Katalánci ve Španělsku

Citace:

Handlová Kamila, Krčilová Jana. Katalánci ve Španělsku [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/katalanci_ve_spanelsku

Cílem této práce je blíže se seznámit s etnickou minoritou žijící ve Španělsku - s Katalánci. I přesto, že je jich kolem 7 milionů, je to stále minorita, a s tím souvisí různé výhody a nevýhody, které se úzce dotýkají jejich života. Tato práce přiblíží základní údaje o etnické minoritě a následný výzkum, týkající se života menšiny a jejích vztahů s majoritou, nám osvětlí, jak jsou s tímto životem spokojeni.

Informace a podklady pro tuto práci byly získány jak primárně, tak i sekundárně a to pomocí metod kvalitativního (studium dokumentů) a kvantitativního (dotazníková metoda) výzkumu.

Práce je rozdělena do dvou částí, kde první je částí teoretickou. Ta má blíže popsat španělskou etnickou minoritu – Katalánce, které bychom našli na severovýchodě Španělska. Pomocí studia dokumentů nebo-li dostupné literatury a internetových stránek jsme zjistily, jak bohatou má tato skupina historii, jaké slaví svátky a jaké má tradice. Dále nás zajímalo, jak rozšířený je její jazyk, popřípadě, zda existují nějaké mediální prostředky, pomocí kterých o sobě dává minorita vědět.

Právě s tímto souvisí druhá část naší práce, která se zabývá výzkumem a pro kterou jsme zvolily kvantitativní metodu, a sice výzkum na základě dotazníků. Pomocí internetu jsme rozeslaly dotazníky Kataláncům, kteří byli ochotni s námi spolupracovat. Otázky v dotazníku jsou zaměřeny na to, jak se Katalánci cítí jako minorita, jaký vztah mají k majoritě nebo co jim přijde pro Katalánce typické. Sběr dat byl proveden generační metodou, což znamená, že dotazníky byly rozeslány nebo předány rodinným příslušníkům tak, abychom pokryly alespoň 3 generace. Tato metoda nám umožnila co nejpřesnější poznání této problematiky.

Nejasné odpovědi z dotazníků jsme se snažily dořešit prostřednictvím internetu, a to pomocí “netradičních“ rozhovorů přes programy jako jsou skype nebo icq. To ale pouze v minimálním počtu případů, kdy nám některé odpovědi nebyly zcela jasné, ale nám se zdály důležité pro úplnost výzkumu.

Radim Klekner na webu Euroskop.cz v článku nazvaném „Katalánci chtějí změnit Španělsko“ ¹⁾ píše, že v referendu, které proběhlo v roce 2006, podle očekávání podpořili velkou většinou Katalánci návrh nového zákona o posílení nezávislosti svého regionu na centrální vládě v Madridu. Ostatní regiony sledovaly referendum velmi pozorně, neboť se domnívaly, že Katalánci chtějí ve srovnání se zbytkem země získat příliš mnoho autonomie. Jako další krok požadují katalánští nacionalisté přímé zastoupení v orgánech Evropské unie a právo na sebeurčení. O nové katalánské ústavě vydané v roce 2005 řekl premiér Zapatera: „Katalánská ústava neznamená, že budeme jako země a národ menší, naopak, budeme větší a bohatší, protože budeme různorodější“.

O národní identitě se ve svém článku na webu petrmach.cz Petr Mach zmiňuje ve článku nazvaném „Doména jako symbol národní nezávislosti“ ²⁾, že, kromě hlavních národních symbolů jako je hymna a vlajka, existují zástupné symboly jako např. mezinárodní poznávací značka aut a nově – internetové domény. Novou internetovou doménou roku 2006 je pro Katalánsko koncovka .cat, kterou s úspěchem zaregistrovala katalánská vláda. Katalánská vláda i většina firem záhy přenesla své adresy ze španělské domény .es na katalánskou .cat. Katalánská vláda zaregistrovala doménu .cat nikoliv jako národní doménu, ale jako doménu „organizací na podporu katalánského jazyka a kultury“, za kterou platí společnosti ICANN roční registrační poplatek 10 tisíc dolarů plus dolar ročně za každou adresu zaregistrovanou pod doménou .cat.

V knize Negotiating Spain and Catalonia ³⁾ se Fernando León Solís zabývá studiem čtyř hlavních národních identit ve Španělsku. Zaměřuje se hlavně na Katalánsko a jeho vývoj mezi lety 1993 až 1996, kdy bylo pod španělským tlakem. Popisování národních identit je obsaženo ve dvou sekcích. První sekce pojednává o španělském tlaku v roce 1994 při fotbalovém mistrovství světa v USA. Druhá část studie je zaměřena na vyjednávání a politické dohody mezi Partido Popular a Convergéncia I Unió po všeobecných volbách v roce 1996. Tato studie není omezena identifikací a popisem prvků zamýšlených jako model identit, ale spíše se zabývá symbolickými boji mezi rozdílnými ideologickými pohledy.

Španělsko jako takové je rozděleno na 17 autonomních oblastí. Tato práce bude o oblasti, která se nazývá Katalánsko, a o španělské minoritě Kataláncích. Katalánsko je ohraničené na východě Středozemním mořem, na severu Francií a Andorrou, na západě a jihu Aragonií a Valencií. Tato strategická poloha má velmi příznivý vliv na intenzivní vztah s ostatními zeměmi Středomoří a kontinentální Evropou.

• Název autonomie: katalánsky Catalunya, španělsky Cataluña, česky Katalánie (Katalánsko)
• Hlavní město: Barcelona (1,6 mil. v roce 2007)
• Autonomní statut: 9. září 1932, 31. prosince 1979 a nyní 9. srpna 2006
• Rozloha: 32 114 km² (Šp. celkem 506 000 km²)
• Obyvatelstvo: 7 134 697 (Šp. celkově přes 46 mil.)
• Úřední jazyk: španělština (kastilština/castellano), katalánština (català)
• Vstup do EU: 1. 1. 1986
• Přijetí eura: 1. 1. 1999
• Regionální parlament: 135 křesel
• Zastoupení v poslanecké sněmovně: 47 křesel (z 350)
• Zastoupení v senátu: 23 křesel (z 259)

Z administrativního hlediska je Katalánsko rozděleno na 4 provincie - Barcelona, Tarragona, Lleida a Girona. Místní samospráva je rozdělena do 41 comarques, což můžeme přirovnat k regionům.

znak

Prvními obyvateli dnešní Katalánie byli severoafričtí Iberové, kteří sídlili mimo jiné i v oblasti dnešní Barcelony. Kolem roku 600 př. Kristem pronikají až na katalánské pobřeží Řekové a zakládají zde kolonii Emporion. Ve 3. stoletím př. n. l. se do Katalánie dostávají také Kartaginci, kteří se v první punské válce střetávají s Římany. Po uzavření míru roku 197 př. n. l. zakládají Římané provincii Hispania Citerior, jejímž hlavním městem se stává Tarragona.

Roku 414 dobývají západní Gótové severní Španělsko a roku 476 také Barcelonu, která se stává hlavním městem jejich říše, jež se nazývá Gotalonia. V tomto slově spatřují mnozí historikové původ názvu Katalánie a ve zkomolené podobě se užívá dodnes - Catalunya. Tento název původně znamenal „Země hradů“.

Tato říše je převálcována Araby, kteří do roku 713 ovládnou celé Katalánsko. Ti však byli s podporou oddílů franckého krále Karla Velikého brzy vyhnáni a katalánská hrabství byla připojena k jeho říši. ⁴⁾

V 9. století vyhlásil nezávislost barcelonského hrabství Wilfred Vlasatý, jehož postupně uznali za svého vládce i další katalánská hrabata. Vznik samostatného Katalánska je spojen až se jménem jeho nástupce Borella II a s rokem 988, který se dnes slaví jako rok vzniku Katalánie.

V roce 1137 se sňatkem katalánského hraběte Ramóna Berenguera IV. s Petronilou, dcerou aragonského krále Ramira, spojují obě království pod názvem Aragonská koruna (Corona de Aragón). K Aragonské koruně je připojena Mallorca, valencijské království a Sicílie. V roce 1283 vznikají katalánské kortesy, jeden z nejstarších evropských parlamentů, později nazvaného Generalitat (1359).

Sňatkem Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské v roce 1479 byl dán základ k budoucímu jednotnému státu. Katalánie si udržuje své vlastní instituce nezávislé na králi až do roku 1714, kdy v důsledku války o dědictví španělské tato svá privilegia ztratila.

V roce 1931 byla v rámci první španělské republiky vyhlášena Katalánská republika a v roce 1932 byla schválena autonomie pro Katalánii, která byla zrušena po nástupu Franca do čela státu. Po jeho smrti v roce 1975 se Katalánie zapojila do demokratizačního procesu, v roce 1979 byl schválen autonomní statut. ⁵⁾

Byla obnovena nejen autonomie, ale také osm set let stará vláda Katalánska zvaná Generalitat de Catalunya. Tato instituce se skládá z parlamentu, prezidenta, výkonného výboru a vlády. V současné době je prezidentem José Montilla Aguilera. V oblastním měřítku řídí vláda obchod, základní školství, průmysl a bytovou výstavbu.

Nový Estatut, katalánská ústava, schválená parlamentem v Barceloně v roce 2005 a parlamentem v Madridu v roce 2006 znamená mimo jiné to, že většina daní vybraných v druhém nejbohatším regionu země (po Baskicku), zůstane k dispozici místní vládě. Tu sestavila po posledních regionálních volbách v roce 2003 Republikánská levice Katalánska se socialisty a zelenými. ⁶⁾

Do Katalánska proniklo několik velkých migračních vln. V roce 1900 byl počet obyvatel asi dva miliony, mezi 50. a 70. léty to bylo již více než pět milionů. Tento nárůst způsobilo stěhování z různých oblastí Španělska (zejména Andalusie, Murcie a Extremadury). Druhá migrační vlna nabrala na obrátkách na počátku 90. let a s příchodem nového století, je stále silnější. Proto od roku 1992 do roku 2004 se počet obyvatel zvýšil na více než 7 milionů obyvatel. ⁷⁾

Katalánsko je země s omezenými přírodními zdroji, takže za svou prosperitu vděčí své strategické poloze. Přesto katalánská ekonomika kladně přispívá k růstu celé španělské ekonomiky. Primární ekonomický sektor je téměř symbolický - zaměstnává pouhá 3 % pracovních sil. Nicméně je vybaven produkty, které vyváží po celém světě, je tomu tak například v případě cavy, vína, prasat, ovoce nebo masných výrobků.

Katalánská ekonomika má velmi důležitou průmyslovou základnu. Je založena na zpracovatelském průmyslu, původně textilním, který se ovšem vyvinul do jiných sektorů, jako jsou automobily a příslušenství, chemické látky, potraviny, stavby, nábytek, atd. Výroba elektrických spotřebičů a poslední generace počítačů je také stále důležitá.

Právě široký a pestrý terciální sektor zaznamenal značný vývoj. Má největší podíl na HDP a zaměstnanosti. Nejdůležitější je cestovní ruch a služby s ním spojené. Pro získání práce v Katalánsku je častou podmínkou plynulá katalánština.

Katalánská vlajka

Katalánská vlajka je vlajkou heraldického původu. Nejsou sice listinné důkazy až do 13. století, ale je to jedna z nejstarších vlajek v Evropě. Vyhlášením autonomního statutu získala charakter vlajky státní. Je odvozena z klasického katalánského znaku. Katalánskou vlajku tvoří obdélník rozdělený na devět vodorovných střídavě žlutých a červených pruhů stejné šířky. Nyní je uváděno, že pruhy jsou jednoznačně stejně široké, i když zákon tuto skutečnost výslovně neuvádí.

Estelada Blava - separatistická katalánská vlajka

Katalánsko má také svojí vlastní národní hymnu - „Els Segadors“ (žencům). Hymna byla neoficiální od svého vzniku, tedy od konce 19. století. Oficiální se stala až v roce 1993. Tato skladba je založena na událostech z let 1639 a 1640, kdy Katalánci bojovali proti hraběti Duke of Olivares a králi Filipovi IV. Španělskému. Moderní texty jsou od Emili Guanyaventse, které napsal v roce 1899. Hudbu složil Francesc Alió v roce 1892, kdy se snažil přizpůsobit melodii z dříve existující písně.

Národní den Katalánska - 11. září. Svátek připomíná dobytí Barcelony během války o španělský trůn v roce 1714 a poté následnou ztrátu svrchovanosti. V roce 1980 katalánská vláda zavedla tento svátek jako symbol znovuzískání národní identity - po celém Katalánsku se konají slavnosti pod záštitou místní vlády.

Kromě celonárodních státních svátků se v Katalánsku slaví také autonomní a oblastní svátky, které jsou typické vyvěšováním katalánské vlajky a katalánských symbolů do oken či balkónů a tancováním sardany – lidového katalánského tance, který se tančí v libovolně velkých kruzích, kde se muži a ženy drží za ruce. Je doprovázený jedenáctičlenným hudebním souborem (cobla).

sardana

23. duben – svátek Sv. Jiří (Diada de Sant Jordi), patrona Katalánska. Je to také svátek zamilovaných, kteří si navzájem dávají růže nebo knihy.

24. červen – svátek Sv. Jana (Sant Joan). Oslava letního slunovratu, kdy se po celou noc pálí hranice ze dřeva nebo loutky z papíru, a to vše za doprovodu hudby, tance a ohňostroje.

24. září – svátek Panny Marie Milostivé (La Mercè), patronky Barcelony. Během celého týdne se konají slavnosti, stavějí se věže z lidských těl (castells), tancuje se sardana, jedí se katalánská jídla a pijí se cavas (šumivá vína). Svátek vrcholí ohňostrojem na kopci Montjuïc. ⁸⁾

castells

Katalánština byla ve svých počátcích variantou latiny - jazyka rozšířeného po obou stranách Pyrenejí a nazývaného Marca Hispanica. Toto území nikdy neupadlo pod nadvládu Arabů na příliš dlouhou dobu, proto je slovní zásoba ovlivněná arabštinou mnohem méně než španělština.

Katalánština, i když je rozšířená hlavně ve Španělsku, není dialektem španělštiny, jak si mnozí myslí. Je samostatným románským jazykem nacházejícím se na pomezí iberorománské a galorománské jazykové skupiny. Co se týče slovní zásoby, podobá se více portugalštině než španělštině.

Katalánština se stala jakýmsi přechodovým stupněm mezi provensálštinou a španělštinou. Obsahuje gramatické prvky z obou jazyků, proto se také v některých věcech dosti odlišuje. Setkáte se s ní v autonomních oblastech Katalánie, Valencie (zde často pojmenovaná jako valencijština), Baleárských ostrovech, v jižní Francii a italské Sardinii(město Alghero). Andorra ji má jako úřední jazyk. ⁹⁾

Katalánštinou se mluví na území o rozloze 68 000 km ², kterou obývá 13, 5 milionu lidí. Odhaduje se, že 9 milionů je schopno mluvit, přičemž 11 milionů alespoň rozumí.

První rysy jazyka, odlišného od latiny, se objevují v latinských textech na území Katalánska od 9. století, první díla katalánské literatury vycházejí ve 12. století. V této době se katalánský jazyk vyvíjí v těsném kontaktu s okcitánštinou, která byla v Katalánsku do 15. století jazykem poezie. Do 15. století byla katalánština rozšířena také na Sicílii, do 17. století na Sardinii. Baleárské ostrovy se staly útočištěm přistěhovalců z východního Katalánska.

Jednotný spisovný jazyk se vyvinul v 15. století. Po období jeho úpadku (1716 je prohlášena španělština jediným vyučovacím jazykem, 1779 zákaz divadelních her v katalánštině) nastává od počátku 19. století v Katalánsku období jazykového a kulturního obrození. V roce 1913 vychází pravopisná pravidla, 1918 mluvnice a 1932 katalánský slovník. Základem této moderní katalánštiny je středověký jazyk a úzus vzdělaných vrstev, zejména v Barceloně.

V období Frankovy diktatury (1939-1975) byla katalánština zakázána. Za poslední desetiletí vyvinula regionální vláda enormní úsilí pro obnovení postavení katalánštiny ve veřejném životě. Pošpanělštěná vlastní jména dostala svou původní podobu. Na prvním stupni základních škol se vyučuje pouze v katalánštině, většina přednášek na univerzitách je také v katalánštině. Pro služební poměr ve veřejných službách je nutné prokázat znalosti katalánštiny. 1200 spisovatelů píše katalánsky, rádia musí plnit kvóty vysílání programů v tomto jazyce, obchody musí být vyznačeny katalánskými nápisy. ¹⁰⁾

Katalánská literatura má své kořeny v okcitánské poesii, prvním skutečným spisovatelem katalánského jazyka byl však mallorský filosof Ramon Llull (†1316/7). O něco mladší jsou čtyři královské kroniky. Literatura pozdního středověku kvetla hlavně ve Valencii (poesie, rytířský román), ale i v Katalánsku konce 14. stol. se objevují postavy jako F. Eiximenis a Bernat Metge, autor Snu, jednoho z prvních humanistických děl. V období baroka se čím dál více prosazuje kastilština. Z katalánských autorů té doby vyniká satirický básník V. Garcia či dramatik F. Fontanella. V Katalánsku vychází noviny v katalánštině – Avui, Diari de Gitina, El 9 esportiu, El Periódico de Catalunya, El punt, El Mundo Deportivo, Sport a La Vanguardia. ¹¹⁾

Katalánský veřejnoprávní rozhlas, který má sídlo v Barceloně vznikl v roce 1983. Stalo se tak po 37 letech Frankova režimu, který katalánskou kulturu a jazyk tvrdě potlačoval. Proto také jeden z prvních zákonů, které nově vzniklá katalánská sněmovna schválila, bylo založení Katalánské rozhlasové a televizní společnosti. Ta měla jediné poslání - znovu vzkřísit a propagovat katalánskou kulturu, historii a jazyk. Veřejnoprávní rozhlas vysílá výhradně v katalánštině pro celou katalánsky hovořící oblast.

Katalánci jsou na svůj rozhlas patřičně hrdí a rozhlas se těší velké oblibě. Z celkem 4 rozhlasových stanic je nejzajímavější stanice Catalunya Música, založená jako druhá v pořadí v roce 1987. Tato hudební stanice vysílá klasickou hudbu nebo programy klasické hudbě věnované a její denní poslechovost je 60.000 posluchačů. Stanice sice propaguje katalánské umělce a katalánskou hudbu, ale celkově se zaměřuje více na mezinárodní repertoár a světové nahrávky. Katalánským hudebníkům a skladatelům je věnována nově založená internetová stanice Catclassica.

Barcelona a celé Katalánsko mají mimořádně bohatý koncertní život, a proto se Catalunya Música na živé vysílání koncertů přímo zaměřuje. Barcelonská opera Gran Teatre del Liceu byla v době svého vzniku (1847) největším operním domem v Evropě a začínali zde svou hvězdnou kariéru Montserrat Caballé nebo José Carreras. Koncertní sál Palau de la Música Catalana byl zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO a ročně se zde koná více než 300 koncertů. Další koncerty se kromě mnoha menších sálů konají v nově vybudovaném multikulturním centru l´Auditori, sídle Národního symfonického orchestru Barcelony a Katalánska. ¹²⁾

V Katalánsku mají také televizní stanice, které vysílají v katalánštině a jsou určené pro celou katalánsky hovořící oblast, např. Televisió de Catalunya (TVC), TV3, Canal 33, 3/24, Canal 300, 8TV, K3, TD8. Nebo pouze místní stanice, které vysílají pouze pro určitě lokality, např. Barcelona Televisió.

Otázky k výzkumné části:

1. Vyhovuje vám současná míra autonomie? Jakého stavu byste v tomto ohledu chtěli dosáhnout?

2. Jste nějakým způsobem diskriminováni – pozitivně (zvýhodnění) či negativně? V případě, že ano, jakým způsobem?

3. Jak sami sebe, jako Katalánec/ka, vidíte? Pokuste se charakterizovat katalánský národ.

4. Jak myslíte, že vás vidí majoritní společnost, a proč?

5. Co považujete za hlavní atribut své etnicity a proč? (historie, území, jazyk, náboženství, …)

Alba, 14 let, mladší generace

Alba je se současnou mírou katalánské autonomie spokojená. Přesto si myslí, že celkový názor Katalánců je tak půl na půl. Jedna polovina by chtěla větší volnost, druhé polovině vyhovuje současný stav. Co se týče diskriminace, tak se částečně cítí diskriminována od Španělů, kteří nejsou Katalánci. Důvodů je prý hodně, ale nejčastější je prý jejich vlastní jazyk. Způsobeno je to z části také tím, že pokud někdo žije v Katalánsku a neumí katalánsky, lidé se na něj koukají špatně a i s ním ošklivě jednají. O Kataláncích říká, že nejde popsat jednoho určitého zástupce, každý člověk je jiný. Ona sebe vidí jako šťastného, veselého, otevřeného a sympatického člověka. Španěly nemůže dát do stejného pytle, jak se u nich říká. Oni si prostě myslí, že Katalánci jsou jiní, hlavně kvůli jazyku. Ale najdou se i mezi Španěly hodní lidé, kteří s Katalánci jednají hezky. Za atribut své etnicity označila území, protože jejich území se nachází na velmi výhodné pozici, kde je počasí velmi dobré. Mají horká léta a chladné zimy, které nejsou příliš studené. Mohou si užívat na jednom z nejkrásnějších pobřeží, ale v ten samý čas mohou být v Pyrenejích, kam dojedou za necelé 2 hodiny. Takže mají velice blízko jak pláže, tak hory.

Laura, 29 let, střední generace

Laura není spokojená se současnou autonomií Katalánska. Má pocit, že katalánská ekonomika drží celou ekonomiku Španělska, proto by ona i lidé chtěli větší volnost. Cítí se diskriminována kvůli jejich vlastnímu jazyku. Lidé se na ně dívají podivně. Kvůli jinému jazyku si myslí, že jsou Katalánci z jiné planety. Katalánce by charakterizovala jako veselé, velkorysé a milé lidi. Za dynamickou vlastnost považuje moudrost. Z majority má pocit, že na ně prostě koukají odlišně. Zvlášť, když je slyší mluvit katalánsky. Za atribut své etnicity označila také území a jazyk. Je šťastná, že může žít ve Středomoří, které dává Kataláncům mimořádné vlastnosti, a spoustu krásných míst, kam mohou jet. Katalánština je pro ní hezký jazyk, který je velmi starý, ale přesto zní krásně.

Antonio, 52 let, starší generace

Antonio je s mírou autonomie spokojený. Ovšem myslí si, že každým dnem roste nezávislost, kterou cítí mladí lidé. Řekl by, že u lidí je to tak 50 na 50. On jako Katalánec se cítí diskriminovaný. Tvrdí, že Katalánci platí nejvyšší daně ve Španělsku, mají nejvyšší mýtné na silnicích. I když předpokládají, že bude vše stejné, pořád platí víc než ostatní. Také hodně lidí nechce uznat, že mají Katalánci vlastní jazyk, a často je proto prý diskriminují pouze z tohoto důvodu. Katalánce by charakterizoval jako hodné lidi. Samozřejmě mezi nimi najdeme i hrubé lidi, ale obecně mají dobré vlastnosti a považuje je za rodinné typy. Velmi se starají o své přátelé a rodinu, které velmi milují. Co se týče majority, tak má pocit, že na ně majorita převážně žárlí kvůli jejich dobré „zemi“ a jejich vlastnímu jazyku. Majorita prý nemůže vystát, že část lidí v jedné zemi mluví jiným jazykem a tím posilují pocit nenávisti. Proto je majorita neustále kritizuje. Na své etnicitě miluje Antonio vše. Jako první uvádí historii. Myslí, že Katalánci jsou silní lidé s velmi dobrou historií. Na dalším místě uvádí jazyk, který vychází z latiny a v některých částech je čistší než samotná španělština. To ho dělá výjimečným. Dále se mu líbí různorodost krajiny. Je rád, že mají jak pláže, tak hory, kam mohou jezdit lyžovat, dlouhé silnice pro výlety apod.

Sílvia, 51 let, starší generace

Sílvia s mírou autonomie spokojena je, ale říká, že někdy by si přála být členkou jiné země, protože ne vždy je to jednoduché. Španělé je neuznávají kvůli jejich jazyku a dalším věcem. Myslí si, že zde není žádná snaha Katalánců o větší autonomii. Diskriminována se cítí být hlavně kvůli jejich jazyku. Je jiný a Španělům se nelíbí, že mu nerozumí. O Kataláncích si myslí, že jsou otevření, srdeční a milí, že mají horkou krev a milují lidi. Myslí si, že vše by mělo být děláno v klidu a s úsměvem. Tvrdí, že čas není důležitý a nikdo nikam nespěchá. Majorita si o nich myslí, že jsou zkrátka odlišní a že nechápe, že někdo, kdo žije v jejich státě, mluví jiným jazykem. Myslí si, že hlavním atributem jejich etnicity je jazyk a poté historie. Říká, že je dobře známo, že i jejich jazyk má bohatou historii.

Jedná se o volné překlady. Doslovné odpovědi v originále jsou uvedeny v příloze.

Souhrn

Díky těmto dotazníkům se nám podařilo zjistit, jak se Katalánci cítí být vnímáni majoritou, co považují za atribut své etnicity a jak spokojený vedou svůj život. Z výpovědí jsme se dozvěděly, že Katalánci jsou s mírou autonomie do jisté míry spokojeni, přesto by si někteří přáli větší volnost, zejména mladí lidé, kteří začínají cítit nezávislost.

Většina Katalánců už se někdy v životě cítila být diskriminována, je ale pravda, že diskriminace je téměř na denním pořádku a to především co se jazyka týká. Španělům se totiž nelíbí, že lidé, kteří žijí ve Španělsku hovoří jiným jazykem než španělským a katalánštinu neuznávají. Další diskriminaci pociťují kvůli daním a mýtnému.

Sami sebe vidí jako šťastné, veselé a otevřené lidi, kteří jsou velmi pohostinní a velkorysí. Rádi se starají o své rodiny a blízké. Myslí si, že majoritní společnost na ně nepohlíží jako na Španěly, spíše mají pocit, že jsou jiní. Určitě je to dáno především jazykem, který je na první poslech odlišný, protože se španělštinou má pramálo společného a je podobný spíše portugalštině. Dalším názorem je, že Španělé nemají Katalánce rádi, protože jim závidí jejich výhodnou polohu, čili severovýchod Španělského království. Tam je totiž blízko jak k moři, tak do hor a krajina je tam opravdu velmi pěkná.

Za hlavní atribut považují území, jazyk a historii. Na historii a jazyk kladou důraz spíše starší lidé, říkají, že katalánština vychází z latiny a je čistší než španělský jazyk. Mladí vyzdvihují hlavně území. Jsou rádi, že žijí v tak krásné zemi, kde je možnost jezdit na výlety a poznávat stále nové a nové.

Katalánské obyvatelstvo tvoří necelou šestinu španělské populace. I přesto, že je to takto početné etnikum, je stále minoritou v rámci Španělského království. Našly bychom je na severovýchodě země. Jejich vznik je provázen bohatou historií, na které si někteří, především však starší lidé, velice zakládají a dokonce ji vyzdvihují jako hlavní atribut své etnicity.

Dalším atributem, řekněme pro Katalánce nejdůležitějším, je jazyk. S ním se spojují největší problémy, které tato minorita má ve vztahu ke Španělům. Katalánština vychází z latiny a, i když si mnozí myslí, že má mnoho společného se španělštinou, opak je pravdou, nemá s ní společného téměř nic a svou slovní zásobou se podobá spíše portugalštině. Katalánština je také označována jako přechodový jazyk mezi provensálštinou a španělštinou, takže zde najdeme i prvky z těchto jazyků. To je také jedna z věcí, která Španělům tolik vadí. Nedokáží se smířit s myšlenkou, že na jejich území žije někdo, kdo hovoří jiným jazykem než jejich. Katalánci samozřejmě španělštinou mluví a ti, kteří ne, přinejmenším rozumí. Španělština je totiž úředním jazykem v celém království. Přesto je pravdou, že v oblasti Katalánska je za druhý úřední jazyk považována i katalánština a plynně jí hovořit je jednou z podmínek při získání zaměstnání.

Třetí atribut, který Katalánci vyzdvihují je území. Katalánsko je autonomní oblast na severovýchodě Španělska a má tedy přístup jak do Pyrenejí, tak ke Středozemnímu moři.

Katalánci nejsou autonomií tolik svázáni jako jiné minority. Mají vlastní rozhlasové a televizní stanice, vychází sedm druhů periodik a nedávno byla založena internetová doména .cat, na kterou se ze španělské domény .es záhy přemístily všechny katalánské firmy včetně samotné katalánské vlády. I přes takovou volnost existují Katalánci, kteří touží po větší míře autonomie a to především kvůli negativní diskriminaci, kterou v některých případech pociťují. Jedná se, jak už bylo zmíněno, o vlastní jazyk, ale v podstatě i o celkový pohled na ně samotné.

Katalánská jména se skládají z jednoho křestního jména a dvou příjmení. První příjmení je vždy po otci a druhé příjmení po matce. Existují ovšem kombinace dvou křestních jmen, např. José María, Juan Antonio, María Rosa nebo Mari Carmen. Nejčastěji jsou používaná do těchto kombinací jména José a María. Mohou se pojit s kterýmkoli jiným jménem. V dnešní době se tyto kombinace dětem už moc nedávají. Při výběru jména volí rodiče katalánská a španělská jména. Rozdíly mezi španělskými a katalánskými jmény jsou minimální. Mezinárodní jména Katalánci svým dětem téměř vůbec nedávají.

Katalánská kuchyně je poměrně rozmanitá. Obsahuje jak typická španělská jídla, tak také katalánské, či přímo místní speciality. Na jídelním lístku se objevují speciality z ryb a korýšů, všechny druhy mas a nejrůznější zeleninové saláty. Mezi typická katalánská jídla patří:

• Alioli – krém utřený z česneku a olivového oleje. Podává se k masům a rybám.
• Butifarra – katalánská tlačenka.
• Pa amb tomaquet – toast, do něhož se vetře rajče a zakape se olivovým olejem. Podává se ke klobásám a butifaře.
• Jamón serrano – sušená šunka.
• Zarzuela – mixované jídlo z ryb a korýšů, chuť a barva je daná šafránem.
• Paella – pokrm z rýže, masa, plodů moře, zeleniny a typického koření. Paelly je několik druhů a každá oblast má svůj vlastní recept.
• Crema Catalana – tradiční zákusek, který je tvořen z vaječného krému s karamelem.

Nejlepší katalánská vína pocházejí z oblasti Priorato a z Penedés. Z Penedés jsou i španělské sekty, kterým se tu říká cava.

Základní údaje o Katalánsku se většinou shodují – rozloha, hl. město, autonomní statut, úřední jazyk nebo provincie. Největší rozdíly se týkají počtu obyvatel. Některé publikace či články udávají číslo přesahující 7 mil., ale například Velvyslanectví ČR v Madridu udává číslo přes 6 mil. Rozdíl z toho vyplývající se pohybuje kolem půl milionu. Různé údaje najdeme také v počtu lidí, kteří mluví katalánsky. Tato čísla se pohybují v rozmezí od 7 do 10 mil. Často jsou tyto údaje rozděleny na aktivně a pasivně mluvící.

dotazniky.doc

BAUDYS, A. Katalánsko [online] Baudy, 2007 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://baudy.blogspot.com/2007/07/katalnsko.html>.

Catalan language [online]. The Free Encyclopedia, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Catalan_language>.

Catalonia [online]. The Free Encyclopedia, c2009 [cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Catalonia>.

Catalunya [online]. La enciclopedia libre, c2009 [cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: <http://es.wikipedia.org/wiki/Catalunya>.

Generalitat de Catalunya [online]. 2009 [cit. 2009-03-07]. Dostupný z WWW: <http://www.gencat.cat/catalunya/eng/>.

HELMS, Bernd. Costa Brava Barcelona Costa Dorada. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1992. 64 s.

Katalánie [online]. Španělsko, c2009 [cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: <http://www.spanelsko.info/katalanie.htm>.

Katalánsko [online]. Velvyslanectví ČR v Madridu, c2009 [cit. 2009-03-09]. Dostupný z WWW: <http://www.mzv.cz>.

Katalánsko [online]. Wikipedia: Otevřená encyklopedia, c2009 [cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Katal%C3%A1nsko>.

Katalánsko [online]. O Španělsku, c2009 [cit. 2009-03-09]. Dostupný z WWW: <http://www.ospanelsku.cz/mesta-a-mista/katalansko/>.

Katalánština [online]. Wikipedia: Otevřená encyklopedie, c2009 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Katal%C3%A1n%C5%A1tina>.

Katalánština [online]. Profesionální překlady, c2009 [cit. 2009-03-9]. Dostupný z WWW: <http://www.profesionalni-preklady.cz/preklady-katalanstina/>.

KLEKNER, R. Katalánci chtějí změnit Španělsko [online] Euroskop, 2008 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.euroskop.cz/38/5188/clanek/katalanci-chteji-zmenit-spanelsko/>.

MACH, P. Doména jako symbol národní nezávislosti [online] Petr Mach, 2007 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.petrmach.cz/cze/prispevek.php?ID=330>.

REITER, Jürgen. Costa Brava Katalánie. Praha: GeoMeida, 1999. 96 s.

SOCHOREK, R. Katalánština - jazyk ve středu zájmu letošního knižního veletrhu [online] Sochorek, 2007 [cit. 2009-03-09]. Dostupný z WWW: <http://www.sochorek.cz/cz/pr/blog/1192055914-katalanstina-jazyk-ve-stredu-zajmu-letosniho-knizniho-veletrhu.htm>.

SOLÍS, F. L. Negotiating Spain and Catalonia. Bristol: Intellect Books, 2003. 155 s.

VEJVODOVÁ, M. Na návštěvě v sídle veřejnoprávního rozhlasu Katalánska [online] Český rozhlas, 2008 [cit. 2009-03-08]. Dostupný z WWW: <http://www.rozhlas.cz/vltava/spanelskyrok/_zprava/433998>.

Počet shlédnutí: 160