Ukrajinci a Rusové v Moldávii

Alexandra Svítková, Vanda Kremserová

Moldávie je podle statistik nejchudší zemí v Evropě, která se dodnes vypořádává s následky socialistického režimu. Místní míra emigrace je jednou z nejvyšších na světě, protože svojí zemi denně opouští několik Moldavanů za vyhlídkou lepšího života v zahraničí. Počet pracujících Moldavanů v zahraničí tvoří téměř 25 %, což velmi ovlivňuje moldavskou ekonomiku a demografii.¹⁾

Ukrajinci a Rusové tvoří hned druhou a třetí nejpočetnější národnost v Moldávii. Vzhledem k zajímavé historii a politické situaci mezi Moldávií, Ukrajinou a Ruskem, se tato práce věnuje vztahům mezi Moldavany a menšinami v Moldávii, pocházejícími z těchto států.

Cílem této práce je odpovědět na naše výzkumné otázky a přiblížit čtenáři problematiku ukrajinské a ruské menšiny v Moldávii. V našich výzkumných otázkách bychom chtěly zjistit, jak Moldavané vnímají Ukrajince a Rusy žijící v Moldávii a jak se tyto menšiny v Moldávii cítí.

Jak jsou Ukrajinci a Rusové žijící v Moldávii vnímáni Moldavany?

• Berou je jako Moldavany nebo jsou pro ně pouze Ukrajinci a Rusy?
• Mají vůči nim nějaké předsudky?
• Kde se s Ukrajinci a Rusy nejvíce setkávají?

Jak se Ukrajinci a Rusové cítí jakožto menšina v Moldávii?

• Proč žijí v Moldávii?
• Cítí se diskriminováni nebo znevýhodněni oproti Moldavanům?
• Co si Ukrajinci myslí o Ukrajině a Rusové o Rusku?
• Co si myslí o Moldávii a o Moldavanech?

Ve studii Problematika moldavsko-ukrajinské hranice v kontextu ruské zahraniční politiky²⁾ se Daniel Jakubek a Barbara Baarová zabývají analýzou moldavsko-ukrajinské pohraniční oblasti v historickém kontextu. Vzhledem k častým změnám hraniční linie se zejména v pohraničních oblastech měnila etnická struktura obyvatelstva. Zmiňují, že spory vznikaly téměř o celou oblast. Tyto spory jsou příčinou problémů mezi Moldávií a Ukrajinou, a mají také dopad na politické a hospodářské postavení Evropské unie v této oblasti. Dále zmiňují, že Podněstří značně ovlivňuje nejen moldavsko-ukrajinské pohraničí, ale rovněž geopolitiku celého regionu. Nově začleněné podněsterské území údajně do jisté míry respektovalo etnickou strukturu obyvatelstva na daném území, ale velká koncentrace obyvatel, kteří neměli moldavský původ, zvýšila celkový podíl dalších etnik v rámci celé Moldávie.

Vadim Pistrinciuc v článku The third powers and the Republic of Moldova (Třetí mocnosti a Moldavská republika) ³⁾ popisuje orientaci zahraniční politiky Moldávie. Uvádí zde problematiku politiky mezi západem a východem. Velká část moldavských diplomatických a energetických zdrojů směřovala k posílení vztahů s Ruskem a EU. V posledních letech vláda v Kišiněvě začala věnovat více pozornosti regionálním mocnostem jižně od země a dále na východ. Cílem článku je sledovat, jak se v posledních letech vyvíjel přístup Moldávie k ekonomické politice a jaké dopady by to mělo na vztahy s Ruskem a EU.

Článek Moldova Is the One Thing Russia and the West Agree On (Moldávie je jedna z věcí, na které se Rusko a západ dohodnou) ⁴⁾ popisuje politickou situaci, která poukazuje na monitorování státu Ruskem. Tento článek popisuje složitost a problematiku, která se odehrává v moldavské politice, což nám potvrdili i naši respondenti, že politika státu nefunguje podle představ obyvatel Moldávie. Bershidsky popisuje průběh voleb, které proběhly v roce 2019 a vysvětluje složitost přerozdělování mandátů či akceptaci výsledků voleb. V roce 2019 se v Moldávii konaly volby, kterých se zúčastnily tři strany, a to proruská socialistická strana, proevropská unie ACUM a demokratická strana vedena oligarchy. První dvě strany prohlásily, že nepůjdou do koalice s moldavským politikem Vladimirem Plahotniucem (Vladimir Plahotniuc je moldavský podnikatel a politik. V nedávné minulosti byl členem moldavského parlamentu. Vladimir podle zdrojů ovládal a manipuloval s moldavskou vládou). 8. června spoluzakladatelka ACUM Maia Sandu oznámila, že proevropská strana vytvořila koalici se stranou socialistickou. Ústavní soud, který spolupracuje s V. Plahotniucem však ustanovil, že koalice je neústavní, protože byla vytvořena 90 dní po volbách. Ve stejném období soud sesadil z pozice prezidenta socialistu Igora Dodona. Obě politické strany odmítly odejít, což zapříčinilo rozepře ve vedení státu. Rusko nakonec uznalo Sandovu vládu, většinu ministerských postů zastávali politici ze strany ACUM, ale existence socialistů je přijatelná např. pro Kreml. Údajně Moskva nemá iluze o tom, že opět získají zpět svou kontrolu nad zemí. Zemí, kde Rumunsko rozdává své pasy, aby Moldavanům umožnilo se integrovat do států EU. Hlavním cílem Ruska je udržení dobrého vztahu s odděleným Podněstřím, kde je velké zastoupení ruských obyvatel a též zde má Rusko nasazené své vojenské síly.

Ruský politik Dmitrij Kozak, který je zodpovědný za vztahy s Moldávií, oznámil, že Plahotniuc nabídl ruské straně, že Moldávii přeorientuje směrem k Rusku a promění ji ve federaci. Postupem času Plahotniuc přestal důvěřovat Moskvě, což Rusku nevadí, protože v moldavské vládě je jistá účast socialistů, která dává ruské straně záruku loajality. Vládu moldavského parlamentu podpořilo Německo, Švédsko a Polsko. Šlo o snahu, aby se politika zlepšila a více integrovala do fungování EU. Tato snaha je v dost velké míře nereálná, protože Plahotniuc vlastní několik televizních stanic a udržuje si velmi vřelé vztahy s Ústavním soudem. Evropský parlament prohlásil, že Moldávie je státem oligarchy. Hlavním cílem je, aby byly nové volby, které by prosadily koalici a zapříčinily by zánik demokratické strany neboli vlivu Plahotniuce.

William Crowther v článku The Politics of Ethno-National Mobilization: Nationalism and Reform in Soviet Moldavia (Politika etno-národní mobilizace: nacionalismus a reforma v sovětské Moldávii) ⁵⁾ popisuje historickou a politickou pozici Moldávie. Moldávie měla složitý vztah se SSSR. V historii byla Besarábie připojena k tzv. „Velkému Rumunsku“, s tím ale nesouhlasili Sověti, někteří besarabští komunisté se snažili sjednotit území se Sovětským svazem. V roce 1924 se moldavský region na levém břehu řeky Dněstr připojil k Ukrajině. V roce 1940 bylo území Besarábie okupováno sovětskými silami v důsledku dohody Ribbentrop-Molotov. V roce 1987 se Moldávie stává jednou z nejméně urbanizovaných sovětských republik. Ve městě žilo 47 % obyvatel, hůře na tom byl Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.

Z etnického hlediska je Moldávie velmi rozmanitá, během historie do země přišla vlna Ukrajinců, Židů, Rusů, Němců, Gagauzů a bulharských přistěhovalců z tureckých území. Dnes je v zemi největší zastoupení Moldavanů, Ukrajinců, Rusů, Gagauzů, Bulharů a Židů. V poválečném období se rozdělila povolaní mezi etniky. Vysokoškolské vzdělání měla jen třetina obyvatel, důvodem byla poválečná migrace vzdělaných lidí do Rumunska. Tato ztráta tamních obyvatel se nahradila přistěhovalci. Od roku 1970 ve městech žije pouze 35 % Moldavanů (ostatní Moldavané obývají moldavský venkov), 28 % bylo tvořeno Rusy. Zbylých 37 % je tvořeno ostatními etniky jako jsou Ukrajinci, Gagauzové, Rumuni, Bulhaři a Židé. Po roce 1977 se změnil pohled na průmysl, práce v průmyslu tvořila 49 %. Moldávie se dobře integrovala do Sovětského svazu, ale nikdy nebyla nějakým významných způsobem Moldavany podporována.

Podle klíčových ukazatelů zůstal moldavský vývoj za sovětským průměrem. Z důvodu politiky průmyslová ekonomika zaostávala a zemědělství se také moc nedařilo. V průběhu let se zjistilo, že Moldavané se cítí frustrovaně, protože u většiny pozic se více tzv. otvírali dveře ruským a ukrajinským přistěhovalcům, což znamenalo, že Moldavané měli na úkor přistěhovalců horší pracovní pozice. Vůdci demokratických hnutí, kteří se snažili o růst Moldávie se setkávali s odporem s komunisty v zemi. Příkladem utlačování je například jazyk. Ruština a rumunština byly primárními jazyky a moldavština byla odsunuta na druhou kolej. Příkladem může být tisk novin, pouze necelých 43 % publikací se vydávalo v moldavštině. Nacionalistický odpor proti ruštině se projevoval literaturou a hudební tvorbou. Na konci 80. let 20. století se začala vládou ustanovovat forma moldavštiny.

V roce 1989 začali rozbroje mezi obyvateli země. Moldavané chtěli jistá privilegia, což se absolutně nezamlouvalo ostatním etnickým skupinám. Etnika krom Moldavanů požadovali v rámci ústupkům směrem k Moldavanům, aby se jako jedna skupina mohli samotní hájit vůči vládě. Rozhodnutí vlády vedly ke stávkám, zavřely se továrny a panovaly velké nepokoje. Protože se jistým způsobem začalo ustupovat moldavským nacionalistům. Nějaký řád se v ulicích nastavil, až když bezpečnostní jednotky Sovětského svazu nastavily zákaz vycházení.

K rozdělení obyvatel vedla i špatná ekonomická rozhodnutí, která začala v 60. letech minulého století. V 80. letech došlo k situaci, kdy se Moldavané cítili znevýhodnění. Měli menší přistup ke kvalifikovaným zaměstnáním a měli omezené zdroje, což bylo například bydlení, protože ruští a rusky mluvící obyvatelé byli privilegováni. Etnická mobilizace pojednávala o tom, že Moldavané chtěli větší práva, což například zahrnovalo větší váhu pro jejich jazyk. Sovětská politika se snažila nějakým způsobem ochraňovat ruské a ukrajinské skupiny obyvatelstva. Nicméně důkazem silného nacionalistického moldavského odporu byly demonstrace, které se odehrály v listopadu roku 1989.

V této práci byly využily metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní přístup hledá spojitost vztahů mezi více možnostmi. Hlavním cílem tohoto přístupu je ověřovat platnost pomocí různých teorií a hypotéz. Kvalitativní přístup se zaměřuje na šetření, která prokazují sociální realitu. Záměrem je, aby se zjistilo hlubší poznání zkoumaného jevu. Snaží se ukázat komplexnost problematiky, kterou zkoumáme a vytvořit novou teorii. V kvantitativním výzkumu se chápe sociální reality jako fakt, který prostě existuje. Dodržuje odstup nezúčastněného pozorovatele, lidské chování bere jako měřitelnou jednotku. Kvalitativní výzkumník bere sociální realitu jako realitu, kterou je potřeba interpretovat. Lidské jednání je čistě výsledek svobodných myšlenek a svobodných rozhodnutí.

Kvantitativní výzkum je založen na dedukci a hypotézách, které jsou zkoumány pomocí získaných dat. Ve výzkumu se využívá induktivní logika, kde na počátku je sběr dat, ze kterých se generují nějaké pravidelnosti a z toho vznikají nové hypotézy. V průběhu výzkumu lze měnit výzkumné otázky i hypotézy. Kvalitativní výzkum pracuje s menším množstvím dat, ale jsou zkoumány do větší hloubky a zkoumají se i jejich vlastnosti. Vyskytuje se zde redukce jedinců. U kvantitativního výzkumu je velká reliabilita, díky redukci informací klesá validita. Můžeme zde využít různé techniky dat například: zúčastněné pozorování, nestandardizovaný rozhovor, analýza dokumentů a textů. U kvalitativního výzkumu je velmi slabá standardizace, což znamená, že je zde existence nízké reliability. Výzkum má nižší počet získaných informací, ale mají vyšší validitu.

V kvantitativním přístupu je cílem testovat hypotézy, abychom se dalo potvrdit, že nasbírané informace jsou podstatné. Výhodou je, že sběr dat je dost rychlý, data nejsou závislá na výzkumníkovi, ale data by měla odpovídat lokálním zvláštnostem. Výsledky mohou být velmi obecné, takže je důležité se věnovat pouze jedné hypotéze. Kvalitativní přístup zjišťuje, jak společnost zvládá studovaný problém, studuje se zde problematika, kterou výzkumník nezná. Výhodou je přirozené prostředí, ale získávání informací je časově náročné a výsledky mohou být nějak ovlivněny výzkumníkem.

Jak jsou Ukrajinci a Rusové žijící v Moldávii vnímáni Moldavany, jsme zjistily díky našemu respondentovi Antonovi. Anton se narodil v Moldávii, ale od 7 let žije v České republice a má české občanství. Rozhovor s Antonem odráží jeho názory, které jsou tvořeny vlastními poznatky, které měl možnost jako rodilý mluvčí získat při návštěvách Moldávie, zkušenostmi jeho rodičů, a především jeho babičky Marie. Marii je 68 let a většinu svého života žila a pracovala v Kišiněvě, čímž přišla do styku se spoustou Ukrajinců i Rusů. Z tohoto důvodu nám dala jak objektivní, tak subjektivní pohled na tyto menšiny.

Další respondentkou je Anastazie. Anastazii je 26 let a žije v Moldávii. Její rodina má ruské i ukrajinské kořeny.

Jako další nám na naše výzkumné otázky odpověděli Bea a Jan. Bea a Jan jsou Moldavané, kteří společně cestují a pracují po celém světě od roku 2005. Žili v několika zemích, jako například Kyrgyzstán, Palestina, Mexiko, Nepál, Kambodža, Chile a Peru.

Další respondentkou je Moldavanka Elisei. Elisei je 23 let a narodila se v Balti, což je druhé největší město v Moldávii.

Posledním respondentem je Vladislav, kterému je 20 let. Vladislav je Moldavan, který žije v Kišiněvě, ale dříve žil v Podněstří.

Spolehlivým zdrojem, který nám může blíže specifikovat vztahy mezi Rusy, Ukrajinci a původními Moldavany, je historie, která poukazuje na manipulaci s Moldávií a na pohyb obyvatelstva. V historii se dnešní území Moldávie označovalo jako Besarábie, která ležela mezi řekami Dněstr a Prut. Ve 14. století vzniklo knížectví, které se dostalo pod nadvládu Uher, Polska a Osmanské říše. V roce 1812 Osmanská říše nechala Besarábii Rusku. Když v roce 1859 vzniklo Rumunsko spojením části Moldavska a Valašska, tak Besarábie stále patřila Rusku. Největší skupinou obyvatel byli Moldavané a Rumuni, asi čtvrtina obyvatel byli Rusové společně s Velkorusy, Malorusy a Bělorusy. To znamená, že Rusové tvořili 8 % obyvatelstva a Ukrajinci 20 %.⁶⁾

V průběhu roku 1917 se Besarábie stala součástí Rumunska, řeka Dněstr se stala hranicí se Sovětským svazem. Za 2. světové války Sovětský svaz zabral Besarábii, pak se vytvořila Moldavská SSR jako součást svazových republik SSSR. Jedna část Besarábie se stala součástí Ukrajinské SSR.

V Podněstří začalo v 80. a 90. letech 20. století docházet k národnostním nepokojům. Později se začaly objevovat požadavky Gagauzů, kteří si nakonec vymohli vlastní autonomii na jihu země. Po rozpadu Sovětského svazu se životní úroveň země velice propadla. Po úplném oddělení Podněstří, stát Moldávie přišel o své hlavní průmyslové centrum. Došlo k další změně, což bylo velké snížení podílu obyvatel ve městech, jednalo se o přibližně jednu třetinu moldavského státu. Moldávie se díky tomuto faktu zařadila do nejvyšších příček zemí, které měli nejmenší urbanizaci v celé Evropě. V dnešní době žije většina moldavských obyvatel na vesnicích. Na vesnicích žijí například i Gagauzové a Bulhaři. Zatímco pro Rusy, Rumuny a Ukrajince je velmi typické žití ve městech.⁷⁾

Vzhledem k častým změnám hraniční linie se zejména v pohraničních oblastech měnila etnická struktura obyvatelstva. Spory vznikaly téměř o celou oblast. Tyto spory jsou příčinou problémů mezi Moldávií a Ukrajinou, a mají také dopad na politické a hospodářské postavení Evropské unie v této oblasti. Podněstří značně ovlivnilo nejen moldavsko-ukrajinské pohraničí, ale rovněž geopolitiku celého regionu. Nově včleněné podněsterské území respektovalo do jisté míry etnickou strukturu obyvatelstva, ale míra koncentrace nemoldavské populace ve velkých městech zvýšila její celkový podíl v rámci Moldávie.⁸⁾

Ke charakterizaci vzájemných vztahů mezi Rusy, Ukrajinci a Moldavany je dobré přiblížit si geografii a základní údaje země, kde se problematika výzkumu odehrává. Hlavním městem Moldávie je Kišiněv, počet obyvatel se odhaduje na 3,5 milionu. Rozloha státu je přibližně 33 843 km². Od konce roku 2013 je úředním jazykem Moldávie rumunština. Většina Moldavanů hovoří moldavsky, ovšem rumunština se od moldavštiny liší pouze minimálně. V gagauzské autonomii je to gagauzština, moldavština, rumunština a ruština. V Podněsterské republice je to ruština, ukrajinština a moldavština. Od roku 2004 se do počtu obyvatel nezahrnuje obyvatelstvo, které žije v Podněsterské republice. Převážná většina moldavských obyvatel jsou pravoslavní křesťané. Moldavské obyvatelstvo vymírá tempem 0,07\-% ročně. Věkové rozložení obyvatelstva odpovídá úbytku obyvatel země. Do 15 let věku spadá 15,5\-% obyvatelstva, 74\-% obyvatel je v tzv. produktivním věku, což je věk 15 až 65 let. V Moldávii žije přibližně 27 % obyvatel pod hranicí chudoby. Polovina obyvatel žije na venkově, protože zemědělství je velkým zaměstnavatelem, pracuje v něm 40 % lidí. V sektoru služeb pracuje 45 % obyvatel, zbytek pracuje v průmyslu. Právě tyto fakta poukazují na rozdílnost obyvatelstva. Prakticky drtivá většina Ukrajinců a Rusů pracují ve městech, kde zastávali a stále zastávají řídící vedoucí pozice, ale pracují i v odvětví průmyslu. Původní obyvatelé tedy Moldavané většinově pracují na venkově, kde i žijí. Tento faktor jistou mírou rozděluje etnické složení státu, protože diferencuje postavení obyvatel podle jejich pracovních pozic a prosazuje etnika, která zastávají vyšší pracovní funkce. Nezaměstnanost se pohybuje kolem 8\-%.⁹⁾

Oddělené Podněstří je dalším ukazatelem rozdílných názorů obyvatel celkově, odpojení této části země následně vedlo k úpadku průmyslového rozvoje Moldávie, což samozřejmě znamená větší míru chudoby a větší procento migrace do jiných zemí. Moldavská republika měla problém s územím, které nepatřilo pod území Besarábie. Podněstří leželo na východ od řeky Dněstr, v průběhu let bylo pod taktem různých vlád, například Zlatá Horda, Krymský chanát nebo carské Rusko v 18. století. V meziválečném období toto území nebylo součástí Rumunska, ale bylo součástí Sovětského svazu. Na části Podněstří byla v meziválečném období vytvořena Moldavská autonomní SSR, která byla v rámci Ukrajinské SSR. Republika sice měla název Moldavská, ale fakticky moldavské obyvatelstvo tvořilo jen polovinu obyvatelstva. Prakticky polovinu tvořili Ukrajinci, zbytek byli Rusové, Židé, Němci, Bulhaři a Poláci. Když se za 2. světové války připojila Besarábie k Sovětskému svazu, tak se vytvořila nová svazová republika tedy Moldavská SRR. Severní a jižní část Besarábie byla součástí Ukrajinské SRR, z hlavní Besarábie vznikla Moldavská SSR.

Podněstří bylo v Moldavské SSR velice průmyslově, zbytek země byl spíše zemědělský. Velmi úzce s tím souviselo etnické složení obyvatelstva. Od 40. let 20. století sem přicházelo mnoho ukrajinského a ruského obyvatelstva, aby nějakým způsobem vybudovali průmysl. V 90. letech se objevil nacionalismus z podněsterské strany, obyvatelé Podněstří požadovali zavedení autonomie, ale s tím sovětští neboli moldavští představitelé nesouhlasili, i přes nesouhlasy došlo k vytvoření Podněsterské republiky. Konflikt vyústil až k ozbrojeným střetům, které ukončila ruská armáda. Podněstří tvoří z největší části Moldavané (33 %), Rusové (30 %) a Ukrajinci (29 %).¹⁰⁾

Podněsterskou republiku neuznal žádný z členů OSN, ale v dnešní době je to fakticky samostatný stát, který není žádným způsobem závislý na Moldávii. Podle všeho většina obyvatel chce, aby byli připojeni k Rusku, i když s ním nesdílí své hranice. Hlavním městem je Tiraspol, žije zde něco málo přes půl milionu obyvatel. Podněsterská republika má rozlohu 4 163 km2 a úředním jazykem je moldavština, ruština a ukrajinština.¹¹⁾

Pro tento výzkum je klíčové, abychom přiblížily skupiny obyvatelstva, kterými se budeme zabývat. Moldavané jsou hlavním etnikem, které tvoří přibližně ¾ obyvatelstva země. Nejpočetnější národnostní menšinou jsou Ukrajinci, tito obyvatelé nejčastěji žijí na východě a severu Moldávie. Dost velká část menšiny ukrajinštinu nepoužívá, i přes fakt že ukrajinský jazyk se v zemi vyučuje od 90. let 20. století. V dnešní době lze na území najít několik škol, kde se vyučuje ukrajinština a historie, takové školy jsou i v Podněstří. Počty Ukrajinců na území Moldávie mohou ovlivňovat i Rusíni. Na počátku 20. století byli Ukrajinci řazeni do podskupiny ruského národa, ale Rusíni nebyli vyčleňováni prakticky vůbec. Na začátku 20. století Rusíni tvořili polovinu obyvatel Besarábie, což je území dnešní Moldávie.¹²⁾

Ruské obyvatelstvo se na území dnešního státu Moldávie pohybuje už od 16. století. Besarábie byla hraniční oblast, takže dost lidí z Ruska sem utíkalo před zákonem. Větší proud obyvatel přichází, až když byla Besarábie připojena k Rusku na počátku 19. století. V období 2. světové války se počet ruského obyvatelstva zvyšoval, většinou nově příchozí obyvatelé pracovali v průmyslu, vzdělávání, vědě a kultuře. V dobách Sovětského svazu mělo ruské obyvatelstvo jistou moc v hlavním městě, měli zastoupení v důležitých oblastech. Ruský jazyk měl velice dominantní roli. Po pádu komunismu se přístup země k Ruskému státu velmi radikálně změnil. Pak nastal velice prudký pokles životní úrovně, a to přirozeně vedlo k úbytku počtu ruského obyvatelstva v zemi.¹³⁾

Jak už jsme zmiňovaly, Ukrajinci a Rusové jsou druhou a třetí nejpočetnější národností v Moldávii. V našem prvním grafu etnických skupin v Moldávii můžeme vidět, že v roce 2004 Moldavané tvořili necelých 76 % obyvatelstva. Následují je Ukrajinci s podílem 8,35 % a za nimi Rusové, kteří tvořili téměř 6 %. V našem druhém grafu o poměru Moldavanů, Ukrajinců a Rusů v Moldávii můžeme vidět, jak se mezi lety 1959 až 2004 tento stav vyvíjel. V roce 1959 V Moldávii podle sčítání žilo 1 886 566 Moldavanů, 420 820 Ukrajinců a 292 930 Rusů.¹⁴⁾ Od tohoto roku až do roku 1989 můžeme vidět, že počet všech těchto národností v Moldávii rostl. U Ukrajinců a Rusů to nebyl nijak významný nárůst, zatímco Moldavanů přibylo téměř o milion více. U sčítání v roce 2004 si můžeme všimnout poklesu. U Moldavanů nijak významného, zatímco u Ukrajinců a Rusů se pokles pohyboval mezi 150 - 200 tisíci. Od roku 2004 však tento pokles trvá a týká se i Moldavanů samotných. Jak již bylo zmíněno, kvůli tamnější ekonomii svoji zemi opouští denně několik Moldavanů. A společně s tím porodnost v Moldávii vychází 1,24 porodů na jednu ženu. Možná i proto v Moldávii denně umře více lidí, než se narodí a tím vychází populační růst v mínusu.

Jak již bylo zmíněno, Elisei bydlí v druhém největším městě Moldávie a to v Balti. Podle Elisei v Balti má víc než 50 % obyvatel jako rodný jazyk ruštinu. Zmínila se o Podněstří a o Gagauzsku, kde je ruština jako jeden z úředních jazyků. Další je rumunština, gagauzština a ukrajinština. Podle Elisei v Kišiněvě a i na vesnicích dochází k diskriminaci Rusů. Ve městě Balti a na jihu Moldávie k diskriminaci nedochází. Zmínila, že moldavský prezident Igor Dodon chce obnovit a zlepšit vztahy s Ruskem pro zlepšení moldavské ekonomiky, která byla vládou před 10 lety zničena. Rusové kteří žijí v Moldávii, mají Rusko rádi, protože podle nich Rusko Moldávii velmi pomáhá. Vadim Pistrinciuc v článku The third powers and the Republic of Moldova (Třetí mocnosti a Moldavská republika) ¹⁵⁾ popisuje orientaci zahraniční politiky Moldávie. Publikace pojednává o problematice politiky mezi západem a východem. Podle Vadima Pistrinciuce dost podstatná část energetických i diplomatických zdrojů se snaží posilovat vztahy s Ruskem a EU. Vláda v Kišiněvě se v poslední době snaží věnovat regionálním mocnostem od jihu na východ země. Článek sleduje vývoj přístupu Moldávie k ekonomické politice a dopady vývoje.

Elisei má Moldávii velmi ráda, ale zmínila se o jistých problémech mezi Moldavany. Někteří z nich by chtěli, aby se Moldávie a Rumunsko spojilo v jednu zemi, ale někteří z nich chtějí dobré vztahy se slovanskými zeměmi. Z tohoto důvodu se bohužel Moldavané dostávají do konfliktu mezi sebou. Zároveň se zmínila o válce mezi Moldávií a Podněstřím v roce 1992 a také o tom, že v moldavské vládě jsou rasisti. Přes všechny tyto okolnosti má Elisei svou zem a Moldavany velmi ráda a doufá, že Moldávie zůstane nezávislá.

Další pohled na to, jak vnímají Moldavané Ukrajince a Rusy nám poskytli Bea a Jan. Podle nich mezi nimi existuje velký rozdíl. Nelíbí se jim ruské obyvatelstvo Moldávie, kvůli jejich neochotě přizpůsobit se a mluvit rumunsky. A hlavně kvůli jejich masivní podpoře proruských politických stran v Moldávii. Ukrajince mají však rádi, protože jsou to jejich sousedi a jsou podle nich velmi přátelští. Proto je mají raději než Rusy. Obecně nemají žádný problém s národnostními menšinami v Moldávii, pokud se integrují. Zajímavý fakt, který jsme se od Jana a Bey dozvěděly je ten, že na Ukrajině jsou určité oblasti, kde se velmi používá rumunština. Tudíž lidé, kteří pochází z těchto oblastí jsou podle nich v Moldávii velice vítaní a mohou se jednoduše integrovat, protože hovoří úředním jazykem Moldávie. Článek Moldova Is the One Thing Russia and the West Agree On (Moldávie je jedna z věcí, na které se Rusko a západ dohodnou) ¹⁶⁾ popisuje politickou situaci, která poukazuje na monitorování státu Ruskem. Publikace popisuje problematiku moldavské politiky. Dysfunkci politiky nám potvrdily výpovědi respondentů, podle všeho politika státu nefunguje podle představ obyvatelstva celkově. Leonid Bershidsky popsal průběh voleb z roku 2019, popsal složitost rozdělování mandátů a celkovou akceptaci výsledků. Voleb se zúčastnily tři politické strany, a to proruská socialistická strana, proevropská unie ACUM a demokratická strana (strana oligarchická). Socialistická strana a strana proevropská prohlásily, že odmítají koalici s politikem Vladimirem Plahotniucem (Vladimir Plahotniuc je moldavský podnikatel a politik. V nedávné minulosti byl členem moldavského parlamentu. Vladimir podle zdrojů ovládal a manipuloval s moldavskou vládou). Na počátku června 2019 se socialistická strana spojila se stranou proevropskou a vytvořily koalici. Ale koalice byla dle Ústavního soudu prohlášena za neústavní, důvodem tohoto ustanovení byla spolupráce V. Plahotniuce s moldavským Ústavním soudem. I po rozsudku se strany rozhodly, že neodejdou, což zapříčinilo rozepře ve vedení státu. Rusko uznalo původní koalici.

Dalším faktorem rozpolcené politiky v Moldávii je vliv Ruska, které stále doufá, že se země opět dostane pod kontrolu Moskvy. Rusko se snaží udržovat vřelé vztahy s odděleným Podněstřím, kde je mnoho ruských obyvatel a jsou zde nasazené ruské vojenské síly. Dmitrij Kozak (ruský politik) je zodpovědný za vztahy s Moldávií i s politikem Plahotniucem, který Rusku slíbil, že Moldávii promění ve federaci. Snažil se zaručit loajalitu a záruku vřelých vztahů.

Vladislavovi rodiče jsou Moldavané, kteří se před jeho narozením přestěhovali do Podněstří, kde žili s Vladislavem 18 let a poté se všichni odstěhovali do Kišiněva. Všichni z nich mají i ruský pas a hned jak se otevřou hranice (kvůli momentální situaci s koronavirem), se chce Vladislav odstěhovat do Ruska. Vladislav má kromě Moldávie příbuzné i na Ukrajině a i v Rusku. Věří, že ať už se mezi těmito třemi zeměmi stane cokoliv, jejich vztahy to nikdy nezmění. Je to podle něj vše kvůli politikům a bohužel to není pouze malá skupina lidí, kteří se k těmto politikům naklání. Podle Vladislava jsou tradiční Moldavané velmi tvrdě pracující lidé. Zároveň ale říká, že se moc nezapojují a nezajímají se o vědu. Připisuje to tomu, že se za posledních deset let v Moldávii nikdo významně neproslavil. Podle Vladislava je téma naší seminární práce velmi zajímavé. Nakonec rozhovoru nám sdělil zajímavý fakt, že v Podněstří má každý několik pasů. Vladislav osobně má tři, a to ruský, moldavský a podněsterský. Někteří mají pasů i více, třeba čtyři nebo pět. Ve studii Problematika moldavsko-ukrajinské hranice v kontextu ruské zahraniční politiky¹⁷⁾ se Daniel Jakubek a Barbara Baarová zabývají analýzou moldavsko-ukrajinské pohraniční oblasti v historickém kontextu. Vzhledem k častým změnám hraniční linie se zejména v pohraničních oblastech měnila etnická struktura obyvatelstva. Zmiňují, že spory vznikaly téměř o celou oblast. Tyto spory jsou příčinou problémů mezi Moldávií a Ukrajinou, a mají také dopad na politické a hospodářské postavení Evropské unie v této oblasti. Dále zmiňují, že Podněstří značně ovlivňuje nejen moldavsko-ukrajinské pohraničí, ale rovněž geopolitiku celého regionu. Nově včleněné podněsterské území respektovalo do jisté míry etnickou strukturu obyvatelstva v prostoru, ale míra koncentrace nemoldavské populace ve velkých městech zvýšila její celkový podíl v rámci Moldávie.

Anton se narodil v Moldávii, ale od svých 7 let bydlí v České republice. Anton do jisté míry nahradil původní respondentku Marii, svou babičku. Rozhovor s Antonem je souhrnem jeho vlastních názorů a zprostředkovaných názorů jeho babičky a jeho rodiny. Z rozhovoru s Antonem vyplynulo, že Moldavané berou Ukrajince jako Ukrajince a Rusy jako Rusy. Neberou je jako Moldavany. „Nebereme je jako jedny z nás.“

Podle Antona a jeho rodiny Moldavané předsudky vůči těmto minoritám určitě mají. Ukrajinci jsou pro ně alkoholici, zloději a lháři. Také jsou velmi agresivní a jsou schopni domácího násilí na ženách. Na rozdíl od Moldavanů, kteří své ženy respektují. Nicméně Antonova babička má mnoho přítelkyň ukrajinského původu, které jsou velmi upřímné a laskavé.

Rusové jsou arogantní, a to především ženy. Zároveň jsou tyto ženy ale velmi pracovité, a většina z nich se živí v Kišiněvě prodejem na trhu. „Hodně Moldavanů si myslí, že Rusové mají pocit, že ovládají Moldávii a tak si můžou vůči Moldavanům dovolit hodně věcí“. Když byl Anton naposledy v Kišiněvě, navštívil různé obchody, ve kterých při placení mluvil moldavsky (rumunsky). Byl velmi překvapen, když mu prodavačka nerozuměla a chtěla po něm, aby jí to vysvětlil rusky. V Kišiněvě se mluví většinou rusky, což je způsobené zejména tím, že většina obyvatel je ruského nebo ukrajinského původu, zatímco Moldavané žijí spíš na venkově. To je zároveň odpovědí na otázku, kde se Moldavané s Ukrajinci a Rusy nejvíce setkávají. S Ukrajinci se můžete setkat také u hranic s Ukrajinou a v Podněstří, kde zároveň žije i hodně Rusů. Anton osobně má spoustu kamarádů ukrajinského i ruského původu, a nepotvrdily se mu tyto předsudky, které Moldavané obvykle mají.

Naše respondentka Anastazie, která má ukrajinské a ruské kořeny nám při položení této otázky řekla, že se v Moldávii cítí pohodlně a bere se jako Moldavanka. Nikdy jí fakt, že její rodina pochází z Ukrajiny a Ruska v Moldávii neomezoval. Anastazie nikdy nebyla vystavena diskriminaci. Avšak jednou se na ulici zeptala kolemjdoucího na otázku rusky a byla upozorněna, že nemá mluvit rusky ale rumunsky. Cítila se, jako kdyby s ní kolemjdoucí opovrhoval. Popsala tuto situaci jako neuctivou, vzhledem k tomu že rumunsky hovoří, pouze v tu chvíli se rozhodla zeptat se rusky. Stojí si za tím, že na používání ruštiny v Moldávii není nic špatného. Podle Anastazie hovoří mnoho lidí v Moldávii rusky a nezaslouží si za to být souzeni.

Při otázce, co si Anastazie myslí o Ukrajině a Rusku nám odpověděla, že tyto země respektuje, stejně jako ostatní země na světě. Moldávie s Ukrajinou a Ruskem sdílí některé kulturní zvyky a historickou minulost. Je ráda, že částečně patří k těmto zemím, tedy že má jejich kořeny.

Anastazie miluje Moldávii. Miluje tuto zemi, ale nemá ráda místní vládu. Označuje ji jako zkorumpovanou, a že je těžké se sní vypořádat. Moldavská vláda je jeden z důvodu, proč většina lidí odjíždí pracovat do zahraničí, kde mohou být finančně zajištěni. V Moldávii je průměrná mzda podle světových standardů nízká. Nicméně i přesto je Moldávie krásná země, a když se vrátíte ze zahraničí finančně zajištěni, můžete zde spokojeně žít. Moldavští lidé jsou laskaví, pohostinní, přátelští a otevření. Jsou velmi vstřícní a empatičtí. Přestože má Anastazie ruské a ukrajinské kořeny, cítí se jako hrdá Moldavanka.

V naší seminární práci jsme se zabývaly ukrajinskou a ruskou minoritou v Moldávii. Hlavní dva pohledy, na které jsme se zaměřily byly, jak se Ukrajinci a Rusové v Moldávii jakožto menšina cítí a především na to, jak Moldavané tyto minority vnímají. Chtěly jsme zjistit, jestli mezi sebou mají přátelské vztahy či nikoliv, jestli se Ukrajinci a Rusové cítí znevýhodněni oproti Moldavanům, a jestli vůči nim Moldavané mají nějaké předsudky.

Bylo pro nás těžké sehnat respondenty,​ kteří by spadali do výše uvedených minorit. Zjistily jsme, že především Ukrajinci a Moldavané jsou často více bližší, než si myslí. Od spousty našich moldavských respondentů jsme se totiž dozvěděly,​ že mají v krvi taktéž ruský a ukrajinský původ, nebo že mají příbuzné v těchto zemích. Naše respondentka Anastazie, kterou jsme zařadily mezi ukrajinskou a ruskou minoritu v Moldávii, se považuje za hrdou Moldavanku. ​

Vztahy mezi Moldavany a Ukrajinci a Rusy jsou velmi rozporuplné. Na jednu stranu se většina našich respondentů shoduje na tom, že moc nemusí Rusy, protože si myslí, že jim Moldávie patří a nechtějí se přizpůsobit. Nejvíce Moldavanům vadí asi to, že odmítají hovořit moldavsky (rumunsky) a všude upřednostňují ruštinu. Rusové a především jejich ženy jsou podle nich velmi arogantní. Na druhou stranu ale uznávají, že jsou pracovité. Pokud by Rusové byli ochotni se více integrovat a používat jejich jazyk, asi by s nimi samotní Moldavané takový problém neměli. ​

Zajímavější je však pohled Moldavanů na Ukrajince. Moldavané mají Ukrajince celkem rádi, rozhodně raději než Rusy. Jsou to přeci jen jejich sousedé a velmi často i blízcí přátelé. Moldavané a Ukrajinci spolu velmi často zakládají rodiny. Proto nás velmi překvapilo,​ když jsme zjistily, že Moldavané mají k Ukrajincům zároveň předsudky. Ukrajinci jsou pro Moldavany alkoholici, zloději a lháři. Říká se o nich, že jsou schopni násilí na ženách. Z našeho výzkumu jsme ovšem usoudily, že toto jsou pouze obecné předsudky, protože naši respondenti mají spoustu především ukrajinských přátel a tyto předsudky se jim nikdy nepotvrdily. Moldavané Ukrajince ani Rusy neberou jako jedny z nich. Mohou žít v Moldávii klidně několik let, ale vždy to pro ně budou pouze přátelé z Ukrajiny či Ruska.

Jak se tyto minority v Moldávii cítí? Fakt, že Moldavanům vadí, že především Rusové nejsou ochotni hovořit úředním jazykem Moldávie jim přijde absurdní. Moldavsky (rumunsky) samozřejmě většina z nich umí, ale nepřijde jim nic špatného na používání ruštiny. Myslí si, že si za to rozhodně nezaslouží být souzeni. O Moldavanech si myslí, že jsou velmi pracovití, vstřícní,​ přátelští a pohostinní. S touto charakteristikou Moldavanů souhlasíme. Už jen z jejich ochoty při rozhovorech a zároveň z vlastní zkušenosti při návštěvě Moldávie. ​

Na jedné věci se však Moldavané a Ukrajinci a Rusové žijící v Moldávii shodnou. Moldavská vláda je podle nich zkorumpovaná a nesouhlasí s ní. Může to být i jeden z důvodů, proč Moldavané nemají moc rádi Rusy. Moldavská vláda je totiž velmi ovlivněna proruskými politickými stranami.

KOKAISL, Petr Etnické minority v Evropě. Praha: Provozně ekonomická fakulta ČZU, Katedra psychologie, 2014, 438 s.

BERSHIDSKY, Leonid, Moldova Is the One Thing Russia and the West Agree On [online]. The Moscow Times INDEPENDENT NEWS FROM RUSSIA, 2019. Dostupné z: https://www.themoscowtimes.com/2019/06/12/moldova-is-the-one-thing-russia-and-the-west-agree-on-a65970

CROWTHER, William, The Politics of Ethno-National Mobilization: Nationalism and Reform in Soviet Moldavia [online]. Wiley on behalf of The Editors and Board of Trustees of the Russian Review, Vol. 50, No. 2, 1991, pp. 183-202, DOI: 10.2307/131158. Získáno přes databázi JSTOR. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/131158?origin=crossref&seq=1

Hemispheres: Understanding Migration, Curriculum Resources for the Classroom [online], in the College of Liberal Artsat the University of Texas at Austin, publication date: september 2007, Emigration from Moldova, str. 113. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20110514225142/http://www.outreachworld.org/Files/u_texas/Decision-Activity_Russia.pdf

JAKUBEK, Daniel a BAAROVÁ Barbara, Problematika moldavsko-ukrajinské hranice v kontextu ruské zahraniční politiky [online]. Acta geographica universitatis comeniana, Vol. 62, 2018, No. 1, pp. 25-44. Dostupné z: http://actageographica.sk/stiahnutie/62_1_02_Jakubek_a_Baarova.pdf

Manuál pro pedagogy, Moldavsko. Dostupné z: http://www.geoinformatics.upol.cz/app/rozvoj/download/moldavsko.pdf

PISTRINCIUC, Vadim, The third powers and the Republic of Moldova, European Union Institute for Security Studies (EUISS), 2018, str. 77-84. Získáno přes databázi JSTOR. Dostupné z: https://www-jstor-org.infozdroje.czu.cz/stable/resrep17442.12

Statistica Moldovei: Populaţia la recensămintele din anii 1959, 1970, 1979, 1989 şi 2004, pe sexe şi medii, în profil teritorial https://statistica.gov.md [online]. Dostupné z: https://statistica.gov.md/pageview.php?l=ro&idc=295&id=2234

• Obrázek č. 1 Mapa Moldávie. Dostupný na WWW: https://korthar2015z.blogspot.com/2017/04/mapa-moldavie.html
• Obrázek č. 2 Etnická mapa. Dostupný na WWW: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f1/Harta_etnica_a_Republicii_Moldova_-_2004.jpg
• Obrázek č. 3 Graf etnických skupin v Moldávii v roce 2004
• Obrázek č. 4 Graf poměru Moldavanů, Ukrajinců a Rusů v Moldávii v letech 1959 - 2004



Počet shlédnutí: 102