V čem se baptisté liší od katolíků v rámci ČR?

Matouš Kapek, Jakub Jelínek, Jan Šorm, Pavel Tojšl, Denis Maizner

V čem se baptisté liší od katolíků v rámci ČR? [online] Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2012. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/baptiste2012

Existuje mnoho křesťanských církví, a protože se křesťané rozdělili na katolíky, evangelíky, baptisty, svědky Jehovovy, pravoslavné, adventisty, starokatolíky, české bratry, metodisty a mnoho dalších, může to být pro většinu lidí matoucí. Mnozí totiž nechápou, proč existuje takové množství různých denominací, když se všichni hlásí ke stejnému Bohu a k Ježíši Kristu. V těchto společenstvích a jejich učení se nelze snadno zorientovat, a proto je zapotřebí vymezit rozdíly, které mezi nimi panují. V této práci se zaměřujeme pouze na baptisty, které porovnáme s katolíky.

Čtenář bude seznámen s baptisty a jejich naukou. Dále rozebereme jednotlivé rozdíly mezi baptisty a katolíky a v závěru je shrneme. Cílem práce je tedy stručně nastínit a přiblížit baptisty čtenáři (zejména kvůli malému povědomí o tom, kdo baptisté jsou) a zodpovědět naši výzkumnou otázku: „V čem se baptisté liší od katolíků v rámci ČR?“

Pro tento výzkum jsme zvolili jak kvantitativní, tak kvalitativní metodu. Kvantitativní metoda byla použita při studiu oficiálních dokumentů, kvalitativní při polostandardizovaném rozhovoru a zúčastněném pozorování.

Studium literárních zdrojů nesloužilo jen k získání základního přehledu o baptistech, ale i k vytvoření otázek pro rozhovor. Pro sběr primárních dat jsme vybrali polostandardizovaný rozhovor. Tato technika předpokládá, že část otázek je připravena předem a část vzniká v průběhu rozhovoru; to umožňuje získat obsáhlejší a hlubší pohled na daný problém.

Pro vyšší validitu (přesnost) a reliabilitu (spolehlivost) informací bylo dotazováno více členů baptistické církve. Výzkum byl zahájen osobním interview s Jáchymem Gondášem, který žije v Čechách, vystudoval zde teologii, je mu 35 let a působí jako kazatel sboru Na Topolce. Pro lepší pochopení tématu nám byla doporučena kniha „Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku“, jež se stala velmi užitečným zdrojem, z něhož bylo ve výzkumu čerpáno.

Druhým respondentem, kterého jsme navštívili, byl Zach Harrod. Pochází z Chicaga. Je křesťan; v dětství byl díky rodičům luterán (byl pokřtěn jako miminko), avšak v dospělosti přešel k baptismu a byl znovu pokřtěn. Je mu 30 let a v České republice žije již 10 let. Pracuje jako učitel angličtiny na UK FTVS a také jako trenér amerického fotbalu. Rozhovor s ním se konal 19. 3. 2012 v sídle Bratrské jednoty baptistů v Praze 4, Na Topolce 14.

Dalším respondentem se stal Alexandr Flek. Je čtyřicetiletý, pochází z Hradce Králové. V současnosti pracuje v Biblionu a překládá knihy z angličtiny do češtiny. Díky němu jsme se zúčastnili bohoslužby Pražského evangelického společenství TaCesta, jehož je členem. Zde byla použita kvalitativní metoda zúčastněného pozorování.

Čtvrtým respondentem byla třicetiosmiletá paní Lydie Kucová, která žije taktéž v České republice. Je teoložka a akademická pracovnice Mezinárodního baptistického teologického semináře (International Baptist Theological Seminary), kde působí v institutu pro biblická studia (Institute for Biblical Studies).

Navštívili jsme také Jana Jackaniče, taktéž v České republice žijícího baptistu. Pracuje v Bratrské jednotě baptistů, kde se rozhovor konal.

Posledním respondentem, se kterým jsme se setkali, byl padesátiletý americký baptista George Swain. Pochází z Ohia ve Spojených státech amerických, avšak již přes deset let bydlí se svou manželkou v České republice. Je zastáncem baptistické společnosti Southern Baptist Convention.

Všichni respondenti byli velmi ochotní zodpovídat naše dotazy, které byly v rámci rozhovorů zaznamenávány v elektronické podobě na záznamové médium.

Existuje celá řada literatury týkající se křesťanství, ale jen málo publikací, které se blíže věnují baptistům a katolíkům. Jedna z mála knih, kde se čtenář může o baptistech dozvědět více, se jmenuje „Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku“. Autoři píší, že baptisté jsou představiteli jednoho z proudů poreformačního křesťanství. Jejich pojmenování je odvozeno od řeckého slova „baptisma“, které znamená ponoření. V novozákonním pojmosloví pak zpravidla označuje rituál křtu; baptisté neuznávají křest nemluvňat, ale křtí pouze dospělé, kteří si tuto víru vědomě zvolili. Křest je podle autorů chápán jako nejviditelnější rozpoznávací znak baptismu a je zakotven v (sebe)pochopení církve jako společenství věřících, kteří se vědomě a svobodně rozhodli (spolu)následovat Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána pánů. ⁵⁹⁾

Dále autoři uvádějí, že pojem „církev“ baptisté ve světle novozákonního svědectví důsledně vyhrazují pro místní společenství věřících (sbory) a dále pro „svatou církev obecnou“. Baptisté zastávají myšlenku nezávislosti církevních společenství ve vztahu ke státní moci (princip odluky církve od státu) a svobodný postoj vůči nadsborovým církevním strukturám (kongregacionalismus). Autoři vysvětlují, že baptisté jsou zastánci svobodného členství v církvi založeného na osobním a dobrovolném rozhodnutí víry. ⁶⁰⁾

Tématem baptistů se zatím mnoho autorů nezabývalo; jako další příklad lze uvést Ľubomíra Stančeka, který ve své knize popisuje baptisty jako křesťany, kteří na základě svědectví Bible a působení Ducha svatého přijali do svého srdce Ježíše Krista, upřímně v něj věří, vyznávají ho jako osobního Spasitele a Pána a svěřili mu vládu nad svými životy. Dále vyznávají, že všichni lidé jsou si před Bohem rovni, a proto — jak Stanček vysvětluje — nemají církevní hierarchii a nedělají zásadní rozdíl mezi kazateli (duchovními) a laiky. K Bohu má každý křesťan i každý člověk svobodný přístup a jediným prostředníkem mezi ním a Bohem je Ježíš Kristus. Zpravidla jednou za měsíc si připomínají památku Večeře Páně: všichni společně přijímají chléb a víno, které Ježíš jedl a pil se svými učedníky v noci před ukřižováním, a žádal, aby tak činili na jeho památku. ⁶¹⁾ Autor dále uvádí, že baptisté z Božího slova (Bible) přijímají svědectví o tom, že Bůh slibuje záchranu těm, kteří uvěří v Ježíše Krista jako Božího Syna, vyznají své hříchy, odvrátí se od nich a na základě osobního, svobodného a vědomého vyznání víry se nechají pokřtít. Podle autora jsou všichni věřící povoláni k tomu, aby sloužili Kristu v jeho církvi i na světě. Baptisté věří, že Kristus povolává některé ke službě duchovního vůdcovství se zodpovědností za kázání (zvěstování), vyučování a pastýřskou péči. Ve všeobecnosti se uplatňuje princip dvojího úřadu — kazatelský a diakonický (služba potřebným). Místní sbor vybírá ze svých členů osoby určené ke správě hmotných potřeb, sociální starostlivosti a pastýřské odpovědnosti a spolu s kazatelem slouží v duchovní správě sboru. Sborové shromáždění, scházející se na pravidelných zasedáních, pak jejich službu prověřuje. ⁶²⁾

Kromě diakonie baptisté vyznávají, že každý křesťan má být misionářem. Křesťan je povolán Kristem, aby svědčil druhým o své víře a aktivně se podílel na šíření Kristova evangelia po celém světě. Baptisté chápou misii jako evangelizaci spojenou se sociální pomocí. Boží lásku k lidem vyjadřují zájmem o jejich potřeby, a proto přijímají jakoukoli službu orientovanou na spravedlnost, sociální starostlivost, smíření, vzdělávání a pokoj ve světě. ⁶³⁾

Stanček se také zmiňuje, že baptisté po celou svou historii vyzývali světskou vrchnost k zachovávání svobody svědomí, včetně svobody náboženského přesvědčení a shromažďování. Zároveň povzbuzují k duchovní svobodě ve svých sborech, které jsou zcela samostatné a otevřené názorům jiných sborů. Základní duchovní jednotu nevidí v uniformitě vnějších projevů života víry, ale v závazné poslušnosti vůči Ježíši Kristu. Radikálně pojatá víra v Kristovo panství ve světě a důraz na náboženskou svobodu vedly už v reformačních časech baptisty k postoji, že stát by neměl mít moc zákonně rozhodovat o náboženských otázkách ani se podílet na správě sboru. Baptisté jsou pro rovnost všech náboženských společenství i všech občanů ve státě. Projevují smysl pro odpovědnost vůči státu a většina sborů povzbuzuje své členy k aktivní či zprostředkované účasti na občanských a společenských aktivitách. Církev má podle nich povinnost vyslovovat prorockým hlasem kritiku vůči státu, kdykoli rozpozná, že jedná v rozporu se základními lidskými právy. ⁶⁴⁾

O katolících a jejich víře se můžeme dozvědět od Jana Kabeláče z knihy „Základy křesťanské víry“. Z této publikace plyne, že katolíci uznávají jednoho Boha, jenž je ve třech osobách: Otec, Syn a Duch Svatý. Dále se autor zmiňuje, že v různých náboženských příručkách lze najít výčet Božích vlastností, například: Bůh je věčný, všudypřítomný, vševědoucí, všemohoucí, nejvýš svatý, nejvýš spravedlivý. Žádná z těchto vlastností však podle Kabeláče nemůže plně postihnout Boží skutečnost; jde pouze o lidský pokus, jak si Boha přiblížit, protože Bůh dalece přesahuje lidské chápání. Podle něj lze Boha nejlépe vyjádřit termíny: „Bůh je čisté bytí, Bůh je láska.“ Poznání Boha podle autora nastává v modlitbě. Katolíci vnímají Boha jako přítomného, skutečně existujícího, a jsou přesvědčeni, že Bůh vstoupil do lidských dějin — tuto skutečnost nazývají Božím zjevením. Svědectvím o Božím zjevení je Písmo svaté neboli Bible. Dělí se na Starý zákon a Nový zákon. Starý zákon obsahuje Boží zjevení před Ježíšem Kristem (46 knih: 21 dějepisných, 7 naučných, 17 + 1 prorocká). Nový zákon obsahuje Boží zjevení skrze Ježíše Krista a jeho žáky (27 knih: 4 evangelia, Skutky apoštolů, 21 listů a Zjevení sv. Jana). Jádrem Nového zákona jsou evangelia — zprávy o životě, učení a působení Ježíše z Nazareta. ⁶⁵⁾

Podle Kabeláče je mnoho lidí, kteří věří v Ježíše Krista, ale nevěří v církev; tu považují za zbytečnou organizaci. Základy církve položil Kristus, když si z okruhu učedníků vybral dvanáct mužů, které nazval apoštoly. Pro nástupce apoštolů se ujal název „biskupové“, pro nižší duchovní „kněží“ a „jáhnové“. V čele celé církve stojí dnes (stejně jako v dějinách církve) papež, nástupce apoštola Petra. Autor dále uvádí, že by byl omyl myslet si, že do církve patří jen kněží a biskupové s papežem: společenství církve tvoří všichni pokřtění věřící. V širším smyslu se ke Kristově církvi počítají i ti, kdo se snaží být dobrými a spravedlivými lidmi a řídí se svědomím, i kdyby se sami pokládali za nevěřící — tzv. „anonymní křesťané“. ⁶⁶⁾

Uvedení do křesťanského života se děje křtem. Křest se uděluje omytím vodou a slovy: „Já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.“ Křest podle katolíků působí jako očištění (od dědičné viny a veškerého dřívějšího hříchu), jako nový život (voda je symbolem života, křest tedy dává nový život; pokřtěný se stává Božím dítětem) a zároveň spojuje jednotlivce s Bohem i se všemi, kteří se otevřeli Kristu. Skrze křest jsme se stali „jedním tělem“. Křest tedy znamená začlenění do církve. Kdo byl pokřtěn, je pokřtěn jednou provždy a v katolické praxi se křest neopakuje. Křest je podle autora nutný ke spáse pro všechny, kteří došli k poznání evangelia; bez křtu neexistuje spojení s Kristem a bez spojení s Kristem není přístup k nebeskému Otci. Zachráněn však může být i ten, kdo o závaznosti křtu neví, avšak žije čestně podle svého svědomí (tzv. „křest života“). Dnes je téměř obecnou praxí církve křest malých dětí. Křtí-li se dospělý, musí mu předcházet víra a rozhodnutí pro křesťanský život. Ani křest dětí se však neuděluje nezávisle na víře: zárukou křesťanské výchovy je víra rodičů a kmotrů. Kde nejsou předpoklady pro křesťanskou výchovu, nemá být křest udělen. Křestní kmotři přijímají závazek, že budou spolu s rodiči uskutečňovat pozdější křesťanskou výchovu pokřtěného; proto se nepočítá s kmotrovstvím nekatolických křesťanů, nevěřících a nábožensky lhostejných. ⁶⁷⁾

Baptisté patří mezi křesťanské církve. Název „baptisté“ pochází z řeckého slova baptistés, „křtitel“. Už z překladu je patrné, že křest je pro ně velmi důležitý. Původ mají v novokřtěncích reformační doby (tzv. anabaptisté), kteří z pevniny uprchli do Anglie. Anabaptisté praktikovali křest pouze na základě vědomého obrácení a víry. Proto neuznávali křest nemluvňat; křtili dospělé a ty, kdo byli pokřtěni jako nemluvňata, překřtívali. V roce 1689 se díky zákonu toleranční svobody nejvíce rozšířili do Severní Ameriky a rostli i na svých misijních stanicích v Africe, Východní Indii, Číně, Dánsku, Francii, Rusku a Německu. ⁶⁸⁾

Počátky působení baptistů na území dnešní České republiky spadají do poloviny 19. století. Tehdy byla započata misijní práce především mezi německy mluvícím obyvatelstvem. Německý kazatel Magnus Knappe, který od roku 1858 dojížděl do Broumova, zde vedl kázání a roku 1867 provedl první křest věřících. ⁶⁹⁾ První samostatný český baptistický sbor byl založen v roce 1885 v Hleďsebi u Veltrus. Od té doby se práce rozšiřovala, takže v roce 1919 bylo v Československu ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického (duchovním otcem byl Petr Chelčický). Zahrnovala celkem 25 sborů. ⁷⁰⁾ Od roku 1949 byl název pozměněn na „Bratrskou jednotu baptistů“. ⁷¹⁾ Ta až do konce roku 1993 zahrnovala všechny baptistické sbory na území Československa. K 1. 1. 1994 došlo v důsledku nového státoprávního uspořádání k rozdělení Bratrské jednoty baptistů na dvě organizačně samostatné jednoty — v České republice a na Slovensku. ⁷²⁾ Od založení prvního sboru se počet baptistů zvýšil na přibližně 3 000 členů ve 40 sborech na území Čech a Moravy. V Praze je celkem 7 baptistických sborů plus několik nezávislých.

Baptisté jsou součástí církve Ježíše Krista. Nejvyšší autoritou je pro ně Ježíš Kristus. Dále věří v autoritu Písma svatého, neboť je odvozena a založena na Kristu. Tím, že se člověk ocitá v přímém spojení s Kristem, nabývá práva osobně si vykládat Písmo (podle daru Ducha). V tom spatřují baptisté základ své etiky i svobody. ⁷³⁾

Katolíci jsou dnes nejrozšířenější skupinou v křesťanství. Od počátků křesťanství až do dnešní doby hrála katolická církev důležitou roli v životě a rozvoji českých zemí. Postavení církve v České republice hraje významnou roli v definování vztahů mezi církví, státem a společností. ⁷⁴⁾ Katolíky (stejně jako baptisty) řadíme mezi křesťanské církve. Název pochází z řečtiny, ze slova katholikos, což vyjadřuje „obecný“ či „univerzální“. ⁷⁵⁾ Katolíci tvoří největší křesťanskou skupinu a za nejvyšší autoritu uznávají římského papeže. Obě skupiny (baptisté i katolíci) kladou důraz na Bibli jako základ víry. Pozn.: V katolické teologii stojí vedle Písma také Tradice a Učitelský úřad církve. ⁷⁶⁾ Písmo svaté Starého a Nového zákona je pro ně Božím slovem. Obě skupiny též vyznávají víru v jednoho Boha — Otce, Syna a Ducha svatého. Ačkoli obě probírané skupiny mají mnoho společného, existují mezi nimi i značné rozdíly.

Český statistický úřad zkoumá náboženské vyznání obyvatelstva jednou za deset let při sčítání lidu, domů a bytů. Poslední sčítání zde uvádíme z roku 2001, neboť náboženské vyznání není ukazatel, který by podléhal prudkým výkyvům. ⁷⁷⁾ V roce 2001 se v České republice k náboženskému vyznání přihlásilo celkem 3,3 milionu lidí. Z přiloženého grafu lze vyčíst, že věřící tvoří 32,1 %, tedy téměř třetinu obyvatel. Z tohoto počtu se nejvíce osob přihlásilo ke katolické církvi, ⁷⁸⁾ a to zhruba 1,1 milionu věřících. <sup>79)

80)</sup> Graf zachycující složení obyvatelstva ČR z hlediska vyznání v roce 2001 Na rozdíl od katolíků byl (podle ČSÚ) počet baptistů v České republice v roce 2001 pouze 3 622. ⁸¹⁾ V tomto porovnání, jak je vidět i na následujícím grafu, jsou baptisté vůči katolíkům v zjevné menšině.

Graf porovnávající počet baptistů s počtem katolíků v rámci ČR za rok 2001 (Zdroj: vlastní zpracování)

S počtem věřících roste úměrně i počet kostelů a — jelikož, jak už bylo řečeno, je katolíků mnohonásobně více — odráží se to i na počtu jejich budov. V ČR je celkem 1 242 kostelů. ⁸²⁾ Z toho je asi 617 katolických. ⁸³⁾ Českých baptistických kostelů je podstatně méně, řádově desítky. Je to dáno nejen nižším počtem věřících, ale také tím, že tuzemští baptisté nemají tendenci se plošně rozšiřovat: chtějí mít sice ve sborech hodně lidí, avšak zpravidla se soustřeďují na jedno místo, kde setrvávají. Podle George Swaina by baptisté měli začít osídlovat i okolní sbory ve městě a rozšířit tak povědomí místních o tomto společenství. ⁸⁴⁾ Mnoho lidí totiž přesně neví, kdo baptisté jsou a o jakou církev se jedná. Proto se v následující kapitole zaměříme na pojem „církev“ a jeho chápání.

Slovo církev pochází z řečtiny a znamená „shromáždění“. V širším smyslu označuje jakoukoli náboženskou organizovanou společnost, která spojuje stoupence určitého náboženství na základě společné víry a kultu. ⁸⁵⁾ V užším smyslu lze slovo církev chápat jako společnost pouze křesťanských věřících. Některá křesťanská společenství chápou církev jako univerzální společenství, které je po celém světě a tvoří jednotu. Církve v tomto ohledu centrálně určují, co církev je a není (mají vlastní definice, např. katolickou nebo protestantskou) a zároveň na ně jsou kladeny určité požadavky. ^{86) 87)} U baptistů se však setkáváme s odlišným chápáním: církev vnímají jako svobodné sdružení tvořené sbory a každý sbor chápou jako samostatnou církev. ⁸⁸⁾ Baptisté nemají žádné ústředí ani mezinárodní vedení, a proto na sbory není vyvíjen žádný nadřízený tlak; neexistují páky, které by „shora“ určovaly, co mají sbory dělat, jak mají vypadat či myslet. Každý sbor se rozhoduje sám — je nezávislý. ^{89) 90)} To se odráží i v jejich „hierarchii“.

Hierarchie představuje systém vzestupně uspořádaných pozic členů podle jejich funkce. Organizace katolické církve se vyznačuje hierarchickým centralismem monarchického charakteru. Hlavou katolické církve je římský papež sídlící ve Vatikánu. ⁹¹⁾ Pod ním se nacházejí biskupové, (arci)jáhni, kněží apod. <sup>92)

93)</sup> Obrázek zobrazující hierarchii katolické církve Baptistická církev na rozdíl od katolíků neuznává církevní hierarchii, ale uznává kongregační zřízení. To znamená, že každý sbor je samostatný (ne však izolovaný) a jednotlivé sbory jsou sdruženy do jednot (u nás Bratrská jednota baptistů), do kontinentálních sdružení (Evropská baptistická federace) i do Světového svazu baptistů. Tyto instituce napomáhají informovanosti a spolupráci, nemají však charakter nadřízených orgánů. Baptisté nemají hlavu církve a tudíž neuznávají papeže. Jak už bylo zmíněno, církev je z pohledu baptistů tvořena jednotlivými, zcela nezávislými sbory. Nyní se zaměřme na některé aspekty života sboru.

Život a služba sboru jsou rozmanité a neomezují se jen na nedělní společná shromáždění. Sborový dům je prostorem, kde se lidé i během týdne scházejí k modlitbám, hlubšímu studiu Bible a dalším společným aktivitám. Členy baptistického sboru se mohou stát jen ti, kteří pod vlivem Božího slova a působení Ducha svatého uvěří v Ježíše Krista jako svého Spasitele, prožijí znovuzrození z Ducha svatého a vyznají svou víru pokřtěním před sborovým shromážděním. Věřící tak osobně vyznává, že se stává účastníkem Kristovy smrti, povstává k novému životu v Kristu, jemuž se podřizuje jako Pánu, a vyjadřuje naději ve vzkříšení.

Uvedení do života sboru začíná křtem. Baptisté na rozdíl od katolíků zásadně odmítají křest dětí. Jednou z hlavních myšlenek je křest až ve chvíli, kdy je věřící schopen osobně a vědomě vyznat svou víru. Zároveň nikoho k víře nenutí, protože rozhodnutí musí učinit každý naprosto dobrovolně. Zajímavostí je, že pokud byl křesťan pokřtěn jako malé dítě, je u baptistů znovu pokřtěn až v dospělosti — poté, co sám svobodně vyznal křesťanskou víru. Takoví lidé se označují jako anabaptisté, čili novokřtěnci. Baptisté vždy ponořují do vody celého člověka, ⁹⁴⁾ kdežto v katolických kostelech se při křtu voda na člověka pouze lijí či kape. Katolíci věří, že křest je potřebný ke smazání prvotního hříchu, a proto je běžná praxe i křtu malých dětí. ^{95) 96)} Praxe křtění dětí, které nemohou samostatně rozhodnout, bývá z různých důvodů kritizována. Jedním z nich je, že se dítě křtem stává bez vědomého souhlasu členem církve. Někteří křesťané (mezi nimi i Zach Harrod) upozorňují, že sám Ježíš byl pokřtěn až ve 30 letech, proto křtění dětí odmítají nejen baptisté, ale také některé jiné křesťanské skupiny, např. amišové, mennonité či další. (Pozn.: Mormoni ani Svědci Jehovovi nejsou tradičně řazeni mezi křesťanské církve.) <sup>97) 98)

99)</sup> Katolický křest dítěte

¹⁰⁰⁾ Baptistický křest dospělého

Vstoupením do sboru na sebe věřící bere závazek žít podle nároků Božího slova, které promlouvá do osobního i církevního života. Každý člen baptistického sboru se tak automaticky stává součástí misijního hnutí, neboť myšlení baptistů je orientováno na misie a šíření evangelia. Každý baptista je tedy i misionářem. Misie znamená šíření radostné zvěsti — evangelia o Boží lásce, odpuštění hříchů a věčném životě díky oběti Pána Ježíše Krista. Zahrnuje také ochranu slabých a bezmocných, pomoc v nouzi a šíření pokoje. Sociální pomoc i evangelizace jsou nedílnou součástí misie. Baptisté tímto způsobem vyjadřují, že v Ježíši Kristu může každý nalézt plný život. ¹⁰¹⁾ Je však nutné zdůraznit, že baptisté nikoho k víře nenutí. I to je rozdíl oproti vnímání některých jiných křesťanských tradic: baptisté kladou důraz na svobodu svědomí a náboženskou svobodu. Každý člověk má podle nich právo věřit v co chce — a nikdo mu to nemá přikazovat.

Kromě plnění misie má každý člen právo zasahovat do sborových záležitostí a podílet se na vedení sboru. Všichni členové mají stejná práva, proto je kladen důraz na rovnost — nikdo nad nikým nepanuje. ¹⁰²⁾ Všechna zásadní rozhodnutí týkající se sborového života se přijímají na základě všeobecného souhlasu, formou demokratického hlasování. S vedením sboru souvisí i jeho financování. Na území ČR působí celkem 19 církví a náboženských společností. Církve, stejně jako jiné organizace, potřebují ke své činnosti majetek a finanční prostředky. V ekonomickém systému ČR patří církve mezi neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné. Způsoby financování lze zjednodušeně rozlišit na tři: a) financování státem b) financování členy c) systém církevních příspěvků a církevní daně ¹⁰³⁾ Církevní příspěvky v České republice nebývají štědré, a tak některé církve počítají s příjmem peněz od státu (např. katolíci) a jiné mají vlastní způsob samofinancování (např. baptisté). ¹⁰⁴⁾ K baptistické tradici, již většina sborů v ČR dodržuje, patří naprostá odluka církve od státu (samozřejmě existují i výjimky). Baptisté věří, že spojení církve a státní moci bylo v dějinách vždy ke škodě. Odluka znamená, že sbory odmítají od státu přijímat jakékoli finanční dotace (na vedení církve, platy duchovních apod.). Přestože na ně jako registrovaná církev mají nárok, považují to za rozporné se svým přesvědčením a praktikují samofinancování. Takové sbory mívají fixní nebo dobrovolné příspěvky — díky nim se však často pohybují jen na existenční hranici, tedy neseženou více peněz, než je třeba na plynulé fungování sboru. ¹⁰⁵⁾ Jak už bylo zmíněno, existují i sbory, které tuto tradici z ekonomických důvodů nedodržují a jsou podporovány státem. Z obecného hlediska však podle baptistické víry není pobírání státních peněz žádoucí. <sup>106)

107)</sup> Sbor bratrské jednoty baptistů v Praze 4 Na Topolce

¹⁰⁸⁾ Kazatel sboru Jáchym Gondáš

Další činností sboru je vedení bohoslužeb. Bohoslužba je setkání věřících v místním sboru; slouží nejen k modlitbám, ale také ke studiu Bible a dalším činnostem. Existují různé podoby křesťanských bohoslužeb, a proto i mezi katolickou a baptistickou bohoslužbou najdeme rozdíl — mimo jiné v přístupu k alkoholu. V katolickém kostele se při bohoslužbě přijímá Kristus v podobě chleba a vína proměněného v tělo a krev Krista. Křesťané si tak připomínají Ježíšův příkaz: „Toto je moje tělo… Toto je kalich mé krve… to konejte na mou památku.“ ¹⁰⁹⁾ Baptisté naproti tomu zaujímají k alkoholu spíše zdrženlivý postoj. ¹¹⁰⁾ Při Večeři Páně sice také přijímají chléb, ale víno ve většině případů nahrazují džusem nebo limonádou. ¹¹¹⁾ Je to proto, že řada lidí, kteří přicházejí do křesťanského prostředí, jsou bývalí léčeni alkoholici (např. v ruském baptistickém sboru v Praze) a požití alkoholu by pro ně mohlo být pokušením. ¹¹²⁾ Podle Světové zdravotnické organizace byla v letech 2003–2005 Evropa regionem s nejvyšší mírou konzumace alkoholu na světě; Česká republika zaujala v žebříčku spotřeby druhé místo (s 16,5 l na osobu za rok). Alkohol se svým negativním vlivem na jedince i společnost řadí mezi nejškodlivější užívané psychoaktivní látky. ¹¹³⁾ Závislost na alkoholu je problém, se kterým se postižený potýká dlouhodobě — někdy i celý život. I to může být důvodem baptistického přístupu.

¹¹⁴⁾ Nedělní bohoslužba ve Sboru bratrské jednoty baptistů v Praze

¹¹⁵⁾ Bohoslužba v katolickém kostele

¹¹⁶⁾ Kněz s kalichem při bohoslužbě

Baptisty můžeme zařadit mezi křesťanské církve protestantské orientace. V porovnání s katolíky jsou v menšině. Jejich počet se v České republice odhaduje zhruba na 3 tisíce ve více než 40 sborech. Počet českých katolíků je oproti tomu mnohonásobně vyšší — okolo 1,1 milionu věřících — a působí v cca 617 kostelích. Řady baptistů lze rozšířit vstupem do sboru: člověk dobrovolně přijme víru v Ježíše Krista a nechá se pokřtít. Způsob křtu je nejviditelnějším rozdílem mezi baptisty a katolíky. Baptisté nekřtí novorozence; křtí pouze ty, kteří svou víru vědomě vyznali, a celé je ponořují do vody. Křest u baptistů je aktem vůle — potvrzením a rozhodnutím následovat Krista. Vstoupením do sboru na sebe věřící bere závazek žít podle nároků Božího slova. Stává se součástí misijního hnutí a jeho povinností je šířit evangelium. Baptisté však nikoho k víře nenutí — kladou důraz na svobodu svědomí a náboženskou svobodu. Každý má právo věřit v co chce a nikdo mu to nemá přikazovat. Se statutem člena má člověk právo zasahovat do sborových záležitostí a podílet se na jeho vedení. Při pohledu „zevnitř“ zjistíme, že baptisté nemají hierarchické postavení. Je kladen důraz na rovnost a stejná práva; ve sboru nikdo nad nikým nepanuje. Baptisté neuznávají papeže jako hlavu církve. Baptistické sbory jsou samostatné, svobodné a nezávislé — nikdo jim „shora“ nepředepisuje, co mají dělat. Každý sbor se rozhoduje sám a je chápán jako samostatná církev. To se odráží i v jejich chápání církve: pro baptisty je církev především místní sbor, nikoli univerzální společenství tvořící jednu celosvětovou instituci. Všechna zásadní rozhodnutí sborového života se přijímají na základě všeobecného souhlasu, formou demokratického hlasování. S vedením sboru souvisí i financování. Baptisté udržují odluku církve od státu — nechtějí přijímat finance od státu (přestože na ně jako registrovaná církev mají nárok). Bylo by to proti jejich přesvědčení, a proto volí samofinancování. Poslední zjištěný rozdíl se týká bohoslužby. V katolickém kostele se přijímá Kristus v podobě chleba a vína proměněného v tělo a krev. Baptisté kladou velký důraz na kázání — na slyšené slovo — a při bohoslužbách přijímají chléb, avšak víno nahrazují nealkoholickým nápojem, aby nezpůsobovali pohoršení ani pokušení těm, kdo mají s alkoholem zkušenost. Závěrem lze konstatovat, že ačkoli obě skupiny (baptisté i katolíci) patří mezi křesťanské církve a mají mnoho společného (např. víru v Ježíše Krista a úctu k Bibli), najdeme mezi nimi řadu podstatných rozdílů.

Rozhovory ke stažení naleznete na následujících internetových stránkách:

http://czshare.com/3238127/20.3.2012+18_26.m4a - rozhovor se Zachem Harrodem (1. část)

http://czshare.com/2771258/20.3.2012+18_43.m4a - rozhovor se Zachem Harrodem (2. část)

http://czshare.com/2846515/2.4.2012+18_44.m4a - rozhovor s Georgem Swainem

http://czshare.com/3238111/Gondáš+part+1.m4a - rozhovor s Jáchymem Gondášem (1. část)

http://czshare.com/3238113/Gondáš+part+2.m4a - rozhovor s Jáchymem Gondášem (2. část)

http://czshare.com/3238121/Gondáš+part+3.m4a - rozhovor s Jáchymem Gondášem (3. část)

http://czshare.com/3238122/30.3.2012+15_00.m4a - rozhovor s Janem Jackaničem

http://czshare.com/3238124/21.3.2012+10_47.m4a - rozhovor s Lydií Kucovou

http://czshare.com/3238125/20.3.2012+13_39.m4a - rozhovor s Alexandrem Flekem

VYCHOPEŇ, P., KUCOVÁ, L., GONDÁŠ, J. Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku. Praha: BJB, 2010.

PROCHÁZKA J. Obrazy z dějin baptistů. Praha: Svaz mládeže československých baptistů, 1939. 93 s.

Baptisté. [online]. Cotoje.cz [cit. 2012-08-17]. Dostupný z: http://cotoje.mlp.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=1&Kniha=otto&Id=315289&Kup=&Vyraz=baptist%E9&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum.

Bratrská jednota baptistů. [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupný z: http://bjb.cz/cs/bjb/nase-historie.

Církev. [online]. Cotoje.cz [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://cotoje.mlp.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=6&Kniha=malacs&Id=000000857440&Kup=&Vyraz=c%EDrkev&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum

Katolicismus. [online]. Cotoje.cz [cit. 2012-08-17]. Dostupný z: http://cotoje.mlp.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=1&Kniha=malacs&Id=000000452590&Kup=&Vyraz=katolicismus&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum.

Katolictví. [online]. Wikipedia.org [cit. 2012-06-12]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Katolictví.

Kostely. [online]. Kostely.cz [2012-08-31]. Dostupný z: http://www.kostely.cz/o-nas.

Křest. [online]. Wikipedia.org [cit. 2012-06-12]. Dostupný z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Křest>.

Mše. [online]. Vira.cz [cit. 2012-08-20]. Dostupný z: http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Mse.html.

Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky. [online]. ČSÚ [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04

Náboženské vyznání obyvatelstva - obyvatelstvo hlásící se k jednotlivým církvím a náboženským společnostem. [online]. ČSÚ [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/4110-03--obyvatelstvo_hlasici_se_k_jednotlivym_cirkvim_a_nabozenskym_spolecnostem

Noc kostelů. [online]. 2012 [2012-08-31]. Dostupný z: http://www.nockostelu.cz/index.php?pg=kostely&RokNK=2012.

Obyvatelstvo podle náboženské víry podle krajů. [online]. ČSÚ [cit. 2012-08-20]. Dostupný z: <http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/920047767C/$File/pvcr072.pdf>.

PILNÝ J. Problematika financování církví v České republice. [online]. [cit. 2012-08-19]. 7 s. (PDF). Dostupný z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32269/1/CL79.pdf.

Přístup harm reduction k užívání alkoholu. [online]. [2012-09-02]. Dostupný z: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/548/3630/Pristup-harm-reduction-k-uzivani-alkoholu

STANČEK, Ľ. Církvi na Slovensku a ekumenizmus. [online]. 2006 [2012-08-21]. 226 s. Dostupný z: http://books.google.cz/books?id=X27kdqlk2gAC&pg=PA166&lpg=PA166&dq=baptisti&source=bl&ots=5UGGgqWXle&sig=klMXn-geFYgIxVODM4Bfz-GM0H0&hl=cs&sa=X&ei=yrQ0UJK2HZDPsgb1-4DAAw&ved=0CDIQ6AEwAA#v=onepage&q=baptisti&f=false.

Vznik a zásady baptistů. [online]. Sbor Bratrské jednoty baptistů v Aši, 2007 [cit. 2012-08-16]. Dostupný z: http://www.as.bjb.cz/clanky/svedectvi-a-kazani/vznikazasadybaptistu.html.

WINTER, SIDONIE F. Quo vadis? The Roman Catholic Church in the Czech Republic. [online]. ProQuest [cit. 2012-09-02]. Dostupný z: http://searchproquest.mlp.cz/docview/194487228/fulltextPDF/138F687DB7B870FB96/2?accountid=16579

Začátky baptistů v Československu. [online]. Baptismus [cit. 2012-08-17]. Dostupný z: http://www.baptismus.estranky.cz/clanky/historie/o-bratrske-jednote-baptistu-v-roce-1976-_s_svec_.html.

FLEK, A. Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA? [interview]. [cit. 2012-03-20]. Praha.

GONDÁŠ, J. Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA? [interview]. [cit. 2012-03-19]. Praha.

JACKANIČ, J. Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA? [interview]. [cit. 2012-03-30]. Praha.

KUCOVÁ, L. Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA? [interview]. [cit. 2012-03-21]. Praha.

SWAIN, G. Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA? [interview]. [cit. 2012-04-02]. Praha.

ZACH, H. Jaké jsou rozdíly mezi baptisty v ČR a USA? [interview]. [cit. 2012-03-20]. Praha.

Baptistický křest dospělého. [online]. [cit. 2012-08-31]. Dostupný z: http://www.bjbuh.cz/archiv/galerie/2007/krestni_shromazdeni/img019.jpeg.

KABELÁČ, J. Základy křesťanské víry. [online]. [2012-09-05]. Dostupný z: http://www.fatym.com/taf/knihy/zaklviry.htm

Kazatel sboru Jáchym Gondáš. [online]. BJB.C. [cit. 2012-08-21]. Dostupný z: http://www.bjb.cz/cs/sbory/praha-na-topolce.

Křest. [online]. [cit. 2012-08-26]. Dostupný z: http://www.boretice-farnost.cz/co-delat-kdyz-krest.

Náboženské vyznání obyvatelstva podle výsledků SLBD 2001. [online]. ČSÚ [cit. 2012-09-01]. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_podle_vysledku_sldb_2001753951

Pravidelná setkání. [online]. BJB.C. [cit. 2012-08-21]. Dostupný z: http://www.bjb.cz/cs/sbory/praha-na-topolce.

Přehled bohoslužeb. [online]. [cit. 2012-09-02]. Dostupný z: http://www.fatym.com/view.php?cisloclanku=2010070006

Reforma struktury katolické církve: nutnost, cíl, požadavky. [online]. Getsemany [cit. 2012-08-26]. Dostupný z: http://www.getsemany.cz/node/2822.

Sbor bratrské jednoty baptistů v Praze Na Topolce. [online]. BJB.C. [cit. 2012-08-21]. Dostupný z: http://www.bjb.cz/cs/sbory/praha-na-topolce.

Sváteční víkend v obrazech: pouť na Velehradě a vzpomínka na Husa. [online]. [cit. 2012-09-02]. Dostupný z: http://zpravy.idnes.cz/svatecni-vikend-v-obrazech-pout-na-velehrade-a-vzpominka-na-husa-pwx-/domaci.aspx?c=A080706_184214_domaci_mia)) 

Počet shlédnutí: 2489