Natálie Brožová, Martin Jelínek, Klára Neužilová, Filip Pettík, Gabriela Reifová. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2013

Obyvatelé Balgareva, vesničky, která se nachází v obci Kavarna na severovýchodě Bulharska. Tato vesnička čítá kolem 1350 obyvatel, přičemž všichni její obyvatelé se hlásí k etnické menšině Gagauzů
Zdroj: Vlastní práce autora

Pro orgány zabývajícími se minoritami a náboženstvím jsou Gagauzové velkou výzvou. Existuje mnoho nejednoznačných teorií spjatých s Gagauzy. Gagauzové se snaží udržet své původní tradice a sjednotit se. Značně se odlišují od jiných mnohdy větších etnických skupin. Částečně se od nich izolují bez ohledu, zda jde o muslimy nebo křesťany, přestože oni sami se hlásí k bulharské ortodoxní církvi.

V této práci byla snaha navázat na výzkumné šetření kolegů, kteří zkoumali Pomáky¹⁾, druhou etnickou minoritu žijící právě ve zmiňovaném Bulharsku. Problematika Pomáků a Gagauzů není v České republice bohužel téměř známá. Hovoří o tom mimo jiné i špatná dostupnost dohledatelných zdrojů v českém jazyce. Tento výzkum byl prováděn ve snaze přiblížit tuto etnickou minoritu jak z hlediska historického, současného, tak hlavně poukázat na případnou proměnu této etnické menšiny v Bulharsku.

Jedním ze stěžejních cílů této práce bylo objasnit život bulharských Gagauzů. Pro lepší pochopení této problematiky bylo zapotřebí provést bádání zabývající se původem Gagauzů a důvody jejich příchodu do Bulharska.
Následujícím cílem bylo získat odpověď na otázku týkající se identity bulharských Gagauzů a celkové adaptace v místě přímého výzkumu. Tento výzkum směřoval k získání kvantitativních a kvalitativních dat. Výzkum se především zajímal o migrační vlny, jazyk, náboženství, školství a další důležité determinanty pro zhodnocení situace jako jsou folklórní skupiny a politická situace této etnické menšiny. Konečným cílem bylo zjistit, zda existují skutečné statistiky počtu bulharských Gagauzů, protože údaje, které starší statistiky uvádí, vykazují klesající tendenci. Je tedy pravděpodobné, že v horizontu sto let zcela zanikne gagauzské etnikum v Bulharsku a jediným zdrojem informací o jejich existenci budou pouze písemné prameny.

Jelikož studium Gagauzů není příliš vhodné provádět metodou studia dokumentů, provedli jsme výzkum metodou nezúčastněného pozorování, při kterém se výzkumník neparticipuje na životě zkoumané menšiny. Dokumentů, zaměřujících se na tuto národnostní menšinu je opravdu velmi málo. Svědčí o tom fakt, že zmínky o této menšině se nacházejí pouze v ojedinělých písemných dokumentech, psaných většinou v bulharštině nebo ruštině.

Pro samotné získání informací byla zvolena forma dotazování na základě polostandardizovaného rozhovoru, s technikou rozhovoru podle návodu. Při tomto typu rozhovoru jsou pevně stanovené otázky, což má zajistit, aby se dostalo na všechna témata a rozhovor se tak plynule vyvíjel. Dle směru rozvíjejícího se tématu, jsou dále doplňovány další otázky a podotázky, což se k charakteru našeho výzkumu hodilo. V některých případech se ale rozhovor podobal spíše rozhovoru s narativní technikou, kdy se od volného vyprávění respondenta očekává vyjevení nových významových struktur, kterých by se předem definovanými otázkami nedocílilo.

Cílem tohoto polostandardizovaného rozhovoru je získat více informací, než dle dané struktury otázek u strukturovaného rozhovoru.

Všechny rozhovory jsou opatřeny videozáznamem.

Průběh terénního výzkumu

Přípravy na výzkum Gagauzů započaly již v Praze. Prostřednictvím internetu jsme si dohledali, v jaké oblasti se Gagauzové nejvíce soustřeďují. Velmi nám pomohla naše známá bulharská přítelkyně. Pro náš zájem jet do Bulharska, zkoumat tuto menšinu, se velmi nadchla a již z Prahy nám zařídila ubytování ve vile filmového svazu ve městě Balchik, neboť je dlouholetá členka této organizace. Přeložila nám výzkumné otázky a předem domluvila schůzku se zástupkyní starosty ve městě Kavarna. To vše nám velmi pomohlo se započetím našeho terénního výzkumu.

Výzkumné šetření započalo příletem do Burgasu a poté autobusem přes Varnu do Balchiku. Toto město bylo zázemím pro náš celý výzkum. Do vytipovaného města Kavarny i vesnice Balgareva jsme dojížděli místním linkovým autobusem.

Během výzkumu jsme bádali v etnografickém muzeu, kde jsme mohli vidět typické bydlení Gagauzů a seznámit se s jejich životním stylem, dále pak historické muzeum a archeologické muzeum pro pochopení dějinných souvislostí.

Ve vesnici Balgarevo jsme byli pozváni do kulturního domu, kde je umístěna expozice typického oblečení a nejrůznějších lidových předmětů. Ochutnali jsme také typické jídlo v místní restauraci, avšak největším zážitkem byla návštěva mateřské školky.

Největším úskalím při získávání informací byla jazyková bariéra. Respondenti neovládali anglický jazyk, kterým bylo zamýšleno komunikovat. Pokud respondenti nějaký cizí jazyk ovládali, byla to ruština. Naštěstí jak bulharština, ruština i čeština jsou slovanské jazyky, tak něčemu bylo možno rozumět. Posléze po přeložení vidozáznamu, byly objasněny poznatky a souvislosti, které kvůli zmíněné jazykové bariéře unikly.

Na mapě jsou zobrazena místa, která jsme navštívili v rámci našeho terénního výzkumu.

Zdroj: http://bulharsko.evropou.cz/fotky/velke/bulharsko-mapa-anglicky-prepis.gif, poté vlastní zpracování

Gagauzové se nacházejí především v bulharském regionu Dobrudža mezi městy Varna a Kavarna, dále kolem měst Silistra, Shumen, Provadia a Novipazar. Takzvanou mateřským územím pro Gagauzy v Bulharsku je oblast mezi městy Balchik a Kavarna.

Přehled Gagauzů v Bulharsku

Zdroj: http://bulharsko.evropou.cz/mapa.html, poté vlastní zpracování

V regionu Dobrudža se nachází největší koncentrace gagauzskýh měst a vesnic a právě v této oblasti koncem června 2012 byl prováděn náš výzkum. V tomto regionu bylo zamýšleno navštívit především město Kavarna a vesnici Balgarevo. Balgarevo je malá vesnička, která se leží u Černého moře a čítá 1350 obyvatel. U Černého moře najdeme taktéž městečko Kavarna.

Ve světě se Gagauzové dále vyskytují v Makedonii, Řecku, Rumunsku, Moldavsku, Ukrajině, Turecku, Kazachstánu a při pobřeží Černého moře.

Přehled Gagauzů ve světě

Zdroj:http://www.mapyzdarma.cz/slepa-mapa-evropy-hranice-staty.html, poté vlastní zpracování

Struktura respondentů

Hlavním podkladem pro náš výzkum se staly rozhovory s pěti respondenty. Abychom zajistili jejich anonymitu, budeme místo jejich jmen používat pseudonymy.

V osmanských zdrojích se bulharští historici nezmiňují o Gagauzech. Bulhaři se dříve dělili pouze na křesťany a muslimy. V druhé polovině 19. stol. je stále popírána existence slova „Gagauzové“ bez ohledu na jejich četnost v bulharských a ruských kronikách. Jako první to byli ruští vědci, kdo se zmínili o Gagauzech. V roce 1864 slavný bulharský etnograf a historik I. Ivanov²⁾ uvedl „bulharské Gagauzy“ v akademické literatuře, jejímž cílem bylo zdůraznit příslušné etnické identity.

O Gagauzské menšině v Bulharsku existuje jen pramálo literárních a internetových zdrojů. Není ani obecně známý Čech, který by se vydal za danou etnickou minoritou do Bulharska, nebo aby o Gagauzech v Bulharsku přímo psal. Zmínky o Gagauzech v Bulharsku je možné hledat spíše v publikacích ruských, polských či právě balkánských. Pokud se nalezne informace o Gagauzech, bývá často spjatá především s Moldávií, kde je autonomie Gagauzů. Právě o Gagauzech v Moldávii píše například Čech Slavomír Horák³⁾ v článku Z dějin moldavských Gagauzů.

Obecné informace o Gagauzech se dají naleznout například v publikaci One Europe, many nations: a historical dictionary of European national groups od Jamese Minahana⁴⁾. Na začátku díla autor zmiňuje přibližný počet této etnické menšiny v roce 2000, přičemž uvádí fakt, že početně nejvíce Gagauzů převažuje v Moldávii, kde se také při hranicích s Ukrajinou nachází jejich domovina. V této oblasti se velice daří vinné révě, která se tímto stala národním pitím Gagauzů. Předci Gagauzů v roce 1296 založili malý stát v oblasti Dobrudža s hlavním městem Kavarna. Ačkoliv většina teorií uvádí, že Gagauzové jsou předci Turků, autor uvádí, že od 13.století tato etnická skupina převážně vyznává ortodoxní křesťanství, které do jejich státu zanesli bulharští mniši. Právě náboženské zachování a vinobraní je úzce spjato s jejich kulturou. Autor dochází k názoru, že Gagauzové se kulturně podobají spíše Bulharům s rysy Moldovanů a Ukrajinců kvůli blízké geografické podobě.

Výzkum systému krevních skupin Gagauzů provedli vědci ze dvou ruských a jedné moldavské univerzity. Ve svém článku Serological researches in the south of Moldavia in connection with the problem of the ethnogeny of the Gagauzes, the Moldavians and the Bulgarians autoři popisují svůj výzkum.⁵⁾ Z šesti náhodných vybraných vzorků vybrali čtyři z gagauzské vesnice, jeden z moldavské a jeden z bulharské vesnice. Vědci se domnívají, že základ gagauzské a bulharské populace se vyvinul z balkánského typu, avšak u moldavské populace si nejsou vůbec jisti.

O národnostních a jazykových skupinách v Bulharsku je dále možné nalézt informace také z internetového portálu http://www.nccedi.government.bg/page.php?category=83&id=247⁶⁾. Zde se vysvětluje, že v Bulharsku je právě tolik etnických menšin, právě kvůli poloze na pomezí dvou světových náboženství, křesťanství a islámu. Je zajímavé, že ačkoliv Gagauzové mluví turkickým jazykem, náboženstvím se hlásí k ortodoxním křesťanům, tedy pravoslavným. Dle serveru se Gagauzové v Bulharsku považují za Bulhary a i tamní vláda je jako Bulhary považuje. V 18. a 19. století většina Gagauzů obývala především území Bessarábie, v dnešní moderní době směřují hlavně do Moldávie za autonomií.

Pokud se pustíme do zkoumání jakéhokoliv fenoménu, očekáváme, že dospějeme k nějakému poznání, které by mělo obohatit naše dosavadní výchozí vědomosti.

U nás - v případě téměř neznámé problematiky Gagauzů, jakoby platilo, „že už samotná cesta poznávání je tím vytouženým cílem“, protože to, co nalezneme na konci této cesty se nakonec podobá jakési absurdní a nečekané pointě.

V této kapitole bychom měli vysvětlit, odkud a jak se zde Gagauzové vůbec vzali. Objasnit, proč není tak jednoduché přijít s jednoznačnou teorií a přiblížit všechny dosud známé směry uvažování o této problematice včetně základní gagauzské etymologie.

Původ Gagauzů není dodnes zcela objasněn, je známo mnoho teorií, které původ Gagauzů vysvětlují.

Existují tři základní teorie:

První teorie říká, že Gagauzové odvozují svůj původ od Turkických Oguzů, Uzyů, Kumanů, kteří se toulali jižním Ruskem. Když byla ve 13. století invaze Mongolů, migrovali do regionu Dobrudža (východní Bulharsko). Druhá teorie považuje Gagauze za potomky turkických Bulharů, kteří přijali turkický jazyk, ale udrželi si ortodoxní náboženství. Za nejčastější teorii je považována ta, která říká, že během rusko-turecké války v 18. století uprchli předci Gagauzů na Balkán.⁷⁾

Vznik označení „Gagauz“

Po turecké okupaci Bulharska v roce 1389 bylo na místě zvaném Dobrudža, knížectví, které bylo obýváno Bulhary. Tato část byla oddělena od bulharského státu. Když přišli Turci, chtěli mít obyvatelstvo na své straně. Ten, kdo se tomu protivil, toho zabili,proto v této oblasti byl velký masakr. Ti, co přežili, ztratili svůj bulharský jazyk. V turečtině „gagasuz“ má význam podobnému „zavři zobák“ u nás, tedy pro ně to znamenalo – nesmíš mluvit bulharsky, mluv jen turecky. Z toho název Gagauzové. ⁸⁾

A právě toto období 14. století, kdy byli okupování Turky, Gagauzové považují za nejhorší. Během tohoto dlouholetého útlaku nakonec ztratili svůj jazyk a byli donuceni přijmout turecký dialekt. Posléze byli zesměšňováni Bulhary právě pro tuto odlišnost.⁹⁾

Pojmenování Gagauz se vyskytlo poprvé v Bulharsku v roce 1861, těsně před osvobozením z tureckého jihu /1878/. Zásluhou prvního ministra osvěty v Bulharsku po osvobození - Čecha Konstantina Jirečka - byly v Bulharsku poprvé registrovány regiony s gagauzským obyvatelstvem.¹⁰⁾

Migrační vlny

Jak je známo gagauzské diaspory nalezneme v mnoha státech Evropy, což bylo způsobeno několika migračními vlnami.

Je těžké přesně vymezit období migračních vln. Za první vlnu se dá považovat ta, která mířila v letech 1811-1812 na sever do oblasti Dobrudža, Bessarabie a Moldávie. Tato oblast byla domovinou Pra-Bulharů, kteří sem byli přivedeni v 9. stol. chánem Asparuchem, zakladatelem bulharského státu. Pávě proto se tato migrační vlna dá považovat za nejdůležitější. Tímto přesunem byla snaha odsunout Gagauze a dosadit na jejich místo Turky a tím i přesunout jejich etnicitu a hlavně náboženství.

V polovině 30. letech 19. století došlo k dalšímu podstatnému pohybu Gagauzů a to směrem na Krymský poloostrov, převážně do oblastí Oděsa a Donětsk, což vyústilo v ekonomický a kulturní přínos pro období bulharského osvícenství.

V období Stalina došlo k nucené migraci do Kazachstánu a Kyrgystánu. Stalin byl odhodlán změnit hranice etnických skupin. Bohužel i Gagauzové sdíleli osudy Bulharů na Ukrajině, v Moldávii a na Kavkazu, kteří byli podrobeni genocidě a následně přesunuty právě do států jako je Kazachstán a Kyrgyzstán. Je důležité zmínit, že v souvislosti s carským ruským archivem Gagauzové byli nejprve bráni jako Bulhaři mluvící turecky, později se sami cítili jako samostatná etnická skupina. Dá si říci, že Stalinův krok rozbít vazby mezi Gagauzy a Bulhary byl naplánovaný politický krok, protože 30. června 1957 moldavské prezidium schválilo edikt o rozhodnutí nové abecedy pro Gagauze. Sověti předstírali, že posouvají gagauzskou skupinu vpřed.

V 19. století odešla část i směrem na jih, do oblasti Edirne a oblasti Egejského moře, kde se zcela podrobila jazykové a kulturní asimilaci.

Poslední výrazná migrační vlna směřovala na západ a jihozápad, do oblasti Makedonie, kde si ponechali svůj turecký jazyk, ale byli silně ovlivněni místním albánským folklórem. To mělo za následek ztrátu některých původních jazykových a kulturních zvyklosti. Navzdory tomuto faktu si udrželi svůj pocit sebeurčení.

Z těchto zmiňovaných migračních vln se Gagauzové nejvíce asimilovali v Řecku, kde přijali řečtinu jako svůj jazyk. ¹¹⁾

Dříve se Gagauzové za svůj původ styděli. Přestože uběhla staletí, lidé mají stále v paměti hluboký zásah Turků do jejich identity, a proto jsou i dnes sňatky uzavírané s Turky téměř nepřijatelné. V současné době prožívají Gagauzové své nejlepší období. Ostatní Bulhaři akceptují jejich odlišnost a nejsou již vystavování žádné diskriminaci, jak bylo zjištěno na základě informací získaných v terénu.

Jazyk

Řeč bývá pro každou autonomní menšinu základním identifikátorem a doslova kulturně-politickým tmelem. Její uchování pak nejdůležitějším předpokladem trvání tohoto etnika v turbulencích historie i současných procesech sebedefinování s vyhlídkou na budoucí perspektivu další existence.

Gagauzové mají svůj vlastní jazyk gagauzštinu, který není považován za oficiální jazyk Bulharska.

Gagauzština je turkický jazyk, který patří do oguzsko–bulharské podskupiny ze západních turkických jazyků. ¹²⁾ Gagauzština tedy není totožná s turečtinou, je pouze tureckým dialektem, avšak mezi Gagauzy neexistují další dialekty tohoto jazyka.Gagauzština je unikátní mezi turkickými jazyky nejen proto, že v tomto jazyku jsou prvky přejaté z ruštiny, bulharštiny, ukrajinštiny, moldavštiny a rumunštiny, ale také kvůli velké snaze Gagauzů si jejich jazyk udržet. V druhé pol 90. let 20. stol. 92 % Gagauzů považovalo za svůj mateřský jazyk právě gagauzštinu.¹³⁾ Tímto jazykem se dorozumívají pouze mezi sebou. Není to však pravidlem, často mezi sebou mluvi i v bulharštině. ¹⁴⁾ Bulhaři jejich jazyků nerozumí a proto s Gagauzy mohou komunikovat pouze bulharsky.

Umělé oddělení Gagauzů od Bulharů, jako jiný národ, byl ve velkém zájmu Turků. Chtěli využít faktu, že Gagauzové mluví tureckým dialektem, aby je mohli mezi Turky započítat.

Alexandr: Po turecké okupaci Bulharska v roce 1389, si chtěli Turci podmanit obyvatelstvo na svou stranu. Ten, kdo se tomu protivil, toho zabili a ti co přežili, ztratili svůj bulharský jazyk. To znamená v bulharštině: GAGASUZ – “nesmíš mluvit bulharsky, mluv jen turecky“.

Gagauzština se nikde nevyučuje, je to jazyk, který se předává z generace na generaci pouhým odposloucháním v rodině. Starší generace hovoří v gagauzštině plynně. Většina lidí středního věku jazyku rozumí, ale neumí ho aktivně používat. Mladí lidé svůj rodný jazyk postupně ztrácí. ¹⁵⁾ Ačkoli je gagauzština jazyk, který používají při komunikaci se svou rodinou, sousedy a známými, v každodenním životě se ve většině běžných situací setkávají pouze s bulharštinou, a proto se jeho znalost stále omezuje.

Darina M: „Gagauzové nemají v Bulharsku ani televizi, ani noviny.“

Gagauzské texty byli původně psány cyrilicí a později přešli na latinskou abecedu s určitými modifikacemi. ¹⁶⁾

S Bulhary jsou Gagauzové úzce spjati křesťanským náboženstvím. Svoji národnost vnímají jako bulharskou a proto dávají svým dětem bulharská jména.

Gagauzská menšina nepublikuje žádná menšinová média. Tiskoviny jako knihy a noviny nejsou v gagauštině vydávány. Psát a číst v gagauštině umí zejména už jen starší generace. Jelikož se jazyk předává pouze orálně a ve školách se nevyučuje, tak i informační tabule ve středu vesnice, se všemi kulturními akcemi a událostmi, je psána v bulharštině. Rozhlasové i televizní stanice Gagauzové v Bulharsku nemají.

Darina S: „Tyto vymoženosti mají Gagauzové pouze v Moldávii.“

Školství

Kapitola školství, stejně jako následující statistické výčty s aktuálními demografickými údaji, přibližuje současnost gagauzské problematiky v realném životě bulharské společnosti. Mísí dostupné a kvantifikované informace a v samotném závěru odhaluje překvapivý paradox gagauzského fenoménu.

Gagauzové v Bulharsku nemají vlastní školství, ani gagauština se na žádných školách nevyučuje. Výuka gagauštiny na školách nemá dostatečné opodstatnění, protože gagauzských dětí na základních školách je málo a stále jich ubývá, neboť přibývá smíšených manželství s Bulhary.

V gagauzských vesnicích, jako například vesnice Balgarevo, jsou pouze mateřské školy. Navštěvují je gagauzské děti. Učitelé se zde snaží učit děti tradiční písně a tance. Výuka však probíhá v bulharštině.

Návštěva MŠ Gagauzů v Balgarevu

Zdroj: Vlastní tvorba autora

Trendy počtu

Gagauzové mají bulharskou národnost, a proto není možné dohledat přesné informace o jejich počtu.

Statistiky od roku 1878 ukazují proměnu počtu obyvatel ve městě Varna

Pří sčítání lidu v roce 1900 se přihlásilo ke své etnické skupině 5501 Gagauzů, v roce 2001 už pouhých 540 osob. ¹⁷⁾Dále se odhaduje, že v roce 2000 bydlelo ve vesnici Balgarevo kolem 2 000 Gagauzů. Od tohoto roku jejich počet rapidně klesl na zhruba 1350 obyvatel. Respondentka Darina v rozhovoru uvedla, že v celém Bulharsku žije přibližně 10 000 Gagauzů.

V Bulharsku porodnost klesá každým rokem, to má vliv i na porodnost Gagauzů, která se vyvíjí v konstantních hodnotách. ¹⁸⁾

Počet Gagauzů neustále klesá, což je v souladu s demografickým trendem v celém Bulharsku.

Autonomie

Autonomie Gagauzů existuje pouze v Moldávii.

Již počátkem devadestátých let 20. století se v Moldávii projevují snahy gagauzských obyvatel o prosazování vlastních zájmů. Koncem devadesátých let vzniká aktivistické hnutí pod názvem Gagauzský lid. V srpnu 1990 se Komrat (hl. město gagauzské autonomní oblasti) prohlásil za autonomní republiku, avšak moldavský parlament toto prohlášení anuloval jako neústavní.

Gagauzské národní hnutí zesílilo poté, co byla jako úřední jazyk Moldavska přijata rumunština. Multietnické obyvatelstvo jižní Moldávie tak ztratilo důvěru v ústřední kišiněvskou vládu a odhodlalo se k vyhlášení nezávislosti.

Až 23. prosince 1994 přijal parlament Republiky Moldavsko Zákon o zvláštním právním statutu Gagauzska, jenž dal Gagauzsku právo nezávisle spravovat záležitosti svého politického, ekonomického a kulturního rozvoje a ukončil tak trvající napětí mírovým způsobem. Toto datum je dnes také gagauzským národním svátkem.¹⁹⁾

TAZATEL: „Mají Gagauzové v Bulharsku autonomii?„

DARINA M.: „Ne, oni jsou Bulhaři. Oni jsou etnická skupina, nikoliv národnost.“

Národnostní spolky, folklórní spolky

Přestože počet Gagauzů v Bulharsku klesá, stále si udržují své národnostní a folklórní spolky. Folklórní skupiny, pro pěstování tradičních a kulturních projevů, jako hudba, tanec a zpěv, např. folklórní skupina Perunica, skupiny pro autentické zvyky a taneční soubory. Nejúspěšnější a nejznámější umělecký soubor je hudební skupina Kaliakra.²⁰⁾

Politické strany

Gagauzové se v politice neprezentují v rámci své etnické příslušnosti, vystupují jako Bulhaři. Nereprezentují ani neprosazují tudíž žádné své specifické zájmy v rámci politických stran nebo jako jednotliví političtí aktéři. Pokud je někdo z představitelů parlamentu Gagauz, není to oficiální a není v tom žádný problém. Jeho etnicita zde není podstatná.²¹⁾

Naopak v Gagauzové Moldávii měli v rámci své autonomní oblasti svou politickou stranu. Separatistická strana s název Gagauz Khalky, také označována jako strana Gagauz Khalky pro občanská práva, však byla po snahách dostat se k moci vyhlášena moldavským parlamentem v roce 1999 jako neústavní.²²⁾

Zákonodárnou moc v gagauzské autonomní oblast v Moldávii tvoří Gagauzské Lidové shromáždění (Gagauzya’nın Halk Toplusu), které má právo přijímat normativní akty, které musí odpovídat zákonům Republiky Moldávie. ²³⁾

Nejvyšší funkcí je guvernér (Baškan), který zastupuje autonomii vůči Republice Moldávie. Podle moldavské ústavy je gagauzský Baškan zároveň i místopředsedou moldavské vlády.²⁴⁾

Průvodkyně expozice v Balgarevu - ukázka diplomů folklórních spolků

Zdroj: vlastní tvorba autora

Náboženství

Předci Gagauzů, kteří se usadili v přímořské oblasti severovýchodního Bulharska, přijali křesťanství ve 13 století. Přestože není prokázáno, že by někdy Nový zákon byl přeložen do gagauštiny, i při absenci náboženských knih, Gagauzové křesťanství oddaně vyznávali. ²⁵⁾

Ačkoli je gagauština turkickým dialektem, všichni Gagauzové až doposud vyznávají pravoslavné křesťanské náboženství. Neznalý pozorovatel při vnímání gagauzů, kteří komunikují turkickým dialektem, může nabít mylného dojmu, že tíhnou spíše k islámskému náboženství, tak tomu ovšem není,i když liturgie a modlitby jsou v gagauštině, nevzývají Alláha, ale Boha.

Alexandr: „Je to zajímavé slyšet, protože ten zpěv, ty písně, ty kánony musí být pro někoho, kdo se s touto zvláštnosti nesetkal, velmi silný zážitek.“

Řecká liturgie měla značný vliv na Gagauzy, což je zřejmé i na jménech, které mají řecké koncovky a ne bulharské, např. Todor – Todoš, Dimitr – Diviš.²⁶⁾

Jak ve městě Kavarna ²⁷⁾, tak v gagauzské vesnici Balgarevo se nacházejí dva pravoslavné kostely, kde se dodnes pravidelně praktikují bohoslužby.

Tradice a zvyky

Co se tradic a zvyků týká, zde bysme zřejmě odlišit Gagauze od Bulharů nedokázali. Gagauzové nemají svoje specifické zvyklosti nebo tradice, které by je odlišovali oproti ostatním obyvatelům. Tradice a zvyky mají shodné s Bulhary.

„Gagauzové nikdy neztratili bulharské tradice a nikdy neměli turecké tradice. Jsou to Bulhaři, kteří tu odedávna žili a ctili bulharské tradice.“²⁸⁾

Mezi nejoblíbenější svátky patří 14.února svátek vinařů, v květnu se uskutečňují tance ohně, při kterých se chodí po rozžhavených uhlících, nebo pak v červenci festival burgundských písní.

Některé svátky jsou ovlivněny i etnicko-kulturnímu vlivu ze sousedních národů, např. oslavy mrtvých, svátek na počest česneku. Zejména jsou ctěny čtvrtky jako Zelený čtvrtek a Nanebevzetí Panny Marie. ²⁹⁾

Je to tedy podobné, jako kdybyste chtěli odlišit Gagauze od Bulhara, pokud vám to sami neřeknou, vy jen težko poznáte rozdíl. Stejně tak to platí i u tradic a zvyků, pokud byste chtěli hledat specifika a odlišnosti, tak budete hledat marně, protože odlišnosti se pohybují jen na individuálních úrovních a zdaleka ne u všech Gagauzů.

Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla v Balgarevu

Zdroj: vlastní tvorba autora

Identita

Možná právě kvůli malému počtu hlásících se ke gagauzské etnické menšině v Bulharsku není identita hlavní zajímavostí v této zemi.

Sebeuvědomování Gagauzů je dle nich jednoznačné. Gagauzové jsou Bulhaři a za Bulhary se také považují. Žijí stejným způsobem života, uznávají stejné hodnoty, jako ostatní obyvatelé Bulharska. Za hlavní prvek vyhraňování se dá v dnešní době považovat jazyk, který je sice velice specifický, ale pokud příslušník této etnické skupiny nebude mluvit právě tímto jazykem, ani pravý Bulhar nepozná skutečný původ. Vzhledem k těmto faktům není zvláštní, že na obecnou otázku: „Za koho se považujete?“, Gagauz většinou odpoví: „Za Bulhara/ku.“

Ačkoliv Bulhaři a Gagauzové několik staletí žíjí pospolu, Bulhaři Gagauze od sebe odlišují, říkají: „Gagauzové jsou Bulhaři, kteří se stali Turky.“³⁰⁾

1. Majorita na minoritu

Většina kulturních prvků je pro Gagauze a Bulhary stejná, proto značná část teorií uvádí, že Gagauzové jsou vlastně původem Bulhaři. Zde ilustrujeme názory samotných Bulharů.

Respondentovi Ivanovi je nyní 85 let a žije od narození ve vesnici Stokite. Je rozeným Bulharem a na následujících řádcích popisuje svůj pohled na gagauzskou minoritu. Hned v úvodu si všímá nejasného původu Gagauzů.

„Abychom mohli posoudit pohled na Gagauze, musíme posoudit jejich původ a pozici ve společnosti. Vzhledem k tomu, že tato etnika se nachází v mnoha státech, názory na jejich původ se různí, dokonce v samotném Bulharsku. Jsou velmi zajímavé etnikum, jejich původ zajímá vědce a folkloristy. V Bulharsku je považují za zrcadlový obraz bulharských mohamedánů /poturčených Bulharů/, na rozdíl od nich převzali turecký jazyk, ale víru ne.

Pokračuje popisem historických vztahů Gagauzů, Bulharů a Turků. Neopomíjí ani stanovisko bulharské vlády směrem ke gagauzské menšině.

Gagauz je osobitý turecko-bulharský hybrid. Většina Bulharů se přiklání k názoru světoznámého turkologa dr. Luizi Bazena, že jazyk tureckých slov “gaga”a “sus”/zavři zobák=zavři ústa/. Gagauzové žijící v Bulharsku jsou řecko-katolického vyznání a mluví jazykem, kterým nazývají TJURKCE /тюркче/=turecky, avšak s mnoha frazeologickými a fonetickými znaky bulharštiny, čímž se liší od spisovné turečtiny. Bulhaři se nevymezují proti Gagauzům, protože jejich bytí, folklór, antropologie a tradice jsou identické s bulharskými, a proto mnoho odborníků věří, že Gagauzové mají bulharské kořeny. Jsou vnímáni jako ostatní etnické skupiny a nejsou k nim projevovány zvláštní sympatie nebo antipatie. Toto platí za předpokladu, že se Gagauzové nehlásí k Turkům, ke kterým Bulhaři nemají pozitivní vztah pro zvěrstva osmanských Turků, které páchali na bulharském obyvatelstvu po dobu 500 let nadvlády Turků nad Bulharskem. Jak odborné kruhy, tak i vládní orgány v Bulharsku mají zájem přilákat Gagauze z jiných zemí do Bulharska. Za tímto účelem byly uskutečněny návštěvy Gagauzů zástupci bulharské vlády a historiků (např. v Besarabii).“

Druhý respondent Andrej žije od narození v hlavním městě Bulharska Sofii a je mu 27 let.

„Gagauzů je tu velmi málo a moc o nich nevíme. Lze však obecně říci, že je my - Bulhaři tolerujeme a žijeme společně dobře. Gagauzové mají společnou pravoslavnou víru. Staletí soužití Bulharů a Gagauzů vedlo k tomu, že jejich zvyky, tradice, ústní lidová tvorba, hudba, jídlo i konstrukce domů mají mnoho společného, a je často obtížné stanovit, kde je začátek bulharského a kde gagauzského. Mají smíšená manželství; jsou samozřejmostí také smíšené vesnice. Gagauzové jsou součástí bulharského folklóru, mají společné tance, lidovou hudbu, kroje a hudební nástroje.“ Z jeho výpovědi je patrná souvislost s předešlým pohledem respondenta Ivana na gagauzskou menšinu. Opět zmiňuje poměrně kladný vztah Bulharů a Gagauzů. Stejně tak nezapomíná na tradiční gagauzský folklór.

2. Minorita na majoritu

Darina S.:

Máme-li určit pohled minority Gagauzů na obyvatele Bulharska, je vhodné připomenout, že označení Gagauz, je označení pro etnickou skupinu, která má nejasný původ. Gagauzové žijící v Bulharsku se na první pohled od rodilých Bulharů ničím neliší. Jedinou odlišností je jazyk. Tímto jazykem však mluví pouze doma nebo mezi ostatními příslušníky této etnické menšiny, jinak mluví bulharsky. Samotní bulharští Gagauzové se za Bulhary považují, je tedy těžké říci, jaký je jejich pohled na svůj vlastní národ. Pokud je bulharský Gagauz dotázán, jaký je jeho pohled na Bulhary, zpravidla se setkáte s úsměv a skrytě jste považování „za blázny“. Na svůj vlastní národ mají zcela kladný názor, zcela odlišný je však jejich názor na Turky.

3. Externí pohled na minoritu

Pro tento pohled bylo poměrně těžké sehnat respondenta, většina dotazovaných o Gagauzech neměla sebemenší tušení, i když byli ze sousedních států. Nakonec čtvrtý respondent Pavel pocházející z České republiky se ukázal jako ten správný. V Bulharsku pobýval 2 roky pracovně, takže o Gagauzech má povědomí. Podle něj jsou již Gagauzové v pobřežní oblasti velmi dlouho a vzhledem k tomu, že je to vcelku bohatá oblast, tak se nemají špatně. Od obyvatel Bulharska je nepoznáte, pokud vám to sami neřeknou, nebo pokud mezi sebou nemluví svým jazykem. Podle Pavla nedělají Gagauzové žádné „rozbroje“, proto tedy nikomu nevadí a nemají s nimi ostatní obyvatelé problémy. Jako zajímavost uvedl, že poměrně hojně konzumují alkohol.

Původ Gagauzů není přesně znám, existují teorie, které jejich původ vykládají. Jednu teorii lze však pokládat za nepříliš vhodnou a to tu, kde jsou považováni za potomky turkických kmenů. Nevhodnost této hypotézy lze podpořit faktem, že během války s Turky, Gagauzové před Turky utíkali. V Bulharsku nalezneme dvě skupiny Gagauzů, v Rodopech Pomáky, kteří se odklonili od křesťanství a přešli k islámu a Gagauzy, kteří ztratili bulharský jazyk, ale zůstalo jim křesťanství. Tento jazyk však není úplně stejný jako turecký, je to pouze určitá modifikace. Diaspor, kde se nachází tato etnická skupina v Evropě, je několik. Je to způsobeno migračními vlnami, které proběhliy v 19. - 20. století a právě vlivem migrační vlny v 19. století se Gagauzové dostali i do Bulharska. Gagauzové v Bulharsku na první pohled nejsou ničím typičtí. Jazykem gagauzštinou, mluví pouze mezi sebou, jinak používají bulharštinu. Bulharští Gagauzové se cítí býti Bulhary a i Bulhaři je za ně považují, není neobvyklý sňatek Gagauze s Bulharem. Otázkou však zůstává, jak dlouho se tato etnická skupina, kvůli míšení s „čistými“ Bulhary udrží v této zemi.

Popis respondentů

Darina S. (Stojanova) pochází z čistě gagauzské rodiny, tedy jak otec, tak i matka jsou Gagauzové. Zástupkyně starosty, kterou již z Prahy kontaktovala naše známá Bulharka, ji pověřila, aby se nám věnovala, dokonce i ve své pracovní době. Tato slečna se stala naší průvodkyní jak městem Kavarna, tak vesnicí Balgarevo. Provedla nás muzei v Kavarně a natočila s námi cca půlhodinový rozhovor. V její rodné vesnici nás vzala na typický oběd do stylové taverny.

Velmi vzdělaný člověk a žurnalista pan Alexander I. (pan Petrov) přechodně bydlí ve městě Balchik. Tam jsme se s ním také setkali a udělali dva rozhovory. Alexandr I. (pan Petrov) dříve jezdil jako delegát s bulharskými Gagauzy do Moldávie, kde mají Gagauzové svou autonomní oblast. Přestože má pan Alexandr I. (pan Petrov) gagauzské předky jen z otcovy strany, dozvěděli jsme se od něho mnoho informací a to zejména, co se týče historického kontextu. Jeden rozhovor proběhl v taverně, cca 45 min., druhý rozhovor se uskutečnil v jeho letním sídle.

Ředitelka Historického muzea a autorka bulharské publikace o Gagauzech Darina M. (pani Arichtěva), nám poskytla rozhovor ve své kanceláři. Také je Gagauzka a problematice Gagauzů se věnuje už od doby, kdy na toto téma napsala svou diplomovou práci.

Berbatova (Galina K.) nás provedla etnografickým muzeem v Kavarně, kde jsme měli možnost vidět typické gagauzské pokojíky. Měli jsme i možnost osahat si historické předměty, které nejsou pro obyčejné návštěvníky přístupny.

V Kulturním centru vesnice Balgarevo jsme se setkali s Yordanka S. (pani Daliou), která nás provedla tamní expozicí a ukázala prostory, kde se konají kulturní akce nebo se hraje divadlo. Tento způsob kontaktu nám zajistil určitý druh vhledu do problematiky Gagauzké menšiny.

Literární zdroje

1) HORÁK, Slavomír. Z dějin moldavských Gagauzů. In: Nový orient, 2005, roč. 60, č. 2, s. 27-30. ISSN 0029-5302

2) MINAHAN, James B. Many nations: A Historical Dictionary of European National Groups. Westport: Greenwood Press, 2000, s. 272-276. ISBN 0-313-30984-1

3) M. VARSAHR, A., et al. Serological researches in the south of Moldavia in connection with the problem of ethnogeny of the Gagaouzes, the Moldavians and the Bulgarians. Anthropologischer Anzeiger. 2003, Jahrg. 61. Dostupné z: http://www.jstor.org/discover/10.2307/29542506?uid=3737856&uid=2&uid=4&sid=21102223040127

Internetové zdroje

1) Bulharští Pomáci. Pomaci-bulharsko [Hospodářská a kulturní studia (HKS)] [online]. 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki/doku.php?id=pomaci-bulharsko

2) Bulgarian Gagaouzes. Ethnic and Social Enigma. Bulgarian Gagaouzes. Ethnic and Social Enigma (in English) [online].[cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://crcs0.tripod.com/gagauz2.html

3) Добруджа - историческая родина гагаузов. KVILENKOVA, Elizabeth. Добруджа - историческая родина гагаузов [online].[cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://turkolog.narod.ru/info/gag-4.htm

4) Gagauz. Gagauz Facts, information, pictures | Encyklopedia.com articles about Gagauz [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.encyclopedia.com/topic/Gagauz.aspx

5) Gagauz Khalky. Gagauz Khalky - Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2011 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gagauz_Khalky

6) Gagauz language. Gagauz language - Wikipedia, the free encyklopedia [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Gagauz_language

7) Gagauz people:WHO ARE THEY,WHERE DO THEY COME FROM?. WE THE ECOUMENISTS exontes zilon FOR AN OECOUMENIC POLIS [online]. 2008 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://spacezilotes.wordpress.com/2008/07/31/gagauz-peoplewho-are-theywhere-do-they-come-from/

8) HORÁK, Slavomír. Gagauzové v Moldávii. Gagauzové v Moldávii [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.slavomirhorak.euweb.cz/gagauz.htm

9) НАЦИОНАЛЕН СЪВЕТ ЗА СЪТРУДНИЧЕСТВО ПО ЕТНИЧЕСКИТЕ И ИНТЕГРАЦИОННИТЕ ВЪПРОСИ: Етнически малцинствени общности. НАЦИОНАЛЕН СЪВЕТ ЗА СЪТРУДНИЧЕСТВО ПО ЕТНИЧЕСКИТЕ И ИНТЕГРАЦИОННИТЕ ВЪПРОСИ [online]. 2006 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.nccedi.government.bg/print.php?category=83&id=247&print=yes

10) Neznámá země Gagauzsko. KRAVČÍK, Jan. Navýchod.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.navychod.cz/articles.php?id=470596b2-a6dd-11df-aa30-00304830bcc4

11) Statistika obyvatelstva na regionální úrovni. Statistika obyvatelstva na regionální úrovni - Statistics Explained [online]. 2012 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Population_statistics_at_regional_level/cs

Rozhovory

1) rozhovor s Alxandrem I.

2) rozhovor s Darinou M.

3) rozhovor s Yordankou S.

4) rozhovor s panem Čermákem (toho jméno bylo zvoleno jako pseudonym)

Gagauzové v Bulharsku:

• http://www.nccedi.government.bg/page.php?category=83&id=247 (překlad z fr)
• http://books.google.cz/books?id=NwvoM-ZFoAgC&lpg=PA272&dq=gagauz%20ukraine&hl=cs&pg=PA272#v=onepage&q=gagauz%20ukraine&f=false (kniha One Europe)
• yazijioghlu_ali_on_the_christian_turks_of_the_dobruja.pdf

Gagauzové v Řecku:

• http://www.kroraina.com/gagauz/yazijioghlu.html
• http://www.askaword.com/?q=Talk%3AGagauz+people&d=ls&d=gg&libs=
• http://maps.google.cz/maps?q=Chrysochorafa,+Serres,+%C5%98ecko&hl=cs&ie=UTF8&ll=40.942564,23.57666&spn=1.595389,4.22699&sll=49.803763,15.474913&sspn=5.453275,16.907959&oq=Chrysohorafa+&brcurrent=5,0,0&hnear=Chrisochorafa,+Serres,+%C5%98ecko&t=m&z=9

—-

Počet shlédnutí: 146