Tento hřbitov byl založen v letech 1735-1736 a dochovalo se na něm zhruba 200 náhrobků. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Pohřbívalo se zde do 30. let 20. století.
Náhrobek s vyobrazením nádoby symbolizující rituál očištění zemřelého před pohřbem.
Na náhrobku je vyobrazena ruka s roztaženými prsty. Tento symbol znamená, že zemřelý byl knězem. Kněží i levité jsou potomci Léviho, třetího syna Jákoba. Kněží jsou ovšem zvláštní skupinou levitů, protože jsou přímými potomky Árona, bratra Mojžíše. Levité byli vybráni k službě Bohu v stanu úmluvy na poušti, ale jen kněží směli přinášet oběti a vstupovat do svatyně. Levité byli později strážci chrámu a vykonavatelé rituálních obřadů.
Dnes se kněží a levité poznají podle svých příjmení nebo tradic. Kněží mají obvykle příjmení jako Kohen, Cohen, Katz nebo Kaplan. Levité mají obvykle příjmení jako Levi, Levin nebo Segal (zkratka hebrejského výrazu Segen Levi, což znamená pomocník kněze).
V synagoze mají kněží a levité určité povinnosti a výsady, např. čtení z tóry nebo požehnání lidu.
Tento symbol se nazývá kohenské požehnání.