Ukrajinci v Moldávii

Natalia Doboš, Filip Hlaváček, Eva Štefanová, Denisa Kapušňáková, Valeriya Dvoryadkina. Ukrajinci v Moldávii. Hospodářská a kulturní studia (HKS) | Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2018. http://www.hks.re/wiki/ls2018:rusini_v_moldavii

¹⁾

Tato práce se zabývá rusínskou menšinou na území Moldávie, zkoumanou z několika úhlů pohledů. Cílem práce je zjistit, jestli se opravdu jedná o rusínskou menšinu, zjistit, odkud Rusíni opravdu pochází a jestli se na území Moldávie používá právě výraz „Rusín“.

Práce obsahuje tři pohledy dané menšiny – jak vnímají Moldavané Rusíny, jak Rusíni vnímají Moldavany a jak vnímá Rusíny v Moldávii jejich původní oblast (pokud z nějaké určité oblasti pochází).

První část práce zachycuje obecné informace o dané minoritě, ale také o Moldavské republice, kde tato menšina žije. Jsou zmíněny tři aspekty u dané minority a to: historické povědomí, náboženská příslušnost a jazyk, aby se zjistilo, v čem se přesně tato skupina odlišuje od jiných národů nebo národních menšin.

Druhá část práce obsahuje generalizované informace od respondentů, pomocí nichž byly zodpovězeny otázky, na kterých byl výzkum postaven. Z výpovědí respondentů lze vypozorovat, jak se navzájem vnímají minoritní s majoritní skupinou, a také jak vnímá menšina sama sebe.

1. Dokážou se Ukrajinci v Moldávii přizpůsobit místním tradicím a zvyklostem?

2. Přinesli Ukrajinci nějaké své tradice a zvyklosti do Moldávie?

3. Odkud vlastně Ukrajinci, kteří se nacházejí v Moldávii, převážně pochází?

3. 1. Jsou Rusíni, kteří žijí na severu Moldávie také Ukrajinci?

3. 2. Znají Moldavané etnikum Rusíni?

4. Jak Ukrajinci vychází s obyvateli Moldávie? Panuje mezi nimi poklidný vztah, nebo jsou mezi nimi napjaté vztahy?

5. Jak nahlíží Ukrajinci v Moldávii na samotné Moldavany?

6. Jak berou Moldavané Ukrajince, kteří v Moldávii žijí?

O tom, jestli se dokážou Ukrajinci v Moldávii přizpůsobit místním zvyklostem, a jestli přenesli nějaké své tradice a zvyklosti, pojednává kniha Moldavští Rusíni od Sergeye Sulyaka. Nejen, že se zde Sulyak zabývá problematikou Rusínů v Moldávii, prezentuje také historii Rusínů v Moldávii od jejich příchodu až po současnost. Autor popisuje jejich způsob života - o konfliktech, které jim nastaly po příchodu do země, kde nerozuměli místnímu jazyku. Dále, které faktory způsobily to, že si mohli zachovat po generace mnohé ze svých starobylých rusínských tradic. Zachování jejich starobylých zvyků způsobila právě jejich konzervativnost a uzavřená komunita, kterou si desítky let snažili udržovat. V této publikaci se autor také zmiňuje o tom, že v polovině 14. stol. Rusíni představovali 40 % obyvatelstva v Moldávii. ²⁾

To, odkud Rusíni/Ukrajinci v Moldávii převážně pochází, se dočteme v knize Střepy svaté Rusi. Zde se autor Sergey Sulyak snaží srovnávat Rusíny žijící v různých zemích, jako je Maďarsko, Slovensko, Rumunsko, Polsko, ale i Kanada. Autor se pokouší odpovědět na následující otázky: jaké jsou rozdíly mezi Rusíny z různých států, co je spojuje, jaký je jejich společný původ, jakým způsobem si zachovali jazyk, a jak se jazyk změnil v důsledku vlivu majoritní skupiny. ³⁾

V knize Národ odnikud americký profesor Pavel Robert Magocsi, který je vedoucím katedry ukrajinských studií univerzity v Torontu a uznávaným odborníkem na rusínskou minoritu, věcně a poutavě popisuje život Rusínů, jakožto národa, který žije na území několika evropských států. Publikace se stává průvodcem přes historii Rusínů od minulosti až po současnosti. ⁴⁾

Článek Sergeye Sulyaka Rusíni v moldavských letopisech se snaží zachytit příchod Rusínů na území Besarábie. Místní obyvatelstvo jejich příchod nebralo kladně - zpočátku vznikaly konflikty mezi Rusíny a místním obyvatelstvem. Poté, co Rusíni přišli do Moldavského knížectví, se snažili přizpůsobit jejich zvyklostem. Učili se místní tradice a jazyk. Postupně se Rusíni vmísili mezi místní obyvatelstvo tím, že založili rodiny. V knize jsou také popsáni moldavští kronikáři a vojevůdci té doby. ⁵⁾

Sergey Sulyak ve svém článku Jazyk Rusínů z Besarábie v dílech předrevolučních etnografů uvádí, jak ovlivnil jazyk Rusínů moldavský jazyk a jakým způsobem přispěl k pozdějšímu zničení moldavského jazyka ve středověku. Autor píše, že jazyk Karpatsko-Dněstrovských Rusínů byl do počátku 18. stol. oficiálním jazykem Moldavského knížectví. Také se snaží zdůvodnit, proč každoročně dochází ke snižování počtu rusínsky mluvících osob v Moldávii - Sulyak píše, že dnes rusínštinu používá spíše starší generace, jejíž počet se neustále snižuje. Mladší generace již nevidí výhody ve využívání rusínštiny, proto se ji neučí. ⁶⁾

Kniha Eseje o dějinách moldavsko-rusko-ukrajinských vztahů od Nikolaje Andrejeviče Mochova zachycuje vztahy mezi Moldavany, Rusy a Ukrajinci od středověku až do konce 19. století. Tato publikace obsahuje právě odpovědi na otázky, co se týče spojení mezi těmito třemi národy - jedná se zejména o historické spojení. Otázky se zabírají politickými a ekonomický vazbami, rovněž vztahy v oblasti kultury. Zvláštní pozornost je věnována studiu kontaktů samotných mas, které v historii těchto lidí hrály velmi důležitou roli. ⁷⁾

Tato práce převážně zahrnuje metody kvalitativní, ale rovněž i metody kvantitativní.

Z hlediska kvalitativních metod jsme se respondentů dotazovali pomocí polostrukturovaného a nestrukturovaného rozhovoru. Hlavní pozitivum této metody tkví zejména v tom, že respondenti nám vysvětlí vše do samotného jádra problému. Doufali jsme, že nám při polostrukturovaném rozhovoru respondenti pomohou vyřešit výzkumné otázky, které si v této práci pokládáme, a zkusí nás nasměrovat správným směrem, odkud vlastně Rusíni v Moldávii pochází, či jestli se opravdu jedná o Rusíny. Nevýhodu metody shledáváme zejména v tom, že respondentů z Moldávie není v naší blízkosti dostatek. Tento problém jsme se snažili vyřešit zejména prostřednictvím sociálních sítí, případně internetu samotného. Nevýhodou však byla jazyková bariéra mezi námi a respondenty, případně čas, který nám respondenti museli obětovat, aby odpověděli na naše otázky.

Naší první respondentkou se stala Natalia G., která pochází z okresu Riscani a je napůl Ukrajinka.

Další respondentkou je Cristina Spatari, která pochází se severu Moldávie, kde mají dvě sousedské ukrajinské vesnice.

Anna je respondentka z okresu Edinet, má ukrajinské rodiče, samá je provdaná za Moldavana.

Liliana Cușnic, respondentka pocházející z vesnice Țaul okres Dondușeni, nám prozradila, že pochází ze severu Moldávie. Osobně na severu Moldávie zná několik ukrajinských vesnic. Dodala také, že přímo ve vesnici, ve které žije, se mluví často ukrajinsky.

Lilia Matvei. je Ukrajinka, provdaná za Moldavana, žije ve vesnici Bujor, 8 km od hranic s Rumunskem. V Moldávii žije již skoro 20 let a mluví moldavsky, jejich děti navštěvují školu v moldavštině.

Sergej R. pochází z Briceni a je z ukrajinsko-moldavské rodiny. Mluví rusky, jelikož navštěvoval ruskou školu.

Iulia M. je Moldavanka, která pochází z vesnice blízko hranic s Rumunskem.

Angela J. pocházející s města Ribnita, autonomní republika Podněstří.

S výše uvedenými respondenty probíhala komunikace pomocí sociálních sítí. Některým byly osobně položeny otázky, kde jsme se dozvěděli potřebné informarce k rozvinutí našeho výzkumu. Se čtyřmi respondenty se jedna z členek skupiny potkala náhodně, proto jim bylo možné položit pouze několik otázek.

Na začátku naší práce jsme věnovali pozornost především Rusínům v Moldávii. Postupem času jsme ale zjišťovali, že se tak úplně o Rusíny nejedná. To, co jsme považovali za Rusíny, byli ve skutečnosti Ukrajinci, kteří samotní obyvatelé Moldávie nazývají Chochlové. Tito Ukrajinci se drží převážně na severu a severovýchodu země. ⁸⁾

Podle sčítání obyvatel v Moldavsku z roku 1959 – 2004 můžeme pozorovat, že etnická menšina Ukrajinců se postupně snižovala. Stále největší část země zaujímají Moldavané. Současné sčítání obyvatel v Moldavsku, které probíhalo v roce 2014, ukázalo, že v současné době žije v Moldavsku 6,6 % Ukrajinců. To je oproti roku 2004 razantní úbytek Ukrajinců na území Moldávie. ⁹⁾

Ze sčítánu lidu v roce 1897 jsme se mohli dozvědět to, že na území dnešní Moldávie žilo okolo 380 tisíc Ukrajinců, což představovalo téměř 20 % celkové populace. Podle sčítání lidu od roku 1959 se ukazuje, že počet Ukrajinců v Moldávii se neustále snižuje. ¹⁰⁾

Moldavský stát se začal formovat v polovině 14. století a to pod vlivem Uher. Tohoto vlivu se zbavil až moldavský kníže Bohdan I. roku 1359 a stal se díky tomu prvním nezávislým knížetem. Za vlády knížete Štěpána III. Velikého byl moldavský stát ohrožen Polskem, Uherskem, ale nejvýznamnějším nepřítelem byla Osmanská říše. Roku 1489 jeho nástupce uznal lenní závislost moldavského státu na Osmanské říši. Této závislosti se moldavský stát zbavil až roku 1829. Část území se stala roku 1918 součástí Rumunska. V roce 1940 bylo území připojeno k Sovětskému svazu, roku 1941 bylo připojeno opět k Rumunsku. S konečnou platností bylo Moldavsko připojeno k Sovětskému svazu až v roce 1944. Moldavsko poté získalo samostatnost až v roce 1991. ¹⁵⁾

Od 14. stol. byla staroslověnština (v pozdější době také řečtina) oficiální písemnou formou na královských dvorech a mnoho slovanských slov se během historie dostalo do rumunského a moldavského jazyka. Do poloviny 19. století byla většina románských textů psána cyrilicí. Díky tomu má také většina názvů moldavských měst a vesnic slovanský původ. Dnes asi 2/5 moldavštiny pochází ze staroslověnštiny.

Slovani přecházeli na území Rumunska na začátku 6. století, někteří z nich zůstávali na území dnešního Rumunska a Moldávie, jiní migrovali dál po Dunaji a vytvořili postupně masivní slovanské minority Balkánského poloostrova. Vztahy mezi rumunským, ale hlavně moldavským knížectvím a slovanskými státy byly silné, od sňatků kvůli aliancím a vojenským spolupracím proti různým nepřátelům, do doby spojenectví proti otomanské doméně, které doopravdy ve skutečnosti ukrývalo podstatu vzniku Ruského impéria v ​​18. - 19. století, což skončilo utrhnutím Besarábie v roce 1812. Celá řada imperiálních akcí byla spojena s expanzí Ruské říše, která byla tvořena Rusy, Ukrajinci a Bělorusy z Rzeczypospolité (Republiky obou národů). V těchto dobách Ukrajinci úzce spolupracovali s Rusy a přišli do Moldávie společně. Proto jsou dodnes v Moldávii vnímáni Ukrajinci často jako „Rusové“. Hodně Moldavanů nedělá rozdíl mezi Ukrajincem žijící v Moldávii a Rusem. O vztazích mezi Moldavany, Ukrajince a Rusy, mluví Mochov ve své knize Eseje o dějinách moldavsko-rusko-ukrajinských vztazích, kde jsou obsaženy období dějin od středověku až do konce 19. století.

Historické povědomí Ukrajinců v Moldávii se začalo propagovat na konci 20. století, kdy se začaly tvořit různé akce. Do knihoven se dostávaly knihy pro děti v ukrajinštině, a také se v některých školách začala vyučovat ukrajinština. Ukrajinské třídy byly hlavně v některých okresech na severu Moldávie, kde je ukrajinských obyvatelů nejvíce a oblast Podněsterské republiky, kde je ukrajinština více propagovaná. ¹⁶⁾ Angela J. z města Ribnita uvedla, že aby se člověk dovolal do Podněstří, již třetím rokem musí zvolit ukrajinskou předvolbu u pevných linek. Ve městě Ribnita se přes 70 % obyvatelstva hlásí k ukrajinské národnosti.

Moldavané vnímají Ukrajince z dvou hledisek a to podle oblasti, kde se nachází. Moldavští obyvatele ze severu Moldávie, kde se objevuje více ukrajinských vesnic, jsou nazýváni Chochlové a berou je jako Ukrajince již po staletích usazených v Moldávii. Jiný způsob vnímaní mají Moldavané z centrální oblasti Moldávie a jižní, zde jsou Ukrajinci vnímáni jako rusky mluvící obyvatelstvo, jsou to Moldavané a Rusové z Moldávie. U druhého případu lze vypozorovat způsob vnímání, který se zachoval již z doby, kdy Ukrajinci přišli jako Rusové a sami se ještě neztotožňovali s národem jménem Ukrajinci.

V Moldávii žije přes 400 000 Ukrajinců, podle sčítání lidu přibližně 8000 Ukrajinců uvádí, že patří k etniku Rusínů. Většina z nich se ale s Rusíny neztotožňuje a samotní Moldavané etnikum Rusínů vůbec nezná. V knize Střepy svaté Rusi autor seznamuje čtenáře s menšinou Rusínů, kteří žijí ve více zemích. Poukazuje také na jejich původ a historii. Zmínka o Rusínech je uvedena pouze kronikáři ve starých kronikách. Povědomí o Rusínech se začalo rozvíjet na počátku 21. století. V Moldávii jsou dvě vesnice kde Rusíni žijí - vesnice Nihoreni a Bulhac. Okolní obyvatelstvo jim říká Chochlové. Rusín je vlastním jménem obyvatel staré Rusy. Etnonym Rusín je odvozen ze slova Rus. Je zmíněn v literárních památkách z 10. století. Do poloviny 19. století. byl ethnonym „Rusyn“ nejvíce rozšířený v Karpatské Rusi (Galicie, Bukoviny, Uherská Rus), jehož země byly součástí Rakouského císařství, stejně jako populace severu Besarábie a Holm. Druhým etnonymem populace Karpatské Rusi je Rusnak. Obyvatelé Karpatské Rusi žili v sousedství s katolickými Poláky. Etnonym Rusnak vznikl jako opozice vůči etnonu Poláků. Rusnakové nazývali Rusíny za sousedy Poláků, Slováků a Čechů. Tento externí etnonym daný sousedními národy byl znám, přinejmenším od začátku 15 století. Přítomnost velkého množství rusínského obyvatelstva ve středověkém knížectví Moldávie potvrzují výsledky studií provedených v druhé polovině dvacátého století. L. L. Polevoj stanovil, že podíl zástupců východoslovanské etnické skupiny v polovině 14. století dosáhlo 39,5 % populace knížectví a východní Rumunsko 48,7 %. Po dlouhou dobu byl etnonym „Rusyn“ z ideologických důvodů vyloučen z masového vědomí.

Vývoj historie Rusínů byl obnoven na konci 20. století. Intenzivní potlačení dávné etnické a kulturní identity obyvatel začala v Transylvánii a v severovýchodním Maďarsku v 19. století. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a vzniku nových států se začala obnovovat rusínská kultura. Od roku 2005 se začal vydávat Mezinárodní časopis Rusyn, který dostal požehnání od ruského patriarchy pravoslavné církve. Díky tomuto časopisu se etnonymy Rusynů a Rusnaků vrátily do vědeckého a společenského povědomí. Historie Rusínů v Moldávii se stala aktivnější. ¹⁷⁾ Také ve své knize Moldavští Rusíni Sergey Sulyak popisuje historii Rusínů a snaží se poukázat, že Rusíni v Moldávii žijí již po staletí, a tím i propagovat jejich kulturu. Respondentka Angela J. uvedla, že pojem Rusíni zná a odvozuje jejich původ v rodině od Huculů.

Moldávie je silně nábožensky založený stát. Podle sčítání obyvatel z roku 2004 je více než 93 % lidí pravoslavného vyznání. Dále:

• Baptisté 1,0 %
• Svědci Jehova 0,7 %
• Adventisté 7. dne 0,3 %
• Pentekostální 0,4 %
• Pravoslavní starého obřadu 0,2 %
• Evangelíci 0,2 %
• Římskokatolíci 0,1 %
• Ateisté 0,3 %

Kolem 80 % obyvatel pravoslavného vyznání je podřízeno moskevskému patriarchátu a jen přibližně 20 % k rumunsko-jazyčné besarabské metropolii. Co se týče Ukrajinců v Moldávii, téměř 100 % se hlásí k pravoslavného vyznání k částí podřízená moskevskému patriarchátu.¹⁸⁾

¹⁹⁾

V posledních letech se v Moldavsku snaží církev zapojovat do politických záležitostí země. Lidé tak začínají pomalu ztrácet důvěru v instituci, která by se měla věnovat posvátným a duchovním věcem. ²⁰⁾

Pravoslavné vánoce se slaví 7. a 8. ledna. Výzdobou se velmi podobají našim tradicím. Jelikož masopust trvá do 6. ledna, u Ukrajinců se podává na večeří 6. ledna 12 jídel, které jsou bez masa a mléčných výrobků. Je to tradice, kterou Moldavané nemají, ale někteří Ukrajinci žijící v Moldávii tuto tradici dodržují nebo alespoň částečně.

²¹⁾

Podle pravoslavného kalendáře (neděle a pondělí) Velikonoce Týden po Velikonocích (pondělí) Paştele blajinilor - vzpomínka na zesnulé. Podobný svátek našim dušičkám, které připadají na 2. listopadu. V Moldávii Pastele Blajinilor je v přímém překladu jako Velikonoce pro zesnulé, proto se připravují jídla jako na Velikonoce a také se barví vajíčka. Kupují se symbolické dárky typu nádobí, menší ručníky apod. Darují se dalším cizím lidem nebo příbuzným na vzpomínku zesnulého. Před tím, než se lidé začínají obdarovat navzájem, na hřbitově přechází farář, který vede speciální bohoslužbu určenou zesnulým. Hodně Ukrajinců žijící v Moldávii tuto tradici přijalo, jelikož mají pohřbené své příbuzné v Moldávii, a také protože často jeden z manželů je Moldavan. Respondetnka Anna nám napsala, že na Ukrajině se slaví podobné svátky jako v Moldávii, protože v obou zemích tvoří velké zastoupení pravoslavná církev. Rozdíl může být v názvech jednotlivých svátků, jako je například Rahmans - Rahmanské velikonoce (Ukrajina) oproti Paştele blajinilor (Moldávie).

²²⁾

V Moldávii jsou úředním jazykem moldavština, která se řadí do východorománských jazyků a rumunština, která je s moldavštinou téměř totožná. Mezi hlavní menšinové jazyky patří ruština, ukrajinština a gagauzština. V minulosti během sovětské nadvlády byli ještě obyvatelé nuceni používat ruský jazyk, který byl povinný na školách a bez kterého by nebyla možnost budovat kariéru nebo se společensky zapojovat. V této době byla zavedena jako abeceda azbuka. Dnes je ruština ve státě označována jako „mezietnická komunikace“. ²³⁾

Roku 1989 byl rumunský pravopis přijat Moldavany a rumunština uznána jako úřední jazyk. V roce 2003 byl vydán rumunsko-moldavský slovník, který vyvolal nepokoje a byl kritizován v Moldávii i v Rumunsku. Konstituce oficiálně uznala moldavštinu úředním jazykem, ale ústavní soud v roce 2013 rozhodl, že rumunština by měla být také uznána jako úřední jazyk.

Ukrajinština je rodným jazykem pro 186 394 obyvatel a z toho pro 3,8 % lidí je ukrajinština prvním jazykem. Není přesné, jak v Moldávii poznat ruskou nebo ukrajinskou osobu. Těžko se u těchto osob určuje zda mluví rusky nebo ukrajinsky. Ukrajinsky však většinou mluví pouze osoby, pro které je ukrajinština rodným jazykem a používají ukrajinštinu pouze ve vesnicích, kde je celá komunita Ukrajinců, která často přesahuje 70 % všech obyvatelů dané vesnice, jako je například Crasnormeiscoe, Racaria, Rujnita nebo Ribnita. Respondentka Cristina Spatari uvedla, že v těchto vesnicích se mluví dialektem ukrajinštiny, která má daleko od spisovné ukrajinštiny, je to dialekt pocházející od huculů, od kterých moldavští Ukrajinci odvozují svůj původ.

Ve městech s Moldavany a Ukrajinci se dorozumívají rusky. Ruština je druhým nejpoužívanějším jazykem v Moldávii, proto Ruština je společným jazykem, kterým komunikují všechny minority žijící v Moldávii. Jelikož již po mnoha generacích docházelo ke smíšení místního obyvatelstva a Ukrajinci, velmi často se stává, že příslušník ukrajinské minority se za celý život naučí moldavštinu, buď pasivně, tj. že moldavsky pouze rozumí, ale nedokáže reagovat, anebo aktivně komunikuje v moldavštině. V rodinách, kde je jeden z manželů Ukrajinec a jeden Moldavan, dětí mluví spíše rusky anebo i moldavsky, později záleží i jakou školu navštěvuje, jestli výuka probíhá v ruštině anebo v moldavštině.

Ukrajinská komunita má v Moldávii 11 organizací, která zahrnuje například knihovnu Leysu Ukrainian nebo charitativní nadaci „Renaissance“. V televizi ukrajinský jazyk dostává pravidelně co týden 30 minut vysílání v pořadu „Dawn“. V parlamentu kde zasedá 101 poslanců je 10 z nich ukrajinských. ²⁴⁾

Spojení Ukrajinců a Rusů znamenal vznik v Moldávii etnokulturních rysů, které se odlišují od jiných východorománských skupin. Od konce 80. až počátku 90. let se v Moldavsku postupně vytvářely podmínky pro používání ukrajinštiny v oblasti vzdělávání. V celé řadě škol byl ukrajinský jazyk a literatura představena jako samostatná položka, ve které se proces vzdělávání provádí v ukrajinštině. V letech 2006-2007 se v 57 školách republiky (bez ohledu na Podněsterskou republiku), včetně 6 lyceí ukrajinský jazyk a literatura učila jako odborná disciplína tři vyučovací hodiny týdně. Značná část učitelů ukrajinského jazyka a literatury přijeli z Ukrajiny. Po přečteni článku o myšlenkách lidí kteří rozhoduji do které školy půjde jejich dítě, mužeme řict že to je opravdu problém. Kvůli tomu, že v Moldávii rodiny mají dva názory. Půlka lidí dá své dítě do moldavské školy, půlka do ruské. Někdo říká že vztah učitele k žákovi a znalosti, které děti dostanou během výuky jsou lepší v ruské škole. Co se tyče moldavských škol ruštinu tam učí jako druhý cizí jazyk.

V Moldávii je mnoho tradičních pokrmů, které jsou však převzaty z jiných kultur okolních zemí a smíchány do jedné. Na tomto se shodují i respondenti, kteří za tradiční pokrmy považují perohy, což jsou knedlíky (z brambor, mouky, sádla) často půlkruhového nebo trojúhelníkového tvaru plněné zelím nebo masem, ale dokonce mohou být i na sladko s ovocem nebo jen cukrem a skořicí. ²⁵⁾

²⁶⁾

Dále jsou to bobaľky, pro které je typický kuličkový tvar. Připravují se z kynutého těsta. Smíchá se mouka, sůl a cukr ke kterým se později přidá rozšlehané vejce. Úplně nakonec rozputěné máslo a tuk. Připraví se tak těsto, ze kterého se vytvoři kuličky. Ty se upečou a jsou podávány s mákem. ²⁷⁾

²⁸⁾

Také klasická polévka mačanka, která se dříve považovala jako pokrm chudých, protože byla vařena z hub, vody a kysaného zelí. Připravovala se tři dny dopředu a poté ji lidé nabírali chlebem místo lžíce. Od toho název mačanka. ²⁹⁾

³⁰⁾

Podle respondentky Liliany Cușnic mezi pokrmy patří také boršč. Základem je dobře vychucený a uvařený vývar. Připraví se vývar, měkké vepřové maso a brambory. Přidá se zelí, kořenová zelenina (nejčastěji červená řepa) a nechá se vařit. Mezitím se přichystá zbytek ingrediencí jako je cibule, mrkev, rajčatový protlak a vhodné koření. Boršč může být podáván se smetanou nebo koprem. ³¹⁾

³²⁾

Ukrajinci v Moldávii žijí již po staletích, proto dochází ke smíšení Moldavanů a Ukrajinců sňatkem. I přes to, že dlouhodobě Ukrajinci v Moldávii se snažili zachovat svou kulturu a snažili se původně izolovat od místního obyvatelstva. Po několika desetiletích došlo ke smíšení tradic a zvyků, hlavně po vzniku Besarábie, kdy celý stát byl ovlivněn ruskou kulturou kolonizátorů. Po rozpadu Sovětského svazu, je těžké najít nějaký zvyk nebo tradici, která by byla vyložené ukrajinská a přenesená do Moldávie.

Většina tradic, které spoji Moldavany a Ukrajinci žijící v Moldávii jsou společná pro více státu bývalého Sovětského svazu. Jelikož Ukrajinci z Moldávie odvozují svůj původ od huculů, kteří přišli ze Starobylé Rusy přes Karpaty a Dunaj a postupně obsadili Balkánský poloostrov, mají často podobně zvyky s Moldavany. Proto mají mezi sebou dobré vztahy. V posledních letech pouze dochází k slabým konfliktům z politického hlediska, hlavně v oblastí Podněstří, kde jsou většina obyvatel Ukrajinci nebo Rusové a při šetřeni udělané, jestli má být Moldavská republika připojená k Rumunsku, jsou kategoricky proti.

Od 90. let se stále představitele Ukrajinské menšiny snaží probudit v tomto etniku historické povědomí o tom, že jsou Ukrajinci a snaží se více propagovat ukrajinský jazyk. V rodinách, kde je alespoň jeden z rodičů Ukrajinec, má dítě právo si vybrat jaké občanství chce dostat. Nedá se přesně určit kolik z takových dětí si vybere ukrajinské a kolik moldavské. O tom rozhodují faktory jako jsou například jakou školu takové dítě navštěvovalo, jak se mluvilo u nich doma, jestli jezdili na Ukrajinu navštívit nějaké příbuzenstvo anebo jestli se samotni rodiče snažili tomu dítěti předat něco z ukrajinské kultury, které by dítě ovlivnilo v tom, že si vybere jako státní příslušnost ukrajinské občanství. Anna z města Edinet přes to, že má oba rodiče Ukrajinci, vybrala si moldavské občanství podle manžela, který je Moldavan. Argumentuje to tím, že jelikož žije v Moldavii nevidí důvod, proč ukrajinské občanství dostat.

Někteří Ukrajinci, se cítí být Moldavany, jenom s tím rozdílem, že mluví rusky a jelikož na severu Moldávii v hlavním městě a také v Podněstří se mluví běžné rusky, Moldavané s tím nemají problém a dorozumívají se bez problému. Jiným způsobem se na věc může dívat Moldavan pocházející spíše z jihozápadu Moldávie nebo z oblasti u hranic s Rumunskem, tam již ne každý Moldavan zná ruštinu. Hodně lidí z mladé generace, kteří žijí poblíž Rumunsku již ruštinu nezná, protože když na ně mluví rusky a oni odpovídají moldavsky, protože ruštině pouze rozumí, ale nedokážou odpovědět. Respondentka Iulia M. žije právě blízko hranic s Rumunskema zmínila se, že ruštinu nemá zažitou, ale také, že nemá zájem se ruštinu líp naučit, jelikož podle nového schváleného zákona v Moldávii je pouze jeden statní jazyk, a to rumunština. Další Ukrajince se naučili moldavštinu, a i přes jemný přízvuk, používají tento jazyk v běžném životě i v komunikaci s vlastními dětmi.

Na severu Moldávie v oblastí Briceni, Ocnita, Edinet, Riscani, Drochia jsou i ukrajinské vesnice, kde se mluví ukrajinsky, ale výuka ve školách probíhá v ruštině. Moldavané říkají těm Ukrajincům chocholové a tvrdí, že mluví lámanou ukrajinštinou. Tento jazyk je právě dialekt ukrajinštiny. Jakási nespisovná verze ukrajinského jazyka. Existují i vesnice na jihozápadu Moldávie, kde se vyskytují Ukrajinci, tam jsou ale často vnímáni místními Moldavany jako ruské obyvatelstvo a nejsou přímo ztotožňováni s Ukrajinci. Mezi Ukrajinci a Moldavany převažují dobré vztahy. Oba tyto národy jsou pracovité a mají kulturně blízko. Hlavním rozdílem mezi těmito dvěmi národy je jazyk, a také politický názor, kde se polovina Moldavanů sklání k tomu, aby Moldavská republika byla připojená k Rumunsku, ale rusky mluvicí obyvatelstvo je proti. Mezi minoritou existují i jedinci, kteří nepřiznávají ani že by byli Moldavany, ale ani že jsou Ukrajinci. Nachází se v Evropě kvůli práci a tvrdí, že jsou občany SSSR. Občany politické formy státu, která neexistuje již od roku 1991.

V současné době se zhruba polovina obyvatel Moldávie (společně s Ukrajinci žijící v Moldávii) obává spojení Moldávie s Rumunskem. Rumunský prezident Traian Basescu veřejně vyslovil myšlenku, že by se rád spojil se svými „bratry z Moldávie“. Dodal také, že se jedná o dlouhodobější záležitost. Vzhledem k válečné situaci na Ukrajině a nepohnutelné situaci v Podněstří (považováno za autonomní stát, který se od Moldávie odtrhl) je sbližování s Evropskou unií záležitostí vzdálené budoucnosti. ³³⁾ V Moldavsku je ekonomická prosperita nižší než v Rumunsku, je zde finanční a politická nestabilita, chudoba a vysoké sazby. Z tohoto důvodu by spojení Rumunska s Moldavskem vedlo k pozvednutí ekonomické situace v Moldavsku. ³⁴⁾

Autonomní stát Podněstří je však pod silným ruským vlivem a většina tamního obyvatelstva (zhruba 30 % jsou Rusové či Ukrajinci) jsou proruští a hlasují pro to, aby se stát stal součástí Ruska. Razantně odmítají spojení s Rumunskem. V Moldávii se však o žádné autonomii nemluví, jelikož je většina rozprostřena po celé republice, zejména na severu ve městem Ocnita či Briceni.

Jedna z našich respondentek uvedla, že proruští občané žijící v Podněstří nejsou tolik horliví ve vytváření vlastního státu, oproti Gagauzům. Gagauzové se snaží násilněji prosadit autonomii, chtějí se distancovat od Moldávie i tím, že mají vlastní jazyk a mnoho dalších věcí.

Cílem této práce bylo zjistit více informaci o rusínské menšině v Moldávii a pomocí rozhovorů s vybranými respondenty odpovědět na otázky vytvořené v úvodu práce. Již při prvních rozhovorech s respondenty bylo zjištěno, že Rusíny, jako menšinu, nikdo z majoritní skupiny nezná a také, že sami Ukrajinci žijících na severu Moldávie se neztotožňují s etnikem Rusínů. Při zkoumání statistických údajů na stránkách statistického úřadu neexistuje žádná zmínka o menšině, která by se nazývala Rusíni. Proto směr výzkumu byl pozměněn hned od začátku a otázky byly soustředěny na ukrajinskou menšinu v Moldávii a snažili jsme se zjistit kolik Ukrajinců v Moldávii se ztotožňuje s etnikem Rusíni.

Z odpovědí na otázku, jestli se dokážou Ukrajinci v Moldávii přizpůsobit místním tradicím a zvyklostem vyplynulo, že se Ukrajinci snadno přizpůsobili. Jedním z důvodu bylo to, že oba tyto národy se svým územím staly od 19. století součástí Ruské říše, později členy SSSR odkud přijaly mnoho zvyků, tradic, pokrmů a jiných kulturních aspektů. Dalším důvodem bylo smíšení Ukrajinců sňatkem s obyvateli Moldávie, kde se zase zvyklosti obou národů zkřížily. Ukrajinci do Moldávie přinesli své kroje, svůj jazyk, který je od roku 2000 intenzivně propagován, ale také některé odlišné tradice na Vánoce, například příprava 12 pokrmů bez masa a mléčných výrobků, které se podávají 6. ledna na večeři.

Hodně Ukrajinců z Moldávie odvozuje svůj původ od Huculů, kteří sami sebe v minulosti označovali za Rusíny. V dnešní době se však všichni hlásí buď k ukrajinské či k moldavské národnosti. Huculové jsou východoslovanské etnikum, které již v 6. století přišlo přes Karpaty a Dunaj, kde obsadilo Balkánský poloostrov. Huculové se také dostali na území dnešní Moldavské republiky, kde vytvořili dlouholetou uzavřenou komunitu

Na otázku, jestli Moldavané znají etnikum Rusíni, respondenti představující majoritu odpověděli, že neznají toto etnikum, ale že v některých ukrajinských vesnicích se těmto obyvatelům říká Ukrajinci a nebo Chocholové. Bylo zjištěno, že ze všech Ukrajinců, kteří v Moldávii žijí, pouze kolem 8000 má povědomí o svém původu od huculů, ale veřejně se hlásí také k ukrajinské národnosti.

Moldavané a Ukrajinci spolu dobře vychází, jelikož mají podobné zvyky a tradice. Byli součástí sovětského svazu a jako společný jazyk používají ruštinu - proto mezi sebou nemají jazykovou barieru. Moldavané a Ukrajinci žijící v Moldávii se odlišují hlavně jazykem, jelikož Moldavané mluví moldavsky a Ukrajinci rusky. V některých vesnicích se mluví dialektem ukrajinštiny, který je pro Moldavany nesrozumitelný. Jediný konflikt, který se v posledních letech objevuje je ten, že probíhá šetření o připojení Moldávie k Rumunsku. Polovina Moldavanů hlasuje pro toto spojení a druhá polovina obyvatelstva spolu s rusky mluvícím obyvatelstvem (mezi které patří Rusové, Ukrajinci, Gagauzové), jsou kategoricky proti spojení těchto států. Snaží se zabránit protesty a hlasováním proti tomuto spojení. Rozdíly jsou hlavně v jazyce. Moldavské obyvatelstvo mluví moldavštinou, která je románským jazykem. Ukrajinci mluví většinou rusky, nebo dialektem ukrajinštiny (to jsou slovanské jazyky). Ruština je pro většinu Moldavanů až druhým jazykem, který se musí naučit. Mateřským jazykem pro ně zůstává moldavština. Tyto dvě národnosti odlišuje primárně jejich historické povědomí. Moldavané se ve školách učí, že jim v žilách koluje románská krev, ale Ukrajinci odvozují svůj původ pro změnu od starobylých Slovanů.

Co se tyče materiální kultury obě národnosti mají podobný způsob oblékání, stravování a bydlení. Mohou zde být nalezeny pouze nepatrné rozdíly, které si minorita zachovala, a která by je vyložené odlišovala od majoritní národnostní skupiny. Co se tyče hospodářství, oba národy jsou pořád závislé na Rusku, jelikož je to téměř jediná země, kde Moldávie může vyvážet své zemědělské plodiny a výrobky. Rozdílné názory se objevují z politického hlediska, kdy je v Moldávii většina Ukrajinců proruská. Moldavané se dělí názorově do dvou skupin: jedna skupina je také proruská a druhá je spíše pro spojení Moldávie s Rumunském a pro vstup do EU.

O tom jak Moldavané vnímají ukrajinskou minoritu rozhoduje také oblast, odkud člen majoritní skupiny pochází. Jak již bylo zmíněno proruští obyvatele a obyvatele žijící v oblasti, kde tato minorita žije ve větším počtu vnímají Ukrajince již jako součást státu a nevyskytují se mezi nimi žádné konflikty. Naopak u proevropských obyvatelů vznikají konflikty týkajících se jazyka hlavně. Kdy Moldavané chtějí, aby úředním jazykem byla pouze rumunština, bez ruštiny a propagaci ukrajinského jazyka hlavně v Podněsterské republice.

Ukrajince z Moldávie vychází z Moldavany poměrně dobře, konflikty vnikají zase v oblasti Podněstří, kde je v posledních letech více propagovaná ukrajinština, více Ukrajinců se snaží proniknout i do politiky, což není po vůli majoritní skupiny. Na jihu země a v místech, kde je minoritní skupina již smíšená s majoritní skupinou, již není tolik propagovaná ukrajinská kultura a dá se říct, že se tam Ukrajinci uzpůsobili místní kultuře. Pouze jim zůstává historické povědomí o tom, že jsou Ukrajince, ale bez snahy jaksi obnovovat svou kulturu.

Ve městech kde je přes 70 % Ukrajinců snaží se ukrajinské úřady propagovat ukrajinskou kulturu, jazyk, tím, že například posílají ukrajinské učitele, aby vyučovali ukrajinštinu ve školách. Dále se snaží prosadit na úřadech pracovníky ukrajinské národnosti. V posledních letech v ukrajinských školách jsou obnovovány celé knihovny s knihami v ukrajinštině.

Tímto výzkumem se zjistilo, že Ukrajinci v Moldávii jsou již hodně smíšeni s Moldavany. Do konce 90. let se spíše pokládali za rusky mluvící obyvatelstvo, až poté se znovu začala propagovat ukrajinská národnost. Ukrajinci nadále pokračují v propagování ukrajinského jazyka, například ve školách. Přesto je nespisovná ukrajinština používaná spíše v typicky ukrajinských vesnicích a je předávána spíše ústně. Hlavním komunikačním jazykem u této menšiny zůstává nadále ruština. Pouze několik jedinců zná pojem Rusíni a odvozuje svůj původ od huculů, zbytek Ukrajinců z Moldávii se hlásí pouze k ukrajinské národnosti a neuznávají Rusíni jako existující etnikum.

Literární a tištěné zdroje

MAGOCSI, Pavel Robert, Národ odnikud: Ilustrované dějiny karpatských Rusínů, Vydavatelství V. Paďaka 2014, ISBN: 978-80-966-387-092-2

MOCHOV, Nikolaj A., Ocherki istoryi moldavsko-rusko-ukrajinskych svyazey (Eseje o dějinách moldavsko-rusko-ukrajinských vztahů) Vydavatelství: Stiinta, 1961. ISBN 978-54-585-234-86.

SULYAK, Sergey, Rusiny Moldavii: osnovnye etapy etnicheskoy istorii (Moldavští Rusíni), LAP LAMBERT Academic Publishing 2012, ISBN-13: 978-3847373643

SULYAK, Sergey, Oskolki Svjatoj Rusi (Střepy svaté Rusi), Tatiana Kišinev 2004, ISBN: 9975-948-24-3

Odborné články

PANAINTE, Sergiu, Secularism in Republica of Moldova - politics of religion or religious politics: where do we draw the boundaries?. Dostupné z databáze EBSCO

PERCIUN Rodica, A comparative analysis of sustainable development in Romania and Moldova from an institutionalist perspective. Dostupné z databáze EBSCO

SULYAK, Sergey, Rusiny v moldavskom letopisanii (Rusíni v moldavských letopisech), časopis Rusín č. 4 2017. Dostupné z: http://journals.tsu.ru/rusin/&journal_page=archive&id=1662&article_id=37320

SULYAK, Sergey, Jazyk rusinov Bessarabii v trudach dorevoljucionnych etnografov (Jazyk Rusínů Besarábie v dílech předrevolučních etnografů), časopis Rusín č. 3 2015. Dostupné z: http://journals.tsu.ru/rusin/&journal_page=archive&id=1271&article_id=23098

ZUBIK, Andrij, JETNOGEOGRAFIČNI PROCESI V UKRAYiNS'KIJ DIASPORI MOLDOVI. Dostupné z databáze EBSCO.

Bobáľky • recept • bonvivani.sk. Bonviváni • cesta do hlbín rozpálenej rúry! [online]. Copyright © 2013 [cit. 28.07.2018]. Dostupné z: https://bonvivani.sk/recepty/bobalky

IHRIG, Stefan, History, Textbooks, Identity and Politics in Moldova [online]. Copyright © [cit. 31.08.2018]. Dostupné z: http://www.desk.c.u-tokyo.ac.jp/download/es_5_Ihrig.pdf

Labužník.cz nejlepší recepty [online]. Dostupné z: https://www.labuznik.cz/recept/rusinska-polevka-macanka

Mají se Moldavsko a Rumunsko sjednotit? | Týden.cz. Týden.cz - Aktuální zpravodajství v souvislostech [online]. Copyright © 2006 EMPRESA MEDIA, a.s. Dostupné z: https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/maji-se-moldavsko-a-rumunsko-sjednotit_336218.html

Minoritățile etnice din Basarabia (II). Ucrainenii | Editorial . Timpul - Ştiri din Moldova [online]. Dostupné z: https://www.timpul.md/articol/minoritaile-etnice-din-basarabia-%28ii%29--ucrainenii-104974.html

Moldavsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/moldavsko-zakladni-charakteristika-teritoria-19033.html

National Bureau of Statistics - News. Biroul Naţional de Statistică [online]. Dostupné z: http://www.statistica.md/newsview.php?l=en&id=5582&idc=30

Recepty - TopRecepty.cz [online]. Dostupné z: https://www.toprecepty.cz/recept/11452-ukrajinsky-borsc

Rusínská kultura | Rusíni.cz - rusínská iniciativa v ČR, z.s.. Rusíni.cz - rusínská iniciativa v ČR, z.s. | Spolek Rusínů žijících v České republice [online]. Dostupné z: http://rusini.cz/rusinska-kultura/))

SULYAK, Sergey, Rusiny v istorii: prošloje i nastojaščeje (Rusíni v historii: minulost a dnešek), časopis Rusín č. 10 rok 2007. Dostupné z: http://www.perspektivy.info/print.php?ID=36202

TÂCU, Octavian, Etnické minority z Besarábie, Dostupné z: https://www.timpul.md/articol/minoritaile-etnice-din-basarabia-%28ii%29--ucrainenii-104974.html

Ukrainian in Moldova - Migracija. Information and analitical montly newspaper - Migracija [online]. Copyright © Newspaper Migration. Dostupné z: http://en.migraciya.com.ua/news/ukrainian-abroad/en-ukrainian-in-moldova/

Ukrajinci v Moldávii – Moje mapy Google. Google [online]. Dostupné z https://www.google.com/maps/d/viewer?mid=1zd-YWPcV7gibz3mV-3dTNJG0U0w&ll=47.13045981346704%2C29.116385890624997&z=7

Ukrajinci v Moldavské republice. Dostupné z: http://buktolerance.com.ua/?page_id=670&lang=ru

Vlajka Moldávie, hlavní město, nejvyšší hora, rozloha… | CK Mundo. Proč se toulat po světě s CK MUNDO? | CK Mundo [online]. Dostupné z: https://www.mundo.cz/moldavsko

Vsesojuznaja perepis' naselenija 1959 goda. Nacional'nyj sostav naselenija po respublikam SSSR. (Всесоюзная перепись населения 1959 года. Национальный состав населения по республикам СССP). Dostupné z http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_59.php

Vsesojuznaja perepis' naselenija 1970 goda. Nacional'nyj sostav naselenija po respublikam SSSR. (Всесоюзная перепись населения 1970 года. Национальный состав населения по республикам СССР). Dostupné z http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_70.php

Vsesojuznaja perepis' naselenija 1979 goda. Nacional'nyj sostav naselenija po respublikam SSSR (Bсесоюзная перепись населения 1979 года. Национальный состав населения по республикам СССР). Dostupné http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_79.php

Vsesojuznaja perepis' naselenija 1989 goda. Nacional'nyj sostav naselenija po respublikam SSSR (Всесоюзная перепись населения 1989 года. Национальный состав населения по республикам СССР.) Dostupné http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_89.php

Obrázek 1 - Vlajka Moldávie. Dostupné z http://flags.fmcdn.net/data/flags/w580/md.png

Obrázek 2 - Klášter Ciuflea. Dostupné z: http://www.wolffchronicles.com/wp-content/uploads/2015/04/20150409-08.jpg

Obrázek 3 - Vánoce v Moldávii. Dostupné z: https://theblacksea.eu/RES/uploads/images/foto_brad.png

Obrázek 4 - Paştele blajinilor. Dostupné z: http://i0.1616.ro/media/521/2863/35044/16921613/1/passtele.jpg?width=730

Obrázek 5 - Perohy. Dostupné z: http://www.pirohy.eu/

Obrázek 6- Bobaľky. Dostupné z: https://bonvivani.sk/recepty/bobalky

Obrázek 7- Mačanka. Dostupné z: http://www.nebickovpapulke.sk/recept/macanka

Obrázek 8- Boršč. Dostupné z: http://fresh.iprima.cz/recepty/nejlepsi-borsc

Počet shlédnutí: 116