Německojazyčný prostor není jednolitý. Dnes jej tvoří Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko a částečně také Belgie (Východní Belgie) a sever Itálie (Jižní Tyrolsko). Ale historicky to byla úplně jiná mozaika: od východofranského království přes Svatou říši římskou až po moderní národní státy.

Po rozdělení Franské říše (Verdun 843) vzniká Východofranské království, předchůdce německého prostoru. Postupně se mění v Svatou říši římskou německého národa – obrovské, extrémně roztříštěné soustátí:

• stovky knížectví, markrabství, vévodství
• svobodná města
• církevní državy (arcibiskupství, biskupství)
• habsburské země jako zvláštní blok

Jednotná etnická identita téměř neexistovala – „Němec“ tehdy znamenalo spíše „mluvící německy“, nikoli příslušníka národa.

Habsburkové byli císaři říše, ale zároveň vládli Rakousku, Čechám, Uhersku, Moravě, Slezsku, Tyrolsku, Štýrsku… Ve 14.–18. stol. se jim říkalo prostě „Němci“ – i když spravovali národy slovanské, maďarské či rumunské.

Lucembursko

Byla to země Koruny české (14.–15. stol.). Až mnohem později se oddělilo a vznikl zde vlastní národ.

Lichtenštejnsko Vzniklo jako miniaturní knížectví v rámci říše – dodnes německy mluvící zemička, která nikdy nezmizela.

Napoleon zrušil Svatou říši římskou. Po něm roste německý nacionalismus.

Klíčová otázka 19. století:

• „Má být Německo sjednoceno včetně Rakouska, nebo bez něj?“*

Velkoněmecké řešení (s Rakouskem) → odpor Maďarů, Čechů a dalších. Maloněmecké řešení (bez Rakouska) → nakonec zvítězilo.

Bismarck sjednotil většinu německy mluvících států – bez Rakouska.

Výsledek:

• Nové Německo = Prusko a spol., silný militarismus
• Rakousko-Uhersko zůstává mimo
• Švýcaři si jdou svou cestou federace tří jazyků
• Lucembursko a Lichtenštejnsko neutralita
• Jižní Tyrolsko stále rakouské

Všichni se však stále kulturně považovali za „Němce“ v širokém slova smyslu.

• Němčina = úřední jazyk v „předlitavské“ části (Rakousko + Čechy + Morava + Slezsko).
• Vídeň a Praha – německojazyčná centra střední Evropy.

Identita byla však státní, ne národní: člověk mohl být zároveň „loajální poddaný císaře“ a Čech, Polák, Chorvat…

Rozpad Rakouska-Uherska i Německého císařství mění mapu:

• Rakousko je najednou maličká republika, hledající identitu (někteří chtěli připojení k Německu).
• Švýcarsko si upevňuje neutralitu – Němci, Francouzi, Italové spolu.
• Lucembursko se definitivně osamostatňuje a vytváří vlastní národ.
• Jižní Tyrolsko zabráno Itálií.

Na okrajích Evropy ale zůstávají velké německé menšiny:

• v Československu, Polsku, Maďarsku, Jugoslávii, Rumunsku, Sovětském svazu, Pobaltí…

Nacistická agrese určuje i pozdější osud německých menšin. Po válce:

• většina německých menšin mizí – vyhnání, odsun, útěk
• v Polsku, Československu, Maďarsku, Jugoslávii → konec německé přítomnosti
• Rumunsko – část Němců (Sedmihradští Sasové, Banátští Švábové) zůstala, ale masivně emigrovali po 1990
• Východní Prusko, Slezsko, Pomořansko – připojeno k Polsku a SSSR

Co dříve byla síť komunit od Ukrajiny po Jadran, zmizelo.

V 50.–60. letech vzniká Wirtschaftswunder – ekonomický zázrak:

• modernizace průmyslu
• sociálně tržní ekonomika
• exportní boom
• gastarbeitři (Turci, Jugoslávci, Italové)
• rychlý růst životní úrovně

Image Německa se znovu odvodňuje od militarismu směrem k technice, disciplíně, efektivitě a stabilitě.

Německo Ekonomická velmoc, ale dnes řeší:

• nespokojenost s migrací (silné téma v politice, růst AfD)
• stárnutí populace
• energetická transformace
• tlak na sociální stát

Rakousko

Kulturně blízké Německu, ale identita je „rakouská, ne německá“ – už od roku 1945 definitivní rozdíl. Také řeší migraci a islamizaci částí Vídně.

Švýcarsko

Německy mluví 2/3 obyvatel. Identita však není „německá“, ale švýcarská – založená na federalismu a neutralitě.

Lucembursko

Kdysi země Koruny české – dnes miliardářské centrum EU, vlastní jazyk lucemburština, identita velmi silná.

Lichtenštejnsko

Malý, bohatý mikrostát, německy mluvící, kulturně blízký Švýcarsku.

Jižní Tyrolsko (Itálie)

Silná německojazyčná autonomie. Italské občanství, ale jazykově i kulturou blíž Rakousku.

Do 1945: Německé komunity byly od Rumunska po Ukrajinu, od Slovinska po Volyň. Často hrály roli městské elity, řemeslníků, důstojníků, obchodníků.

Po 1945: → většina zmizela: odsun, útěk, asimilace, později emigrace. Zbytky přežily jen:

• Rumunsko – ale po 1990 masový odchod
• Maďarsko – malé komunity
• Dánsko a Belgie – historické ostrovy

Německojazyčný prostor se zúžil na několik stabilních států.

Německo 2015 přijalo přes milion migrantů a udrželo ekonomiku v chodu. Ale po deseti letech přišla únavová vlna:

• nespokojenost s integrací
• kriminalita v některých městech
• kulturní napětí
• volební posilování radikální pravice

I tradičně disciplinovaní Němci dnes otevřeně mluví o tom, že „takhle to dál nejde“.

• Němci nikdy nebyli jeden stát, ale jazykově a kulturně propojený prostor.
• 19. století přineslo nacionalismus → vznik Německa bez Rakouska.
• Po 1945 se identita rozdělila na německou, rakouskou, švýcarskou, lucemburskou…
• Německé menšiny ve střední a východní Evropě prakticky zanikly.
• Německo i Rakousko dnes řeší migraci a proměnu společnosti.

Německo je federace 16 spolkových zemí, z nichž každá má vlastní identitu, historii i ekonomickou specializaci. Právě tato pestrost je jedním z důvodů, proč je Německo hospodářský gigant Evropy – a podle řady ukazatelů i jeden z nejnadupanějších průmyslových států světa.

* největší spolková země rozlohou * historicky katolické, konzervativní, sebevědomé (mnohdy „stát ve státě“) * tradiční identita – kožené kalhoty, Oktoberfest, vlastní dialekty * hlavní ekonomická centra: Mnichov, Norimberk, Augsburg, Ingolstadt * firmy: BMW, Audi, Siemens, MAN, Adidas, high-tech, biotechnologie * jedno z nejbohatších regionů EU vůbec * nízká nezaměstnanost, vysoké mzdy, zároveň vysoké ceny

Je nejbohatší?

→ Často se střídá s Bádenskem-Württemberskem; dlouhodobě patří mezi TOP 3 bohaté regiony EU.

* sídla Mercedes-Benz, Porsche, Bosch, ZF Friedrichshafen * největší koncentrace strojírenských firem v Evropě * univerzitní centra Heidelberg, Freiburg, Tübingen * region malých a středních „hidden champions“ – páteř německého exportu

Ekonomicky na úrovni Švýcarska – jeden z nejbohatších regionů celé EU.

* nejlidnatější spolková země * historické uhelné a ocelářské centrum – Porúří (Essen, Bochum, Duisburg, Dortmund) * transformace z těžkého průmyslu na služby, logistiku, chemii, technologie * Kolín nad Rýnem – mediální centrum Německa (RTL, WDR) * Düsseldorf – finanční a obchodní centrum

Když se říká, že je Německo průmyslový obr Evropy, myslí se tím hlavně NRW + jih Německa.

• Drážďany – dnes evropské centrum polovodičů
• výroba čipů: GlobalFoundries, Infineon, TSMC (nově)
  • Lipsko – automobilky: BMW, Porsche

* bohatá kultura: Bach, Luther, univerzita v Lipsku (1409)

Z bývalé NDR nejúspěšnější země – ekonomicky dohání západ.

• není ekonomickou silou jako jih, ale je kulturním a politickým centrem
• přistěhovalectví tvoří obrovskou část obyvatel
• velká kreativní a technologická scéna (Zalando, N26, Delivery Hero)
• zároveň vysoký dluh města, levnější bydlení než v Mnichově či Hamburku

* Hanzovní město – historické obchodní centrum severu * největší přístav Německa a jeden z největších v Evropě * námořní doprava, logistika, loděnice, Airbus (část výroby) * velmi bohatý region, vysoká životní úroveň * centrum médií (Der Spiegel, Die Zeit)

Hanzovní minulost je vidět dodnes: Hamburk = elegance, obchod, světovost.

* druhé hanzovní město – společně Hamburk tvořily ve středověku obchodní osu Balt–Atlantik * přístav Bremerhaven – klíčový bod pro kontejnerovou dopravu * významný automobilový průmysl – montáže Mercedes-Benz

Frankfurt nad Mohanem – evropské finanční srdce

• Evropská centrální banka
• Deutsche Bundesbank
• Deutsche Bank a Commerzbank
• jedna z největších burz světa
• největší letiště Německa

Region ekonomicky extrémně silný v oblasti služeb, financí a letecké dopravy.

* nejmenší spolková země (mimo městské státy) * po 1. světové válce pod správou Společnosti národů * po 2. světové válce chtěla Francie připojení – Sársko mělo být francouzským satelitem * referendum 1955: Sársko se rozhodlo pro Německo * historicky spjato s těžbou uhlí a oceli

Kontrast:

Alsasko a Lotrinsko (na západ od Sárska) = fč, definitivně u Francie od 1945.

* směs německé a dánské historie * oficiální dánská menšina * námořní průmysl, větrné elektrárny, Kielský průplav

* Wolfsburg – sídlo Volkswagen AG * další centra: Hannover, Göttingen * velká země, významná zemědělská produkce (obilí, mléko)

Nejbohatší (HDP na hlavu):

* Hamburk * Bavorsko * Bádensko-Württembersko * Hesensko

Střední úroveň:

• Sasko
• Dolní Sasko
• Berlín (kvůli nerovnoměrnému rozložení)
• Šlesvicko-Holštýnsko

Nejslabší:

• Meklenbursko-Přední Pomořansko
• Braniborsko
• Sasko-Anhaltsko
• Durynsko

(Stín bývalé NDR je stále vidět.)

Německo je:

• největší ekonomika EU
• největší průmyslová velmoc Evropy
• 3.–4. největší exportér světa
• světová špička v automobilovém, chemickém, strojírenském, elektrotechnickém a farmaceutickém průmyslu

Klíč je v kombinaci:

• tradice inženýrství
• středních firem – „hidden champions“
• silných regionů (Bavorsko, BW, NRW, Hesensko)
• německé preciznosti, výzkumu a vývoji

Hanzovní města = obchod, otevřenost, samospráva:

• Hamburk
• Brémy
• (historicky Lübeck)

Nesly v sobě mentalitu moře, obchodu, kosmopolitismu – odlišnou od protestantského severu i katolického jihu.

Německo zůstává ekonomickou lokomotivou Evropy, ale čelí:

• kritice migrační politiky
• přetížení škol, sociálních služeb a měst
• bezpečnostním problémům v některých čtvrtích velkých měst
• rostoucí podpoře AfD, zejména na východě
• únavě obyvatel z politické korektnosti a nefunkčních institucí

Zatímco starší generace pamatuje hospodářský zázrak, mladší už řeší spíše otázky identity, integrace, bydlení a pocit, že „Německo už není to, co bývalo“.

• Německé spolkové země jsou extrémně rozmanité – od bohatého Bavorska po industrální NRW či kulturní Berlín.
• Hanzovní tradice vytvořila největší evropské přístavy a obchodní centra.
• Jih Německa je inženýrským a technologickým srdcem Evropy.
• Německo jako celek je průmyslový gigant světového významu.
• Současná politika a migrace však mění společenskou atmosféru – a Němci to cítí velmi silně.