Uctívání božstev v Nepálu

Tato práce se zabývá uctíváním božstev nepálského obyvatelstva. Ačkoliv je Nepál zemí převážně hinduistickou, žije zde také mnoho buddhistů a nemalý počet islámského obyvatelstva. Hinduismus oslavuje nespočet božstev a každému přikládá jinou váhu a důležitost. Každé božstvo plní určitou funkci a je oslavováno jiným způsobem. Tato práce se věnuje především mytologickým příběhům (legendám), kterými byli daní respondenti ovlivněni při dospívání a co jimi vysvětlují (např. zrození bohů, jakou mají funkci atd.) Dále, jaké se s těmito příběhy pojí tradice a zvyklosti. Jak probíhají tyto oslavy v Nepálu a jakým způsobem je možné tyto svátky slavit v ČR.

Cílem je ukázat rozmanitost uctívání různých božstev, ať už jde o Nepálce žijící v ČR nebo přímo v jejich domovině. Také má poukázat na to, jak je mytologie spjata s konkrétními svátky a tradicemi vybraných respondentů. Jak jsou slaveny v Nepálu a jak naopak v ČR, kdy jsou možnosti odlišné nebo omezené.

• Jaká božstva uctívají lidé v Nepálu?

• Jaké jsou nejznámější mytologické příběhy a co je jimi vysvětleno?
• Jaké slaví svátky a tradice?
• Jak jsou tyto svátky a tradice spojeny s těmito božstvy?

Kniha Religion in Nepal¹⁾ K. R. Van Kooije popisuje hinduismus v Nepálu, který hraničí s Indií i Himalájemi, získal si tak vliv vyvinuté Indie i Tibetu, díky obyvatelům Himalájí. Vysvětluje, proč se buddhismus postupně dostával do pozadí a jak byli lidé postupně nuceni přejímat hinduistické zvyky a tradice k zakládáni rodin. Kniha obsahuje popis náboženského dědictví Nevárců, jejich významná místa k uctívání, nejvýznamnější božstva, která jsou společná jak pro hinduismus v Nepálu, tak i pro hinduismus typický na indickém subkontinentu.

Vznik města Sankhu popisuje Bal Gopal Shrestha ve své knize (4. kapitola) s názvem The Sacred Town of Sankhu: The Anthropology of Newar Ritual, Religion and Society in Nepal²⁾. Dozvídáme se, že původní údolí bylo jezerem. Aby mohla být voda vypuštěna z údolí, přepůlila bohyně Bajrayogini – bohyně štěstí, blahobytu, síly (další podoba: Swasthani) horu a poté nařídila prvnímu králi, aby vybudoval město Sankhu ve tvaru lastury. Město Sankhu navštívil i Višnu (tvůrce vesmíru), který byl v této době bezmocný. Bohyni uctíval po 30 dní (půstem a uctíváním přírodních zdrojů), poté opět získal své vševidoucí schopnosti. Jeho následovníci pokračovali v jeho šlépějích v naději, že se jim také jednou splní jejich přání. Dodnes je tento festival půstu známý jako Swasthani Barta.

V bakalářské práci s názvem Nepálská komunita v Českých Budějovicích z pohledu společné hinduistické víry³⁾ se autorka na začátku kapitoly věnuje obecné charakteristice hinduismu, jaké jsou aspekty víry či kastovnímu systému. V druhé kapitole se zaměřuje na hinduismus v Nepálu. Popisuje hinduistické svátky slavené v Nepálu, jaký používají kalendář, protože za oficiální je považován bikramovský zavedený r. 1903. Uvádí o kolik let předchází ten gregoriánský a kolik dní zahrnuje. Na konci kapitoly uvádí nejvýznamnější svátky slavené v Nepálu, v jakém měsíci kalendáře se slaví a jak svátky probíhají nebo na počest, kterého z božstev se konají.

Jon Burbank se ve své knize s názvem Cultures of the World Nepal⁴⁾ zaměřuje na různé aspekty Nepálu, snaží se obšírně pokrýt témata jako je životní styl, kultura, náboženství a v neposlední řadě i tradice, svátky a festivaly spojené s nimi. Popisuje svátek světel, festival, který je věnován ženám, či ostatní svátky, které jsou zasvěceny nejpodstatnějším božstvům nepálského hinduismu. Dozvídáme se, jak takové přípravy probíhají, co očekávat a co jim uctění konkrétního boha může přinést, např. plodnost, hojnost nebo dokonce bohatství.

Proces získání informací probíhal kvalitativním způsobem. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů, kdy komunikace probíhala přes vybrané aplikace jako Messenger nebo HelloTalk. Jednalo se o předem připravené otázky, od kterých bylo možné se odklonit nebo podle reakce a popsaných zkušeností přizpůsobit konverzaci. Díky zvolené metodě bylo možné dozvědět se o tématu více do hloubky a proniknout tak k odpovědím na vybrané výzkumné otázky. Jde spíše o časově náročnější způsob získání informací s menším počtem respondentů, každý však mohl odpovědět dle svých časových možností a své odpovědi si tak lépe promyslet nebo i vyhledat.

Jak již bylo zmíněno, rozhovory probíhaly přes aplikace Messenger a HelloTalk. Díky této metodě měly informace i písemnou formu, tudíž nedošlo ke zkreslení přijatých informací. Tyto rozhovory probíhaly výhradně v angličtině, mohlo tedy dojít k menším omylům kvůli jazykové bariéry. Protože komunikace probíhala online, nejde ani o nějak citlivé téma a respondenti se mohli cítit bezpečněji z důvodu anonymity, odpovídali tak na otázky bez problému. Přestože věděli, že jde o rozhovor k seminární práci, na otázky odpovídali stručně a spíše odkazovali na internetové stránky, kde se dají informace dohledat podrobněji. Nebo se i jejich odpovědi zdály, že jsou převzaty z internetu, protože se sami o vybrané téma nezajímají nějak podrobněji.

Nepál je hinduistickým královstvím, jehož král je považován za převtělení boha Višnu. Nepálský hinduismus je převážně založen na Puránách ⁵⁾, Dharmašástrách ⁶⁾ a učeních pocházejících především z Indie jako je višnuismus a šivaismus. Ať už jde o buddhisty nebo hinduisty, obě skupiny věří v principy dharmy ⁷⁾ a karmy ⁸⁾. Nicméně hinduisté v Nepálu uctívají nejvyšší představitele bohů stejné jako v Indii, jde o inkarnace a bohy Višnu, Šiva, Brahma, Durga a mnoho dalších místních bohů, kteří jsou mocní a velkorysí. Mohou tak plnit ochranitelskou funkci nebo naopak mohou tresty udělovat.

Višnu je zachovatelem a ochráncem vesmíru. Udržuje ho v pořádku a stará se, aby všechno a všichni byli na správném místě. Posílá své avatary na Zemi, aby udržel dharmu v plynulém chodu a obnovil ji, kdykoliv je řád vesmíru ohrožen. Ten bývá nejčastěji ohrožován titány či démony, kteří se snaží svrhnout božstvo a připravit je tak o moc. Mezi nejznámější avatary Višnua patří Ráma a Krišna, hrdinské postavy Rámájany a Mahábháraty.

Jeden z jeho avatarů byla i želva Kúrma. Chtěl dosáhnout nesmrtelnosti bohů tím, že rozčeří kosmický oceán. Bohové i démoni spolupracovali, aby vytvořili nektar nesmrtelnosti zvaný amrita. Museli oceán stlouct, jako se stloukává máslo. Horu Mandaru ponořili do oceánu a kolem ní omotali hada, bohové si vzali jeden konec a démoni druhý. Začali horou kroutit a míchat oceánem. Hora se však neudržela na hladině, tak na sebe Višnu vzal podobu želvy a horu podepřel svým krunýřem. Takto vytvořili nektar nesmrtelnosti. ⁹⁾

Šiva je považován za ničitele vesmíru. Ničí ho, aby ho mohl znovu přetvořit. Spojuje v sobě protikladné prvky: zkázu a plození, tanec a meditaci, je přemožitelem smrti a prostředníkem spásy. Znázorňuje dokonce i mužskou a ženskou energii. Je velkým asketou, zdržuje se všech forem požitků a chtíčů. Meditace mu slouží jako prostředek k nalezení úplného štěstí, také je ochráncem Véd (posvátných textů). Protějšek k jeho klidné, asketické povaze má temný aspekt. Je totiž i vůdcem zlých duchů, pánem zlodějů a žebráků.

Proč je Šiva spojován s býkem? Matka krav Surabhi začala rodit nesčetné množství dokonale bílých krav, mléko těchto krav zaplavilo Šivův dům, který zrovna meditoval. Naštvaný zasáhl krávy ohněm ze svého třetího oka. V důsledku zasažení, krávy zhnědly. Aby si Šivu ostatní bohové udobřili, nabídli mu nádherného býka – Nandiho, na němž se nechal svézt. Nandi se později stal ochráncem všech zvířat. ¹⁰⁾

Tento bůh je zobrazován se 4 hlavami a je považován za tvůrce a pána vesmíru. Když nevystupuje jako tvůrce vesmíru, tak jedná jako rádce a pomáhá ostatním bohům. V mnoha jeho příbězích, kde vystupuje, ukazuje svou štědrost rozdáváním dárků a požehnání těm, kteří prokazují dostatek skromnosti. Tyto dary a požehnání poté slouží jako inspirace k dalším příběhům. Brahma obdarovává i démony a titány, kteří se pak stávají téměř neporazitelnými. A kvůli tomu musí ostatní bohové vymýšlet plány, jak je porazit, aniž by porušili jeho požehnání.

Jeden z příběhů, kde vystupuje, je tento: podle mytologie byl svět tvořen pouze vodou a na ní leželo velké zlaté vejce. Stvořitel Brahma ležel ve vejci po tisíce let, než se vylíhl jako první existující bytost. Proto je Brahma také znám jako Zlaté embryo. Ve vejci se nacházelo také veškeré stvoření, uvolnil tak po vylíhnutí všechny možné existence: lidi, bohy, zvířata, démony, země, ostrovy a oceány. ¹¹⁾

Ganéša je synem Šivy a Párvatí, patří mezi nejoblíbenější bohy hinduismu. I když je hojně uctívaný i ostatních zemích JV Asie, neexistuje o něm mnoho příběhů. Je považován za boha, jež odstraňuje překážky, proto je uctíván i v buddhistických zemích (Thajsko). Je zobrazován se sloní hlavou, čtyřma rukama, v nichž drží misku sladkých knedlíků, zlomený kel a sekeru, oprátku nebo trojzubec.¹²⁾ Nejznámější příběh o zrození Ganéši, který si vybrala většina respondentů je následující: „Párvatí si ve svém domě chtěla užít relaxační koupel, zatímco byl Šiva pryč v horách. Přikázala strážím, aby nebyla rušena. Když poté uviděla Šivu ve své koupelně, byla v šoku, že ji stráže neuposlechly a pustily ho do domu. Chtěla mít také věrného služebníka, který by poslouchal pouze její příkazy. Proto vytvořila ze své kůže a potu chlapce jménem Ganéša, bez Šivovy pomoci. Při další koupeli tedy nařídila chlapci, aby nikoho nepouštěl dovnitř. Zanedlouho se Šiva vrátil ze svých meditací a našel chlapce strážící dveře. Po marných bojích došla Šivovi trpělivost, usekl tak Ganéšovi hlavu. Párvatí v utrpení a smutku plánovala zničení všech světů a nebes. Přestala by pouze, pokud by se jí navrátil její milovaný syn. Šivovi služebníci cestovali na sever, aby našli první hlavu, která jim překříží cestu. První, kterou našli, byla sloní hlava. Tu nakonec Šiva připevnil k chlapcovu tělu. Takto se zrodil Ganéša, bůh se sloní hlavou.“

Párvatí se od ostatních bohyň odlišuje zejména následujících důvodů. Je zastánkyní asketismu. Ten zahrnuje např. jedno jídlo denně, mnohahodinové meditování, držení jedné ruky nad hlavou (v rámci roků), sezení mezi čtyřmi rozdělanými ohni v nejteplejší části dne atd. Spolu se svým manželem Šivou představují asketické bohy. Jejími dalšími převtěleními jsou i bohyně Kálí a Durga, které jsou považovány za její násilnější podoby. Na rozdíl od Satí nebo Annapurny. Kromě askeze je uctívána jako bohyně domova, manželství a rodiny. Přestože působí klidným dojmem, ¹³⁾ její činy jsou blíže popsány v příběhu zrození Ganéšy nebo u svátku Teej.

Ačkoliv nejsou všichni z respondentů hinduisté, trojici bohů znají všichni. Očekávaly jsme větší rozmanitost v uctívání bohů, což je i cílem této práce. Ukázalo se však, že oblíbení bohové zůstávají tito uvedení, hlavně co se týče Ganéši. Respondenti již neuváděli žádné další mytologické příběhy spjaté s jinými bohy, protože je neznají a blíže se mytologií nezabývají.

Respondenti si vesměs vybrali příběh o Ganéšovi jako příběh, který znají nejlépe a je i jejich oblíbeným. Ten je popsán výše, v části o bohu Ganéšovi. Ostatní si vybrali následující příběhy:

„Šiva je také označován jako Swayambhu (což znamená sebe existující), protože se nenarodil z lůna ženy. Za narozením Lorda Šivy je zajímavý příběh. Jednoho dne se Brahma a Višnu dohadovali o své převaze a důležitosti ve vesmíru. Během toho, co debata probíhala, objevil se před nimi tajemný sloup. Ani jeden z nich nebyl schopen vysvětlit, co to je za sloup a přemýšleli nad tím, zda neexistuje nějaká jiná vyšší moc, než jsou oni samotní. Proto se rozhodli rozluštit záhadu tohoto mocného sloupu. Lord Brahma se proměnil v husu, aby vylétl nahoru a našel vrchol sloupu, zatímco Lord Višnu se proměnil v kance, aby ryl do země a našel původ tohoto sloupu. Nemohli však najít ani jedno, a tak se vrátili zpátky tam, kde začali. Byli svědkem vynoření Lorda Šivy ze sloupu. To je přimělo přijmout skutečnost, že Lord Šiva je vyšší mocností. Je to jeden z nejlepších příběhů Lorda Šivy.“

„Jednou vzal mudrc Narada mango k Lordu Šivovi a Párvatí, kde byli také jejich dva synové. Narada představil mango Párvatí a řekl ji, že toto mango je speciální a požádal ji, aby jej přijala. Párvatí přemýšlela nad tím, jak rozdělit toto ovoce mezi své syny, Ganéšu a Kartikeya rovným dílem. Ale mudrc Narada řekl, že toto ovoce nelze rozdělit na dvě části a může ho sníst pouze jedna osoba. Narada proto navrhl uspořádat soutěž mezi dvěma bratry, kde vítěz soutěže získá mango. Narada navrhl, že kdo jako první obejde svět třikrát, vyhraje mango. Oba bratři s touhle podmínkou souhlasili. Kartikeya hned nasedl na svého páva a vydal se na cestu kolem světa. Ganéša ale neměl páva a ani nic jiného, na čem by mohl jezdit, a tak chvíli přemýšlel. Potom třikrát obešel Šivu a Párvatí. Řekl, že jeho rodiče jsou pro něj svět, takže vyhrál soutěž. Když se Kartikeya vrátil přijal svou porážku. Ganéša tak vyhrál soutěž díky svému důvtipu.“

Respondentů jsme se ptaly na příběhy méně známějších bohů, ani jeden si však na žádný nevzpomněl. Znali bohy jménem, konkrétní příběhy si již nevybavili (např. Masta, Bhatbatini). Tradice mají hlavně rodinný charakter a za hinduisty se považují spíše z formální stránky.

Nepál má velké množství svátků během celého roku. Většina z nich má náboženský původ a trvá i několik dní. V Nepálu užívají bikramovský letopočet, který předchází gregoriánský o 57 let. Náboženské svátky se však řídí lunárním kalendářem, ten má 354 dní. Je prodloužen o jeden měsíc a každý 3. rok je přestupný.

Tento svátek je považován za nejdůležitější, trvá také nejdelší dobu. Dal by se považovat za ekvivalent Vánoc, podle mytologie slaví vítězství bohyně Durgy nad démonem Mahishasura. Ten podle příběhu vyvolával rozruch a hrůzu v zemi bohů (tzv. Devaloke). Prvních 9 dní symbolizuje samotný boj, 10. poté její vítězství. Lidé uklízí své domy a zdobí je živými pestrými barvami ve víře, že je navštíví bohyně Durga a požehná jim a jejich domovu. Jako oběť božstvu poté slouží porážka zvířat (kozy, ovce, buvoli, kuřata nebo kachny). Slaví se 15 dní nad dobrým jídlem, v rodinném kruhu s cílem získat požehnání starších z rodiny.

Tihar se slaví k uctění bohyně Laxmi, na její počest jsou rozsvěcovány lampiony a lucerny k uvítání štěstí a bohatství. Je 2. největším svátkem a slaví se po 5 dní po Dashainu. Během těchto 3 dní se uctívají vrány, psi a krávy (tato zvířata sloužila jako posli bohyni Yamuně, když chtěla navštívit svého bratra). Čtvrtý den se uctívají různé věci podle toho, v jaké kultuře lidé vyrůstali. Poslední den je věnován bratrům. Sourozenci se schází a sestry jim přejí dlouhý život. Ti jim na oplátku dávají peníze a drobné dárky. Tato tradice je založena na bohyni jménem Yamuna, která vykonávala stejný rituál pro svého bratra Yamu. Lord Yama byl příliš zaneprázdněný, protože rozhodoval, které z duší se dostanou do pekla, a které do nebe. Posílala mu své vzkazy po zmíněných zvířatech, ten ji i tak nenavštívil, až se rozhodla, že ho navštíví sama. Když ho navštívila, požehnala mu štěstím. Takto vznikla tradice, kdy sestry vzdávají úctu svým bratrům a modlí se za jejich blaho. ¹⁴⁾

Svátek věnovaný plně k uctívání žen. Trvá obvykle 3 dny, kdy jsou ženy oděny do jasných červených šatů a jsou zdobeny hennou. Má velký význam pro vdané ženy, které navštěvují své domovy a jí tradiční pokrm zvaný Dar. Následující den začíná půst, ženy tančí a zpívají, zatímco se provdané ženy modlí za dlouhověkost a prosperitu svých manželů k Šivovi. Naopak neprovdané ženy se modlí, aby manžela našly. Je to svátek, kdy se schází ženy všech věkových kategorií, aby spolu celý den tančily, ať už v dešti nebo horku bez jídla a vody. Svátek je založen na shledání Párvatí a Šivy. Princezna Satí se zamilovala do Šivy. Její otec si jako král přál, aby se vdala za někoho královského původu. Šiva nosíval tygří kůži a vzhledem připomínal spíše žebráka než někoho, kdo by se měl oženit s princeznou. V žalu skočila princezna SatÍ do ohně. Lord Šiva truchlil pro svou pravou lásku a čekal, až se reinkarnuje. SatÍ se znovuzrodila jako Párvatí, dcera krále Himavana (personifikace pohoří Himálaj). Modlila se a dodržovala půst, aby se znovu setkala s Šivou. Lord Šiva byl ohromen její odhodlaností a upřímností, že ji přijal za svou ženu.

Znám také jako svátek k uctívání krav. Každoročně je oslavován k uctění památky zesnulých v předchozím roce. Ačkoliv je určen k uctění zesnulých, je vnímaný jako veselý a vtipný svátek, který má vytvořit úsměv na tváři truchlících. Věří se, že tradice započala během středověkého období Nepálu. Král Pratap Malla měl pět synů a přál si, aby každý z nich ve svém životě měl možnost vládnout jako král. Rozhodl se, že každý z nich bude vládnout rok, zatímco je Pratap Malla naživu. Při této příležitosti byly uspořádány oslavy. Když však přijížděl jeden z princů, slon, na kterém seděl, ztratil kontrolu a nešťastně ho zabil. Králova žena nebyla schopna překonat smrt svého syna, upadla tak do deprese. Aby ji král rozveselil, požádal obyvatele, kteří rovněž ztratili blízkého, aby se oblékli legračně a utvořili průvod s kravami. Královnu průvod rozveselil, uvědomila si, že není jediná, kdo ztratil někoho blízkého. Tradice byla uchována a festival se slaví dodnes.

V této práci bylo úkolem zjistit, jaká božstva uctívají lidé pocházející z Nepálu. Hinduistickým božstvům jsou přikládány různé váhy a každý z nich plní jinou funkci. S božstvem je spjata mytologie, ve které jsou detailněji popsány jejich osudy a příběhy. Pomocí těchto příběhů je vysvětlen jejich původ, rodinné vztahy a jejich síla, kvůli které je lidé uctívají nebo se jich naopak obávají.

Hinduisté uctívají velké množství bohů, za nejdůležitější je považována trojice bohů: Brahma, Šiva a Višnu, kterou znají všichni, včetně těch, kteří se nepovažují za hinduisty. Ani mezi ostatními bohy však nepanuje rozdíl v oblíbenosti a jak uvedli respondenti, jako hinduisté milují všechny bohy, i když je třeba nemusí uctívat ve stejné míře. Nepál je považován za převážně hinduistickou zemi. Někteří se za hinduisty považují pouze formálně. Větší důležitost je přikládána rodině a za svátky a tradicemi stojí vidina rodinného kruhu než bůh, se kterým může být svátek spjat.

Pomocí mytologických příběhů je vysvětlován původ a vznik bohů, jak bohové přišli k určitým atributům a jaké činy si mohou připsat na svůj účet. Většinou bojují proti zlým démonům a titánům, aby ochránili vesmír a udrželi si tak svou moc.

Protože má většina svátků náboženský původ, z příběhů je možné zjistit, na čí počest jsou slaveny a také, co stojí za určitými zvyklostmi. Proč se uctívá kráva či ostatní posvátná zvířata. Svátky, které slaví všicni Nepálci jsou Tihar a Dashain. V ČR jsou slaveny s rodinou a v případě těchto 2 respondentů, jezdí na tyto nejdůležitější svátky domů.

Nepali - Religion and Expressive Culture [online]. Countries and their Cultures, 2023 [cit. 30. 07. 2023] Dostupný z https://www.everyculture.com/South-Asia/Nepali-Religion-and-Expressive-Culture.html

Ultimate Guide to Hindu Mythology [online]. Mythopedia, 2022 [cit. 30. 07. 2023] Dostupný z https://mythopedia.com/guides/hindu-mythology

CARTWRIGHT, Mark. Shiva. [online] World History Encyclopedia, 10. 05. 2018 [cit. 30. 07. 2023] Dostupný z https://www.worldhistory.org/shiva/

The 10 Major Festivals in Nepal [online]. Himalayan glacier, 22. 06. 2021 [cit. 30. 07. 2023] Dostupný z https://www.himalayanglacier.com/the-10-major-festivals-in-nepal/#3_Gai_Jatra

KATWAL, Suraj. Gai Jatra Festival in Nepal. [online] StunningNepal, 25. 02. 2023 [cit. 30. 07. 2023] Dostupný z https://www.stunningnepal.com/gai-jatra-festival-in-nepal/

JAIN, Rachana. Kukur Tihar in Nepal - Celebrations, Dates and Festivities 2023. [online] Holidify, 2023 [cit. 30. 07. 2023] Dostupný z https://www.holidify.com/pages/tihar-festival-2100.html

TOMÁŠKOVÁ, Kateřina. Nepálská komunita v Českých Budějovicích z pohledu společné hinduistické víry. [online] České Budějovice, 2013 [cit. 30. 07. 2023] Dostupný z https://dspace.jcu.cz/bitstream/handle/123456789/3125/bakalarska_prace_-Tomaskova.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.



Počet shlédnutí: 99