Hinduismus jako způsob života. Jak ovlivňuje víra život hinduisty v českém prostředí?

Kateřina Hlavová, Veronika Průchová, Sylvie Abassová, Ondřej Špála. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Antropologie náboženství, 2017

Hinduismus je se svým počtem věřících blížícím se k jedné miliardě třetím největším náboženstvím na světě. Zároveň patří také mezi nejstarší náboženství, jehož kořeny sahají až do druhého tisíciletí před naším letopočtem v Indii. Na hinduismus můžeme nahlížet jako na náboženství,ale také jako na jakýsi tradiční styl života převážné indického obyvatelstva. I přes fakt, že většina hinduistů žije v Indii, Nepálu a dalších státech jihovýchodní Asie, můžeme nalézt náboženské obce i v západních zemích. V České republice můžeme nalézt hinduisty, kteří se do tohoto náboženství narodili a do ČR přijeli například za prací nebo takové vyznavače hinduismu, kteří přijali tuto víru jako životní styl, směr, pomocí něhož hledají v dnešním zrychleném, moderním světě cestu, po které se vydat.

Výzkumná otázka: Jakým způsobem a do jaké míry se promítá hinduistická víra do každodenního života věřících v českém prostředí?

Výzkumné podotázky:

• Jakým způsobem se respondenti dostali ke své víře?
• Jak se víra promítá do každodenního života praktikujících hinduistů v ČR?
• Co respondentům víra přináší v osobním životě?
• Přináší víra nějaké překážky?
• Jak se hinduisté cítí být přijímáni českou společností?

Data, která byla využita pro tuto práci, byla získána pomocí dvou hlavních metod sběru dat a to pomocí metody kvalitativní a kvantitativní. Zaměříme-li se nejprve na kvantitativní sběr dat, lze konstatovat, že je tato metoda verifikační, z čehož vyplývá, že jejím klíčovým cílem je testování hypotéz. Tato metoda se využívá, je-li potřeba oslovit velké množství respondentů například pomocí dotazníků či anket. Do této oblasti metod spadá i studium oficiálních dokumentů, které je vhodné využít, zejména pokud je třeba získat numerické hodnoty k následnému vytváření statistik. Díky kvantitativním metodám lze sice získat data od širokého množství respondentů, ale na druhou stranu se výzkumník nedostane do hloubky zkoumaného jevu a navíc tato metoda není tolik validní.

Naopak metoda kvalitativní zkoumá jedince, či skupinu s účelem vcítění se do jejich života a získání co nejvíce podrobných informací. Tato metoda je explorační a validní. Jedná se o zúčastněné pozorování, rozhovor a studium osobních dokumentů jako jsou deníky, dopisy, fotografie. Jak již bylo řečeno, velkou výhodou je získání takových dat, díky kterým je možno proniknout do hloubky zkoumaného fenoménu. Jako nevýhody lze naopak uvést to, že v této metodě nelze oslovit tak velký počet respondentů jako tomu bylo u kvantitativní metody sběru dat a je velice časově náročná.

Tato práce se bude opírat o kvantitativní data (počet obyvatel aj.), ale v daleko větší míře zde bude použita metoda kvalitativního sběru dat. K získání dat od našich respondentů byl na osobní schůzce využit polostrukturovaný rozhovor. Tento druh rozhovoru byl zvolen z toho důvodu, že výzkumník má sepsány pouze klíčové otázky a během rozhovoru může pokládat otázky doplňující, čímž může dotazovaného přimět mluvit o zkoumaném jevu víc do hloubky. Dva z rozhovorů byly vedeny v angličtině, protože respondenti nemluví moc dobře česky, i přes to, že v České republice již nějakou chvíli pobývají. Rozhovor v angličtině může mít jedinou nevýhodu a to, že může dojít mezi výzkumníkem a dotazovaným k nedorozumění nebo k nepochopení se.

Respondenti:

1. Zameer: 30 let, hinduista od narození, pochází z Amsterdamu, v Praze je již několik let kvůli zaměstnání
2. Krishnan: 28 let, hinduista od narození, pochází z Indie, do Prahy se přestěhoval nejdříve kvůli studiu na vysoké škole, později se rozhodl zde zůstat kvůli práci
3. Kamila: 49 let, hinduistkou se stala v dospělosti, z Prahy

O podstatě hinduistického náboženství se dozvídáme v knize Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti napsané Dušanem Zbavitelem. Autor popisuje základní nauku o duši átmanu, a o možnostech její spásy z nekonečného převtělování se. Pomocí historického kontextu tak postupně přináší vysvětlení původu rituálů, které hinduisté provádějí ve svém každodenním životě. Zákon, který podmíní provádění těchto úkonů, se nazývá dharmou, a je absolutním a všudypřítomným principem, který ovládá celý vesmír.¹⁾

O tom, jak se hinduista stává hinduistou, pojednává Hana Preinhaelterová ve své knize Hinduista od zrození do zrození. Hinduistou se stává člověk už od narození. Již tím, že ho počne hinduistický otec a porodí hinduistická matka získává tak svoji náboženskou příslušnost. Není to například jako v křesťanství, kdy k náboženství jde konvertovat během života.²⁾

Příběhy o tom, jak jedinci, či celé rodiny přijímali hindusmus jako své náboženství, vypráví Satguru Sivaya Subramuniyaswami ve své knize How to Become a Hindu. A Guide for Seekers and Born Hindus . Satguru se narodil ve Spojených státech, a následně konvertoval k hinduismu. V knize uvádí, že hinduismus je otevřené náboženství a každý se může stát hinduistou. V knize popisuje nejdříve svou cestu k hinduismu, poté konvergenci osob, celých rodin. Popisuje šest kroků etické konverze k tomu, jak se stát hinduistou. Jedná se o 1) zapojení se do hinduistické komunity 2) utvoření protipólů hinduistické víry a předchozí náboženské víry 3) odprostit se od bývalých mentorů 4) legálně přijmout hindské jméno 5) účastnit se tradičního ceremoniálu namakarana samskara pro přijetí nového jména 6) věřejně oznámit odchod od staré víry a přijetí nového jména i víry.³⁾

Jako každé náboženství, tak i hinduismus má svá pravidla, která se promítají do každodenního života věřících. Velkou úlohu v hinduismu hrají kasty. Kastu, do které se hinduista narodí, již během života nemůže změnit. Potomci přejímají povolání svých rodičů, nemohou si nijak polepšit, a ani sňatek jim nezajistí lepší postavení. Nemohou přejít do vyšší kasty.⁴⁾

Hinduismem v České republice se zabývá Zdeněk Vojtíšek ve své knize Netradiční náboženství u nás. Podle něho se u nás, a celkově na západě, vyznavači hinduismu nepotřebují sdružovat do organizacích. Společné aktivity probíhají v rámci meditačních kroužků a různých přednášek. Najdou se však i výjimky. V České republice se skupiny věřících spojují kolem guruů, tedy duchovních učitelů). V knize jsou dále představeny nejrozšířenější tradice spojené s hinduismem u nás. Jedná se především o Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny a dalším je Józe v denním životě. Autor se nejvíce zaměřil právě na Jógu v denním životě. Popisuje ji jako směr, který byl založen indickým učitelem Paramhansa svámí Mahéšvaránanda. Zajímavé je to, že jeho filosofie je přizpůsobena západnímu způsobu života. Díky tomu se stala nejen u nás tak populární.⁵⁾

Termín hinduismus v sobě zahrnuje velké množství náboženských a filozofických směrů, zvyků a tradic. Hinduismus je velmi otevřené a tolerantní náboženství. Nemá žádného historického zakladatele, žádnou jednu svatou knihu, ani jednotnou nauku o spáse.

Je to třetí nejrozšířenější náboženství na světě, po křesťanství a islámu. Ve světě se k němu hlásí téměř jedna miliarda lidí, a to zejména v Indii, Nepálu, na Srí Lance, Bangladéši a Pákistánu. V Evropě není hinduismus nějak zvláště rozšířen. Několik tisíc osob ho vyzná ve Velké Británii, Nizozemí či v Německu. V České republice se při posledním sčítání lidu v roce 2011 hlásilo k hinduismu 210 lidí. ⁶⁾

Hinduismus patří mezi nejstarší a dosud stále vyznávaná náboženství. Vytvořily ho indoevropské kmeny Árjů, které přišly do Indie kolem roku 1500 př. n. l. Došlo tak k promíchání árijských i neárijských tradic i bohů v hinduistické tradici. Slovo hinduismus vzniklo z původního sanskrtského pojmenování řeky Indus – Sindhu, který starověcí Peršané vyslovovali Hindu.

Není správné označovat hinduismus jako polyteistické náboženství, i přesto, že by se tak mnohým mohlo zdát, kvůli tomu, že hinduisté věří ve více bohů. Za hlavní bohy, tzv. základní božskou trojici, jsou považováni Brahma (stvořitel), Višnu (udržovatel) a Šiva (ničitel). Tito bohové jsou ve skutečnosti jen různorodé projevy jedné svrchované božské bytosti, která tvoří, řídí a ničí vesmíry. Proto označit hinduismu jako polyteistické náboženství není přesné.

Jak již bylo řečeno, hinduismus je dost otevřené náboženství, proto by se dalo říct, že každá rodina může mít jiné božstvo, a nevěří úplně v totéž, jako rodina jiná. Avšak v každé rodině lze nalézt několik hlavních složek hinduismu, které jsou stejné pro většinu stoupenců vyznávajících toto náboženství. Příslušnost k tomuto náboženství je dána uznáváním védských tradic,což jsou duchovní a náboženské spisy. Vše ovládá karma. Hinduisté v toto tvrzení věří, protože věří v princip kauzality, což znamená, že každá příčina má svůj následek. Věří v to, že pokud budou konat dobro, budou nesobečtí, dobro se bude dít i jim. K tomu dopomáhá i dharma. Dharma je pojem, který označuje kosmický řád a souhrn pravidel chování. Dále se také všichni soustředí na vztah těla a duše (átmanu).

Cílem hinduisty je mókša (osvobození), je založena na vysvobození z věčného koloběhu života (samsáry). ⁷⁾

Varny a kasty

Společnost je v hinduismu rozdělena do 4 základních varen. Každá varna představuje pro hinduistu určitý způsob života a morální pravidla. Nejvyšší varnu tvoří bráhmani neboli kněží, kteří jako jediní mohou provádět tradiční védské rituály a služby. Tvoří tzv. prostředníky mezi bohy a věřícími. Druhá nejvyšší ze čtyř varen je tvořena kšátriji, což jsou válečníci, šlechtici, panovníci, písaři. Další varnu, která se nazývá vaišjové, tvoří střední třída hospodářsky aktivního obyvatelstva, tedy rolníků, obchodníků či zemědělců. Poslední, tedy čtvrtou varnu tvoří šúdrové, kteří představují skupinu služebníků ostatních varen. Existují ale i lidé, kteří nepatří do žádné varny. Tito lidé jsou párjové - nedotknutelní, utlačovaný lid. Ti vykonávají nečisté práce, jako například pohřbívání mrtvých. Jsou nejnižší a opovrhovanou skupinou v kastovním systému.

Hinduistická společnost je dále rozdělena do kastovních skupin podle zaměstnání. Každý hinduista je již od svého narození příslušníkem některé kasty. Kasta je mu předurčena, a nelze ji v průběhu života změnit. Kastovní systém ovlivňuje život hinduisty. Kasta je například důležitá při uzavírání sňatků, kdy je sňatek možný jen mezi příslušníky stejné kasty. Vzdělání nebo návštěva hinduistických chrámů je ale dodnes dostupná všem, bez ohledu na kastu.

Krishnan se narodil v Indii do rodiny kasty vaišjů. Zde začal studovat univerzitu, kde se chopil příležitosti studovat v zahraničí v České republice na VŠE. V současné době pracuje v nadnárodní společnosti se sídlem v Praze.

,,Moje rodina je z velmi rozšířené kasty vaišjů, nikdy jsem však neměl pocit, že bych byl někým odmítán, zvláště pak si to uvědomuji zde v České republice, kde už žiji pátým rokem.„

Bohoslužba a svátky v hinduismu

V hinduismu existuje nepřeberné množství svátků, které udržují tradice hinduismu, a zároveň učí malé děti o jeho bozích. Dalo by se s nadsázkou říci, že pro hinduisty je téměř každý den svátečním. V hinduismu nalezneme také pohanské svátky, tak jako v mnoha jiných kulturách po celém světě, jako je například oslava příchodu jara, v hinduismu zvaná Holi. Tento svátek se těší velké oblibě jak u věřících, tak laiků. ⁸⁾

Svátek Holi

Krishnan je rád, že si vybral Prahu pro svá studia, kde se rozhodl prozatím zůstat, mimo jiné i proto, že zde může slavit alespoň některé z hinduistických svátků.

,,Svátek Holi je mým oblíbeným, je to jeden z mnoha svátků v hinduismu, který má veselou povahu a oslavuje jaro, proto i jeho průběh se nese ve stylu veselých barev, kdy na sebe všichni házíme barevný prášek a radujeme se.“

Svátek Holi se koná jednou za rok, den po prvním jarním úplňku v měsíci Phalugna, jak jej nazývají hinduisté. Tento svátek trvá dva dny, a začíná v noci zapálením ohně, který je symbolickým připomenutím zničení démona Holiky. ⁹⁾

,,Legenda o démonovi Holika se u nás doma vypráví hlavně dětem, aby ukázala, že dobro vždycky zvítězí nad zlem. Jako připomenutí se staví vatry a zapalují ohně. Naopak druhý den z rána ulice zejí prázdnotou, jako by se v tento den v Indii zastavil čas.“

Následující den propuká v ulicích slavnost barev. Tento den všichni na chvíli zapomenou svoji příslušnost ke kastě, rozdílu v pohlaví, sociální status či věk. Svátek Holi tak v jeden den spojuje všechny lidi dohromady, zaměstnané s nezaměstnanými, bohaté a chudé, mladší a starší. V tento den se k sobě lidé chovají s rovností a úctou a vytváří tak atmosféru, ve které se toleruje pouze veselí a radost. ¹⁰⁾

,,V tento den jsou si všichni lidé rovni, bez ohledu na kastovní příslušnost. Holi je málo náboženským ve srovnání s ostatními svátky, a možná právě proto se rozšířil do celého světa, a já můžu slavit Holi i zde v Praze.“

Svátek Diwali

Svátek Diwali je svátkem světel, je připomínkou narození významného jogína Bhagvána, Šrí Dípa Nárájan Maháprabhudžího, který je ztělesněním principu Višnua. Krishan popisuje odlišný důvod pro oslavy Díválí. ¹¹⁾

„Díválí je velmi známý svátek, a snažím se ho slavit i zde v Praze v okruhu mých přátel, kteří mi zde nahrazují rodinu. Oproti Indii, kde svátek trvá pět dní, zde slavím svátek v kratší době tak, že zapaluji svíčky, které jsou připomínkou vítězství dobra nad zlem, kdy se Ráma vrátil po mnoha letech z vyhnanství domů. V Indii si také vzpomínám, že svíčky byly naplněné olejem, aby mohly hořet mnohem déle.“

Obr.1 Púdža k příležitosti svátku Diwali - Česká hinduistická společnost¹²⁾

Púdža

Púdža hraje v každodenním životě hinduisty významnou roli, neboť otevírá a zavírá jeho den. Pudža je každoenní bohoslužba prováděná v chrámě nebo v soukromí domova, kde si věřící staví malý oltář. ¹³⁾

,,Pudžu se snažím provádět alespoň jednou za den ráno doma, jelikož jiná možnost zde v Praze ani není. Je to pro mě druh relaxace, který nastartuje můj den ,a já mám čistou mysl.” - Krishnan

Slovo púdža vzniklo oddělením drávidského “pu” které znamená květina. Jedná se o oslavu božstva, kterým jsou věnovány květiny a ovoce. Krishan provádí bohoslužbu mimo Indii následovně:¹⁴⁾

,,Obřad provádím doma u improvzovaného oltáře v koutě v obývacím pokoji, na kterém mám obrázek boha Višnua. Jemu věnuji každé ráno ovoce na jeho počest.”

Hinduismus v ČR

Počet hinduistů je v České republice v porovnání s jinými početnými náboženstvími velice nízký. Hinduismus se do České republiky dostává především až po roce 1989, kdy dochází k uvolnění v mnoha sférách společenského života.Jinak tomu nebylo ani vzhledem k hinduismu. První přihlášená hinduistická náboženská společnost zde vznikla v roce 2002. Jedná se o Českou hinduistickou náboženskou společnost. Členové jsou organizování pomocí náboženských obcí. Ty nalezneme v Praze, Střílkách, Frýdku Místku a Opavě. V Praze a Opavě dochází k setkávání pravidelně, ve zbylých obcích jen k příležitosti různých svátků nebo přednášek.

Tab.1 Počet hinduistů v ČR dle SLDB 2001-2011¹⁵⁾¹⁶⁾

V Tab. 1 je možné vidět počty osob hlásících se k hinduistickému ( pro podobnost je uvedeno i hnutí Hare Krišna) náboženství. V roce 2011 došlo k několika změnám. Tou první byla nepovinnost uvést náboženské vyznání, druhou přírůstek České hinduistické náboženské společnosti. V roce 2001 se k hinduismu hlásilo 767 osob, v roce 2011 tento počet klesl na 210. Ale jako hlavní příčinu byl přechod věřících pod ČHNS. Ale i přes to se jedná o viditelný úbytek. Oproti tomu nárůst můžeme sledovat u hnutí Hare Krišna. Vzhledem k globalizaci a jiným vlivům je v ČR také mnoho cizinců, kteří žijí u nás a jsou hinduisty. Jedná se především o studenty VŠ, zaměstnance nadnárodních firem atd. Ti však ve statistikách ČSÚ nejsou evidováni.

V České republice se lidem ve spojení s Indií a hinduismem vybavuje především jóga. Mnoho věřících k hinduismu přichází právě skrze praktikování jógy. Největší školou je nezisková organizace Jóga v denním životě. V ČR byla založena v roce 1995. Organizace umožňuje široké veřejnosti využívání systému Jóga v denním životě bez ohledu na věk, národnost, náboženství, sociální postavení či zdravotní stav. Tento systém je praktikován s cílem kultivovat lidské zdraví v oblasti tělesné, psychické, sociální i duchovní.¹⁷⁾

Hinduismus, hinduistická víra je předávána z rodičů na děti. Hinduistou se tedy primárně člověk stane narozením. Je tomu tak dáno především v Indii, kde je víra silně provázána s dnes již neoficiálním, i když silně zakořeněném, kastovním systémem. Jak je tomu však v prostředí mimo Indii? Setkáme se s názory, že pravým hinduistou se staneme pouze výše zmíněným narozením. Jak ale bylo uvedeno v literární rešerši, je možné se hinduistou stát pomocí splnění určitých kroků. Samotná víra však není založena jen na základě plnění nějakých tradičních kroků, ale na přijetí hodnosti. Naši respondetni Zameer a Krishnan jsou hinduisty od narození.

Krishnan se narodil jako hinduista v hlavním městě Indie Dillí. Ve své víře poslední dobou spatřuje malý odsun a připouští, že s přestěhováním se do Česka začal klást menší důraz na praktickou stránku hinduismu.

,,Když jsem žil v Indii, žil jsem denně s hinduismem, který je zde všudypřítomný. Po mém přestěhování do Prahy jsem zpočátku kladl důraz na provádění tradičních obřadů, poslední dobou se ale přiznám, že například občas vynechám večerní modlitbu.“

Zameer se narodil v Nizozemsku rodičům, kteří pocházejí ze Surinamu. Díky hinduistické víře rodičů se hinduistou stal i on sám. V Holandsku je oproti České republice větší hinduistická základna.

„Hinduistou jsem po svých rodičích. Neměl jsem ani moc možností si vybrat sám. Víru jsem přijal a respektuji ji jako součást sebe samého.„

Oproti tomu Kamila se stala hinduistkou až v dospělosti. Stát se členem ČHNS je možné po dovršení 18. roku nebo se souhlasem svých zákonných zástupců.¹⁸⁾

„Moji rodiče byli ateisté a celkově víra a náboženství bylo za socialismu tak nějak tabu. Já vždy cítila, že chci něco víc. Po revoluci jsem se s kamarádkou přihlásila na kurzy jógy, a tím jsem začala objevovat něco nového.“

Nejen v České republice, ale i v jiných zemích mimo Indii se v posledních letech otevírají dveře novým cestám k pochopení světa kolem nás, poznání sama sebe. Vlivy hinduistické filosofie se k nám začaly dostávat právě skrze praktikování jógy.

„Jóga se stala chvílí, kdy jsem se mohla uvolnit, začít více přemýšlet. Na hodinách nám byla nabídnuta možnost navštěvování přednášek, meditačních kurzů. To ve mně probudilo chuť poznat to více.„

Krishnan oproti Kamile jógu nepraktikuje, a více se zaměřuje na jiné prostředky hinduismu, které vedou ke zklidnění mysli a těla.

,,Nemůžu říct, že bych byl vášnivým vyznavačem jógy, zvláště pak zde v ČR, kde se jóga nevyskytuje v takové míře. Mojí meditací je každodenní ranní bohoslužba, která nastaví moji mysl na to přijímat a zprostředkovávat informace, což je hlavní náplní mé práce. Svoje tělo pak zklidním cestou do práce pěší chůzí.“

V roce 2002 v České republice vznikla hinduistická náboženská společnost, která se stala možností pro ukotvení hinduistické víry u nás. Tím se otevřela možnost pro praktikování hinduistických svátků ve společnosti hinduistů. Při organizovaní svátků či oslav je typickým znakem to, že se do příprav angažuje více organizací společně například s Indickou ambasádou v Praze.

Přijetí hinduismu je spojeno s mnoha obřady, které jsou vedeny pandity. Panditové jsou učenci, ale může se jednat i o guru, učitele vzdělané v posvátných textech. Ti v ČR nejsou a většinou přijíždí v rámci seminářů nebo svátků. Jak k tomuto podotkla Kamila:

„Většinu obřadů a rituálů provádíme bez účasti panditů, snažíme se o autentičnost v evropském „západní“ pojetí.„

V Indii je hinduismus nejen náboženství, ale je to souborné označení pro velké množství náboženských a filozofických směrů, zvyklostí a tradic. Kastovní systém vám od narození do jisté míry ovlivňuje život. Obecně lze říci, že hinduismus je otevřené a tolerantní náboženství. Je to velice různorodé náboženství. S praktikováním je spojeno mnoho rituálů, modliteb atd. V českém prostředí je však obtížné vše plnit. Praktikování je spojeno především s meditací, cvičením jógy a čtením posvátných textů.

„Meditace je pro mne součást každého dne. Stejně tak praktikování jógy. Ráno vstanu dříve a cvičím.“ - Kamila

Zameer vyrůstal v Amsterdamu. V Holandsku je velká indická menšina. Jedná se především o bývalé obyvatele Surinamu a Guyany. Sem se hinduismus dostal s ekonomickými migranty, námezní pracovní silou z Indie v 19. století. Další generace vyrůstající v Holandsku již tradicím moc nedává. Spíše přecházejí na západní životní styl.

„Moji rodiče jsou praktikujícími hinduisty. Pravidelně se modlí, slaví svátky, meditují. Já vyrůstal v komunitě mezi hinduisty, ale poté co jsem se dostal do školy, tak jsem začal přijímat vlivy z venčí.„

Vliv na každodennost a životní styl vidí především ve stravě. Hinduisté jsou často vegetariány, jídelníček je specifický hodně kořeněnými jídly.

„Nemyslím, že by mě víra vedla k tomu být vegetariánem. Ale je to tradice, kterou jsem přijal od svých rodičů. Během studií jsem hodně cestoval a poznal mnoho kuchyní. Přesto jsem zůstal u indické kuchyně.“

Každodennost je ovlivněna tím, do jaké míry jste odhodlaný životu v hinduismu dát. A zároveň co od toho budete očekávat. V indickém prostředí je cílem dosáhnutí mókši. Veškeré své jednání je vedeno k tomuto cíli. To ovlivňuje jejich životní styl a život jako cestu k cíli. Kamila nám prozradila, že u sebe sleduje největší změny ve stravování a přístupu k životním situacím.

„Nevím, jak moc mě ovlivnilo přijetí hinduismu můj životní styl. Spíše to je spojeno s praktikováním jógy. Začala jsem dbát na svou životosprávu, změnila jsem jídelníček. Začala jsem nosit jiné oblečení. I když tuniku nosím převážně na satsangy.„

S každodenností úzce souvisí i púdža. Domácnosti, kde převládá hinduistická víra, mají malý oltář věnovaný vybraným božstvům. Každodenní púdža má za smysl uctění božstev, příbuzných nebo například i známých. V této oblasti jak Zameer, tak Kamila prohlásili, že nemají doma přímo oltář na domácí púdžu, ani ji pravidelně neprovádějí.

„Mám doma mnoho sošek, obrazů s hindskou tématikou. Užívám vonných tyčinek. Ale vše je spíš pro nastolení atmosféry pro mé meditace.“ -Kamila

„Doma v Amsterdamu mají rodiče oltářík a každodenní púdžu provádí můj otec. Zde v Praze však oltář nemám, ani pravidelně púdžu neprovozuji. V bytě mám polici na které mám různá vyobrazení boha Ganeshi. Ale to je tak vše.„ - Zameer

Obr.2 Domácí púdža¹⁹⁾

Hinduismus a Indie je ve většinové společnosti spojována s mnoha výraznými rysy, které se promítají do osobních životů věřících. Kastovní systém, domluvené sňatky, přísná role žen a mužů atd. Stále musíme brát v potaz to, že hinduismus není jen náboženství, ale je to také návod na život, udává nám určitý náhled na společnost a její uspořádání.I když se společenská stratifikace oficiálně neužívá, je stále zakořeněna v lidech.

V oblasti partnerského života je možný tlak na to si najít hinduistu. V případe Indů je to o tom, najít si partnera Inda. Ale realita bývá v našich podmínkách jiná. Zameer je ve věku, kdy by rodiče chtěli, aby se usadil a našel si partnerku.

„Samozřejmě, že rodiče chtějí, abych si našel hinduistku, nejlépe z naší komunity v Holandsku. Ale na druhou stranu přijímají můj jiný životní styl a mé preference. O domluvených sňatcích už ani nemluvíme. Oni sami se dali dohromady díky domluvenému setkání, ale vědí, že doba už je někde jinde.“

Stejně tak Krihsnanovy rodiče by si přáli, aby si našel partnerku, nejlépe hinduistického vyznání.

,,Pokaždé, když přijedu domů, rodiče se mě ptají, zda li jsem si našel v Praze partnerku s hinduistickou vírou. Snažím se jim vysvětlit, že v Praze je tato pravděpodobnost nižší, jelikož se jedná o menší město, nicméně moji rodiče to neberou jako pádný argument k tomu, abych si takovou partnerku nemohl najít. Chtěl bych jim vyjít vstříc, ale nemyslím si, že životní partnerku hinduistku najdu zrovna tady v ČR.„

Kamila byla jednou už vdaná, V současné době žije sama a bere to tak, že má alespoň více času na sebe.

„Víra mi pomohla poznat sebe skrze meditaci.Tím, že teď už žiji sama, tak mám více času na sebe a tím na meditace atd. S bývalým manželem se vídám a jsme přátelé. Víra mi pomáhá nahlížet na svět okolo trošku jiným pohledem. Hinduistická filosofie je jiná od našeho vnímání světa. A to i v partnerském životě. Mám kolem sebe lidi, kteří žijí ve vztahu s křesťany a nedělá jim to problém. Hinduismus je tolerantní náboženství“

Víra může každému něco přinést, ale i brát. Naši respondenti Zameer a Krishnan jsou hinduisty od narození. Kamila k víře přistoupila z vlastní vůle a přesvědčení, a na otázku, co jí víra dává nebo bere, odpověděla:

„Víru jsem si zvolila sama, našla jsem si k tomu cestu, která mě vedla a vede dále. Přineslo mi to jednak mnoho přátel, ale také vnitřní klid, uvědomění si sebe samé. Pomocí jógy, meditací a zdravého životnímu stylu se cítím i na svůj věk (smích) velice dobře. Nedokážu vám říci, jestli mi to něco vzalo nebo bere. Jsem spokojená s tím, jak se věci mají.„

Podle Zameera si většina hinduistů stěžuje, že nepraktikováním tradic a zvyků ztrácí víra význam. Dochází k odpoutávání se od svých kořenů. On ale oponuje.

„Jsem hinduista, respektuji svou kulturu a nábožentsví. To, že nejsou v Praze chrámy neznamená, že bych něco ztrácel nebo neuctíval naše bohy. Bůh je ve tvém srdci, nemusíš navštěvovat chrámy.“

Česká republika patří mezi nejvíce ateistické země na světě.²⁰⁾ Dále je znatelný rozdíl v přístupu k cizincům a jejich tradicím a náboženství. Je rozdíl v přístupu lidí na venkově a ve velkých městech. Praha jako centrum turismu je podle cizinců otevřenou evropskou metropolí.

„Do Prahy jsem se dostal už jako malý s rodiči. Uchvátila mě svou architekturou, ale i lidmi co v ní žijí. Proto když jsem dostal možnost jít sem pracovat, tak jsem tak také udělal.„

Praha je místem, kde se setkává množství kultur. Jsou zde otvírány tématické restaurace a jiné kulturní aktivity, které nabízí náhlédnout pod pokličku jiných náboženství nebo kultur. Pro Kamilu byly hodiny jógy a zvědavost tím, co jí přivedlo na její víru. A i když ji její blízcí nebrali z počátku příliš vážně, tak s jejím vyznáním neměli nikdy problém.

„Náboženství bylo za socialismu tak nějak tabuizováno, a tím se to podepsalo i na české společnosti. Mí blízcí mě nebrali příliš vážně, když jsem jim řekla, že jsem se stala hinduistkou, a různě si mě dobírali. Ale nikdy jsem se nesetkala se špatným jednáním. V současné době tkví spíš problém v nevědomosti lidí a v tom, že hází všechny do jednoho pytle. Vše je způsobeno strachem z terorismu a extremistického islámu.“

V současné době je situace ve společnosti napjatá. Negativní postoje vůči cizincům se celkově promítají i k přijímání jiných náboženství. Nevědomost a stereotypizace na základě vzhledu a oblečení vede k nepříjemným situacím. Jak uvedl Zameer:

„Pracuji v nadnárodní firmě, kde jsou všichni zvyklí, že s nimi pracují muslimové, hinduisté i křesťané a všichni společně. Ale například v MHD jsem se několikrát setkal s tím, že si lidé odsedali. Jen proto, že jsem snědý.„

Stejně tak Krishnan připouští, že při každodenním pohybu ve městě bývá středem pozornosti kvůli své tmavé pleti.

,,Zpočátku jsem si na to nemohl zvyknout, že na mě ostatní koukají jako na něco nevšedního. Později jsem ale pochopil, že tohle chování je zde běžné i pro jiné cizí národnosti. Nikdy jsem však neměl problém s tím, že by mě někdo rasisticky napadal.“

Hinduismus je třetí nejrozšířenější náboženství na světě a to možná právě i kvůli jeho otevřenosti a tolerantnosti. Nejedná se tak o náboženství, jako o soubor filosofických, náboženských směrů, tradic a zvyklostí. Ve světě je nejvíce rozšířen v oblasti indického subkontinentu. Příslušníky tohoto náboženství nalezneme po celém světě, a dokonce i u nás. V České republice se k hinduismu nehlásí tolik osob, jako ve světě, ale i přesto pár stovek jedinců zde najdeme. Od roku 2002 je zde i české hinduistické společenství, které je přihlášené jako náboženská společnost. Tím se objevilo oficiální zastoupení hinduistů v ČR. Pořádají sastangy, a společně za pomoci indické ambasády a jiných organizací nabízejí lidem možnost nahlédnout do světa hinduismu.

Závěry práce vychází z odpovědí našich respondentů, hinduistů, kteří žijí v Praze. Našimi respondenty byly: Zameer a Krishnan, kteří jsou hinduisty již od narození a v Praze žijí jen pár let. Další respondentkou byla Kamila, která se narodila v ČR a stala se hinduistkou až v dospělosti. Hlavním cílem naší práce bylo kromě zodpovězení výzkumné otázky: Jakým způsobem a do jaké míry se promítá hinduistická víra do každodenního života věřících v českém prostředí a podotázek, nahlédnout také do života Hindů obecně.

Naši první dva zmínění respondenti pochází z hinduistické rodiny, a tak se i oni sami stali hinduisty již od narození, a přijali víru od svých rodičů. Berou ji jako součást sebe samého. Naopak Kamila se narodila v ateistické rodině a k hinduismu se přiklonila ze své vlastní vůle. Není možné, aby se z ní stala hinduistka v pravém slova smyslu, ale hinduismus se rozhodla sama vyznávat a praktikuje mnohé, co je s touto vírou spojeno. S hinduismem a celou jeho filosofií se setkala skrz jógu a přednášky o meditaci. Právě jóga je takovým prvotním náhledem do hinduismu. I když je to jenom jedna z praktik hinduistů, tak i ostatním lidem nabízí pomoc s nalezením klidu nejen těla, ale také ducha.

Viditelný je také rozdíl v tom, co pro ně víra znamená. Kamila spojuje svou víru s meditacemi, cvičením a celkově změnou životního stylu. To jí přináší klid a nastolení rovnováhy. Oproti tomu oba muži spojují víru především s rodinnou tradicí, s odkazem na jejich předky. Všechny tři spojuje náklonnost k indické kuchyni a vegetariánství. Krishan je oproti Zameerovi praktikujícím hinduistou. Má doma oltář a snaží se pravidelně modlit. Zameer je v této oblasti více odloučený. Nevyrůstal v Indii, ale v komunitě v Holandsku. Jeho rodiče pocházejí ze Surinamu a svou tradici si přes několik generací stále udržují. On však přiznává, že byl ovlivněn více západním smyslem života. Tradice v rodinách se promítají i do vybrání si budoucí partnerky. Zatímco Kamila svou vírou ovlivněna není, tak na muže je kladen ze strany rodiny nátlak na to, aby si našli hinduistickou dívku.

V českém prostředí se ani jeden z respondentů nesetkal s omezováním ze strany přátel, kolegů a jiných lidí, kvůli své víře. Na hinduismus je v české společnosti nahlíženo pozitivně a jejich negativní zkušenosti nebyly spojeny s kulturou ani náboženstvím.

• ZBAVITEL, Dušan. Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti. Praha: DharmaGaia, 1993. ISBN 80-901225-5-8
• PREINHAELTEROVÁ, Hana. Hinduista od zrození do zrození. Praha: Vyšehrad, 1997. ISBN 80-7021-211-x.
• SUBRAMUNIYASWAMI,Satguru Sivaya. How to become a Hindu: a guide for seekers and born Hindus. 2nd ed. USA: Himālayan Academy, c2000. ISBN 0-945497-82-2.
• VOJTÍŠEK, Z. Netradiční náboženství u nás. Praha : Dingir, 1998. 137 s. ISBN 80-902528-0-X

• The world factbook. CENTRAL INTELIGENCE AGENCY [cit.2017-12-01 ]. Dostupný z WWW: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/
• Hinduistické svátky. [online].[cit. 2017-12-03]. Dostupné z: http://hinduismus.cz/svatky/
• Holi. [online].[cit. 2017-12-03]. Dostupné z: http://www.religionfacts.com/holi/
• Holi. [online].[cit. 2017-12-03]. Dostupné z: http://www.religionfacts.com/holi/
• Puja. [online].[cit. 2017-12-03]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/puja/
• Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 - obyvatelstvo Česká republika. Český statistický úřad, 2003 [cit. 2.12.2017]. Dostupné z WWW: https://www.czso.cz/documents/11308/23212108/e-4104-02.pdf/ab2727ec-7d8d-4b13-8b8a-8f0429183032?version=1.0
• Obyvatelstvo podle věku, náboženské víry a podle pohlaví. Český statistický úřad, 2011. [cit. 1.12.2017]. Dostupné z WWW: https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/CR/SPCR156.pdf
• Jóga v denním životě, [cit. 2.12.2017 ]. Dostupné na WWW: https://joga.cz/o-nas
• Česká náboženská hinduistická společnost [online]. hinduismus.cz, 2006. [cit. 2.12.2017]. Dostupné z WWW: http://hinduismus.cz/jak-se-stat-clenem/
• [cit. 2.12.2017]. ((Hindi social. Dostupné z WWW: http://www.bbc.com/hindi/social-38890061
• The world factbook. CENTRAL INTELIGENCE AGENCY [cit. 03.12. 2017]. Dostupný z WWW: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/



Počet shlédnutí: 234