Fyzická antropologie, jež studuje lidské tělo – anatomii a genetiku, se ve svém odvětví – etnické antropologii – také věnuje původu a variabilitě lidských plemen neboli ras. Rasové rozdíly se v některých případech stávají problémem, který přetrvává již z dob minulých a v lidské společnosti je stále aktuálním tématem. Vztahy mezi rasami vznikají tam, kde příslušníci různých ras žijí promíšeně na tomtéž území nebo v bezprostředním sousedství. Zde také nejčastěji vzniká rasismus a rasová diskriminace.
Cílem práce je osvětlení všeobecně známého pojmu rasy, rasismu a dále pak lehký náhled do minulosti se zaměřením na „árijskou ideu“, jež značí nadřazenost nordické rasy všem ostatním.
Nejprve se podíváme, co bychom si pod tímto pojmem měli správně představit.
Rasou rozumíme skupinu lidí, která se odlišuje od jiné svými vnějšími i vnitřními znaky např. tvar lebky, nosu, kvalita a barva vlasu, kůže, stavba těla atd. Příslušníky spojuje dlouhodobý společný vývoj.
Pojem rasa je upřesněn v Malém sociologickém slovníku, kde je psáno: “Rasa je pojem antropologický. V sociologii bývá někdy nesprávně používán v nepřesně posunutém smyslu, kdy je používáno kritérií jazykově národnostních (např. rasa románská, germánská) nebo jazykově náboženských (např. rasa židovská). Z hlediska antropologického takovéto rasy neexistují.”
Další vysvětlení tohoto pojmu nalezneme v Sociologickém slovníku, kde se dočteme, že: “Rasou lze obecně rozumět soubor lidí, jež mají společné, ev. podobné fyzické znaky, jako forma lebky, nosu, barva očí, kůže,… Údaje o počtu ras se s postupem doby měnily. V současné době se většinou uznává jako platný počet tří ras: kavkazoidní (europoidní), mongoloidní a negroidní, z nichž každá má další podtypy a mezi nimiž existují typy přechodné. S problematikou ras jsou spojeny různé teorie, vycházející z hodnotících soudů o jednotlivých rasách, ev. jejich podtypech. Jejich nevědecký, často mystický charakter posiloval různé typy předsudků, heterostereotypů a etnocentrismu a vedl k vytvoření rasistických doktrín.”
Rasová teorie nemá daný jasný počet lidských ras, co antropolog, to jiný pohled na podobu lidských plemen. Základem se uvádí tří až pěti ras a další rasy jsou tedy jejich podtypy, sem patří například i míšenci jednotlivých plemen - mestici (europoidní+mongoloidní), mulati (europoidní+negroidní), zambové (negroidní+mongoloidní).
V dnešní době se stále čím dál, tím více lidí ohání frázemi „Ty jsi rasista!“ a „To je diskriminace!“, co si pod těmito slovy vlastně představit?
diskriminace = rozlišování; v negativním významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince (rasová, náboženská, pohlavní, věková…)
Ovšem existuje i tzv. pozitivní diskriminace, která naopak tyto skupiny lidí zvýhodňuje.
rasismus = znevýhodňování a utlačování skupiny osob na základě jiné rasové příslušnosti, které může vyústit v ucelenou doktrínu nadřazenosti jedné rasy nad druhou (nacismus), je založen zejména na předsudcích
Předsudky. Předsudky. A zase předsudky. Mnohaletých předsudků se těžko zbavuje a jen málokdo je ochoten anebo i schopen se na věc, situaci, člověka, svět dívat z jiné, nové perspektivy. I přes to, že je stále co dohánět, si myslím, že se lidé snaží. Snaží se, neříkám, že zrovna všichni, ale aspoň tak akorát, abychom se posunuli dál v našem myšlení a vnímání okolního světa. Budiž nám ponaučením naše minulost, bohatá to historie, ze které můžeme čerpat vědomosti a zkušenosti všech z našich předků.
V následujících kapitolách se blíže, ale stručně, seznámíme s počátky tzv. „árijské rasy“, která se vyznačuje především světlou kůží, světlými vlasy a modrýma očima, a s vyznavači jejího ideálu.
1)Byl francouzským aristokratem, antropologem a spisovatelem. V díle Esej o nerovnosti lidských plemen/ras z let 1853-1855 uvádí, že národ může být zahuben pouze vnitřně „ve svém lůně“, nikoli vnějšími faktory. Podle Gobineaua, národ, který degeneruje, nemá už v žilách touž krev a nezachovalo se původní plemeno. Je zředěn jeho původní etnický prvek, což se projeví v podobě degenerace tohoto národa. Gobineau také obdivoval svět severských germánských válečníků a byl velice okouzlen Orientem, z čehož se později zrodila „árijská idea“, jež značí nadřazenost nordické rasy ostatním.
Arthur de Gobineau se poprvé zabývá termínem rasa ve svém článku z roku 1843. Zde rasu popisuje jako „kvalitu duše, sílu charakteru, odvahu, mužný vzdor a rytířskou ctnost.“
2)Německý spisovatel britského původu, velice zapálený germanofil. Propagátor nacionalistických, pangermánských, rasových a antisemitských teorií a zastánce eugeniky, to je H. S. Chamberlain. Roku 1899 napsal své zásadní dílo Základy devatenáctého století/Die Grundlagen des neunzehnten Jahrhunderts, kde se dozvídáme, že západní civilizace za svou vyspělost vděčí germánským kmenům. „Árijskou rasou“ zde rozumí protoindoevropskou skupinu bílých lidí v čele s Germány, do této skupiny „vyvolených“ však nepatří Židé, přestože splňují „bílé“ kritérium.
3)Nazývaný také Vůdce/Führer, byl německým nacistickým politikem, kancléřem a diktátorem. Adolf Hitler byl ovlivněn sociálním darwinismem a stal se velkým zastáncem agresivní politiky a snažil se společnost „očistit“ od Židovského a Romského obyvatelstva a postižených.
Za jeho diktatury se rozmohl nacismus, k čemuž dopomohl i jeden z jeho projevů: „Kdokoliv, kdo je připraven učinit z národní otázky otázku svou vlastní do té míry, že nezná žádný vyšší ideál než blaho svého národa; kdokoliv, kdo porozuměl naší skvělé národní hymně „Deutschland über Alles“ v tom smyslu, že nic na světě nezastíní v jeho očích Německo, jeho lid a zemi – ten je socialistou.“ 4) Hitler však neměl na mysli socialismus, jehož pojmy byly vymezeny již v 19. století, nýbrž nacismus (nacionální socialismus). Pojem nacismus je definován v Ottově encyklopedii jako: „krajně pravicová totalitní ideologie založená na vypjatém nacionalismu, rasismu, prvcích socialismu, militarismu a antisemitismu“ 5)
Lidských ras je opravdu mnoho a každá z nich má svou vlastní osobitost a půvab, tudíž není možné tyto rasy srovnávat mezi sebou, natož ještě povyšovat jednu nad druhou. Ať jsme bílí, žlutí, černí, každý máme právo na život, na svobodný život, a nikdo není oprávněn nám jej odpírat.
“Vědečtí pracovníci všeobecně uznávají, že všichni nynější lidé náležejí k témuž druhu, označenému Homo Sapiens, a že pocházejí z jednoho a téhož vývojového kmene.” 6) Toto prohlášení popírá teorie rasistů. Všechna dnešní žijící plemena tedy mají jednotný původ a neexistuje žádný vývojový doklad pro větší nebo menší pokročilost jednoho plemena před druhým. Zaostalost není zapříčiněna nedostatkem určitého plemene, ale nedostatkem prostředků pro jeho vzdělávání.
—-
Počet shlédnutí: 136