Ukrajinci v Moldávii

Natalia Doboš, Filip Hlaváček, Eva Štefanová, Denisa Kapušňáková, Valeriya Dvoryadkina

Hospodářská a kulturní studia (HKS) | Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2018. http://www.hks.re/wiki/ls2018:rusini_v_moldavii

³⁵⁾

Tato práce se zaměřuje na rusínskou menšinu žijící na území Moldávie a analyzuje ji z několika úhlů pohledu. Cílem je ověřit, zda lze skutečně hovořit o samostatné rusínské menšině, odkud Rusíni pocházejí a zda se v moldavském prostředí běžně používá označení „Rusín“.

Text vychází ze tří perspektiv: jak vnímají Rusíny samotní Moldavané, jak Rusíni nahlížejí na většinové obyvatelstvo a jak jsou Rusíni v Moldávii vnímáni v oblastech svého původu.

První část práce přináší obecný přehled o této menšině i o Moldavské republice jako prostředí jejího současného života. Pozornost je věnována zejména historickému povědomí, náboženské příslušnosti a jazyku, aby bylo možné určit, v čem se tato skupina liší od jiných národů a národnostních menšin.

Druhá část práce se opírá o výpovědi respondentů, které byly zobecněny a využity k zodpovězení výzkumných otázek. Tyto výpovědi ilustrují vzájemné vnímání minority a majority a zároveň ukazují, jak sama menšina reflektuje vlastní identitu.

1. Dokážou se Ukrajinci v Moldávii přizpůsobit místním tradicím a zvyklostem?

2. Přinesli Ukrajinci nějaké své tradice a zvyklosti do Moldávie?

3. Odkud vlastně Ukrajinci, kteří se nacházejí v Moldávii, převážně pochází?

3. 1. Jsou Rusíni, kteří žijí na severu Moldávie také Ukrajinci?

3. 2. Znají Moldavané etnikum Rusíni?

4. Jak Ukrajinci vychází s obyvateli Moldávie? Panuje mezi nimi poklidný vztah, nebo jsou mezi nimi napjaté vztahy?

5. Jak nahlíží Ukrajinci v Moldávii na samotné Moldavany?

6. Jak berou Moldavané Ukrajince, kteří v Moldávii žijí?

O tom, jestli se dokážou Ukrajinci v Moldávii přizpůsobit místním zvyklostem, a jestli přenesli nějaké své tradice a zvyklosti, pojednává kniha Moldavští Rusíni od Sergeye Sulyaka. Nejen, že se zde Sulyak zabývá problematikou Rusínů v Moldávii, prezentuje také historii Rusínů v Moldávii od jejich příchodu až po současnost. Autor popisuje jejich způsob života - o konfliktech, které jim nastaly po příchodu do země, kde nerozuměli místnímu jazyku. Dále, které faktory způsobily to, že si mohli zachovat po generace mnohé ze svých starobylých rusínských tradic. Zachování jejich starobylých zvyků způsobila právě jejich konzervativnost a uzavřená komunita, kterou si desítky let snažili udržovat. V této publikaci se autor také zmiňuje o tom, že v polovině 14. stol. Rusíni představovali 40 % obyvatelstva v Moldávii. ³⁶⁾

To, odkud Rusíni/Ukrajinci v Moldávii převážně pochází, se dočteme v knize Střepy svaté Rusi. Zde se autor Sergey Sulyak snaží srovnávat Rusíny žijící v různých zemích, jako je Maďarsko, Slovensko, Rumunsko, Polsko, ale i Kanada. Autor se pokouší odpovědět na následující otázky: jaké jsou rozdíly mezi Rusíny z různých států, co je spojuje, jaký je jejich společný původ, jakým způsobem si zachovali jazyk, a jak se jazyk změnil v důsledku vlivu majoritní skupiny. ³⁷⁾

V knize Národ odnikud americký profesor Pavel Robert Magocsi, který je vedoucím katedry ukrajinských studií univerzity v Torontu a uznávaným odborníkem na rusínskou minoritu, věcně a poutavě popisuje život Rusínů, jakožto národa, který žije na území několika evropských států. Publikace se stává průvodcem přes historii Rusínů od minulosti až po současnosti. ³⁸⁾

Článek Sergeye Sulyaka Rusíni v moldavských letopisech se snaží zachytit příchod Rusínů na území Besarábie. Místní obyvatelstvo jejich příchod nebralo kladně - zpočátku vznikaly konflikty mezi Rusíny a místním obyvatelstvem. Poté, co Rusíni přišli do Moldavského knížectví, se snažili přizpůsobit jejich zvyklostem. Učili se místní tradice a jazyk. Postupně se Rusíni vmísili mezi místní obyvatelstvo tím, že založili rodiny. V knize jsou také popsáni moldavští kronikáři a vojevůdci té doby. ³⁹⁾

Sergey Sulyak ve svém článku Jazyk Rusínů z Besarábie v dílech předrevolučních etnografů uvádí, jak ovlivnil jazyk Rusínů moldavský jazyk a jakým způsobem přispěl k pozdějšímu zničení moldavského jazyka ve středověku. Autor píše, že jazyk Karpatsko-Dněstrovských Rusínů byl do počátku 18. stol. oficiálním jazykem Moldavského knížectví. Také se snaží zdůvodnit, proč každoročně dochází ke snižování počtu rusínsky mluvících osob v Moldávii - Sulyak píše, že dnes rusínštinu používá spíše starší generace, jejíž počet se neustále snižuje. Mladší generace již nevidí výhody ve využívání rusínštiny, proto se ji neučí. ⁴⁰⁾

Kniha Eseje o dějinách moldavsko-rusko-ukrajinských vztahů od Nikolaje Andrejeviče Mochova zachycuje vztahy mezi Moldavany, Rusy a Ukrajinci od středověku až do konce 19. století. Tato publikace obsahuje právě odpovědi na otázky, co se týče spojení mezi těmito třemi národy - jedná se zejména o historické spojení. Otázky se zabírají politickými a ekonomický vazbami, rovněž vztahy v oblasti kultury. Zvláštní pozornost je věnována studiu kontaktů samotných mas, které v historii těchto lidí hrály velmi důležitou roli. ⁴¹⁾

Práce využívá především kvalitativní metody, doplněné o prvky metod kvantitativních.

V rámci kvalitativního přístupu byly realizovány polostrukturované i nestrukturované rozhovory. Výhodou těchto metod je možnost získat hlubší vhled do problematiky prostřednictvím detailních výpovědí respondentů. Cílem rozhovorů bylo především hledání odpovědí na výzkumné otázky týkající se původu Rusínů v Moldávii a ověření, zda se skutečně jedná o samostatnou rusínskou menšinu. Nevýhodou této metody byla omezená dostupnost respondentů z Moldávie, což jsme se snažili kompenzovat komunikací prostřednictvím sociálních sítí a online prostředí. Dalšími překážkami byly jazyková bariéra a časová náročnost pro samotné respondenty.

Do výzkumu bylo zapojeno několik respondentů:

- Natalia G. – pochází z okresu Riscani, má ukrajinský původ z matčiny strany. - Cristina Spatari – žije na severu Moldávie, v blízkosti dvou ukrajinských vesnic. - Anna – respondentka z okresu Edineț, rodiče Ukrajinci, sama provdaná za Moldavana. - Liliana Cușnic – pochází z vesnice Țaul v okrese Dondușeni, poukázala na přítomnost početných ukrajinských komunit na severu Moldávie, ve své vesnici uvedla časté užívání ukrajinštiny. - Lilia Matvei – Ukrajinka, provdaná za Moldavana, žije ve vesnici Bujor (8 km od hranic s Rumunskem), v Moldávii pobývá již téměř 20 let, hovoří moldavsky, její děti navštěvují moldavskou školu. - Sergej R. – pochází z okresu Briceni, má ukrajinsko-moldavský původ, vzdělával se v ruské škole a hovoří převážně rusky. - Iulia M. – Moldavanka pocházející z vesnice poblíž hranic s Rumunskem. - Angela J. – respondentka z města Rîbnița v Podněstří (autonomní oblast).

Komunikace s respondenty probíhala převážně prostřednictvím sociálních sítí, v několika případech se podařilo položit otázky i osobně. Se čtyřmi respondenty došlo k náhodnému setkání, což umožnilo položit jen omezený počet otázek. Tyto výpovědi však poskytly cenné podklady pro další rozvinutí výzkumu.

Na začátku výzkumu byla pozornost věnována zejména údajné přítomnosti Rusínů v Moldávii. Postupem času se však ukázalo, že se v naprosté většině případů nejedná o rusínskou menšinu, ale o ukrajinské obyvatelstvo. Tito Ukrajinci jsou v běžné řeči Moldavanů často označováni výrazem „Chochlové“. Ukrajinská komunita se soustřeďuje především na severu a severovýchodě země. ⁴²⁾

Podle sčítání obyvatel v Moldávii z let 1959–2004 lze sledovat postupný pokles podílu ukrajinské menšiny. Dominantní etnickou skupinou zůstávají Moldavané. Poslední sčítání z roku 2014 ukázalo, že Ukrajinci tvoří pouze 6,6 % populace, což znamená výrazný úbytek oproti roku 2004. ⁴³⁾

Historická data potvrzují, že úbytek ukrajinské populace má dlouhodobý charakter. Sčítání lidu z roku 1897 uvádí na území dnešní Moldávie přibližně 380 tisíc Ukrajinců, tedy téměř pětinu obyvatelstva. Od sčítání v roce 1959 je však patrný setrvalý pokles jejich počtu i podílu na celkové populaci. ⁴⁴⁾

Moldavský stát se začal formovat v polovině 14. století pod vlivem Uherska. Od tohoto vlivu se kníže Bohdan I. roku 1359 osvobodil a stal se prvním nezávislým vladařem. Za vlády knížete Štěpána III. Velikého čelil stát tlaku Polska a Uherska, avšak nejvýznamnějším protivníkem byla Osmanská říše. V roce 1489 jeho nástupce uznal lenní závislost Moldávie na Osmanech, která přetrvala až do roku 1829. Část území byla roku 1918 připojena k Rumunsku, v roce 1940 k Sovětskému svazu, o rok později znovu k Rumunsku a definitivně byla Moldávie začleněna do Sovětského svazu v roce 1944. Samostatnost získala až roku 1991. ⁴⁹⁾

Od 14. století byla na královských dvorech oficiálním jazykem staroslověnština, později také řečtina. Významné množství slovanských výrazů proniklo do rumunštiny i moldavštiny a do poloviny 19. století byly románské texty psány cyrilicí. Mnoho místních názvů proto nese slovanský původ. Odhaduje se, že zhruba dvě pětiny současné moldavštiny vycházejí ze staroslověnštiny.

Slované přicházeli na území dnešního Rumunska od 6. století. Část se zde usadila trvale, jiní pokračovali dále na Balkán, kde vytvořili významné slovanské minority. Moldavské knížectví udržovalo se slovanskými státy úzké kontakty, a to jak prostřednictvím sňatků a vojenských aliancí, tak při společných bojích proti Osmanům. Tyto vztahy se od 18. století pojily s expanzí Ruského impéria, které anektovalo Besarábii roku 1812. V této době Ukrajinci přicházeli do Moldávie převážně spolu s Rusy, a proto jsou vnímáni často jako „Rusové“. Mnozí Moldavané nerozlišují mezi Ukrajinci a Rusy žijícími na jejich území. O historických vazbách mezi Moldavany, Rusy a Ukrajinci podává přehled Mochov ve své práci *Eseje o dějinách moldavsko-rusko-ukrajinských vztahů*.

Historické povědomí ukrajinské menšiny v Moldávii začalo být systematičtěji propagováno až na konci 20. století. Do knihoven se dostávaly knihy v ukrajinštině a v některých školách, zejména na severu země a v Podněstří, byla zavedena výuka ukrajinského jazyka. ⁵⁰⁾ Respondentka Angela J. z města Rîbnița uvedla, že při volání do Podněstří je již několik let nutné používat ukrajinskou předvolbu a že více než 70 % obyvatel města se hlásí k ukrajinské národnosti.

Moldavané vnímají Ukrajince odlišně podle regionu. Na severu, kde existuje více ukrajinských vesnic, jsou Ukrajinci tradičně označováni jako „Chochlové“ a považováni za dlouhodobě usazenou komunitu. V centrální a jižní části země jsou naopak často vnímáni spíše jako rusky mluvící obyvatelé a zaměňováni s místními Rusy. Tento přístup má kořeny v období, kdy Ukrajinci přicházeli spolu s Rusy a ještě se zcela neidentifikovali jako samostatný národ.

V Moldávii dnes žije přes 400 000 Ukrajinců, ale pouze asi 8 000 osob se při sčítání lidu hlásí k etniku Rusínů. Většina Moldavanů však pojem Rusín vůbec nezná. V knize *Střepy svaté Rusi* autor představuje Rusíny jako menšinu rozptýlenou ve více státech a připomíná jejich původ a historii, doloženou jen okrajově v pramenech. V Moldávii jsou dvě vesnice, kde se Rusíni vyskytují – Nihoreni a Bulhac –, přičemž okolní obyvatelstvo je rovněž označuje jako „Chochlovy“.

Etnonymum „Rusín“ je odvozeno od slova Rus a poprvé se objevuje v písemných pramenech 10. století. Do poloviny 19. století bylo široce rozšířeno v Karpatské Rusi (Galicie, Bukovina, Uherská Rus), stejně jako v severní Besarábii a na Chełmštině. Alternativní označení „Rusnak“ se používalo zejména v kontaktu s Poláky a dalšími sousedy. Přítomnost značné rusínské populace ve středověké Moldávii potvrzují etnografické studie z druhé poloviny 20. století, podle nichž tvořili v polovině 14. století východoslovanští osadníci až 39,5 % obyvatelstva knížectví.

Obnova rusínské identity nastala až na konci 20. století. Již v 19. století byla jejich etnická a kulturní identita silně potlačována v Transylvánii a severovýchodním Maďarsku. Po rozpadu Sovětského svazu se však začala rusínská kultura znovu rozvíjet. Od roku 2005 vychází Mezinárodní časopis Rusyn, který má podporu pravoslavné církve a přispěl k obnovení povědomí o etnonymech Rusín a Rusnak. Historie Rusínů v Moldávii se tím stala viditelnější. ⁵¹⁾ V knize *Moldavští Rusíni* autor Sergey Sulyak zdůrazňuje, že Rusíni žijí v Moldávii již po staletí a snaží se propagovat jejich kulturu. Respondentka Angela J. uvedla, že označení „Rusín“ zná a odvozuje svůj původ od huculských předků.

Moldávie je státem s výrazně náboženským charakterem. Podle sčítání lidu z roku 2004 se více než 93 % obyvatel hlásí k pravoslaví. Další vyznání jsou zastoupena jen v menší míře:

• Baptisté – 1,0 %
• Svědci Jehovovi – 0,7 %
• Adventisté sedmého dne – 0,3 %
• Letniční (pentekostální) – 0,4 %
• Pravoslavní starého obřadu – 0,2 %
• Evangelíci – 0,2 %
• Římskokatolíci – 0,1 %
• Ateisté – 0,3 %

Přibližně 80 % pravoslavných věřících spadá pod jurisdikci Moskevského patriarchátu, zatímco asi 20 % se hlásí k rumunsky orientované Besarabské metropolii. Ukrajinci žijící v Moldávii se téměř výhradně hlásí k pravoslaví, a to převážně k části podřízené Moskvě. ⁵²⁾

⁵³⁾

V posledních letech se pravoslavná církev v Moldávii snaží výrazněji zasahovat do politického života země, což vede k určité ztrátě důvěry veřejnosti v instituci, která by měla stát především na duchovních hodnotách. ⁵⁴⁾

Pravoslavné Vánoce se slaví 7. a 8. ledna. Výzdoba je podobná tradicím známým z českého prostředí. V předvečer (6. ledna) připravují ukrajinské rodiny dvanáct postních jídel bez masa a mléčných výrobků, což je tradice, kterou Moldavané sami nedodržují. Část ukrajinské komunity žijící v Moldávii tuto zvyklost zachovává alespoň částečně.

⁵⁵⁾

Podle pravoslavného kalendáře se Velikonoce slaví v neděli a pondělí. Týden po Velikonocích připadá na pondělí svátek Paştele blajinilor, věnovaný vzpomínce na zesnulé. Svým charakterem připomíná české „dušičky“. Lidé připravují velikonoční pokrmy, barví vajíčka a pořizují drobné dary (např. nádobí či ručníky), které věnují příbuzným nebo známým jako symbolickou připomínku zesnulých. Na hřbitovech se konají bohoslužby vedené pravoslavným farářem.

Tuto tradici přejali i mnozí Ukrajinci žijící v Moldávii, protože zde mají pochované své příbuzné a často také proto, že jeden z manželů v rodině je moldavského původu. Respondentka Anna uvedla, že podobné svátky se slaví i na Ukrajině, liší se však jejich názvy – například „Rahmanské Velikonoce“ (Rahmans) na Ukrajině odpovídají moldavskému svátku *Paştele blajinilor*.

⁵⁶⁾

V Moldávii je úředním jazykem moldavština, která náleží mezi východorománské jazyky a je prakticky totožná s rumunštinou. Vedle toho se v zemi používají také menšinové jazyky – zejména ruština, ukrajinština a gagauzština. V období sovětské nadvlády byla ruština povinným vyučovacím jazykem a její znalost byla nezbytná pro budování kariéry i společenské zapojení. V té době byla jako oficiální abeceda zavedena azbuka. Dnes je ruština v Moldávii označována jako jazyk „mezietnické komunikace“. ⁵⁷⁾

V roce 1989 byl přijat rumunský pravopis a rumunština byla uznána za úřední jazyk. Roku 2003 vyšel rumunsko-moldavský slovník, který vyvolal kontroverze a byl kritizován jak v Moldávii, tak v Rumunsku. Ústava oficiálně stanovila moldavštinu jako státní jazyk, avšak ústavní soud v roce 2013 rozhodl, že jako úřední jazyk musí být uznána rovněž rumunština.

Ukrajinština je rodným jazykem pro 186 394 obyvatel Moldávie, což představuje přibližně 3,8 % populace. Ve městech je ukrajinština užívána minimálně – komunity se zde dorozumívají především rusky. Ukrajinsky se hovoří zejména ve vesnicích s převahou ukrajinského obyvatelstva, často přesahujícího 70 % všech obyvatel (např. Crasnormeiscoe, Racaria, Rujnita nebo Ribnita). Podle respondentky Cristiny Spatari se v těchto obcích používá dialekt ukrajinštiny blízký huculskému nářečí, který se značně liší od spisovné podoby jazyka.

Ruština je po moldavštině druhým nejčastěji užívaným jazykem a funguje jako společný dorozumívací prostředek všech menšin. V důsledku smíšených manželství i dlouhodobé jazykové interakce dochází k tomu, že příslušníci ukrajinské minority zpravidla ovládají moldavštinu – někdy pasivně, jindy aktivně. V rodinách, kde je jeden z manželů Moldavan a druhý Ukrajinec, děti obvykle vyrůstají s ruštinou a někdy i s moldavštinou, přičemž výsledný jazykový repertoár závisí i na typu školy, kterou navštěvují (s vyučovacím jazykem ruským či moldavským).

Ukrajinská komunita v Moldávii disponuje jedenácti organizacemi, mezi nimiž lze uvést knihovnu Leysu Ukrainian či charitativní nadaci „Renaissance“. V televizi má ukrajinština vyhrazeno pravidelné týdenní třicetiminutové vysílání v pořadu „Dawn“. V parlamentu, kde zasedá 101 poslanců, zastupuje ukrajinskou menšinu deset členů. ⁵⁸⁾

Propojení ukrajinské a ruské komunity vedlo v Moldávii ke vzniku specifických etnokulturních rysů, které se odlišují od jiných východorománských skupin. Od konce 80. a počátku 90. let 20. století se začaly vytvářet podmínky pro výuku ukrajinštiny v oblasti školství. V řadě škol byl ukrajinský jazyk a literatura zařazen jako samostatný vyučovací předmět, v němž probíhala výuka v ukrajinštině.

V letech 2006–2007 se na 57 školách v Moldávii (bez zahrnutí Podněstří), z toho v šesti lyceích, vyučoval ukrajinský jazyk a literatura jako odborný předmět tři hodiny týdně. Významná část učitelů pocházela přímo z Ukrajiny.

Otázka výběru školy je v Moldávii citlivým tématem. V mnoha rodinách panují rozdílné názory: část rodičů posílá děti do moldavských škol, část preferuje školy ruské. Podle veřejných diskusí někteří rodiče považují ruské školy za kvalitnější, zejména co se týče vztahu učitel–žák a úrovně získaných znalostí. V moldavských školách se ruština vyučuje jako druhý cizí jazyk, takže děti mají přístup k oběma jazykovým prostředím.

Moldavská kuchyně obsahuje řadu tradičních jídel, z nichž mnohá mají původ v okolních kulturách a postupně se stala součástí místního kulinárního dědictví. Respondenti mezi typické pokrmy řadili především perohy – plněné knedlíky půlkruhového či trojúhelníkového tvaru připravované z brambor, mouky a sádla. Náplní může být zelí či maso, ale také ovoce; sladká varianta se často podává s cukrem a skořicí. ⁵⁹⁾

⁶⁰⁾

Dalším tradičním pokrmem jsou bobaľky, malé kuličky z kynutého těsta připravované z mouky, soli, cukru, vajec, másla a tuku. Po upečení se podávají s mákem. ⁶¹⁾

⁶²⁾

Za typickou se považuje také polévka mačanka, kdysi pokrm chudých. Připravuje se z hub, vody a kysaného zelí, několik dní předem, a tradičně se konzumuje chlebem namáčeným přímo do polévky – odtud název. ⁶³⁾

⁶⁴⁾

Respondentka Liliana Cușnic mezi tradiční pokrmy zařadila i boršč. Jeho základem je silný vývar, vepřové maso a brambory. Přidává se zelí, kořenová zelenina (zejména červená řepa), cibule, mrkev, rajčatový protlak a koření. Polévka se často podává se zakysanou smetanou nebo koprem. ⁶⁵⁾

⁶⁶⁾

Ukrajinci žijí v Moldávii po staletí, a proto docházelo k častému míšení s místním obyvatelstvem prostřednictvím sňatků. Přestože se původně snažili uchovat svou kulturu a do jisté míry se izolovat, v průběhu času došlo ke splynutí tradic a zvyků. Tento proces se urychlil po vzniku Besarábie, kdy byla celá oblast výrazně ovlivněna ruskou kulturou kolonizátorů. Po rozpadu Sovětského svazu je obtížné nalézt zvyk nebo tradici, kterou by bylo možné považovat za ryze ukrajinskou a přenesenou v nezměněné podobě do moldavského prostředí.

Většina tradic, které dnes sdílejí Moldavané a Ukrajinci žijící v Moldávii, je společná širšímu prostoru bývalého Sovětského svazu. Ukrajinci v Moldávii odvozují svůj původ často od Huculů, kteří přišli z území Kyjevské Rusi přes Karpaty a Dunaj a postupně se usazovali i na Balkáně. Díky tomu mají s Moldavany řadu společných zvyků, což přispívá k dobrým vzájemným vztahům. Výraznější konflikty se objevují spíše na politické rovině, zejména v Podněstří, kde většinu obyvatel tvoří Ukrajinci nebo Rusové a kde místní obyvatelstvo odmítá myšlenku připojení Moldávie k Rumunsku.

Od 90. let se představitelé ukrajinské menšiny snaží posílit historické povědomí o vlastní identitě a podporovat užívání ukrajinského jazyka. V rodinách, kde je alespoň jeden rodič ukrajinského původu, má dítě právo zvolit si občanství. Není však možné určit, kolik dětí si volí občanství ukrajinské a kolik moldavské – záleží na faktorech, jako je typ navštěvované školy, jazyk užívaný v rodině, kontakty s příbuznými na Ukrajině nebo úsilí rodičů předat dětem část ukrajinské kultury. Respondentka Anna z města Edineț, ačkoliv pochází z ukrajinské rodiny, zvolila moldavské občanství podle svého manžela Moldavana. Sama uvedla, že jelikož žije v Moldávii, nevidí důvod získávat občanství ukrajinské.

Část Ukrajinců se cítí být Moldavany, odlišují se však jazykem – často hovoří rusky. V severních oblastech Moldávie, v Kišiněvě i v Podněstří je ruština běžným dorozumívacím prostředkem, takže komunikace nečiní problémy. Odlišná je situace v jihozápadní části země a v oblastech u hranic s Rumunskem, kde mladší generace rusky často neovládá. Respondentka Iulia M., která žije poblíž rumunských hranic, uvedla, že ruštině rozumí jen částečně, ale nemá zájem ji dále rozvíjet, jelikož nový zákon v Moldávii stanovuje jediným státním jazykem rumunštinu. Někteří Ukrajinci se moldavštinu naučili a používají ji i v rodinném prostředí, ačkoliv se u nich často projevuje mírný přízvuk.

Na severu Moldávie (okresy Briceni, Ocnița, Edineț, Rîșcani, Drochia) existují ukrajinské vesnice, kde se běžně hovoří ukrajinsky, ale školní výuka probíhá v ruštině. Moldavané označují tamní obyvatele za „Chochly“ a jejich jazyk považují za nespisovnou, dialektální podobu ukrajinštiny. Na jihozápadě Moldávie jsou naopak Ukrajinci vnímáni spíše jako součást ruskojazyčného obyvatelstva a nejsou přímo ztotožňováni s Ukrajinci.

Celkově lze říci, že mezi Moldavany a Ukrajinci převládají dobré vztahy. Obě skupiny sdílejí pracovní etiku i kulturní blízkost. Zásadními rozdíly zůstávají jazyk a politické preference – část Moldavanů podporuje připojení k Rumunsku, zatímco ruskojazyčné obyvatelstvo je proti. V rámci ukrajinské minority se nachází i jednotlivci, kteří odmítají identifikovat se jako Moldavané či Ukrajinci a označují se spíše za „občany Sovětského svazu“, ačkoliv tento stát zanikl již v roce 1991.

Přibližně polovina obyvatel Moldávie (včetně části ukrajinské minority) se obává možné unie s Rumunskem. Rumunský prezident Traian Băsescu veřejně prohlásil, že by si přál spojení se „svými bratry z Moldávie“, avšak dodal, že se jedná o dlouhodobější záležitost. Vzhledem k válce na Ukrajině a nevyřešenému statusu Podněstří, které je fakticky pod kontrolou proruských sil, zůstává případné sbližování s Evropskou unií otázkou vzdálené budoucnosti. ⁶⁷⁾

Moldávie se vyznačuje nižší ekonomickou úrovní než Rumunsko, potýká se s politickou nestabilitou, chudobou a vysokými daněmi. Zastánci spojení proto argumentují, že by integrace s Rumunskem vedla k hospodářskému povznesení. ⁶⁸⁾

Autonomní Podněstří se nachází pod silným ruským vlivem a zhruba 30 % obyvatelstva tvoří Rusové a Ukrajinci, kteří jsou převážně proruští a odmítají spojení s Rumunskem. Většina ukrajinské komunity v Moldávii je rozptýlena po celé republice, zejména na severu (např. v okresech Ocnița či Briceni), a proto zde otázka autonomie není na pořadu dne. Respondenti uvedli, že proruští obyvatelé Podněstří neprojevují tak silnou snahu o samostatnost jako například Gagauzové, kteří se aktivně zasazují o autonomii a zdůrazňují svou odlišnost prostřednictvím jazyka i kulturních tradic.

Cílem práce bylo zjistit více informací o rusínské menšině v Moldávii a prostřednictvím rozhovorů s respondenty ověřit, zda se tento pojem v místním prostředí reálně používá. Již na začátku výzkumu se ukázalo, že Rusíny jako samostatnou menšinu majoritní společnost nezná a že se k nim nehlásí ani samotní Ukrajinci žijící na severu země. Statistická data žádnou takovou menšinu neuvádějí. Výzkum byl proto zaměřen především na ukrajinskou komunitu v Moldávii a na to, kolik jejích členů se hlásí k rusínskému původu.

Ukázalo se, že Ukrajinci v Moldávii se místním podmínkám snadno přizpůsobili. Významnou roli hrály historické faktory – od 19. století byli Moldavané i Ukrajinci součástí Ruské říše a později Sovětského svazu, odkud převzali řadu tradic, zvyků a kulturních prvků. K míšení přispěly také četné sňatky s obyvateli Moldávie. Ukrajinci přinesli vlastní jazyk, kroje a některé tradice, například přípravu dvanácti postních pokrmů na Štědrý den 6. ledna. Od roku 2000 probíhají snahy o intenzivnější propagaci ukrajinského jazyka.

Mnozí Ukrajinci odvozují svůj původ od Huculů, kteří se v minulosti označovali za Rusíny. V současnosti se však téměř všichni hlásí k ukrajinské nebo moldavské národnosti. Pouze malé množství osob (asi 8 000) má povědomí o rusínském původu, avšak i ti se většinou deklarují jako Ukrajinci.

Vztahy mezi Moldavany a Ukrajinci jsou obecně dobré, obě komunity mají podobné tradice a sdílejí pracovní etiku. Rozdíly se projevují především v jazyce a politických postojích. Moldavané hovoří moldavštinou (rumunštinou), zatímco Ukrajinci většinou rusky nebo dialektem ukrajinštiny. Ruština je společným jazykem, který překonává komunikační bariéry. Politicky je část Moldavanů proevropská a podporuje připojení k Rumunsku, zatímco většina ukrajinské menšiny a další ruskojazyčné skupiny (Rusové, Gagauzové) jsou proti.

V oblasti Podněstří je ukrajinština výrazněji propagována, vznikají zde školy a knihovny s ukrajinskou literaturou a roste politická aktivita ukrajinské komunity. Na jihu a v oblastech s vyšší mírou asimilace se však ukrajinská kultura vytrácí a přežívá spíše jako historické povědomí než jako aktivně udržovaná tradice.

Výzkum tedy ukázal, že Ukrajinci v Moldávii jsou do značné míry asimilovaní a jazykem i kulturou propojeni s majoritou. Rusínská identita zde není vnímána jako samostatná, ale je spíše historickým odkazem spjatým s huculským původem části komunity.

Literární a tištěné zdroje

MAGOCSI, Pavel Robert, Národ odnikud: Ilustrované dějiny karpatských Rusínů, Vydavatelství V. Paďaka 2014, ISBN: 978-80-966-387-092-2

MOCHOV, Nikolaj A., Ocherki istoryi moldavsko-rusko-ukrajinskych svyazey (Eseje o dějinách moldavsko-rusko-ukrajinských vztahů) Vydavatelství: Stiinta, 1961. ISBN 978-54-585-234-86.

SULYAK, Sergey, Rusiny Moldavii: osnovnye etapy etnicheskoy istorii (Moldavští Rusíni), LAP LAMBERT Academic Publishing 2012, ISBN-13: 978-3847373643

SULYAK, Sergey, Oskolki Svjatoj Rusi (Střepy svaté Rusi), Tatiana Kišinev 2004, ISBN: 9975-948-24-3

Odborné články

PANAINTE, Sergiu, Secularism in Republica of Moldova - politics of religion or religious politics: where do we draw the boundaries?. Dostupné z databáze EBSCO

PERCIUN Rodica, A comparative analysis of sustainable development in Romania and Moldova from an institutionalist perspective. Dostupné z databáze EBSCO

SULYAK, Sergey, Rusiny v moldavskom letopisanii (Rusíni v moldavských letopisech), časopis Rusín č. 4 2017. Dostupné z: http://journals.tsu.ru/rusin/&journal_page=archive&id=1662&article_id=37320

SULYAK, Sergey, Jazyk rusinov Bessarabii v trudach dorevoljucionnych etnografov (Jazyk Rusínů Besarábie v dílech předrevolučních etnografů), časopis Rusín č. 3 2015. Dostupné z: http://journals.tsu.ru/rusin/&journal_page=archive&id=1271&article_id=23098

ZUBIK, Andrij, JETNOGEOGRAFIČNI PROCESI V UKRAYiNS'KIJ DIASPORI MOLDOVI. Dostupné z databáze EBSCO.

Bobáľky • recept • bonvivani.sk. Bonviváni • cesta do hlbín rozpálenej rúry! [online]. Copyright © 2013 [cit. 28.07.2018]. Dostupné z: https://bonvivani.sk/recepty/bobalky

IHRIG, Stefan, History, Textbooks, Identity and Politics in Moldova [online]. Copyright © [cit. 31.08.2018]. Dostupné z: http://www.desk.c.u-tokyo.ac.jp/download/es_5_Ihrig.pdf

Labužník.cz nejlepší recepty [online]. Dostupné z: https://www.labuznik.cz/recept/rusinska-polevka-macanka

Mají se Moldavsko a Rumunsko sjednotit? | Týden.cz. Týden.cz - Aktuální zpravodajství v souvislostech [online]. Copyright © 2006 EMPRESA MEDIA, a.s. Dostupné z: https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/maji-se-moldavsko-a-rumunsko-sjednotit_336218.html

Minoritățile etnice din Basarabia (II). Ucrainenii | Editorial . Timpul - Ştiri din Moldova [online]. Dostupné z: https://www.timpul.md/articol/minoritaile-etnice-din-basarabia-%28ii%29--ucrainenii-104974.html

Moldavsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/moldavsko-zakladni-charakteristika-teritoria-19033.html

National Bureau of Statistics - News. Biroul Naţional de Statistică [online]. Dostupné z: http://www.statistica.md/newsview.php?l=en&id=5582&idc=30

Recepty - TopRecepty.cz [online]. Dostupné z: https://www.toprecepty.cz/recept/11452-ukrajinsky-borsc

Rusínská kultura | Rusíni.cz - rusínská iniciativa v ČR, z.s.. Rusíni.cz - rusínská iniciativa v ČR, z.s. | Spolek Rusínů žijících v České republice [online]. Dostupné z: http://rusini.cz/rusinska-kultura/))

SULYAK, Sergey, Rusiny v istorii: prošloje i nastojaščeje (Rusíni v historii: minulost a dnešek), časopis Rusín č. 10 rok 2007. Dostupné z: http://www.perspektivy.info/print.php?ID=36202

TÂCU, Octavian, Etnické minority z Besarábie, Dostupné z: https://www.timpul.md/articol/minoritaile-etnice-din-basarabia-%28ii%29--ucrainenii-104974.html

Ukrainian in Moldova - Migracija. Information and analitical montly newspaper - Migracija [online]. Copyright © Newspaper Migration. Dostupné z: http://en.migraciya.com.ua/news/ukrainian-abroad/en-ukrainian-in-moldova/

Ukrajinci v Moldávii – Moje mapy Google. Google [online]. Dostupné z https://www.google.com/maps/d/viewer?mid=1zd-YWPcV7gibz3mV-3dTNJG0U0w&ll=47.13045981346704%2C29.116385890624997&z=7

Ukrajinci v Moldavské republice. Dostupné z: http://buktolerance.com.ua/?page_id=670&lang=ru

Vlajka Moldávie, hlavní město, nejvyšší hora, rozloha… | CK Mundo. Proč se toulat po světě s CK MUNDO? | CK Mundo [online]. Dostupné z: https://www.mundo.cz/moldavsko

Vsesojuznaja perepis' naselenija 1959 goda. Nacional'nyj sostav naselenija po respublikam SSSR. (Всесоюзная перепись населения 1959 года. Национальный состав населения по республикам СССP). Dostupné z http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_59.php

Vsesojuznaja perepis' naselenija 1970 goda. Nacional'nyj sostav naselenija po respublikam SSSR. (Всесоюзная перепись населения 1970 года. Национальный состав населения по республикам СССР). Dostupné z http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_70.php

Vsesojuznaja perepis' naselenija 1979 goda. Nacional'nyj sostav naselenija po respublikam SSSR (Bсесоюзная перепись населения 1979 года. Национальный состав населения по республикам СССР). Dostupné http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_79.php

Vsesojuznaja perepis' naselenija 1989 goda. Nacional'nyj sostav naselenija po respublikam SSSR (Всесоюзная перепись населения 1989 года. Национальный состав населения по республикам СССР.) Dostupné http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_89.php

Obrázek 1 - Vlajka Moldávie. Dostupné z http://flags.fmcdn.net/data/flags/w580/md.png

Obrázek 2 - Klášter Ciuflea. Dostupné z: http://www.wolffchronicles.com/wp-content/uploads/2015/04/20150409-08.jpg

Obrázek 3 - Vánoce v Moldávii. Dostupné z: https://theblacksea.eu/RES/uploads/images/foto_brad.png

Obrázek 4 - Paştele blajinilor. Dostupné z: http://i0.1616.ro/media/521/2863/35044/16921613/1/passtele.jpg?width=730

Obrázek 5 - Perohy. Dostupné z: http://www.pirohy.eu/

Obrázek 6- Bobaľky. Dostupné z: https://bonvivani.sk/recepty/bobalky

Obrázek 7- Mačanka. Dostupné z: http://www.nebickovpapulke.sk/recept/macanka

Obrázek 8- Boršč. Dostupné z: http://fresh.iprima.cz/recepty/nejlepsi-borsc

Počet shlédnutí: 309