• na cvičení dnes máte nárok na zápočet

V této práci se budeme věnovat rozdílům na vysokých školách mezi Českem a Mexikem. Mexiko jsme vybrali, protože tam v současné době studuje naše kamarádka. Z jejího vyprávění odhadujeme, že jsou tyto země v některých věcech velmi odlišné, například v chování k zahraničním studentů. Chtěli bychom proto zjistit, jak se podle Hofstedových dimenzích liší univerzitní prostředí a nechceme se zaměřovat na zpopularizované země jako je například Amerika.

Jaké jsou rozdíly mezi univerzitním prostředím u nás a v Mexiku?

Vzdálenost moci (81, Insights, H., 2018)

Vzdálenost moci vychází z toho, jak daná země zachází s nerovností. Nerovnost je v každé společnosti a projevuje se tak, že někteří lidé mají více moci než jiní. Někdo získá více majetku či má vyšší postavení. Někdy má osoba moc v jedné oblasti a v jiné oblasti má nízké postavení. V některých společnostech je tato nerovnost chápána jako problém a v jiných je považována za přirozenou a správnou. Společnosti, které ji chápou jako problém, se ji snaží řešit, avšak tím vzniká v některých případech tendence zvětšující obecnou nerovnost. Ve společnostech, kde je vnímána kladně, se v rámci ní zvětšuje rozsah střední třídy.

Se skórem 81 bodů je Mexiko velmi hierarchicky založená společnost. Každý člověk má dané postavení. V hierarchii organizací se odráží nerovnost a struktura je centralizovaná. Podřízení při tomto skóre očekávají, že jim bude řečeno, co mají dělat. V zemi s velkou vzdáleností moci je nerovnost mezi učitelem a studentem pokračováním v nerovnosti mezi rodiči a dětmi. Studenti zde projevují učitelům úctu nejen během výuky, ale i mimo školu. Předpokládá se, že v třídě je striktní řád a komunikaci vždy zahajuje vyučující. Studenti mluví pouze až po vyzvání a učiteli se nikdy neodporuje ani se nekritizuje. Čím je vyšší stupeň vzdělání, tím častěji se předpokládá, že není předávána neosobní „pravda“, ale vlastní moudrost učitele.

Individualismus versus kolektivismus (30, Insights, H., 2018)

Mexiko je díky skóre 30 bodů považováno za kolektivistickou společnost. Jednotlivci mají silný závazek k určitým skupinám, ať už je to rodina, či přátelé. Loajalita je v této kultuře prvořadá a překonává většinu společenských pravidel a předpisů. Ve společnostech jsou podporované silné vztahy, kde každý přebírá odpovědnost za kolegy ve své skupině.

Maskulinita versus feminita (69, Insights, H., 2018)

Se skórem 69 bodů je Mexiko maskulinní společností. V takovéto společnosti lidé žijí pro to, aby pracovali.

Vyhýbání se nejistotě (82, Insights, H., 2018)

Nejistota je stav tísně nebo obav z toho, co se může stát. Lidé si míru nejistoty snižují pomocí techniky, práva a náboženství. Technika napomáhá vyhnout se nejistotám zapříčiněným přírodou. Právo a zákony se snaží omezit nejistotu v chování druhých lidí. Náboženství napomáhají najít vztah s nadpřirozenými silami, u kterých se věří, že určují naši budoucnost. Pomáhají také přijmout nejistoty, kterým se člověk nemůže bránit. Pro některá náboženství je jistotou až posmrtný život. Pocit nejistoty je subjektivní. Může být ovšem také sdílený s jinými členy společnosti. Pocit nejistoty může být získaný anebo naučený.

V dimenzi získalo Mexiko 82 bodů, což nasvědčuje tomu, že společnost dává přednost možnosti se vyhnout nejistotě. V kultuře existuje emocionální potřeba pravidel. Ve vztahu se školstvím je pro země s vysokou mírou vyhýbání se nejistoty typické, že preferují strukturovanou výuku s jasně stanovenými cíli, detailně formulovanými úkoly a přesným časovým rozvrhem. Také upřednostňují situace, ve kterých je pouze jedna správná odpověď a očekávají odměňování za přesnost. Studenti předpokládají, že vyučující jsou experti, kteří znají odpovědi na všechny otázky.

Dlouhodobá versus krátkodobá orientace (24, Insights, H., 2018)

V této dimenzi získalo Mexiko relativně nízké skóre 24 bodů, a je tedy orientované krátkodobě. Lidé mají velkou úctu k tradicím a jsou zaměřeni na rychlé dosažení výsledků.

Mexické školství

Podle analýzy OSN z roku 2014 je v současné době vzdělání v Mexiku hlavní hnací silou rozvoje. Vzdělání umožnuje vytvářet bohatství, zajistit bezpečnost a stabilitu skrze budování hodnotového systému. Vylepšování vzdělávacího systému umožnuje studentům získat nové znalosti a dovednosti, seznámit se s technologiemi a inovacemi. Ve výsledku je pro ně zdrojem dobře placených pracovních míst. Od roku 2008 je v Mexiku nový vzdělávací systém, který je zaměřený především na odborné vzdělávání kombinující studium teorie s praxí ve firmách. Tato reforma zcela přepracovala systém vzdělávání a přístup učitelů ke studentům. (Gómez-Merino, F. C. et al. 2017)

Kvantitativní výzkum (Wiki.knihovna 2012)

Definice: zkoumá rozsáhlé soubory stovek i tisíců respondentů, snaží se postihnout dostatečně velký a reprezentativní vzorek, snaha o standardizaci, zpracování zjištěných dat pomocí statistických postupů, zobecňování výsledků na celý soubor (populaci)

Klady podle Hendla: vyloučení vlivu rušivých proměnných a omezení vlivu výzkumníka na výsledky výzkumu, relativně rychlý sběr a analýza dat

Zápory podle Hendla: je obtížné zahrnout působení lokálních a subkulturních specifik, ale také významných fenoménů, s kterými nepočítá použitá teorie, na základě které probíhá testování hypotéz, výsledky mají abstraktní a často obecnou formu

Kvalitativní výzkum (Wiki.knihovna 2012)

Definice: zkoumá jedinečnost, individualitu respondentů, snaha o hlubší poznání motivů chování lidí, odhalují povahu a souvislosti názorů, preferencí a postojů, hledají jejich příčiny, je vhodný pro první seznámení s problematikou, může také posloužit k prohloubení poznatků, získaných kvantitativním výzkumem Základní druhy: individuální rozhovory, skupinové rozhovory

Klady podle Hendla: zohlednění místních specifik, výzkum probíhá často v přirozeném prostředí, velmi vhodné pro počáteční výzkum v rámci seznámení s problematikou

Zápory podle Hendla: výzkum je časově náročný, výzkumník má významný vliv na výsledky a výsledky se obtížně generalizují

Mexiko získalo v dimenzi Individualismus versus Kolektivismus skóre ve výši 30. Stát je považován za kolektivistickou společnost. Zabývali jsem se univerzitami, na kterých Hofstede očekává specifické chování. Studenti by měli mluvit či odpovídat na otázky položené celé třídě, pouze pokud to schvaluje celá skupina. Smyslem vzdělání by mělo být naučit se jak konat a nikoliv jak se učit. Ukončení studia získáním diplomu by pro studenty mělo znamenat vstup do skupin s vyšším statusem.

Otázky jsme položili českému studentovi, který do země odcestoval v rámci programu ERASMUS, a jednomu z mexických studentů. Některé odpovědi se shodovaly s předpoklady Hofsteda, ale další ne.

V kolektivistické společnosti by se různé úkoly a projekty měly zadávat skupinám. Z odpovědí obou respondentů vyplývá, že jsou zadávané jak skupinové tak individuální práce. Mexický student ale uvádí, že podle vzdělávacího systému by měli pracovat pouze ve skupinách.

Jeden z rozdílu je v pokládání otázek. Oba respondenti uvedli, že vyučující pokládá otázky celé skupině a studenti nemají problém reagovat bez přihlášení a vést s učitelem dialog.

Získání diplomu je pro Mexičany velmi důležité, protože v zemi je problém s pracovními pozicemi, a diplom je jedinou šancí získat lepší práci. Cesar uvedl, že bez diplomu je téměř nemožné žít dobrý život.

U vztahů mezi spolužáky Hofstede předpokládá, že budou pro studenty velmi důležité. Lenka tento aspekt nevnímá, ale důvodem může být i její horší Španělština. Dosud se pro ni stali pouze spolužáky, ale věří, že pokud by zde nebyla tato jazyková bariéra, znamenali by pro ni více. Pro Cesara spolužáci znamenají hodně. Všichni si studium na vysoké škole vybojovali a v současné době si společně užívají studentský život. I přesto, že pro něj jsou spolužáci důležití, neptá se jich na jejich názor před svým rozhodnutím. Cesar vysvětluje, že rady druhých by jej při rozhodování zmátly.

Účel vzdělávání v Mexiku je podle Cesara zlepšit šance studentů dosáhnout v životě úspěchu, umožnit jim lépe pochopili fungování světa okolo nich, a porozumět tomu, jak mohou zlepšit životní podmínky sobě i druhým.

Poslední otázka, na kterou jsme se ptali, bylo jestli je lepší, když si studenti tvoří pracovní a studijní skupiny sami, a nebo podle pokynů učitele. Podle Cesara je lepší, aby vyučující vytvořil skupiny sám. Může je tak lépe rozdělit podle jejich silných a slabých stránek. Lenka se k této otázce vyjádřila spíš nepřímo. Podle ní to nemůže hodnotit z pohledu Čecha. Mexičané jsou však velice přátelští, milí a nápomocní. Nikdy se nesetkala s tím, že by někdo prohlásil, že s někým ve skupině nechce z jakéhokoliv důvodu být, což je u Čechů dost časté.

V rámci teoretické části práce jsme zjistili, že Mexiko má nízké skóre pro dimenzi Individualismus versus Kolektivismus, což naznačuje, že se jedná o kolektivistickou zemi. Studenti by měli vytvářet skupiny na základě své příslušnosti, a brát větší ohled na zájmy skupiny než na své vlastní, měli by mluvit pouze, jsou-li jmenovitě vyzváni učitelem, projevovat svým učitelům velkou úctu a neodporovat jim. Vzdělání by mělo studentům umožnit být lepší součástí své skupiny, a diplom je prostředkem jak zlepšit své společenské postavení. Měl by být kladen velký důraz na tradici. V Mexiku však dochází k dramatické reformě vzdělávání, která jej přibližuje moderním mezinárodním standardům, a v určitých oblastech bude pravděpodobně porušovat zažité stereotypy, jak naznačuje text Education, Science and Technology in Mexico: Challenges for Innovation.

V rámci výzkumu jsme zjišťovali, jak vnímá chování studentů a profesorů a vztahy mezi nimi česká studentka, která je v Mexiku v rámci programu Erasmus, a jak se na systém školství dívá rodilý Mexičan. Zaměřili jsme se na dimenzi Individualismus versus Kolektivismus a řešili oblasti vztahů mezi studenty, mezi studenty a učitelem, a také význam vzdělání a diplomu pro studenty.

Odpovědi, které potvrzovaly naše předpoklady podle Hofstedových dimenzích, odhalily, že účelem vzdělání skutečně je naučit se, jak být dobrou součástí své skupiny a pomáhat jejím zájmům, že diplom je podmínkou získání lepší práce (bez diplomu nelze žít dobrý život) a že vztahy se spolužáky jsou pro studenty velmi důležité.

Odpovědi, které se rozcházely s našimi předpoklady podle Hofstedových dimenzích, naznačují, že učitelé studentům ukládají část práce individuálně a nenechávají je pracovat ve skupinách, vedou je k samostatnosti a při diskusi s třídou očekávají, že studenti budou i bez konkrétního jmenovitého vyzvání individuálně reagovat a vést s učitelem dialog, což se také děje. I když jsou spolužáci pro studenta velmi důležití, při rozhodování se jich nebude ptát na jejich názor, ale zachová se tak, jak sám považuje za správné.

Z odpovědí můžeme odhadnout, že třebaže je Mexiko kolektivistickou zemí a zájmy skupiny převažují nad osobním úspěchem jednotlivce, tak se v posledních letech v rámci systému vzdělávání přibližuje k modelu moderních vzdělávacích systémů a povzbuzuje individualismus a samostatnou práci studentů i jejich samostatné vystupování před autoritou (učitelem) a samostatné rozhodování při řešení osobních problémů. Studenti i přesto zůstávají velmi společenští, přátelští a nápomocní, a to i vůči studentovi z jiné země a z jiného kontinentu.

Gómez-Merino, F. C. et al. (2017) ‘Education, Science and Technology in Mexico: Challenges for Innovation’, International Education Studies, 10(5), pp. 115–128. Available at: https://search-ebscohost-com.infozdroje.czu.cz/login.aspx?direct=true&db=eric&AN=EJ1142132&lang=cs&site=ehost-live (Accessed: 27 November 2018).

Hofstede, G. and Hofstede, G.J., 2007. Kultury a organizace: software lidské mysli: spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Linde.

Insights, H., 2018. Country comparison. Czech Republic, Mexico. Online: https://www.hofstede-insights.com/country-comparison/czech-republic,mexico/

Wiki.knihovna, Kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání) [online]. c2012 [citováno 28. 11. 2018]. Dostupný online: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvantitativn%C3%AD_a_kvalitativn%C3%AD_v%C3%BDzkum_(srovn%C3%A1n%C3%AD)&oldid=9622

1. Pracuji studenti během roku spíše samostatně nebo ve skupině?

2. Přistupují učitelé ke studentům jako k jednotlivcům nebo jako ke skupině?

3. Probíhá během hodin diskuze?

4. Co pro studenty znamená získání diplomu?

5. Co pro tebe znamená kolektiv tvých spolužáků?

6. Ptáš se před svým rozhodnutím na názor ostatních?

7. Jaký je účel vzdělání?



Počet shlédnutí: 30