Jana Kreislová, Kristýna Procházková, Aneta Tenklová, Tereza Večerková, Petra Vyskočilová. Festival Ratha Játra v Indii a České republice. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2014. http://www.hks.re/wiki/hare_krisna_2014

V dnešní době se po celém světě vyskytuje nespočet různých neonáboženských organizací. Jedna z nejviditelnějších je právě hnutí Hare Krišna. Dnes se toto hnutí těší poměrně velké oblibě, a to zejména u mladých lidí ve věkovém rozmezí 20 - 40 let. Vznik tohoto hnutí je udáván do druhé poloviny 20. století. Je založeno na védské tradici a mýtech. Vychází z hinduistického učení, které má kořeny v Indii. Tato země je místem, kde se prolíná mnoho různých kultur, náboženství a jazyků. Střediska působení hnutí jsou nejen v Indii, ale i v mnoha dalších zemích a v neposlední řadě i na území České republiky. Pro každý národ jsou typické určité svátky, které právě v Indii jsou oslavovány nejrůznějšími festivaly. A který festival je vlastní pro hnutí Hare Krišna? Velkolepá slavnost s duchovním podtextem, která se koná v červnu a v červenci, má název Ratha Játra. V letošním roce oslavy tohoto svátku v České republice připadají na 20. července. Takže každý, kdo na tento den nemá žádné plány a rád poznává nové kultury, by si tuto událost rozhodně neměl nechat ujít. Určitě bude na co se dívat a každý návštěvník je srdečně vítán.

Cílem práce je především zodpovědět zvolenou výzkumnou otázku: Jak se odlišuje způsob oslav festivalu Ratha Játra v Indii a u nás? K lepšímu pochopení a objasnění daného tématu budou sloužit především níže uvedené podotázky.

• Co zahrnují přípravy na festival Ratha Játra?
• Jak vypadá průvod?

Historií a také vnitřními konflikty, které vysvětluje jako výsledek střetnutí původních tradic se západní společností, se zabývá kniha Hnutí Hare Krišna – Institucionalizace alternativního náboženství od Martina Fárka.¹⁾ Velice rozsáhle zde popisuje vývoj hnutí od jeho založení až po současnost. Zpočátku se jednalo pouze o skupinu stoupenců gurua Prabhupády, kteří odmítali západní hodnoty a žili vlastním způsobem života. Postupem času se toto hnutí stalo oficiální mezinárodní organizací a bylo rozšířeno i do jiných zemí. Podle Martina Fárka k tomuto vývoji došlo na základě změn ve vnitřní struktuře a také změnami ve vedení hnutí.

Kniha Nejvyšší Osobnost Božství²⁾ od samotného zakladatele Bhaktivédánta Svámí Prabhupády je souhrnem základních textů hnutí Hare Krišna. Slouží jako podklad pro zjištění historických příběhů, na základě kterých je možné zjistit bližší informace o vzniku svátků, mezi které patří i festival Ratha Játra. Kniha se zaměřuje na samotného Krišnu, jenž je jedním ze tří božstev, která jsou při svátku Ratha Játra oslavována. Během svého života Krišna vykonal mnoho významných skutků, a proto ho zde Svámí Prabhupáda nazývá Nejvyšší Osobností Božství.

Způsobu slavení festivalů a různých slavností v organizaci Hare Krišna se více zabývá ve své publikaci Děti modrého boha - tradice a současnost hnutí Hare Krišna známý český teolog Miloš Mrázek.³⁾ Tato publikace popisuje jednotlivé festivaly jen ve velmi obecném měřítku. Není psána do detailu, a proto poskytne pouze zevrubný pohled na danou problematiku. Mrázek se zde také velice podrobně zabývá historií hnutí. Přestože se o něm vyjadřuje jako o novém náboženství, nezapomíná poukázat na dlouhou historii, která sahá až do 16. století a navazuje na védskou tradici.

Ind Subas Pani, který komentuje živé přenosy festivalu Ratha Játra v Indii, vysvětluje ve svém článku⁴⁾ festival jako osvobození od koloběhu narození a smrti. Slovo Játra chápe jako důležitou součást slavnosti a obřadu. Játra doslova znamená cestování nebo cesta. Játra jako rituální cesta má dvě formy: krátká okolo chrámu nebo delší, z chrámu do jiné destinace. Ratha Játra, dle Subase Paniho, představuje největší festival a má osvobodit lidstvo a ulehčit od utrpení.

O festivalu Ratha Játra v Indii se podrobněji dozvídáme ve studii A Study of the Origin of Ratha Yatra in the Purusottama Ksetra⁵⁾ od Kailashe Chandra Dash. Studie se zabývá bližším vysvětlením původu festivalu a označením Ratha Játra. Poskytuje popis začátku festivalu a jeho průběh, což zahrnuje popis cesty průvodu a porozumění tradicím. Z článku se dozvídáme, v jakém období kalendářního roku se svátek slaví a jak je toto období nazýváno. „Jedná se o nejvýznamnější svátek v Purusottama Ksetra⁶⁾ a z tohoto pohledu je významnou součástí kulturního života v Orisse⁷⁾. Původ tohoto festivalu v Purusottama Ksetra je zajímavým aspektem ve studii, která se týká počáteční fáze Džagannáthova kultu.„⁸⁾

Při výzkumu se vycházelo z kvalitativních metod. „Jedná se o nenumerické šetření a interpretace sociální reality. Cílem je odkrýt význam podkládaným sdělovacím informacím.“⁹⁾ Výhodou je vysoká validita a získání informací jdoucích do hloubky.

Pro tuto práci byla zvolena technika dotazování a studium dokumentů. Nejdříve byla použita data získaná ze studia dokumentů, která posloužila k prvotnímu náhledu na celou problematiku a k nalezení výzkumné otázky. Zdroje informací pocházely z odborných knih a článků na internetových stránkách, jak českých, tak zahraničních. Výhodou studia dokumentů byla snadná dostupnost internetových zdrojů a přístup do knihoven. Nevýhodou byla případná falzifikace nebo podané špatné informace, a proto byla data ověřována u více zdrojů.

Dále byla použita technika dotazování. Pro náš výzkum jsme kontaktovaly členy Hare Krišny v Praze. Rozhovory probíhaly v restauraci Govinda v Soukenické ulici v Praze. První respondent byl velmi laskavý a pohostinný, ochotně nám odpovídal na naše dotazy, ale někdy nás zahrnul až nadbytečným množstvím informací. Překvapilo nás, že studoval na České zemědělské univerzitě v Praze.

Další člen hnutí nám poskytl dostatečné informace k festivalu Ratha Játra, jelikož se tohoto festivalu sám zúčastnil v Indii. Druhý respondent nám barvitě a napínavě sdělil informace o této problematice.

Respondenti se narodili v České republice, při dotazování proto nedošlo k jazykové bariéře.

Při této technice sběru dat byl použit nejprve nestandardizovaný a poté semistandardizovaný neboli polostandardizovaný rozhovor, který nám k získání informací posléze nejvíce pomohl.

První schůzka s našimi respondenty byla spíše informativní. Při tomto nestandardizovaném rozhovoru jsme neměly přesně formulované otázky. Naše otázky spočívaly na podkladě předchozích odpovědí dotazovaných. Respondenti nám přiblížili danou problematiku a seznámili nás se svými názory i zkušenostmi o hnutí.

Při druhé schůzce s využitím semistandardizovaného rozhovoru, respondenti již více vypovídali o daném tématu - festivalu Ratha Játra. Předem byly připravené otázky a při daném rozhovoru byly doplňovány dalšími. Tyto rozšiřující otázky doplňovaly, zpřesňovaly a rozvíjely odpovědi našich respondentů.

Hlavní výhodou byl osobní kontakt s respondentem, získání více informací jdoucích do hloubky dané problematiky. Nevýhodou byl malý počet dotazovaných a nepřirozenost interakční situace.

Během samotného rozhovoru byly zapisovány poznámky, hlasové záznamy využity nebyly. Respondenti byli velice milí, přátelští a otevření každému dotazu. Respondenti se rychle rozhovořili, probíhala uvolněná atmosféra. Jejich přání a požadavky zůstat pod anonymitou byly splněny.

Hare Krišna vzniklo ve 20. století, mohlo by být tedy považováno za velmi mladé hnutí, ale jeho dnešní podoba se vyvíjela poměrně dlouho. Hnutí navazuje na dávnou védskou, vaišnavskou tradici a jeho snahou je předkládat učení Véd v původní a neposkvrněné podobě. Vznik vaišnavismu je datován do 16. století v Bengálsku (dnešní Bangladéš) a jeho zakladatelem je Šrí Čaitánja Mahaprabhu, který je uctíván jako vtělení boha Krišny. Zdůrazňoval důležitost oslavování Boha zpěvem jeho svatých jmen a jeho vliv se rozšířil po celé Indii.¹⁰⁾

Zakladatalem Hare Krišna je jeho Božská Milost A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda (1896 - 1977), který se narodil v Kalkatě. Jeho guru v Indii mu řekl, aby v Americe šířil poselství víry. Získal si mecenáše, Suma Morádžího, majitele největší rejdařské společnosti v Indii, který ho dopravil do USA. V roce 1966 zde založil Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny. Hnutí získalo zastánce hlavně mezi mladými lidmi a začalo se rychle šířit Amerikou. Stoupenci tohoto nového hnutí se snažili vytvořit vlastní životní styl, který vycházel z indických tradic a odmítali západní kulturní hodnoty a životní způsob, ve kterém vyrostli. Jejich ideálem bylo odpoutat se od materiálních hodnot konzumní společnosti a přiblížit se k předindustriální, zemědělské společnosti. Jejich způsob života byl až přehnaně morálně přísný. Komunity byly hierarchicky uspořádány a dodnes zde není rovnost mužů a žen. Ženy jsou zde určeny k mateřství a muži vládnou a o všem rozhodují.¹¹⁾

Zpočátku hnutí získávalo finance od svých členů, ale to nestačilo. V roce 1972 založili v Los Angeles nakladatelství, které vydává především díla svého zakladatele a i další krišnovskou literaturu. Dále vybírali dotace na různých veřejných místech, zakládali vegetariánské restaurace a prodejny s náboženskými předměty.¹²⁾

V roce 1977 zemřel zakladatel hnutí a vedení společnosti přešlo do rukou jedenácti Prabhupádových vyvolených žáků. Jenže mezi jednotlivými nástupci se objevily neshody, a to vedlo až k celkového úpadku morálky a řádových pravidel. Od roku 1987 se však hnutí dostává z krize díky postupné změně vnitřní struktury. Základním sociálním článkem se stává rodina a původní sekty se mění spíše v kongregace (náboženská obec, shromáždění duchovních). Ke změnám došlo i ve vedení. Místo jediného gurua, který vše řídil sám, nyní řídí hnutí kolektivní orgán.¹³⁾

Počátky hnutí v tehdejším Československu spadají do 70. let. Tehdy nahrál zpěvák a skladatel George Harrison se členy hnutí mahá mantru a její nahrávka se dostala k nám. Od té doby se začaly skupiny lidí o tuto filozofii zajímat, neexistovala zde však žádná literatura v češtině, a tak se začala do naší republiky různými způsoby nelegálně dopravovat ze zahraničí. Největší rozmach pak začal v 80. letech a stoupenci hnutí se začali shromažďovat v Pardubicích, kde chodili po ulicích a zpívali. V Lanšperku v okresu Ústí nad Orlicí zakoupili dům a tam společně žili, jenže byli neustále kontrolováni STB. Po roce 1989 se situace uvolnila a stoupenci hnutí se vydali do Prahy, kde se účastnili veřejného zpívání. Od té doby tedy začalo veřejné vystupování a hnutí se postupně rozšiřovalo.¹⁴⁾

Svátek Ratha Játra vznikl před více než 5000 lety v Indii ve městě zvaném Puri, proto se také největší oslavy na světě konají na tomto místě, místě vzniku samotného festivalu. Puri je poutní místo na východě Indie. Jedná se o jedno ze čtyř nejposvátnějších míst pro hinduisty v Indii. Další tři posvátná hinduistická místa jsou: Rameshwaram na jihu, Dwarika na západě a Badrinath na severu. Tento festival označován jako „festival vozů“ oslavuje návrat Krišny do rodného města Vrindavánu. S jeho vznikem je spojeno mnoho legend. Legendy se liší podle místa konání daného festivalu. S Puri je spojena legenda, že Pan Jaghannáta vyjádřil touhu navštívit rodiště Pána Višny a každý rok se začal konat tento festival. Začátek festivalu je stanovený na 2. den v lunárním měsíci, takže pro nás někdy na přelomu června a července. V letošním roce tento svátek začíná 29. června a končí 7. července. ¹⁵⁾, ¹⁶⁾, ¹⁷⁾

Přípravy začínají přibližně dva měsíce před vypuknutím samotného festivalu, kdy se začíná s přípravou vozů, které jsou stavěny podle starodávných a přesně daných pravidel. Každý rok se proto staví nové vozy, které jsou použity pro tento určitý rok. Vozy se staví pro tři božstva. Každý z bohů je vyroben ze dřeva a pravidelně se po 12 letech obměňuje. Prvním božstvem je Pán Jaghannáta, má bílou barvu a patří mu největší vůz s 18 koly, který dosahuje výšky zhruba 14 metrů. Tento vůz se nazývá Nandighosa, je pokryt červenou a žlutou látkou a je tvořen z 832 dřevěných kousků. Jaghannáta sedí na jednom z krajních vozů. Jaghanáta a jeho starší bratr Baladéva jsou umístěny v krajních vozech. Prostřední vůz patří jejich sestře Subhardě. Toto božstvo má žlutou barvu a je umístěno ve voze se 14 koly, který dosahuje výšky zhruba 13 metrů. Tento vůz se nazývá Dwarpadalama, je zdoben červenou a černou látkou a skládá se z 593 dřevěných kousků. Třetí bůh Baladéva je černý, má vůz se 16 koly, který dosahuje výšky zhruba 13,5 metru. Tento vůz, který je ozdoben červenou a modrozelenou látkou, se nazývá Taldhwaje a je tvořen z 763 dřevěných kousků. Všechny vozy jsou dále zdobeny pestrými květy. Na přední části každého vozu jsou umístěna pevná lana, za která se dají vozy táhnout. Zhruba 15 dní před vypuknutím samotného festivalu se konají přípravy, kdy se provádí očistná koupel těchto božstev. Tento akt se provádí na prostranství, které se nazývá Snana Bedi. Po této očistné koupeli se božstva nechají 15 dní v izolaci. Během této doby, nazývané Anabasara, se nekonají žádné obřady ani rituály. Po těchto 15 dnech přichází samotný festival Ratha Játra.¹⁸⁾, ¹⁹⁾

Podle jedné z výpovědí je v první den festivalu v ulicích Puri velmi rušno už od časných ranních hodin, protože každý účastník festivalu musí provést očistnou koupel před samotným jeho zahájením. V tento den jsou božstva vynesena z chrámu, který je zasvěcen samotnému Jaghanátovi, a usazena na vozy. Tento samotný akt je velmi důležitý pro mnoho hinduistů, kteří nesmějí v průběhu roku do chrámu, protože je toto jediná možnost pro pohled na božstvo. Pokud se jim navíc povede třeba jen se dotknout lana nebo vozu, znamená to pro ně z náboženského hlediska velmi mnoho, protože oni tímto vykonají několik dobrých skutků nebo pokání na věky. Samotná pouť tedy začíná ve městě Puri a symbolizuje cestu těchto bohů do nedalekého chrámu Gundicha. Zde se setrvá zhruba po dobu devíti dnů. Na zpáteční cestě se celý průvod ještě zastaví u chrámu Mausi Maa, kde si poutníci mohou dát speciální palačinku, kterou měla tato tři božstva v oblibě. Celá tato cesta se odehrává za zpěvu náboženských písní a hry na různé nástroje jako třeba bubny, bubínky, trumpety a mnoho dalších. ²⁰⁾

První festival Ratha Játra mimo Indii se uskutečnil v San Francisku 9. července 1967 a jeho iniciátorem byl zakladatel hnutí Hare Krišna Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda. V České republice se první ročník tohoto festivalu konal 13. července 2008. Letošní ročník bude tedy již sedmým ročníkem. V letošním roce se festival koná 20. července. ²¹⁾, ²²⁾

Přípravy začínají stejně jako v Indii, přibližně dva měsíce před vypuknutím samotného festivalu. V České republice se však staví pouze jeden dřevěný vůz, na který jsou všechna tři božstva usazena. Na levém kraji sedí Jaghanáta, uprostřed sedí nejmenší, co se výšky týče, z bohů Jaghanátova sestra Subhara a z druhé strany vedle Subharty sedí Baladéva, Jaghanátův starší bratr. Vůz je podstatně nižší, asi o čtyři metry, takže dosahuje délky 11 metrů. V letošním roce byla výška vozu navýšena o 1 metr, takže velikost vozu je na 12 metrech. Vůz je stejně jako v Indii zdoben barevnými látkami a květinami. V České republice jsou k ozdobě vozu použity hlavně gerbery všech barev a růže červené nebo růžové barvy, ale dále můžeme na vozech vidět i lilie a mnoho dalších květin.

Podle respondentů ale není v počtu vozů problém. Ať je jeden nebo tři, stále symbolizuje ducha festivalu, kterého představuje tradice a především samotná víra v božstvo, která je pro členy Hare Krišna prioritní. Oba se jednohlasně shodli na tom, že doprovodný program v podobě tradičních chodů, zpívání manter a hraní na hudební nástroje vyvažuje absenci dalších vozů.

V minulých letech samotný průvod začínal ve 12 hodin na Ovocném trhu a trval asi dvě hodiny, kdy se procházelo Starým Městem. Tato cesta je volena z důvodu absence chrámu Hare Krišna v České republice. Zhruba po dvou hodinách se průvod zastavil na Staroměském náměstí, odkud se festival vracel zpět na Ovocný trh, kde bylo postaveno festivalové městečko.

V letošním roce však došlo k několika nepatrným změnám. Celý průvod nezačínal na Ovocném trhu, ale na Můstku, opět byl veden Starým Městem, ale zakončení celého průvodu bylo na Václavském náměstí, kde bylo festivalové městečko. V tomto festivalovém městečku byla možnost zakoupit si různé předměty, zhlédnout módní přehlídku sárí nebo různá taneční a hudební vystoupení, byla zde možnost ochutnat vegetariánské jídlo či se dozvědět něco o dávné védské kultuře a filozofii. Za zmínku stojí i fakt, že na dopravení vozu se podílejí i samotní návštěvníci festivalu. Podle výpovědi jednoho z našich respondentů tito návštěvníci, kteří pomohou vůz táhnout, mohou dosáhnout očištění nebo dobrého skutku na několik životů dopředu, stejně jako stoupenci Hare Krišna, kteří tento vůz táhnou. Proto o tomto festivalu řekl, že se jedná o jakési symbolické vtažení Boha zpět do srdce každého, kdo daný vůz táhnul. Ale i ostatní návštěvníci, kteří se nepodílejí na přesunutí vozu, mohou být na dobré cestě k pokání na věky nebo jej i dosáhnou, jelikož stačí zaslechnout Hare Krišna mahabharátu. A to je zrovna u tohoto festivalu velmi jednoduché, protože stoupenci po celou dobu cesty zpívají Hare Krišna mahabharátu - ,,Haré Krišna, Haré Krišna, Krišna, Krišna, Haré, Haré, Haré, Ráma, Haré Ráma, Ráma, Ráma, Ráma, Haré, Haré“, radují se a tancují.

Lidé se mohou setkat během festivalu s jídly, které stoupenci Hare Krišna konzumují. Jedná se o vegetariánská jídla, jako jeden ze základních principů. Nesmí jíst maso, ryby, vejce, cibuli, česnek nebo houby. Na různých slavnostech se lze setkat s ochutnávkou až 108 různých chodů. Toto číslo je pro Hare Krišnu velmi důležité, jelikož například mantra by měla být odrecitována 108krát a modlitební korálky se skládají ze 108 kuliček. Jídlo je součástí uctívání, a tak je každý chod nejdříve nabídnut Krišnovi, což se nazývá prasáda. S tím právě souvisí, že se Krišnovi nenabízí tyto určité potraviny, protože se jedná o potraviny v kvalitě vášně a nevědomí. Kvalita potravin je tedy rozdělena na tři základní skupiny: kvalitu dobra (to je jídlo, které Krišna přijal), kvalita vášně (sem právě patří česnek a cibule, které mají vliv na nervovou soustavu) a kvalita nevědomí (sem patří zkažené, plesnivé potraviny, maso či alkohol).

Již v průvodu se budou Krišnovi stoupenci velmi výrazně odlišovat od náhodných kolemjdoucích nebo přihlížejících, a to svým zevnějškem. Krišnovi stoupenci, konkrétně svobodní muži, nosí roucha v barvách šafránu. Mají oholené hlavy s delším pramenem vlasů na temeni hlavy. Členové si označují čelo a dalších jedenáct míst na těle jílem, nejlépe z Gangy. Pokud není možnost dovozu, lze najít jíl na různých místech. U sebe mají plátěné pytle zavěšené kolem krku, kde se nacházejí modlitební korálky. Ženy nosí barevná sárí, vdovy bílá. Vdané ženy si dělají mezi obočím červenou tečku, která značí, že jsou vdané.

Již při jednom z prvních rozhovorů s jedním ze stoupenců hnutí Hare Krišna bylo řečeno, že se snaží co nejpřesněji dodržovat jednotlivé zvyky a tradice, přesně tak, jak jsou vykonávány v Indii. Vzhledem ke geografickým a náboženským odlišnostem námi vybraných míst bylo umožněno sledovat mnoho rozdílů.

V Indii je kladen důraz hlavně na náboženský podtext celého festivalu, pro tamější obyvatele je to velice významná událost. Festival je natolik zajímavý a navštěvovaný, že je možné ho sledovat i v přímém přenosu na několika televizních stanicích. Lidé, kteří svátek v Indii navštěvují, mají k náboženství velmi blízko nebo jsou nábožensky založení a je jich nespočetně více než v Praze. Zatímco v České republice je pro příznivce Hare Krišna také nábožensky důležitý, objevují se zde prvky, které mají přiblížit celé hnutí očím široké veřejnosti. Jedná se například o ochutnávku jídla nebo módní přehlídku. Je zde velmi patrné, že mnoho lidí navštěvující pražský festival, jsou lidé náboženstvím netknutí a kolemjdoucí. Náboženských vyznavačů, kteří se snaží popularizovat festival, je zde znatelně méně.

Rozdíl velikosti se promítá i v dalších aspektech. Pražský festival má výrazně menší rozsah, v průvodu se objevuje pouze jeden vůz, který je navíc menší. Protože v Praze není chrám zasvěcený hnutí Hare Krišna, průvod s vozem jde pouze z náměstí na náměstí a zpět. Velikost indického festivalu umocňuje více než tisíciletá tradice a oslavy trvající deset dní. Pražský festival má o poznání kratší tradici a oslavy vozů trvají pouhý půlden.

Závěrem lze říci, že rozdíly mezi slavením festivalů v České republice a Indii tkví v jejich velikosti a rozsahu. Členové pražského hnutí se pořádáním festivalu Ratha Játra snaží zdárně konkurovat tomu indickému, představit své hnutí a nabídnout lidem zajímavou podívanou, doplněnou ochutnávkou typických jídel.

ALLAN, J., BUTTERWORTH, J., LANGLEY, M. Víry a vyznání – Náboženství, sekty, paranormální jevy. Bratislava: Slovart, 1993. ISBN 80-7145-011-1

DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: KAROLINUM, 2000. ISBN 8024601397

FÁREK, M. Hnutí Haré Kršna - Institucionalizace alternativního náboženství. Praha: KAROLINUM, 2008. ISBN 98-80-246-1579-0

FILIPSKÝ, J. Indie. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-381-7

KIRSTE, R., SCHULTZE, H., TWORUSCHKA, U. Svátky světových náboženství. Praha: Vyšehrad, 2002. ISBN 80-7021-588-7

KNÍŽKOVÁ, H. a kolektiv. Indie. Bohové a lidé. Brno: SVAN a Moravské zemské muzeum, 1997. ISBN 80-84956-12-8 PARTRIDGE, Ch. Lexikon světových náboženství. Praha: Slovart, 2006. ISBN 80-7209-796-2

MRÁZEK, M. Děti modrého boha - Tradice a současnost hnutí Haré Kršna. Praha: DINGIR, 2000. ISBN 80-902528-1-8

PRABHUPÁDA, S. a kolektiv. Návraty – Nauka o reinkarnaci. Praha: Centrum pro védská studia, 2008. ISBN 978-80-903829-4-7

VAVROUŠKOVÁ, S. Náboženství a společnost v jižní a jihovýchodní Asii - Tradice a současnost. Praha: Orientální ústav akademie věd České republiky, 2005. ISBN 80-85425-57-2

DASH, K. Ch. Dash A Study of the Origin of Ratha Yatra in the Purusottama Ksetra [online]. JSTOR, ©2000-2013 [citováno 7. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.jstor.org/discover/10.2307/29757257?uid=3737856&uid=2&uid=4&sid=21104278540473

GOSWAMI, P. Probuďtě se na Grand festivalu Rath Yatra v Puri [online]. TheCircumference.org, © 2014 [citováno 27. 5. 2014]. Dostupné z: http://cs.thecircumference.org/rath-yatra

History of Rath Yatra festival [online]. © Michigan Rath Yatra [citováno 7. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.mirathyatra.com/histrory-of-ratha-yatra-festival.php

Indický festival v srdci Evropy [online]. ISKCON Czech Republic, © 2011 - 2012 [citováno 5. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.ratha-yatra.cz/

PANI, S. Sanctity and Significance of Ratha Jatra [online]. © NIC [citováno 7. 6. 2014]. Dostupné z: http://rathjatra.nic.in/about.htm

Puri Rath Yatra [online]. Rath Yathra.net, © 2007-2013 [citováno 5. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.rathyatra.net/index.html‏

Rath Yatra [online]. CalendarLabs, © 2014 [citováno 7. 6. 2014]. Dostupné z http://www.calendarlabs.com/holidays/india/rath-yatra.php

http://stories-yet-to-be-written.tumblr.com

http://gaatha.com/rath-making-puri/

http://www.sify.com/news/two-earrings-of-deity-missing-from-sri-jagannath-temple-news-national-liblusaajaa.html

http://www.itvnewsindia.com/modi-will-visit-puri-tample-tomorrow

http://www.paramparaproject.org/traditions_rath-yatra.html

http://www.thecolorsofindia.com/tours/bhubaneswar-konark-puri-tour-53.php

http://backtogodhead.in/articles/page/414/

http://www.ratha-yatra.cz/fotogalerie.htm



Počet shlédnutí: 89