Poraďte vždy pět nejzajímavějších míst v tureckém Kurdistánu z hlediska: 1. Etnické pestrosti daného místa, 2. Náboženské pestrosti daného místa, 3. Historických památek, 4. Přírodních krás. Každé místo stručně popište.
b) Van - město na východě Turecka, které je domovem především sunnitských Kurdů, ale také Alevitů, Jezidů a Arménů. V centru města se nachází mnoho mešit, ale také kostely a jezidské svatyně.
Historické památky:
a) Nemrut Dağı - hora v jihovýchodním Turecku, na vrcholu které se nachází starověký náboženský komplex, který byl postaven králem Antiochem I. Theosem od 69 př. n. l. Komplex zahrnuje sochy bohů, králů a lvů.
b) Hasansu - starověké město, které se nachází v jihovýchodním Turecku poblíž hranic s Irákem. Je to jedno z nejstarších měst na světě a bylo jednou z nejvýznamnějších center sumerské kultury v Mezopotámii.
c) Harran: Harran je starobylé město s pozůstatky opevnění, mešit a věží a je považováno za jedno z nejstarších měst na světě. GPS 36.8666639N, 39.0333333E
Přírodní krásy:
a) Tigrisové údolí - oblast na jihovýchodě Turecka, kterou protéká řeka Tigris. Nachází se zde mnoho malebných vesnic a měst, ale také nádherné scenérie a přírodní rezervace.
b) Munzur Mountains National Park - národní park nacházející se v regionu Tunceli v jihovýchodním Turecku. Je to oblast s nádhernou krajinou, která zahrnuje vrcholy hor, údolí řeky a jezer. Zde můžete objevovat mnoho druhů rostlin a zvířat, stejně jako navštěvovat tradiční vesnice a zažít kulturu místních obyvatel.
Akre: Akre je město, které je známé svými křesťanskými obyvateli, jako jsou Asyřané a Chaldejci.
Náboženská pestrost: Lalish: Lalish je posvátné místo pro Jezídy, kterým dominuje monoteistická víra s prvky zoroastrismu, judaismu a islámu. Lalish je chrámem a poutním místem, kde se nachází hrobka svatého Meleka Tausa, kterého jezídové uctívají jako anděla.
Mar Mattai: Klášter Mar Mattai, založený v 4. století, je posvátné místo pro syrské křesťany.
Mezopotámie: Oblast Mezopotámie je známá jako kolébka civilizace a domov mnoha náboženství, jako je zoroastrismus, judaismus, křesťanství a islám.
Historické památky: Citadela Erbil: Citadela Erbil je nejstarší a nejdéle obydlené město na světě a je zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Harran: Harran je starobylé město s pozůstatky opevnění, mešit a věží a je považováno za jedno z nejstarších měst na světě.
Přírodní krásy: Křišťálové hory: Křišťálové hory jsou pohoří s nejvyšším vrcholem v Iráckém Kurdistánu, kde je možné najít mnoho turistických tras a pěkných výhledů.
Gali Ali Beg - krásná oblast s horskými jezery a řekami, kde se nachází také několik starobylých archeologických nalezišť a pevností.
Dukan: Jezero Dukan je největším umělým jezerem v Iráckém Kurdistánu a je populární destinací pro turisty, kteří sem jezdí za vodními sporty a pohledy na okolní hory.
Goyija: Goyija je národní park s bohatou faunou a flórou, kde je možné vidět vzácná zvířata, jako jsou medvědi, rysy a kozorožci.
Rawanduz: Rawanduz je krásné horské údolí s mnoha vodopády, kde se můžete vydat na turistické trasy a užívat si krásné výhledy na okolní přírodu.
Kurdistán - zajímavá místa
Etnická pestrost: a) Město Sanandaj - hlavní město iránského Kurdistánu, kde žijí především Kurdové, ale také Arméni, Ázerbájdžánci a židovská menšina. b) Město Mahabad - důležité místo pro kurdskou historii a kulturu, kde žije mnoho Kurdů, ale také Arméni a Ázerbájdžánci.
Náboženská pestrost: a) Město Marivan - místo, kde žije mnoho sunnitských a šíitských muslimů, ale také židé a křesťané. b) Město Saqqez - významné místo pro zoroastrismus, který se zde praktikuje dodnes.
Historické památky: a) Hrad Falak-ol-Aflak v městě Khorramabad - středověká pevnost, která byla postavena již v dobách sásánovské říše. b) Hora Saholan v okolí města Sanandaj - historické místo s mnoha zbytky starověkých pevností, včetně citadely Qal'eh Dokhtar.
Přírodní krásy: a) Národní park Zagros - oblast s nádhernou horskou krajinou, kde se nachází mnoho endemických druhů rostlin a živočichů. b) Vodopády Ab-i-Barik v okolí města Sanandaj - překrásné vodopády, které jsou v období jara velmi návštěvné.
Kulinářské speciality: a) Lahmacun - tradiční kurdské jídlo, podobné pizze, které se v Kurdistánu podává s jogurtem a salátem. b) Kebab Kubideh - oblíbené jídlo v celém Íránu, ale zvláště v Kurdistánu, kde se podává s rýží a zeleninou.
Mhallamis je smíšená arabsko-kurdská skupina. Předpokládá se, že někteří z nich jsou původně Asyřané, kteří konvertovali k islámu, ale pro to neexistují žádné důkazy. Každopádně pocházejí výhradně z Mardinu. Žijí převážně v Libanonu, některé z největších klanů v Evropě se z nějakého důvodu také označují jako Mihlammios. Nikdo ovšem pořádně neví, co jsou zač. V Libanonu jsou však řazeni ke Kurdům, ale Kurdové jak v Turecku, tak v Libanonu je za Kurdy nepovažují. Na některých místech jsou řazeni k Arabům. Většina zdrojů však poukazuje na to, že mají „aramejské“ předky, takže to zřejmě byli Asyřané, kteří konvertovali a pak se arabizovali, ale stále nějak zachovávali rozdíl mezi sebou a Araby. https://en.wikipedia.org/wiki/Mhallami
Nejspíše jejich etnické jméno pochází z názvu města Mardin, odkud pocházejí.
Podle některých Asyřanů nemají žádnou korelaci s Asyřany, protože nemluví jejich jazykem, ani nesdílejí jejich kulturu nebo náboženství.
Náboženská mapa iráckého Kurdistánu zahrnuje kromě sunnitských a šíitských muslimů také menšiny patřící k sabejským mandejcům, kaka'ům (jaršanům), jezídům, baháistům a novým zoroastrijcům. Židovská a křesťanská přítomnost v Kurdistánu sahá několik tisíciletí do minulosti.
Války a politické otřesy ovšem poškodily historicky rozmanitou sociální strukturu oblasti. Kromě válek a občanských konfliktů nese velkou část viny dlouhá historie nepřátelství vůči menšinám a odmítání principu rovného občanství. Kromě velkého zániku židovských a křesťanských komunit v arabských zemích došlo v regionu k pronásledování a úpadku sabejského mandaismu, jezídismu a bahaismu - zejména v Iráku po roce 2003, což byl zásadní zlom v moderních dějinách regionu.
Přesto se lze dodnes v iráckém Kurdistánu setkat s příslušníky sabejského mandaismu, kákaismu, jezídismu, bahaismu, zoroastrismu, judaismu i křesťanství. Místní historie sabejského mandaismu sahá tisíciletí zpět. Někteří jeho stoupenci přišli do oblasti před pronásledováním z jiných míst. Ti, kteří zůstali, jsou dnes usazeni především v Erbílu a Sulajmáníji. Ve stejných oblastech žijí také vyznavači akaismu (Ahl al-Haq), mezi Kurdy rozšířené menšinové víry, jejíž původ a kořeny jsou pro historiky záhadou.
Mandejci považují Adama, Seta, Noeho, Šema a Jana Křtitele za proroky, přičemž Adam je zakladatelem náboženství a Jan Křtitel je největším a posledním prorokem. Mandejci mluví východní aramejštinou známou jako mandejština. Název „mandejský“ pochází z aramejského manda, což znamená poznání. Na Blízkém východě, ale mimo svou komunitu, jsou mandejci známí spíše jako sabiáni. Termín Ṣubba je odvozen z aramejského kořene souvisejícího s křtem. Termín Sabiáni je odvozen od tajemné náboženské skupiny, která je v Koránu třikrát zmíněna vedle Židů, křesťanů a zoroastriánů jako „lid Knihy“ a k jejímuž jménu se mandejci stejně jako několik dalších náboženských skupin historicky hlásili, aby získali právní ochranu (dhimma), kterou nabízí islámské právo. Příležitostně se mandejci nazývají „křesťané svatého Jana Křtitele“. http://www.mandaeanunion.com/
The Shabak and the Kakais - http://kurdishacademy.org/wp/the-shabak-and-the-kakais/
Jezídismus dosáhl celosvětové pozornosti poté, co ISIS vtrhl do Sindžáru (jižní Kurdistán), kde teroristická organizace držela jezídské ženy jako sexuální otrokyně, unášela muže a zabíjela děti. Jezídismus je jedním z nejstarších náboženství, které si v iráckém Kurdistánu stále uchovává svou identitu a starobylé dědictví. Jeho starobylé chrámy a svatyně, rozeseté po krajině, potvrzují hluboké kořeny jezídismu v této oblasti.
Kořeny bahaistické víry v Kurdistánu sahají až k jejímu počátku, kdy se prorok Bahá'lláh v roce 1854 rozhodl přestěhovat do této oblasti, aby se uchýlil do jejích hor k oddanosti (i'tikaaf; věnování se uctívání a držení se stranou od světských záležitostí). V posledních letech se regionální vláda Kurdistánu snaží o veřejné oživení bahaistických aktivit pod záštitou nového ministerstva pro Awqaf a náboženské záležitosti, které rozšiřuje spektrum náboženských komunit. Dalším výrazným rysem náboženského života v oblasti jsou takzvaní „noví zoroastriáni“ - Kurdové, kteří znovuobjevují a nově přijímají starobylou víru. Tento trend může být reakcí na islamistický extremismus a také jako vyjádření nesouhlasu se starými tradičními identitami.
V iráckém Kurdistánu je patrná i židovská přítomnost zdůrazňující sounáležitost kurdských Židů s místem jejich původu - v posledních letech se to děje prostřednictvím ekonomické angažovanosti, kulturních aktivit a náboženských poutí. V roce 2017 se město Erbil stalo svědkem první veřejné oslavy židovského svátku Pesach. (V letech 1950-51 došlo k nucené migraci většiny z 2600 let staré irácké židovské komunity. Irácká vláda těm, kteří odešli - většina z nich emigrovala do Izraele, odebrala občanství).
Historie křesťanství v Kurdistánu sahá až do prvních desetiletí našeho letopočtu. Křesťanství se šířilo koncem prvního století n. l. prostřednictvím posla Addie a jeho následovnice Marie. Dostalo se do Hadiabu (Erbilu) - prvním hadiabským biskupem se stal Bakida. Možná, že kostel svatého Izáka byl od roku 135 jedním z jeho nejstarších kostelů. Kromě toho se Hadiab stal v roce 310 sídlem arcibiskupa. Křesťanští Kurdové se těší vlivnému zastoupení v mnoha městech iráckého Kurdistánu. Aktivita evangelické církve je mezitím v regionu také silná a někteří Kurdové jiných vyznání byli údajně pohnuti k přijetí křesťanství.
Příklad cesty podle Martina Půlpána mapy.cz
Příklad cesty podle německé cestovky:
Náš plán:
https://hamidi.cz/kurdistan-zajimava-mista-o-kterych-jste-mozna-neslyseli