Během čtení článku od pana Pospíšila mi přišlo pár nesrovnalostí, které bych rád zde zmínil. Samozřejmě je nutné říct, že kdo jsem já, abych mohl zpochybňovat takto zkušeného profesora. I přesto bych rád napsal nějaké mé názory, které lehce zpochybňují ty jeho, a napsat k tomu důvod.

Pan Pospíšil na začátku textu porovnává antropologii s ostatními disciplínami (sociologie, ekonomie, politické vědy a psychologie), kdy tvrdí, že pouze antropologie se přednostně nezabývá pouze studiem západní civilizace. Toto tvrzení má tedy názor, že ostatní disciplíny jsou zaměřené pouze na západ a vyvinuté země, což podle mě není úplně tak zcela pravda. Například, taková sociologie určitě zkoumá témata jako globalizace, porovnává takzvaný bohatý sever a chudý jih, migrační vlny z Blízkého východu, či nepoměr sociálních vrstev v Jižní Americe. Politologie se zase zajímá o fungování autoritářských a dalších podobných režimů v zemích Afriky, Asie, Jižní a Střední Ameriky. Dále celé řadě ozbrojených konfliktů po celém světě, namátkově mě napadá určitě Blízký východ, Súdán, Kongo, Nigérie, spor o Kašmír, a další. Nemusí jít ani o ozbrojené konflikty, stačí i politicky napjaté situace jako na Taiwanu, v El Salvador, atd. Politologie také zkoumá vliv kolonialismu a vývoj postkolonialismu. Ekonomie studuje rozvojové země a různé mezinárodní ekonomické spolupráce. Poslední, psychologie, se zase zajímá o různé kulturní tradice, kulturní vlivy, a různě je zkoumá, porovnává.

Spíš bych teda řekl, že zatímco antropologie začínala primárně na nezápadních civilizacích, tak ostatní disciplíny se časem také připojily.

Otázkou je i to, z jakého pohledu se antropologie a ostatní disciplíny zajímají o vývojové civilizace. Jelikož historicky se na to nahlíželo z pohledu koloniálních zemí, tedy je studovaly z pohledu svého prozápadního pohledu. Troufám si říct, že je to takhle i nadále, tedy že se spíše zkoumají z pohledu našeho západního vnímání, a někdy nelze být zcela objektivní. O podobném příkladu píše i sám Pospíšil, kdy v jedné kapitole píše o tom, jak se snažil pomoct holčičce, která měla mít svatbu, jelikož z jeho křesťanského a západního myšlení, to nebylo prostě správné.

Také v jednom jeho tvrzení zmiňuje, že antropologie zkoumá a pokrývá všechny lidské kultury, což zní samozřejmě hezky, ale v praxi to zatím nelze dosáhnout. Na této planetě je spousta kultur, která nejsou zatím zmapována a nebo pouze lehce okrajově.

V druhém odstavci pak autor píše o tom, že antropologie je holistická, celostní. Za mě ani v praxi to tak nemůže úplně být. Podle mého názoru nemohou se antropologové věnovat všem aspektům jedné společnosti bez nějaké specializace. Navíc se antropolog soustředí na nějaký aspekt o něco víc, než na jiný. Takže bych řekl, že na papíře to tak jde, ale v reálu to na sto procent proveditelné není. Dále si také dovolím tvrdit, že i jiné disciplíny se snaží a někdy i musí zahrnout jiné aspekty než jenom jejich daný “úsek”. Například politologové někdy musí zkoumat sociální a kulturní jevy, aby mohly dostat větší obrázek ohledně daného tématu.

Tedy podle mého názoru pan profesor Pospíšil někdy představoval antropologii téměř jako nadřazenou ostatním společenským vědám. Často zdůrazňoval, že je holistická a dokáže zachytit všechny aspekty lidského života kdekoliv a kdykoliv, zatímco jiné disciplíny: jako sociologie, ekonomie nebo politologie, podle něj zůstávají omezené na svůj úzký úsek. Myslím si však, že takové srovnání působí trochu idealisticky a přehnaně, protože i ostatní vědy se snaží analyzovat společnost komplexně a často překračují hranice svých hlavních oborů. 

---

Počet shlédnutí: 16