9. století: Kostel Santa María del Naranco v Oviedu (Asturie, Španělsko)

11. století: rotunda sv. Jiří na Řípu

Románský kostel sv. Jakuba v Církvici (12. století)

Jižní strana kostela je bohatě zdobena románskými plastikami, které tvoří nejrozsáhlejší zachovalý soubor románské plastiky u nás.

9. 12. 2019

Worms

Hejnice, Chrám Navštívení Panny Marie

Hejnice, Chrám Navštívení Panny Marie

Opařany, Kostel sv. Františka Xaverského

Stříbro, Kostel Všech Svatých

Barokní sloh

Postupem času se přísná pravidla pro stavbu kostelů značně rozvolňovala. Svého času (od 4. století) se dbalo na to, aby kněžiště / presbyterium (a tím i hlavní oltář) směřovalo na východ. Takovým kostelům se říká, že jsou orientované. Samotná orientace je od latinského oriens – východ. Dnes už si každý může stavět jak chce, ale rozhodně to nemusí být vždy na škodu.

Hyršov, okr. Domažlice

Venkovský kostelík, kde po rekonstrukci přibyl kamenný obětní stůl a zůstala zachovaná křtitelnice i hlavní oltář s vyobrazením Krista jako dobrého pastýře, což je také zasvěcení (patrocinium) tohoto kostela: kostel Dobrého Pastýře. Některé nově postavené katolické kostely už mají jen obětní stůl a oltář chybí.

Bad Rappenau, Báden-Württemberk, Německo

Jedná se o katolický kostel, jehož výzdoba ale ukazuje, že se nachází v oblasti protestantské – s okrášlováním se trochu šetří. Zajímavá je i křížová cesta, která je trochu schovaná a její jednotlivá zastavení jsou vyobrazená jakoby na jednom plátně – tady na jedné stěně. Protože chybí oltář, kde bývá obyčejně vyobrazený patron kostela, tak zasvěcení na první pohled poznat nejde. Buď si to musíte přečíst, nebo někde v koutku najít obraz či sochu daného světce. V tomto případě je kostel zasvěcený sv. Janu Křtitelovi (St. Johannes Baptist).

Komunitní centrum sv. Prokopa, Praha-Stodůlky (panoramatická koláž)

Některé moderní katolické kostely ani nemusí být v protestantské oblasti, a přesto mají výzdobu velmi strohou. Někdy je to tím, že se při výstavbě počítalo s půjčováním kostela na bohoslužby i příslušníkům protestantských církví. Kostel na obrázku nemá oltář (pouze obětní stůl), vpředu je pouze jednoduchý kříž (bez korpusu – ztvárněného Kristova těla, které zde symbolizuje pouze trnová koruna), což je spíše typické pro protestantské kostely. To, že se jedná o katolický kostel, připomíná především křížová cesta, socha Panny Marie s Ježíškem a svatostánek (ten je ovšem přítomen i v luteránských kostelech). Zasvěcení kostela sv. Prokopu je znázorněno světcovou sochou, ale jako součást postranní stěny – socha je viditelná i zvenčí.

Pařížský kostel Notre-Dame de Pentecôte. Přeložit název kostela je trochu složitější – Notre Dame / Naše Paní – znamená zasvěcení Panně Marii a Pentecôte jsou Letnice, svátek Seslání Ducha Svatého, Svatodušní svátky. Kostel byl vysvěcený 7. ledna 2001 a do hypermoderní úřednické čtvrti La Défense se se svou architekturou perfektně hodí.
Návrh tohoto kostela navazuje na prvokřesťanské kostely, které sloužily do určité míry jako dnešní komunitní centra s víceúčelovým využitím (bohoslužba, setkání, společné jídlo…)
Podobně jako dřívější křesťanské kostely je kostel rozdělený na tři části - 1.) vstupní halu, která slouží pro výstavy, setkání a rozhovory, 2.) vlastní kostel v patře, kde se slouží mše a je místem pro modlitbu a 3.) společenskou místnost a jídelnu.
Zvlášť prostor vlastního kostela v patře je mimořádně působivý.
Orientace vnitřního prostoru je také neobvyklá – místo, ze kterého se předčítá (ambon) není vpředu, ale uprostřed a sedátka jsou kolem. Oltář je vpředu, ale i kolem něj jsou sedátka pro věřící.

La Défense, Paříž

Magdala, Izrael

Kostel na břehu Genezaretského / Tiberiadského jezera má také několik mimořádností: místo křížové cesty se 14 zastaveními je na stěnách vyobrazeno 12 apoštolů. Další zajímavostí je oltář a ambon (místo, ze kterého se předčítá). Oltář je ve tvaru lodě (z lodě Ježíš kázal, právě když byl u Genezaretského jezera) a jedná se o repliku nalezeného plavidla z 1. století, tedy z Ježíšovy doby. Zároveň při pohledu na oltář (loď) je v pozadí výhled na skutečné Genezaretské jezero, což má vzbuzovat dojem lodě plovoucí na jezeře.

Největším pravoslavným kostelem na světě je Katedrální církevní chrám Krista Spasitele v Moskvě, s velice pohnutou historií. Původní chrám byl vybudován k oslavě vítězství nad Napoleonem při jeho neúspěšném tažení do Ruska. Místo na břehu řeky Moskvy vybral pro stavbu sám car. Původní výstavba byla zbourána, aby uvolnila prostor pro chrám – mezi takto odstraněnými budovami se ocitl i Aleksejevský klášter.
Konstrukce katedrály byla zahájena v září 1839 a trvala 44 let, přičemž cena se vyšplhala k 15 milionům rublů. Lešení kolem stavby odstranili v roce 1860, vnitřní výzdoba chrámu ale trvala ještě 20 let. Chrám byl za účasti cara Alexandra III. slavnostně otevřen 26. května 1883.
V přízemí chrámu se nacházela galerie, věnovaná vítězství nad Napoleonem. Zdi pokrývaly reliéfy z mramoru, zobrazující slavné vojevůdce a bitvy té doby.
Chrám byl místem korunovací a celonárodních slavností, nacházela se zde také knihovna s mnoha cennými svazky. Hlavní církevní svátek chrámu – Narození Páně – byl v Moskvě každoročně slaven jako svátek vítězství nad Napoleonem.
S nástupem socialismu však nastaly pro chrám krušné časy. 2. června 1931 vedení komunistické strany SSSR (údajně snad Stalin osobně) rozhodlo, že na místě chrámu bude vybudován obří Palác sovětů. 5. prosince 1931 byl chrám zničen dvěma výbuchy. Mramorem z chrámu obložili stanice metra „Ochotnyj rjad“ a „Kropotkinskaja“, desky se jmény válečných hrdinů z roku 1812 rozdrtili a vzniklými kaménky vysypali cestičky v moskevských parcích.
Stavba Paláce sovětů byla sice zahájena v roce 1937, ale k realizaci stavby nedošlo.
Dlouhá léta na místě bývalého chrámu zela díra. V roce 1958 nejspíš právě ona díra inspirovala kohosi k vytvoření dalšího projektu – a na svatém místě se objevil bazén Moskva. V 90. letech 20. století vzniklo v Moskvě velké hnutí za obnovu chrámu a 5. prosince 1990 byl položen základní kámen. Nadace na obnovu chrámu vznikla o dva roky později. Na jeho obnovu se mezi lidmi pořádala sbírka podobně jako u nás kdysi na Národní divadlo. V září 1994 začala likvidace bazénu Moskva. Chrám byl otevřen 31. prosince 1999, v předvečer 2000. výročí narození Krista.
Plný název chrámu zní: Katedrální církevní chrám Krista Spasitele (ve jménu Narození Krista), často se pro něj užívá zkratka XXC. Je sídelním chrámem patriarchy ruské pravoslavné církve, po obnově původně patřil městu, nyní je již v majetku Moskevského patriarchátu. V chrámu se nachází muzeum, které patří k Moskevskému městskému muzeu dějin města Moskvy.¹⁾²⁾

Největším pravoslavným kostelem světa podle objemu je Národní katedrála v Bukurešti (Rumunsko) / Catedrala Mântuirii Neamului zasvěcená Nanebevstoupení Krista a sv. Ondřeji, patronu Rumunska.

Chrám se staví od roku 2007 (fyzicky od r. 2010).
S celkovou výškou 135 metrů (s křížem) se katedrála stane třetím nejvyšším klenutým kostelem na světě po katolické bazilice Panny Marie a rovněž katolické bazilice svatého Petra v Římě. Kromě toho má druhou nejvyšší hlavní kopuli bez kříže na světě, po kupoli baziliky svatého Petra. Jedná se tak o nejvyšší pravoslavný chrám na světě.
Ikonostas katedrály měří 23,8 m (délka) o 17,1 m (výška). Jedná se tak o největší pravoslavný ikonostas na světě s plochou 408 metrů čtverečních, který je pokrytý více než 4 miliony kusů mozaiky a váží 8 tun.

Pro protestantské kostely je typická mnohem menší zdobnost, chybí sochy a obrazy světců (včetně Panny Marie) – to ale rozhodně neznamená, že tam nemohou být vůbec žádné obrazy.

Záleží na tom, o jaký směr protestantismu se jedná – luteránské kostely mají poměrně dost podobností s katolickými kostely, ostatní protestanti mají bohoslužebný prostor často bez nějakých typických prvků.

V luteránských kostelech se sice neobjevují sochy a obrazy svatých, ale často se objevuje obraz nebo socha Martina Luthera.

Evangelicko-luteránská katedrála v Helsinkách; socha Martina Luthera uvnitř této katedrály

• Nejstarší kostely na světě
• Nejstarší kostely v Čechách
• Největší kostely na světě
• Největší kostely v Čechách
• Architektonické slohy



Počet shlédnutí: 97