Duchovní kultura Evropy ZS 2025/26

Vyučující: Jan Andrle, kontakt: andrlejan@pef.czu.cz; konzultace: pátek 9:30-11:00 E313 (je nutné se předem domluvit emailem nebo se zapsat zde níže)

Formát: Přednáška (1 x týdně 90 min., tj. dvě vyučovací hodiny) a cvičení (1 x za 14 dní 90 min.)

Kdy a kde: Přednáška: pátek 11:15-12:45 JIH268; Cvičení: pátek 13:00-14:30 JIH268 (obtýden)

Obecná charakteristika: Kurz je zaměřen na náboženské kořeny evropské kultury. Cílem kurzu je naučit studenty vnímat význam jednotlivých kulturních a náboženských tradic, které během historického vývoje formovaly evropskou kolektivní mentalitu a utvářely Evropu jako specifickou kulturní a civilizační konfiguraci. Přednášky budou nejprve (ca do poloviny semestru) sledovat diachronně formování a vývoj evropské kultury a jejích základních a podstatných rysů (tedy duchovní kultury v širokém slova smyslu), a poté (v druhé polovině semestru) se zaměří na synchronní přehled hlavních institucí, forem a jevů latinského (západního) křesťanství (duchovní kultury v užším slova smyslu). Cvičení se zaměří na tematiku vizuální kultury a symbolického jazyka evropské duchovní tradice (tedy zejména křesťanskou ikonografii).

Atestace: zápočet a zkouška

Podmínky pro získání zápočtu (platí kumulativně): a) aktivní účast na semináři = docházka (tolerována budou dvě absence), průběžná četba a zpracování a přednesení referátu včetně prezentace (prezentaci je poté třeba nahrát do wiki); b) úspěšné složení zápočtového testu.

Podmínky pro složení zkoušky: pro přístup ke zkoušce je zapotřebí mít zápočet (resp. splněny podmínky pro jeho udělení); zkouška bude dvoukolová, a to: 1. písemná v podobě zkouškového testu, a 2. ústní formou kolokvia, tj. skupinové rozpravy nad tématem určeným zkoušejícím, ve které student prokáže orientaci v tématu.

I. Základní (je průběžně doplňována podle probírané látky):

• BEAMOUNT, Mike. ABC Bible. Praha: Česká biblická společnost, 2007.
• FLORENTOVÁ, Helena. Křesťanské nebe: poznáváme světce v umění a legendách. V Praze: Artia, 1994. 2. vyd. vyšlo jako Evropští světci v umění a legendách. Praha: Granit, 2004.
• HALL, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha: Mladá fronta, 1991. 2. vyd.: Praha: Paseka, 2008.
• KEPARTOVÁ, Jana. Římané a Evropa: antické dědictví v evropské kultuře. Praha: Karolinum, 2005.
• PUTNA, Martin C. Homér21: Antika a Bible, literární dějiny pro studenty všech věků [online]. Praha: UK, 2015. Dostupné: https://www.fhs.cuni.cz/homer21/main.html.
• SZLEZÁK, Thomas A. Za co vděčí Evropa Řekům: o základech naší kultury v řecké antice. Praha: OIKOYMENH, 2014.
• ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Svět liturgie: slovník základní církevní terminologie. Praha: Klášter premonstrátů na Strahově, 1991.
• VONDRUŠKOVÁ, Alena. Církev: průvodce českou historií. Praha: Vyšehrad, 2014; Ibid. Církevní stavby. In: Město: průvodce českou historií. Praha: Vyšehrad, 2013, s. 121-144; Ibid. Církevní stavby. In: Vesnice: průvodce českou historií. Praha: Vyšehrad, 2014, s. 153-162; Ibid. Český lidový a církevní rok. Brno: MOBA, 2015.
• WINTER, David. ABC křesťanství. Praha: Česká biblická společnost, 2010.
• ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta, 1965; od té doby vychází opakovaně (naposledy 2013).

II. Rozšiřující:

• BOER, Pim den. Stručné dějiny Evropy: idea Evropy a její proměny. [Brno]: Barrister & Principal, ©2003.
• BRAGUE, Rémi. Evropa, římská cesta. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1994.
• BROWN, Peter Robert Lamont. The rise of western christendom: triumph and diversity ad 200-1000. Oxford: Blackwell, 1998 (The making of Europe).
• CARBONELL, Charles-Olivier et al. Evropské dějiny Evropy. 1., Mýty a základy (od počátků do 15. století). 2., Od renesance k renesanci?: (15.-20. století). Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2003. 2 sv.
• CURTIUS, Ernst Robert. Evropská literatura a latinský středověk. Praha: Triáda, 1998.
• DAHLHEIM, Werner. U kolébky Evropy: odkaz antického Říma. Praha: Vyšehrad, 2006.
• DAVIES, Norman. Evropa: dějiny jednoho kontinentu. Překlad Kateřina Keilová. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2000. 2., rev. vyd. Praha: Prostor, 2005.
• DAWSON, Christopher. Porozumět Evropě. Praha: Zvon; Řím: Křesťanská akademie, 1995.
• DAWSON, Christopher. Zrození Evropy: úvod do dějin evropské jednoty. Praha: Vyšehrad, 1994.
• Dějiny evropské civilizace. Praha: Paseka, 1995. 2 sv. Další vyd.: 1997, 1999, 2002.
• FOUCHER, Michel. Evropská republika: historicko-geografický pohled. Praha: Barrister & Principal, 2002.
• HEER, Friedrich. Evropské duchovní dějiny. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2000. Vyd. 2., opr. Praha: Vyšehrad, 2014.
• HORYNA, Břetislav. Idea Evropy: pohledy do filosofie dějin. Praha: Argo, 2001.
• LE GOFF, Jacques. L'Europe est-elle née au moyen âge: essai. Paris: Seuil, 2003 (Faire l'Europe); anglicky: The birth of Europe: 400-1500. Malden: Blackwell, 2007 (The making of Europe).
• MITTERAUER, Michael. Why Europe?: medieval origins of its special path. Chicago: University of Chicago Press, 2010.
• POMIAN, Krzysztof. Evropa a její národy: ve znamení jednoty i různosti. Praha: Mladá fronta, 2001.
• REALE, Giovanni. Kulturní a duchovní kořeny Evropy: za obrození evropského člověka. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005.
• SEIBT, Ferdinand. Zrození Evropy: průběžná zpráva o posledních tisíci letech. Praha: Vitalis, ©2004.

Pokyny ke zpracování referátů:

1. k referátům vždy připravte vizuální prezentaci (v PowerPointu nebo v jiném obecně čitelném formátu),
2. dodržte následující strukturu: a) představte literaturu a další zdroje, ze kterých jste při zpracování referátu vycházeli; b) představte prameny, tj. kde (v jakých textech) jsou příběhy, o kterých budete mluvit, zaznamenány (ve své původní, resp. nejrozšířenější verzi); c) stručně převyprávějte zmíněné příběhy; d) ukažte jaké scény a motivy jsou z těchto příběhů výtvarně zobrazovány (v typizované podobě) a jak (podle čeho se na daném obrázku pozná, kdo či co na něm je či o co tam jde); e) je-li to možné, ukažte příklady sekundárních či novodobých adaptací, případně transformací daných témat a typů.
3. doporučená literatura a další zdroje: seznam_literatury_a_dalsich_zdroju_pro_zpracovani_referatu.pdf

Témata referátů:

1. Starý zákon I: Genesis a Exodus - Minaříková, Vuová, Procházka
2. Starý zákon II: Kniha Jozue, Kniha soudců, Knihy Samuelovy a královské - Šafránková, Thabetová
3. Nový zákon I: Vánoční cyklus - Khartsiy, Nadyrova
4. Nový zákon II: Velikonoční cyklus - Kutová, Ondráková
5. Nový zákon III: Apoštolové a Apokalypsa sv. Jana - Opletalová, Vávrová, Kokešová
6. Křesťanská symbolika I: sv. Trojice a Boží oko, Panna Maria a andělé - Kličková, Bártová
7. Křesťanská symbolika II: Sedm svátostí, eucharistická symbolika, Sedm smrtelných hříchů, Ars moriendi a Tanec smrti, nebe a ráj, očistec a peklo - Horbik, Ziiatdinova
8. Křesťanská hagiografie I: raně křesťanské světice a světci - Kostyleva, Brejchová, Maňasová
9. Křesťanská hagiografie II: středověké a novověké světice a světci - Ucháč, Hübsch, Lhota
10. Křesťanská hagiografie III: čeští patroni - Mandová, Žáková

Konzultační hodiny: pátek 9:30-11:00 E313, na konzultace je nutné se předem domluvit emailem nebo se zapsat zde (ne úplně večer před nimi):

• 3.10.:
• 10.10.:
• 17.10.:
• 24.10.:
• 31.10.:
• 7.11.:
• 14.11.:
• 21.11.:
• 28.11.:
• 5.12.:
• 12.12:
• 19.12.:

Domácí úkol na cvičení 24. října

1. Projít a přečíst si prezentace z prvních dvou přednášek: dke_1_pojem_duchovni_kultury.pdf; dke_2_evropa_-_geograficke_vymezeni.pdf
2. Doposlechnout si online přednášku o Achillově štítu: https://www.youtube.com/watch?v=Nqg8tr3ogJY; pro zájemce zde je kanál s namluvenou ca první polovinou Iliady: https://www.youtube.com/watch?v=ymlUqxLAFSs&list=PLgbJ_ENWYqVRZxEb66maQbG1YOyzWieZx
3. Četbu Seibta můžete ponechat až na další cvičení.

Přednáška 31. 10. 2025 ze zdravotních důvodů odpadá! Příští týden se domluvíme, kdy si ji nahradíme, rozmyslete si zatím, co by vám víc vyhovovalo. Zvažuji pátek odpoledne v týdnu, kdy není cvičení, anebo ve čtvrtek dopoledne před vaší přednáškou z lingvistické antropologie.

Připomenutí úkolů na cvičení 7. listopadu

1. Proč lev v logu pojišťovny Generali má křídla?
2. Biblické pojmenování Ráje Eden bylo někdy používáno sekundárně (či chcete-li v přeneseném smyslu), znáte nějaké takové užití?
3. V biblickém Ráji byly dva zvláštní stromy, které to byly?
4. Co symbolizuje holubice v evropské/západní kultuře a odkud je tento význam odvozován?
5. Jak bývají zobrazovány Desky Zákona, na kterých bylo napsáno Desatero (Dekalog)? Znáte nějaká vyobrazení? A znáte nějaká sekundární užití?

Připomenutí úkolů na náhradní cvičení 14. listopadu

1. Proč má lev sv. Marka křídla? A jak to přišlo, že je sv. Marek patronem Benátek?
2. Znáte nějaké sekundární, sekulární užití postavy Samsona?
3. Kde přistála Noemova archa poté, co opadla potopa?
4. Jak bylo území Palestiny rozděleno mezi 7 izraelských kmenů?
5. Co je to Archa úmluvy?
6. Jaké byly osudy Židů po odvlečení do Babylonského zajetí?