Obsah

Antropologie Klatovy

Referáty 2017

Prezenční listina:

Absence:

2x: Malý, Zdeněk
1x: Davidová, Křížková, Machová, Trost

Zapište se do seznamu níže (tlačítko Upravit stránku). Čím dříve se zapíšete, tím máte větší výběr témat.

Odkaz vedle vašeho jména bude také nejprve červený (protože bude prázdný). Kliknete na něj a dáte „vytvořit stránku“. Jakmile se stránka vytvoří, můžete hned do ní začít psát.

Pak už odkaz nebude červený, protože bude platný:

Nezapomeňte nakonec vaši práci vždy uložit. Pokud uděláte nějakou chybu, je možné se libovolně vracet k předchozím verzím.

Ukázka zápisu 

 - Jiří Cílek - [[2017:Antropologie města|Antropologie města]]

Seznam

  1. Jiří Malý - Gender - věda, nebo ideologie? 1) HOTOVO 26. 5. 2017 OK 3. 6. 2017
  2. Lenka Davidová - Antropologie náboženství HOTOVO 10.6.20172) 3) OK 15. 6. 2017
  3. František Zdeněk - Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti v Čechách 4) 5) HOTOVO 20.6.2017;doplněno o připomínky (osobní konzultace 29.6.)
  4. Ivana Křížková - Koncept přirozeného mravního zákona 6) HOTOVO 21.8.2017 OK 29. 8. 2017
  5. Zuzana Machová - Koncept kulturního relativismu (od F. Boase do současnosti) 7)HOTOVO 3. 6. 2017 OK 15. 6. 2017 ALE!8)
  6. Nikola Koláříková - Feminismus - věda, nebo ideologie? OK 12. 5. 2017

Jakmile budete mít práci hotovou, tak k ní napište HOTOVO.
Nezapomeňte, že práce MUSÍ mít strukturu odborného textu (včetně řádných citací a formální stránky):
http://www.hks.re/wiki/doporuceni_k_psani_textu
Práce také projde antiplagiátorským testem.
Dejte pozor i na to, aby práce nebyla heslovitá: vše musí na sebe navazovat a týkat se tématu vaší práce – nepíšete encyklopedii.

Referáty MUSÍ mít strukturu odborného textu. Blíže ke struktuře odborného textu na DOPORUČENÍ K PSANÍ TEXTU

  1. Úvod
  2. Literární rešerše (kdo se tímto tématem zabýval a k čemu došel)
  3. Kritické zhodnocení (názory ostatních kritiků, váš vlastní kritický postoj)
  4. Diskuse s potenciálním čtenářem
  5. Seznam literatury (z literatury průběžně citované v textu) – citace (PODLE NORMY) dávejte v systému WIKI do dvojitých závorek, číslování je pak automatické. Citace pak vypadá například takto9)

Převzaté věci MUSÍTE CITOVAT (přímo v textu) a jednoznačně tak oddělit vaše myšlenky a převzaté myšlenky.

Výběr témat

Každé téma je určené pouze pro jednoho studenta. Výběr probíhá systémem kdo dřív přijde…. Pokud by bylo témat málo, po jejich vyčerpání je doplním.

Témata jsou vyčerpána 

Počet shlédnutí: 68

1)
Práce je pěkná, má hlavu a patu. Ještě je třeba dotáhnout pár maličkostí: Průběžné citace nejsou podle normy (doplňte kurzívu) a pak také doplňte na konec kapitolu Seznam zdrojů. Je škoda, že jste čerpal hlavně z publikace Genderová antropologie: bylo by dobré nechat hlasitě promluvit i někoho z druhé strany (namátkou Psycholožka: Z žen jsou chlapi, otcům chybí autorita, děti jsou chudáci Zdroj: http://ona.idnes.cz/jirina-prekopova-zeny-se-meni-v-chlapy-deti-jsou-chudaci-muzi-degeneruji-1o6-/spolecnost.aspx?c=A170406_151416_spolecnost_jup nebo kdo gender nemůže přijít na jméno, je například časopis Distance – opět namátkou Vyšší humanita nebo měkká totalita? Zdroj: http://www.distance.cz/rocnik-2016/3-cislo/vyssi-humanita-nebo-mekka-totalita
2)
Je třeba dotáhnout pár maličkostí: Průběžné citace nejsou podle normy (doplňte kurzívu) a pak také doplňte na konec kapitolu Seznam zdrojů.
V práci mně strašně moc chybí to, co slibujete hned na začátku: Cílem této práce je přiblížit čtenářům význam náboženství… – jako čtenář se příliš nedozvím, jaký ten význam náboženství je a může být (osobní, kulturní, politický, státoprávní…) a jak se to mohlo měnit třeba v dějinách (nebo jak je to teď – což by byl synchronní přístup – ale na různých místech: někde může náboženství spojovat, jinde způsobovat náboženské války…) Zdrojů je k tomu obrovské množství.
3)
Je to už lepší, ale když jsem četl závěr, tak je to všechno strašně zpřeházené – máte tam například na stejné úrovni rituální znásilňování a slavení Vánoc a Velikonoc. Je třeba vytvořit jasnou strukturu celého textu a podle ní postupovat (i v samotném závěru). To, že kap. Význam náboženství je celá založena na jediném zdroji, a to http://www.marxismus.cz, považuji za nedostatečné. Jak je provázaná kap. Přehled světových náboženství s cílem Vaší práce? Kap. Kritické zhodnocení není skutečné kritické zhodnocení. Citace webových stránek není podle normy. V práci je velké množství gramatických a stylistických chyb – např. antropologů, který se zabývali…, Zabýval se etnomologií, Frazer vers. Frazér atd. atd.
4)
Práce nemá nadpis, ani jste se tam neuvedl jako autor. Průběžné citace vůbec nejsou podle normy, u citací webových stránek rozhodně nestačí uvádět URL stránky. V odborných textech se necituje Wikipedie – podívejte se, odkud je příspěvek na Wikipedii převzatý, dohledejte zdroj a citujte původní zdroj. Na konci chybí kapitola Seznam zdrojů. Doporučuji text více dělit do odstavců (ve wiki je třeba dát 2x enter). Co ovšem vidím jako hlavní problém práce: práce se má jmenovat Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti v Čechách. Kde ty mezníky jsou? Podle jakých kritérií a důvodů je považujete za přelomové? Pokud se podívám na nadpisy Vaší práce, tak bych čekal třeba kap. 2.2 Národní obrození, že bude jedním z těch mezníků, ale ouha! Další kapitola je nazvaná 2.3. Etnografie a pak už nic… Jak souvisí s tématem jásání lidu nad samostatností? 2.4. 20. století Ve 20. století je nejdůležitějším datem 28. října 1918 – vznik Česko-slovenské republiky jeho hranice byly vymezeny mírovými smlouvami a z nich vycházejícími rozhodnutími v rámci versailleského mírového systému. Lid jásal nad samostatností i nad koncem 1. sv. války. Prvním prezidentem byl T.G. Masaryk jinak označován i jako president osvoboditel. – to je naprosto nelogicky poskládané.
Ten konec už ani nekomentuji – pokud tam vidíte souvislost s tématem, tak ji vysvětlete (pro ty čtenáře, kteří tam souvislost nevidí, a mezi než se řadím i já): Roku 1993, 1. ledna, vzniká samostatná Česká republika. Prezidentem se stává Václav Havel. Následně Česká republika vstupuje do mezinárodních organizací např. NATO - euroatlantický mezinárodní vojenský pakt , OSN – organizace spojených národů, cílem je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce, EU – evropská unie - je politická a ekonomická unie, cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt obyvatel. Unie zejména poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob. Vytváří vnitřní trh a usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství a ochraně životního prostředí. Podporuje vědecký a technický pokrok a bojuje proti sociálnímu vyloučení.
5)
Po obsahové stránce už by to snad uznat šlo, teď tedy ještě dotáhnout tu formální část: je třeba opravit v textu typografické chyby – nesprávné psaní mezer (např. Karlova,byla, překlepy (např. růpzných, dále Matieka), jednotné psaní Jungman x Jungmann, skladba vět (např. byl Aleš Hrdlička se narodil v Humpolci, hrubky (např. do Československých dějin), seznam literatury seřadit abecedně atd. atd.
6)
Máte to docela pěkné. Opravte ještě pár formálních maličkostí: průběžné citace nejsou podle normy (+ doplňte kurzívu), napište se tam jako autorka… Obsahová stránka: trochu jste pozapomněla na kapitolu Literární rešerše, kde máte příležitost ukázat alespoň dva hlavní náhledy na problematiku konceptu přirozeného mravního zákona (přirozený mravní zákon existuje vers. tzv. přirozený mravní zákon je sociální konstrukt). Můžete zde diskutovat i etiku a etiketu (kterou rozebíráte na jiném místě na příkladu kanibalů – Je špatné jíst jiné lidi? Pokud je to v souladu s jejich vírou, může to být právě jedním z přirozených mravních zákonů. (…) Zde hraje jistou roli objektivnost. Právě tu objektivnost můžete ukázat na rozdílech rituálního kanibalismu, kdy se mrtví jí, aby stále zůstávali s živými, aby nedošlo ke zneuctění těla mrtvého rozkladem… oproti agresivnímu kanibalismu, kde je člověk proti své vůli zbaven života (jeho spořádání může mít opět celou řadu důvodů – získání síly, moci…)
7)
Práce nemá nadpis, ani jste se tam neuvedla jako autorka. Průběžné citace nejsou podle normy (doplňte kurzívu) a pak také doplňte na konec abecedně řazenou kapitolu Seznam zdrojů. Pozor na gramatiku, např. psaní velkých a malých písmen (Mnoho afričanů, dále uvedeme Muslimskou kulturu) atd. atd.
Je třeba výrazně změnit kap. Literární rešerše – znovu odkazuji na Doporučení k psaní textů. Vše se musí týkat kulturního relativismu (zastánci, odpůrci, důvody). Znovu si přečtěte Váš odstavec o Kroeberovi – co se tam jako čtenář dozvím o konceptu kulturního relativismu? Alfred Louis Kroeber je považován za historika, lingvistu a jednoho z největších postav v historii americké antropologie. Vystudoval angličtinu a literární vědu a v dalším studiu se věnoval antropologii. Kroeber, hlavní nástupce Boasovy školy, byl druhý Američan, který získal doktorát z antropologie. Učil na Univerzitě v Berkeley v letech 1901 - 1946, stejně tak působil jako vedoucí Antropologického muzea Kalifornské Univerzity (dnešní Phoebe A. Hearst Museum of Anthropology). Pracoval také jako kurátor antropologie na Kalifornské akademii věd v San Francisku. Dosáhl řady významných vědeckých ocenění a stal se prezidentem Americké antropologické asociace. Ve svých studiích se zabýval především indiánskými populacemi Yuroků, Mohavanů, Arapahů, Bannoků a Šošonů. Práci je třeba mnohem lépe strukturovat: Měla byste sdělit informaci o konceptu kulturního relativismu, proč se objevil, na co reagoval, jak byl tento koncept rozvíjen, na co poukazovali kritici, čtenáře provést až do současnosti – to by mohly být i jednotlivé kapitoly Vaší práce.
8)
Práci jsem Vám uznal, ale na výstavu to tedy určitě není. Pokud máte v práci více textů doslova převzatých, než textů (myšlenek) Vašich, tak to není úplně ono. Pak ještě na okraj – citace z Wikipedie (navíc poměrně rozsáhlé) se do odborného textu příliš (spíše vůbec) nepoužívají. Co ale neodpustím: před zápisem zápočtu si upravte citace podle normy (včetně kurzívy).
9)
PŘÍJMENÍ, Jméno. Název publikace. Místo vydání: rok vydání. strana v knize, ze které je citace. ISBN.