SVĚDKOVÉ JEHOVOVI A JEJICH ŽIVOTNÍ STYL – ČR vs. USA

Denisa Tesaříková, Daniela Vodičková, Daniela Tupá, Natálie Haspeklová

Přesto, že je Česká republika jednou z nejvíce ateistických zemí Evropy, tak jak uvádí internetové fórum Pew Research Center¹⁾, objevuje se v naší společnosti velké množství různých náboženských skupin. U jejich příslušníků, víra větší či menší mírou ovlivňuje jejich fungování ve společnosti, názory, postoje i socializaci. Jednou takovou skupinou jsou i Svědkové Jehovovi.

Náboženská společnost svědků Jehovových byla a stále je pro nás velmi zajímavou náboženskou skupinou. Její členové se považují za jediné skutečné křesťany, avšak ostatními křesťany jsou nazvané jako sekta. V naší seminární práci chceme blíže prozkoumat odlišnosti, kterými se Svědkové Jehovovi vyznačují. Vybraly jsme dvě velmi geograficky rozdílné země, Českou republiku a Spojené státy americké, ve kterých bylo hnutí založeno.

Zajímá nás, jak se životní styl rodiny v rámci náboženství může lišit v tak odlišných kulturách. Chceme přiblížit jejich každodenní způsob života, zejména partnerské a rodinné vztahy spolu se slavením svátků a dodržováním tradic. U partnerských vztahů se budeme zabývat především sexuální tematikou a představou ideální rodiny. U rodinných vztahů pak výzkum směřuje k předmanželskému životu, samotnému manželství a výchově dětí.

Cílem této práce je ukázat, jaký je životní styl Svědků Jehovových v České republice a v USA a jak se v těchto oblastech liší. Umožňujeme tak náhled do struktur, o kterých mohou mít čtenáři buď žádnou nebo zkreslenou představu.

1. Jak se stát svědkem Jehovovým a jak z této náboženské společnosti popřípadě odstoupit?
2. Jaký význam pro svědky Jehovovi má manželství?​
3. Jak probíhá výchova dětí? Jaké hodnoty jim rodiče předávají?​
4. Může být svědek Jehovův člen LGBT komunity?​
5. Jak se slaví svátky v ČR x USA?​
6. Cítí se děti svědků Jehovových o něco ochuzené, když neslaví narozeniny či Vánoce?

O tématu svátků a důvody jejich neslavení pojednává publikace Zachovávejte se v Boží lásce²⁾ vydána Svědky Jehovovými. Toto uveřejnění spadá pod ilustrovaný časopis Strážná Věž, zabývající se náboženskou a vědeckou tematikou. Kapitola 13. s názvem Svátky, které zneuctívají Boha se soustředí na slavnosti a svátky, které Svědkové neslaví. Důvody neslavení svátků staví na argumentech, že většina má původ v pohanských zvycích. Zakládají na tom, co se dle jejich interpretace píše v Bibli.

Slavení svátků se věnuje britský sociolog Andrew Holden v jedné z prvních velkých studiích o této tajemné náboženské společnosti Jehovah’s Witnesses: Portrait of a Contemporary Religious Movement³⁾. O tom, jak se společenství staví ke slavení svátků, se dotýká především ve 2. kapitole The Jehovah’s Witnesses in the modern world. Zmiňuje tam, že společenství zakazuje svým členům, aby se podíleli na jakýchkoliv každoročních akcích, jako jsou Vánoce, Velikonoce, narozeniny a národní festivaly. Vysvětluje, že tyto události neuznávají, protože bez ohledu na to, kde jsou citovány, jsou vždy v kontextu hříchu a odpadlictví.⁴⁾

Pokusem o vyvrácení jehovistické věrouky je apologetická brožura Kdo jsou Svědci Jehovovi ⁵⁾, jejíž autorem je emauzský benediktin Vojtěch Engelhart. V této knize se snaží poodkrýt jednostrannost Svědků Jehovových a odkrýt jejich skutečné záměry. Sám ke každé myšlence Svědků Jehovových vyslovuje svůj názor. Ve své knize se mimo jiné dotýká téma slavení Vánoc, Velikonoc, slavení svátku Zjevení Páně, masopustu, křtu a pekla. Především uvádí argumenty Svědků Jehovových, proč tyto svátky neslaví. V souvislosti s tvrzením Svědků, podle kterých „Ani první křesťané prý Velikonoce neslavili“, Engelhart uvádí: „Tvrzení, že první křesťané Velikonoce neslavili, je hrubý omyl. Právě ze slavení Velikonoc se vyvinula celá křesťanská bohoslužba. Považují-li Svědci Jehovovi jejich slavení za cosi nedovoleného, vylučují se tím sami z křesťanského společenství.“⁶⁾

Názory a postoji svědků Jehovových se zaobíral David Kropáček⁷⁾ ve své bakalářské práci, ve které se zaměřil na oblast Karviná a na rodičovství a výchovu a následně je interpretoval pro veřejnost, která pak bude schopna porozumět výchovným prvkům v rodině svědků Jehovových. Vysvětlil tam také, co výchova obnáší a jak zařadit nauku o náboženství do výchovy. Zjistil, že se při výchově snaží Svědci uplatňovat zásady, které plynou z jejich náboženského přesvědčení a využívají rady a doporučení, která se objevují v náboženské literatuře. Jejich snahou je přenést na dítě biblické hodnoty, o kterých se domnívají, že jsou pro dítě nejpřínosnější do jeho života. Respondenti se obávají špatného vlivu světské společnosti, který by na jejich děti mohl působit. Snaží se proto působit na dítě náboženskými vlivy co nejvíce, aby se vyhnulo vlivu Satana, který ovládá svět.

Pohled svědků na rodinu a manželství rozebrala Tereza Konečná⁸⁾. V bakalářské práci řešila, jak Svědci řeší partnerské krize jako je rozvod a nevěra. Dále se snažila zjistit, jak se dívají obecně na rodinu a manželství Svědkové Jehovovi. Jaký postoj dále zaujímají k nesezdanému soužití, registrovanému partnerství, partnerským krizím a výchově dětí.Všichni respondenti uvedli, že je pro ně manželský svazek důležitý a upřednostňují ho před nesezdaným soužitím. K nesezdaným párům se staví neutrálně, nevadí jim, ale sami by tak žít nechtěli. Ideálním počtem dětí jsou 2, nedovedou si bez nich představit život. Podle některých respondentů jsou Vánoce pohanský zvyk. Všichni odsuzují potraty a nesouhlasí ani s výchovou dítěte lidmi stejného pohlaví.

1. Respondentka: Šárka (20 let) - Pochází z Prahy, je studentka na vysoké škole. Narodila se do rodiny svědků.
2. Respondent: Lukáš (18 let) - Je studentem střední školy. Narodil se do rodiny svědků, ale vztah k svědkům si našel díky přátelům.
3. Respondentka: Lenka (35 let) - Je vdaná. Narodila se do rodiny svědků.
4. Respondent: Joshua (32 let) - Žije v New Yorku. Pracuje jako taxikář.
5. Respondentka: Eva (41 let) - Je vdaná. Narodila se do rodiny svědků.
6. Respondent: Stanislav (24 let) - Narodil se do rodiny svědků.
7. Respondent: Noah (39 let) - Bývalý člen Svědků Jehovových. Narodil se a vyrůstal jako jejich člen, dokud se ve svých 28 letech nerozhodl odejít.

Výzkum byl zpracován kvalitativním výzkumem, jehož účelem je získat podrobný popis a vhled při zkoumání jedince, skupiny, události, fenoménu.⁹⁾ Umožňuje hlubší poznání a ponoření se do daného tématu. Nabízí možnost získat subjektivní názory na danou problematiku respondenty, kterých se daný výzkum týká. Na začátku výzkumu bylo určeno téma a základní výzkumné otázky. Ze stanoveného cíle výzkumu a výzkumných otázek vyplývá, jaký typ dat je nutno získat, zpracovat a interpretovat. „Výzkumník vyhledává a analyzuje jakékoliv informace, které přispívají k osvětlení výzkumných otázek, provádí deduktivní a induktivní závěry.“ ¹⁰⁾

Během tohoto výzkumu byly data induktivně analyzovány a interpretovány. Induktivní myšlenkový postup, který byl při zpracovávání tohoto výzkumu využit je proces, jehož účelem je explorace. Indukci lze popsat jako přechod od jednotlivého k obecnému.

V průběhu výzkumu docházelo k vyvozování obecného závěru na základě poznatků získaných od účastníků výzkumu. Během výzkumu byly sbírány empirická data, za účelem jejich analýzy. „Kvalitativní výzkumník nesestavuje ze získaných dat skládanku, jejíž konečný tvar zná, spíše konstruuje obraz, který získává kontury v průběhu sběru a poznávání jeho částí. Výzkumník ve svém hledání významů a snaze pochopit aktuální dění vytváří podrobný popis toho, co pozoroval a zaznamenal. Snaží se nevynechat nic, co by mohlo pomoci vyjasnit situaci.“ ¹¹⁾

Tento výzkum byl realizován v průběhu čtyř měsíců, března až června roku 2022. S prvními respondenty jsme se spojily již v dubnu. Ti pocházeli jen z České republiky. S respondenty ze Spojených států amerických jsme se propojily v květnu.

Přes Google forms jsme vytvořily dotazník s otázkami. Některé odpovědi byly uzavřené, ale když šlo o osobní zkušenosti, tak jsme tam nechaly prostor pro rozsáhlejší odpověď.

Respondentům byl zaslán odkaz na dotazník s tím, že mnoho z nich doplnilo své postřehy a názory i mimo něj. Dotazovaní se mohli podělit o své zkušenosti na témata rodinných vztahů, jejich stylu života a slavení svátků. Našimi prvními respondenty byli naši známí a přátelé, o kterých jsme věděli, že jsou součástí Svědků Jehovových. Ty jsme kontaktovali skrze sociální sítě. Další respondenti byli získáváni tzv. metodou „sněhové koule“, tedy metodou, kdy jsme získávali kontakt na nové respondenty skrze naše prvotní respondenty.

Respondenty ze Spojených států jsme získaly skrze internetová fóra a skupiny na sociálních sítích – na Facebooku existuje mnoho skupin pro jednotlivá území i celý svět. Tam jsme je oslovily a propojily jsme se s nimi. Zaslaly jsme jim stejný formulář, jako pro české respondenty, přeložený do angličtiny. Byli vcelku sdílní a podělili se s námi o své zkušenosti.

Zaměřily jsme se na životní styl z hlediska rodinného a společenského života, který jsme rozčlenily na jednotlivé kapitoly podle časové posloupnosti. Jelikož se nejprve lidé musí poznat, daly jsme na první místo partnerské vztahy, ve kterých se zaměřujeme na seznámení i sexuální život. Následuje svatba, která je důležitým prvkem pro spojení 2 lidí rozdílného pohlaví. Jak jsme se dozvěděly od respondentů, jinou formu rodiny neuznávají. Manželství je hodně úzce spojeno s předešlými kapitolami, otázkou byl i rozvod. V kapitole „Výchova dětí” jsme se zaměřily na rozdíly mezi výchovou v ateistické rodině a v rodině Svědků. Větší kapitolou s podkapitolami je slavení svátků. Ty jsme umístily na konec, jelikož se to většinou týká kompletní rodiny včetně dětí.

Známost by měla vést k manželství, proto běžné chození 2 lidí opačného pohlaví často lidé podle nich berou na lehkou váhu. Že chozením označujeme trávení čas s kamarádem opačného pohlaví, ale není to za účelem budoucího manželství. Páry, které spolu chodí se snaží zabránit, aby dělaly věci, které jsou dle Jehovistů špatné. Například se snaží být ve společnosti slušných lidí nebo si s sebou vezmou doprovod, aby nedošlo k sexuální nemravnosti.

Pohled Svědka z USA potvrzuje, že je nutné rozlišovat chození s člověkem za účelem pouhého vztahu a chození, na které má navázat manželství. “Jehovah’s Witnesses do not restrict dating. A young persons parents have the right to restrict dating. Dating is not viewed as a „recreational activity“. Seeing it is not recreational we call it courtship. It is a time when two people start to get to know each other with marriage in view so unless a person is ready and wanting to be marry there is no need to „date“.” (Noah, 39 let) (volný překlad: „Svědkové Jehovovi seznamování neomezují. Rodiče mladých lidí mají právo omezit randění. Seznamování není považováno jako pouhá zábava. Když to není „jen tak pro zábavu“, říkáme tomu námluvy. Je to doba, kdy se dva lidé začínají poznávat s ohledem na manželství, takže pokud není někdo připraven a nechce se vzít, není třeba „randit“.“)

Výše zmíněnou nemravností se myslí nejenom pohlavní styk, ale třeba i dráždění pohlavních orgánů druhé osoby nebo orální či anální sex, ale i vášnivé chování, které není přímo sexuální nemravností, ale nemá k ní daleko. V Bibli se toto chování označuje jako „nečistota“. Zároveň by spolu lidé neměli mluvit o nemravných věcech. Podle Svědků například i flirtování ničí pověst a zraňuje lidi, se kterými člověk flirtuje. Přisuzují lásku a sex před svatbou jako sobectví, jako zábavu.

„Lidé dnes berou lásku a sex jen jako pobavení, tak jak to vyhovuje jim a posilují tím sobectví. Manželský sex s milovaným člověkem je pak vyplývající z lásky, tedy nejsem na prvním místě, myslím v tom na toho druhého. Pokud je to oboustranné, jde o nejhlubší pouto mezi dvěma lidmi. Díky Biblickým zásadám tak jako Svědkové Jehovovi můžeme získat vztah, jaký jiní lidé ne, jejich vztah má často podklady v sexuálním uspokojení, nikoli na letitém přátelství.“ (Lenka, 35 let)

Bible učí, aby sex měli jen muž a žena, kteří jsou manželé. Řešením je slib čistoty, který je v podobě ústního nebo písemného prohlášení, ve kterém dává člověk najevo, že se rozhodl pro sexuální abstinenci před svatbou.

Jehovisté se domnívají, že náklonnost ke stejnému pohlaví je pouze přechodná záležitost. Obhajují to biologickým faktem, že během dospívání může hladina hormonů hodně kolísat. Myslí si, že kdyby se mladí lidé zajímali více o to, co se v jejich těle děje, pochopili by, že i když se jim teď líbí osoby stejného pohlaví, může se to změnit a oni se nemusí trápit myšlenkou, že jsou homosexuálové. Jehovista tedy nemůže býti členem queer komunity, ani je v rámci víry nijak nepodporují a nerespektují.

V České republice vypadají námluvy Svědků Jehovových stejně, jako u ateistických obyvatel. Znakem zásnub je prsten, který nemusí být nutnou podmínkou. Snoubenci musí být aktivními Svědky Jehovovými, musí to být muž a žena, nikoli dva muži nebo dvě ženy. Bible říká, že manželství by mělo být jen mezi mužem a ženou. Podle Svědků Bůh jasně říká, že homosexuální chování neschvaluje. Svědkové Jehovovi vylučují svazky stejného pohlaví.

Součástí obřadu je asi třicetiminutový svatební proslov, který přednese náboženský služebník Svědků Jehovových. Tento proslov má ukázat, jak Bible pomůže novomanželům, aby jejich manželství bylo šťastné, trvalé a láskyplné. Svatba je dalším důležitým mezníkem života. V České republice se mohou Svědkové Jehovovi oddat na úřadě nebo v sále Království.¹²⁾

Pokud se rozhodnou mít svatbu na úřadě, musí se svatba řídit státními pravidly. Svatba zahrnuje svatební obřad, který zahrnuje slib věrnosti a oddanosti, odpovědi na otázky, zda si nastávající bere svého partnera dobrovolně, výměna svatebních prstenů, první manželský polibek a podepsání příslušných dokumentů. Svatby Svědků se liší hlavně tím, že novomanželé a mají své vlastní biblické proslovy.

Většina párů Svědků Jehovových si přeje mít svatbu v sále Království. Případná hostina se pak koná na jiném místě, většinou u manželů doma nebo restauraci. Za svatební proslov ani za použití sálu Království se neúčtuje žádný poplatek.

V jiných zemích zákon vyžaduje, aby byl sňatek uzavřen na úředním místě. Snoubenci tedy udělají tento zákonný krok a biblický svatební proslov si vyslechnou krátce potom.

Tradice jako je svatební přípitek nebo házení rýže či konfet u Svědků nenajdete. Lidé věří, že tyto tradice novomanželům přinese štěstí, zdraví a dlouhověkost. Svědkové Jehovovi se však tomuto pověrčivému rituálu vyhýbají, protože porušuje biblické zásady. V průběhu oslav se vše musí držet biblických tradic, svatebčané a novomanželé by neměli kouřit. Pití alkoholu je povolena jen v určité míře. Nadprůměrná konzumace alkoholu, která by měla vést k opilosti je zakázána.

Oslava výročí svatby je pouze rozhodnutí manželů. V Bibli není žádná zmínka o tom, zda slavit nebo neslavit výročí svatby. Je pouze na nich zda se jej rozhodnou slavit či nikoli. Pokud se rozhodnout výročí oslavit je i na nich zda to udělají v soukromí nebo společně s rodinou či blízkými přáteli.

V USA se svatba nikterak neliší od svatby Svědků v České republice. Tak, jako v České republice se Svědkové mohou nechat oddat na dvou místech, v sále Králoství nebo na úřadě. Stejně tak, se vyhýbají pověrčivým rituálům, které porušují zásady Bible.

Respondent Noah (39 let) byl dotázán jak svatba Svědků v USA probíhá, podle jeho slov je průběh svatby velmi podobný jako u mnoha jiných svateb, kterých se účastnil.

“The weddings of Jehovah's Witnesses are diverse. They are similar in range to every non Witness wedding that I attended. There are a few small customs that they do not participate in, such as the wedding toast. And they have a Bible based wedding talk before their vows.” (volný překlad: „Svatby svědků Jehovových jsou rozmanité. Jejich rozsah je podobný jako u každé běžné svatby, které jsem se zúčastnil. Existuje několik malých zvyků, kterých se neúčastní, jako je svatební přípitek. A před svým slibem mají svatební řeč podle Bible.“)

Manželství je z pohledu Svědků trvalý svazek, který by neměl být narušen. Berou toto spojení ženy a muže velice vážně. Už při seznamování dvou lidí, kteří mají náklonnost k sobě navzájem, by měli myslet na to, jestli by si toho člověka chtěli vzít. Věří tedy, že známost by měla vést k manželství, proto i známosti berou vážně.

„Manželství vnímám jako celoživotní svazek muže a ženy. Pro to, aby manželství fungovalo, je klíčové, aby spolu manželé upřímně komunikovali, důvěřovali si a vážili si jeden druhého. A pokud v manželství něco nefunguje, je důležité problémy řešit. Pokud jsou k sobě manželé trpěliví, empatičtí a nesoběčtí, vznikne mezi nimi trvalé přátelské pouto. Neexistuje nic krásnějšího. Je možné, že během života můžou manžel či manželka potkat někoho, kdo je hezčí, chytřejší či má jakoukoli jinou kvalitu, jakou třeba nemá jejich protějšek. Ale oni už si vybrali. A pokud dokáží stále oceňovat vlastnosti a schopnosti toho druhého a jejich parter je pro ně jedinečný a stále si uvědomují důvody, proč si vybrali právě jeho/ji, tak si opravdu upřímně přejí ze srdce milovat toho druhého do konce života a přehlížet jeho nedokonalosti a jejich manželství nemůže nic narušit.“ (Šárka, 20 let)

Známost je jenom pro ty, kdo mají věk na to, vstoupit do manželství. V ČR 18 let, ve Spojených státech se to liší dle nastavení konkrétního státu. Pouze 4 státy zakazují sňatek nezletilým, ostatní sice stanovují jako minimální legální věk pro vstup do manželského svazku 18 let, ale zároveň nepostihují využití legislativních „děr“.¹³⁾

S tím je spojeno to, že dospělí lidé mají za sebou „rozkvět mládí” - období, kdy jsou sexuální touhy nejsilnější.

Mimo jasného věkového omezení, které tak či tak platí pro všechny občany České republiky i Spojených států, by se měli Svědci řídit biblickým příkazem, aby si partnera vybírali pouze mezi svými spoluvěřícími. Tím se myslí to, že člověk musí být pokřtěný a aktivním Svědkem Jehovovým, nikoli pouze člověk, který tuto víru respektuje.¹⁴⁾

„Je to dar od Boha. Když oba uplatňují rady z Bible, tak to funguje krásně a jsou oba šťastní.“ (Eva, 41 let)

Joshua (32) toto ale vyvrací. Říká, že si mohou vzít koho chtějí, ale je jim doporučeno, aby si vzali Svědka, jelikož mají stejné hodnoty a přesvědčení. “We're allowed to marry anyone we like! However it's recommended we don’t since marrying someone who doesn't have the same beliefs and values that we do, lessens exponentially, the success of said marriage!” (volný překlad: „Můžeme si vzít každého, koho chceme! Nicméně se doporučuje, abychom to neudělali, protože svatba s někým, kdo nemá stejné přesvědčení a hodnoty jako my, exponenciálně snižuje úspěch uvedeného manželství!“)

Bible neříká, že s někým musí chodit nebo že to je jediná cesta vedoucí k manželství, ale Svědci vnímají toto pouto jako dar od Boha.


„Manželství je velkým darem a zároveň obrovským závazkem a úlohou, na kterém je třeba neustále pracovat. Není to jen svazek na pár let, je to na celý život a na věčnost. Manželství je školení života a trénink v zlepšování vlastních vlastností a být i tak lepší verzi sami sebe.“ (Lukáš, 18 let)

Co se ukončení manželství týče – rozvodu, tak Bible rozvod dovoluje. Ježíš však ukázal, že pro ukončení manželství existuje jediný přijatelný důvod. Řekl: „Každý, kdo se rozvádí se svou manželkou, vyjma z důvodu smilstva [sexuálního styku mimo manželství], a žení se s jinou, dopouští se cizoložství.“ (Matouš 19:9).

„Rozvod je v dnešní době trend a zadní vrátka, když se manželé nepohodnou. Každý problém má své rozuzlení, ale není cílem rozvod, ale jednat spolu s láskou, úctou, pochopením, trpělivostí a kompromisy.“ (Stanislav, 24 let)

Výchova dětí Svědků Jehovových se výrazně neliší od ateistické rodiny. Svědkové vychovávají své děti nejčastěji na základě Bible, která obsahuje velmi vysoké morální hodnoty. Rodiče je sami dodržují, a tak chtějí, aby je dodržovaly i děti. Víra je dětem vštěpována už od útlého věku, jsou vedeni k dokonalé poslušnosti k rodičům, ale i k samotnému Jehovovi.

Od dětí se očekává, že budou poslouchat své rodiče, ale důraz je kladen na diskusi, přičemž rodiče jsou povzbuzováni k tomu, aby vysvětlili své hodnoty a rozhodování. Velký důraz je kladen na vštěpování „správných“ hodnot dětem a rodiče by v tom měli být primárním vzorem. Děti by neměly být přehnaně chváleny nebo chráněny a měly by být povzbuzovány, aby pomáhaly s domácími pracemi. Rodiče by měli praktikovat milující disciplínu, která se vztahuje k výuce, výchově a nápravě, nikoli trestání.¹⁵⁾

Důraz je kladen na společné uctívání jako rodina, přičemž většina rodin tráví alespoň jeden večer v týdnu společně na rodinném uctívání. K mravní výchově dětí tak dochází především v rodinném kontextu.

Děti Svědků Jehovových mohou normálně navštěvovat mateřskou školu. Rodiče ale obvykle předem učitele seznámí s jejich vírou, také běžně navštěvují „běžné“ školy, kde se účastní většiny učebních osnov, s výjimkou shromáždění nebo lekcí, které zahrnují jakýkoli prvek „kolektivního uctívání“, které se podobá mezináboženské práci; jakékoli oslavy náboženských svátků včetně „křesťanských“ svátků, jako jsou Velikonoce a Vánoce; a některé aspekty sexuální výchovy. Během těchto lekcí jsou děti Svědků Jehovových obvykle vyvedeny ze třídy. Obvykle se také neúčastní mimoškolních aktivit, a to jak proto, že duchovní aktivity jsou upřednostňovány, tak proto, že je odrazuje od soutěživosti, jako je tomu u většiny sportovních aktivit. Některé rodiny se mohou osobně rozhodnout, že budou své děti učit doma.

Respondentů jsme se zeptali, jak moc ovlivnila víra jejich dětství, tady je odpověď jedné z nich:

„Musím říct, že ve všech ohledech k lepšímu. Vždycky jsem brala víru jako veliký přínos. Už odmalička jsem se učila, jak se chovat k druhým hezky (ať už k vrstevníkům, k dospělým nebo k letitým) a tvořit si s nimi přátelství. Také jsem se dozvěděla, že je možné se přátelit se samotným Bohem. Zároveň jsem měla ve svých rodičích obrovské životní vzory toho, jak dobře to v rodině (a i mezi manželi) může fungovat. Mimo jiné mě rodiče učili, abych byla vděčná i za maličkosti, byla pečlivá, zodpovědná a chovala se ohleduplně k druhým. Takže jsem moc ráda, že víra tvarovala mou osobnost k dobrému, když jsem byla ještě dítě, takže dnes jsou pro mě určité věci naprostou samozřejmostí.“ (Eva, 41 let)

Děti se musí sami rozhodnout, jestli budou Svědky a budou se těmito hodnotami v životě řídit nadále. To nám potvrdil respondent Stanislav (24 let):

„Každý je do jisté míry ovlivněn tím, jak ho rodiče vychovávali, ale každý z nás má svobodnou vůli a muže se rozhodovat nad svým životem sám. Stejně každý jedinec, i když je vychovávány ve víře musí se sám přesvědčit, jestli v to co věří je pravda.“

V USA stejně tak, jako v České republice se rodiče snaží své děti vychovávat na základě Bible. Díky těmto zásadám by jejich děti neměly mít problém se vypořádat s různými překážkami, které na ně v životě čekají.

Joshua (32 let): “The Bible is the only teaching tool used by Jehovah's Witnesses, and it has never failed to be right about the problems in the world. This gives our children a huge advantage when dealing with the world. They know how to advise each other and what to watch out for in interpersonal interactions. How to be objective when dealing with work and with others.” (volný překlad: „Bible je jediným vyučovacím nástrojem, který používají svědkové Jehovovi, a nikdy nezklamala v tom, že má pravdu o problémech ve světě. To dává našim dětem obrovskou výhodu při jednání se světem. Vědí, jak si poradit a na co si dát pozor v mezilidském jednání. Jak být objektivní při jednání s prací a s ostatními.“)

Svědkové Jehovovi jsou známými odpůrci všemožných oslav a svátků. Domnívají se, že většina svátků je v rozporu s biblickými zásadami, a proto se jich neúčastní. Jedinou výjimkou je Památná Slavnost.

Vynechávají především svátky, které jsou založené na představě, že duše je nesmrtelná. Bible uvádí, že duše může zemřít. To znamená, že svátek Dušičky pro Svědky Jehovovi ztrácí význam. Dušičky u nás připadají na 2. listopadu, a přestože je tento den vnímán jako Svátek zesnulých, z pradávné keltské tradice to byl den, kdy se duše zesnulých vraceli domů a jejich příbuzní jim napomáhali k cestě do podsvětí.

Podobně jako Památka zesnulých má Halloween rovněž kořeny v keltských prastarých tradicích. Halloween vznikl ze svátku, který se nazýval Předvečer všech svatých (All Hallows‘ Eve). Tuto tradici doprovázely keltské obřady, jejichž cílem bylo oslavit konec keltského kalendářního roku (Samhain) a přivítat nástup zimy především v Irsku a ve Velké Británii. Z Irska se svátek dostal do Spojených států, kde získal svou dnešní podobu a rozšířil se do dalších zemí světa.¹⁶⁾

Česká republika a USA mají některé svátky odlišné, anebo úplné jiné, které pro Českou republiku nemají takový význam. Svátek, který se však každým rokem stává u nás významnějším, je právě Halloween. Svědkové Jehovovi tento zvyk neberou v úvahu, protože má spojitost s okultismem. Bible říká, že mezi Božími služebníky by neměl být někdo, kdo používá věštění, provozuje magii, předpovídá budoucnost, anebo hovoří k mrtvým. Bytosti v podobě duchů, čarodějnic jsou navíc spojené se zlými předtuchami. ¹⁷⁾

Zatímco Halloween je velmi významným svátkem v USA, v České republice je jím Památka zesnulých.

U Svědků Jehovových nenachází význam ani svátky, které souvisejí s politickým či sociálním hnutím. V tomto případě by totiž nepřímo vyvolávali dojem, že se v otázce vyřešení světových problémů spoléhají více na lidi než na Boha. Mezi tyto svátky řadíme Mezinárodní den žen, který patří k uznávaným svátkům po celém světě a odkazuje k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. Za zmínku také určitě stojí svátky jako Den upálení mistra Jana Husa, Den obnovy samostatného českého státu.

Pokud se určitý svátek vyznačuje divokými oslavami, ke kterým patří nadměrná konzumace alkoholu, Svědkové Jehovovi si to pravděpodobně nechají ujít. Bible totiž odsuzuje neslušné chování. Přestože v České republice nemáme přehnané oslavy v podobě karnevalů, festivalů je u nás požehnaně.

Mezi významné svátky, které Jehovisté neslaví patří také Vánoce, Velikonoce a narozeniny. Domnívají se, že tyto zvyky mají pohanský původ. A také Ježíš Kristus přikázal oslavovat jeho smrt, nikoliv jeho vzkříšení.

Rozhodnutí členů Svědků Jehovových neslavit Velikonoce je založeno na Bibli. Zvyk slavit Velikonoce se na Bibli nezakládá. „Naše rozhodnutí neslavit Velikonoce je pevně založeno na Bibli. Ta nás povzbuzuje, abychom používali „praktickou moudrost a schopnost přemýšlet“ spíše, než abychom následovali lidské tradice,“¹⁸⁾ vysvětlují Jehovisté na svém webu odmítání Velikonoc. Pro Svědky Jehovovi je přímo podstatou jejich identity, že se těmto „nebiblickým“ velikonočním tradicím vyhýbají. Vadí jim, že Velikonoce mají původ v pohanských rituálech, kterým křesťanství jen dalo novou náplň. Velikonoční tradice ve skutečnosti vychází ze starověkých rituálů plodnosti. Například symboly zajíce a králíka mají původ ve starověkých obřadech a symbolice související s pohanskými slavnostmi jara v Evropě a na Blízkém východě. „Zajíc byl známý jako neobyčejně plodné zvíře, a tak symbolizoval příchod jara.“¹⁹⁾ Hledání velikonočních vajíček je populární především mezi dětmi ve Spojených státech. Zvyk hledat vajíčka, která údajně snesl velikonoční zajíc, není pouhá dětská hra, ale je to pozůstatkem rituálu plodnosti. O těchto zvycích se zmiňují Svědkové Jehovovi na svém webu. „Velikonoční zvyky mají původ ve starověkých rituálech plodnosti, a proto jsme přesvědčeni, že jsou Bohu nepřijatelné. Bůh od nás vyžaduje „výlučnou oddanost“ a uráží ho uctívání spojené se zvyky, které neschvaluje.“²⁰⁾ Používání malovaných a zdobených kraslic bylo poprvé zaznamenáno ve 13. století. Církev zakázala jíst vejce během Svatého týdne, ale kuřata během tohoto týdne nadále snášela vejce a představa zvláštního označování vajec jako „Svatého týdne“ způsobila jejich zdobení. Samotné vejce se stalo symbolem Vzkříšení. Stejně jako Ježíš vstal z hrobu, vejce symbolizuje nový život vycházející z vaječné skořápky. ²¹⁾

Svědkové Jehovovi tento svátek neuznávají a ani ho neslaví. Jsou přesvědčeni, že je Jehova neschvaluje z důvodu, že mají kořeny v pohanských zvycích a rituálech, konkrétně ve svátcích spojovaných se slavením Římské Saturnálie, tedy svátku, jehož účelem bylo uctívání Boha Saturna. Z tohoto svátku vychází mnoho zvyků, jako jsou například hodování a vzájemné obdarovávání. Kromě toho si Jehova, podle jejich výkladu Bible přál, aby oslavovali jeho smrt, nikoli jeho narození. Ostatně ani samotné datum narození Ježíše není jisté. Neexistuje žádný důkaz, že by se Ježíš narodil 25. prosince. Datum jeho narození Bible neuvádí.²²⁾ Dobu kolem zimního slunovratu zvolil papež Liberius a to nejspíš proto, že chtěl přežívajícím pohanským oslavám dát křesťanský smysl. ²³⁾

Zatímco v České republice nosí dárky Ježíšek, v USA je to naopak Santa Claus.

V mnoha zemích se říká, že dárky dětem nosí Santa Claus, který se nejvíce proslavil právě ve Spojených státech. Je dobře známo, že Santa Claus je mytickou postavou a že legenda o něm se zakládá na tradicích spojených s osobou biskupa z Myry (St. Nicholas), území dnešního Turecka.²⁴⁾ „Zvyky a tradice měly na slavnosti vždy silný vliv a nejinak je tomu s Vánocemi. Mýtus o Santa Clausovi je jedním z mnoha případů, kdy se folklór snoubí s oblíbeným svátkem. Někteří lidé sice tvrdí, že vánoční zvyky se zakládají na událostech zaznamenaných v Bibli, avšak většina těchto zvyků má pohanský původ.“²⁵⁾

O původu Santa Clause se zmiňují Svědkové Jehovovi na jejich webu o původu Vánoc. „Podle všeobecně rozšířeného názoru se pověst o Santa Clausovi váže ke svatému Mikulášovi, arcibiskupovi z Myry v Malé Asii. Označení „Santa Claus“ je asi odvozeno ze slova Sinterklaas, což je zkomolenina holandského výrazu pro svatého Mikuláše. Z historického ani biblického hlediska tedy nemá Santa Claus s Ježíšem Kristem nic společného.“²⁶⁾

Nejprve se první respondentka vyjádřila k tomu, jak Svědkové slaví Vánoce v České republice.

Respondentka Šárka (20 let) byla dotázána na její vztah k svátkům: „Svátky jako Vánoce, Velikonoce, … neslavíme. Mají původ ve věcech, se kterými nechceme mít nic společného, například velmi mnoho mají různé svátky a s nimi spojené zvyky společného s nekřesťanským náboženstvím. Jestliže je tedy svátek nebo oslava nějak spojen s jinými bohy či bohyněmi, nebo jestliže je jeho dodržování v rozporu s naším porozuměním biblických zásad, neúčastníme se jich.“

Poté se respondenti z USA vyslovili k tomu, jak probíhá slavení Vánoc v USA.

Joshua (32 let):“…what are called holidays in modern times refer primarily to commercialized pagan rituals, often with a veneer of Christianity overlaid upon them…” (volný překlad: „… V dnešní době jsou svátky odkazovány především na komercializované pohanské rituály, týkající se povrchně křesťanství…“)

Noah (39 let) byl dotázán na to, jak vnímá Vánoce a jak pro něj tento den probíhal: “… I get asked this a lot around Christmas time when people hear I was in the Jehovah’s Witness cult. The answer is, it’s just another normal day…” (volný překlad: „… Tato otázka mi bývá pokládána především okolo Vánoc, když lidé slyší, že jsem byl součástí kultu Svědků Jehovových. Odpověď je, že je to jen další normální den.“)

Poté se s námi podělil o svou zkušenost, když byl ještě dítě a dva lidé mu z lítosti chtěli dát dárky, ale jeho matka je odmítla: “… I do remember two people actually trying to give me presents because they felt sorry for me but my mother refused them.” (volný překlad: „… Pamatuji si, že se mi dva lidé snažili dát dárky, protože mě litovali, ale moje matka je odmítla.“)

Stejně tak jako Svědkové neslaví narození Ježíše, neslaví ani své vlastní narozeniny. Obdobně jako Vánoce či Velikonoce i narozeniny spojují s pohanskými zvyky a od nepaměti jsou spojovány i s horoskopy, vycházející z mystické astrologie. Dle Svědků Jehovových Bible praktiky, jako jsou magie, věštění a spiritualismus odsuzuje.²⁷⁾ V Bibli jsou narozeniny zmíněny dvakrát, a to ve velmi negativním světle. Slavili je lidé, kteří neuctívali Boha, a obě tyto události dopadly špatně. „…o dvou oslavách narozenin se v Bibli píše — o narozeninách egyptského faraona a Heroda Antipa. Obě události jsou však uvedeny v nepříznivém světle, a to zvláště narozeniny Herodovy, při kterých byl popraven Jan Křtitel.“²⁸⁾ Po celém světě je slavení narozenin nejen rituálem, ale také je spojováno s rodinným setkáním, či s oslavou v kruhu přátel.

Následně byla respondenta Šárka dotázána, zda se podle ní děti svědků Jehovových cítí ochuzeni o narozeniny: „Já osobně si tak nikdy nepřišla. Doma jsme si párkrát ročně dělali Dárkový den, kdy všichni dávali dárky všem. Přišlo mi to mnohem lepší, než když je nějaký den jen o někom, někdy se ten člověk chová až přímo sobecky…“

Respondenti z USA se vyjádřili ke slavení narozenin v USA následovně:

Bývalý člen Svědků Jehovových Noah (39 let) se také necítil být ochuzen o narozeniny: “… birthdays and Christmas was just something other people did. I never actually missed them nor did I feel left out.” (volný překlad: „… narozeniny a Vánoce byly prostě něco, co dělali ostatní lidé. Nikdy mi vlastně nechyběly, ani jsem se nikdy necítil opomíjený.“)

Noah se s námi poté podělil o své zkušenosti spojené s občasným dáváním dárků: “… There were kids parties throughout the year for no reason whatsoever, there were occasional “surprise days” (which my family coincidentally always did around 25th Dec). I didn't get many surprise days because my family was poor, but I would have felt terrible if my parents got into debt because they felt pressured to buy me a gift.” (volný překlad: „Dětské oslavy se pořádaly po celý rok bez jakéhokoli důvodu, občas se konaly “dny s překvapením” (což moje rodina shodou okolností vždy dělala kolem 25. prosince). Nezažil jsem mnoho těchto dní, jelikož moje rodina byla chudá, ale cítil bych se hrozně, kdyby se moji rodiče zadlužili, protože by se cítili pod tlakem, aby mi koupili dárek.“)

Respondent z České republiky, Lukáš (18 let), se cítil ochuzen o svůj narozeninový den.

Setkání, které je však pro Jehovisty významné, se nazývá Památná Slavnost. Památná slavnost je také známá jako Pánova večeře, večeře Páně či Poslední večeře. Jedná se o poslední večeři, kterou Ježíš jedl se svými apoštoly noc předtím, než byl ukřižován. Ježíš přikázal svým apoštolům, aby si jeho oběť připomínali, neřekl jim však, jak často to mají dělat. Proto v tomto případě vznikají různé odchylky. Někteří se domnívají, že by se měla slavit častěji než jednou za rok. Pánova večeře navazuje na židovský svátek Pesach, který se oslavoval 14. nisanu, téhož večera však zavedl novou slavnost, která Pesach nahradila. Není tedy překvapením, že slavnost se koná jednou ročně 14. nisanu podle židovského kalendáře. Svátek se slaví po západu slunce. Podle židů ve starověku začínal den západem slunce a končil další den při západu slunce. Při této příležitosti je podáván nekvašený chléb a červené víno (v Bibli je kvas často používán jako symbol hříchu a špatnosti), což má symbolizovat Ježíšovo tělo a krev. Tento chléb a víno ovšem nemůže přijmout každý, ale jen ti křesťané, kteří byli „povoláni“ Bohem. Setkání se koná v sále Království. Jedná se tedy o budovu, která je k těmto sešlostem určena.²⁹⁾ Slavnost začíná a končí písní a také modlitbou, kterou vysloví nějaký starší ze sboru svědků Jehovových. V hlavní části zazní přednáška na zvolené téma, jako např. „Jaký význam má pro nás Ježíšova smrt a jak můžeme získat co nejvíc z toho, co pro nás Bůh a Ježíš udělali“.³⁰⁾

Respondenti z České republiky:

Respondent Stanislav (24 let) odůvodnil, proč je Památná Slavnost významná: „Připomínáme si ji, protože má pro každého člověka hluboký význam. Na tuto slavnost muže přijít kdokoli a dozví se na ni proč se Ježíšova smrt připomíná a jestli jeho smrt má pro nás do budoucna nějaký význam nebo naději. Dalším takovým svátkem pro nás mohou být sjezdy a každotýdenní shromáždění.“

Na postoj k Památné Slavnosti jsme se ptaly také respondentky Lenky (35 let): Podle ní se nedá říct, že je Památná Slavnost svátek, v pravém slova smyslu. „Pro nás je velmi důležitá osoba Ježíše Krista, dalo by se říct, že je samou podstatou naší víry. Připomínáme si tak jednou ročně jeho smrt a její význam pro nás“

Respondent z USA:

Respondent Joshua (32 let) dle jeho slov slaví jen jeden svátek a tím je Památná Slavnost. “I celebrate just one annual occasion: The Memorial to Christ’s Death. It is a reminder of the most important event in human history. The day our Lord, Jesus Christ, gave his life for the world of mankind.” (volný překlad: „Slavím jen jednu každoroční událost: Připomínku Ježíšovi smrti. Je to připomínka jedné z nejvýznamnějších událostí v dějinách lidstva. Den, kdy náš Pán, Ježíš Kristus, položil svůj život za lidstvo.“)

³¹⁾

Cílem této práce bylo seznámit se s životním stylem Svědků Jehovových ve dvou geograficky rozdílných zemích, v České republice a ve Spojených státech amerických a popsat rozdíly nebo naopak podobnosti mezi způsobem života, který vedou v těchto zemích. USA jsme zvolily právě pro kontrast z geografického hlediska. Informace jsme získávaly hlavně od respondentů a z článků odborné literatury. Z našeho pozorování jsme zjistily, že Svědkové kladou velký důraz na Bibli a striktně dodržují všechna pravidla, která jim Bible přikazuje.

V průběhu výzkumu bylo nalezeno mnoho podobností mezi životem, jaký vedou Svědkové Jehovovi v obou zemích. Největší odlišnosti jsme nacházely ve svátcích, které se slaví v České republice a v USA ne a naopak. Další rozdíly, které vyplynuly ze slavení, a zvláště neslavení svátků, byly především ovlivněny individualitou jedinců a prostředím, ve kterém vyrůstali.

Většina našich respondentů se narodila do rodiny Svědků a tím se jimi přirozeně stali. Ty, kteří se stali Svědkem v průběhu života, k tomu dovedli členové rodiny, přátelé či známí. V jednom případě se jedná o vliv Svědků, kteří obchází lidi dům od domu.

Svědkové dávají velký význam manželství. Veškeré vztahy, které by chtěli navazovat v průběhu života, by měly vést k manželství. Sexuální nemravnost, veškeré aktivity spojené se sexuálním životem, se nesmí odehrát před svatbou. Sex není pro zábavu. Manželství a obecně vztahy zahrnují pouze spojení mužů a žen, neexistuje pro ně jiná varianta, ani ji nepodporují.

Svědkové vychovávají svoje děti na základě Bible, která obsahuje velmi vysoké morální hodnoty. Rodiče je sami dodržují, a tak chtějí, aby je dodržovaly i jejich děti. Děti se pak musí sami rozhodnout, jestli budou Svědky a budou se těmito hodnotami v životě řídit nadále. Bible například zdůrazňuje pěstování žádoucích vlastností, něco co je podle názoru mnoha lidí často zanedbáváno. Jejich hlavní cíl je ale svým dětem pomoct, aby si zamilovaly Boha. Pak budou děti jednat moudře a podle těchto hodnot, i když nebudou v jejich dohledu. Rodiče se snaží jít svým dětem příkladem a říkat jim, proč si myslí, že držet se jich je pro člověka to nejlepší a také aby si uvědomovali následky svých činů.

Svědkové Jehovovi jsou známými odpůrci všelijakých svátků. Našim hlavním úkolem tedy bylo zjistit, z jakých důvodů se těmto svátkům vyhýbají a čím je nahrazují. Jehovisté se snaží, co nejvíce následovat zásady Bible, dozvídáme se však, že mnoho svátků, které se dnes slaví jsou v rozporu s Biblí. Proto Svědkům Jehovovým nepřísluší, aby se do svátků zapojovali. Řadíme mezi ně především Dušičky, svátky spojené se sociálním a politickým hnutím, Velikonoce, Vánoce či narozeniny. Podle informací od našich respondentů jsou opravdu tyto svátky bezvýznamné a necítí, že by byli o něco ochuzeni, až na pár výjimek.

V USA je poměr Svědků Jehovových k počtu obyvatel značně vyšší oproti České republice.³²⁾ To však nic nemění na tom, že svátky jsou vnímány stejně, až na pár odchylek, které jsou způsobeny oslavováním odlišných svátků. Mezi svátky, které nejsou typické pro Českou republiku řadíme např. Halloween, Den díkůvzdání, který je pro mnoho Američanů významný.

Přeci jen mají Svědkové Jehovovi společný „svátek“, který se prolíná jejich kulturami a tím je Památná slavnost. Každý z respondentů tento významný den nezapomněl zmínit, jelikož je to velmi důležitý den. Sám Ježíš přikázal připomínání si jeho smrti.

Podle odpovědí dotazovaných je možné volně odstoupit z této náboženské společnosti. Tak jako se lze dobrovolně stát Svědkem Jehovovým, stejným způsobem jde i kdykoli odejít. Nikdo nemůže nikoho nutit, aby se Svědkem Jehovovým stal či aby jím zůstal. Každý se může svobodně rozhodnout. Způsob je naprosto stejný jako u jiných církvi, ten dotyčný písemným způsobem informuje někoho povolaného, čím se myslí starší členi sboru.

• ENGELHART, V. Kdo jsou svědci Jehovovi? Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1992.
• HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2
• HOLDEN, A. Jehovah’s Witnesses: Portrait of a contemporary religious movement. London: Routledge, 2002. ISBN 0-203-46058-8. Získáno přes databázi PROQUEST.
• Rozmluvy z Písem. New York: Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 1993.
• Strážná věž hlásající Jehovovo Království. New York: Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 1997.
• Zachovávejte se v Boží lásce. New York: Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 2008.

• 10 facts about atheists. Pew Research Center, 2019 [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/fact-tank/2019/12/06/10-facts-about-atheists/
• Easter. Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2022-06-05]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Easter-holiday
• Halloween. Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Halloween
• HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace [online]. [cit. 2022-06-05]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/882806/mod_resource/content/1/06%20Hendl%2C%20J.%20-%20Kvalitativn%C3%AD%20v%C3%BDzkum%3B%2024-63.pdf
• Jak probíhá svatba? [online] JW.ORG® / OFICIÁLNÍ STRÁNKY SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH, 2022. [cit. 2022-04-22]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/svedkove-jehovovi/caste-otazky/svatby-svedkove-jehovovi
• Jsou Velikonoce opravdu křesťanské? [online] JW.ORG® / OFICIÁLNÍ STRÁNKY SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH, 2022. [cit. 2022-06-05]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/knihovna/casopisy/wp20150301/jsou-velikonoce-krestanske/
• KONEČNÁ, Tereza. Svědkové Jehovovi a jejich pohled na rodinu a manželství [online]. Zlín, 2011 [cit. 2022-04-23]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10563/15629. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií, Ústav pedagogických věd. Vedoucí práce Včelařová, Hana.
• KROPÁČEK, David. Rodičovství a výchova v rodinách svědků Jehovových. [online]. Brno, 2014 [cit. 2022-04-23]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/f4cf8/BAKALARKA.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd. Vedoucí práce Mgr. Kateřina Trnková, Ph.D.
• Křest a váš vztah k Bohu. [online] JW.ORG® / OFICIÁLNÍ STRÁNKY SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH, 2022. [cit. 2022-04-22]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/knihovna/knihy/co-bible-rika/krest-a-vas-vztah-k-bohu/
• LINNER, Radek. Sál království v Kyjově. Wikipedie [online]. [cit. 2022-05-06]. Dostupné z: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sal_kralovstvi_Kyjov.jpg
• Pravda o původu Vánoc. [online] JW.ORG® / OFICIÁLNÍ STRÁNKY SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH, 2022. [cit. 2022-06-05]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/knihovna/casopisy/g201012/Pravda-o-p%C5%AFvodu-V%C3%A1noc/
• Proč Svědkové Jehovovi neslaví Vánoce? [online] JW.ORG® / OFICIÁLNÍ STRÁNKY SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH, 2022. [cit. 2022-05-10]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/svedkove-jehovovi/caste-otazky/proc-neslavite-vanoce/
• Proč Svědkové Jehovovi neslaví narozeniny? [online] JW.ORG® / OFICIÁLNÍ STRÁNKY SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH, 2022. [cit. 2022-05-10]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/svedkove-jehovovi/caste-otazky/narozeniny/
• Proč Svědkové Jehovovi neslaví Velikonoce? [online] JW.ORG® / OFICIÁLNÍ STRÁNKY SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH, 2022. [cit. 2022-06-04]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/svedkove-jehovovi/caste-otazky/proc-neslavite-velikonoce/
• Přehled zemí a území. Služební rok 2021: Celosvětová zpráva svědků Jehovových [online]. JW.ORG® / OFICIÁLNÍ STRÁNKY SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH, 2022. [cit. 2022-08-10]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/knihovna/knihy/sluzebni-rok-2021-zprava/2021-zeme-uzemi/
• Připomínka Ježíšovy smrti. [online] JW.ORG® / OFICIÁLNÍ STRÁNKY SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH, 2022. [cit. 2022-05-10]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/svedkove-jehovovi/pamatna-slavnost/
• RATHOVÁ, Alena. Analýza výchovných videí Svědků Jehovových [online]. Č. Budějovice, 2021 [cit. 2022-05-10]. Dostupné z: https://theses.cz/id/8gv5hq/BP_finalni__Rathova.pdf. Bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Lukáš Laibrt.
• Rozmluvy z Písem, vydání z r. 2010 [online]. ONLINE KNIHOVNA Strážné věže, [cit. 2022-05-10]. Dostupné z: https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/1101989248
• Sňatky v USA. iDNES.cz, 2020 [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupnéz:https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/usa-snatky-nezletili-deti-staty-zakony-znasilneni.A200914_160951_zahranicni_jhr
• St. Nicholas. Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2022-06-05]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Saint-Nicholas
• Strážná věž hlásající Jehovovo Království. [online]. ONLINE KNIHOVNA Strážné věže, [cit. 2022-06-05]. Dostupné z: https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/1997920
• Svátky a Svědkové Jehovovi. [online] JW.ORG® / OFICIÁLNÍ STRÁNKY SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH, 2022. [cit. 2022-05-10]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/svedkove-jehovovi/caste-otazky/svedkove-jehovovi-svatky/
• Výchova dětí, která se osvědčila. [online] JW.ORG® / OFICIÁLNÍ STRÁNKY SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH, 2022. [cit. 2022-04-22]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/knihovna/casopisy/g201504/vychova-deti-ktera-se-osvedcila/
• Zachovávejte se v Boží lásce. [online]. ONLINE KNIHOVNA Strážné věže, [cit. 2022-05-10]. Dostupné z: https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/1102008072



Počet shlédnutí: 155