Íd al-fitr a Íd al-adhá v České republice, Rusku a Kazachstánu

Iveta Zezulová, Kristýna Novotná. Íd al-fitr a Íd al-adhá v České republice, Rusku a Kazachstánu. [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2011. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/islam

Dnes je islám druhým nejrozšířenějším světovým náboženstvím a jeho přívržence najdeme skoro ve všech státech světa. Fyzická vzdálenost mezi muslimy postupně způsobila odlišnosti filozofie, tradic a odlišnosti názorů a chování věřících. Kvůli tomu vznikly skupiny muslimů, které se liší způsobem oslav tradičních svátků. Tyto odlišnosti nemusí být psané nebo zjevné, ale jsou zde patrné. Cílem naší práce je porovnat oslavu Íd-al-Fitru a Íd-al-adhá v Kazachstánu, Rusku (Dagestánu, Baškortostánu, Jakutsku), České republice a zjistit, jestli existují jakési odlišnosti v oslavě těchto svátků. Íd-al-fitr je významný muslimský svátek znamenající ukončení půstu, který trvá během celého svátého měsíce - Ramadanu. Sedmdesát dní po svátku Íd-al-fitr muslimové oslavují další důležitý den islámského kalendáře - Íd-al-adhá. To je svátek ukončení poutí. Podrobně se budeme zabývat těmito svátky v teoretické části naší práce.

Vysvětlíme několik pojmů, které budou v naší práci:

• Almužna - náboženské daně z majetku a z příjmů, určené k dobročinné pomoci.
• Hadždž - je arabský výraz pro pouť do Mekky, jeden z pěti pilířů islámu
• salát - je označení jednoho z pěti pilířů islámu, povinných denních modliteb muslima.

Stanovily jsme tuto výzkumnou otázku: Čím se liší oslava svátků Íd al-Fitr a Íd al-Adhá v České republice, Rusku a Kazachstánu?

Oslavy různých muslimských svátků v různých státech jsou odlišné, ale díky tradicím a všeobecným rysům, zůstávají celkově stejné. Konkrétně Íd al-Fitr a Íd al-Adhá se poprvé objevily v Koránu a jsou popsané právě v této posvátné knize. Dále se s nimi můžeme setkat i v jiných zdrojích. Například: Krátká příručka: Islám ¹⁾ obsahuje základní pojmy islámu, třeba názvy svátků, tradic, jména důležitých osob (kdo byl Mohamed atd.). Některé informace můžeme také najít v dílech Gasyma Mamedoviče Kerimova – významného islamologa, který se zabývá muslimskou věroukou a právem. V rocích 2007-2010 byla publikována jeho kniha Šaría - životní zákon muslimů. Odpovědi Šaría na problémy současnosti ²⁾Tato kniha detailně popisuje nejen muslimské svátky, ale i každodenní život poctivého muslima. V této knize je celá kapitola věnována muslimským obřadům, svátkům a zákazům. Zahrnuje požadavky a podmínky pro modlitby. Kniha dále popisuje muslimské modlitby a obřady, veřejné modlitby, páteční modlitby, sváteční modlitby, svátky, popisuje posvátná místa islámu, pravidla při stravování, zákazy, půst, atd. V podstatě je zde dobře vidět, jaké modlitby používají muslimové při dodržování těchto obřadů a svátků. Jako příklad toho, jak tato kniha popisuje svátky, je možné uvést pár citací: „Šaría stanovuje jen dva svátků - Íd al-fitr a Íd al-adhá. Íd al-adhá je součástí muslimského obřadu poutě do Mekky. Tento svátek se slaví přinášením obětiny v 10. den 12. měsíce muslimského kalendáře Dhú'l-hidždža, během poutě do Mekky. Druhý kanonický svátek islámu Íd al-fitr je věnován ukončení půstu. Svátek se začíná v 1. den následujícího po Ramadánu 10. měsíce – Šavvál’. Trvá obvykle 3-4 dnů„.

Pravidla čtení modlitby jsou popsáne ve knize Muhammada Salih al-Munajjida Eid: etiquette and rulings ³⁾.Autor klade důraz na instrukce, jak se slaví tyto svátky a popisuje určitá pravidla byt řečeno, kdy a kolikrát. Každou svou myšlenku autor potvrzuje citacemi z Koránu. Upravuje položky, třeba pozice žen během modlitby, to jak mají vypadat: musí si obléknout hidžáb (muslimský šátek, kterým si žena zahaluje vlasy, krk a poprsí). Modlitba začíná se svítáním a trvá až do doby, kdy slunce je v zenitu a je povinné omytí před modlitbou atd.

Otázkou oslavy hlavních muslimských svátků se zabývala absolventka Masarykovy univerzity v roce 2012 ⁴⁾ Provedla několik rozhovorů s muslimy v Čechách a ve své práci hlavně citovala odpovědi dotazovaných lidí. Uvedeme několik z odpovědí a to, jaký mají, podle autorky, respondenti vztah k dodržování svátků. „Muslimské svátky se u dotázaných těší velké oblibě. Jde především o svátky Eid-al-adha a Eid-al-fitr, které jsou plné veselí a jsou vždy spojeny s dobrým jídlem a oslavami“ ⁵⁾

Odpovědi respondentů:

„Slavíme určitě naše, ramadán, Eid-ul-fitr a Eid-ul-adha. Eid-al-adha - to je svátek, kdy podřežeme krávu nebo kozu, ovci, prostě nějaké zvíře. Rozdělíme maso na tři díly, jeden je pro rodinu nebo příbuzné, sousedy, druhý pro chudé a třetí pro sebe. Takže to jsou největší svátky, které máme. Pak máme také islámský kalendář a podle něj víme, kdy je ramadan a jiné svátky, to je tam napsané. Je v něm také 12 měsíců. První z nich je věnován našemu Prorokovi, protože v tomto měsíci zemřel. Věnujeme mu celý měsíc, nesmí se třeba dělat svatby a tak, protože je to měsíc smutku. Ale kdybychom mluvili o naší zemi, máme ještě několik svátků. Nejdůležitější je ale ramadán“.

„Slavíme naše, ale nemáme žádné volno, takže někdy je ta oslava jen to, že se modlíme. Slavíme i spoustu místních kulturních svátků, které máme, ale většinou prostě modlitbou“.

Zajímavý článek Islamic festivals: The spirit behind Eid-ul-Adha ⁶⁾ od autorky Sadafy Farooqi, která podrobně popisuje historii vzniku svátku a jeho názvu. Například „Adha“ znamená „obětovat“ („sacrifice“) anebo něco o významech modliteb a vysloveních: „Allahu Akbar“ – „Alláh je Největší“, „Laa ilaaha illallaahu“ – „Není boha, kromě Alláha“. Najdeme v tomto článku i povídání o jídlech tradičních pro Eid -ul-Adha a o almužně.

Za odborný článek jsme vybraly článek, který je popsán v časopisu School Library Journal.⁷⁾ Autorem dětských příběhu o Id al fitru a Id al Adha je Fawzia Gilani-Williams, který vypovídá o významnosti poznatku své vlastní kultury v podmínkách života v jiném státu. Autor měl na mysli americké muslimy, pro které nejsou informace o muslimských svátcích přístupné. Údaje o Id al fitr a Id al Adha jsou pravděpodobně vynechány nejen z knih, ale i z lidského uznáni. „Jednou jsem byl na letišti v době Vánoc, Hankkahu a Ida. Slyšel jsem upomínky o prvních dvou a nebylo tam žádných důkazů oslavy Ida, jakoby muslimové neexistovali“.⁸⁾ Jako příklad jiného ignorování a nepochopeni lidmi muslimských svátků, je článek Deborah Heligman Celebrate Ramadan and Eid Al-Fitr with Praying, Fasting and Charity,⁹⁾ kde je na desce zobrazován chlapec, který má v rukou Korán, jakoby slaví Ramadan (ne Id) modlitbou, půstem a obětováním, což podle názoru autora článku není pravda pro muslimy, kteří jsou tak sváteční jako lidi jiných náboženství. Na konci svého článku autor píše o víře, že Id al fitr a Id al Adha budou významnými svátky nejen pro muslimy. ¹⁰⁾

Naším cílem je zjistit, čím se liší oslava svátků Íd al-fitr a Íd al-adhá v Kazachstánu, Rusku (v Baškortostánu, Jakutsku a na Kavkazu) a České republice, pochopit základní rozdíly tradic a zvláštnosti slavení v každé zkoumané oblasti. A proto se náš výzkum zakládá hlavně na kvalitativních metodách zkoumání, protože jsme potřebovaly proniknout více do hloubky problému. V naší práci jsme použily několik výzkumných metod, díky čemuž jsme lépe pochopily problematiku našeho zkoumání. Na začátku jsme pracovaly s literaturou, která nás seznámila s islámskými tradicemi a s literaturou, která byla zaměřená na témata, které byly podobné našim. Studium literatury nám pomohlo připravit se ke zkoumání tématu.
Na začátku jsme si rozmyslely, jakou výzkumnou metodu zvolíme a pro náš výzkum jsme se rozhodly použit metodu řízeného rozhovoru, který jsme doplnily o neřízené otázky.
Sestavily jsme dotazník, abychom mohly podle získaných odpovědí přesněji vidět konkrétní rozdíly oslav svátků v různých státech a regionech.

Dotazník

1. Co pro Vás znamená být věřícím?

2. Jak jste přišel/přišla k přesně islámu?

3. Jaké islámské tradice dodržujete?

4. Slavíte – li Íd al-fitr a jakým způsobem?

• Dodržujete – li tradiční pozdrav Íd Mubarák?
  
• Sbíráte – li “zak’at” (povinná almužna)?
  
• V jaký oděv se oblékáte, tradiční nebo obvyklý?
  
• Připravujete v tento den tradiční jídla?
  
• Slavíte to obvykle s rodinou?
  

5. Jakým způsobem slavíte Íd al-adhá?

• Provádíte úplné umývání (Ghusl)?
  
• Vyslovujete Takbír?
  
• V jaký oděv se oblékáte, tradiční nebo obvyklý?
  
• Měníte cestu k mešitě?
  
• Rozdáváte almužnu?
  

Poprvé jsme zvolily metodu kvantitativního výzkumu-studium oficiálních dokumentů. Tato technika sběru dat nám poskytovala hodně výhod, jako dostupnost a kvalita informací. Dostaly jsme základní informace o naší výzkumné otázce, a pak jsme potřebovaly rozšířit naše poznatky pomocí nějaké živé informace, která nám chyběla při studiu odborné literatury, a proto jsme vybraly dotazování. Použily jsme narativní taktiku, což nám poskytnulo rozsáhlé informace a právě vztah dotazovaného k určité otázce. Emoce, gesta nám ulehčily porozumění odpovědím. Nepodařilo se nám použit tuto techniku sběru dat s jinými respondenty kvůli vzdálenosti, a proto zvolily jsme jinou a použily jsme k ní dotazník. Hodně nevýhod jsme potkaly během použití této techniky, jako například příliš stručné a krátké odpovědi respondentů, kteří občas odpovídali pouze jedním slovem „ano“ nebo „ne“. Dokonce jsme se setkaly s odpověďmi, které byly převzaty z odborné literatury, ale celkově jsme dostaly dostat vhodných odpovědí a udělaly jsme vyhovující přehled, který bude ve praktické částí.

Islámské svátky se slaví podle lunárního islámského kalendáře. Islámský kalendář se skládá z 12 lunárních měsíců a obsahuje asi 354 dnů, což je o 10 nebo 11 dní méně než sluneční rok. Z tohoto důvodu dny islámských náboženských svátku se každoročně přesouvají vzhledem ke gregoriánskému kalendáři.
Idein v překladu z arabštiny znamená svátky, dva svátky. Když se mluví o těchto dvou svátcích, má se na mysli Svátek Fitr – použití nepostního jídla poprvé po půstu a Svátek Obětování.
Tady se budeme podrobně zabývat svátky Íd al-fitr a Íd al-adhá, které jsou pravděpodobně nejvýznamnějšími dny islámského kalendáře zároveň s dnem Ašura, který je především šítským svátkem modlitby za zemřelé, dnem Arafátu, který je svátkem prvního dne pouti,
Mavlidem - svátkem narození Mohameda. Těžko říct, pokud existují muslimské státy, které neslaví tyto dva nejvýznamnější svátky nebo je považují za nevýznamné, protože Íd al-fitr je spojen s měsícem Ramadan, který muslimové považují za svátý ve všech muslimských státech a s půstem, který musí dodržovat všichni muslimové. Íd al-adhá je spojen s poutí, která patří do základních pilířů islámu, který je zákonem pro všechny muslimy.¹¹⁾

Íd al-fitr.

Íd al-fitr je muslimský svátek, který se slaví po skončení ramadánu, islámského měsíce půstu (saum). Íd al Fitr je jedním z hlavních dnů islámského kalendáře, označující konec půstu, který trval během svatého měsíce Ramadánu. Tradice slavení Íd al Fitr má původ s doby proroka Muhameda. V tento den a v den před tímto svátkem sbírají povinný milodar pro chudé, pocestné, atd. ve formě hotovosti nebo jídla. Shromážděné prostředky jsou využívány ve prospěch společnosti (pro chudé, pocestné atd.). Bezprostředně v den Íd al-Fitr muslimové provádějí rituální modlitbu, oblékají si své nejlepší oděvy, vaří tradiční jídla, zvou na oslavu svátku své příbuzné, sousedy a kamarády, také bývají například na návštěvách nebo se baví. Během tohoto svátku je možné navštívit hroby svých blízkých a vzdálených příbuzných, rozdávat nějaké dobročinné příspěvky a dary chudým. Darovat něco svým známým a prosit za odpuštění. V šťastný den se děti zúčastní různých her, navštěvují také sousedy, kteří jim rozdávají sladkosti.

Íd al-adhá.

Íd al-adhá, Velký svátek či Svátek oběti, je náboženský svátek, který slaví muslimové a drúzové. Slaví se 10. den v měsíci dhú'l-hidždža, podle islámského kalendáře. Tento den je obětním dnem. V Mekce 10. dne vrcholí hadždž. Samozřejmě, že ne všichni muslimové mohou provést hadždž do Mekky, zúčastňovat se hlavního svátku muslimů a osobně přinést oběť, proto základní pravidla islámu přikazují provádět tento kulminační obřad nejen v Mekce, ale i všude kde mohou být muslimové. Oslava Íd al Adhá, i když to není v Mekce, začínají od rána. Už za úsvitu chodí muslimové do mešity na ranní modlitbu, ale předtím udělají plné umytí a oblékají se do nejlepších oděvů. Před modlitbou se nedoporučuje snídat. Po skončení ranního salátu věřící jdou zpátky domů, a pak v případě přání mohou se shromáždit ve skupinách na ulicích a spolu zpívají Takbír (chvály Alláhu). Pak se vracejí do mešity nebo do speciálního prostoru, kde mullah nebo imám-khatib říká kázání. Na konci kázání muslimové obvykle jdou na hřbitov, aby se modlili za mrtvé. Po návratu ze hřbitova začíná obětní obřad na znamení připravenosti ke službě Všemohoucímu. Muslim by neměl šetřit na jídle, je nutné, aby nakrmil chudé a hladové. Rituální pohoštění je uspořádáno tak, aby se lidé vyhnuli nemocím a jinému neštěstí. Pro rodinu, kamarády a příbuzné se během svátku dělají dárky. Příštích několik dnů po svátku obvykle navštěvují rodinu a blízké známé, protože v době tohoto svátku je návštěva žádoucí a je požehnaná.

Co se týká dodržování muslimských tradic, včetně oslavy Íd al-fitru a Íd al-adhá, v Kazachstánu, zobecněně můžeme říct, že se většinou dodržují, ale spíše zjednodušeným způsobem. Kromě toho se dá říci, že starší generace se k tomu vztahuje citlivěji (stávají se výjimky, ale když jde o přísnější modlitby a pravidla, tak většina mladší generace o tom vůbec nemusí vědět). Neznamená to, že mladí lidé jsou vzdálení od hlavních (rozšířenějších) tradic islámu. Většina považuje islám za způsob “komunikace” s Bohem, hlavně prostřednictvím modlitby a návštěvy mešity, pro někoho může stačit i to, že jenom věří. Na základě položených otázek a získaných odpovědí, jsme vytvořily obecnou představu o tom, jak se slaví Íd al-fitr a Íd al-adhá v Kazachstánu (převážně mládež). Dozvěděly jsme se, že skoro všichni chodí v tyto dni do mešit a rozdávají almužnu (a to nejen během svátku, ale kdykoliv), slaví obvykle s rodinou (a zvou občas sousedy), připravují tradiční jídla (většinou ze skopového masa anebo koňského: bešparmak, šužyk, kazy; sladkosti, tradiční pečivo – baursak, šel’pěk), samozřejmě provádějí úplné umývání. Modlitby čtou hlavně starší, ale někdo také zve domů mullu. U některých se dodržuje tradiční pozdrav Íd Mubarak. Tradiční oděv nikdo z našich dotazovaných nepoužívá, ale snaží se vypadat co nejslušněji. Cestu k mešitě také nikdo nemění.
Setkaly jsme se s jedním zajímavým příběhem. Jeden z našich respondentů se stal muslimem v šestnácti letech, původně byl pravoslavným křesťanem. Je mu dnes dvacet jedna let a ani na chvíli nelitoval o svém rozhodnutí. Podrobně nám popsal, jakým způsobem slaví Íd al-fitr a Íd al-adhá a jaké obřady splňuje během těchto dvou svátků. Ve své odpovědi na otázku „Jakým způsobem slavíte Íd al-adhá?“ řekl: „V tento den dělám plné umytí, oblékám se do svých nejlepších oděvů, jdu do mešity. Snažím se dávat almužnu těm lidem, kteří ji potřebují“.
Zajímavým se nám zdálo to, že zdaleka ne všichni rození muslimové dodržují tradice spojených s oslavou těchto svátků, ale hodně lidí, kteří se stali muslimy v zodpovědném věku se snaží o to, aby byli dobrými věřícími.

Dagestán.

Pomocí dotazníků jsme se dozvěděly informace o tom, jak dodržují tradice oslavy svátků v Dagestánu. Dotazovaly jsme se mládeže a zjistily jsme, že většinou dodržují islám proto, že je to náboženství jejich předků. „Historicky to bylo tak, že je to náboženství mého národa. Islám vyznávali moji prarodiče, tj. všichni předci“. Naši respondenti se snaží dodržovat všechny obvyklé tradice: navštívit hroby příbuzných, vždy provádět omytí, číst modlitby, obětovat živočicha. „Mám velmi zodpovědný přístup ke svátkům, ale bohužel občas se mi nedaří dodržovat hodně důležitých tradic“. Zajímavými byli odpovědi o tradičních jídlech: „Velký důraz klademe na přípravu svátečních jídel, protože vystupují v roli dárků příbuzným. Právě moje rodina dává přednost sarisám, to je zavín z útrob berana, ze sladkostí nám se líbí chalva a kozinak, je to jídlo z ořechu a medu“.

Odpovědi na dotazníky obyvatelů Dagestánu nám poskytují přehled o tom, jak tyto svátky slaví v této republice. Poznaly jsme to, že v současné době se mládež počítá za velmi věřící, ale pravděpodobně některé naše otázky je vehnaly do slepé uličky.

Baškortostán.

V rámci našeho výzkumu v Rusku jsme se rozhodnuly zkoumat republiku Baškortostán, z toho důvodu, že 53,9% zdejšího obyvatelstva jsou Baškirové a Tatarové a patří mezi sunnitšské muslimy. Informace na téma, kterým se zabýváme jsme získaly pomocí řízeného rozhovoru (hlavně přes Internet) a dotazníku, na který se můžete podívat v častí „Metodologie”.
Zjistily jsme, že v Baškortostánu dodržuje sváteční tradicí převážně starší generace. Většina mladých respondentů odpovídala, že svátek Íd al-fitr tráví jako obyčejný den, nechodí do mešity a významně ho neslaví. Starší generace se chová k tomuto svátku s větší úctou. Mezi tradicemi, které dodržují věřící, patří oblékání se v sváteční, ale skromném oblečení, četba svátečního salátu, sbírání almužny, příprava tradičního jídla a oslava v rodinném kruhu.
Na rozdíl od Íd al-fitru svátek Íd al-adhá slaví i mladá generace, ale velký vliv na dodržování tradicí má místo, kde bydlí věřící. Například ve městě lidé většinou nemohou provádět obětování, ale na vesnici to není takový problém. Íd al-adhá je více slavnostním svátkem než al-fitr a jeho oslava je více významná pro veřící z Baškortostánu: „Íd al-adhá slavíme slavnostně. Ráno pečeme palačinky, jdeme do mešity, posloucháme kázání. Jestli jedeme do vesnice, provádíme obětování, rozdáváme maso sousedům, chudým a příbuzným. Zbývající část dne vaříme a zveme hosty“. Mezi tradiční pohoštění na oslavě patří masový bujon s nudlemi, pirohy, chak-chak a jiné sladkosti.

Jakutsko.

Dalším krokem v naší práci bylo zjistit, jak oslavují dva hlavní svátky islámu v Sacha, jedné z nejvzdálenějších republik Ruské federace. Islám v této republice není základním náboženstvím, ale existuje zde kazašská diaspora. Jedna z našich respondentek odpověděla, jakým způsobem se muslimové snaží dodržovat tradice. V průzkumu s dotazníkem jsme se dozvěděly, že hodně muslimů bydlí v Jakutsku a jiných malých městech už celý život. Pro mládeže tradice oslavy Íd al-fitr a Íd al-adhá jsou přežitkem minulosti, nekladou velký důraz na dodržování pravidel, nepřijímají to jako něco důležité. Důvodem takového postoje k tradicím je, že v Jakutsku existuje jen velmi málo možností udělat všechno tak, jak by to mělo být, ale i to, že většina muslimů v této oblasti Ruska už dávno přizpůsobila k místním tradicím.
Tady je uveden výňatek z jedné z daných odpovědi: „Hlavní muslimské svátky neoslavuji. Ze všech stanovených rituálů jenom občas navštěvuji mešitu a také shromažďuji návštěvníky ve svém domově, vařím tradiční jídla a dávám příspěvky (třeba, placky) kolegům, známým a nemajetným“.

Provedly jsme také výzkum v ČR (v Praze), abychom se dozvěděly, jak zdejší muslimové slaví nejhlavnější muslimské svátky Íd al-fitr a Íd al-adhá. Navštívily jsme modlitební dům v Praze a setkaly jsme se s několika muslimy, kteří se přestěhovali do Čech před několika lety. Každý z respondentů nám popovídal o tom, co to jsou Íd al-fitr a Íd al-adhá, jakým způsobem oslavují tyto svátky lidé na celém světě, proč a kvůli čemu to vůbec dělají. Mluvily jsme s jednou slečnou, která se svou rodinou opustila svou zemi v době, když byla malá holčička (přestěhovali se z Ázerbájdžánu, když jí bylo jenom tři roky). Narodila se v muslimské rodině, ale teď o tradicích islámu skoro vůbec neví a považuje sama sebe za ateistku. Svazuje to s tím, že v jejím okolí (mezi přáteli dříve ve škole, teď na univerzitě) není hodně muslimů. A když se objeví, je v tom velká možnost toho, že bude také ateistou anebo bude se považovat za muslima, ale nebude tak přísně dodržovat všechny tradice. Nemohla se správním dodržováním setkat ani ve své rodině. Proto podle jejího názoru k těmto svátkům nemá nějaký zvláštní vztah. Řekla nám také, že vůbec neoslavuje žádné muslimské svátky a památné dny a k tradicím svého náboženství se staví dost skepticky. Pro ni je Svátek oběti velmi primitivní, bez ohledu na to, že má velkou a zajímavou historii.
Druhý respondent má naopak dobré postoje k dodržování muslimských tradic. Bydlí v ČR sedm let, navštěvuje mešitu velmi často, alespoň jednou týdně, v pátek. Což je pro muslimy posvátný den. „Islám je náboženství mé rodiny. Rodiče mě vychovávali v přísných rámcích a chtěli, abych dodržoval tradice a prováděl obřady, týkající se různých oslav a památných dnů. Být muslimem pro mě znamená nejen věřit v Alláha, ale snažit se o to, abych byl charakterním člověkem“.

Výsledky výzkumu ukazují na to, že oslava Íd al-fitra a Íd al-adhá Kazachstánu, Rusku (Dagestánu, Baškortostánu) probíhá přibližně stejně. To se týká i muslimů v ČR, kteří jsou většinou emigranti a snaží se dodržovat své tradice a daří se jim to. Klidně navštěvují mešitu anebo modlitební dům (v Praze). Tradiční oslava, která se provádí doma (příprava tradičních jídel, pozvání hostů apod.) jak v ČR, tak v Rusku a Kazachstánu má podobu rodinného setkání a občas pro některé z respondentů je ještě jedním důvodem k tomu, aby se celá rodina shromáždila a pobavila se u svátečního stolu.
Podle odpovědí dotazovaných je dobře vidět, že oslava má hodně společných rysů a výrazně se neliší. Několik zajímavostí zde ale najdeme. Kupříkladu v Baškortostánu se muslimské tradice dodržují hlavně ve starší generaci. Při tom obrovská část věřících patří do vesnic. Co se týká mládeže tohoto regionu, ta se skoro náboženstvím nezajímá.

Opačná situace se stává v Dagestánu. Tam velký důraz nejen na oslavu svátků, ale vůbec na muslimské tradice. Starší generace také dodržuje tradice velice citlivě.

Když jsme se bavily s našimi respondenty z ČR, dozvěděly jsme se, že se snaží dodržovat tradice a slaví muslimské svátky, ale nedělají na to velký důraz.

V Kazachstánu se to projevuje docela barevně. Můžeme se tam setkat s mládeží, která to bere velice vážně a dodržuje tradice (není tak často ale najdeme věřícího, který velmi přísně drží půst) a zároveň s těmi, kdo o svém náboženství neví skoro nic. Stejně to funguje i mezi starší generací.
Na závěr našeho výzkumu jsme došly k závěru, že vztah k náboženství a jakýmkoliv jeho událostem se vychovává v rodině, ale velkou roli v tom hraje i okolí. Výstižným příkladem se může stát jedna z našich českých respondentek, rozená muslimka, která se přestěhovala s rodinou do Čech jako malá a nedodržuje muslimské tradice, protože neviděla, jak to vůbec vypadá ani ve své rodině, ani ve svém okolí. Naopak v regionech a státech, kde na dodržování tradic a oslavu se dělá důraz a dostává se jim velkého zveřejnění, existuje větší pravděpodobnost toho, že se to bude dodržovat citlivěji.

- Akademie nauk SSSR, institut vostokovedenie, Kratkij spravočnik: Islám (Krátká příručka: Islám) Akademie věd SSSR: 1983 (Академия наук СССР, институт востоковедения, Краткий справочник: Ислам, 1983).

- AL-BADAWI, Karam Mohamed.Pravidla svátků a jejich prožití v islámu [online] al-islam.cz (17.01.2011) [cit.26.08.2013].Dostupné z http://www.al-islam.cz/clanky/pravidla-svatku-a-jejich-proziti-v-islamu.html

- FAROOQI, Sadaf.Islamic festivals: The spirit behind Eid -ul-Adha [online] huda.tv, r.2013 [cit.18.06.2013].Dostupné z: http://www.huda.tv/articles/miscellaneous-topics/612-islamic-festivals-the-spirit-behind-eid-ul-adha

- GILANI-WILLIAMS, Fawzia. Say the Word Again? Eid [online] dostupné přes databáze EBSCO Dec2007, Sv. 53, Vydání 12 [cit.18.06.2013] dostupné z http://search.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/login.aspx?direct=true&db=lxh&AN=29360801&lang=cs&site=ehost-live

- HEILIGMAN, Deborah. Celebrate Ramadan and Eid Al-Fitr with Praying, Fasting and Charity Holidays around the World series [online] deborahheiligman.com,r.2013 [cit.26.08.2013]. Dostupné z:http://deborahheiligman.com/books/celebrate-ramadan/

- KERIMOV, G. M. Šariat. Zakon žizni musul'man. Otvety Šariata na problemy sovremennosti. (Šaría: životní zákon muslimů. Odpovědi šaríi na problémy současnosti) Dilja: 2008. ISBN 978-5-88503-579-2. (КЕРИМОВ, Г. М. Шариат. Закон жизни мусульман. Ответы Шариата на проблемы современности. Диля: 2008).

- SALIH AL-MUNAJJIDA, Muhammad, Eid: etiquette and rulings (Id:etiketa a pravidla). [online] slideshare.net, r.2013. [cit.18.06.2013] Dostupné z http://www.slideshare.net/kingabid/eid-etiquette-and-rulings

- UHROVÁ, Zuzana. Život v České republice očima brněnských muslimek – imigrantek: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra sociální pedagogiky, r. 2012.

Počet shlédnutí: 143