Vegetariánství v české společnosti

Vegetariánství je způsobem stravování, kdy je z jídelníčku vyloučena konzumace masa či jiných živočišných výrobků. Vegetariánství ale není, jak by se mohlo na první pohled zdát, jen o stravovacím režimu, ale jedná se o jakousi životní filozofii. To dokazuje i několik výroků slavných osobností. Pro ukázku jsou vybrány čtyři výroky:

„Cožpak nemáme potraviny bez krveprolévání? Cožpak to neznamená, posilovat lidi ke krutosti, když se jim povolí vrážet zvířatům nůž do srdce?“ Denis Diderot (filosof, spisovatel)¹⁾

„Nenásilí vede k nejvyšší etice, jež je cílem veškeré evoluce. Dokud nepřestáváme ubližovat všem ostatním živým bytostem, jsme stále divoši.“ Thomas Alva Edison²⁾

„Je smutné vidět, že vegetariánský způsob života by svým čistě fyzikálním účinkem na lidskou povahu nanejvýš pozitivně ovlivnil velkou část lidstva.“ Albert Einstein³⁾

„Nemyslím, že maso je pro nás nezbytné. Tvrdím, že masitá jídla jsou pro nás nevhodná. Protože stojíme výš než zvířecí svět, děláme chybu, když napodobujeme jeho zvyky.“ Mahátmá Gándhí⁴⁾

Z toho plyne, že člověk, který se rozhodne vyřadit ze svého jídelničku maso čí všechny živočišné produkty, mívá proto většinou hlubší důvod, než jen redukci váhy nebo nechuť k masu. Někomu může jít o odlehčení organizmu, u jiných jde o důsledek výchovy, jiní nesouhlasí se zabíjením živočichů kvůli masnému průmyslu nebo to může být forma protestu proti moderní „konzumní“ společnosti.

Cílem této práce je zjistit, jaké důvody vedou lidi k tomu, aby si zvolili vegetariánský způsob života a zda se skutečně shodují s nejčastěji uváděnými důvody, jakými jsou například zdravotní, etické, ekonomické a další. Dále bude pozornost zaměřena na výhody či problémy, které jim tento způsob života přináší. Z pohledu vegetariánů a nevegetariánů bude zjištěn jejich vzájemný vztah a zda se skutečně někdy vegetariáni setkali či setkávají s předsudky ze strany nevegetariánů. S tím je i spojena otázka pohledu vegetariánů a nevegetariánů na to, co si myslí o vlivu tohoto životního stylu na zdraví.

Jaký je pohled vegetariánů na svůj životní styl a jaký je pohled nevegetariánů na vegetariány?

Podotázky

Jaké mohou být předsudky o vegetariánech?

Proč se lidé stávají vegetariány?

Někomu by se mohlo zdát, že vegetariánství je módní výstřelek dnešní doby, ale zprávy o odpůrcích masových produktů pocházejí již z období antiky. Mezi slavné vegetariány prý patřili například i Aristoteles, Platón či Pythagoras. V našich zeměpisných šířkách zaznamenala Mezinárodní unie vegetariánů již v roce 1923 první zprávy o aktivních příznivcích rostlinné stravy. V současnosti se u nás podle neoficiálních odhadů hlásí k vegetariánství zhruba jedno procento populace, tedy asi 103 tisíc Čechů. Své příznivce tento životní styl v poslední době nachází především v řadách dospívající mládeže.⁵⁾

Samotné téma vegetariánství je ve společnosti velmi kontroverzním tématem, které vyvolává řadu emocí. Odborná ani laická veřejnost se nedokáže shodnout, zda je vegetariánství zdravým či škodlivým životním stylem. Pro vegetariánský styl života se rozhodla před dvanácti lety i RNDr. Xenia Svobodová, MBA, předsedkyně představenstva výzkumné farmaceutické společnosti I.Q.A. Co jí ale vegetariánský způsob života přinesl, podle jejich slov: „Především a to byl první efekt, výrazné zlepšení zdravotního stavu. Druhý důvod byl etický, jsem ráda, že nepřispívám k masovému pěstování zvířat za nelidských podmínek a že svým jednáním nepodporuji nesmyslnou spotřebu jídla, které nakonec vede k poškozování zdraví celé společnosti. Další přínos byl kulturní. Díky vegetariánství jsem se seznámila s mnoha skvělými kuchyněmi, jídly a lidmi.„⁶⁾ Naopak velkým odpůrcem vegetariánství je MUDr. Marián Hajdúch, PhD. z Laboratoře expertní medicíny při dětské klinice LF UP a FN Olomouc, Onkologické centrum Olomouc. Ten říká: „Jsem zastáncem vyváženého jídelníčku, který vhodným způsobem kombinuje živočišnou bílkovinu s dostatečným množstvím zeleniny, luštěnin a ovoce. Konzumace masa je pro lidský organizmus v řadě faktorů prospěšné, ale jeho nadměrné množství nebo naopak úplné vyloučení z jídelníčku není ze zdravotního hlediska rozumné. Odborné studie dokazují, že celkové vyřazení potravin živočišného původu z jídelníčku vede u výlučných vegetariánů k omezení příjmu některých pro organizmus nepostradatelných látek, což může způsobit závažné zdravotní komplikace.“⁷⁾ Slova MUDr. Mariána Hajdúcha, PhD. také potvrzuje Prof. MUDr. Josef Hyánek, DrSC, primář OKBHI Nemocnice na Homolce, který říká: „Člověk se vyvinul ve všežravce, aby přežil, tak by se měl chovat podle toho a nedělat ze sebe živočicha o kategorii nižší tj. býložravce. Nejsme na to od přírody dostatečně vybaveni.„⁸⁾ Spor mezi vegetariány a „nevegetariány“ nemá vítěze. Zde více než jinde platí, že nic se nemá přehánět.

Slavní vegetariáni

Mezi slavné vegetariány historie patří geniální matematik Pythagoras, irský dramatik G. B Shaw a indický duchovní vůdce Mahátma Ghándí. Z osobností české historie se prý masu vyhýbala světice Anežka Česká, spisovatel Franz Kafka a první český prezident T. G. Masaryk. Vegetariánem je také Paul McCartney, Sting nebo Robbie Williams. Podobně jako hollywoodské hvězdy Richard Gere a Kim Basingerová, případně zpěvačka Madonna.⁹⁾

Cest, jak získat potřebné podklady pro splnění stanoveného cíle, je několik. Nejprve je zapotřebí udělat sekundární šetření, tzn. pokusit se získat všechny relevantní informace, které by mohly mít souvislost se zkoumanou problematikou. Externími zdroji dat mohou být knihy, články, webové stránky atd. Ze získaných sekundárních dat bude poté zjištěno, jaké informace bude potřeba doplnit či ověřit z jiného zdroje a tímto zdrojem je primární výzkum, který může mít kvantitativní či kvalitativní podobu. Kvantitativní výzkum je výzkum, jehož účelem je získat číselné údaje, tzv. získat informace formou dotazování velkého počtu respondentů, aby bylo možno dospět ke statisticky spolehlivým výsledkům. Kvalitativní výzkum se naopak snaží zjišťovat hlubší příčiny, proč se něco stalo nebo děje. Cílem tohoto výzkumu je zjistit příčiny, názory, postoje, mínění a motivy dotazovaných. V tomto výzkumu není kladen důraz na množství získaných informací, ale na jejich kvalitu, takže k jeho realizaci stačí i malý počet respondentů.

Pro zvolené téma budou získávány sekundární informace z odborné literatury a internetu. Pro doplnění či ověření těchto informací bude proveden primární výzkum. Pro primární výzkum byl zvolen kvalitativní výzkum a jako metoda sběru primárních dat bude využit řízený rozhovor, což má oproti neřízenému rozhovoru jednu zásadní výhodu a to tu, že důležitost otázek určuje tazatel. Tím je tazateli umožněno získat od respondenta takové informace, které od něj potřebuje zjistit. Informace potřebné k dosažení cíle budou získány od dvou cílových skupin. V jedné cílové skupině budou vegetariáni a v té druhé lidi, kteří běžně maso jedí. Vzorek respondentů z cílové skupiny bude vybrán pomocí náhodného výběru. Z každé skupiny budou osloveni čtyři respondenti.

Každý řízený rozhovor bude probíhat individuálně. Vybraní respondenti budou osloveni buď ve svém přirozeném prostředí, tzv. doma, ve škole či v práci a nebo budou pozváni na schůzku do kavárny. Délka každého rozhovoru by měla byt maximálně 15 až 20 minut. Během celého rozhovoru si bude tazatel průběžně zaznamenávat odpovědi od respondenta, aby tak bylo sníženo riziko zkreslení výsledků vlivem zapomínání.

Pod pojmem vegetarián si nelze představit pouze člověka, který nejí maso. Existuje množství variant vegetariánství, v zásadě mohou být rozděleny na čtyři druhy:

1. Lakto-ovo vegetariánství - při kterém se nejí maso, ale jsou povoleny mléčné výrobky a vejce. Tato forma stravování je jedou z nejrozšířenějších.
2. Lakto vegetariánství - které zakazuje konzumaci masa, masných produktů a vajec. Povoluje pouze výše zmíněné mléčné produkty.
3. Ovo vegetariánství - povoluje konzumaci vajec a zakazuje maso a mléčné výrobky.
4. Veganství - je nejpřísnější formou vegetariánství. Vegáni nejedí žádné živočišné produkty včetně vajec, mléka, sýrů a někdy také medu.¹⁰⁾

Dále existuje také i několik druhů členění vegetariánství podle toho, jaké druhy masa jsou povoleny. Tento typ vegetariánství je označován jako semivegetariánství.

Nejznámějším, a tím komu laická veřejnost říká vegetarián, jsou tedy tak zvaní lakto-ovo-vegetariáni. Tito vyznavači tohoto způsobu stravování dokáží nahradit maso a připravit si tak plnohodnotnou stravu. Jediný prvek, který je sporný, je železo. Zda mají vegetariáni dostatečný zdroj železa, je velmi diskutabilní, ale podle Nancy Clark, autorky knihy Sportovní výživa, jsou právě vegetariáni, kteří nejedí červené maso ani nepřijímají dostatek železa v cereáliích, velmi vysoce vystaveni riziku anémie, nebo-li nedostatku červených krvinek. U vegetariánského způsobu života to nemusí být jenom anémie, ale pokud vegetariáni nejí dost pestrou stravu, může to způsobit i jiné zdravotní problémy.¹¹⁾,¹²⁾,¹³⁾

Např.: Dvaadvacetiletá Lucie navštívila svého dermatologa s problémem vypadávání vlasů. Zděšením pro ni bylo, když ji lékař sdělil, že příčinou je její přísný způsob vegetariánství. Vyšetření hladin vitamínů a minerálů totiž ukazovalo, že má nedostatek vitamínů B2, B12, železa, vápníku a zinku. To jsou deficity typické pro vegetariánství. U ní byl největší deficit zjištěn u vitaminu B2, který obnovuje strukturu vlasů. Lucii to překvapilo, znala jen pozitiva tohoto způsobu stravování.¹⁴⁾

Tabulka č. 1 Výhody a nevýhody vegetariánství.¹⁵⁾

Podle výzkumu, který byl proveden v Německu v roce 2006, 92 % nemocných srdečním onemocněním a Alzheimerovou nemocí chyběl vitamín B12. Většina z nich byla striktními vegetariány a též chyběl 77 % vegetariánů, kteří jedí alespoň mléčné výrobky a vejce.¹⁶⁾

Vegetariánství jako životní styl

Vegetariánství je životní styl, který vychází z principů neubližování a nezabíjení. Jsou to filozofické principy. Lidé se začínají vegetariánsky stravovat i z jiných než z těchto etických důvodů, ale v prvé řadě jako základní princip vegetariánství je, že tito lidé nechtějí, aby zvířata trpěla a byla zabíjena někde na jatkách. Vegetariáni chodí hodně na procházky, jsou spojeni s přírodou a přejí si mít v hojné míře louky a lesy, nikoliv traviny a pastviny pro zvířata. V přírodě vegetariáni hledají vnitřní klid a meditují.

Nejčastějšími důvody, se kterými se lze u vegetariánů setkat jsou:¹⁷⁾

- Etické důvody – Počátkem etického důvodu je poznání, že i ostatní tvorové cítí a že jejich pocity jsou podobné našim. Tak si člověk uvědomuje, že svým jednáním už nechce způsobovat bolest ostatním.¹⁸⁾

- Ekonomické důvody – Maso poslouží k nasycení pouze několika na úkor mnoha jiných. Obilím, které by mohlo uživit mnoho lidí, se vykrmuje dobytek na porážku.¹⁹⁾

- Ekologické důvody - Další daní za pojídání masa je zhoršení životního prostředí. Silně znečištěné stoky a odpadní vody z jatek a výkrmen vážně znečišťují potoky a řeky. V Kostarice a Guatemale je ročně likvidováno 50.000 až 70.000 hektarů lesa, aby zde mohl být chován dobytek.²⁰⁾

- Náboženské důvody²¹⁾

- Zdravotní důvody - obezita, vysoký tlak a další nemoci²²⁾

- Vnímavost chuti, kdy maso nechutná²³⁾

- Strach ze zoonóz jako jsou ptačí chřipky a BSE²⁴⁾

Výstupy z rozhovorů s nevegetariány:

Vybraným osobám byly položeny otázky, na základě kterých mělo být zjištěno, co si nevegetariáni o vegetariánech myslí a jaký k nim zaujímají postoj.

Pokládané otázky:

1. Co si představujete pod pojmem vegetariánství?
2. Jsou ve Vašem okolí nějací vegetariáni?
3. Co si myslíte o vegetariánech?
4. Myslíte si, že vegetariánství má vliv na zdraví člověka?
5. Uznáváte životní styl vegetariánů?
6. Uvažoval/a jste někdy o tom, že byste se stal/a vegetariánem?

Otázky kladené nevegetariánům zodpověděli 4 respondenti a jejich odpovědi jsme shrnuly následovně:

1. Respondenti si pod pojmem vegetariánství představují určitý životní styl. Způsob stravování, kdy lidé nejedí maso a jiné potravinářské výrobky živočišného původu z určitých důvodů – kultura, psychika, zdraví či rodinné zvyklosti.
2. Vegetariáni se v okolí dotazovaných nevegetariánů podle našeho průzkumu spíše nevyskytují. Lidé, kteří nepreferují vegetariánský způsob života, tak nejsou nijak výrazně ovlivňováni nebo více seznámeni s tímto stylem života osobně. V opačném případě se nevegetarián dostane do kontaktu s vegetariánem hlavně prostřednictvím rodinných vztahů, kde alespoň jeden člen rodiny je vegetarián.
3. Na otázku, co si ostatní myslí o vegetariánech, byly různé názory. Na straně jedné panuje jistý nesouhlas s tímto životním stylem. Vegetarián, který nemá žádné zdravotní problémy, a nemusí tudíž nijak upravovat svůj jídelníček, je v očích nevegetariánů tak trochu nerozumný, protože si neváží toho, že může jíst veškeré potraviny, které mu sama příroda nabízí. Na straně druhé je tento omezený způsob životního stylu na každém z nás, a není tedy potřeba někoho pro to odsuzovat. Dalo by se tedy říci, že jsou zde dva názory, které jsou si protikladem, avšak obecně jsou nevegetariáni k vegetariánům tolerantní a neodsuzují je.
4. Na to, zda vegetariánství má nějaký vliv na zdraví člověka, panuje jednoznačný názor: vegetariánství má určitě negativní vliv na zdraví člověka. Argumentem tohoto tvrzení je fakt, že člověk, který nedostává všechnu potřebnou výživu, jako jsou živočišné tuky a bílkoviny, bývá více nemocen. Bylo prokázáno, že vegetariáni trpí nedostatkem některých vitamínů a minerálů, což ovlivňuje jejich psychiku a imunitní systém a způsobuje jim to i řadu zdravotních problémů, např. řídnutí kostí, riziko chudokrevnosti apod.
5. Nevegetariáni životní styl vegetariánů sice přímo neuznávají, na druhou stranu je ale ani za to neodsuzují. Jak již bylo zmíněno výše, zastávají názor, že je každého záležitostí, co jí a nejí a jaký život vede. Je zde však jedna skutečnost, se kterou nevegetariáni nesouhlasí v rámci vegetariánského způsobu života a to, pokud tento životní styl vnucují někomu jinému, např. matka svým dětem.
6. Lidé, kteří neuznávají a nevedou vegetariánský způsob života, zatím nikdy neuvažovali o tom, že by se někdy chtěli stát vegetariány. Je zde však jeden důvod, který by je k této změně přiměl - a to pouze v případě zdravotních důvodů.

Výstupy z rozhovorů s vegetariány:

Na základě otázek, které byly položeny vybraným osobám, byly zjištěny důvody, proč se stali vegetariány a jaké výhody či nevýhody jim tento životní styl přinesl.

Položené otázky:

1. Proč jste se rozhodl stát vegetariánem?
2. Jak dlouho jste vegetariánem?
3. Jak ovlivnil vegetariánský způsob života Váš zdravotní stav?
4. Snažil/a jste se někdy ovlivnit lidi ve svém okolí, aby se také stali vegetariány?
5. Stalo se Vám někdy, že na Vás díky Vašemu životnímu stylu lidé pohlíželi s despektem či opovržením?
6. Měli jste kvůli Vašemu přesvědčení problémy ve vztahu s partnerem/partnerkou?

Otázky kladené vegetariánům zodpověděli 4 respondenti a jejich odpovědi jsme shrnuly následovně:

1. Jako nejčastější důvody rozhodnutí stát se vegetariánem byly podle našeho průzkumu především zdravotní důvody a rodinné zvyklosti, kdy k tomuto způsobu životního stylu je člověk veden už od útlého věku a je tak ovlivněný výchovou a prostředím, ve kterém žije. Dalším důvodem je odpor k zabíjení zvířat za účelem stravy lidí. Podle vegetariánů má člověk rozsáhlý výběr toho, co může jíst a nemusí se kvůli tomu zabíjet zvířata.
2. Vegetariánský životní styl je dotazovanými vegetariány podporován a dodržován zhruba 15 – 19 let, což podle našeho názoru není málo. V krajních případech dodržují tento styl stravování pouze pár let (například 2 roky). Vzhledem k průměrně nízkému věku dotazovaných (viz. příloha) lze říci, že vegetariáni začínají se svým „odlišným“ životním stylem už v pubertálním věku, kdy jsou hodně ovlivněni svým okolím a prostředím, ve kterém žijí.
3. Zajímavý výsledek byl zjištěn u třetí uvedené otázky, kde se vegetariáni shodují na tom, že vegetariánství je zdraví prospěšné. Jedním z důvodů je například snížení vysokého krevního tlaku.
4. Vegetariáni svůj způsob života a stravování svému okolí spíše nevnucují a ani se o to nesnaží. Důvodem je to, že sami nechtějí, aby jim někdo zasahoval do jejich zvoleného životního stylu vegetariánství. Tedy, tak jak ostatní respektují vegetariány, tak i vegetariáni respektují ostatní. Přesto zde jsou i případy, kdy se vegetarián pokouší ovlivnit své okolí, ale v tomto případě se jedná především o některého z členů rodiny. Nejčastějším případem je matka, která chce, aby se její dítě stravovalo stejným způsobem jako ona sama.
5. Vegetariáni se v rámci svého životního stylu setkávají také s opovržením a despektem u svého okolí, převážně od jejich vlastních rodin. Nejčastějším případem je situace, kdy matka podporuje vegetariánství i u svého dítěte. Potom je zde kritika ze strany prarodičů, kteří se domnívají, že jejich vnoučata při takovém životním stylu a stavování postrádají podstatné živiny ve vývojovém období dětských životů.
6. V poslední řadě byla dotázaným položena otázka, jestli měli někdy kvůli svému přesvědčení o vegetariánském stylu života problémy ve vztahu s partnerem. I přes skutečnost, že partneři dotazovaných jsou jak vegetariáni tak „masožravci“, žádný dotazovaný respondent nemá problémy ve vztahu právě kvůli vegetariánství. Jako jedna z nevýhod vegetariánství je například situace, kdy kvůli vegetariánským návykům je někdy obtížné vymyslet vegetariánské jídlo, které by snědli oba dva partneři (z nichž jeden je nevegetarián). Dalším potenciálním problémem může být situace, kdy partneři v budoucnu založí rodinu a vegetariánský způsob života bude prosazován i u dítěte například jen ze strany matky.

Oslovení nevegetariánští respondenti správně definovali pojem vegetariánství jako určitý životní styl, ve kterém lidé nekonzumují maso či jiné potravinářské výrobky živočišného původu z určitých důvodů – kultura, psychika, zdraví či rodinné zvyklosti. Tyto vyjmenované důvody patří k těm nejznámějším a oslovení vegetariáni jen potvrdili, že se pro tento styl života rozhodli z obdobných důvodů.

Bouřlivou diskusi vždy vyvolá otázka, zda vegetariánství škodí zdraví? Na této odpovědi se nedokáže shodnout jak laická, tak i odborná veřejnost. Jeden lékař bude tvrdit, že vegetariánství lidem v žádném případě neškodí, právě naopak pomáhá jim překonat některé zdravotní problémy, jako je obezita a vysoký krevní tlak. Své tvrzení samozřejmě podkládá nejrůznějšími odbornými studiemi. Jiný lékař bude naopak tvrdit, jak je vegetariánství zdraví škodlivé a dokazovat to zas na jiných odborných pracech. Ani laická veřejnost se nedokáže shodnout. Všichni oslovení nevegetariánští respondenti jednoznačně odpověděli, že podle nich je vegetariánský styl života určitě zdraví škodlivý. Domnívají se, že člověk, který nedostává všechnu potřebnou výživu, jako jsou živočišné tuky a bílkoviny, bývá více nemocen. Myslí si, že vegetariáni trpí nedostatkem některých vitamínů a minerálů, což jim způsobuje řadu zdravotních problémů. Vegetariáni se brání a tvrdí, že to má na jejich zdraví právě opačný vliv. Potvrzují to i výsledky našeho průzkumu, kdy například dotazované vegetariánce se díky tomuto životnímu stylu snížil krevní tlak. Tato sporná oblast vegetariánství, je také jedním z důvodů, proč se dívají na vegetariánský styl života nevegetariáni s předsudky. Ani se tak nejedná o to, že by se vegetariáni museli obhajovat před cizími lidmi, ti jsou k nim tolerantní a nechávají je žít jejich život, jak chtějí. S největšími předsudky se musí vyrovnávat u svých rodin. Starší respondentky, které již mají děti, jsou nejvíce odsuzovány ze strany svých rodičů především proto, že tak živí i své děti. Prarodiče se domnívají, že jejich vnoučata tak nedostávají podstatné živiny ve vývojovém období dětských životů. Jedna z mladších respondentek také uvedla nepochopení ze strany rodičů. Ve svém partnerském vztahu se žádná z respondentek nesetkala s předsudky ze strany partnera.

Nevegetariání se více méně shodnou na tom, že životní styl vegetariánů neuznávají. Z tohoto důvodu by o vegetariánském způsobu života nikdy neuvažovali, pokud by je k tomu nenutily zdravotní důvody. Na druhou stranu je ale ani neodsuzují, neboť zastávají názor, že je každého záležitostí, co jí a nejí a jaký život vedou. Vadí jim ale, pokud tento životní styl vnucují někomu jinému, např. matka svým dětem. Nedá se tvrdit, že by se všichni vegetariáni snažili ovlivňovat lidi k tomu, aby také začali preferovat tento životní styl. Dokazují to odpovědi našich respondentů, kteří se snaží ovlivňovat jen svou blízkou rodinu, nebo se naopak nikdy nesnažili ovlivňovat něčí životní styl a jsou rádi, když jim okolí také nezasahuje do jejich zvoleného životního stylu vegetariánství a respektují je.

1. CLARK N. Sportovní výživa. Praha: Grada Publishing 2009. ISBN 978-80-247-2783-7.
2. CHRPOVÁ D. S výživou zdravě po celý rok. Praha: Grada Publishing 2010. ISBN 978-80-247-2512-3.
3. KOCHANSKI. Citáty o vegetariánství [online]. Bez masa a kvalitně, c2009 [citováno 2010-12-10]. Dostupné z WWW: <http://bezmasa.kvalitne.cz/citaty.html>.
4. LOKAJOVÁ, P. Vegetariánství: pro a proti [online]. Praktický život.cz, c2009. [citováno 2010-12-10]. Dostupné z WWW: < http://www.prakticky-zivot.cz/zdravi/zivotosprava/?nid=4207-vegetarianstvi-pro-a-proti.html>.
5. RŮŽIČKOVÁ, I. Vegetariánství: zdravý životní styl nebo sebevražda? [online]. 21. století, c2005 [citováno 2010-12-10]. Dostupné z WWW: < http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2005052018>.
6. SCHMIDOVÁ, S. Vegetariánství [online]. Viviente.cz, c2010. [citováno 2010-12-10]. Dostupné z WWW: < http://www.viviente.cz/vegetarianstvi/>.
7. SUCHÁNEK, P., VESELÝ P. Rizika a přednosti vegetariánství [online]. Novinky.cz, c2006 [citováno 2010-12-16]. Dostupné z WWW: <http://www.novinky.cz/zena/zdravi/96374-rizika-i-prednosti-vegetarianstvi.html>.
8. SVAČINA Š. Klinická dietologie. Praha: Grada Publishing 2008. ISBN 978-80-247-2256-6.
9. ŠKVAŘIL, J. Historie VEŘEJNÉ DISKUSE S PROF. HYÁNKEM [online]. Vegetarián.cz, c2003 [citováno 2010-12-10]. Dostupné z WWW: < http://www.vegetarian.cz/ostatni/hyanek%20historie%20diskuse.html>.

Příloha č. 1 Charakteristika respondentů

a) nevegetariáni

Hana, 24 let, student vysoké školy

Petr, 36 let, zaměstnanec, středoškolské vzdělání s maturitou

Jitka, 48 let, zaměstnanec, vysokoškolské vzdělání

Kateřina, 42 let, podnikatel, středoškolské vzdělání s maturitou

b) vegetariáni

Tereza, 32 let, vdaná, 3 děti, na mateřské dovolené, vysokoškoleské vzdělání

Karolína, 24 let, bezdětná, studentka, vysokoškolské vzdělání

Petra 23 let, bezdětná, studentka, vysokoškolské vzdělání

Věra 48 let, 2 děti, zaměstnanec, středoškolské vzdělání s maturitou



Počet shlédnutí: 86