Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- ls2024:turci_v_makedonii [29/08/2024 19:14] – 109.81.170.173
+++ ls2024:turci_v_makedonii [08/09/2024 22:21] (aktuální) – 178.255.168.101
@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 ===== Literární rešerše =====
-Křehkou pozici turecké menšiny v Makedonii, její sociální vyloučení, ale hlavně politický systém Makedonie, do kterého se aktivně zapojuje také turecká komunita, popisuje ve své studii //Turks of Macedonia: The Travails of the "Smaller" Minority// student Yasar University Nazif Mandacı. Jeho studie je věnována reformám z roku 2001 a 2002, při kterých byly nejvíce prosazovány politické požadavky Albánců na úkor ostatních obyvatel jako jsou Makedonci, Turci a další jiné etnické skupiny. Do této situace se Makedonie dostala po rychlém uznání suverénního státu a ignorováním křehkého etnického složení země. ((MANDACI, Nazif. //Turks of Macedonia: The Travails of the "Smaller" Minority.// Online. Londýn: Journal of Muslim Minority Affairs, 2007. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13602000701308798 [cit. 2024-07-22]))
+Křehkou pozici turecké menšiny v Makedonii, její sociální vyloučení, ale hlavně politický systém Makedonie, do kterého se aktivně zapojuje také turecká komunita, popisuje ve své studii //Turks of Macedonia: the travails of the "smaller" minority// student Yasar University Nazif Mandacı. Jeho studie je věnována reformám z roku 2001 a 2002, které vyústily v Ohridský rámcový proces a při kterých byly nejvíce prosazovány politické požadavky Albánců na úkor ostatních obyvatel jako jsou Makedonci, Turci a jiné etnické skupiny. Při rychlém uznání Makedonie jako suverénního státu se ignorovalo křehké etnické složení země. Nazif dochází k závěru, že za vyloučení Turků z makedonské společnosti může právě tento proces a z textu vyplývá, že díky nenaslouchání turecké menšiny jsou Turci v Makedonii více znevýhodnění než například Albánci. ((MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: the travails of the "smaller" minority. //Journal of Muslim minority affairs//, 2007. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13602000701308798 [cit. 2024-07-22]))
-Náboženství v Makedonii se věnuje jedna ze studií Bilge Yabanci a Dane Taleski s názvem //Co-opting religion//. V této kapitole, která je obsáhlá v knize //Religion and the Rise of Populism// autoři nedefinují náboženství v Makedonii, ale přibližují náboženství jako jeden z ovlivňujících prostředků makedonské strany "Internal Macedonian Revolutionary Organization – Democratic Party for Macedonian National Unity" a turecké strany "Turkey’s Justice and Development Party". Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovacího prostředku. ((DEHANAS, Daniel Nilsson, SHTERIN, Marat. //Religion and the Rise of Populism//. Londýn: Routledge, 2020. ISBN: 9780429316692.))
+Náboženství v Makedonii se věnuje jedna ze studií Bilge Yabanci a Dane Taleski s názvem //Co-opting religion//. V této kapitole, která je obsáhlá v knize //Religion and the rise of populism// autoři nedefinují náboženství v Makedonii, ale přibližují náboženství jako jeden z ovlivňujících prostředků makedonské strany "Internal Macedonian revolutionary organization – democratic party for Macedonian national unity" a turecké strany "Turkey’s justice and development party". Kniha se věnuje populistickým zbraním a využívání náboženství jako přesvědčovacího prostředku. Z kapitoly vychází, že populisté monopolizují většinové náboženství ve jménu „vůle lidu“, přičemž oslabují demokratickou legitimitu a snaží se ospravedlnit své systematické potlačování nesouhlasu, systémů kontrol a vyváženosti, vlády zákona a menšin. Empirická zjištění studie rovněž ukazují dvojí funkci náboženství pro populisty: jeho schopnost vytvářet širokou podporu napříč třídami a etnickými skupinami a jeho použití k diskreditaci nesouhlasu jako „nábožensky nevhodného“, zatímco vytvářejí antagonismus mezi „lidmi“ a „elitami“. ((DEHANAS, Daniel Nilsson, SHTERIN, Marat. Religion and the rise of populism. //Routledge//, 2020. ISBN: 9780429316692.))
-Vývoji turecké literatury na území Makedonie se věnovali ve svém výzkumu //The Road of the Development of the Turkish Literature in the Republic of Macedonia// studenti Ivana Koteva a Mahmut Celik. V této studii je popsán vývoj literatury od raných počátků dále přes všechny pády a vzestupy turecké literatury. Studenti se zmiňují o zakladatelích a dalších osobnostech, kteří odvážně bojovali za úspěch své literatury. ((KOTEVA, Ivana, MAHMUT, Celik. //The Road of the Development of the Turkish Literature in the Republic of Macedonia//. Online. Skopje: Knowledge International Journal, 2018. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/335016687_THE_ROAD_OF_THE_DEVELOPMENT_OF_THE_TURKISH_LITERATURE_IN_THE_REPUBLIC_OF_MACEDONIA [cit. 2024-07-22]))
+Vývoji turecké literatury na území Makedonie se věnovali ve svém výzkumu //The road of the development of the Turkish literature in the Republic of Macedonia// studenti Ivana Koteva a Mahmut Celik. V této studii je popsán vývoj literatury od raných počátků dále přes všechny pády a vzestupy turecké literatury. Studenti se zmiňují o zakladatelích a dalších osobnostech, kteří odvážně bojovali za úspěch své literatury, zmiňují například Yahya Kemal Beyatlı, který je významným tureckým básníkem a spisovatelem nebo Kemal Kılıç Adem, který přispěl k tvorbě a propagaci tureckého jazyka v regionu. Studenti textem vyjadřují dlouhou a bohatou historii turecké literatury a neustávající propagaci po celé Makedonii. ((KOTEVA, Ivana, MAHMUT, Celik. The road of the development of the Turkish literature in the Republic of Macedonia. //Knowledge international journal//, 2018. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/335016687_THE_ROAD_OF_THE_DEVELOPMENT_OF_THE_TURKISH_LITERATURE_IN_THE_REPUBLIC_OF_MACEDONIA [cit. 2024-07-22]))
-Turci žijící v Makedonii často mluví specifickými dialekty, které zkoumal Oktay Ahmed. Jeho práce //Turkish Dialect in Macedonia: The Past and the Present Status// se věnuje charakteristickým tureckým dialektům, kterými se mluví v Makedonii. Článek začíná historickými díly ze 16. století a přes díla ze 17., 18. a 19. století se dostává k dialektům současnosti. Závěr jeho článku je takový, že u makedonských tureckých dialektů došlo od 16. století do současnosti pouze k velmi malým změnám. ((AHMED, Oktay. //Turkish Dialect in Macedonia: The Past and the Present Status//. Online. Ankara: Ulakbilge Dergisi, 2018. Dostupné z: https://www.ulakbilge.com/makale/pdf/1540292821.pdf [cit. 2024-07-22]))
+Turci žijící v Makedonii často mluví specifickými dialekty, které zkoumal Oktay Ahmed. Jeho práce //Turkish dialect in Macedonia: the past and the present status// se věnuje charakteristickým tureckým dialektům, kterými se mluví v Makedonii. Článek začíná historickými díly ze 16. století a přes díla ze 17., 18. a 19. století se dostává k dialektům současnosti. Závěr jeho článku je takový, že u makedonských tureckých dialektů došlo od 16. století do současnosti pouze k velmi malým změnám. V makedonských tureckých dialektech se nevyskytují některé změny, které se běžně objevují v jiných dialektech, například změna "ö" na "ü" či "u". Dále se v těchto dialektech nesetkáváme s některými výrazy, které jsou typické pro jiné regiony (například "urdek" místo "ördek" – kachna). Oktay Ahmed také nesouhlasí s některými teoriemi Németha, známého turkologa, vědce a fiologa. Například oponuje jedné z Némethových teorií, kdy Németh podle názoru Ahmeda nevnímal skutečnost, že v makedonských tureckých dialektech neexistuje vokalická harmonie, zejména u souhlásek "k" a "g", které zůstávají tvrdé i po měkkých samohláskách. ((AHMED, Oktay. Turkish dialect in Macedonia: the past and the present status. //Ulakbilge dergisi//, 2018. Dostupné z: https://www.ulakbilge.com/makale/pdf/1540292821.pdf [cit. 2024-07-22]))
-Mesut Uğurlu ve své terénní studii s názvem //A Research to Determine the Cultural Codes of Turks who Living in the Republic of North Macedonia// zjišťoval nejdůležitější kulturní kódy Turků žijících v Severní Makedonii. V rámci jeho připravených rozhovorů se zajímal o filmy, hudbu, stravování, tradice a zvyky nebo sport, které nejlépe reprezentují tureckou komunitu v Makedonii. Jako reprezentující jídlo respondenti volili nejvíce “büryan", tedy pokrm z jehněčího masa, "yahni", což je v arabské kultuře dušené maso, zelenina nebo ryby v osmahnuté cibuli,  dále "petulitsa", pokrm z listového těsta nebo "ajvar” za kterým se skrývá čalamáda z červených paprik. ((UGURLU, Mesut. //A Research to Determine the Cultural Codes of Turks who Living in the Republic of North Macedonia//. Online. Ankara: Kültür Araştırmaları Dergisi, 2023. Dostupné z: https://doi.org/10.46250/kulturder.1231615 [cit. 2024-07-22]))
+Mesut Uğurlu ve své terénní studii s názvem //A research to determine the cultural codes of Turks who living in the Republic of North Macedonia// zjišťoval nejdůležitější kulturní kódy Turků žijících v Severní Makedonii. V rámci jeho připravených rozhovorů se zajímal o filmy, hudbu, tradice, zvyky, sport a také pokrmy, které nejlépe reprezentují tureckou komunitu v Makedonii. Jako reprezentující jídlo respondenti volili nejvíce “büryan", tedy pokrm z jehněčího masa, "yahni", což je v arabské kultuře dušené maso, zelenina nebo ryby v osmahnuté cibuli,  dále "petulitsa", pokrm z listového těsta nebo "ajvar” za kterým se skrývá čalamáda z červených paprik. Z výsledků také vyplývá, že Turci žijící v Makedonii považují tradiční sladkosti jako konak tatlısı, revani, trileçe a zejména sekerpare za důležitý prostředek k prezentaci své kulturní identity. Tento závěr vychází z odpovědí na otázku o tom, co podle jejich názoru dobře představuje jejich kulturu. ((UGURLU, Mesut. A research to determine the cultural codes of Turks who living in the Republic of North Macedonia. //Kültür Araştırmaları Dergisi//, 2023. Dostupné z: https://doi.org/10.46250/kulturder.1231615 [cit. 2024-07-22]))
-Jídlo na Balkánském poloostrově je velmi důležité při budování vztahů. Tradiční jídlo napomáhá komunikaci mezi jedinci a propojuje všechny kultury. I toto vychází z kapitoly //Chapter 3 - Balkan food cultures and traditions// od autorek Evgenia Krasteva-Blagoeva, Diana Bogueva. Popisují balkánskou stravovací kulturu, kde představují známá oblíbená jídla, ke kterým patří i spoustu tradičních tureckých pokrmů. ((KRASTEVA-BLAGOEVA, Evgenia, BOGUEVA, Diana. //Chapter 3 - Balkan food cultures and traditions//. Online. Cambridge: Nutritional and Health Aspects of Food in the Balkans, 2021. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-820782-6.00018-9 [cit. 2024-07-26]))
+Jídlo na Balkánském poloostrově je velmi důležité při budování vztahů. Tradiční jídlo napomáhá komunikaci mezi jedinci a propojuje všechny kultury. I toto vychází z kapitoly //Chapter 3 - Balkan food cultures and traditions// od autorek Evgenia Krasteva-Blagoeva, Diana Bogueva. Popisují balkánskou stravovací kulturu, kde představují známá oblíbená jídla, ke kterým patří i spoustu tradičních tureckých pokrmů. Závěrem textu je, že i v současné globalizované době zůstává jídlo na Balkáně klíčovým kulturním prvkem. I přes nárůst zahraničních restaurací, jako jsou pizzerie a fast foody, je jádro balkánské kuchyně stále silné a založené na chlebu, mase, mléčných výrobcích a alkoholu. Například tradiční jídla jako grilované maso a bílé sýry, a rituály jako začátek jídla sklenkou pálenky, zůstávají důležité. ((KRASTEVA-BLAGOEVA, Evgenia, BOGUEVA, Diana. Chapter 3 - Balkan food cultures and traditions. //Nutritional and health aspects of food in the Balkans//, 2021. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-820782-6.00018-9 [cit. 2024-07-26]))
-Dr. Ü. Öztürk v publikaci //Identity Perceptions of the Turks of Kosovo and North Macedonia: How Identity Becomes a Shield when Denied// zkoumá, jak se Turci v Kosovu a Severní Makedonii identifikují a jak jejich identita slouží jako obrana proti popírání. Studie využívá fenomenologický přístup a kvalitativní analýzu polo-strukturovaných rozhovorů. Zjištění ukazují, že Turci v těchto regionech vnímají svou identitu jako národní, založenou na náboženství a kultuře, ačkoliv někteří se identifikují jako Albánci kvůli asimilaci. Historické kontexty a problémy s oficiálním sčítáním obyvatel často neodrážejí skutečný počet Turků. Navzdory výzvám turecká identita přetrvává díky kulturním tradicím a silnému národnímu vědomí. ((ÖZTÜRK, Ümit. //Identity Perceptions of the Turks of Kosovo and North Macedonia: How Identity Becomes a Shield when Denied//. Online. Oman: Journal of Arts and Social Sciences, 2021. Dostupné z: https://ojs.jass.pk/ojs/index.php/jass/article/view/160/69 [cit. 2024-07-26]))
+Dr. Ü. Öztürk v publikaci //Identity perceptions of the Turks of Kosovo and North Macedonia: how identity becomes a shield when denied// zkoumá, jak se Turci v Kosovu a Severní Makedonii identifikují a jak jejich identita slouží jako obrana proti popírání. Studie využívá fenomenologický přístup a kvalitativní analýzu polo-strukturovaných rozhovorů. Zjištění ukazují, že Turci v těchto regionech vnímají svou identitu jako národní, založenou na náboženství a kultuře, ačkoliv někteří se identifikují jako Albánci kvůli asimilaci. Historické kontexty a problémy s oficiálním sčítáním obyvatel často neodrážejí skutečný počet Turků. Závěrem Öztürk také zmiňuje, že přestože dnes tureckost mezi muslimy v Balkánu ztrácí na významu kvůli asimilačním tlakům a popírání, stále existuje silná touha po udržení identity a kultury. ((ÖZTÜRK, Ümit. Identity perceptions of the Turks of Kosovo and North Macedonia: how identity becomes a shield when denied. //Journal of arts and social sciences//, 2021. Dostupné z: https://ojs.jass.pk/ojs/index.php/jass/article/view/160/69 [cit. 2024-07-26]))
-Vztah turecké menšiny v Jugoslávské federaci po druhé světové válce je vyobrazen ve studii //The Policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian Minorities in the Yugoslav Federation with an Emphasis on Demography from the End of World War II to Tito's Death//. Autorka Mariyana Stamova představuje konflikt, díky kterému se po Druhé světové válce spoustu Albánců v Jugoslávii, zejména v Kosovu a v Makedonii, prohlásilo za „Turky“. V tomto roce se Bělehrad také rozhodl obnovit myšlenku emigrace muslimského obyvatelstva. Tato myšlenka se týkala hlavně Albánců a Turků. ((STAMOVA, Mariyana. //The Policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian Minorities in the Yugoslav Federation with an Emphasis on Demography from the End of World War II to Tito's Death//. Online. Sofia: Istoriya-History, 2024. Dostupné z: 10.53656/his2024-2-1-yug [cit. 2024-07-26]))
+Vztah turecké menšiny v Jugoslávské federaci po druhé světové válce je vyobrazen ve studii //The policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian minorities in the Yugoslav federation with an emphasis on demography from the end of World War II to Tito's death//. Autorka Mariyana Stamova představuje konflikt, díky kterému se po Druhé světové válce spoustu Albánců v Jugoslávii, zejména v Kosovu a v Makedonii, prohlásilo za „Turky“. Po podpisu jugoslovansko-turecké dohody v roce 1953, která obnovila dohodu z roku 1938 o emigraci Turků z Jugoslávie do Turecka, byla legalizována emigrační možnost nejen pro Turky, ale i pro Albánce. Mnozí Albánci se tedy rozhodli označit za Turky a emigrovat do Turecka. Jugoslávie v této době intenzivně podporovala emigraci muslimské populace, včetně Turků a Albánců, což ukazuje na politicky motivované snahy o demografické a etnické přizpůsobení. ((STAMOVA, Mariyana. The policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian minorities in the Yugoslav federation with an emphasis on demography from the end of World War II to Tito's death. //Istoriya-history//, 2024. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/380421568_The_Policy_of_Belgrade_towards_the_Turkish_and_the_Albanian_Minorities_in_the_Yugoslav_Federation_with_an_Emphasis_on_Demography_from_the_End_of_World_War_II_to_Tito's_Death [cit. 2024-07-26]))
-V publikaci //Ethnic Minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs// Frances Trix zkoumá postavení menšin v Makedonii, konkrétně Turků, Romů a Srbů, a jejich historické a současné výzvy. Autorka zdůrazňuje, že i přes multi-etnickou povahu Makedonie tyto menšiny, které společně tvoří 10-13 % populace, čelí marginalizaci v rámci politického a sociálního systému. Trix uvádí, že i když došlo k určitým pokusům o zlepšení jejich postavení, jako byla například iniciativa na založení Agentury pro menšinová práva v roce 2008, výsledky zůstávají omezené. Menšiny, jako jsou Turci, čelí dalšímu útlaku nejen od většinové makedonské společnosti, ale také od jiných muslimských komunit, jako jsou Albánci, což je situace, která je činí „menšinou menšiny.“ ((TRIX, Frances. //Ethnic Minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs//. Online. Londýn: Civic and Uncivic Values in Macedonia, 2013. Dostupné z: https://link.springer.com/chapter/10.1057/9781137302823_11 [cit. 2024-07-26]))
+V publikaci //Ethnic minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs// Frances Trix zkoumá postavení menšin v Makedonii, konkrétně Turků, Romů a Srbů, a jejich historické a současné výzvy. Autorka zdůrazňuje, že i přes multi-etnickou povahu Makedonie tyto menšiny, které společně tvoří 10-13 % populace, čelí marginalizaci v rámci politického a sociálního systému. Trix uvádí, že politické strany v Makedonii jsou definovány etnickou příslušností, což znamená, že členství v menších etnických skupinách je politicky nevýhodné. Navzdory iniciativám ke zlepšení situace, jako bylo vytvoření Agentury pro práva menšin v roce 2008, menší etnické skupiny stále pociťují nedostatečné zastoupení a vliv. Menšiny, jako jsou Turci, čelí dalšímu útlaku nejen od většinové makedonské společnosti, ale také od jiných muslimských komunit, jako jsou Albánci, což je situace, která je činí „menšinou menšiny“. Také zaznamenali ztrátu postavení od doby, kdy Makedonie získala nezávislost v roce 1991. Jejich postavení je ztíženo konkurencí s Albánci a předsudky vůči muslimům v širší makedonské společnosti. ((TRIX, Frances. Ethnic minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs. //Civic and uncivic values in Macedonia//, 2013. Dostupné z: https://link.springer.com/chapter/10.1057/9781137302823_11 [cit. 2024-07-26]))
 ===== Metodologie =====
@@ Řádek 58: / Řádek 58: @@
 **Odlišnost tradic, jazyku a náboženství Turků v Makedonii od Makedonců nebo jiných etnických skupin žijících v Makedonii**
-Turecká menšina v Makedonii se pečlivě stará o zachování svých tradic, jazyka a náboženství, což je klíčové pro udržení jejich kulturní identity. Tradice a zvyky, které jsou podobné těm v Turecku, se zde dodržují s velkým respektem a péčí. Jazyková kontinuita je zajištěna prostřednictvím vzdělávacích institucí, kde se vyučuje v turečtině, většina těchto institucí je financována přímo Tureckem, jak nám sdělili naši respondenti, ale najdeme tam také školy zřízené a spravované státem Makedonie. Náboženství hraje rovněž významnou roli v každodenním životě turecké komunity, která je převážně muslimská. Spolupráce s náboženskými organizacemi a pravidelné návštěvy tureckých představitelů pomáhají posilovat náboženskou identitu a podporovat duchovní život. Sami naši respondenti vyznávají Islám, ale svým potomkům nechávají náboženskou svobodu. Turecká menšina v Makedonii tak úspěšně udržuje své kulturní dědictví, přičemž zůstává nedílnou součástí širší makedonské společnosti.
+Turecká menšina v Makedonii se pečlivě stará o zachování svých tradic, jazyka a náboženství, což je klíčové pro udržení jejich kulturní identity. Studie Oktaye Ahmeda ukazuje, že turecké dialekty používané v Makedonii se od 16. století téměř nezměnily, což potvrzuje odhodlání komunity udržovat své jazykové kořeny. Toto zjištění podtrhují i slova jednoho z respondentů: //„Dokončil jsem osm let základní školy v turečtině.“// (Ilhan) A také výroky jiných respondetnů, kde zmiňují vzdělávací instituce, kde se vyučuje v turečtině a které jsou financovány Tureckem a některé i přímo státem Makedonie.
+Náboženství také hraje důležitou roli, přičemž turecká komunita, převážně muslimská, udržuje svou víru i navzdory politickým vlivům. Respondenti potvrzují náboženskou svobodu v Makedonii: //„V Makedonii menšiny praktikují své vlastní náboženství... Většina zde praktikuje islám.“// (Ilhan) Naše zjištění tak potvrzují, že turecká menšina úspěšně udržuje své kulturní dědictví, přičemž zůstává součástí širší makedonské společnosti.
 **Odlišnost stravování Turků v Makedonii od Makedonců nebo jiných etnických skupin žijících v Makedonii**
-Stravovací návyky turecké menšiny v Makedonii představují významný prvek jejich kulturní identity. Turecké pokrmy, specifické kulinářské postupy nejen obohacují místní gastronomii, ale také posilují komunitní soudržnost a udržují tradice. Tyto kulinářské praktiky jsou nedílnou součástí každodenního života turecké komunity a hrají klíčovou roli v zachování jejich kulturního dědictví, zároveň se také prolínají do makedonské gastronomie a stávají se součástí života veškerého makedonského obyvatelstva. Baklava, burek, lamacun nebo ormanski kevap jsou některá z jídel, které turecká menšina rozšířila do celé Makedonie. Dále respondenti uváděli turecké cukrovinky, které jsou v Makedonii také velmi oblíbené.
+Stravovací návyky turecké menšiny v Makedonii představují významný prvek jejich kulturní identity a hrají významnou roli v udržování komunitní soudržnosti. Jak ukazuje studie Mesuta Uğurlu, pokrmy jako "büryan," "yahni," "petulitsa" či "ajvar" jsou považovány za reprezentativní pro tureckou komunitu a potvrzují silné historické vazby s osmanskou kuchyní. Tato zjištění rezonují s názory respondentů, kteří uváděli, že //"makedonská kuchyně má mnoho podobností s tureckou, dokonce i názvy jídel jsou v turečtině"// (Ilhan) a že //"téměř všechny dezerty jsou turecké sladkosti"// (Sheniz). Kniha Evgenie Krasteva-Blagoeva a Diany Bogueva dále podtrhuje, že tradiční jídlo na Balkáně je zásadní pro komunikaci a propojení různých kultur, což potvrzuje význam turecké kuchyně v každodenním životě v Makedonii. Naše zjištění tedy potvrzují, že stravovací návyky nejsou pouze o udržení tradic, ale také o kulturním propojení a integraci turecké menšiny do širší makedonské společnosti, čímž přispívají k bohatství a rozmanitosti místní gastronomie.
 **Vnímání historických událostí a jejich vliv na vývoj turecké komunity v Makedonii**
-Turecké obyvatelstvo v Makedonii vnímá dle respondentů svou historii jako důležitý pilíř své identity a dbají na znalost historických událostí, které jejich komunitu ovlivnily. Historické události a dlouhodobé soužití pod Osmanskou říší vytvořily silné vazby mezi tureckou komunitou a regionem. Tyto historické kořeny jsou pečlivě udržovány a předávány z generace na generaci, což napomáhá zachovat jejich etnickou a kulturní identitu. Vnímání historie zároveň podporuje soudržnost komunity a přispívá k vzájemnému respektu a porozumění mezi Turky a ostatními etnickými skupinami v Makedonii. Sami turečtí respondenti uváděli, že Turci v Makedonii znají jejich historii lépe, než Turci pocházející z Turecka.
+Historie turecké menšiny v Makedonii hraje klíčovou roli v jejich identitě a vnímání sebe sama jako nedílné součásti regionu. Respondenti uváděli, že turecké obyvatelstvo v Makedonii považuje znalost historických událostí za základ své kulturní identity, přičemž někteří dokonce tvrdí, že: //"Turci v Makedonii znají svou historii lépe než Turci pocházející z Turecka."// (Sheniz) Tato historie je úzce spjata s dlouhodobým soužitím pod Osmanskou říší, což vytvořilo silné vazby mezi tureckou komunitou a Balkánem. Zjištění korespondují se studiemi, jako je práce Mariyany Stamové, která popisuje, jak po druhé světové válce došlo v Jugoslávské federaci k situaci, kdy mnoho Albánců, zejména v Kosovu a Makedonii, přijalo identitu Turků v reakci na politiku Bělehradu směřující k emigraci muslimského obyvatelstva. Historické události tak nejen formovaly identitu turecké menšiny, ale také přispěly k jejich schopnosti zachovat svou kulturní a etnickou identitu navzdory různým politickým tlakům. Jak jeden z respondentů poznamenal, //"velký vliv na kulturu je zřejmý"// (Sheniz), což podtrhuje význam historie v upevňování kulturní soudržnosti a vzájemného respektu mezi Turky a ostatními etnickými skupinami v Makedonii. Naše zjištění potvrzují, že historie zůstává důležitým pilířem pro udržení a předávání identity turecké komunity v tomto regionu.
 **Odlišnost Turků z Makedonie od Turků z Turecka**
-Turci z Makedonie a Turci z Turecka sdílejí společné kulturní a historické kořeny, avšak život v odlišných geografických a sociopolitických podmínkách vedl k určitým rozdílům mezi těmito dvěma komunitami. Turci z Makedonie často zachovávají tradiční zvyky a jazykové formy, které se v Turecku vyvinuly nebo změnily. Izolace a soužití s dalšími etnickými skupinami v Makedonii rovněž ovlivnily jejich kulturní identitu a každodenní život. Přesto se obě skupiny spojuje silné vědomí společného původu a sdílených tradic, což napomáhá udržovat blízké vztahy a vzájemný respekt mezi Turky z Makedonie a Turky z Turecka. Naši respondenti souhlasí s velkou blízkostí a také zmiňují časté příbuzenství mezi těmito dvěma skupinami, což tento pozitivní vztah posiluje.
+Turci z Makedonie a Turci z Turecka sdílejí hluboké kulturní a historické kořeny, avšak rozdílné geografické a sociopolitické podmínky vedly k určitým odlišnostem v jejich zvycích a každodenním životě. Zatímco Turci v Turecku prošli vývojem, který ovlivnil jejich zvyky a jazyk, Turci v Makedonii často zachovávají tradiční formy, které jsou více konzervativní a méně náchylné ke změnám. Tento rozdíl je přičítán izolaci a soužití s dalšími etnickými skupinami v Makedonii, což mělo vliv na jejich kulturní identitu. Nicméně, podle respondentů zůstává mezi těmito dvěma skupinami velmi silné povědomí o společném původu, což přispívá k udržování blízkých vztahů a vzájemnému respektu. Jeden z respondentů například uvedl: //„Obecně lze říci, že mezi nimi není žádný rozdíl,"// (Ilhan) a další doplnil, že //„vztahy jsou vřelé a díky společným kořenům je snadné udržovat sounáležitost.“// (Sheniz) Tyto názory potvrzují, že přes geografické a kulturní rozdíly je vazba mezi Turky z Makedonie a Turky z Turecka nadále velmi silná, a to díky jejich sdílené historii a tradicím.
 **Vztah Turků z Makedonie s ostatními etnickými skupinami v této zemi**
-Vztahy Turků s ostatními etnickými skupinami v Makedonii jsou charakterizovány dlouhou historií soužití, vzájemného respektu a spolupráce. Díky sdílené historii pod Osmanskou říší a společným kulturním vlivům se mezi komunitami vyvinula vzájemná tolerance a porozumění. I když mohou existovat rozdíly v jazyce, náboženství a kulturních zvycích, tyto rozdíly jsou často překonávány skrze každodenní interakce, obchodní vztahy a společenské aktivity. Turecká komunita aktivně přispívá k makedonské společnosti a udržuje pevné vazby s ostatními etnickými skupinami, což posiluje celkovou soudržnost a harmonii v zemi. I přes jednu výpověď našeho respondenta, která se týkala šikany ve škole kvůli etnickému kontextu, se jiní v Makedonii cítí bezpečně a s žádnými problémy se nesetkali.
+Vztahy mezi tureckou komunitou a ostatními etnickými skupinami v Makedonii jsou dlouhodobě formovány historií soužití a vzájemného respektu, ačkoliv některé výzvy přetrvávají. Sdílená historie pod Osmanskou říší a společné kulturní vlivy vytvořily základy pro toleranci a porozumění mezi různými etnickými skupinami. Přestože existují rozdíly v jazyce, náboženství a zvycích, každodenní interakce a společné aktivity tyto rozdíly často překonávají. Náš respondent Ilhan se vyjádřil, že se cítí v Makedonii bezpečně a bez problémů: //„Cítíme se pohodlně a obyvatelstvo je v zemi rozloženo.“// Nicméně, zkušenosti nejsou vždy homogenní a sám Sheniz nemá pouze pozitivní zážitky: //„Pamatuji si konflikt, kdy mě chlapec obtěžoval, protože jsem byl Turek.“// Tyto zkušenosti potvrzují závěry Frances Trix, která ve své studii zmiňuje, že i přes pokusy o zlepšení postavení menšin, jako jsou Turci, zůstávají výsledky omezené a menšiny stále čelí marginalizaci. Zatímco se turecká komunita aktivně podílí na makedonské společnosti a udržuje pevné vazby s ostatními etnickými skupinami, určité výzvy spojené s jejich postavením přetrvávají, což potvrzuje jejich komplexní pozici v rámci makedonské společnosti.
+Závěrem je, že naše zjištění potvrzují dříve provedené studie, které ukazují na silnou kulturní kontinuitu a historickou vazbu turecké menšiny v Makedonii na jejich kořeny, a zároveň ukazují na úspěšné začlenění do širší makedonské společnosti. Naše závěry tedy zapadají do existujícího kontextu a doplňují znalosti o vztazích a integraci turecké menšiny v Makedonii.
 ===== Seznam použitých zdrojů =====
-  * AHMED, Oktay. Turkish Dialect in Macedonia: The Past and the Present Status. Online. Ankara: Ulakbilge Dergisi, 2018. Dostupné z: https://www.ulakbilge.com/makale/pdf/1540292821.pdf [cit. 2024-07-22]
+  * AHMED, Oktay. Turkish dialect in Macedonia: the past and the present status. //Ulakbilge dergisi//, 2018. Dostupné z: https://www.ulakbilge.com/makale/pdf/1540292821.pdf [cit. 2024-07-22]
-  * DEHANAS, Daniel Nilsson, SHTERIN, Marat. Religion and the Rise of Populism. Londýn: Routledge, 2020. ISBN: 9780429316692.
+  * DEHANAS, Daniel Nilsson, SHTERIN, Marat. Religion and the rise of populism. //Routledge//, 2020. ISBN: 9780429316692.
-  * KOTEVA, Ivana, MAHMUT, Celik. The Road of the Development of the Turkish Literature in the Republic of Macedonia. Online. Skopje: Knowledge International Journal, 2018. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/335016687_THE_ROAD_OF_THE_DEVELOPMENT_OF_THE_TURKISH_LITERATURE_IN_THE_REPUBLIC_OF_MACEDONIA [cit. 2024-07-22]
+  * KOTEVA, Ivana, MAHMUT, Celik. The road of the development of the Turkish literature in the Republic of Macedonia. //Knowledge international journal//, 2018. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/335016687_THE_ROAD_OF_THE_DEVELOPMENT_OF_THE_TURKISH_LITERATURE_IN_THE_REPUBLIC_OF_MACEDONIA [cit. 2024-07-22]
-  * KRASTEVA-BLAGOEVA, Evgenia, BOGUEVA, Diana. Chapter 3 - Balkan food cultures and traditions. Online. Cambridge: Nutritional and Health Aspects of Food in the Balkans, 2021. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-820782-6.00018-9 [cit. 2024-07-26]
+  * KRASTEVA-BLAGOEVA, Evgenia, BOGUEVA, Diana. Chapter 3 - Balkan food cultures and traditions. //Nutritional and health aspects of food in the Balkans//, 2021. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-820782-6.00018-9 [cit. 2024-07-26]
-  * MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: The Travails of the „Smaller“ Minority. Online. Londýn: Journal of Muslim Minority Affairs, 2007. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13602000701308798 [cit. 2024-07-22]
+  * MANDACI, Nazif. Turks of Macedonia: the travails of the „smaller“ minority. //Journal of Muslim minority affairs//, 2007. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/13602000701308798 [cit. 2024-07-22]
-  * ÖZTÜRK, Ümit. Identity Perceptions of the Turks of Kosovo and North Macedonia: How Identity Becomes a Shield when Denied. Online. Oman: Journal of Arts and Social Sciences, 2021. Dostupné z: https://ojs.jass.pk/ojs/index.php/jass/article/view/160/69 [cit. 2024-07-26]
+  * ÖZTÜRK, Ümit. Identity perceptions of the Turks of Kosovo and North Macedonia: how identity becomes a shield when denied. //Journal of arts and social sciences//, 2021. Dostupné z: https://ojs.jass.pk/ojs/index.php/jass/article/view/160/69 [cit. 2024-07-26]
-  * STAMOVA, Mariyana. The Policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian Minorities in the Yugoslav Federation with an Emphasis on Demography from the End of World War II to Tito's Death. Online. Sofia: Istoriya-History, 2024. Dostupné z: 10.53656/his2024-2-1-yug [cit. 2024-07-26]
+  * STAMOVA, Mariyana. The policy of Belgrade towards the Turkish and the Albanian minorities in the Yugoslav federation with an emphasis on demography from the end of World War II to Tito's death. //Istoriya-history//, 2024. Dostupné z: 10.53656/his2024-2-1-yug [cit. 2024-07-26]
-  * TRIX, Frances. Ethnic Minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs. Online. Londýn: Civic and Uncivic Values in Macedonia, 2013. Dostupné z: https://link.springer.com/chapter/10.1057/9781137302823_11 [cit. 2024-07-26]
+  * TRIX, Frances. Ethnic minorities of Macedonia: Turks, Roma, and Serbs. //Civic and uncivic values in Macedonia//, 2013. Dostupné z: https://link.springer.com/chapter/10.1057/9781137302823_11 [cit. 2024-07-26]
-  * UGURLU, Mesut. A Research to Determine the Cultural Codes of Turks who Living in the Republic of North Macedonia. Online. Ankara: Kültür Araştırmaları Dergisi, 2023. Dostupné z: https://doi.org/10.46250/kulturder.1231615 [cit. 2024-07-22]
+  * UGURLU, Mesut. A research to determine the cultural codes of Turks who living in the Republic of North Macedonia. //Kültür Araştırmaları Dergisi//, 2023. Dostupné z: https://doi.org/10.46250/kulturder.1231615 [cit. 2024-07-22]

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku