Velmi hezká prezentace, plně stačí na zápočet.

Kvalitativní výzkumné metody v sociálním výzkumu Vědecká a komerční praxe Srovnání a využití

By: Adam Bubák

• Vymezení pojmu
• Kvalitativní X kvantitativní
• Kvalitativní = do hloubky zkoumající, popisující jev v ideálním případě se všemi souvislostmi a bez zkreslení.

Popisuje málo jevů a nedovoluje zobecňovat.

• Kvantitativní = popisující mnoho jevů najednou, povrchní data. Dovoluje zobecňovat. Realita je zjednodušena.

Kvalitativní metody

• Interview
  • Strukturované
  • Polostrukturované
  • Nestrukturované (až narativní)
• Pozorování
  • Zúčastněné
  • Nezúčastněné
• Studium dokumentů
• Focus group – skupinové interview

Srovnání kvalitativních a kvantitativních metod

• Redukce informace – kvl ne, kvn ano
• Hloubka (validita) dat – kvl větší
• Zobecnění (generalizace) informace – kvl neumožňuje
• Opakovatelnost (reliabilita) výzkumu – kvn opakovatelnější
• Velikost vzorku – kvl menší
• Výběr vzorku – kvn náhodný, kvl záměrný

Spojení kvalitativních a kvantitativních metod

• Z čeho vycházet, co doplňovat: měly by se propojit obě metody, jednu doplnit druhou.
• Několikanásobná výměna přístupu k získání co nejpřesnější informace
• Triangulace metod

Srovnání komerčního a vědeckého využití výše zmíněných metod

• V komerčním využití jasně vítězí focus group, kterou věda používá pouze okrajově a doplňkově. Technika

pozorování ve své kvalitativní formě se prakticky nepoužívá

• Základem vědeckého kvalitativního zkoumání je kombinace pozorování (častěji zúčastněného) a interview jako

stěžejních metod, kterým je příkládána stejná váha.

• V komerčním využití bývá zpravidla kvalitativní výzkum pouze přípravnou fází pro kvantitativní šetření,

zatímco kvalitativní vědecké práce často z povahy svého cíle nepotřebují - či ani nemohou být – doplněny kvantitativním výzkumem.

Komerční využití

• Interview
• Užíváno spíše v kvantitativní (standardizované) formě
• Kvalitativní forma zpravidla vnitrofiremní
• Nahrazení role informátora
• Podklady pro kvantitativní šetření
• Studium dokumentů
• Reklamní materiály
• Dokumenty sledující nejnovější módní trendy
• Obě výše zmíněné slouží zpravidla jako podklad k méně standardizovaným interview jako první fázi

následujícího kvantitativního šetření

• Veškeré jakkoliv kvantifikovatelné dokumenty podléhají statistické analýze
• Focus group
• Nejefektivnější metoda získávání informací
• Základ pro kvantitativní šetření
• Moderátor pevně vede diskusi

Vědecké využití

• Interview
• Polostandardizované
• Nestandardizované
• Narativní
• Pozorování
• Nezúčastněné
• Zúčastněné (častější)
  • Komplikovaná míra zúčastněnosti – neexistuje ani zcela zúčastněné, ani zcela nezúčastněné pozorování. Také

jaká míra zúčastnění je žádoucí se často liší.

Informátor

• ze své podstaty v komerční praxi tato funkce neexistuje – nelze podnikat v neznámém prostředí.
• Nejčastěji dotazovaná osoba
• Studium dokumentů
• Doplnění narativních interview
  • Osobní či oficiální dokumenty kvalitativní (nekvantifikovatelné) povahy
• Focus group
• Cílená konfrontace názorů skupiny lidí
• Řešení nedostatku času
• Moderátor jako katalyzátor – příliš nezasahuje

Osobní zkušenosti

• Ochota respondentů ovlivní celý výzkum a je tím nejzásadnějším rozdílem, jaký výzkumník vnímá a často i

klíčovým faktorem kvality celého výzkumu

• Aspekty ovlivňující ochotu respondentů jsou různé pro vědecký výzkum a komerční praxi:
• Komerční praxe
• Peníze
• Pracovní zainteresovanost
• Vědecká práce
• Morální apel
• Dobrá vůle respondentů
• Citlivost tématu
• Vhodnost volení otázek (přímé/nepřímé)

Osobní zkušenosti

• Prostředí
• V komerční praxi určuje zpravidla výzkumník
• Pro výzkum není podstatné
• Mám páky na subjekty zkoumání
• Ve vědě určuje zpravidla předmět zkoumání
• Výzkum nedoplněný prostředím ztrácí na validitě
• Nemám páky na subjekt zkoumání
• Přímost a pravdivost odpovědí
• Ve vědě je třeba ověřovat kvůli možnosti stylizace či jiných osobních důvodů
• Komerční praxe nevyžaduje kontrolu. Ta je případně obsažena v následující kvantitativní fázi výzkumu
• Výrazné osobnosti jako problém ve focus group:
• V komerční praxi nutnost silného moderátora, který výrazné osobnosti usměrní
• Ve vědecké práci silnější osobnosti někdy nevadí (závisí na charakteru výzkumu)

Shrnutí

• V komerční praxi je snadnější a rychlejší cesta k získání informace. Obecně se dá říci, že zkoumaní se

přizpůsobují zkoumajícím. Vzhledem k tomu, že je v zájmu respondentů, aby výzkum dopadl dobře a nejedná se o choulostivá témata, výzkumník získává data snadno, rychle, přesná data, ze kterých je snadnější vyvodit závěr atd.

• Ve vědě je naopak získání informace složitější a pomalejší, kvůli povaze výzkumu, absenci materiální

motivace atp. I následné nakládání s informací a její interpretace je většinou složitější. Obecně se dá říci, že zkoumající se přizpůsobuje zkoumaným.

• Ať už ve vědecké činnosti či komerční praxi, je jasné, že kvalitativní výzkum má svoji nezastupitelnou

pozici, protože existují témata, jevy, procesy, objekty či subjekty, které se jinými výzkumnými metodami zkoumat jednoduše nedají. 

---

Počet shlédnutí: 32