastor nebo starší církve se o mě nestaral. Ale teď, když už nežiji pro svět a navštěvuji setkání tohoto ‘starého Rusa’, díky kterému jsem našel Pána, najednou se církev začíná starat. Ale podívejte, tady přichází hlavní ‘viník’. Možná jste slyšel náš rozhovor? |
| - | Случайно (по человеческому разумению) я в это время тоже пришел в их дом, слышал у открытой двери происходивший там разговор и также слышал, как господин В. сказал: | + | „Ano, nedobrovolně,“ řekl jsem a vešel. Pan V. si zřejmě oddychl, protože jsem věděl, oč jde. |
| - | «Да, невольно», — сказал я и вошел. Господин В. отреагировал облегченно. Ведь теперь я знал, в чем дело. | + | Otočil jsem se k církevnímu staršímu a řekl: „Až přijdete do nebe, budete nejspíš hledat reformovanou církev, a pokud ji nenajdete, budete chtít zpátky na zem. Zřejmě pro vás Pán Ježíš nemá žádný význam; ale nám, dříve ztraceným hříšníkům, |
| - | Тогда я повернулся к старейшине церкви и сказал: «Наверное, | + | Na tato slova pán vyskočil ze židle a zvolal: „To je příliš!“ – a vyběhl z domu. |
| - | После этих слов господин вскочил со своего стула и закричал: «Ну, это уж слишком!» — и выбежал из дома. | + | Byl další středeční večer u kapitána V. Nově obrácení dostali prostor svědčit, co pro ně Ježíš Kristus udělal. Postavil se bývalý alkoholik, všem známý, a řekl: „Pil jsem dvacet let a moje rodina tím strašně trpěla. Věděl jsem, že jdu do záhuby, ale nemohl jsem svůj zlozvyk překonat. Jednoho dne jsem přišel na toto setkání a slyšel svědectví: |
| - | Был очередной вечер в среду у капитана В. Новообращенным было дано время засвидетельствовать, | + | === Kapitola 27: Svědek mého Pána === |
| - | Это свидетельство сильно задело меня, и я сказал сам себе: я тоже должен это сделать. И я попросил Бога во имя Иисуса освободить меня от пьянства, и Он это сделал. Я больше не пью и не имею к этому никакой страсти; я свободен через Иисуса Христа, Который понес все мои грехи на Голгофский крест». | + | Toto svědectví mě silně zasáhlo a řekl jsem si: tohle musím také udělat. Požádal jsem Boha ve jménu Ježíše, aby mě osvobodil od alkoholismu, a On to udělal. Už nepiji a nemám k tomu žádnou touhu; jsem svobodný skrze Ježíše Krista, který vzal všechny mé hříchy na Golgotu.“ |
| - | Когда он сел, встал большой красивый господин и сказал: «Я католик и должен признать, что ещё никогда не был на протестантском собрании. Но так как я никогда не находил мира и покоя в нашей церкви, | + | Když se posadil, vstal vysoký, pohledný muž a řekl: „Jsem katolík a musím přiznat, že jsem ještě nikdy nebyl na protestantském setkání. Nikdy jsem nenašel pokoj v naší církvi, kam jsem pravidelně chodil, věnoval potřebné dary a dodržoval půsty. Jednoho dne jsem přišel sem a slyšel jsem o tak úžasných věcech, které ve mně probudily touhu také najít osvobození a štěstí.“ |
| - | С того времени этот господин стал регулярно приходить на собрания и, наконец, | + | Od té doby tento muž začal pravidelně chodit na setkání a nakonec našel pokoj skrze opravdové poznání Boha. To se projevovalo tím, že při každé příležitosti, vedený Boží láskou, mluvil o svém štěstí. Žil v O., větším městě. |
| - | Примерно через год после его обращения я получил от него приглашение прийти в определенный вечер к нему на квартиру; он хотел организовать там собрание и просил меня взять с собой жену. Был приглашен и капитан В. с женой. | + | Asi rok po svém obrácení mě pozval, abych přišel jednoho večera k němu domů; chtěl tam uspořádat setkání a požádal mě, abych vzal s sebou svou ženu. Byl pozván i kapitán V. s manželkou. |
| - | Мы поехали к нему на трамвае. В двух больших комнатах собралось много народу. Все были нам незнакомы. Бросилось в глаза то, что там были и католический священник, | + | Vypravili jsme se k němu tramvají. Ve dvou velkých místnostech se shromáždilo mnoho lidí. Všichni nám byli neznámí. Zaujalo mě, že tam byl i katolický kněz a dva kazatelé z reformovaných církví. Nakonec hostitel vstal a řekl: |
| - | «Я родился и был воспитан добрым католиком. И как таковой я всегда делал всё от меня зависящее по отношению к церкви. Но мира не находил, несмотря на все мои старания, пока я, без помощи Девы Марии, не пошел напрямую к её Сыну Иисусу Христу. Он простил мне все мои грехи, сделал меня новым человеком и наполнил Своей любовью. Теперь я не могу больше видеть, как люди вокруг меня так легкомысленно идут по жизни, даже ни разу не остановившись, чтобы посмотреть на жизнь серьезнее. Поэтому я стараюсь по возможности говорить со всеми о серьёзности жизни. Но я простой человек и не могу это правильно делать. Люди часто высмеивают меня и идут своим путем. Поэтому я пригласил вас всех сегодня сюда, чтобы спросить в вашем присутствии троих священников: что они думают обо всех этих бессмертных душах, которые доверены им? Вы сидите в ваших советах, совершаете по воскресеньям предписанное вам синодом богослужение, потому что получаете за это плату. А как с теми людьми, которые доверены вам и идут в погибель? Неужели вас это совершенно не касается?» | + | „Narodil jsem se a byl vychován jako dobrý katolík. A jako takový jsem vždy dělal vše, co se ode mě očekávalo. Ale nenašel jsem klid, přes veškerou svou snahu, dokud jsem se ve svém zoufalství neobrátil přímo k Ježíši Kristu, bez pomoci Panny Marie. On mi odpustil všechny mé hříchy, učinil mě novým člověkem a naplnil svou láskou. Teď už nemohu dále sledovat, jak lidé kolem mě tak lehkomyslně jdou životem, aniž by se zastavili a zamysleli nad jeho vážností. Snažím se mluvit se všemi o vážnosti života, ale jsem obyčejný člověk a neumím to dělat správně. Lidé se mi často smějí a pokračují po své cestě. Proto jsem vás všechny dnes večer pozval, abych se před třemi kněžími zeptal: co si myslíte o všech těchto nesmrtelných duších, které vám byly svěřeny? Vy sedíte ve svých radách, sloužíte bohoslužby podle předpisů synodu, protože za to dostáváte plat. Ale co ti lidé, kteří jsou vám svěřeni a jdou do záhuby? Opravdu vám to vůbec nezáleží?“ |
| - | На это священник ответил: «Наша святая церковь уже почти две тысячи лет открыта для каждого человека, и наша раба Мария ещё до сих пор готова вместе со всеми святыми вступиться за каждого грешника, | + | Na to kněz odpověděl: „Naše svatá církev je již téměř dva tisíce let otevřená pro každého člověka a naše služebnice Maria je stále připravena spolu se všemi svatými přimluvit se za každého hříšníka, který k ní přichází s pokáním.“ |
| - | Наш хозяин возразил: «Я делал это многие годы и не находил мира, пока в своём отчаянии не обратился прямо к Иисусу Христу. Он дал мне настоящее прощение грехов и мир душе». | + | Náš hostitel odpověděl: „Dělal jsem to mnoho let, ale nenašel jsem klid, dokud jsem se ve svém zoufalství neobrátil přímo k Ježíši Kristu. On mi dal skutečné odpuštění hříchů a pokoj duše.“ |
| - | После него оба домине сказали кратко и сдержанно: «Мы каждый день выполняем свой долг за нашими кафедрами, как и полагается. Кто хочет слышать, должен прийти в церковь. Мы же не можем бегать за людьми по улицам и просить их: приходите в церковь! Они косо посмотрели бы на нас и сказали: “Мы же знаем, что церковь открыта, и когда захотим, придём; | + | Poté oba kazatelé stručně a zdrženlivě prohlásili: „Každý den plníme svou povinnost za kazatelnou, jak je třeba. Kdo chce slyšet, musí přijít do kostela. Nemůžeme běhat za lidmi po ulicích a prosit je: přijďte do kostela! Obrátili by se na nás a řekli: ‘Víme, že kostel je otevřený, a když budeme chtít, přijdeme. O nás se nestarejte.’“ |
| - | К этому времени уже стало поздно, и нам нужно было поспешить, чтобы попасть на последний трамвай. Позже брат рассказал, что «священники» приложили много усилий, а он, простой человек, к сожалению, | + | Do této chvíle už bylo pozdě, a my museli spěchat, abychom stihli poslední tramvaj. Později mi bratr vyprávěl, že „duchovní“ vynaložili hodně úsilí, ale on, prostý člověk, jim bohužel ne vždy dokázal správně odpovědět. Avšak jeho pokoj s Bohem mu vzít nemohli, a za to byl velmi vděčný. |
| - | Спустя короткое время я опять должен был поехать к нему. Как католик, он не разбирался в Библии. Теперь он приобрел одну, и у него возникло много вопросов. Мы часами прорабатывали различные вопросы. Затем он хотел знать, как ему относиться к одному члену голландской нацистской партии, который жил рядом с ним. Этого человека презирали, потому что считали его предателем. Но сам по себе он был добрым человеком. Он всё время чувствовал в себе побуждение: иди к тому человеку и расскажи ему, каким счастливым сделал тебя Господь Иисус, и что для этого вовсе нет нужды принадлежать к политической партии. Он последовал этому голосу и побеседовал с тем человеком. А теперь остальные начинают презирать и его, утверждая, что он тоже нацист и опасен для общества. | + | Krátce nato jsem k němu znovu musel jet. Jako katolík neznal Bibli, nyní si ji pořídil a měl mnoho otázek. Hodiny jsme řešili různé otázky. Pak se ptal, jak se chovat k jednomu členu holandské nacistické strany, který bydlel vedle něj. Toho člověka ostatní pohrdali, protože ho považovali za zrádce, ale on sám byl v jádru dobrý člověk. Cítil neustále nutkání: jdi k němu a řekni mu, jak tě učinil šťastným Pán Ježíš a že pro to není potřeba být členem žádné politické strany. Poslechl ten hlas a promluvil s tím mužem. A nyní ho ostatní také začínali odsuzovat, tvrdíce, že je nacista a pro společnost nebezpečný. |
| - | «Ну, отец Янтцен, скажите, | + | „Tak mi řekněte, otče Jantzene, nemám už s tím mužem mluvit o Ježíši? Mám ho nechat být a přestat ho varovat?“ |
| - | Я возразил: «Дорогой мой друг, Господь Иисус тоже всегда общался с презренными мытарями, которые были на службе у римлян и потому в глазах израильского народа тоже были предателями. Поэтому они преследовали Иисуса и говорили: “Он друг мытарям и грешникам”, и считали Его их соучастником и довели Его, в конце концов, | + | Odpověděl jsem: „Můj milý příteli, Pán Ježíš se také vždycky stýkal s opovrhovanými celníky, kteří sloužili Římanům a proto byli v očích izraelského národa také zrádci. Pronásledovali Ježíše a říkali: ‘On je přítelem celníků a hříšníků,’ a považovali ho za jejich společníka, až ho nakonec dovedli na kříž. Ale Ježíš s nimi nepřestal mít vztahy, protože chtěl zachránit jejich duše. Můj rada: jděte k tomu muži a mluvte s ním o spasení jeho duše, pokud vás k tomu vede Boží láska. Musíte to dělat, bez ohledu na jakékoli nebezpečí.“ |
| - | Мой друг с радостью поблагодарил и продолжал посещать того человека. Но этому милому, такому простому брату пришлось много пострадать от поношений «духовников» и других жителей. | + | Můj přítel mi s radostí poděkoval a pokračoval v návštěvách toho muže. Ale tento milý, prostý bratr musel vytrpět mnoho pomluv od „duchovních“ a ostatních obyvatel. |
| - | С этим братом получилось так, как это часто бывает. Если только у человека произошла истинная встреча с Богом, и он через Святого Духа получил свидетельство, что он дитя Божие, тогда он не может молчать, | + | Tento bratr zažil to, co se stává často. Když člověk zažije opravdové setkání s Bohem a skrze Ducha Svatého získá svědectví, že je Božím dítětem, nemůže mlčet a začne svědčit. A tehdy začínají pronásledování. |
| - | В один из других вечеров в среду мы, человек тридцать, опять были у господина В. Мы ждали его, потому что он еще не | + | Jednoho středečního večera jsme se asi ve třiceti opět sešli u pana V. Čekali jsme na něj, protože se ještě nevrátil z práce. Jeho rota byla umístěna asi patnáct kilometrů od Arnhemu v Grebbe-Bergu, kde později probíhaly ty nejstrašnější boje mezi Holanďany a Němci. Najednou přišel s vojenskou elegancí, srdečně se všemi potřásl rukou, přistoupil ke mně, pevně mě objal a řekl: |
| - | вернулся с работы. Его рота была расположена километрах в пятнадцати от Арнхема в Греббе-Берг, где позже произошли самые ужасные бои между голландцами и немцами. Вдруг он вошел со своей красивой военной выправкой и поздоровался со всеми крепким рукопожатием. Затем он подошел ко мне, обнял своей крепкой рукой, прижал к груди и сказал: | + | „Dámy a pánové, kapitán V., holandský vlastenec a voják, a ve svých rukou drží otce Jantzena antimilitaristu, |
| - | «Вот, дамы и господа: | + | „Ano,“ odpověděl jsem hlasitě, což všechny přítomné překvapilo, a ptali se: „Jak je to možné?“ |
| - | «Да», громко ответил я, чему все присутствующие удивились и спросили: | + | Odpověděl jsem: „Svědčím o tom, co Duch Svatý udělal z našeho drahého kapitána V. nového člověka. Od té chvíle je radostným Božím dítětem stejně jako já. Proto jsme jedno v Kristu, který ho přijal skrze znovuzrození, |
| - | Я ответил: | + | Pavel nás učí v Řím. 15, 7: ‘Přijímejte se navzájem, jako i Kristus přijal vás ke slávě Boží.’ A co se týče jeho vojenské činnosti, vím, že má Ducha Svatého, který ho povede k pravdě podle Jana 16, 13, ale v pravý čas.“ |
| - | Вскоре после этого вечера капитан В. подъехал в своем автомобиле к моему дому и попросил меня поехать с ним в Греббе- Берг, чтобы говорить там к сослуживцам его роты и другим людям, а вечером еще особенно офицерам в казино. Я согласился и поехал с ним. Там я должен был жить с ним и делить с ним ужин, который приносили в сто комнату. Обедали мы вместе со всеми в большом зале. Перед обедом капитан вставал и все следовали за ним. Он громко благодарил Господа и просил Его благословения на пищу. Затем все садились и почти всегда молча обедали. | + | Krátce po tomto večeru ke mně kapitán V. přijel autem a požádal mě, abych s ním jel do Grebbe-Bergu, abych tam mohl mluvit k jeho spolubojovníkům a dalším lidem, a večer zvlášť k důstojníkům v kasinu. Souhlasil jsem a odjel s ním. Měl jsem s ním sdílet jeho pokoj a večeři, kterou nám nosili. Obědvali jsme všichni společně ve velkém sále. Před obědem kapitán povstal, všichni za ním následovali, |
| - | После обеда каждый солдат брал в руки Библию, которую капитан купил для каждого. Капитан вставал, предлагал определенный текст, говорил несколько слов и заканчивал молитвой. Затем раздавал служебные распоряжения и все расходились по своим рабочим местам. | + | Po jídle si každý voják vzal Bibli, kterou jim kapitán pořídil. Kapitán povstal, vybral verš, řekl několik slov a zakončil modlitbou. Poté rozdal rozkazy a všichni odešli na svá pracoviště. |
| - | Когда я стоял перед ротой и говорил им, все очень внимательно слушали. Среди солдат было много католиков, которые не знали, как обращаться с Библисй. Вечером, когда я говорил еще в казино, некоторые солдаты, особенно католики, подходили ко | + | Když jsem stál před rotou a mluvil, všichni pozorně poslouchali. Mezi vojáky bylo mnoho katolíků, kteří nevěděli, jak s Biblí zacházet. Večer, když jsem mluvil v kasinu, někteří vojáci, hlavně katolíci, ke mně přicházeli, |
| - | мне, чтобы обсудить всевозможные духовные вопросы. | + | Grebbe-Berg byl strategicky důležitý bod a denně tam tisíce lidí stavěly zákopy a bunkry. Bylo to na začátku roku 1940, kdy Hitlerova vojska přibližovala ke hranicím Holandska. Nikdo nevěřil jeho ujišťování, |
| - | Так как Греббе-Берг был стратегически важным пунктом, здесь день и ночь тысячи людей строили траншеи и бункера. Это было в начале 1940 года, когда войска Гитлера все ближе подходили к границам Голландии. Никто не доверял уверениям Гитлера, что его войска никогда не войдут в Голландию, как он любил повторять по радио. | + | Kapitán V. měl na starosti obranné práce podle předem daného plánu. Často jezdil, bral mě s sebou a ukazoval mi, co bylo postaveno. Byl jsem ohromen a zeptal jsem se ho, zda to všechno Němce zastaví. Zavrtěl hlavou a řekl: „Ne, přeletí přes to a poletí dál k Rotterdamu, Haagu a až k Severnímu moři. Mezitím nás tady porazí. Bude to stát mnoho lidských životů.“ |
| - | Капитан В. должен был руководить оборонными работами по заранее предписанному плану. Поэтому он много ездил, брал меня с собой и многое показывал. Я не переставал удивляться всему, что было построено и спросил его, удержит ли все это немцев. Он покачал головой и сказал: «Нет, они перелетят через все это и полетят дальше к Роттердаму, | + | ==== Kapitola 28: Válka v Holandsku ==== |
| - | ==== Глава 28: Война в Голландии ==== | + | Protože jsem chtěl být 8. května v Alphen, kapitán mě večer 7. května odvezl domů. Alphen leží asi sto kilometrů od Arnhemu. Zastavil jsem se u milovaného bratra L. de L., o kterém jsem se již zmínil dříve. Kolem druhé hodiny v noci jsme se probudili. Nad námi letěly stovky letadel, duněly děla a padaly bomby. Byla to válka! |
| - | Так как я 8 мая хотел быть в Альфене, то 7 мая вечером капитан привез меня домой. Альфен расположен приблизительно в ста километрах от Арнхема. Там я остановился у любимого брата Л. де Л., о котором я писал уже раньше. Часа в два ночи мы проснулись. Над нами пролетали сотни самолетов, | + | Když se rozednilo, viděli jsme, jak městem procházely tisíce německých vojáků a od Leidenu nepřetržitě duněla děla. Brzy jsme spatřili černý dým stoupající k nebi. Hořel Rotterdam. |
| - | Когда наступил день, мы увидели, как по городу проезжали тысячи немецких солдат, а со стороны Лейдена непрерывно гремели пушки. Вскоре мы увидели поднимающийся к небу черный дым. Горел Роттердам. | + | Rychle jsem běžel na nádraží, abych se vrátil do Arnhemu, ale lístek mi neprodali, protože po celé zemi vlaky už nejezdily. Následující den jsem se pokusil poslat ženě telegram, ale nedostal jsem odpověď. Jelikož Alphen nebylo velké město, nebyla zde vojenská posádka a střílelo se jen málo. Bomby zničily pouze několik domů, ale tři dny se tu hemžily německé vojáci a tanky. |
| - | Я быстро побежал к вокзалу, | + | Už 14. května se Holandsko vzdalo. |
| - | Уже 14 мая Голландия сдалась. | + | Po dvaceti dnech strávených v Alphen jsem se konečně mohl vrátit domů a byl jsem s velkou radostí přivítán svými blízkými. V Arnhemu se nestřílelo, |
| - | Просидев в Альфене 20 дней я, наконец, смог отправиться домой и был там с большой радостью встречен своими близкими. В Арнхеме не стреляли, но немцы держали город в осаде. Как и в России, здесь очень скоро стало активно действовать гестапо. Нужно было быть осторожным в разговорах. | + | Velmi jsem se snažil spojit se svým milovaným kapitánem V., protože jsem slyšel, že boj v Grebbe-Berg trval čtyři dny a čtyři noci. Dozvěděl jsem se, že je naživu. Několik týdnů poté jsem ho potkal doma, ale jak se změnil a zestárl! Vyprávěl mi, jak bojovala jeho rota a ostatní vojáci. Polovinu svých mužů ztratil. Nejhorší bylo, že po jimi navrženém příměří, |
| - | Я очень старался связаться со своим любимым капитаном В., потому что слышал, что бой в Греббе-Берг длился четыре дня и четыре ночи. Мне сообщили, что он жив. Несколько недель позже я встретил его дома, но как он изменился и постарел! Он рассказал, | + | Jeho smutek, zoufalství a šok byly tak silné, že když ho manželka s velkým úsilím našla, dva dny ji nepoznával. |
| - | Его горе, отчаяние и шок были настолько сильны, что когда жена с большими усилиями нашла его, два дня он её не узнавал. | + | Když jsme zůstali sami a seděli spolu na gauči, zeptal jsem se ho: „Řekni mi, drahý bratře V., je válka od Boha?“ |
| - | Когда мы остались вдвоем и сидели вместе на диване, я спросил его: «Скажите, | + | „Ne,“ odpověděl svým velitelským hlasem. |
| - | «Нет», — ответил он своим командным голосом. | + | „A od koho je tedy?“ zeptal jsem se znovu. |
| - | «От кого же она?» — спросил я опять. | + | „Od ďábla!“ vykřikl ještě hlasitěji. |
| - | «От диавола!» — закричал он еще громче. | + | „Dobře, a teď mi řekni, může se Boží dítě účastnit války?“ |
| - | «Хорошо, а теперь скажите, | + | „Ne!“ prohlásil naprosto rozhodně. Tehdy jsem si pomyslel: on je spasen. Brzy se rozloučil a odjel do Haarlemu, kde jsem ho později navštívil. |
| - | «Нет!» — совершенно решительно воскликнул он. Тогда я подумал про себя: он спасен. Вскоре он распрощался и уехал в Гарлем, где я его позже навестил. | + | V tomto období války došlo ještě k jedné události, která stojí za zmínku. |
| - | На этот период войны приходится еще один случай, заслуживающий внимания. | + | Bylo to v roce 1940. Arnhem byl zaplněn německými vojsky. Židé museli nosit na hrudi velkou žlutou hvězdu a všem obyvatelům bylo přísně zakázáno s nimi komunikovat nebo je ukrývat u sebe. Gestapo ve dne v noci špehovalo po městě. Nikdo se necítil bezpečně, sebemenší udání hrozilo popravou. |
| - | Это было в 1940 году. Арнхем был забит немецкими войсками. Евреи должны были носить на груди большую желтую звезду, | + | Ale naše biblické a modlitební hodiny v pondělí pokračovaly. Večer muselo být město úplně zatemněné, ani z jednoho domu nesměl proniknout jediný paprsek světla. |
| - | Но наши библейские и молитвенные часы по понедельникам продолжались. Вечером город должен был быть полностью затемнен, ни в одном доме не должен был пробиваться и лучик света. | + | Jednoho večera k nám přišel mladý pohledný Žid, asi třicetiletý. Přišel s jiným Židem, který byl už dlouho obrácený, pokřtěný a mnoho let patřil do naší svobodné církevní obce. Bez žluté hvězdy na hrudi se potichu proplížili temnými ulicemi k našemu domu. Žili jsme ve druhém patře. V přízemí žila židovská rodina, která k nám byla velmi vlídná. Často jsme k nim chodili pozdě večer a hovořili na základě 53. kapitoly Izajáše o Mesiáši Ježíši Kristu. Dcera této rodiny večer otevírala dveře a pouštěla k nám návštěvníky. Ten pondělní večer dobrovolně převzala roli hlídače u vchodových dveří, aby nás v případě nebezpečí varovala. Ale nikdy nás nevyrušili. Od té doby tento mladý Žid chodil pravidelně každé pondělí a nakonec také poznal Boha ve svém srdci. Obdržel svědectví, |
| - | Однажды вечером к нам пришел молодой красивый еврей, лет тридцати. Он пришел вместе с другим евреем, который уже давно был обращен, | + | Moje varování, že je velmi nebezpečné chodit večer po ulicích, ho neodradilo. Chodil dál. |
| - | Мое предупреждение, что это очень опасно ходить вечерами по улицам, | + | Už si nepamatuji, kolik týdnů vše probíhalo normálně. Po povolání byl tiskařem. Jeho otec vlastnil velkou tiskárnu v Arnhemu. Pronásledování Židů sílilo. Mnohé odvlekli v noci a už se nikdy nevrátili. Jejich domy se vším majetkem byly zabaveny. |
| - | Не помню уже, сколько недель все шло нормально. По призванию он был печатником. Его отцу принадлежала большая типография в Арнхеме. Преследование евреев все усиливалось. Многих по ночам забирали, и они исчезали навсегда. Их дома со всем имуществом конфисковывали. | + | V té době můj mladý židovský bratr přijal křest a s velkou radostí svědčil svým rodičům a dalším Židům o tom, co získal v Mesiáši Ježíši Kristu. Dříve by ho rozhodně vyhnali z rodičovského domu a židovské komunity, ale nyní, kdy byli všichni v neustálém ohrožení, se nikdo neodvážil proti němu vystoupit; naopak všichni s potěšením poslouchali, |
| - | В это время мой молодой еврейский брат принял крещение и с большой радостью засвидетельствовал своим родителям и другим евреям о том, что он приобрел в Мессии Иисусе Христе. Раньше его определенно изгнали бы из родительского дома и еврейской общины, | + | A přesto k tomu nakonec došlo. Jednoho večera celou rodinu – rodiče, děti a vnoučata, včetně našeho mladého muže – odvedli a tiskárnu se vším majetkem zabavili. |
| - | И все-таки это, наконец, | + | Asi o rok později nám oklikou z jižního Polska přišel dopis od našeho židovského bratra. Byla to poslední zpráva od něj. Co se s ním a jeho rodinou stalo, lze jen odhadovat. |
| - | Приблизительно год спустя всякими окольными путями из южной Польши до нас дошло письмо от нашего еврейского брата. Это было последнее сообщение от него. Что случилось с ним и его семьей, можно только предполагать. | + | Po válce se ukázalo, že z Holandska bylo odvlečeno 110 000 Židů, kteří se nikdy nevrátili. |
| - | После войны выяснилось, что из Голландии было вывезено 110 000 евреев, никогда не вернувшихся обратно. | + | Od roku 1940 byla Holandsko po dobu pěti let pod německou okupací. Všechno, co jsme v té době těžkého zažili, nestojí za to popisovat. Někdy to bylo tak strašné, že o tom nechci psát. Pán je soudcem. |
| - | С 1940 года от начала войны Голландия пять лет была под немецкой оккупацией. Все, что мы в это время пережили тяжелого, | + | Kvůli válce se všechny mé cesty do Německa a dalších zemí zcela zastavily. Také v Holandsku jsem cestoval jen velmi málo. Naše týdenní biblické hodiny a modlitební setkání jsme mohli pořádat až do září 1944. Poté jedenáct dní a nocí bez přestání probíhalo hrozné bombardování. Žili jsme v centru města a každou chvíli jsme očekávali svůj konec. |
| - | В связи с войной все мои поездки в Германию и другие страны полностью прекратились. Но и в Голландии я разъезжал очень мало. Наши еженедельные вечера разбора Библии и молитвенные часы мы могли проводить до сентября 1944 года. После этого одиннадцать дней, день и ночь без перерыва, | + | Během jedné přestávky přišel přísný rozkaz Němců okamžitě opustit město. Mohli jsme si vzít jen pět kilogramů věcí. Všechny dveře musely zůstat otevřené. Obyvatelé měli město opustit během čtyř hodin. |
| - | Во время одной передышки поступил строгий приказ немцев немедленно покинуть город. Брать с собой можно было не больше пяти килограммов. Все двери должны были остаться открытыми. Жители должны были оставить город в течение 4 часов. | + | Moje žena a já jsme uprchli do Velpu, vesnice asi šest kilometrů od Arnhemu. Ulice byly černé od lidí. A jelikož z Velpu neustále přicházely tanky, které byly ostřelovány nepřátelskými letci, při tomto útěku mnoho lidí zahynulo. |
| - | Моя жена и я бежали в Вельп, в одно село километрах в шести от Арнхема. Улицы были черны от людей. И так как из Вельпа постоянно шли навстречу танки, которые обстреливались вражескими летчиками, | + | Za osm dní jsme museli opustit i Velp a byli jsme odvezeni do malé vesnice Dezinchem, vzdálené 25 km. |
| - | Через восемь дней мы должны были оставить и Вельп и были вывезены в расположенное в 25 км небольшое село Дезингхем. | + | Během tohoto útěku jsem onemocněl srdcem a zůstal jsem ležet. Doktor B. mě ale vyléčil a brzy jsem opět mohl vstát. V té vesnici jsme zůstali do 26. února. Byla to velmi studená a zasněžená zima. Dřevo ani uhlí nebylo možné koupit, a téměř žádné potraviny. V hlubokém sněhu moje žena a naše hospodyně, učitelka, kterou jsme znali z Arnhemu, chodily do lesa sbírat dřevo. Dezinchem byl také obsazen a všechno bylo pod německým velením. Proto museli všichni obyvatelé stavět zákopy a zábrany. Ve dne v noci kolem nás bylo slyšet výbuchy bomb. Jak často se náš dům otřásal! |
| - | Во время этого бегства у меня заболело сердце, и я слег. Но доктор Б. подлечил меня, и вскоре я опять мог встать. В том селе мы оставались до 26 февраля. Была очень холодная многоснежная зима. Ни дров, ни угля купить было невозможно, и почти никаких продуктов. По глубокому снегу моя жена и наша хозяйка, учительница, с которой мы были знакомы из Арнхема, ходили в лес и собирали дрова. Дезингхем тоже был оккупирован, | + | Asi bychom, stejně jako mnoho jiných, tuto zimu zemřeli hlady, kdybych neznal mnoho rolníků z okolních vesnic, kteří nám tajně přinášeli chléb, mléko, vejce, máslo a další potraviny. V zimě v těch velkých městech zemřely tisíce lidí. Ale i v naší vesnici se bombardování zintenzivňovalo. Domy se hroutily a lidé umírali pod jejich troskami. 26. února nás v noci vzbudili. Bylo nařízeno opustit toto místo a utéct dále na sever do provincie Frísko. |
| - | Наверное, мы, как и многие другие, | + | S velkými obtížemi se mé milované silné ženě podařilo zajistit místo v krytém voze, protože jsem byl nemocný. Následující ráno jsme dorazili do města Heerenveen. Tam jsme si s úlevou vydechli od klidu a ticha. Už nebyly slyšet žádné výstřely. |
| - | С большими трудностями моей любимой сильной жене удалось устроить нас в крытом фургоне, потому что я был болен. На следующее утро мы приехали в Херренвен. Там мы облегченно вздохнули от спокойствия и тишины. Выстрелов больше не было слышно. | + | Ve Frísku jsem znal mnoho lidí z dob předválečných návštěv, a tak jsme nakonec našli útočiště u jednoho drahého věřícího bratra ve vesnici Etten. Dělil se s námi o všechno, co měl, takže jsme nikdy nestrádali. Pán také zařídil, že jsme mohli každou neděli ráno pořádat shromáždění, |
| - | Здесь во Фрисландии я тоже знал многих людей со времен довоенных посещений, и так мы, наконец, | + | Brzy jsem opět natolik zesílil, že jsem mohl přijmout pozvání jednoho dominee, abych večer promluvil v jeho kostele. Pán na tomto shromáždění působil silně: jedna duše se upřímně obrátila k Bohu. Bylo to něco, co lidi velmi překvapilo, protože nic takového ve svých kostelích neviděli. Proto všichni s velkým úžasem vzhlédli, když tato duše po závěrečné modlitbě zvolala: „Jsem ztracena! Jsem ztracena! Ach, kéž bych s vámi mohla promluvit!“ Ano, mohli jsme si promluvit a ona našla úplný pokoj. |
| - | Вскоре я опять настолько выздоровел, что мог принять приглашение одного домине говорить вечером в его церкви. Господь действовал в этом собрании мощно: одна душа искренне обратилась к Богу. Это было нечто, что очень удивило людей, потому что такого они в своих церквях не видели. Поэтому все с великим удивлением подняли глаза, когда эта душа после заключительной молитвы воскликнула: | + | V Ettenu jsme zůstali asi půl roku. Poté přišla zpráva z Arnhemu, že se můžeme vrátit do našeho bytu, že už je obyvatelný. A tak jsme se vrátili. Ale jak jsme se vyděsili, když jsme viděli svůj byt! Všechny dveře a okna byly rozbité, střecha byla probitá a slunce svítilo dírou. Jen jeden pokoj byl jakžtakž nepoškozený. Skříně, komody, psací stůl, všechno, co se dalo zavřít, bylo vypáčeno a prázdné. Žádné lůžkoviny, |
| - | В Эттене мы оставались около полугода. Потом из Арнхема пришло сообщение, что мы можем вернуться в свою квартиру, в ней уже можно жить. И мы вернулись. Но как мы испугались, увидев свою квартиру! Все двери и окна были разбиты, крыша пробита, и через отверстие светило солнце. Только одна комната более-менее не протекала. Шкафы, комоды, | + | K mému velkému zármutku zmizela i moje oblíbená koncertní citera se všemi jejími doplňky, moje stará, tak nádherně znějící citera, která mě doprovázela ve všech cestách po Evropě a která mě nejednou v tichu a šeru večera znovu povzbudila svým nádherným zvukem, když mé srdce krvácelo z mnoha ran, a naladila ho na tu správnou notu! Pro mé čtenáře bez hudebního cítění to možná zní příliš sentimentálně, že? Nuže, nechť je tak. |
| - | К моему великому сожалению, исчезла и моя любимая концертная цитра со всеми ее принадлежностями, моя старая, так прекрасно звучавшая цитра, сопровождавшая меня в моем чемодане во всех поездках по Европе, и которая не один вечер тихо, в полумраке вновь окрыляла своим чудным звучанием мое истекавшее кровью от многих ран сердце, | + | Tváří v tvář všemu tomuto chaosu v domě, zarmoucen ztrátou mnoha milovaných věcí, jsem napsal dopis našemu příteli de V., který nás již dávno zval k sobě. Žil asi sto kilometrů od Arnhemu ve Wilmsu. A náš milý přítel nás i se zbytky našeho majetku přijal k sobě. U tohoto dobrého člověka jsme bydleli tři roky a tři měsíce, dokud se poblíž Hilversumu nenašel vhodný byt. Zde jsem napsal většinu svých vzpomínek. Kolem nás je samozřejmě trochu osaměle, ale žijeme v krásném lese. Manželé de V. nás často navštěvují a především mezi námi zůstává duchovní spojení. |
| - | Перед лицом всего этого хаоса в доме, опечаленный потерей многих любимых вещей, я написал письмо нашему другу де В., который давно уже приглашал нас переехать к нему. Он жил километрах в ста от Арнхема в Вилмсе. И любимый друг забрал нас с остатками скарба к себе. У этого доброго человека мы жили три года и три месяца, | + | ==== Kapitola 29: Služba v poválečných letech ==== |
| - | ==== Глава 29: Служение в послевоенные годы ==== | + | Asi dvacet minut pěšky od nás leží krásná vesnice, kterou procházela železnice, což nám usnadňovalo kontakt s okolním světem. Ostatní přátelé nás mohli také navštěvovat. Zároveň jsem začal dostávat pozvání na místa, kde byla potřeba duchovní služba, takže jsem měl stále příležitost využívat své povolání ke svědectví. |
| - | Минутах в двадцати ходьбы от нас расположено красивое село, через которое проходила железная дорога, | + | Jednoho dne mi místní pastor, dominee Ter L., poslal svůj automobil a žádal, abych ho, pokud je to možné, okamžitě navštívil. |
| - | Однажды местный пастор, домине Тер Л., прислал свой автомобиль и просил меня, если возможно, немедленно посетить его. | + | Měl srdeční záchvat a lékař mluvil o blížícím se konci. To, že mě chtěl vidět právě teď, v tak kritickém okamžiku svého života, mě velmi překvapilo, |
| - | У него был сердечный приступ, и врач говорил о его приближающемся конце. Но то, что он хотел видеть меня сейчас, в этот критический момент своей жизни, меня очень удивило, | + | „Ano, to je všechno dobře a správně! Ale vidím, že nemám takový kontakt s Bohem, jako máte vy. Musím přiznat, že jsem se za těch čtyřicet let duchovně úplně vyčerpal. Ale vy ne – to jsem si dobře všiml. A to jste v této službě také více než čtyřicet let.“ |
| - | «Да, все это хорошо и правильно! Но я вижу, что у меня совсем нет того контакта с Богом, как у вас. Я должен признаться, что за эти сорок лет я весь духовно истощился. А вы — нет, я это хорошо заметил. А ведь вы находитесь на служении тоже уже более сорока лет.» | + | „Dominee, na vaše otázky se mi odpovídá těžko, protože se obávám, že mě stejně nepochopíte. Naše cesty byly totiž příliš odlišné. Vy jste se učil teologii na škole sestavené lidmi. Ale teologie znamená poznání Boha, což pro mě znamená ' |
| - | «Домине, мне трудно ответить на ваши вопросы, | + | Ale často jsem musel ve svém životě vidět, že jsem nerozuměl Duchu pravdy. A tak jsem znovu začal hledat v Bibli. V Jakubovi 1:5 je napsáno: ' |
| - | Но как часто в своей жизни я должен был видеть, что не понимал Духа истины. И тогда я снова начинал искать в Библии. В послании Иакова 1:5 написано: | + | A pak, s tímto důvěrou v Boha, mluvím ne jako pozemský dominee, ale jako svědek Ježíše Krista o Něm, jak jsem Ho sám poznával během svého života na misijním poli i zde v západní Evropě. |
| - | И тогда, имея это доверие к Богу, я говорю не как наученный здесь на земле домине, но как свидетель Иисуса Христа о Нем, как я сам познавал Его в течение всей своей жизни на миссионерском поле деятельности и здесь в Западной Европе. | + | Drahý dominee, takto jsem všude, kde jsem sloužil slovem, zažil slávu Pána, projevující se v působení Ducha Svatého na posluchače i na mě samotného. Protože pokaždé Ho znovu osobně poznávám, a sám o sobě jsem nic, suchá, neužitečná třtina. A tehdy vidím, že Bůh slyší mou tichou modlitbu před shromážděním, |
| - | Дорогой домине, | + | Na to dominee odpověděl s hlubokým povzdechem: „Tohle bohužel neznám. Ale rád bych to poznal.“ |
| - | На это домине ответил с глубоким вздохом: | + | „Drahý dominee, rád bych vám povyprávěl jeden pozoruhodný příběh, který možná vrhne světlo na vaše otázky. |
| - | «Дорогой мой домине, я хотел бы рассказать вам примечательный случай, который, может быть, прольет свет на ваши вопросы. | + | Jak víte, s manželkou jsme stále evidováni jako evakuovaní z Arnhemu. Jako takoví odtamtud dostáváme potravinové lístky, protože jsme občany toho města. Jeden můj přítel má pravomoc nám tyto lístky obstarávat. Posílá nám je poštou. Bylo to v roce 1947, kdy jsme bydleli u našeho přítele de V. Jednoho dne mi manželka řekla, že musí na šest dní odjet do Den Haagu, kde žije náš syn s manželkou. Tak odjela ve středu. |
| - | Как вы знаете, мы с женой все еще значимся эвакуированными из Арнхема. Как таковые, мы получаем оттуда карточки на продукты, потому что числимся гражданами того города. У одного моего друга оттуда есть полномочие обеспечивать нас этими карточками. Он посылает их нам по почте. Это было в 1947 году, когда мы жили у нашего друга де В. Однажды мать сказала мне, что ей надо снова на шесть дней поехать в Ден Хааг, где живет наш сын с женой. Так она в одну среду поехала. | + | Následující den, ve čtvrtek, přišel naléhavý dopis od našeho přítele v Arnhemu, ve kterém psal: „Drahý bratře Jantzen, píšu ohledně lístků. Vyšlo nové nařízení, že každý držitel lístků musí k získání nových odevzdat horní proužky těch předchozích, jinak nové nebudou vydány. A pak bude muset dva měsíce žít bez lístků a hladovět. Proto mi co nejrychleji pošli ty horní proužky použitých lístků.“ |
| - | На следующий день, в четверг, пришло экстренное письмо от нашего друга в Арнхеме, где он писал: «Дорогой брат Янтцен, я пишу насчет карточек. Вышло новое распоряжение, чтобы каждый обладатель карточек для получения новых предоставил верхние полоски предыдущих карточек, иначе новые не выдаются. И тогда ему придется два месяца жить без карточек и голодать. Поэтому пришлите поскорее верхние купоны уже использованных карточек.» | + | Když jsem to přečetl, zeptal jsem se naší hostitelky, zda máme naše lístky doma, nebo jestli si je manželka vzala s sebou do Den Haagu. Ukázalo se, že si je vzala s sebou. Rozrušil jsem se. Náš drahý hostitel šel do kanceláře zavolat našemu synovi Hermanovi, aby se manželka okamžitě vrátila s lístky. Ale vrátil se s prázdnou, protože se mu nepodařilo spojit. Přišel večer a mé obavy rostly. Nemohl jsem vůbec usnout, protože jsem si říkal: pokud zítra do deseti hodin neodešlu proužky, budeme na dva měsíce bez lístků a s tím vším, co to obnáší. Ve své staré zvyklosti jsem se obrátil k Pánu a řekl: „Pane Ježíši, Ty jsi řekl v evangeliu podle Jana 14:6, že jsi cesta, pravda a život, a ve verších 13 a 14 jsi řekl: ‚Jestliže o něco požádáte ve jménu mém, učiním to.‘ A to jsi řekl dvakrát za sebou. Proto Tě prosím, ve Tvém jménu, vrať moji ženu s lístky zítra ráno do deseti hodin. Vždyť vidíš, že bez lístků nebudeme moci žít.“ |
| - | Прочитав это, я спросил у нашей хозяйки, | + | A po tom jsem usnul. Náhle mě někdo šťouchl do boku a nějaký hlas se zeptal: „Ještě spíš?“ |
| - | И после этого я уснул. Вдруг кто-то подтолкнул меня в бок и чей-то голос спросил: «Ты еще спишь?» | + | Otevřel jsem ospalé oči a před sebou uviděl manželku. Udiveně jsem se posadil a zeptal se: „Proč jsi už zpátky?“ Odpověděla: |
| - | Я открыл заспанные глаза и увидел перед собой жену. Удивленно поднявшись, | + | Tak jsem to udělala, aniž bych věděla proč.“ |
| - | Так я и сделала, не зная зачем и почему.» | + | Podíval jsem se na hodiny, bylo půl desáté. Rychle jsem vstal a oblékl se, přitom jsem ženě vysvětlil, proč se musela vrátit domů. Pak jsem připravil dokumenty. V deset hodin přišel pošťák a dopis si odnesl. Za několik dní jsme obdrželi nové lístky. Toto je poznání Boha, a o tom musím svědčit, protože jsem to sám zažil.“ |
| - | Я посмотрел на будильник, | + | Dominee byl ohromen a zvolal: „To je síla, o tom musí slyšet moje žena a švagrová. Prosím, zavolejte obě ženy.“ |
| - | И мне пришлось рассказать всю историю заново, и обе женщины тоже сказали: «Это действительно очень сильно.» | + | Musel jsem celý příběh vyprávět znovu, a obě ženy také řekly: „To je skutečně velmi silné.“ |
| - | Я возразил: «Все это произошло в присутствии друга Дирка, его жены Нельс и моей жены. Они часто приезжают сюда, и вы можете у них спросить.» | + | Namítl jsem: „To všechno se odehrálo před naším přítelem Dirkem, jeho ženou Nels a mou ženou. Často k vám jezdí, můžete se jich zeptat.“ |
| - | После этого я еще помолился с ними, они поблагодарили меня за посещение и за свидетельство, и я уехал домой. | + | Poté jsem se s nimi ještě pomodlil, poděkovali mi za návštěvu a za svědectví, a já odjel domů. |
| - | Это было, кажется, | + | Zdá se, že to bylo také v roce 1947, když nás navštívil hlavní tajemník bývalého Výboru vzájemné pomoci Ruska, pan Št. Byl reformovaný, zbožný člověk. Krátce před odjezdem mi řekl: „Drahý bratře Jantzene, mám k vám velmi vážnou otázku. My, fanatičtí reformátoři a patrioti, dnes čelíme obtížné otázce: jak by se měl křesťan chovat k politickým zločincům, zrádcům země, kteří byli po mnoha letech věznění propuštěni na svobodu?“ |
| - | Я ответил: «Дорогой мой Г., ведь это очень просто. Сперва мы должны установить, кто есть христианин. Ведь христианин — только тот, кто может отмечать два дня рождения в год, т.е. тот, кто действительно возрожден, как этого требует Евангелие от Иоанна. Насколько важно рождение свыше мы узнаем из повторяющегося „Истинно, истинно“ Господа Иисуса. Когда человек стал таким образом дитем Божиим, | + | Odpověděl jsem: „Drahý pane G., je to vlastně jednoduché. Nejprve musíme definovat, kdo je křesťan. Křesťan je ten, kdo může slavit dva narozeniny za rok, tedy ten, kdo je skutečně znovuzrozen, jak to požaduje evangelium Jana. Význam znovuzrození poznáme z opakovaného 'Amen, amen, pravím vám,' Pána Ježíše. Když se tak člověk stane Božím dítětem, získává věčný život a společenství s Bohem. Se znovuzrozením přichází Duch a přirozenost Otce, který je podstatou lásky, protože Bůh je láska. |
| - | Это практически проявил Его Сын Иисус Христос, когда был в Палестине. Он не чуждался общаться с политически обремененными и коллаборационистами, а ими были сборщики налогов, израильтяне, находившиеся на службе у римлян. Их тоже считали предателями. Но Господь Иисус не был политиком. Для Него имели значение души этих мытарей и грешников. Но именно этого не могли понять тогдашние домине, | + | To ukázal Jeho Syn Ježíš Kristus, když byl v Palestině. On se nevyhýbal těm, kdo byli politicky obtíženi nebo kolaborantům, jako byli výběrčí daní, izraelité sloužící Římanům. I oni byli považováni za zrádce. Ale Pán Ježíš nebyl politik. Pro něj byly důležité duše těchto celníků a hříšníků. To však nedokázali pochopit tehdejší teologové a duchovní. A proto přivedli Toho, který konal jen dobro, na Golgotu. A to ze závisti. Dokonce ho zesměšňovali a pokoušeli, když už trpěl nevyjádřitelné bolesti na kříži. A co řekl? 'Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!' |
| - | Это натура Бога, которая выше человеческой натуры. Это была натура Иисуса Христа, Его помышление, | + | To je Boží přirozenost, která převyšuje lidskou. Byla to přirozenost Ježíše Krista, o které čteme v 2. kapitole listu Filipským: ' |
| - | Мой гость задумчиво ходил по комнате взад и вперед, | + | Můj host se zamyšleně procházel po místnosti a nakonec se zastavil přede mnou a řekl: „Jestli vám za týden pošlu auto, přijedete k nám, abyste několik večerů mluvil o tomto tématu s našimi členy reformované církve? Pokusím se zařídit, aby každý večer byli jiní posluchači, protože to považuji za velmi důležité téma.“ |
| - | Я принял приглашение, | + | Přijal jsem jeho pozvání a ve stanovený den pro mě přijeli. Kázal jsem čtyři večery reformovaným a poté další čtyři večery členům jiné církve. Ale ani to nestačilo, a tak mě požádali, abych promluvil ještě čtyři večery před luterány. Pan Št. vždy začínal otázkou: „Jak by se měl křesťan chovat k těm, kdo mají politicky nevhodnou minulost a byli propuštěni z vězení?“ |
| - | И я всегда отвечал приведенным выше образом. После этого следовали возбужденные дебаты и высказывания, так что некоторые собрания продолжались до 23.00 часов вечера. Дебаты в первый вечер начал высокий офицер следующими словами: | + | Na každé setkání jsem odpovídal stejným způsobem, jak jsem zmínil výše. Následovaly bouřlivé diskuse, které často pokračovaly až do 23:00. Diskuse během prvního večera zahájil vysoký důstojník těmito slovy: |
| - | «Господин Янтцен, судя по Вашему ответу, Вы антимилитарист, наверное, | + | „Pane Jantzene, z vašeho odpovědi soudím, že jste antimilitarista, možná dokonce mennonita. Ale já jsem také křesťan a jako takový se řídím autoritami na základě Římanům |
| - | Я ответил: «Тогда Вы не христианин, потому что Христос, Единородный Сын Божий, Который пришел на землю многие сотни лет после Давида, принес новую весть от Отца и запретил Своим ученикам брать в руки меч. Он сказал: „Возврати меч твой в его место, ибо все, взявшие меч, от меча погибнут.“ (Мф. 26: | + | Odpověděl jsem: „Pak nejste křesťan, protože Kristus, Jednorozený Syn Boží, který přišel na zem mnoho staletí po Davidovi, přinesl nové poselství od Otce a zakázal svým učedníkům vzít do ruky meč. Řekl: 'Vrať svůj meč na jeho místo, neboť všichni, kdo se meče chopí, mečem zahynou.' |
| - | Офицер возразил: «А как тогда понимать, что Гедеон, Саул, Давид и другие так много воевали по воле Божией, а теперь все иначе?» | + | Důstojník namítl: „Ale jak potom chápete, že Gedeón, Saul, David a další tolik válčili z Boží vůle, a teď je to všechno jinak?“ |
| - | «Израиль был и остается народом Божиим по Ветхому Завету и, как таковой, | + | „Izrael byl a zůstává Božím lidem podle Starého zákona, a jako takový dostával příkazy od Boha plnit Jeho suverénní rozhodnutí. Měl vyhnat pohanské národy z Kanaánu a jeho okolí. V kázání na hoře však Boží Syn říká: ' |
| - | На это офицер опять возразил: «Я также, как и наше христианское правительство, становлюсь на точку зрения Давида.» | + | Na to důstojník znovu odpověděl: „Já také, stejně jako naše křesťanská vláda, zastávám stanovisko Davida.“ |
| - | Мой ответ был: «Называть себя христианином еще не означает быть дитем Божиим. Также, как Вы не стали иудеем, | + | Moje odpověď zněla: „Nazývat se křesťanem ještě neznamená být Božím dítětem. Stejně jako jste se nestal židem tím, že jste přijal Davidovo stanovisko. Protože nemáte židovskou krev. Ale pokud chcete být křesťanem a pro vás má smysl jen Starý zákon, pak Kristus za vás zemřel zbytečně a vaše budoucnost je velmi temná.“ |
| - | Так закончился наш первый вечер. Внутренне я был очень огорчен, | + | Tím náš první večer skončil. Vnitřně jsem byl velmi zarmoucen a bylo mi smutno kvůli tomuto člověku a kvůli velké duchovní temnotě v této zemi. |
| - | Все последующие одиннадцать вечеров прошли похоже. Каждый вечер присутствовало | + | Všechny následující večery probíhaly podobně. Každý večer se účastnilo |
| - | Но так как у нас в стране есть еще люди, не относящиеся ни к какой конфессии, с сильными духовно одаренными евангелистами, к которым относится и Армия спасения, то люди все еще приходят к покаянию. Но, насколько я знаю, они никогда не приходят в церковь.» | + | Ale protože v naší zemi jsou stále lidé, kteří nepatří k žádné konfesi, silní duchovní evangelisté, k nimž patří i Armáda spásy, lidé stále přicházejí k pokání. Ale pokud vím, nikdy nepřicházejí do církve.“ |
| - | Все эти более ста направлений опираются на имя Иисуса Христа. Все имеют, как правило, | + | Všechny tyto různé směry se opírají o jméno Ježíše Krista. Všechny mají Bibli, a přesto jeden druhého nechápou. Každý směr si osedlal jednu „pravdu“ a na ní jezdí po zemi, odsuzujíc ostatní. A tak se každý směr hádá s ostatními a každý nachází oporu ve svých výkladech Bible. |
| - | Начало этой беды апостол Павел ощутил уже в Коринфе. В 1 Коринф. 3:3-4 Павел называет таковых «людьми обычного состояния» (по большинству), | + | Tento stav mě vedl k přesvědčení, že Duch svatý je těmito směry jakoby spoután kvůli jejich různým dogmatům. Nemůže vést, protože lidská „lepší znalost“ a přesvědčení mu brání. A odtud pochází to strašné rozdělení v křesťanství! |
| - | У каждой церкви также есть свой синод, со своими теологическими совещаниями, где составляются догмы, не терпящие никакой критики. Эти догмы или вероучения стоят выше Библии. Хотя эти совещания сопровождаются молитвами, где также просят о руководстве Святого Духа, я все равно не знаю, как ко всему этому относиться. Подумать только: | + | Bůh lásky, zjevený skrze svého milovaného Syna Ježíše Krista, který zemřel na kříži, aby nás všechny sjednotil, nebyl pochopen! Jinak by tento stav neexistoval. |
| - | Это привело меня к убеждению, что Святой Дух как бы связывается всеми этими направлениями из-за их различных догм. Он не может руководить, потому что человеческое «лучшее знание» и правота не дают Ему право голоса. Отсюда и ужасная разорванность в христианстве! | + | V tomto pohostinném Holandsku žiji už více než dvacet let a tuto zemi i její lidi jsem si zamiloval. Účastnil jsem se mnoha teologických konferencí a setkání různých náboženských směrů. V církevních kruzích jsem byl a zůstávám nepochopeným cizincem, ale ve svobodných církevních komunitách se cítím jako doma. Tam mi rozumí. Zde převládá Boží láska, protože každý poznal Boha ve svém vlastním srdci a Jeho obnovující moc. Zde není žádná vědomá samolibost, protože jako Boží děti všichni chápou, že jsou omilostněnými hříšníky, |
| - | Бог любви, явленный через Своего любимого Сына Иисуса Христа, который умер на кресте, чтобы всех соединить, не был понят! Иначе бы такого состояния не было. | + | V jiných církvích je to však jinak, kde celkový stav je často nerozlišitelný. Vázán pravidly a ustanoveními svého synodu, dominee stoupá na kazatelnu s dobře promyšleným a sepsaným kázáním a předkládá ho. Často je prosyceno cizími slovy, kterým obyčejní posluchači vůbec nerozumí, a doplněno velkým patosem a příslušnými gesty, doprovázeno krásným zpěvem a varhanní hudbou. Poté se shromáždění vrací domů a neví, co si má z toho vzít. Nakonec jsou spokojeni tím, že je dominee několikrát nazval bratry a sestrami, a proto se sami považují za takové. Dominee je přece učenec, studoval to, a jeho slovo má význam. |
| - | В этой гостеприимной Голландии я теперь живу уже больше двадцати лет и полюбил эту страну и ее людей. Я принял участие во многих теологических и разных направлений веры конференциях. В церковных кругах я был и остаюсь непонятым чужаком, но в свободноцерковных общинах я чувствую себя дома. Там меня понимают. Здесь на высоте любовь Божия, потому что каждый познал Бога в своем собственном сердце и Его возрождающую силу. Здесь нет осознанной самоудовлетворенности, | + | V posledních pěti letech, poté co jsme uprchli z Arnhemu a žili na vesnici, jsem často v neděli chodil s lidmi do kostela. Cestou zpět jsem se chtěl dozvědět, co si tito lidé osobně odnesli pro svou duši z toho rána. A téměř vždy byla odpověď taková: |
| - | Иначе обстоит дело в тех церквах, где общее состояние часто неразличимо. Привязанный к установлениям и правилам своего синода, домине выходит на кафедру с хорошо продуманной и записанной проповедью и преподносит эту проповедь. Часто она сильно начинена чужеродными словами, которых простые слушатели совсем не понимают, при этом она часто украшена большим пафосом и соответствующими жестами, | + | „Ach, pane Jantzene, já vám to nemohu říci, protože dominee často používá nepochopitelná slova, kterým je těžké rozumět. Chodíme do kostela každou neděli, protože je to zvykem a naši rodiče nás to učili. A když jednu neděli vynecháme, něco nám chybí. Jsme přece křesťané, a proto bychom v neděli měli být v kostele.“ |
| - | В последние пять лет, после того как мы бежали из Арнхема и жили в селе, я часто по воскресеньям ходил с народом в церковь. На обратном пути я хотел узнать у этих людей, что они лично получили сегодня утром для своей души. И почти всегда ответ был таким: | + | Pak jsem šel dál a snažil se je jednoduchými slovy upozornit na vážnost života a poté se pokoušel vyprávět o obnovující síle Božího slova skrze Ducha Svatého. Poslouchali rádi, ale většinou nemohli pochopit, o čem mluvím. |
| - | «Ах, господин Янтцен, | + | Holandští vesničané — rolníci jsou poctiví, důvěřiví lidé a velmi nábožensky založení. V každém domě, kde jsme byli, byla Bible. Pokaždé po jídle otec rodiny vzal Bibli a nahlas přečetl krátkou pasáž. Poté všichni sepjali ruce a po tiché modlitbě se každý pustil do své práce. V některých rodinách se otec modlí nahlas před i po jídle. |
| - | Тогда я шёл дальше и пытался простыми словами обратить их внимание на серьёзность жизни, а затем старался рассказать о возрождающей силе слова Божия через Святого Духа. Они с удовольствием слушали, но чаще всего не могли понять, о чём идёт речь. | + | Celý životní styl těchto lidí ukazuje, že naši mennonité pocházejí z tohoto lidu a této země. Do mezicírkevních a teologických sporů se rolníci nezapojují a dominee je rádi, když jsou kostely v neděli dobře navštěvované. Často jsem říkal: „Ano, tady je to přece jen o něco lepší než v Rusku, kde jsou kostely zničeny a bohoslužby zakázány.“ |
| - | Голландские сельчане — крестьяне, | + | V této zemi Bůh stále zůstává autoritou pro většinu občanů. Je zde také mnoho křesťanských škol a teologických vysokých škol, kde se připravují dominee. Studují Bibli velmi důkladně a učí se dobře kázat. V těchto oblastech dosáhli dominee velkých úspěchů. Ale jak by bylo krásné, kdyby se také naučili umění svědčit o věčném životě, o kterém Ježíš Kristus mluvil s Nikodémem. Ale to se neučí na teologických školách, pouze skrze samotného Boha a Jeho Svatého Ducha. |
| - | Весь образ жизни этих людей показывает, что наши менониты происходят из этого народа и этой страны. В межцерковные и теологические споры крестьянин не вмешивается, и домине бывают рады, когда по воскресеньям церкви хорошо посещаются. Я тогда часто говорил: | + | Jednou, ještě před válkou, mě pozval jeden kazatel, který žil v Arnhemu nedaleko nás. Měl jsem ho navštívit, protože k němu přijel mladý teolog, s kterým si nevěděl rady. Šel jsem a setkal se se dvěma elegantně oblečenými muži v obvyklém těžkém oděvu pro kněze. Brzy jsem pochopil, v jaké záležitosti ode mě očekávají radu. Oběma bylo asi třicet let a několik let studovali teologii. Ale po dlouhém čekání stále nezískali místo služby. To je velmi trápilo a chtěli vědět, co si o jejich situaci myslím. Řekl jsem: |
| - | В этой стране Бог всё же является авторитетом для большинства граждан. Здесь также много христианских школ и теологических высших учебных заведений, где готовят домине. Они хорошо изучают Библию и учатся хорошо проповедовать. В этих областях большинство домине достигли больших успехов. Но как было бы хорошо, если бы они ещё научились искусству свидетельствовать о вечной жизни, о которой Иисус Христос говорил Никодиму. Но этого не изучают в теологических школах, но только через Самого Бога и Его Святого Духа. | + | „Vážení pánové, než odpovím na vaši otázku, nejprve bych se vás rád zeptal: Šli jste studovat na základě Božího povolání? Povzbudil vás tam Duch Svatý, protože jste Boží děti?“ Odpověď jsem nedostal hned. Oba se na mě velmi odcizeně podívali a nakonec se zeptali, co tím myslím. Odpověděl jsem: „Vždyť v evangeliu podle Jana čteme, jak jednou v noci přišel k Ježíši Kristu Nikodém a jak mu Pán Ježíš řekl: ‚Pokud se někdo znovu nenarodí, nemůže spatřit Boží království.‘ Pro Pána Ježíše byla tato otázka tak důležitá, |
| - | Как-то, ещё до войны, я был приглашён одним проповедником, | + | Proč se vás ptám: prožili jste znovuzrození skrze Ducha Svatého? Pokud ano, použije vás ještě jako své svědky, protože při rozloučení Pán Ježíš řekl svým učedníkům: |
| - | «Уважаемые господа, перед тем как дать ответ на ваш вопрос, я вначале хотел бы вас спросить: пошли ли вы учиться по призыву Господа? | + | Na to se s údivem a zmatkem zeptali: „Odkud vlastně jste? Zjevně nepatříte k žádné církvi, a přesto jste duchovní osobou, i když ne dominee.“ Pak jsem stručně řekl, kde jsem se narodil a žil a jak jsem se osobně setkal s Bohem. Pak jsem pokračoval: „A tak se nade mnou Bůh smiloval kvůli Ježíši Kristu a svým Duchem Svatým mě učinil svým dítětem, abych o tomto setkání mohl svědčit ostatním. Tato proměna mě stála celé mé ‚já‘, jinými slovy mě samotného. A teď všechno ve mně potvrzuje a vším mě vede Duch Svatý. On mi také dává sílu naplnit Jeho vůli. Ale protože stále žiji ve svém dočasném, zkaženém těle, velmi často, bohužel, nedokážu jasně rozeznat hlas Ducha Svatého. A pak klopýtám a padám. A protože pro Ducha Svatého je jakýkoli, i ten nejmenší hřích, cizím tělem, je třeba tento hřích okamžitě odstranit z cesty. A to se stane, když přiznám svou vinu před Bohem a před lidmi, pokud jsem zhřešil proti lidem. A nebeský Otec mi pak odpouští kvůli Ježíši, který je mým obhájcem. A pak mír a radost znovu naplní mé srdce. |
| - | Почему я вас и спрашиваю: | + | --- |
| - | На это они удивлённо и растерянно спросили: | + | „Tak tedy, vážení pánové, toto je ta proměna, na kterou poukázal Pán Nikodémovi. V tu chvíli se všechno stává novým a pro hřích už není místo. Ano, a tehdy se v srdci objeví Boží láska, láska k Bohu a Jeho Synu Ježíši Kristu, našemu Přímluvci. |
| - | Вот, дорогие господа, это та перемена, на которую Господь указал Никодиму. Тогда всё становится новым, и греху уже нет больше места. Да, и тогда изливается в сердце любовь Божия, любовь к Богу и Его Сыну Иисусу Христу, нашему Ходатаю. | + | Co se týká mě osobně, každý den se nacházím v této škole teologie a uvědomuji si, že má tělesnost je nepřekonatelná. Všechny mé snahy směřují k tomu, abych se líbil jedině Jemu, mému drahému Spasiteli, a abych Ho nezarmoutil. Pokud se mi to nedaří, pak mě opouští mír a zůstávám jako ‚bezbožník‘ v temnotě, což je strašné. Protože jsem během svého života stále více poznával sám sebe a uvědomoval si, jak bezbožný a bezmocný jsem, zažil jsem mnoho hořkých zkušeností. Nyní se cvičím v tom, čemu nás Pán Ježíš učí: „Modlete se bez přestání.“ |
| - | Что касается меня лично, я каждый день нахожусь в этой школе теологии и познаю, что эта моя плоть неисправима, и всё моё стремление направлено на то, чтобы понравиться только Ему, моему дорогому Спасителю, и не огорчать Его. Если же это не происходит, тогда мир оставляет меня, и я остаюсь вроде „безбожника“ во тьме, а это ужасно. Так как я в течение жизни всё больше познавал самого себя и увидел, насколько я безбожен и бессилен, что доставило мне немало горьких переживаний, я теперь упражняюсь в том, чему Господь Иисус учит нас: „Молитесь непрестанно“. | + | A tak v duchu mluvím s Bohem. Protože když přestanu číst, psát nebo s někým rozmlouvat, a více než to – neobracím svůj pohled nahoru, pak začne mluvit peklo zdola. V takové chvíli rychle upadám, protože nejsem schopen obstát proti síle pekla. Propadám se z jednoho strachu do druhého! Proto se snažím zůstat v kontaktu s Bohem neustále. Ne abych si zasloužil ráj dobrými skutky nebo svatým životem, ale abych nezarmoutil mého Spasitele Ježíše Krista, který mě vykoupil svou drahocennou krví. Proto se stále snažím být k Němu co nejblíže, a tak jsem během mnoha let poznával Jeho podivuhodným způsobem. Kdybych vám měl o tom všem vyprávět, potřeboval bych hodně času. Ale poznal jsem Ho a nyní jsem Jeho svědkem. Rád bych vám tedy, vážení pánové, poradil: pečujte o to, abyste skutečně prožili ve svém srdci verše 12 a 13 z první kapitoly Janova evangelia. Pak budete každý rok slavit dva narozeniny: jeden den – přirozený, když jste se narodili z matky, a druhý – když jste se skrze Ducha svatého stali novým stvořením, které dává vašemu srdci svědectví, že jste Božími dětmi podle Římanům 8:16. Pokud pak zůstanete v Pánu Ježíši, budete každý den znovu poznávat Jeho, a to bude svědectvím pro vás i pro ostatní. A pokud jde o místa vašeho působení jako duchovního, |
| - | И тогда я по-своему духом говорю с Богом. Потому что, как только я перестаю читать, | + | Tím jsem ukončil náš rozhovor. Mladí muži mě trpělivě vyslechli, ale bylo to pro ně cizí. Vstali a řekli: „Tohle neznáme.“ |
| - | На этом я закончил нашу беседу. Молодые люди терпеливо выслушали меня, но это было им чуждо, они встали и сказали: | + | Rozloučili jsme se a já, bohužel, už o nich nikdy nic neslyšel. |
| - | Мы распрощались, | + | ==== Závěr ==== |
| - | ==== Заключение ==== | + | Drazí čtenáři, za všechny ty roky, které jsem prožil na Západě, kde jsem navštívil mnoho konferencí a setkal se s mnoha významnými a uznávanými teology, jsem dospěl k závěru, že lidé nejsou spokojeni s Ježíšem Kristem samotným a s Jeho učením. Obrací se pak k mužům, jako byl Luther, Kalvín a další, a hledají u nich odpovědi. Ale Ducha pravdy, o kterém Ježíš mluví v Janově evangeliu 16:13, neznají. I když teologové a faráři někdy hovoří o Duchu svatém, někdy o Ježíši, ve skutečnosti Ho neznají! |
| - | Дорогие мои читатели, за все эти годы, что я прожил на Западе, | + | Pokud se podíváme na veškerou rozdrobenost a všechny skupiny věřících, je vidět, že v této zemi jen málokdo čte Bibli bez předsudků. Nevím, jestli mi rozumíte. Tento stav mě velmi znepokojuje, protože jsem si tento národ zamiloval. |
| - | Если посмотреть на всю разорванность и на все группы верующих, можно видеть, | + | Ale není to jen toto, co mi způsobuje bolest. Když myslím na Východ, na své děti, vnoučata a mnoho příbuzných, |
| - | Но не только это доставляет мне боль. Когда я думаю о Востоке, о своих детях, внуках и многих родственниках, | + | „Pane Ježíši, Tebe jsem dlouho čekal! |
| - | «Господь Иисус, Тебя уж жду давно! | + | Přijď, na zemi je mi tak temno. |
| - | Приди, мне на земле здесь так темно. | + | Přijď, a je-li to Tvá vůle, |
| - | Приди же, и если в том воля Твоя, | + | Odveď mě z této země!“ |
| - | От этой земли забери Ты меня!» | + | Snad mnoho Božích dětí v naší době smýšlí stejně jako já. Žil jsem na této zemi více než 84 let a prošel jsem takovými bouřemi, že jsem často nevěděl, jak dál. Ale došel jsem k závěru, který kdysi krásně vyjádřil jeden člověk, který zažil něco podobného: |
| - | Наверное, в наше время многие дети Божии думают так же, как и я. Я жил здесь на земле более 84 лет и прошел сквозь такие бури, что часто не знал никакого выхода. Но я пришел к концу, о котором один человек, | + | „Má poutnická hůl spěchala po různých cestách, |
| - | «По разным дорогам мой посох спешил, | + | Z různých vrcholů jsem hleděl do údolí; |
| - | В долины глядел я с различных вершин; | + | Ale nejlepší ze všech hor, které jsem poznal, nejdůležitější |
| - | Но лучше всех гор, что встречал, всех важней | + | Se pro mě stal Golgotský vrch, nejvyšší, nejbližší! |
| - | Мне стал холм Голгофский всех выше, родней! | + | Nestojí pyšně až k oblakům, |
| - | Он гордой главой не достиг облаков, | + | Nepostavil se čelem k větru; |
| - | Щеку не подставил веянью ветров; | + | Ale byl tak blízko nebi a tak cizí této zemi, |
| - | Но так близок к небу, так чужд сей земле | + | Byl jsem skutečně doma jen tam, na Golgotském vrchu. |
| - | Я был только там, на Голгофском холме. | + | Spěchej tam, příteli, unavený na své cestě, |
| - | Туда поспеши, | + | Pod nohy Spasitele slož všechny své hříchy; |
| - | Под ноги Спасителя сбрось все грехи; | + | A nalezneš mír, zvěstuj lidem, |
| - | И, мир обретя, | + | Že cesta k nebi vede přes Golgotu.“ |
| - | Что путь к небесам через Голгофу идет». | + | Toto je odraz mého pozemského putování. Dlouhá, bouřemi zmítaná cesta mé tělo úplně vyčerpala a udělala mě velmi unaveným. Posledními mými společníky jsou různé staré tělesné slabosti. Nohy jsou oteklé a nechtějí chodit, sluch slábne, světlo očí temní, ruce se třesou. Všechno to naznačuje, že můj čas na této zemi se chýlí ke konci. Čím starší jsem, tím více se mi zdá být země cizí, a mám silnou touhu po nebeské domovině. |
| - | Вот отражение моего земного странствования. Долгое, полное бурь путешествие совсем разрушило мое тело и сделало меня очень усталым. Последние мои спутники — это различные старческие немощи. Ноги отекли и не хотят ходить, слух слабеет, свет глаз темнеет, руки дрожат. Все это говорит мне о том, что время моего пребывания на земле заканчивается. Чем старше я становлюсь, тем более чуждой становится для меня земля, и у меня сильная тоска по небесной родине. | + | Brzy přijde Pán, můj Spasitel, a povolá mě domů, do Otcova domu, kde srdce už nebude trpět bolestí. A tam už nebude hříchu. Ale zatímco jsem ještě zde, mé služebné poslání jako svědka a duchovního průvodce pokračuje. Když jsem ještě měl svou citeru, často jsem zpíval píseň o nebeské vlasti od Karla Geroka: |
| - | Скоро придет Господь, мой Спаситель, | + | „Chci domů! Toužím po nebeském domově, |
| - | «Хочу домой! Желаю в дом небесный, | + | Kde je srdce věrného Otce. |
| - | Где сердце верное Отца. | + | Pryč od hluku bouří, pozemských písní, |
| - | От шума бурь, земных тревожных песен | + | Tam do klidu, kde věčné je jaro! |
| - | Туда, в покой, где вечная весна! | + | Vyšel jsem do světa s mnoha sny, |
| - | Я вышел в мир, имея тьму мечтаний, | + | Ale vracím se jen s jedním. |
| - | А возвращаюсь лишь с одной. | + | S nadějí nesu jedno přání: |
| - | С надеждой проношу одно желанье: | + | Chci domů, chci domů! |
| - | Хочу домой, хочу домой! | + | Chci domů! Viděl jsem ve snu blaženém |
| - | Хочу домой! Я видел в снах блаженных | + | Vlast čistší, lepší než všechny; |
| - | Отчизну чище, лучше всех; | + | Tam je pro mě místo v nepomíjejících sídlech, |
| - | Есть место мне в обителях нетленных, | + | Zde kotviště pro duši nenajdu. |
| - | Здесь пристань не найти душе. | + | Přišel čas, duše rozprostřela křídla, |
| - | Пришла пора, душа раскрыла крылья, | + | Vzhůru, vzhůru nad hříšnou zemí! |
| - | Вверх, вверх над грешною землей! | + | A všechny pasti země jsou před ní bezmocné: |
| - | И все силки земли пред ней бессильны: | + | Chci domů, chci domů! |
| - | Хочу домой, хочу домой! | + | Chci domů! Loď spěchá do přístavu, |
| - | Хочу домой! Спешит корабль в пристань, | + | Říčka spěchá do moře; |
| - | Спешит речушка в море впасть, | + | Dítě u matky hledá klid; |
| - | Дитя у матери покоя ищет; | + | A mé tělo už unavené čeká. |
| - | И плоть моя устала ждать. | + | Zpíval jsem písně v radosti i v žalu, |
| - | Я песни пел и в радости, | + | A radost, žal smyly jako vlna. |
| - | И радость, | + | Jedna sloka zůstala v srdci smutném: |
| - | Одна строфа осталась в сердце скорбном: | + | Chci domů! Chci domů!“ |
| - | Хочу домой! Хочу домой!» | + | Drazí čtenáři, toto jsou některé vzpomínky z mého života. Nejprve bez Boha, což mě i dnes bolí. I když mi odpustil všechny mé omyly, stále nemohu zapomenout na své svéhlavé cesty. Pak jsem se s vámi podělil o svůj život s Bohem, jak jsem Ho poznal, jak úžasně byl se mnou, vedl mě a často mě zachránil tak, že ani nevím, jak Mu za to poděkovat. Co znamenají lidská slova díků ve srovnání s Jeho milostí! Ale protože Jeho milost byla mnohem větší než všechny mé hříchy a odchylky, a protože mám tak velkého Pána a Spasitele, už zde z celého srdce Mu přináším chválu a klanění, a často to není v hlasitých slovech. On zná a vidí mé srdce. A skutečná chvála bude až tam, z nevyjádřitelných svatých úst. A na to se těším! |
| - | + | ||
| - | Дорогие читатели, это некоторые воспоминания из моей жизни. Вначале — без Бога, что еще сегодня приносит мне боль. Хотя Он простил мне все мои заблуждения, я все равно не могу забыть о своих своевольных путях. Потом я поделился с вами своей жизнью с Богом, как я Его познал, как Он удивительно пребывал со мною, водил меня и часто спасал так, что я даже не знаю, как Его за это благодарить. Что такое человеческие слова благодарности в сравнении с Его благодатью! Но так как Его благодать была намного выше всех моих грехов и отступлений, и у меня такой великий Господь и Спаситель, я уже здесь от всего сердца приношу Ему хвалу и поклонение, и это часто не в громких словах. Он знает и видит мое сердце. А настоящее славословие будет лишь там, из неописуемых святых уст. И этому я радуюсь! | + | |
| ---- | ---- | ||
| - | ===Главные вехи в жизни Германа Янтцена=== | + | ### Hlavní milníky v životě Germana Jantcena |
| - | 1866, 28 мая. Родился в Хансау, менонитском поселении на юге России | + | **1866, 28. května** – Narodil se v Chansau, mennonitské osadě na jihu Ruska (u traktu na Volze). |
| - | 1880. Переселение в Среднюю Азию. | + | **1880** – Přestěhování do Střední Asie. |
| - | 1882. Обращение и крещение. | + | **1882** – Obrácení a křest. |
| - | 1883. Переводчик при дворе хивинского хана | + | **1883** – Působení jako tlumočník na dvoře chivského chána |
| - | 1887. Вступил в брак. | + | **1887** – Uzavření manželství. |
| - | 1890. Переселение в Аули-Ату, Николайполь. | + | **1890** – Přestěhování do Aulie-Ata, Nikolajpol. |
| - | 1891. Переезд в Орловку. | + | **1891** – Přesun do Orlovky. |
| - | 1892. Лесничий на государственной службе. | + | **1892** – Lesní správce ve státní službě. |
| - | 1895. Заговор в Аули-Ате. | + | **1895** – Spiknutí v Aulie-Ata. |
| - | 1898. Мусульманское восстание в Андижане. | + | **1898** – Muslimské povstání v Andižanu. |
| - | 1910. Выход из государственной службы, | + | **1910** – Odchod ze státní služby a začátek misijní služby. |
| - | 1911. Посещение Библейской школы в Берлине. | + | **1911** – Návštěva biblické školy v Berlíně. |
| - | 1913. Служение в общине Ак-Мечети. | + | **1913** – Působení ve společenství Ak-Meceti. |
| - | 1916. Восстание ямудов | + | **1916** – Povstání Jamudů |
| - | 1917. Русская революция, Янтцена выбирают делегатом в Советы. | + | **1917** – Ruská revoluce, Jantcen je zvolen delegátem do Sovětů. |
| - | 1918. Смертный приговор, | + | **1918** – Rozsudek smrti a útěk do hor. |
| - | 1919. Тюрьма. | + | **1919** – Vězení. |
| - | 1920. Поездка в Москву. | + | **1920** – Cesta do Moskvy. |
| - | 1922. Снова тюрьма, смертный приговор. | + | **1922** – Opět ve vězení, druhý rozsudek smrti. |
| - | 1923. Освобождение, | + | **1923** – Osvobození a cesta do Německa. |
| - | 1928. Смерть жены. | + | **1928** – Úmrtí manželky. |
| - | 1929. Миссионерская поездка в Болгарию. Переезд в Голландию. | + | **1929** – Misijní cesta do Bulharska a přestěhování do Holandska. |
| - | 1931. Второй брак | + | **1931** – Druhé manželství |
| - | 1959, 13 ноября. Умер в Хилверсуме, Голландия. | + | **1959, 13. listopadu** – Zemřel v Hilversumu, Nizozemí. |
| ---- | ---- | ||
| - | ==== Послесловие | + | ==== Doslov |
| + | |||
| + | |||
| + | Dne 13. listopadu 1959, ve věku 93 let, zemřel otec Herman Jantcen v Hilversumu v Nizozemsku; unavený poutník konečně našel pokoj u Ježíše. Jeho žena ještě krátce před smrtí psala přítelkyni: | ||
| + | |||
| + | Ve své autobiografii Jantcen často používá pojem „Kyrgyzové“, | ||
| + | |||
| + | Jantcen hovořil čtyřmi středoasijskými jazyky: uzbecky, tádžicky, kazašsky a kyrgyzsky (vedle ruštiny, němčiny, mennonitského „dolnoněmeckého“ dialektu a později nizozemštiny). Díky svému mládí, zejména díky vzdělání na dvoře chivského chána, získal German Jantcen potřebné předpoklady, | ||
| + | |||
| + | Jedná se o princip, jak představit evangelium lidem jiné kultury a myšlenkových vzorců tak, aby bylo skutečně pochopeno. Jantcen sice neznal moderní odbornou terminologii, | ||
| - | 13 ноября 1959 года, в возрасте 93 лет, в Хилверсуме, Голландия, умер отец Герман Янтцен; | + | Vnitřní Asie – muslimský Turkestán, buddhistický Tibet a Mongolsko – patří mezi oblasti, které byly evangelium nejméně ovlivněny. (Buddhismus v tomto regionu má zvláštní démonickou formu lamaismu a islám ve Střední Asii je díky učitelům súfismu, kteří měli silný okultní vliv, historicky velmi silný.) Tato oblast nebyla tisíce let dotčena křesťanstvím. Bukhara, se svými více než stovkou islámských vysokých škol (medres), byla do revoluce považována za světovou baštu fanatického islámského fundamentalismu. V 19. století, velkém století celosvětové misie, dosáhlo evangelium Indie, Afriky, Číny a jižního Pacifiku. Křesťané, kteří se ocitli v emirátu Buchary, museli počítat se smrtí nebo byli nuceni konvertovat k islámu a prodáni do otroctví. |
| - | В своей автобиографии Янтцен чаще всего употребляет понятие «киргизы», хотя понимает под этим и казахов. И поэтому в отдельных случаях неясно, какой из двух народов он имеет в виду. До революции эти народы тоже не очень различали друг друга в своём самосознании. В то время гораздо большую роль имело различие между «оседлыми» горожанами, | + | To bylo jedním z důvodů, proč Rusko tuto oblast porazilo a anektovalo. I po sto letech „evropské“ vlády zůstávají Turkestán, Tibet a Mongolsko (srdce Eurasie) pevností s kulturami téměř nedotčenými evangeliem. German Jantcen byl jedním z prvních, kdo vůbec mezi těmito národy kázal evangelium. Po více než tisíciletém zanedbání skutečně dosáhl průlomu. Bohužel ruská revoluce v roce 1917 tuto práci rychle ukončila. Od té doby vyrostly téměř dvě generace a nebyly podniknuty žádné misijní pokusy mezi těmito muslimy. |
| - | Янтценговорил на четырёх среднеазиатских языках: | + | Dnes žije v Sovětském svazu 56 milionů muslimů – téměř tolik jako v Indonésii, Pákistánu, Indii a Bangladéši dohromady. Skoro každý pátý obyvatel Sovětského svazu je muslim! A muslimská populace roste každoročně o 2,5–3,5 %, což je nejvyšší populační růst na světě. |
| - | Это касается вопроса, | + | Na počátku 70. let se někteří ruští a němečtí křesťané ve Střední Asii (zejména německá mládež, která byla mezi muslimy přijatelnější než ruští křesťané) začali znovu modlit a pracovat na dosažení těchto lidí evangeliem. Bohužel dnes (jaro 1988) vidíme, že mnoho těch, kteří by mohli oslovit své muslimské sousedy evangeliem, se snaží spíše prosadit své národní povědomí jako Němci na Západě. To je samozřejmě pochopitelné. |
| - | Внутренняя Азия — мусульманский Туркестан, буддистский Тибет и Монголия — это области и культуры, которые меньше всего соприкасались с Евангелием. (Буддизм в этом регионе имеет особую демоническую форму ламаистского буддизма, а ислам в Средней Азии исторически очень силён благодаря учителям суфизма, которые оказывали сильное оккультное влияние.) Тысячи лет эта область не соприкасалась с христианством. До русской революции Бухара со своими более чем сотней исламских высших школ (медресе) считалась всемирным оплотом фанатичного исламского фундаментализма. В XIX столетии, в великом веке всемирного миссионерства, Евангелие достигло Индии, Африки, Китая и южной части Тихого океана. Христиане, попавшие в Бухарский эмират, должны были рассчитывать на смерть или же их принуждали принять ислам и продавали в рабство. | + | Ale je opravdu Boží vůle, aby mnoho národů zahynulo bez evangelia? Není mezi křesťany nikdo, kdo by byl ochoten následovat Jantcenovy kroky a přivést muslimy k poznání Krista? Vždyť Jantcen dokázal, že není nemožné přivést muslimy ze Střední Asie k Ježíši. Je to skutečně možné, pokud člověk přijme srdce plné lásky k těmto lidem od Ducha svatého. Modlete se, aby Pán i v dnešní době povolal mnoho nových pracovníků a následovníků Germana Jantcena mezi křesťany ve Střední Asii, aby mnoho muslimů dosáhlo poznání pravdy v Ježíši Kristu. Již nyní existují malé skupiny křesťanů mezi Uzbeky, Tádžiky, Kazachy, Kyrgyzy, Karakalpaky a Turkmeny. Modlete se, aby Bůh zachoval toto malé množství věrných Kristu a aby se jejich počet zvýšil, aby byli účinnými svědky mezi svými národy. Modlete se za Boží dílo ve Střední Asii. |
| - | Это стало одной из причин того, что Россия победила и аннексировала эти области. Но даже после столетнего «европейского» правления Туркестан, | + | **Christian Schmidt** |
| - | Сегодня в Советском Союзе живёт 56 миллионов мусульман — чуть меньше, | + | ==== Poznámky ==== |
| - | В начале 1970-х годов некоторые русские и немецкие христиане Средней Азии (прежде всего немецкая молодёжь, | ||
| - | Но действительно ли воля Божия в том, чтобы многие народы погибли без Евангелия? | + | Autobiografie Germana Jantcena je vzácným dokumentem historie i misionářské práce. Z tohoto důvodu byly zachovány geografické názvy měst a míst té doby. Dnes mají města jiná jména, například: |
| - | **Христиан Шмидт** | + | Před revolucí byli Kazaši často chybně označováni jako Kyrgyzové, aby se nepletli s ruskými kozáky. Skuteční Kyrgyzové byli nazýváni Karakyrgyzové („černí Kyrgyzové“) kvůli tmavé barvě pleti. Zatímco Karakyrgyzové žili jako kočovníci v horách, Kazaši – také kočovný pastevecký národ – obývali hlavně stepi. Po revoluci kozáci jako etnická skupina zanikli a Kazaši i Kyrgyzové získali svá původní jména, což zabránilo záměně s kozáky. |
| - | ====Примечания==== | + | Sarty byli označováni jako turkicky mluvící smíšená skupina národů ve Střední Asii. Celý Turkestán spolu se stepmi Kazachstánu patřil v dobách Dareia, Kýra, Ester, Daniela, Nehemjáše a dalších k Perské říši. Postupem času bylo turecké obyvatel |
| - | Автобиография Германа Янтцена — это одновременно редкий документ истории и миссионерства. На этом основании были сохранены географические названия городов и мест того периода. Сегодня города имеют другие названия. Например, упоминались: | + | stvo těchto oblastí vytlačeno a smísilo se s íránským obyvatelstvem. Tádžičtina, |
| - | До революции казахов часто ошибочно называли киргизами, | + | Dnes je to pravděpodobně Šachrizabs – hlavní turistické centrum Sovětského svazu. |
| - | Сартами называли говорящую на тюркском наречии смешанную группу народов Средней Азии. Ведь весь Туркестан вместе со степями Казахстана принадлежал во времена Дария, Кира, Есфири, | + | **Jantcenova data o povstání v Andižanu neodpovídají zcela historickým faktům.** Zdá se, že předává první, značně zveličené zprávy. Historické popisy ukazují, že Muhammad Ali Ishan z Mintušby (známý také jako Madali Ishan nebo Džukči-Ishan – jedna a tatáž osoba, jako Israíl-Chán-Tur-Ishan), který byl súfijským šajchem |
| - | Сегодня это, наверное, долина Шахрисабз — важнейший туристический центр Советского Союза. | + | Podle některých méně věrohodných zdrojů bylo během povstání a jeho potlačení ruskou armádou zabito 673 000 muslimů, 300 000 uprchlo do čínského Turkestánu a 168 000 bylo deportováno na Sibiř. 347 vůdců povstání bylo v březnu 1917 odsouzeno Prozatímní revoluční vládou. Toto povstání ve své době mělo rozsah druhé fronty v první světové válce a zároveň znamenalo začátek pádu carského režimu v Turkestánu, které následovalo v únoru 1917 (Bajmirza Chait. Turkestán v srdci Eurasie. Kolín, 1980, str. 94). |
| - | **Данные Янтцена об андижанском восстании не совсем соответствуют историческим фактам.** Видимо, он передаёт первые, | + | **M.C.C.** – Mennonitský centrální výbor – světová organizace, která poskytuje praktickou pomoc při přírodních katastrofách, hladomorech, uprchlických krizích a dalších neštěstích. |
| - | По некоторым малодостоверным источникам, | ||
| - | **M.C.C.** — Менонитский центральный комитет — всемирная организация, | ||
v_dalekem_turkestanu/zivot_mezi_muslimy.1727798578.txt.gz · Poslední úprava: 01/10/2024 18:02 autor: kokaisl