Kultura panelového sídliště

Na úvod je důležité zmínit, z jakého důvodu si autor vybral právě toto téma pro svou seminární práci. Urbánní antropologie přináší obyvatelům města možnost nahlédnout na něj a jeho kulturu z jiné pohledu, než jakým na něj pohlíželi doposud. Zamyslet se nad tím, jak město z tohoto pohledu funguje. K rozhodnutí zaměřit svou práci na panelová sídliště došel autor z důvodu jeho vlastních zkušeností s životem na jednom z pražských panelových sídlišť, proto bude moci podat čtenáři autentický obraz.

Cílem této urbánně antropologické práce je zaměřit se, rozebrat a výsledně podat čtenáři popis, jakým způsobem v dnešní době funguje panelové sídliště a život na něm. Po sociální a kulturní stránce bude zkoumáno panelové sídliště v Praze na Černém Mostě.

Urbanismus je disciplína, která si klade za cíl projektovat sídelní útvary jako funkční celky. Zabývá se podmínkami pro nynější i budoucí zástavbu. Základem urbanistického plánování je dlouhodobě udržitelný rozvoj dané lokality, ke které se zohledňují životní prostředí a sociální, ekonomické a kulturní faktory.¹⁾

Aténská charta je soubor zásad „moderního urbanismu“, přijatý na konferenci CIAM roku 1933, vydané Le Corbusierem roku 1943 v Paříži. Dokument se stal teoretickým základem funkcionalistického urbanismu. Dle Aténské charty musí nově stavěné sídelní celky správně propojit bydlení, práci, rekreaci a dopravu.²⁾

Urbánní antropologie, kterou je možno nazývat tak antropologií města, je subdisciplínou antropologie, která se ve svém bádání zaměřuje na současnou městskou společnost a kulturu. První náznak vzniku antropologie města se datuje do 40. let 20. století a je spojen s Chicagskou školou, což je myšlenkový proud sociologie vznikající v této době na univerzitě v Chicagu. Ta se však sociologickému náhledu na město začala věnovat již ve 20. letech 20. století³⁾

Masivní výstavba panelových domů začala v Evropě v 50. a 60. letech minulého století. Jednalo se tehdy hlavně o Francii, Velkou Británii, Německo, Nizozemsko. Důvodů bylo více. Města byla poničena válkou, populace rychle narůstala a stěhovala se do měst. Důležitým faktem je, že zde stále bylo preferováno bydlení v rodinných domech. Panelové domy byly brány jako sociální bydlení. Také se na ně pohlíželo jako na přechodné bydlení pro mladé začínající rodiny, které se odstěhují do lepšího, jakmile jim to situace umožní. Tento model fungoval jen do té doby, dokud se na sídliště nenastěhovala sociálně slabá vrstva, které se svou finanční situaci nepovedlo zlepšit, a nemohla si tedy dovolit odstěhovat se za lepším bydlením. To vytvořilo ze sídlišť sociálně vyloučené lokality. Na přelomu 60. a 70. let vygradoval problém do té míry, že další výstavba ustala, a dokonce došlo i k demolici některých původních staveb.⁴⁾

V zemích bývalého východního bloku se s masovou výstavbou panelových domů začalo až v 70. a 80. letech minulého století. Také myšlenka, s jakou se stavělo, byla jiná. Nejednalo se o přechodné, nýbrž definitivní bydlení. Stejně tak je možné těmto sídlištím vyčíst jejich nevybavenost. Panelová sídliště stavěná v 70. a 80. letech postrádala propojení čtyř základních prvků moderního urbanismu, tedy bydlení, práci, rekreaci a dopravu.⁵⁾

Označení sídliště na zelené louce zcela přesně reflektuje začátek výstavby. První bytové komplexy byly dokončeny v roce 1980 a stály přesně tam, jak napovídá označení, tedy na louce. To přinášelo prvním obyvatelům nepříjemné komplikace s dopravou a sociálním vybavením. V roce 1998 bylo dostavěno metro, čímž se situace zlepšila. Ať se původní plán postavit sídliště uprostřed ničeho může zdát naprosto nepochopitelný, dnes z toho rozhodnutí plyne výhoda velmi blízkého kontaktu s přírodou, do které je možno se dostat po pouhých několika minutách chůze ze sídliště.⁶⁾

Co se týče čtyř základních pilířů moderního urbanismu vyplývajících z Aténské charty, jsou na Černém Mostě všechny naprosto splněny. Domy samotné slouží obyvatelům k bydlení. Dále se zde nachází prostory mezi jednotlivými budovami, kde je možné trávit volný čas, jedná se o hřiště, aleje s lavičkami nebo menší parky. Restaurace, knihovna a jim podobná zařízení již propojují volný čas se třetím požadavkem moderního urbanismu, tedy s prací. Nalezneme zde také menší či větší obchody. Zdravotní střediska, školky a školy opět propojují pracovní příležitosti a sociální vybavenost sídlišť, stejné je to například s úřady, které sídlí přímo v některém z panelových domů.

Zbavit se těchto zažitých předsudků a napomoci lidem k navázání nových vztahů pomáhají volnočasová centra, která na sídlištích vznikají. Jako konkrétní příklad je možno uvést volnočasové a komunitní centrum Plechárna na Černém Mostě. Původně sloužila budova jako kotelna a autodílna. Dnes se zde nachází komunitní zahrada, kavárna a vnitřní prostory určené ke sportu a dalším volnočasovým aktivitám.

Další stěžejní institucí je pro mládež je nízkoprahový klub zvaný Jahoda, kde se pracovníci věnují dětem ve věku od 6 do 14 let. Na svých internetových stránkách o sobě uvádí: Jahoda podporuje děti, které mají starosti, něco je štve, něco se jim nedaří. Nabízí jim bezpečný prostor pro trávení volného času, realizaci nápadů a sdílení svých radostí i starostí. Pomáhá předcházet a hledat řešení průšvihů a konfliktů.⁷⁾ Další odnoží nízkoprahového klubu je Džagoda, která se určena pro mladistvé od 13 do 26 let. Na webu se sama líčí takto: Posláním klubu Džagoda je poskytovat bezpečný prostor bez drog, alkoholu, šikany a agrese. V klubu mohou bezplatně a anonymně využít poradenství, podporu a pomoc sociálních pracovníků při řešení životních situací, se kterými si nevědí rady a jsou pro ně obtížně řešitelné.⁸⁾

Mezilidské vztahy na sídlišti jsou určeny převážně generací jeho obyvatel. Generace lidí kolem padesáti let věku, kteří se na sídliště přistěhovali v dospělosti, navázala mnohem méně vztahů s ostatními obyvateli. Někdy nebyly vztahy navázány vůbec. Je to dáno tím, že se dosavadní pracovní i soukromý život těchto lidí odehrával v jiné lokalitě. Panelový dům proto přijali jen jako místo, kde přespat, a vše ostatní se odehrává na původních místech, kde se odehrávalo doposud. Odlišné je to však u generace jejich potomků, kteří mezi panelovými domy vyrostli. Pro děti této generace bylo téměř nemožné nenavázat kontakt s vrstevníky už jen kvůli tomu, že v této lokalitě vyrůstaly a velmi často také chodily na základní školu. Sídlištím je často vytýkána jejich anonymita zapříčiněna velkým počtem obyvatel. Stovky sousedů mohou být do jisté míry i výhodou. Jedinec si může mnohem lépe vybírat, s kým se bude stýkat a s kým ne.

Rušení regulovaného nájemného a následný přechod na úroveň tržního nájemného donutil velké množství seniorů, kteří žili v centru Prahy, přestěhovat se na periferii města. Není možné dávat majitelům nemovitostí za vinu touhu po co největším výdělku z pronájmu bytů. Pro nájemníky samotné to však přináší nepříjemné změny do jejich života. Pokud je někdo zvyklý žít celý život například v secesním domě na Vinohradech a ve svých osmdesáti letech je nucen přestěhovat se na okraj města do nevzhledné „králíkárny“, kde ke všemu dost pravděpodobně nemá žádné známé, je to pro člověka zdrcující zásah do jeho životního standardu. Na Černém Mostě pomáhá seniorům vypořádat se s touto situací a najít si nové přátele Plechárna. V jejím areálu se nachází komunitní zahrada, ve které se pravidelně několikrát týdně koná zahrádkaření pro seniory. Osazenstvo tvoří z většiny postarší dámy. K dispozici mají několik záhonků a boxů, ve kterých si mohou pěstovat cokoliv dle své vůle. Proto zde můžeme nalézt jeden box plný okrasných květin, zatímco ve vedlejším se červenají rajčata. Už podle počtu zúčastněných a dobré nálady, která v kolektivu panuje, je zcela očividné, že se zde neschází jen kvůli výpěstkům. Každé takovéto setkání začíná posezením s kávou či čajem na lavičce, popovídáním si a příjemně strávenou chvilkou se svými vrstevníky. Teprve potom se začíná se zahradničením. Všechny práce probíhají naprosto v klidu, nikdo se nikam nežene a na všech je vidět, že si tyto chvilky chodí užívat. Pečování o záhonky není jedinou příležitostí, při které se zde mohou starší lidé setkávat. To vše se děje pod záštitou Klubu seniorů, jenž se schází každý čtvrtek od 14 do 16 hodin, a nabízí další vyžití. Pracovníci klubu na svých webových stránkách uvádí: Důchod nemusí být nuda a sezení v obýváku. V rámci klubu pro seniory jsme na Plechárně připravili různé aktivity, které rozhýbají všechny klouby a přinesou zábavu. ⁹⁾

Kriminalita je se sídlišti spojena už od jejich vzniku, ovšem je nutné podotknout, že se postupem času mění a dokonce některé kriminální projevu téměř zanikají. Nejčastěji se problémy týkaly majetkové trestné činnosti. Šlo konkrétně o vykrádání sklepních kójí, vykrádání či kradení aut a loupežná přepadení. Nyní je však možné říci, že je Černý Most bezpečnější, než býval v 90. letech minulého století.

Městská část Praha 14, pod kterou Černý Most spadá, se snaží kriminalitě předcházet prevencí za podpory městské policie a Ministerstva vnitra. Do tohoto projektu je opět zapojena i Plechárna. V jejích prostorách se pravidelně pořádají kurzy sebeobrany, které tvoří první pilíř prevence proti kriminalitě. Druhým pilířem, který zaštiťuje Jahoda, je pořádání co největšího množství kroužků, volnočasových aktivit a sportovních turnajů.¹⁰⁾ Zabavení se touto formou má minimalizovat možnost a čas na bohapusté flákání se v partě na lavičkách v prostranství mezi domy. Největší raritou je ovšem asistence prevence kriminality. Praha 14 je totiž jedinou pražskou městskou částí, která touto službou disponuje. Asistent prevence kriminality (dále jen „asistent“) je zaměstnancem samosprávy zařazeným v obecní policii ve smyslu zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Asistent není strážníkem ani čekatelem, ale plní úkoly, které nejsou dle zákona o obecní policii svěřeny výhradně strážníku nebo čekateli.¹¹⁾ Úřadem byli zaměstnáni dva asistenti prevence kriminality, oba z romské menšiny. Právě romská menšina je zde hodnocena jako rizikovější, a proto byl výběr těchto pracovníků zcela záměrný. Asistenti prevence kriminality však mají kromě předcházení trestné činnosti i vliv na začleňování menšin do většinové společnosti. Jejich působení pak má největší dopad hlavně u dětí a mládeže.¹²⁾ Právě mladší z dvojice asistentů se do prevence zapojuje ještě další formou. Ve spolupráci s již mnohokrát zmiňovanou Plechárnou ve sportovní kurz s názvem „Box Plechárna Praha“. Kurz je určen pro všechny zájemce v věkovém rozmezí od 10 do 26 let a jeho zaměření je jasně patrné už z názvu.¹³⁾ Po této stránce se městské části nedá snad nic vytknout. Její snaha o co největší množství sportovního ale i jiného volnočasového vyžití pro děti a mládež je opravdu značná.

Už v 90. letech varovali sociologové, že osud českých sídlišť může být stejný jako těch na západě v 70. letech. Stěhování majetnějších do rodinných domů a vysoké nájmy v centrech měst povede k seskupování sociálně slabších právě na sídlištích, což z nich vytvoří vyloučené lokality. Nynější podoba Černého Mostu se dá bez výčitek označit za mnohem lepší, než jaká byla v době svého začátku. Nedostatky, které obyvatelům ztěžovaly život a zcela oprávněně byly tomuto místu vyčítány, postupem let mizí. Život na sídlišti se přesouvá z pouhého přespávání k plnohodnotnému bydlení s možností volnočasového vyžití.

David Lukáš

Zdroje:

Antropologie města. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Antropologie_m%C4%9Bsta

Athénská charta. Athénská charta – Wiki projekty NPÚ [online]. Praha, 2014 [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://wiki.npu.cz/index.php/Ath%C3%A9nsk%C3%A1_charta

Barvíková, J. Panestory I. Demografie [online]. 2009.30(4) [cit. 09.05.2017]. Dostupné z http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=628

CIAM - Arts Lexikon [online]. 2014: Arts, 2014 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z: http://www.artslexikon.cz/index.php?title=CIAM

Historie Černého mostu. Černý Most | cerny-most.eu [online]. Praha [cit. 2017-05-10]. Dostupné z: http://cerny-most.eu/historie-cerneho-mostu

Informace o projektu Asistent prevence kriminality. Informace o projektu Asistent prevence kriminality - Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha: Mgr. Radek Jiránek a JUDr. Tomáš Koníček, 2011 [cit. 2017-06-24]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-o-projektu-asistent-prevence-kriminality.aspx

Jahoda [online]. ©2009-2016 [cit. 09.05.2017]. Dostupné z: http://http://www.jahoda.cz/klub-dzagoda/

Jahoda [online]. ©2009-2016 [cit. 09.05.2017]. Dostupné z: http://http://www.jahoda.cz/klub-jahoda/

Klub seniorů. Klub seniorů | Plechárna Černý Most [online]. Praha, 2017 [cit. 2017-06-24]. Dostupné z: http://www.plecharnacernymost.cz/cz/pravidelne-kurzy/klub-senioru

LEDERER, Benedikt. Rádce z problémové lokality má jen Praha 14. Možná přibudou další. Denik.cz [online]. Praha, 2015 [cit. 2017-06-24]. Dostupné z: http://www.denik.cz/praha/radce-z-problemove-lokality-ma-jen-praha-14-mozna-pribudou-dalsi-20150330-i4ib.html

Prevence kriminality. Prevence kriminality; Život na Praze 14 [online]. Praha [cit. 2017-06-24]. Dostupné z: https://www.praha14.cz/zivot-na-praze-14/prevence-kriminality/

Prevence kriminality. Prevence kriminality; Život na Praze 14 [online]. Praha [cit. 2017-06-24]. Dostupné z: https://www.praha14.cz/zivot-na-praze-14/prevence-kriminality-2/

Unité d'habitation (Marseille). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Unit%C3%A9_d'habitation_(Marseille)

Urbanismus - Arts Lexikon [online]. 2014: Arts, 2014 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z: http://www.artslexikon.cz/index.php?title=Urbanismus



Počet shlédnutí: 41