ls2020:etnicke_minority_ls

¹⁾

Vážení a milí studenti,
už jsem připomínky vepsal dvěma skupinám, které psaly, že už je práce koukatelná.
Díval jsem se i na ostatní práce, tak připomínám, že hotová práce musí být na úrovni vysokoškoláka a zároveň na úrovni toho, že vznikala celý semestr (někde to aspoň náznakem je, někde zatím ještě tak úplně ne).
Od příštího pondělí začnu práce procházet systematicky (každý den cca 1 práci), a bude to ve stejném pořadí, v jakém jste na WIKI zapsaní: 8. června začnu prací „Češi v Lucembursku“ a zhruba 16. června bych skončil s prací „Lipovci v Rumunsku“.
Pokud tam nebude jasný progres (někdo na práci naposled dělal před více než 1 měsícem), tak nemá cenu se vzájemně trápit.
Doufám ale, že progres jasně patrný bude

V případě dotazů mi můžete napsat email.
PK

²⁾

Doporučuji přeformulovat kap. Úvod – tato kapitola má shrnovat vše, na co se může čtenář v dalším textu těšit. Kap. Literární rešerše není špatná, ale bylo by dobré u každé položky napsat, co konkrétního autor vyzkoumal. Např. v pasáži T. G. Renduk / Rumunští Ukrajinci… píšete …zdůrazňuje národní a kulturní práva Ukrajinců v sousedním státě, rozvoj ukrajinského hnutí v Rumunsku, jeho vztahy s úřady a problémy vzájemné spolupráce národnostních menšin v současnosti. Jako čtenáři mi tam určitě chybí o jaká národní a kulturní práva se jedná (pokud jsou to práva, vyplývají z rumunského zákonodárství, z mezinárodních úmluv…?), jak podle autora vypadá ten rozvoj ukrajinského hnutí, o jaké konkrétní problémy vzájemné spolupráce národnostních menšin v současnosti se jedná. Podobně i na dalších místech této kapitoly.
Snažte se omezit ICH formu a její odvozeniny (místo V případě této studie jsme se rozhodly zvolit pro získání informací… spíše V této studii je použita…
V kap. Praktická část už rovnou operujete s etnonymem Ukrajinci pro dobu 14.–15. století. Tak jednoduché to není, to je spíše odraz současné ukrajinské historiografie. Označení Ukrajinec jako etnikum je o dost pozdější (ještě na přelomu 19. a 20. století se používal pojem Malorusové. Ukrajinské národní hnutí proběhlo v 19. století spíše v částech dnešní Ukrajiny, která spadala pod Rakousko (resp. Rakousko-Uhersko). To by bylo určitě vhodné nějak zmínit. Určitě by bylo dobré jednoznačně ukázat všechny způsoby, jak se Ukrajinci v Rumunsku objevili (autochtonní obyv. – pak určitě zmínit, k jakým změnám hranic docházelo), ty migrace máte napsané pěkně.
Tvrzení Ceausescu … se chtěl zbavit všech lidí žijících v Rumunsku, a to bez ohledu na jejich národnost je trochu silné – asi máte na mysli, že se chtěl zbavit národnostních menšin.
Pozor na přesnost formulací – např. Těchto rádiových vln je několik…, na jiném místě Na rozdíl od Ukrajiny jsou církve v Rumunsku vlastněny církvemi…, dále …spolupráce mezi Rumunskem a Ukrajinou se od anexe Ruska na Krymu užší., dále Ukrajinský jazyk je ve vztahu ke slovanské skupině… Některé věty jsou nesmyslné – např. Evghania rodiče jsou rumunského původu a převážně v její rodině byla všeobecně procenta rumunská.
Kap. Životní podmínky menšiny a Vzájemné vztahy Ukrajinců a Rumunů ukazují Ukrajince v Rumunsku jako jednu homogenní skupinu, ačkoli v části Historický původ Ukrajinců v Rumunsku to máte rozdělené. Držte se toho rozdělení.
V kap. Vývoj náboženství lépe oddělte ortodoxní církev a řeckokatolickou. Máte to tam trochu pomíchané. V kap. Seznam literatury (i v průběžných citacích) používejte transliteraci (tu azbuku tam ale můžete nechat také).
Závěr nechť je zlatým hřebem celé vaší práce.

³⁾

Oproti minulé verzi máte udělaný obrovský kus práce – je to pěkné, jen si opravte některé nesprávné údaje (např. Do této oblasti emigrovali v polovině 18. století,kdy toto území ovládalo Rakousko-Uhersko. – přece víte, kdy vzniklo Rakousko-Uhersko a také si tam přidejte mezeru

Pokud si to ještě jednou zběžně projdete z hlediska slohu a gramatiky, aby došlo k eliminaci i drobných chybiček, bude to skvělé!

⁴⁾

ještě upravte v literární rešerši ten nesoulad – Ukrajinci jako minorita nemají zrovna osvícený náboženský život v Rumunsku a na konci máte napsáno Autor podrobně popisuje všechny oblasti z historického a náboženského hlediska, což spojuje se současnou situaci, která není obecně špatná. Doporučuji změnit přívlastek osvícený – tady je to použité trochu nešikovně, ale pochopil jsem z toho, že ten náboženský život není nic moc. Proto mě zarazil ten konec, podle kterého je to vlastně OK. Trochu tam dejte z toho, jak Autor podrobně popisuje všechny oblasti z historického a náboženského hlediska…
Jinak to máte velmi pěkné.

⁵⁾

Doporučuji trochu upravit kap. Úvod, aby opravdu shrnovala to, na co se čtenář v práci může těšit. Nějaké zajímavosti s průměrnou mzdou bych doporučil přesunout do dalších kapitol – může to třeba velice dobře ilustrovat, proč je pro Čechy (a nejen pro ně) Lucembursko lákavé.
Píšete odborný text, proto by vše mělo být řádně vysvětlené. Nepoučený čtenář si přečte vaše sdělení Na území Lucemburska se aktivně hovoří čtyřmi jazyky, kterými jsou lucemburština, němčina, francouzština a angličtina a může mít pocit, že všechny uvedené jazyky jsou rovnocenné, což nejsou, protože mají nějaký oficiální (zákonný) status a nějaký status neformální. To je ale třeba zmínit.
Ať je i u kap. Výzkumné otázky vidět, že to píšou Češi, a ne zahraniční začátečníci studia českého jazyka. Proto bych doporučil místo Důvod stěhování Čechů do Lucemburska? spíše napsat Jaké jsou důvody stěhování Čechů do Lucemburska? atd.
Co se používání češtiny týká, dávejte pozor na chyby (psaní velkých a malých písmen – např. 128 tisíc Korun českých, dále na Lucemburském území…).
Kap. Literární rešerše MUSÍ přímo navazovat na výzkumné otázky. Vy jste některé úplně vynechali: např. na otázku Jaké jsou důvody stěhování Čechů do Lucemburska? musí být v literární rešerši něco na způsob Důvody stěhování Čechů do Lucemburska se zabývá autor XY ve své publikaci XX a uvádí, že… Pokud nenajdete něco přímo na Čechy a Lucembursko, tak tam musíte dát něco obecnějšího, ale co s tím tématem také přímo souvisí.
V práci vůbec nerozlišujete Čechy v Lucembursku, kteří jsou tam jako cizinci (s českým pasem), a krajany (s lucemburským pasem). V tomto ohledu vylepšete i statistiku (včetně historických statistik).
U praktické části se neomezujte jen na přepis rozhovorů. Nezapomeňte, že musíte kombinovat tři věci: výpovědi respondentů, údaje v literatuře a vaši analýzu.
Citace nemáte podle normy, chybí kurzíva i další náležitosti.
Kap. Závěr více propojte s výzkumnými otázkami, ať je to skutečně zlatý hřeb vašeho snažení.

⁶⁾

Ještě by to chtělo upravit pár maličkostí.
Některé formulace jsou trochu kostrbaté – např. Lucembursko je dle autorky země především pracovní migrace přistěhovalců evropského původu.
Pokud píšete o době Karla IV., určitě nepoužívejte pojem Česko. To je novotvar, který se objevil až po rozpadu Československa. Pro středověk působí ještě více nepatřičně (Díky dynastii Lucemburků byly vztahy mezi Českem a Lucemburskem zajištěné.).
V kap. Praktická část je ten skok ze středověku hned do roku 1968 přílišný. Samozřejmě, můžete namítnout, že 500 let není až zas tak dlouhá doba, nějakých 180 tisíc dnů, ale stejně bych doporučil tam dát ještě nějakou vycpávku

Píšete: …emigroval do Lucemburska v roce 1969, po odchodu vojsk Varšavské smlouvy v Československu… – s tím odchodem vojsk Varšavské smlouvy to nebylo tak úplně jednoznačné, protože hodně vojáků z vojsk Varšavské smlouvy zůstala v Československu až do začátku 90. let.
U grafu s etniky v Lucembursku by bylo vhodné uvést zdroj.
U praktické části nezapomeňte, že musíte kombinovat tři věci: výpovědi respondentů, údaje v literatuře a vaši analýzu.
Odborných článků z databáze odborných časopisů jsem se nemohl dopočítat – máte tam skutečně ty tři? Já jsem se dopočítal jen jedné publikace – SHARMA, A.
Jak jsem vám minule psal, abyste vylepšili historické statistiky Čechů v Lucembursku, tak to úplně chybí – nějaký graf, tabulka…
Jinak obsahově je to pěkné.

⁷⁾

Ještě je třeba doplnit tu statistiku!

⁸⁾

Kap. Úvod je třeba pozměnit – primární funkcí úvodu je sdělit čtenáři, na co se může při dalším čtení těšit, o čem práce je, aktuálnost zkoumaného tématu… Ty encyklopedické údaje se do úvodu moc nehodí – schovejte si je do dalších částí práce. Nezmiňujte je ovšem takto stroze, ale v souvislosti s vašimi výzkumnými otázkami. Např. když píšete Národní hymnou Galicie je Himno de Galicia…, tak to nic moc neřekne, ale když to dáte do souvislostí, tak to říci může (třeba zmínit, zda všechny autonomní oblasti Španělska mají vlastní hymnu, zda se k ní hlásí i Galicijci mimo Španělsko…).
Snažte se omezovat ICH formu a její odvozeniny (viz Doporučení) – spíše než Zabýváme se hlavně tím…, raději napište Tato práce se zabývá především…
Pozor na pravopis (např. …jak je Galicijská identita…, není počet obyvatelů, ale počet obyvatel…
Kap. Literární rešerše je velmi strohá (až nezdravě). Každá výzkumná otázka / podotázka by měla mít jednu část v literární rešerši. Nezapomínejte, že se zde má objevit i to, co citovaný autor vyzkoumal. Nestačí napsat …Podrobně popisuje najdeme i diskuse a debaty spojené s vývojem Galicie a poukazuje na souvislosti mezi Galicií a Španělskem, Evropou a světem Atlantiku… – když to popisuje podrobně, tak se se čtenářem podělte!
Kap. Historie území Galicie nemá citace. To, o čem píšete, se snažte propojit s výzkumnými otázkami (např. když zmiňujete keltské dědictví, tak tam můžete přidat odstaveček, zda na ně současní Galicijci nějak navazují…).
Když píšete pozůstatky spojené s apoštolem svatým Jakubem – jsou to pozůstatky, nebo ostatky?
Praktickou část je třeba mnohem lépe strukturovat, tj. držet se struktury podle výzkumných otázek, což by měly být zhruba podkapitoly praktické části (ty nadpisy v praktické části je třeba samozřejmě trochu pozměnit, aby tam třeba nebyly ty otazníky, které jsou přímo u výzkumných otázek). Někde to máte velmi pěkně, někde to trochu kulhá. Také nezapomeňte, že v praktické části musíte kombinovat tři věci: výpovědi respondentů, údaje v literatuře a vaši analýzu.
Citace knih už uvádějte bez odkazu na Národní knihovnu.

⁹⁾

Ještě je třeba k dokonalosti dotáhnout formální stránku (v seznamu zdrojů nemáte kurzívu, pokud uvádíte URL stránky v případě webových stránek, pak někdy chybí označení [online], v textu jsou velmi časté drobné pravopisné chyby, ale i přímo hrubky (např. chybějící čárky Jedním z prostředků jak Galicijci udržují svojí kulturu je televizní stanice Televisión de Galicia.), shoda větných členů – Odpovědi respondentů se rozdělili…
Něco by stálo za přeformulování (např. V letech 1885 až 1930 směřovalo do Ameriky více než 900 Galicijců. Od konce 19. století byly nejpoužívanějšími přístavy. – 900 Galicijců není až zas tak …obrovský příliv Galicijců do Ameriky… Možná je to špatně opsané číslo, ale určitě věta Od konce 19. století byly nejpoužívanějšími přístavy. nedává moc smysl. Podobně jsou neobratné formulace např. když se Venezuela stala zemí přijímající masivní přistěhovalectví – země přece nepřijímá přistěhovalectví, ale přistěhovalce. Označení vesnic (pokud to není přímo název té vesnice) je s malým písmenem – …opevněné vesnice Castra…, skloňujte i cizí názvy – např. muslimského dobytí Hispania
Po obsahové stránce je to velmi zdařilé, jen ještě v kap. Metodologie práce přidejte adekvaci metod + uvedení případných problémů s respondenty při výzkumu…

¹⁰⁾

Formální stránka: zkontrolujte si psaní čárek ve větách (naučte se počítat slovesa a správně používat vsuvky – např. Co si o Turcích, kteří emigrovali do Rakouska myslí Turci žijící v Turecku?. Nesprávné psaní velkých a malých písmen (např. ve dvou Rakouských městech). Nemusíte vytvářet nová slova – např. nerodné zemi. Nerodný je staročeské slovo a znamenalo něco úplně jiného: buď neúrodný, nebo svévolný a vzpurný. Určitě to není opak k rodné zemi.
Pokud použijete slovo zatímco, musíte je spojit s nějakým protikladem, a ne slovem protože – Autor článek uzavírá tak, že zatímco se Turkům může zdát vlna emigrace jako něco, čím se není třeba zabývat, protože odcházejí pouze nepřátelé režimu.
Literární rešerši máte zpracovanou velmi pěkně, to se musí uznat. Jen na některých místech nenapínejte čtenáře tím, že mu nesdělíte, k čemu autor došel. Např. Autor zde srovnává studijní výsledky mladé generace s jejich rodiči a snaží se přijít na to, jestli se vzdělávací podmínky pro tureckou menšinu zlepšují. – lepší se tedy, nebo ne? Dále: Řeší zde také otázku, zdali znevýhodněné postavení Turků má nějaký vliv na úroveň jejich vzdělání. V této kapitole můžeme také najít procentuální vyjádření vzdělávací úrovně Turků žijících v Rakousku, které bylo získáno z projektu The Integration of the European Second generation (tzv. TIES). – proč sem to procentuální vyjádření nedáte?
Začátek kap. Praktická část je zbytečně encyklopedický (zvlášť informace o Rakousku a Turecku) – dejte tam jen to, co má souvislost s Turky v Rakousku a ev. jejich migrací do Rakouska (třeba historicky, kdy se tam začali objevovat).
V kap. Statistické údaje nepoužívejte údaje z Wikipedie, ale dohledejte původní zdroj (který by na Wikipedii měl být uvedený). Tabulku pak udělejte v češtině.
K pojmu guest workers – napsané to máte správně, ale původní pojem je Gastarbeiter, což je německé slovo, ovšem právě kvůli množství zahraničních pracovníků se to slovo dostalo i do jiných jazyků: https://en.wikipedia.org/wiki/Gastarbeiter – tady jsem si dovolil Wikipedii ocitovat

V praktické části nezapomeňte, že musíte kombinovat tři věci: výpovědi respondentů (za ty vás moc chválím), údaje v literatuře (ten je tam jen jeden) a vaši analýzu (tam by to chtělo ještě malinko přidat).
V kap. Seznam literatury a zdroje nedávejte na konec ty strašně dlouhé vyhledávací odkazy, když tak jen stabilní odkaz na danou publikaci. O té Wikipedii jsem už psal výše.

¹¹⁾

Už je to skoro hotové, jen ještě upravte pár drobností. V kap. Literární rešerše máte anglické články přeložené pouze jednou – bylo by fajn, kdyby se český překlad v závorce objevil u všech. Ten jeden překlad je navíc trochu kostrbatý – …vzpomínky na migraci migranta…
Vidím, že jste zřejmě nenapravitelné v psaní velkých a malých písmen. Zase máte chybu: v té přepsané tabulce máte místo Turků napsáno turků… To snad není až zas tak těžké si zapamatovat, že etnika jsou v češtině s velkým písmenem (na rozdíl od přídavných jmen): Turek - turecký - turečtina.
Jak už jsem psal minule, že začátek kap. Praktická část je zbytečně encyklopedický (zvlášť informace o Rakousku a Turecku) – dejte tam jen to, co má souvislost s Turky v Rakousku a ev. jejich migrací do Rakouska (třeba historicky, kdy se tam začali objevovat). Můžete se klidně oprostit od představy, že je bezpodmínečně nutné, když píšete o Turcích v Rakousku, aby tam byl encyklopedický údaj o Rakousku a Turecku. Místo toho tam můžete uvést údaje, ze kterých bude čtenáři jasné, proč asi Turci do Rakouska míří (ekonomické důvody) a kam to vlastně jdou (do země, kde je relativně vysoký počet cizinců).
Pro mě je velice zajímavá Tabulka oficiální turecké populace v Rakousku – mohly byste vysvětlit, proč se od roku 2003 až do roku 2007 počet rakouských Turků dost snižoval a pak se zase začal zvyšovat? Je to tím, že vládla strana, která se snažila Turky poslat do Turecka, nebo to bylo něčím jiným?
Ještě zkontrolujte kap. Seznam literatury a zdroje: to, co je v průběžných citacích, které dáváte do dvojitých závorek, musí být abecedně seřazeno i v této kapitole.

¹²⁾

Snažte se omezit ICH formu a její odvozeniny (např. …jsme se rozhodly věnovat naší práci…, jinde Pro náš výzkum jsme využily…)
Snažte se práci ještě trochu vylepšit z hlediska slohového i pravopisného – jeden z několika příkladů, kde jsem si lámal hlavu, co věta znamená: V poválečném období se rozdělila povolaní mezi etniky.
Co je cílem sdělení Od roku 1970 Moldavané tvoří jen 35% obyvatelstva měst, Rusů v městech žilo přes 28 %? Má to ukazovat, že Moldavanů žije ve městech malý podíl? (Ale Rusů, se kterými je srovnáváte, je ještě méně.) Kdo tedy žije ve městech především, ta zbývající část 37 %?
Berte v literární rešerši ohled na čtenáře, který se ve složité vnitropolitické moldavské situaci nemusí dobře orientovat. Příklad: V roce 2019 se v Moldávii konaly volby, kterých se zúčastnily tři strany a to proruská socialistická strana, proevropská unie ACUM a demokratická strana vedena oligarchy. První dvě strany prohlásily, že nepůjdou do koalice s V. Plahotniucem. Protože doposud vůbec nezaznělo, kdo je to Vladimir Plahotniuc, tak čtenář zřejmě bude dost nesvůj… Navíc je třeba používat aktuální informace – píšete, že Hlavním cílem je, aby byly nové volby, které by prosadily koalici a zapříčinily by zánik demokratické strany neboli vlivu Plahotniuce…, což je sice v článku napsáno, ale je to zastaralý údaj, protože Plahotniuc rezignoval a přímý politický vliv už nemá. Pokud bych měl celkově hodnotit kap. Literární rešerše, tak na jednu stranu tam máte zajímavé údaje (a nejsou to jen letmé zmínky, což je velice dobře), ale doporučil bych to aktualizovat a také přímo propojit (včetně pořadí) s výzkumnými otázkami.
Kap. Metodologie – protože práce ještě není hotová, tak chápu, že zde slibujete, co ještě uděláte (Další respondenty se pokusíme sehnat přes sociální sítě…, ale ve finální verzi už nic neslibujte a rovnou napište, co v práci je.
Začátek kap. Praktická část je příliš heslovitý a encyklopedický. Zvažte, zda nezačít tím, jak vlastně Moldávie vůbec vznikla, jak se tam měnily hranice a jak to způsobovalo to míchání obyvatelstva. Spíše bych doporučil začít tou vaší kap. Historie a můžete se dostat až k představení celé země. Ta „opravdová“ praktická část si ještě vyžádá výrazné rozšíření. Náběh máte dobrý, ale nezapomeňte, že je to středobod vaší práce. Také nezapomeňte, že musíte kombinovat tři věci: výpovědi respondentů, údaje v literatuře a vaši analýzu.
V kap. Seznam literatury nedávejte na konec ty strašně dlouhé vyhledávací odkazy, když tak jen stabilní odkaz na danou publikaci (PISTRINCIUC, Vadim…)

¹³⁾

Obsahově vaše práce není vůbec špatná, většinu věcí z minula máte zapracovaných. Měl bych jednu maličkost k literární rešerši – dejte aspoň do závorky překlad názvu článku do češtiny. V kap. Naši respondenti používáte budoucí čas – Jak jsou Ukrajinci a Rusové žijící v Moldávii vnímáni Moldavany zjistíme díky naší respendentce Marii. (chybí tam čárka, je tam překlep). V tuto chvíli už by to ale mělo být zjištěné a hotové, takže žádné sliby prostřednictvím budoucího času. To je ovšem drobnost. Co ale drobnost není: šílené množství hrubek a překlepů a slohových chyb. To je třeba zásadně napravit. Jen namátkou: díky naší respendentce
České repubublice
Další naší repondentkou
Kyrgystán
moldavanka
moldavan
ovlivňilo (tady jsem si říkal, zda vůbec máte češtinu jako rodný jazyk)
…ale míra koncentrace nemoldavské populace koncentrované ve velkých městech…
V Ponděsterské republice
zatím co Moldavanů přibylo teméř o milion více
což zapříčinilo jisté rozepře u vedené státu atd. atd. Je toho zkrátka strašně moc a celou práci to sráží na úroveň úplně jiné ligy (jako vysokoškolská práce by to mělo být výstavní).
Prosím, opravte to.

¹⁴⁾

Ještě opravte citace a seznam literatury: někde chybí kurzíva (u časopisů se kurzívou píše název časopisu).
To, co je v průběžných citacích, které dáváte do dvojitých závorek, musí být abecedně seřazeno i v kap. Seznam literatury). V průběžných citacích máte např. BERSHIDSKY, Leonid, ale v seznamu literatury už ne, což je chyba.

¹⁵⁾

Není progres, zrušeno.

¹⁶⁾

Jak jsem psal minule:

Dávejte trochu pozor na to, jak to píšete: jednou máte Turek, jinde turků. Přídavná jména (i příslovce) jsou s malým písmenem: 
takže ne zachovat Turecké kulturní…, takže ne mají zájem naučit se Německy. 

Jinak tu literární rešerši jste začali docela dobře, jen je třeba ji rozšířit - např. Zmiňuje se také o strastech všedního života…. Já se ale takto žádné strasti všedního života Turků nedovím. 

Do metodologie dejte i ten modifikovaný dokument, jak jsem vám psal v emailu.

tak už se to trochu zlepšilo, ale ne zcela (např. v psaní těch velkých a malých písmen – V Německu dnes žije okolo 2,5 milionu turků…
Nepište uvozovky jako dvě čárky nebo dva apostrofy. Dávejte pozor na to, aby větné členy byly v souladu – např. Po druhé světové válce nastalo ve Spolkové republice Německo takzvaný wirtschaftswunder… Nejsou Respondeti, nýbrž Respondenti. Není Naším dalším zdrojem byli přátelé a známý, ale Naším dalším zdrojem byli přátelé a známí…
Kap. Teoretická část je od slova teorie, ale vy tam žádné teorie nemáte. Teorii si můžete představit jako funkci, která vyjadřuje závislost něčeho na něčem. To, co tam máte, bych spíše nazval jako historický úvod nebo tak nějak.
Ve finální verzi práce pak nepopisujte ty peripetie, které jste zažili v souvislosti s koronavirovou krizí.
Pokud byste chtěli realizovat pobyt na filmové škole v Berlíně, tak naše fakulta umožňuje (a financuje) studentské mobility. Máte-li vážný zájem, napište mi email a sdělím podrobnosti.

¹⁷⁾

Psal jsem o ICH formě a jejích odvozeninách (máte to červeně napsané nad seznamem prací: Snažte se omezovat ICH formu a její odvozeniny (viz Doporučení) – máte to hned v první větě (ale i v dalších): V naší prací se zabýváme… Spíše tedy Tato práce se zabývá…
Kap. Úvod je určité shrnutí toho, co může čtenář v práci očekávat. Zkuste to ještě pozměnit tak, aby se po přečtení úvodu čtenář namlsal a dostal neodolatelnou touhu číst dále. Vy to tam máte takové příliš strohé.
kap. Literární rešerše je udělaná docela pěkně, jen bych určitě doporučil zmínit „ideové zaměření“ autorů, resp. provést určité kritické zhodnocení publikovaných textů. Zvláště v této problematice je obrovský rozdíl, pokud je autor proruský nebo proukrajinský – ideální by bylo, kdyby byl zcela objektivní

Vidět je to hned na číslech: …lidé etnického ruského původu (cca 20 milionů). To je číslo strašně vysoké (sami níže píšete Počet příslušníků ruské národnosti přesahuje 8 000 000 lidí (záleží na kritériích, na jejichž základě je člověk považovaný za Rusa). Proto by bylo velmi vhodné uvádět vysvětlení.
Jak jsme při videokonzultaci mluvili o náboženském rozštěpení na Ukrajině, tak tady to máte podrobněji:
Pravoslavná církev na Ukrajině ovšem trpí rozdělením podle národnostního, a tím i často politického zaměření. Ukrajinské pravoslaví bylo od rozpadu SSSR do roku 2018 rozdělené na tři církve: Ukrajinská pravoslavná církev (moskevského patriarchátu), Ukrajinská pravoslavná církev kyjevského patriarchátu a Ukrajinská pravoslavná autokefální církev. Pokus konstantinopolského patriarchy o spojení ukrajinských pravoslavných křesťanů do jedné autokefální (s vlastní samosprávou) církve v roce 2018 se setkal s odmítnutím moskevského patriarchátu, který považuje území bývalé Ukrajinské SSR za oblast své náboženské působnosti.
Ukrajinská řeckokatolická církev uznává naproti tomu jednoznačně za nejvyššího představitele římského papeže, ale ani zde nepanuje celoukrajinská jednota. Téměř celé území Ukrajiny patří pod Ukrajinskou řecko-katolickou církev , ke které se na tomto území hlásí přes 4 miliony věřících. Výjimku tvoří Zakarpatská oblast, která má svou vlastní eparchii v Mukačevu podřízenou přímo papeži. Přes běžně používané označení jako církev řeckokatolická, se jedná o Rusínskou byzantskou katolickou církev. Ukrajinští Rusíni tak sice nedisponují politickou autonomií na centrální ukrajinské vládě, ale v náboženské oblasti mají fakticky vlastní rusínskou církev – počet věřících dosahuje 320 000. Zdroj je z naší knížky o Rusínech (https://books.google.cz/books?id=K9_bDwAAQBAJ&pg=PA64&dq=%22Ukrajinsk%C3%A9+pravoslav%C3%AD%22&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj12sbqvIbqAhUUw8QBHchQAIgQ6AEIMzAB#v=onepage&q=%22Ukrajinsk%C3%A9%20pravoslav%C3%AD%22&f=false)
Kap. Praktická čast nezačínejte takto encyklopedicky (nejprve encyklopedické údaje o Ukrajině, pak encyklopedické údaje o Rusku). Spíše bych začínal tím, co už máte níže – Ruská minorita a její historie. Ukažte složitost vzniku Ukrajiny (po 1. světové válce vznikala z území více států – Rusko, Polsko (samostatné Polsko se také objevilo až po 1. sv. válce), Rakousko-Uhersko, pak ještě další území „nabrala“ v souvislosti s expanzí SSSR, změny hranic, role jazyka…
Těším se, až tam zařadíte i respondenty.

¹⁸⁾

Je to velmi pěkné a čtivé, ale ještě je třeba dotáhnout pár věcí. Formální stránka: Kap. Seznam zdrojů není podle normy – chybí kurzíva, viz doporučení. Pokud citujete článek z časopisu, preferujte citaci časopisovou, ne jako webovou stránku. Takže např. místo
DARENSKÝ, Vitalij.Russkaja identičnost v sovremennoi Ukrajině:problemy i perspektivy,[online] Rossija i sovremennyj mir,2014.[cit.25.03.2020]. Dostupné z https://cyberleninka.ru/article/n/russkaya-identichnost-v-sovremennoy-ukraine-problemy-i-perspektivy/viewer
by spíše mělo být
DARENSKIJ, Vitalij Jur'jevič. Russkaja iděntičnost' v sovremennoj Ukraině: problemy i perspektivy. Rossija i sovremennyj mir, 2014, 2 (83).
Pokud chcete, můžete do závorky přidat i tu azbuku a pokud chcete, tak na konec jako doplňující údaj, kde je to dostupné jako webová stránka. Takže pak by to mohlo vypadat nějak takhle (místo kulatých závorek mohou být i hranaté, ale vždy to pak musíte mít stejné podle jednoho mustru):
DARENSKIJ, Vitalij Jur'jevič. Russkaja iděntičnost' v sovremennoj Ukraině: problemy i perspektivy. (Русская идентичность в современной Украине: проблемы и перспективы.) Rossija i sovremennyj mir, 2014, 2 (83). Další dostupnost: https://cyberleninka.ru/article/n/russkaya-identichnost-v-sovremennoy-ukraine-problemy-i-perspektivy/viewer
V kap. Metodologie používáte pojem studium dokumentů, fakticky to ovšem je trochu něco jiného. K metodě studia dokumentů viz tento odkaz. Určitě by stálo za to tuto kapitolu více rozepsat, napsat adekvaci metod a vaše konkrétní zkušenosti s aplikací vašich metod a technik (trochu to máte v kap. Respondenti.
V kap. Literární rešerše bych se přimlouval za překlad cizojazyčných názvů do češtiny – třeba to dát do závorky.
Určitě ještě znovu projeďte práci z hlediska pravopisu a stylistiky – máte tam ještě chyby, (i když některé působí úsměvně: Pouze 23 % etických Rusů… místo Pouze 23 % etnických Rusů…). Není příliš obvyklé dávat do kap. Vlastní výzkum přímo výzkumné otázky, ale je vhodné je trochu modifikovat. Takže místo Jaké jsou charakteristické znaky odlišující Rusy a Ukrajinci? bych dal spíše Charakteristické znaky odlišující Rusy a Ukrajince. Nezapomeňte, že musíte kombinovat tři věci:
výpovědi respondentů (nechte je skutečně promluvit – někde to máte, např.: Je to problém pro mého manžela, který se narodil v Moskvě, ukrajinštinu nikdy nestudoval a vůbec ji neumí. Všechny papíry a doklady vždycky překládám já. - postěžovala si pí. Elena z Oděsy, ale mohlo by to být mnohem více),
údaje v literatuře (tím hodně šetříte, a když už to tam dáte, tak na to není příslušný odkaz (např. Dle Iana Brennera dosahují Rusové vyššího vzdělání…)
a vaši analýzu.

¹⁹⁾

Doporučuji trochu přeformulovat kap. Úvod – tato kapitola má shrnovat vše, na co se může čtenář v dalším textu těšit. Něco z této kapitoly by se hodilo možná více jako začátek historického úvodu.
Co si představit pod sdělením Velká část rozhovoru byla spojená s pandemií COVID 19? Mluvili o pandemii…? Pozor na přesnost formulací – např. nebo byl jeho názor ovlivněn periodikou… Co si pod tím mám představit?
Není před exodusem, ale před exodem. V celé práci je třeba velmi výrazně zlepšit stylistiku a pravopis (namátkou ve 14. Století, jazyku Turecké menšiny, kontakt na Tureckou studentku atd. atd. Věta Počátkem 50 letem etničtí Turci jako kompaktní menšina tvořila zhruba desetinu obyvatelstva, stala se pro vládu problém bez ohledu na to, kdo byl zrovna u moci a bulharští občané na ně začali pohlížet jako na nepřátelé, kterých je potřeba se zbavit. určitě není na výstavu: je strašně dlouhá, nemáte v ní soulad jednotlivých větných členů (Turci tvořila)… Na jiném místě: Věřící Turecká menšina věří… Vždyť je snad čeština vaším rodným jazykem!
Rozdělujte text do více odstavců (slouží k tomu dvě zpětná lomítka (zpětné lomítko je toto \) nebo dvakrát enter.
K formální stránce ještě jedna věc: citace nejsou podle normy, chybí kurzíva. V kap. Seznam použitých zdrojů (i v průběžných citacích) používejte transliteraci (tu azbuku tam ale můžete nechat také).
Moc mi nejsou jasné formulace Thrákové byli po Hindech druhým nejpočetnějším národem – tím to myslíte celosvětově? Nebo v Bulharsku? Obojí je každopádně dost podivné.
Praktická část (kap. Vlastní výzkum – Výsledky rozhovorů by rozhodně neměla být jen přepisem rozhovorů. Ty rozhovory upravte a systematizujte podle výzkumných otázek. Tato část by se měla skládat primárně z rozhovorů, pak také z dalších údajů v literatuře a samozřejmě také z vaší analýzy.
Závěr nerozdělujte na výzkum Inky Dvořákové a Adély Fabiánové, ale celá práce musí tvořit jeden logický celek rozdělený podle výzkumných otázek.

²⁰⁾

Už by to skoro bylo, ale pořád tam ještě chybí nějaké věci, které by práci mohly přiblížit k dokonalosti

Pravopis máte už dost vylepšený, přesto se v práci stále nachází poměrně značné množství chyb. To je třeba opravit. Namátkou:
v Bulhrarsku
jednou máte Kardžáli, jinde pak Kărdžali – to může působit, že jsou to dvě různá města.
je přinejmenším zvláštní psát …a Tatjana Bulharka žijící v Bulharsku… (buď tam chybí čárka, nebo se to musí prohodit: Bulharka Tatjana… Nesprávné psaní čárek může měnit i smysl věty – Přibližný počet emigrujících muslimů, kde jsou zahrnuti Turci, Pomáci, Romové uvádí Warhola, podle Antonie Zhelyazkové, ve své práci rozděleně na jednotlivá období. Když na to někdo mrkne, tak se může podivit, proč …Romové uvádí Warhola…
bulharizece
respendontů atd. atd.
Upravte výzkumnou otázku Jak násilná bulharizace – repatriace, asimilace etnických Turků z Bulharska ovlivnila Vás, a jak ovlivnila Vaši rodinu? – konkrétních lidí se ptáte při rozhovorech, ale výzkumná otázka to má zevšeobecňovat, takže se neptejte na Vás a Vaši rodinu, ale obecně na Turky v Bulharsku.
V kap. Vlastní výzkum doporučuji nevypisovat doslovně výzkumné otázky – rozdělte to pomocí podnadpisů a držte se těch výzkumných otázek. Ty otázky je třeba samozřejmě trochu pozměnit, aby tam třeba nebyly ty otazníky, které jsou přímo u výzkumných otázek, ale aby to byly nadpisy.
Nezapomeňte, že musíte kombinovat tři věci:
výpovědi respondentů (nechte je skutečně promluvit – vždyť to by měla být hlavní přidaná hodnota předkládané práce.
údaje v literatuře (tím hodně šetříte, a když už to tam dáte, tak na to třeba ani není příslušný odkaz (např. Autor Miroslav Tejchman, popisuje postup komunistické strany, která chtěla zvýšit procento bulharského osídlení země, kdy vedení prosazovalo cestu plné integrace nacionálních menšin…)
a vaši analýzu.
Dejte také pozor na to, aby publikace uváděné v seznamu literatury byly také v práci skutečně použity (např. JARŮŠEK, Ondřej… je v seznamu, ale není citován…

²¹⁾

Ten seznam výpovědí respondentů bylo škoda dávat úplně pryč, tak jsem vám ho tam vrátil.

²²⁾

Na práci je vidět, že jste tomu čas věnovaly, ale musíte ještě dotáhnout pár věcí. Jako první napíšu formální stránku: je třeba upravit pravopis i stylistiku. Zkopírujte celý text třeba do Wordu a pak udělejte aspoň tu nejzákladnější kontrolu gramatiky přes klávesu F7. Pak to zase dejte do wiki. Tím všechny chyby neodstraníte, ale aspoň eliminujete ty největší překlepy. Je také třeba upravit citace, které nejsou podle normy (chybí kurzíva), některé tituly stačí zkopírovat, ale místo toho tam máte nějaké patlaniny bez háčků (např. Tatari jejich minulost, soucastnost a budoucnost [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné z: https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/102011331). U publikací, které máte přes vyhledávání v databázi, tak neuvádějte ty nesmyslně dlouhé URL. Knihy citujte jako knihy, časopisy jako časopisy a jen u webových stránek uvádějte to [online] (a další).
Názvy článků v literární rešerši by bylo vhodné přeložit do češtiny a odlišit to kurzívou – např. Etnickou identitou a tím, jak Tataři vidí sami sebe, se zabývá článek Samara Tatars: features of ethnic identification and interethnic interaction practices in a multinational metropolis (a třeba do závorky dáte překlad). Literární rešerši ještě trochu rozšiřte a sdělujte i to, co autoři vyzkoumali. Např. píšete Dále autoři zkoumali význam teologických a vzdělávacích myšlenek vůči změnám vzdělávacího systému tatarských lidí od poloviny 19. století do začátku 20. století, kdy je tato doba považována za období slávy tatarského filosofického myšlení. Kde ale ten význam máte? Podobně i jinde.
Do metodologie nepište o využití různých odborných článků, které pomohou lépe pochopit zkoumanou problematiku. Použití literatury se považuje v odborných článcích za samozřejmé.
Kap. UKRAJINA působí jako výkřik do tmy.
Kap. Praktická část strukturujte podle výzkumných otázek: buď pozměňte ty výzkumné otázky, nebo jednotlivé kapitoly praktické části, aby kopírovaly (ale ne nějak tupě) výzkumné otázky.
Nezapomeňte, že musíte všude v praktické části kombinovat tři věci: výpovědi respondentů, údaje v literatuře a vaši analýzu.
Těším se na vaše úpravy, které přinesou ještě kvalitnější počtení

Ještě na okraj: píšete Část pravoslavných se hlásila k Ukrajinské pravoslavné církvi Kyjevského patriarchátu, část se hlásila k Moskevskému patriarchátu a podstatně menší část patřila k nacionalistické Ukrajinské samosprávné církvi. Nicméně, v roce 2019 došlo k sjednocení všech tří církví. – s tím spojením to až zas tak horké není! To určitě zpřesněte.

²³⁾

Ještě opravte překlepy – např. zákla6dě, psaní velkých a malých písmen (např. tradiční tatarskou čepici – Tubetejku – proč to máte s velkým (podobně např. Nikkah)? Tyto neobvyklé názvy spíše pište kurzívou, ale rozhodně je nezvýrazňujte velkým písmenem (podobně V Islámském právu, pravidly Islámu…

²⁴⁾

V kap. Literární rešerše sdělujte i to, co autoři vyzkoumali. Např. píšete V němž se nejčastěji vyskytují příklady rozdílů mezi ruským jazykem a dialektem – jako čtenář se ty rozdíly chci dozvědět. Dále Autoři zmiňují jejich historii, církevní reformu v 18. století a také migraci… – jako čtenář tedy chci zmínku o reformě, migraci, co citovaný autor vyzkoumal.
V kap. Metodologická část je třeba doplnit, jak jste to aplikovali na výzkum (co bylo problematické, co ne…) U citací je třeba uvádět primárně originální název – pokud je to v ruštině, tak zase primárně s transliterací/transkripcí; azbuka může být třeba v hranaté závorce. Pokud název překládáte, tak ten překlad zase dejte do závorky. Kap. Seznam zdrojů musí být seřazený podle abecedy a podle jednoho mustru: vy máte někde na prvním místě křestní jméno, jinde zase příjmení… Podívejte se na citační normu: u citací časopisů je kurzívou název časopisu.
Je třeba upravit pravopis i stylistiku. Zkopírujte celý text třeba do Wordu a pak udělejte aspoň tu nejzákladnější kontrolu gramatiky přes klávesu F7. Pak to zase dejte do wiki. Tím všechny chyby neodstraníte (například psaní velkých a malých písmen – mezi Lipovským dialektem), ale aspoň eliminujete ty největší překlepy.
Máte velmi zajímavou vsuvku ohledně lipovského jazyka, gramatiky a výslovnosti. To ještě jednou ale projeďte a zpřehledněte, aby čtenáře nemátlo střídání azbuky a latinky (třeba v celém oddílu dávejte azbuku do kurzívy, ale musí to být jednotné).
Pozor na přesnost formulací – píšete hlavním důvodem je stěhování mladší generace do větších a vyspělejších zemí… Nemělo by to být spíše hlavním důvodem je stěhování mladší generace do větších měst a vyspělejších zemí…? Nebo: V roce 1930 se přistěhovalo okolo 50 000 Lipovců… – odkud se přistěhovali? Jinde: Je to vědec historie starověřství – to je třeba zásadně přeformulovat (i na jiných místech, jako třeba Historie Lipovců jako zvláštní větev starých věřících).
Uveďte v práci co nejvíce materiálu, který máte – např. když píšete Provedli jsme malý experiment, během kterého všichni Lipovci, s nimiž jsme mluvili nebo se setkali, museli napsat pár slov do naší knihy, tak tam dejte přefocené ukázky toho jejich rukopisu. Je to pak mnohem živější a zajímavější.
Nezapomeňte, že musíte všude v praktické části kombinovat tři věci: výpovědi respondentů, údaje v literatuře a vaši analýzu. Vy tam máte docela pěkně ty výpovědi respondentů, ale srovnání s údaji v literatuře není skoro vůbec.

²⁵⁾

Práci je třeba ještě důkladně projít po formální stránce. Máte tam docela dost chyb v diakritice nebo v přepisu (např. místo Nejvíce Lipovců žije v městě Tulcha (10342 lidi) by bylo mnohem lepší napsat Nejvíce Lipovců žije v městě Tulcea / Tulča (10\-342 osob). Na jiném místě máte Tulcia, což je špatně, protože to pak vypadá, že se jedná o různá města. Bylo by dobré psaní měst sjednotit (třeba používat český přepis a k němu rumunský (např. místo žijící v Constantě bych se přimlouval třeba za žijící v Konstance (Constanța). Podobně nejednotné máte etnonymum Lipovci / Lipované. Bylo by dobré někde na začátku vysvětlit, že se používá více tvarů, ale v práci se pak držet tvaru pouze jednoho.
Problémem je i nesoulad větných členů (např. zapříčinila reforma, který byla zaměřena… Na jiném místě: pracovití a hospodářské lidé…
Pozor na správné psaní mezer (např. Evropy.Farisenkova… jinde č. 3,4,5…
Nesprávně píšete velká písmena (není Historie Lipovské menšiny, ale Historie lipovské menšiny).
Není množství lidi přihlašujících do ruského etnika, ale počet osob hlásících se k ruskému etniku.
V kap. Literární rešerše sjednoťte překlady do češtiny (někde to máte přeložené, někde ne. Ať jsou ty překlady všude stejným způsobem.
Už minule jsem vám psal, že je třeba přeformulovat Je to vědec historie starověřství. Máte to tam pořád. To je pak z mé strany úplně zbytečná a marná činnost, když to ignorujete.
Není starali se o církve…
kap. Seznam zdrojů musí být řazený abecedně. Uvedené zdroje musí být dohledatelné. Když jsem chtěl najít POPOVA, Olga. Transformace etnoculturních systémů komunit starověrců v cizích zemích., tak se mi to nepodařilo, protože takový článek neexistuje. Musíte to uvádět v originále a překlad dát třeba do závorky.

²⁶⁾

Je to zase o kousek lepší, ale máte opravené jenom ty chyby, které jsem vám minule vypsal. Je třeba DŮKLADNĚ projít celou práci a opravit všechno – např. není (10342 lidi), ale (10\-342 osob).
Nevymýšlejte nové tvary slov (hospodárští, starověřství).
Opravte i slohové chyby – např. věty nemají začínat spojkou (V němž se nejčastěji vyskytují příklady rozdílů mezi ruským jazykem a lipovským dialektem. Není to vůbec pěkné, protože tady je to jako spojka, a ne jako částice. (Jako částice mohou vystupovat spojky, když nespojují věty – např. Ale to opravdu není pěkné! nebo Což nám nikdy nedá pokoj?).

²⁷⁾

Knihovnička

Obsah

Etnické minority v Evropě LS 2020

Prezentace vybrané minority

Odevzdávání prací

Opravené práce

Výběr minorit