Finanční rozvaha (*.doc)

Bibliografie - vybrané literární prameny (*.doc), vypracovala Alžběta Novotná

Hlavním cílem projektu je zjistit, jaká je aktuální situace v českých krajanských komunitách ve východní Evropě.

Ačkoli problematika českých krajanů není v žádném případě opomíjena a zájem české veřejnosti o krajany je dlouhodobě poměrně velký, stále chybí ucelenější publikace, která by jednotlivé krajanské komunity srovnávala v jediném aktuálním období.
Velmi kvalitních publikací o životě českých krajanů byla vydána celá řada - písemné zmínky máme již od 19. století (Katolická misí ve vojenské Hranici. Pražské noviny, č. 249 (21. října 1855). Praha; Czoernig, Karl: Ethnographie der österreichischen Monarchie, Wien 1857. 3 díly; České osady ve vojenské Hranici. Pražské noviny, č. 287 (4. prosince 1857), s. 2-3. Praha; České osady ve vojenské Hranici. Pražské noviny, č. 57 (7. března 1858), s. 2-3. Praha; Ficker, Adolf: Die Volkerstämme des oesterreichisch-ungarischen Monarchie, ihre Gebiete, Gränzen und Inseln. Wien 1869; Kořenský, Josef: Na Dunaji. Pokrok, č. 248 (9. září 1885). Praha; Klíma, Stanislav: České osady dolnouherské. Český lid 8: 22-28 (1899). Praha).
Od začátku 20. století až do jeho 30. let se obsáhle věnoval problematice krajanů Jan Auerhan (České osady v tauridské gubernii. In: Sborník menšinový. I, 1914; Československé menšiny za hranicemi. Praha 1918, 31 s.; Českými osadami v jižních Uhrách. Časopis turistů 31: 37-43 (1919). Praha; České osady na Volyni, na Krymu a na Kavkaze. Praha 1920; Čechoslováci v Jugoslávii, v Rumunsku, v Maďarsku a v Bulharsku. Praha 1921. 207 s; Dnešní situace československé menšiny v Rumunsku. Naše zahraničí 5: 84-90 (1924). Praha; Dnešní stav československých jazykových menšin zahraničních. Národnostní obzor 3: 81-95 (1932). Praha; Československé jazykové menšiny v evropském zahraničí. Národnostní poměry, v nichž žijí, a vztahy, které je poutají k staré vlasti. Praha 1935; České jazykové menšiny v evropském zahraničí. Praha 1935. s. 21-23; Pokus o demografii zahraničních Čechů a Slováků. In: Československá vlastivěda, Řada II: Národopis. Praha 1936 [1937), s. 97-139.)
Specializované etnografické výzkumy byly prováděny od 60. let 20. století (Scheufler, Vladimír - Skalníková, Olga: Hmotná a duchovni kultura. Český lid 49: 147-160 (1962). Praha; Scheufler, Vladimír - Skalníková, Olga: Výzkum české menšiny v rumunském Banátě. Věstník Národopisné společnosti československé 1964, s. 11-17. Praha; Scheufler, Vladimír - Skalníková, Olga - Jech, Jaromír - Karbusický, Vladimír: Výzkumy české menšiny v Rumunsku. Český lid 51: 190-192 (1964], Praha; Skalníková, Olga: Národopisný a jazykový výzkum české menšiny v Rumunsku, 1966).
K dalšímu znovuoživení zájmu a zvýšení počtu publikací o českých krajanech dochází od 90. let 20. století. (Rozkoš Pavel: Založili sme Demokratický zvaž Slovákov a Čechov v Rumunsku. Slovensko 14: 6 (Kontakt): 5 (červen 1990). Martin; Rožánek, David, Vasiljev, Marek: Kilometry od civilizace. Reportáž jakoby z minulého stolelí - mezi rumunskými Čechy. Mladá fronta, Víkend (příloha), 9. června 1990. Praha; Secká, Milena: ČR menšina žijící v rumunském Gerniku. (Nástin materiální a duchovni kultury.) Český lid 79: 217-228 (1992). Praha; Projekt na pomoc krajanům v Rumunsku je připraven. Lidové noviny, 30. srpna 1994; Skřivánek, Tomáš: Krajanům hrozí nezaměstnanost. Lidové noviny. 8. dubna 1997. Praha).

Tento projekt si klade za cíl zmapovat krajanské komunity v osmi východoevropských zemí (Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Ukrajina, Moldávie, Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina) z hlediska početnosti Čechů v jednotlivých obcích, používání češtiny jako hlavního (rodného) jazyka, školství v českém jazyce, vnímání české etnicity, spolkové činnosti a v neposlední řadě i z hlediska hlavních potřeb českých krajanů.
Cílem je získat informace o krajanských komunitách způsobem TADY A TEĎ (tady = zájmová oblast osmi východoevropských států; teď = provedení výzkumu v jednom aktuálním období, což zajistí účinné srovnání stavu krajanských komunit).

Projekt je rozčleněn na dvě části:

Nejprve je třeba provést detailnější zmapování českých krajanských komunit ve východní Evropě z výše uvedených hledisek. Na základě těchto výsledků bude možné provést vyhodnocení hlavních potřeb českých krajanských komunit a zároveň bude možné snáze rozhodnout, jakým způsobem vést účinnou pomoc krajanským spolkům.

Na první fázi by měla navázat fáze realizace pomoci českým krajanským komunitám v oblasti osvěty (ve vztahu krajanů a obyvatel ČR), školství (eventuelní rozšíření počtu obcí, kde by bylo možné vyučovat český jazyk - alespoň nepravidelně; poskytováním stipendií při studiu na vysokých školách v ČR - konkrétní nabídka je již nyní ze strany Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze); realizací rozvojových projektů zaměřených na zvýšení počtu pracovních příležitostí v místech, kde žijí čestí krajané.

Originalita projektu spočívá ve snaze zachytit aktuální stav českých komunit. Protože krajanských komunit ve východní Evropě je relativně velké množství a jsou na velkém nesouvislém prostoru, je možné provést toto zmapování podle jednotných, předem určených hledisek, pouze při větším počtu výzkumníků.

Každý účastník projektu bude mít za úkol zmapovat jednu až dvě obce. Cílem je získat údaje o krajanské komunitě jak kvantitativní (počty Čechů podle deklarované národnosti, podle mateřského jazyka, podle věkové struktury, zjištění trendů při uzavírání sňatků - smíšené, či etnicky jednotné rodiny, trendy v početnosti české komunity), tak i kvalitativní (vnímání etnicity, vztah k zemi, kde žijí vers. vztah k Čechám, potřeby krajanů). Při kvalitativním zjišťování změn v krajanské komunitě bude použita srovnávací (generační) biografická metoda - výpovědi příslušníků alespoň čtyř generací (prarodiče, rodiče, děti, vnuci), kteří budou dotazováni na podobné oblasti (způsoby uzavírání sňatků, způsoby obživy, školství, vztah a kontakty s Čechy/Československem, religiozita…).
Srovnání těchto výpovědí podle jednotlivých generací umožní předvídat další možný vývoj krajanské komunity i míru asimilace s většinovou společností.

Hlavním předpokládaným výstupem je publikace Čeští krajané ve východní Evropě, která srovná jednotlivé krajanské komunity v osmi východoevropských zemích.
V publikaci budou představeny všechny obce s českým obyvatelstvem podle stejných kritérií:
stručná historie obce, způsob osídlení českým obyvatelstvem, krajanská činnost v minulosti (spolky, školství, vztahy s dalšími krajanskými spolky, vztahy s Československem), způsoby obživy v minulosti a v současnosti, současný stav české komunity (početnost, aktivity), hlavní potřeby krajanů.
Jedním z výstupů by měl být i filmový dokument o životě českých krajanů.

Získané výsledky budou použitelné při tvorbě pomoci krajanů v oblasti školství a při tvorbě rozvojové pomoci zaměřené na zvýšení počtu pracovních příležitostí v obcích s českým obyvatelstvem.

Projekt je institucionálně zajištěn Provozně ekonomickou fakultou ČZU v Praze.

Odborné zajištění:
Ing. PhDr. Petr Kokaisl, Ph.D., Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze
PhDr. Jan Pargač, CSc., Ústav etnologie FF UK v Praze

Pokud bychom v budoucnu mysleli rozvojovou fázi vážně (pevně doufám), chybí mi ve výzkumném mustru blok otázek, které nám můžou odhalit možnosti (a úskalí) pomoci.

- míra vlivu státních institucí (místních a českých)
- stav zaměstnanosti v regionu (pracovní příležitosti)
- rozšíření informačních technologií
- dostupnost zdravotní péče
- vymahatelnost práva (může existovat strach z podnikání, protože v případě problémů vidí malou šanci „úspěchu“ u soudu)

Na tato témata (a nejspíše i další, které jsem zapomněl) by bylo vhodné vypracovat série otázek, jako to níže udělal pan Kokaisl. Kdo se toho ujme???
Pavel Borecký

• První písemné zmínky o obci
• Obecná historie (jednalo se o obec již založenou, kam se přistěhovali Češi, nebo založili obec sami)
• Etnické složení (původní obyvatelstvo, další národnosti, vztahy mezi těmito národnostmi v různých obdobích až do

současnosti)

• Kdy a jak došlo ke kolonizaci českým obyvatelstvem.
• Dosavadní výzkumy týkající se dané obce

• V čem je tato obec výjimečná (z hlediska geografických, klimatických podmínek, z hlediska izolovanosti, národnostní pestrosti, dostupnosti pracovních míst…)

• Vývoj počtu českého obyvatelstva (absolutní i relativní) podle národnosti, ev. podle mateřského jazyka
• Jakým způsobem krajané vnímají a projevují svoji národnostní identitu

• Kdy byly založeny české spolky, kdy zanikaly, kdy se znovu obnovovaly, počty členů.
• Byly v obci nějaké konkurenční spolky (národnostní, svým zaměřením)…

• Jaká je konfesní struktura krajanů.
• Je náboženství faktorem, který brání asimilaci, nebo ji naopak podporuje (vztah konfese krajanů ke konfesi většinové společnosti).
• Jak ovlivňují duchovní (případně aktivní věřící) krajanskou komunitu (nedělní školy, výuka češtiny, společné akce…).

• Kdy byla založena škola, jaký měla vyučovací jazyk, jak se školy měnily.
• Kam chodí děti do školy dnes.
• Je možnost navštěvovat výuku češtiny (pravidelně, nepravidelně, kdo tuto výuku zajišťuje), počty zájemců, trendy (zájem se zvyšuje, snižuje, je stejný, žádný).

—-

Počet shlédnutí: 41