Obsah
Nejstarší kostely v Čechách
Levý Hradec
Kostel sv. Klimenta je nejstarším křesťanským kostelem na českém území, k jehož výstavbě došlo asi mezi lety 882 až 884, po pokřtění knížete Bořivoje na Moravě od sv. Metoděje.
Z původního kostela z Bořivojovy doby se dodnes zachovaly pouze základy rotundy pod podlahou současného kostela – nejedná se tedy o nejstarší zachovaný stojící kostel v Čechách.
17.4.2017, 16.5.2020 a 17.10.1998
Budeč
Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší stojící stavbou v ČR, z přelomu 9. a 10. století, kterou založil kníže Spytihněv.
Původní předrománská loď byla ve 12. století rozšířena o románskou věž. Kolem roku 1585 bylo k lodi připojeno obdélné kněžiště a v 17. století sakristie. Hlavní chrámová loď Spytihněvovy stavby je dosud v neporušeném stavu včetně původní klenby.
Exteriér a interiér kostela na Budči
Věž kostela na Budči, 27. 9. 20081)
V těsné blízkosti rotundy byly objeveny základy obytných budov a kostela zasvěceného Panně Marii – ten byl na hradišti postaven ve 2. polovině 10. století a dnes ho připomíná v terénu vyznačený půdorys.
Starý Plzenec
Jen o málo (asi o 50 let) mladší než kostel na Budči je rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci – pochází ze 2. poloviny 10. století. Ta je ale na rozdíl od budečského kostela původní, bez přístaveb.
(GPS 49°42'12.391´´N, 13°28'29.700´´E)
Modrá (u Velehradu)
Pak je tady ještě jedna zajímavost - REPLIKA kostela v Modré (u Velehradu). Tam snad měl být kostel z doby před příchodem sv. Cyrila a Metoděje, který postavili příchozí z iroskotské misie. Základy původního kostela mají být ze 30. let 9. století, replika je postavena o pár desítek metrů vedle. Tvar vystavěné repliky ovšem kromě půdorysného tvaru neodpovídá realitě (nemáme žádný vzor, jak tehdejší kostely vypadaly). Vzhledem k tomu, že z původního kostela zůstala zachovaná jen půdorysná stopa, sotva to lze považovat za hmatatelný pozůstatek nejstaršího kostela. Spíše je to možné považovat za místo, kde asi dříve stál jeden z prvních kostelů (možná úplně první) na území ČR.
Kopčany (Slovensko)
A pak ještě jeden kostel z doby Franků (před příchodem sv. Cyrila a Metoděje) je na Slovensku v Kopčanech. To ovšem není replika, ale skutečný kostel se zasvěcením sv. Markéty Antiochijské / sv. Margity Antiochijskej (toto patrocinium / zasvěcení je zřejmě ze 13. století, původní neznáme) a mělo by tam snad být i dost původního zdiva.
Nejstarší dřevěný kostel v České republice
Broumov
Nejstarším dřevěným kostelem v ČR je hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově, který pochází z konce husitských válek. První prokazatelná zmínka v literatuře o kostele se týká vysvěcení oltáře a pochází z roku 1383. Tento původní kostel byl ovšem v roce 1421 při obléhaní města husity zničen požárem. O novém kostele máme údaj z roku 1449, kdy ještě nebyl postaven, ale v tomto roce městská rada teprve rozhodla o jeho výstavbě a zahájila sbírku finančních prostředků na tento účel. Dřevo použité při stavbě bylo podle dendrochronologického datování, založeného na analýze letokruhů, pokáceno již v zimě roku 1436 až 1437. Stavba kostela tedy začala po roce 1449 s dřevem 12 nebo 13 let starým.
Kostel má velmi cennou starou výmalbu.
Podrobněji o broumovském dřevěném kostele – odkaz ZDE
Celodřevěný kostel Panny Marie v Broumově2), kostel 1. 5. 2024
Řepiště
Kostel sv. Michaela Archanděla v Řepištích na Frýdecko-Místecku 3)
Ještě starší dřevěné trámy, než v dřevěném kostele v Broumově se nachází v dřevěném kostele sv. Michaela archanděla v Řepištích – tento kostel skrývá několik trámů z roku 1424. Část trámů tedy pochází už z počátku 15. století, a jsou tedy starší než kostel v Broumově.
Jedná se zatím o nejstarší dochované trámy použité při výstavbě dřevěného kostela v České republice. I zde je ale třeba rozlišovat mezi stářím trámů zhotovených ze stromů, které mohly být pokácené mnohem dříve a samotným začátkem stavby kostela.
Z roku 1424 pocházejí dva trámy ze severní strany lodi, jeden trám ze západní stěny sakristie a jeden trám z východní stěny presbytáře. Přesnou dataci skácení jedlí použitých na tyto trámy umožnil přítomný podkorní letokruh.
Další vzorky trámů kromě výše uvedených z roku 1424 ukazují na raně novověký původ. Vzorky (zejména z presbytáře) jsou datovány do 1. poloviny 17. století a 90. let 17. století. Zbylé pocházejí z doby další větší obnovy kostela po roce 1819. 4)
Další odkazy (největší a nejstarší kostely v ČR a na světě)
Počet shlédnutí: 365