Vztah Čechů k cizincům

Globalizace, integrace, migrace, multikulturalismus a další podobné pojmy jsou v dnešní době velmi aktuální. Ve světě, kde dochází ke každodenním přesunům obyvatel v rámci států nebo světadílů dochází ke kontaktu velmi rozdílných kultur. Mladí lidé se snad stávají více tolerantními k ostatním kulturám a k cizincům, ale na druhou stranu ve společnosti panuje velká nedůvěřivost a někdy i strach z cizího, nepoznaného, divného. Jak se Češi staví k cizincům, jaký na ně mají názor? To je otázka, na kterou jsme hledaly odpověď.

Práce je rozdělena tří částí. První část je teoretická a zabývá se pojmem cizinec, kategoriemi a typy pobytu cizinců, a národnostmi cizinců, které jsou v ČR zastoupeny nejvíce. Druhá část interpretuje předchozí výzkumy zabývající se vztahy Čechů k cizincům. Poslední část zahrnuje vlastní výzkum.

Pro náš výzkum jsme použily polostandartizovaný rozhovor, který měl 6 základních otázek. Oslovily jsme 10 respondentů ve věku od 21 do 75 let, tak aby byly zastoupeny všechny základní typy vzdělání (ZŠ, SŠ, VŠ).

Definice pojmu cizinec dle ustanovení zákona o pobytu cizinců na území ČR: Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Jinak řečeno za cizince jsou v České republice považovány: a) osoby s jiným než českým státním občanstvím b) osoby bez státního občanství c) osoby s více občanstvími, z nichž žádné není státním občanstvím ČR. Vymezení pobytu cizince v ČR Vstup, pobyt a vycestování z území České republiky je v kompetenci: - Policie ČR (může z důvodů stanovených zákonem nevydat vízum k pobytu - přechodnému i trvalému) - Ministerstva vnitra ČR - Ministerstva zahraničních věcí ČR

Cizinec smí na území ČR pobývat a) přechodně b) trvale Policie může z důvodů stanovených zákonem nevydat cizinci vízum k pobytu. ROZLIŠOVANÉ KATEGORIE A TYPY POBYTU CIZINCŮ 1. OBČANÉ ZEMÍ EU, NORSKA, ŠVÝCARSKA, ISLANDU A LICHTENŠTEJNSKA (zkráceně „občané EU“) A JEJICH RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI 2. OBČANÉ ZEMÍ MIMO EU (zkráceně „občané třetích zemí“) 3. CIZINCI BEZ OHLEDU NA HRANICE EU

Počty cizinců Aktuální údaje: k 31. 5. 2010 (eviduje Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR v ČR): 426 749 cizinců, z toho 184 724 cizinců s trvalým pobytem, a 242 025 cizinců s některým z typů dlouhodobých pobytů nad 90 dnů (tj. přechodné pobyty občanů EU a jejich rodinných příslušníků, dále víza nad 90 dnů a povolení k dlouhodobému pobytu občanů zemí mimo-EU).

K 31. 5. 2010 byli v ČR nejčastěji zastoupeni občané: 1. Ukrajiny (128 636 osob, 30 %) 2. Slovenska (71.392 osob, 17 %) 3. Vietnam (60 931 osob, 14 %) 4. Rusko (31 037 osob, 7 %) 5. Polsko (18 572 osob, 4 %).

Tvoří největší část těch, kteří mají v ČR povolení k dlouhodobému pobytu a jejich počet každým rokem stoupá. Jde u nich především o pracovní migraci. Velkou většinu Ukrajinců v ČR vedou k pohybu za prací ryze ekonomické důvody, tristní situace na Ukrajině, velmi nízká životní úroveň obyvatel, to jsou hlavní spouštěcí důvody této migrace. Někteří Ukrajinci nemají ve své zemi práci vůbec, jiní jí mají, ale nedostávají za ní zaplaceno. Pro určitou číst Ukrajinců slouží ČR pouze jako přestupní stanice pro bohatší státy západní Evropy a nebi Kanady. Pro menší počet lidí mlže být migrace jen určitým uspokojením touhy po dobrodružství, snahy zkusit si něco jiného někde jinde. (spíše pro mladé lidi bez závazků). Ve všech případech hraje velkou roli geografická blízkost, ale i kulturní a jazyková blízkost obou národů. Kromě toho Zakarpatská Ukrajina, odkud se rekrutuje zřejmě nejvíce ukrajinských dělníků, odkud se rekrutuje zřejmě nejvíce ukrajinských dělníků, bývala kdysi součástí československého státu.

Mezi Ukrajinci převažují mladí ženatí muži s dětmi. Obecně relativně vyšší vzdělanostní úroveň Ukrajinců nekoresponduje s typem vykonávaných prací. Velké procento(až 70 %) má ukončení středoškolské vzdělání. Mezi dělníky najdeme i vysoce kvalifikované lidi- učitele, lékaře, hudebníky, kteří se doma neměli možnost uplatnit. Jejich zaměstnanost tradičně převažuje ve stavebnictví a komunálních službách, ženy se uplatňují jako šičky, prodavačky, švadleny a v zemědělství.

Ukrajinci, kteří chtějí v ČR získat práci, jsou buď najati přímo na Ukrajině českou či ukrajinskou firmou nebo přijedou do ČR a zde hledají práci. Někteří se vydají na „Ukrajinskou burzu práce“ u Pražského výstaviště, kde si ukrajinští občané předávají informace. Jsou i tací, kteří měli předem kontakt od přátel. Někdy dochází k tomu, že společnost , která Ukrajince oficiálně zaměstná odebere dotyčnému doklady (povolení k pobytu, pas). Tím je snadněji vtíratelný a musí odevzdávat část platu a musí odevzdávat část platu tzv. „klientovi“ ukrajinskému občanovi.

Podobně jako i ostatní cizinci, Ukrajinci jsou v ČR nejvíce koncentrováni v Praze a dalších velkých městech ČR. Ovšem, tato koncentrace nesvědčí o tendenci Ukrajinců uzavírat se do ghett nebo vytvářet geografické enklávy. V hlavním městě sice existují čtvrti, kde žije více Ukrajinců pohromadě, ale výzkumy ukazují, že tato skutečnost je spíše podmíněna umístěním levnějších ubytoven nebo blízkostí místa zaměstnání Ukrajinců, nežli jejich snahou bydlet společně.

Druhou nejpočetnější skupinou cizinců pobývajících v ČR jsou Slováci. Slováků přitom pracuje a žije v České republice podstatně větší množství, než jaké statistiky zařazují do kolonky „cizinec“. Díky zvýhodněnému procesu získávání trvalého pobytu a občanství obdrželi mnozí slovenští občané tento statut ještě před vstupem ČR do Evropské unie. Stále mluví slovensky a považují se za Slováky, ačkoliv se za „cizince“ přímo nepovažují.

Slováci se uplatňují na podobná místa jako čeští občané, tj.na stálá zaměstnání. Přestože významný počet Slováků pracuje ve stavebnictví, nepřevažují zde práce sezónního charakteru. Dle informaci Správy služeb zaměstnanosti MPSV ČR v současné době nejvíce zaměstnanců ze Slovenska je Moravě. Jedná se o zaměstnance, kteří denně dojíždějí za prací do sousedních moravských okresů a obsazují běžná pracovní místa. Ti, kteří pracují ve větších vzdálenostech, využívají také možnost ubytování. V příhraničních okresech pracují Slováci v nejrůznějších zaměstnáních v důlních a hutních provozech, v zemědělství a lesnictví. V okresech, které jsou od hranic se Slovenskem vzdálenější se jedna především o práci ve stavebnictví, průmyslu a také ve službách.

V žebříčku cizinců jsou na třetím místě Vietnamci, kteří do České republiky na rozdíl například od Ukrajinců přijíždějí většinou natrvalo, a to s celými rodinami. „Do Čech většinou nejdříve přijdou pracovat muži a po získání práce i ubytování je následují jejich manželky,“ říká Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti. „Naprostá většina Vietnamců má zájem pracovat, a tak získat potřebné finance ke studiu svých dětí na českých středních i vysokých školách,“ zhodnocuje Winter

Vietnamec je pro českou společnost především trhovec. A články v novinách obvykle jen potvrzují archetyp českého Vietnamce jako úslužného obchodníka, který ve snaze prodávat co nejlevněji a přitom vydělat jaksi samozřejmě překračuje zákon. Mezi trestně stíhanými cizinci v České republice skutečně Vietnamci zaujímají přední pozici, dopouštějí se především hospodářských deliktů typu padělání ochranné známky, celních a daňových úniků.

Rusové do České republiky migrují především z obchodních důvodů. V dnešní době se stěhují většinou s rodinou. Před trvalým odjezdem se jedou vždy alespoň jednou do naší země podívat, aby nebyli překvapeni, jaké životní podmínky tu na ně čekají. Tím, že v České republice podnikají, vytvářejí další pracovní místa pro své občany, a to také přispívá k růstu jejich počtu u nás. Pracují zde tedy zejména jako podnikatelé a zajišťují velkou poptávku po nemovitostech.

Většina Rusů v České republice je movitých, což je dáno hlavně tím, že zde mají možnost vlastnit právě již zmiňované nemovitosti. Nejvíce nemovitostí skoupili v Karlových Varech. Jejich pozornost se však v dnešní době obrací spíše na Prahu. Náhled na to, jak bude vypadat migrace Rusů do České republiky je více než jasný - proces imigrace Rusů do ČR bude jednoznačně pokračovat. Hlavními faktory této teorie jsou: legálnost pohybu a pobytu, vysoký vzdělanostní standard, příznivé finanční a majetkové poměry imigrantů a lokální umístění silné etnické menšiny.

Centrum pro výzkum veřejného mínění: http://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/26391-kazdy-druhy-cech-si-mysli-ze-u-nas-zije-moc-cizincu/ http://www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/zpravy-2011-04-15#13

Agentura STEM: http://www.stem.cz/clanek/1535

Mediální obraz cizinců v ČR http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/NMedia_MedialniObrazCizincuVCR_3.pdf

Postoje české společnosti k cizincům http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101141s_ov110502.pdf

polostandardizovany_rozhovor_podle_otazek_-_kompet.doc

Výsledky našeho výzkumu ve velké míře korespondovaly s předchozími výzkumy. Pomocí zvolené metody jsme získaly názory a pocity lidí ve vztahu k cizincům.

Otázky a závěr z odpovědí

1. Jaký je váš vztah k cizincům pobývajícím v České republice? Neobjevily se žádné výrazně negativní postoje k cizincům. Několikrát bylo zmíněno, že nezáleží na národnosti, ale na osobnosti. převládal však názor, že Cizinci by se měli přizpůsobit, když tu chtějí žít.

2. Jste pro otevřené hranice, příchod imigrantů do země? Nikdo z respondentů není pro úplné zakázaní imigrace do ČR, všichni, kromě jednoho si myslí, že by se imigrace měla nějak regulovat mít nějaké omezení. Ve třech případech dotazovaní zmiňují jako důvod omezení kriminalitu, a práci na černo. Závěr se celkově shoduje s výzkumem veřejného mínění z března 2011.

3. Jak vnímáte kulturní odlišnosti cizinců? nejčastější odpovědi jsou: -nevadí mi -nevadí mi, pokud nás nijak neomezují a nejsou příliš viditelné -Příliš žádné odlišnosti nevnímám, nejsem s nimi tolik v kontaktu

4. S kterými národnostmi jste v kontaktu a jaký k nim zaujímáte postoj? Respondenti se stýkají s těmito cizinci: Slováky, Vietnamci, Ukrajinci, Poláky, Rusy a Armény.Všichni dotazovaní jsou ve styku s Vietnamci, na které mají neutrální názor.

5. Jaký je váš vztah k turistům? U respondentů převažuje kladný postoj k turistům, vůbec jim nevadí nebo je zde dokonce vítají, vidí v nich zdroj obživy, oživení.

6. Liší se váš postoj k turistům x cizincům pobývajících v ČR? Postoj respondentů k turistům oproti cizincům pobývajícím na území české republiky se ve většině případů neliší. Většina dotázaných (7/10) mezi nimi nerozlišuje. Ostatní vnímají pozitivněji turisty.



Počet shlédnutí: 38