Eliška Malínková, Klára Šafránková, Jasmína Thabetová

HKS, Geografie náboženství, 2024

Naše semestrální práce se věnuje podrobnému zkoumání, jak se slaví Vánoce a Velikonoce podle zvyků římskokatolické církve, s hlavním zaměřením na jejich oslavy v České republice, Polsku, Itálii a Španělsku. Vzhledem k tomu, že římskokatolická církev je nejrozšířenější křesťanskou církví nejen u nás, ale i v mnoha zemích Evropy, nabízí se příležitost prozkoumat, jak se tyto významné svátky slaví a jak se tradice liší v různých kulturách.

Vánoce a Velikonoce byly vybrány jako hlavní předmět zkoumání, protože patří mezi klíčové svátky římskokatolického kalendáře, které mají význam nejen pro věřící, ale ovlivňují i společenský život širší populace. Tímto způsobem se práce snaží odhalit nejen náboženský, ale i společenský rozměr těchto oslav.

Cílem této práce je objasnit, jak jsou tyto svátky slaveny ve vybraných zemích a zjistit, zda existují nějaké společné nebo naopak odlišné zvyky a tradice. K získání uceleného pohledu na danou problematiku jsme sbírali informace od lidí žijících v těchto zemích, abychom porovnali teoretické poznatky s reálnou praxí.

Cílem naší semestrální práce je odpovědět na následující výzkumné otázky:

Výzkumná otázka:

• Jak se promítají kulturní a regionální rozdíly do dodržování vánočních a velikonočních tradic v České republice, Polsku, Itálii a Španělsku?

Výzkumné podotázky:

Vánoční tradice:

• Jaké jsou klíčové charakteristiky a specifika vánočních oslav v České republice a jak se liší od tradic v Polsku, Itálii a Španělsku?
• Jak se v Polsku udržují vánoční tradice v porovnání s ostatními vybranými zeměmi a jaké jsou možné důvody těchto rozdílů?
• Jaké prvky italských vánočních tradic jsou unikátní pro tuto zemi a jak se odráží v širším evropském kontextu?
• Ve kterých aspektech se vánoční oslavy ve Španělsku liší od oslav v ostatních zkoumaných zemích, a jaké kulturní faktory tyto rozdíly ovlivňují?

Velikonoční tradice:

• Jaký je význam a projev velikonočních tradic v České republice ve srovnání s tradicemi v Polsku, Itálii a Španělsku?
• Na základě čeho se odlišují velikonoční oslavy v Polsku od oslav ve vybraných zemích a jaký vliv na to mají historické a sociální faktory?
• Jaké jsou charakteristické rysy italských velikonočních tradic a jak se liší od velikonočních oslav v ostatních zkoumaných zemích?
• Jaké faktory formují specifika velikonočních oslav ve Španělsku a jak se tyto tradice promítají do širšího kontextu římskokatolických oslav?

Autor Petr Herynek ve své knize České Vánoce ¹⁾ odpovídá na otázku, jak se slaví Vánoce a jaká je historie Vánoc v České republice. V této knize přibližuje historii a symboly českých Vánoc a ostatních významných svátků. Ve své práci popisuje typické vánoční předměty a dekorace, jako jsou například adventní věnec, mikulášský vrkoč, figurky z ovoce, kominík, třesolky, stolovníček, trnkový svícen, kolední poutky atd. Navíc ve své knize prozrazuje i postup výroby jednotlivých dekorací a předmětů, aby si je každý mohl vyrobit. Pro klasické české Vánoce je také podle autora důležitý vánoční stromeček a jeho ozdoby. Dalším důležitý aspektem českých Vánoc je dle autora vánoční cukroví a pečivo. Vánoční zvyky jsou také velmi důležité. Samotný Štědrý den se slaví v České republice především večer u štědrovečerní večeře. Mezi tradiční štědrovečerní jídla patřila vánočka, sušené ovoce (křížaly), čočková polévka a černý kuba. Na současné štědrovečerní tabuli může člověk najít kapří polévku, smaženého kapra a klasický vánoční bramborový salát. Dříve si lidé po večeři společně sedli, zpívali vánoční koledy a věštili budoucnost skrz vánoční tradice (např. lití olova, házení střevícem, vybírání polínka, pouštění ořechových skořápek se svíčkou po vodě atd.). Dnes tyto tradice spíše upadají a namísto toho si blízcí lidé rozdávají dárky pod vánočním stromečkem. Dříve se jednalo spíše o drobnosti, avšak dnes mohou být dary pod stromečkem velmi bohaté. Na závěr Štědrého večera lidé chodili do kostela na půlnoční mši. Tato tradice také v současnosti spíše upadá, avšak půlnoční mše se na mnoha místech stále konají.

Autorka Věra Frolcová ve své knize Velikonoce v české lidové kultuře ²⁾, pocházející z roku 2001 píše o velikonočních lidových tradicích v České republice. Tato kniha je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje genezi a historii jednotlivých složek Velikonoc, zkoumá spojení mezi křesťanskými a pohanskými prvky v těchto svátcích a zmiňuje hypotézu spojující Velikonoce a Vánoce. Druhá část knihy podrobně popisuje jednotlivé etapy slavení Velikonoc, včetně Svatého týdne, Květné neděle, Zeleného čtvrtku, Velkého pátku, Bílé soboty a Hodu Božího velikonočního. V textu jsou zdůrazněny folklorní projevy svátků, historický původ některých věcí a obyčejů Velikonoc. Je zde kladen také důraz na duchovní rozměr Velikonoc a jejich význam v české kultuře a historii.

V australském periodiku institutu The Australian Institute of Theological Education jsme se na straně 103 v kapitole Celebrating Christmas in the Polish Family ³⁾ dozvěděli, jak se Vánoce slaví v Polsku. Pohled na slavení polských Vánoc nám v tomto dokumentu poskytli profesoři Osewska Elzbieta a Stála Józef z Polska. Vánoce v Polsku jsou hluboce zakořeněné v křesťanské tradici a zahrnují řadu specifických zvyků a rituálů. Přípravy začínají během Adventu a oslavy později vrcholí na Štědrý večer. Na Štědrý večer se čeká na první hvězdu, která symbolizuje Betlémskou hvězdu, rodiny, které dávají veliký důraz na křesťanské tradice, následně provádí čtení z Bible, modlitbu a lámou oplatek. Následně se celá rodina společně usadí u štědrovečerní tabule. Štědrovečerní večeře je bezmasá a tradičně zahrnuje dvanáct chodů, které symbolizují dvanáct apoštolů. Nejčastěji poté po štědrovečerní večeři se celá rodina sejde u vánočního stromečku a rozdávají si dárky. Během vánočního období se zpívají koledy a staví betlémy (szopky). Děti také často hrají tzv. jaselky, což jsou hry zobrazující scény z Bible. Také se v Polsku zdobí vánoční stromeček, který je tradičně zdoben ručně vyrobenými dekoracemi a perníčky. Vánoční období trvá od Štědrého dne až do svátku Tří králů, který je 6. ledna. Během celého vánočního období jsou běžné návštěvy příbuzných a přátel. Vánoce v Polsku tak představují čas rodinných setkání, duchovních rituálů a dodržování starobylých tradic, které posilují rodinné a kulturní vazby.

Autorka Bozena Gierek ve své knize Magic in rituals and rituals in magic v kapitole Rituals of the Easter Period in Poland ⁴⁾ nám odpovídá, jak se slaví Velikonoce v Polsku. Velikonoce v Polsku kombinují křesťanské a pohanské tradice. Oslavy začínají Květnou nedělí. Na Zelený čtvrtek se připomíná poslední večeře Ježíše, na Velký pátek jeho smrt na kříži. Na Svatou sobotu se světí velikonoční koše s jídlem, které obsahují beránka, vejce, chléb, šunku a klobásy. Tyto potraviny se poté jedí na snídani na Velikonoční neděli. Velikonoční pondělí (Smigus-dyngus) je spojeno s poléváním vodou, což symbolizuje očistu a příchod jara. Součástí oslav jsou i tradiční pokrmy, mezi které patří velikonoční koláče a mazurek. Zároveň je součástí oslav dekorace domovů květinami a zelenými větvičkami. Velikonoce v Polsku představují směsici křesťanských a pohanských tradic, které mají pro polské rodiny velký význam.

Autor Robert A. Germano ve své knize The Eve of Seven Fishes: Christmas Cooking in the Peasant Tradition ⁵⁾, odpovídá na otázku slavení vánočních tradic v Itálii. Autor v této knize píše hlavně o tom, jak se stoluje na italském štědrovečerním stole a jaké pokrmy štědrovečerní italský stůl obsahuje. Mezi hlavní pokrmy zde hlavně patří ančovičky, olivy, mnoho jiných druhů ryb a podobně. Autor zde také popisuje různé italské recepty a napsal, jak moc si italský Štědrý večer užil. Bylo zde mnoho smíchu a mnoho skvělého času stráveného s rodinou a nejbližšími. Také ve své knize psal o tom, jak moc je pro Italy důležité křesťanství a dávají na své náboženství veliký důraz.

Na otázku, jak se slaví Velikonoce v Itálii, odpovídá Pavlína Pitrová ve své knize Velikonoce - historie, zvyky, tradice ⁶⁾. Do této literární rešerše jsme zaznamenali část knihy, kde autorka píše o italských velikonočních tradicích. Dle autorky jsou oslavy Velikonoc v Itálii velice bohaté. V Itálii se dodržuje velikonoční půst. Velkou italskou velikonoční tradicí jsou hry v Piemontu, které se zde konají již od roku 1700. Obyvatelé jižní Itálie pořádají taneční koncert Tanec ďáblů a smrti, který představuje dramatizaci bitvy mezi Bohem a ďáblem. Kromě toho jsou v tomto regionu běžné křížové cesty, které jsou založeny na čtrnácti zastaveních Ježíše Krista na jeho poslední cestě. Před kostely se přináší ozdobený beránek, který je zdoben různými stužkami a květinami a následně darován těm, kteří ho nejvíce potřebují. V Kalábrii se malými dárečky obdarovávají sochy Panny Marie a Ježíše Krista. Velikonoce jsou pro Italy dny volna, které využívají k setkávání s přáteli a pořádání pikniků v přírodě. V piknikovém koši nesmí chybět salám a vermut nebo chianti. Také si rozdávají vajíčka s překvapením – vajíčka mohou být vařená, čokoládová nebo dokonce sloužit jako šperkovnice. Mezi klasický italský velikonoční dezert patří pokrm zvaný colomba. Tento dezert je ve tvaru holubice, je plněn kandovaným ovocem a přelitý cukrovou polevou. Mezi další dezerty patří např. marcipánový beránek anebo koblihy. Hlavním jídlem italských Velikonoc je vaječná omeleta se sýrem a jehněčím masem. Dezertem je ananasový, čokoládový nebo mandlový koláč. Dalšími pokrmy mohou být například pasqualina anebo ceampelo.

Autorka Anna Pavlova v australském periodiku Journal of Contemporary Issues in Business and Government v kapitole Christmas in Spain: Religious Syncretism Historical Review ⁷⁾ nám přibližuje oslavy Vánoc ve Španělsku. Vánoce ve Španělsku jsou bohaté na tradice. Začínají v polovině prosince a pokračují až do ledna. Klíčové dny španělských Vánoc jsou 24. prosince (Štědrý večer), 25. prosince (Boží hod) a 6. ledna (Den Tří králů). Na Štědrý den (Nochebuena) se rodiny scházejí k večeři, která obsahuje jehněčí maso nebo mořské plody. Některé rodiny si dárky rozdávají hned na Štědrý večer, některé na Boží hod, ale nejvíce rodin si rozdává dárky až na svátek Tří králů, kdy se konají průvody a děti dostávají dárky od Tří králů. Na Štědrý večer lidé také navštěvují půlnoční mši – La Misa del Gallo. Města jsou zdobena betlémy, které představují scénu narození Ježíše. Koledy jsou také ve Španělsku velice populární a zpívají se na veřejných místech, v kostelech i doma. Celkově by se dalo říci, že Vánoce ve Španělsku jsou obdobím radosti, rodinných setkání a náboženských obřadů.

Autorka knihy Pavlína Pitrová ve své knize Velikonoce - historie, zvyky, tradice ⁸⁾, se zabývá velikonočními tradicemi v Čechách i po celém světě. Konkrétně jsme se v této knize zaměřili na část knihy, jak Španělé slaví Velikonoce. Španělé milují slavnosti a k velikonočním oslavám patří Masopust, jehož konec je o Popeleční středě. Během Masopustu procházejí ulicemi davy lidí v maskách a loučí se se zimou. Symbolem zimy je ve Španělsku sardinka, jejíž napodobenina je pohřbena na konci Masopustu. Během Pašijového týdne, posledního týdne před Velikonoční nedělí, se konají průvody, ve kterých nesou příslušníci náboženských svazů nosítka, na nichž jsou sochy Ježíše a Panny Marie. Kvůli stáří a historickému významu nosítek, je průvod veden spolu s policií po předem domluvené trase. Kvůli těmto průvodům je v některých městech zastavena doprava. Nejpřitažlivějším průvodem pro Španěly je ten, který se koná na Velký pátek. Jdou v něm lidé, kteří se označují capirote, mající na sobě špičaté klobouky ve tvaru kužele, které překrývají i tvář a jsou jim vidět pouze oči. Průvod má namířeno k de la Macareně, což je kostel s uloženou sochou Panny Marie, která je v tento den oblečena do šatů a ozdobena šperky. Ve Španělsku se také slaví Boží hod jako dny býčích zápasů. Na večer o Velikonoční neděli se pořádá první zápas. Velmi oblíbené jsou zde také pašijové hry, které můžeme vidět na náměstích před chrámy a kostely. K tradičním velikonočním pokrmům zde patří Rascon de Pascua neboli pečeně z masa. Mezi sladké jídla patří bochánky, v jejichž středu jsou natvrdo uvařená a obarvená vejce. Také se pečou věnce, ve kterých je ukryt panáček z plastu a podle tradice ten kdo ho najde, bude mít štěstí po celý rok.

V naší seminární práci jsme využívali jak kvantitativní, tak kvalitativní způsob výzkumu. Kvalitativní výzkum je vhodný pro výzkum menší části respondentů. Využívá nejčastěji formu rozhovoru a úplné zaměření na znaky pouze pár respondentů. Kvantitativní výzkum je více zaměřen na širší spektrum lidí. Není tolik zaměřen na bližší detaily respondentů, ale ptá se pouze „povrchově“.

Kvantitativní způsob výzkumu jsme využívali v našem dotazníku, který obsahoval 5 otázek. V tomto dotazníku jsme se respondentů ptali, jakým způsobem slaví Vánoce a Velikonoce a jaký svátek jim přijde pro ně osobně důležitější. Zkoumání formou dotazníku má několik výhod. Mezi hlavní výhody zkoumání formou dotazníku patří rozsáhlý dosah, anonymita respondentů, jednoduchá analýza odpovědí, nízké náklady na vytvoření dotazníku a také standardizace. Mezi nevýhody zkoumání formou dotazníku může být nízká odezva respondentů, omezená komplexita otázek, omezený rozsah odpovědí a nízká flexibilita v přizpůsobení se individuálním potřebám respondentů.

Kvalitativní způsob výzkumu jsme využívali u našich pěti vybraných respondentů. U respondentů jsme využívali výzkum v podobě polostrukturovaných rozhovorů. Polostrukturovaný rozhovor nabízí několik výhod. Mezi hlavní výhody polostrukturovaného rozhovoru patří flexibilita ve formulaci otázek, možnost hlubšího porozumění odpovědí respondentů i respondentů jako takových, individualizace podle potřeb respondentů, otevřenost a získání důvěrných informací od respondenta. Avšak má polostrukturovaný rozhovor také několik nevýhod, což může být časová náročnost, obtížně dosažitelná reprezentativnost a nedostatečná standardizace. Další možností rozhovorů byla korespondence přes různé sociální sítě (nejčastěji Reddit, Facebook a Instagram). Těchto respondentů jsme se ptali na stejné otázky, jako respondentů v dotazníku, tzn. jakým způsobem slaví Vánoce a Velikonoce a jaký svátek jim přijde důležitější. Rozhovory s respondenty z našeho kvalitativního výzkumu probíhaly v klidné atmosféře takovým způsobem, aby se cítili dobře a v pohodlí. Komunikace v podobě zpráv přes sociální sítě probíhala také klidně, bez žádného časového tlaku a příliš sdílených informací.

Seznam respondentů:

Marcela, 21 let – Česká republika

Marcela je studentkou vysoké školy se zaměřením na ekonomii. Pochází z malé vesnice nedaleko Prahy. Není aktivní křesťankou, ale v dětství byla vedena ke křesťanství díky svému otci Jiřímu. Její rodina některé křesťanské tradice dodržuje, a proto byla pro nás vhodnou respondentkou.

Jiří, 48 let – Česká republika

Jiří pracuje jako stavební inženýr a bydlí na malé vesnici nedaleko Prahy. Jiří je otcem Marcely. Své dětství Jiří strávil v Praze a na Vysočině. Od útlého věku byl vychováván ke křesťanství, ovšem od dospělosti křesťanské tradice nedodržuje v takové míře, jako v dětství. Jelikož byl Jiří v útlém věku veden ke křesťanství, byl pro naší semestrální práci vhodným respondentem.

Borys, 28 let - Polsko

Borys pracuje jako IT specialista a bydlí ve městě Rybnik na jihozápadě Polska. Město Rybnik se nachází pár kilometrů od českých hranic. Borys je od útlého věku veden ke křesťanství a jeho rodina dodržuje polské vánoční a velikonoční tradice, avšak ne všechny. Borys nám poskytl pohled na slavení polských Vánoc a Velikonoc jiným způsobem, než přes knihy a články. S Borysem jsme se spojili přes sociální síť Reddit a následně si dopisovali přes sociální síť Facebook.

Laura, 21 let – Itálie

Laura je 21 letá studentka humanitních věd pocházející z italského města Neapol. Společně se svou rodinou dodržují křesťanské tradice. Nejvíce se zajímá o Vánoce a Velikonoce - Vánoce jsou však jejím oblíbeným křesťanským svátkem. S Laurou jsme se spojili přes sociální síť Instagram, kde jsme následně přes zprávy textové i hlasové vedli společný rozhovor týkajících se Vánoc a Velikonoc v Itálii.

Luis, 19 let - Španělsko

Luis je 19 letý student střední školy pocházející ze španělského hlavního města - Madridu. Celkově lze říci, že Luis na křesťanské tradice nelpí tolik, jako jeho rodina. Ovšem Luis nám poskytl pohled mladého Španěla na Vánoce a Velikonoce a také pohled jeho rodičů a prarodičů. Stejně jako s Borysem jsme se spojili s Luisem přes sociální síť Reddit a následně vedli konverzace přes sociální síť Instagram.

Náš dotazník obsahoval v celkovém počtu 7 otázek a odpovědělo na něj v celkovém počtu 25 respondentů. Dotazník byl sestaven námi v aplikaci Google Forms. Tento dotazník byl sestaven v minulém školním roce, kdy se naše semestrální práce zajímala o římskokatolické svátky celkově – ne pouze o Vánoce a Velikonoce. Z tohoto důvodu se nachází dvě otázky týkajících se svátků 5.7. a 28.9. O tyto dvě otázky se ovšem v této práci zajímat nebudeme. Proto jsme provedly analýzu dotazníku o pěti otázkách – tří uzavřených otázkách a dvou otevřených otázkách.

První otázka dotazníku se týkala věku respondentů. Našeho dotazníku se účastnilo v celkovém počtu 25 respondentů, přičemž nejvíce zastoupenou věkovou skupinou bylo z 64% celkem 16 respondentů ve věku 16 – 25 let. O druhé místo nejpočetnější věkové kategorie se v dotazníku dělily dvě skupiny – první z nich byla skupina ve věku 26 – 35 let s celkovým počtem 4 respondentů a skupina ve věku 46 – 55 let, která měla také celkem 4 respondenty. Tyto dvě skupiny byly zastoupeny z 16%. Třetí a poslední nejvíce zastoupenou skupinou byla věková skupina 36 – 45 let, která byla zastoupena ze 4% s pouze jedním respondentem. Naopak nulové zastoupení v našem dotazníku měly věkové skupiny méně než 15 let a 56 let a více.

Ve druhé otázce jsme se respondentů dotazovali na jejich původ. V našem dotazníku se celkem objevily tři skupiny. Nejvíce zastoupenou skupinou byla z 92% Česká republika s celkovým počtem 23 respondentů. Jeden respondent (4%) pocházel z Ukrajiny a Ruska a jeden respondent (4%) pocházel z Polska.

Literatura

Vánoce jsou významným svátkem, který se slaví především v křesťanském světě. Tento svátek připomíná narození Ježíše Krista, historicky ale odkazuje na pohanské oslavy zimního slunovratu jako symbol znovuzrození Slunce. Hlavní svátek tradičně připadá na 25. prosince každého roku, i když některé křesťanské církve dodržují jiné termíny. Vánoce jsou také často spojovány s obdobím zimních svátků a s oslavami příchodu nového roku. Tento svátek je považován za jeden z nejvýznamnějších svátků v liturgickém kalendáři katolické církve. ⁹⁾

Vánocům předchází doba adventní neboli Advent, která končí Štědrým dnem a začíná tím liturgické období. Advent začíná čtyři neděle před samotnými Vánocemi. Je určen k přípravě a očekávání na narození Ježíše Krista. Lidé se soustředí na duchovní hodnoty, rodinu, přátelství a radost ze sdílení společných okamžiků. Během Adventu se v kostelech konají speciální mše, kterým se říká adventní mše a liturgie. Zaměřují se na očekávaný příchod Ježíše Krista. Štědrý den je jeden z nejdůležitějších dnů vánočního období a posledním dnem Adventu. Ve většině zemí se slaví 24. prosince. Po Štědrém dnu následuje doba vánoční, která trvá v římskokatolické církvi až do neděle po 6. lednu. V dějinách lidstva to byla tak zásadní událost, že od Kristova narození počítáme náš letopočet. Rodiny se na Štědrý večer shromažďují na bohoslužbu, které se říká Půlnoční mše. Koná se z noci 24. na 25. prosince a slaví narození Ježíše Krista. Tato mše je velice slavnostní, a kromě tradičního čtení biblických pasáží, podávání hostie, která představuje Ježíšovo tělo a v některých případech podávání vína, které představuje Ježíšovu krev, se na vánočních mších zpívají vánoční koledy a duchovní písně. ¹⁰⁾

Vánoce začínají 24.12. a končí na svátek Křest Páně. Křest Páně je svátek, který připomíná křest Ježíše Krista v řece Jordán prorokem Janem Křtitelem. Tímto svátkem končí Vánoce a začíná liturgické meziobdobí. Do roku 1970 měl tento svátek pevné datum, což bylo 13. ledna, ale nyní je tento svátek svátkem pohyblivým a slaví se vždy první neděli po slavnosti Zjevení Páně (svátek Tří králů), tedy 6. ledna.

Hodně křesťanů slaví Vánoce až do 2.2 do svátku Hromnic, kdy se slaví svátek Uvedení Páně do chrámu. Hromnice jsou církevní svátek a je spojen s připomínkou setkání Ježíše Krista s Bohem v chrámu. Původně tento svátek odkazoval na židovskou tradici očištění prvorozených synů a obětování v chrámu. Hromnice jsou také spojeny s různými lidovými tradicemi a pověrami. Například se používá přísloví, které zní „Na Hromnice o hodinu více“, protože je den o hodinu delší než v době zimního slunovratu. ¹¹⁾

Zjevení Páně, svátek Tří Králů neboli Epifanie je svátek, který připomíná sebe zjevení Boha lidstvu v podobě Ježíše Krista. Svátek Tří Králů je považován za konec vánočního období daného roku. V římskokatolické církvi však doba vánoční končí, jak jsme již zmiňovaly, až následující neděli, kdy se slaví svátek Křtu Páně. K samotným Vánocům se také pojí spousta lidových zvyků jako například. koleda, jesličky, vánoční cukroví, vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek. Samostatných vánočních obyčejů máme několik, a tak bychom rádi některé ty z nejznámějších zmínili. Koledy jsou lidové vánoční písně. Zachovaly se v nich prastaré obyčeje obdarování. Lidé často zpívají vánoční koledy, které oslavují narození Ježíše Krista. ¹²⁾

Tradiční český Štědrý den je bohatý na různé zvyky a věštění. Tyto tradice mají v České republice jak křesťanský, tak i pohanský původ. Mezi běžné křesťanské vánoční tradice patří například stavba Betlému. Betlém představuje scénu narození Ježíše Krista a je klíčovým prvkem křesťanských Vánoc. Mezi další křesťanské tradice patří Půlnoční mše, která se slaví na počest narození Ježíše Krista. Další křesťanskou tradicí je dodržování půstu. Půst před Vánocemi má připravit věřící na příchod Krista.

V České republice existují i čistě pohanské tradice, kterých je hned několik. První pohanskou tradicí je rozkrajování jablka. Jablko se rozkrojí napříč a pokud člověk najde uprostřed jablka hvězdičku, čeká ho štěstí v příštím roce, pokud se však uprostřed jablka nachází křížek, člověka čeká v následujícím roce smrt. Další pohanskou tradicí je lití olova, kde je kladen veliký důraz na představivost člověka. Následný tvar, který se člověku při lití olova do vody zobrazí, značí jeho budoucnost. Další pohanskou tradicí je pouštění lodiček vyrobených ze skořápek vlašského ořechu. Pokud lodička plave, značí to pro člověka cestu do příštího roku a pokud lodička zhasne, znamená to pro člověka smrt. Mezi další pohanské tradice patří také dávání kapří šupiny pod každý talíř na štědrovečerní tabuli. Kapří šupina má značit bohatství pro obdarovaného. Mezi další pohanské vánoční tradice patří např. házení střevícem, klepání na kurník a praní a věšení prádla na Štědrý den.

Jelikož má Česká republika veliké množství křesťanských i pohanských vánočních tradic, je u některých tradic složité najít, zda mají křesťanský či pohanský původ. Mezi tyto tradice na pomezí křesťanských a pohanských tradic patří např. jmelí, které je považováno za magickou rostlinu, která přinášela štěstí a chránila před zlými duchy. Tato tradice je často považována za čistě pohanskou tradici, ovšem křesťané tvrdí, že jmelí bylo původně stromem, ze kterého vyrobil Josef kolébku pro malého Ježíška. Jmelí by mělo být v domácnostech zavěšeno takovým způsobem, aby se pod ním mohl pár zamilovaných políbit. Tato tradice přináší zamilovaným párům lásku do následujícího roku. Pokud někdo větvičku jmelí daruje, obdarovanému to přinese štěstí a zdraví do následujícího roku. Mezi další tradicí na pomezí pohanského a křesťanského původu patří štědrovečerní večeře. Tradice bohaté večeře na Štědrý večer má kořen jak v pohanských zvycích (oslava slunovratu), tak v křesťanských (oslava narození Ježíše Krista). ¹³⁾

Mezi základní tradice českých Vánoc patří české tradiční vánoční pokrmy. Spousty lidí drží na Štědrý den půst, aby viděli zlaté prasátko. Půst trvá do štědrovečerní večeře. Pokud lidé půst nedodržují, stravují se nejčastěji vánočkou či různými druhy vánočního cukroví. Tradiční štědrovečerní večeře potom zahrnuje rybí polévku a smaženého kapra s bramborovým salátem. Každá rodina si však tradiční štědrovečerní tabuli upravuje podle svého. Často smaženého kapra nahrazují smaženým řízkem, rybí polévku vývarem a bramborový salát bramborovou kaší. V historii se na štědrovečerní tabuli podávala hrachová či čočková polévka a různé nákypy s houbami. U štědrovečerní tabule musí být dle tradice sudý počet talířů, aby rodinu nezastihla smrt. Pod každý talíř se dává kapří šupina pro zajištění bohatství.

V České republice se také na Štědrý den zdobí vánoční stromeček různými druhy ozdob. Vánoční stromeček vypadá u každé rodiny odlišně. Po štědrovečerní večeři se rozdávají vánoční dárky, které jsou vyskládány pod stromečkem. V České republice nosí dárky Ježíšek. ¹⁴⁾

Další velmi populární tradicí v České republice je stavba betlémů. První doložený betlém v českých zemích pochází z roku 1560, kdy byl umístěn v jezuitském kostele v Praze. Největší rozšíření betlémů nastalo v první polovině 19. století, kdy se kromě tradičních dřevěných betlémů začaly vyrábět také papírové betlémy, které byly levnější a dostupnější. V některých oblastech Česka, jako jsou Krkonoše nebo Třebíčsko, se výroba betlémů stala tradičním řemeslem.

Největší betlém na světě, Krýzovy jesličky, se nachází v Jindřichově Hradci. Jeho tvůrce, Tomáš Krýza, na něm pracoval více než 60 let. Jesličky obsahují více než 1 398 figurek lidí i zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Ve středu betléma je znázorněno narození Ježíše Krista. Betlém zahrnuje také výjevy z evangelia, například vraždění neviňátek nebo útěk svaté rodiny do Egypta.

Velmi populární jsou také betlémy v Třešti, kde tato tradice sahá do dávných dob a pokračuje až dodnes. Každoročně se v Třešti koná výstava betlémů od Vánoc až do Hromnic (2. února). Mnoho místních obyvatel otevírá své domy pro veřejnost a vystavuje své betlémy. Tato výstava je unikátní tím, že zde dodržují tradici živých betlémů, kde se místní obyvatelé oblékají do kostýmů a ztvárňují biblické postavy. ¹⁵⁾

Výpovědi respondentů (Jiří a Marcela)

Naši respondenti jsou otec a dcera Jiří a Marcela, kteří Vánoce slaví společně. Pochází z malé vesničky u Prahy. Marcela není aktivní křesťankou, ale přesto se svou rodinou dodržují spousty křesťanských vánočních tradic, protože je její otec Jiří stále chce v rodině zachovat. Pro ně jsou Vánoce svátky pohody a klidu. Je to čas, kdy se mohou všichni sejít u jednoho stolu se svojí rodinou a nejbližšími.

Vánoční přípravy pro Marcelu i Jiřího začínají již několik týdnů před samotným Štědrým dnem, zejména v Adventu. Každou adventní neděli se svou rodinou zapalují adventní svíčky na svícnu, který každý rok vyrábí Marcela společně se svou maminkou: „Maminka každý rok nakoupí nové ozdoby a svíčky na adventní věnec, aby nebyl každý rok stejný. Naposledy jsme měli adventní věnec slazený do bílo-stříbrna, rok předtím do červena. Ani nevím, jak bude adventní věnec ozdoben letos, nechám se od ní překvapit.“ Marcela také v období Adventu peče několik druhů cukroví společně se svou maminkou. Nejvíce druhů cukroví, které společně napekly bylo 15 druhů, ale v posledních několika letech společně připravují okolo 10 druhů cukroví. Jiří si vzpomíná, jak ve svém dětství zdobil perníčky společně s jeho maminkou: „Byla to má oblíbená vánoční aktivita. Několik perníčků jsem následně nosil do školy a se spolužáky jsme si naše ozdobené perníčky porovnávali a vyměňovali.“ V současné době se ovšem na pečení cukroví ani na jeho zdobení již nepodílí. Marcelu i její maminku společné pečení cukroví velmi baví a každé Vánoce se na tuto společnou tradici těší. Marcela má za své nejoblíbenější vánoční cukroví vanilkové rohlíčky, kdežto Jiří má za své nejoblíbenější cukroví včelí úly (nebo také vosí hnízda, Marcela i Jiří nazývají tento druh cukroví odlišnými názvy).

Na Štědrý den Marcela dodržuje půst až do štědrovečerní večeře, aby večer viděli zlaté prasátko. Marcela této staré české pověře věří již od dětství a je také jediná z rodiny, která tuto tradici dodržuje: „Každý rok tuto tradici dodržuji. Vždy si říkám, že jednou do roka dokáži půst splnit. Navíc tato tradice má i své kouzlo.“ Jiří si každé ráno na Štědrý den dopřeje snídani v podobě domácí vánočky, kterou Marcela společně s maminkou napečou. V průběhu dne také vyzkouší všechny druhy cukroví. Přes Štědrý den se věnují posledním přípravám. Marcela společně se svou maminkou a bratrem zdobí vánoční stromeček v obývacím pokoji. Vánoční stromeček každoročně kupuje Jiří společně se svým synem. Pro Jiřího se synem je nakupování vánočního stromečku také velikou vánoční tradicí. Vždy se svým synem objíždějí několik obchodů s vánočními stromky, aby společně nalezli ten perfektní vánoční stromeček pro jejich společné Vánoce: „Pamatuju si, že asi před pěti lety jsme vybíráním stromečku zabrali celý den. Z domova jsme vyjeli v 9 ráno a vrátili jsme se v 5 odpoledne. Stromeček jsme však vybrali krásně.“ V dětství zdobili svůj vánoční stromeček modro-stříbrnými ozdobami, ale před 10 lety změnili barvy ozdob na zeleno-zlaté. Společně s těmito koulemi zdobí svůj vánoční stromeček i tradičními českými slaměnými ozdobami, kterými zdobil Jiří stromeček v dětství. Na závěr svůj vánoční stromeček ozdobí velikou zlatou hvězdou na špičku stromečku. Jiří ve svém dětství vždy dával se svou rodinou pod vánoční stromeček malý betlém, tuto tradici ale v současnosti již nevede.

Svůj Štědrý den společně slaví Marcela, její bratr, maminka, tatínek Jiří a blízká rodina ze strany maminky Marcely. Každý rok přijede Marcely babička, teta, strýc a Marcely bratranec. Společně usedají k bohatě prostřené štědrovečerní tabuli. Ozdobení štědrovečerní tabule vždy zajišťuje Marcely teta. Ke štědrovečerní večeři si nejdříve dají polévku. Na výběr mají buď rybí polévku nebo vývar s játrovými knedlíčky. Polévky každý rok vaří Marcely babička. Tradičně si dospělí vždy dávali rybí polévku a děti si dávaly vývar s játrovými knedlíčky. Jako hlavní chod si dávají bramborový salát a pokud někdo v rodině nemá rád bramborový salát, má také na výběr bramborovou kaši. K bramborovému salátu si poté dávají buď smaženého kapra anebo smažený řízek. Smažených řízků mají také více druhů, buď vepřový anebo kuřecí řízek. Marcela nám prozradila: „Já si každý rok dávám tradičního smaženého kapra s bramborovým salátem. Táta to tak nemá, protože nemá rád kosti v rybě, takže smaženého kapr nahradí smaženým řízkem. Ovšem můj bratr si nedává ani kapra ani bramborový salát a každý rok má k večeři bramborovou kaši se smaženým řízkem.“

Dodržují spousty tradic jako například schovávání šupiny pod talíř, aby jim zajistila bohatství do příštího roku. Mezi další vánoční tradice, které Marcela a Jiří společně se svou rodinou dodržují, je rozkrajování jablka. Marcela má téměř každý rok štěstí a rozkrojí si v jablku hvězdu. Jednou za čas, pokud mají čas a náladu, tak také dodržují českou tradici lití olova. Po večeři se rodina přesune k vánočnímu stromečku a společně si rozdávají dárky. Když byla Marcela společně se svým bratrem a bratrancem dětmi, chodili vždy se svou babičkou na balkon nebo terasu a vyhlíželi Ježíška. Marcela vždy na balkoně netrpělivě čekala, až zazvoní zvoneček, což znamenalo, že Ježíšek přišel a celé rodině rozdal dárky. Před vánočním stromečkem pak vždy jako děti museli zazpívat nějakou vánoční koledu, aby mohli poté rozdávat a následně rozbalit dárky. V současné době je zvykem u nich v rodině tajný Ježíšek, kdy si každý vylosuje jednoho člena rodiny a tomu musí dát dárek navíc.

Po rozdávání dárků se poté společně dívají na vánoční pohádky a již tradiční český film Pelíšky. Na půlnoční mši docházel Jiří spíše v dětství, ale od té doby, co slaví Štědrý den společně se svými dětmi, tak na půlnoční mši již nedochází. Marcela nám pověděla: „Nikdy jsem na půlnoční mši nebyla a ani mě to nijak neláká, i když máme u nás na vesnici hned dva kostely. Věřím, že má půlnoční mše svou jedinečnou atmosféru, ale já se raději koukám s rodinou na pohádky a Pelíšky.“ Vánoční období většinou prožívají ve více dnech, kdy po Štědrém dni navštěvují vzdálené příbuzné. 25. prosince navštěvuje Jiří se svou rodinou svou rodinu z maminčiny strany a na Štěpána dochází se svou rodinou ke své rodině z tatínkovy strany. Svátek Tří králů Marcela ani Jiří se svou rodinou moc neslaví. Pro Marcelu a její maminku, avšak svátek Tří králů značí den, kdy společně odstraňují jejich vánoční stromeček.

Marcela i Jiří si Vánoce velmi užívají, protože Vánoce jsou pro ně časem, kdy mohou být s rodinou a odpočinout si od školních i pracovních povinností. Vánoce vnímají jako období klidu a pohody a každý rok si uvědomí, jakou mají skvělou rodinu a jsou za svou rodinu velmi vděční.

Výsledky dotazníku

Ve třetí otázce našeho dotazníku jsme se respondentů dotazovali, jak slaví Vánoce. Tato otázka byla otázkou otevřenou, a proto jsme získali mnoho odlišných odpovědí. Nejvíce zastoupenou odpovědí byla štědrovečerní večeře. Nejčastěji lidé na štědrovečerní tabuli jí bramborový salát, smažený řízek, vinnou klobásu a smaženého kapra. Většina respondentů slaví Štědrý večer 24.12., pouze jeden respondent uvedl, že Vánoce slaví 7.1. Druhou nejvíce zastoupenou odpovědí bylo rozdávání dárků a v některých případech s tím spojené čekání na Ježíška. Se slavením Vánoc je často spojené i pečení cukroví, zdobení stromečku a důležitou součástí Vánoc je také trávení času s rodinou. V menším zastoupením, kdy byly odpovědi respondentů u těchto kategorií zastoupeny pouze do tří dopovědí je zapalování adventního věnce, zpívání koled, dodržování vánočních tradic (lití olova, rozkrajování jablka), návštěva vánočních trhů návštěva půlnoční mše. Jeden respondent nám do dotazníku odpověděl, že žádné vánoční tradice nedodržuje.

Shrnutí

Vánoce v České republice jsou svátkem bohatým na křesťanské a pohanské tradice a odráží jak historické, tak současné zvyky. Vánoce jsou svátkem narození Ježíše Krista a jsou spojeny s množstvím rituálů a zvyků, které mají hluboké kulturní a náboženské kořeny.

Advent je předvánoční čas začínající čtyři neděle před samotným Štědrým dnem. Advent je obdobím duchovní přípravy, při kterém s koná veliké množství adventních mší. Lidé se zaměřují na přípravu na příchod Krista a tradičně zapalují adventní svíčky na věnci. V adventním období lidé pečou cukroví a strojí domovy do vánočních dekorací. Mezi tradiční vánoční cukroví patří vanilkové rohlíčky a vosí hnízda. Rodiny také společně strojí vánoční stromeček a každý vánoční stromeček je ozdobený do různých barevných kombinací.

V období Adventu lidé často navštěvují vánoční trhy. Vánoční trhy jsou rozšířené po celé republice, ale největší vánoční trhy se nacházejí v Praze. Tyto trhy nabízí vánoční dekorace, dárky, tradiční jídlo a cukroví. Tyto trhy mají také kulturní a společenský rozměr – lidé tráví čas venku, nakupují a užívají si vánoční atmosféru. Oblíbenou českou vánoční tradicí je také stavba betlémů. Tradiční dřevěné nebo papírové betlémy zobrazují scénu narození Ježíše Krista. Významné jsou i živé betlémy, kde místní obyvatelé přehrávají biblické postavy.

Štědrý den se slaví 24. prosince a je vrcholem vánočního období. Lidé drží půst, aby na štědrovečerní večeři mohli vidět zlaté prasátko, což je tradiční česká vánoční pověra. Tradiční štědrovečerní tabule zahrnuje rybí polévku, smaženého kapra a bramborový salát, ale v některých případech se smažený kapr nahrazuje smaženým řízkem a bramborový salát bramborovou kaší.

Na Štědrý večer se dodržují různé zvyky a tradice. Mezi štědrovečerní tradice patří rozkrajování jablka, lití olova nebo pouštění lodiček ze skořápek ořechů. Tyto tradice mají kořeny jak v pohanských, tak také v křesťanských zvycích.

Vánoce jsou obdobím, kdy se shromáždí celá rodina a užívá společný čas. Hlavní momenty rodinného Štědrého dne je štědrovečerní večeře a rozbalování dárků pod vánočním stromečkem. Různé rodiny si uchovávají různé tradice a zvyky, které si buď nesou z dětství anebo si vytvoří nové v souvislosti s modernější dobou.

Vánoce v České republice jsou směsicí křesťanských i pohanských tradic. Přestože je Česká republika zemí převážně ateistickou, křesťanské tradice se zde stále udržují. Vánoce v České republice nejsou pouze náboženským obdobím, ale jsou i časem rodinné pohody a klidu. Tradiční rituály, jako jsou přípravy v období Adventu, štědrovečerní večeře a různé vánoční zvyky, hrají klíčovou roli pro vytvoření správné české vánoční atmosféry.

Do budoucna by se dalo spekulovat, jestli budou křesťanské tradice (jako např. Půlnoční mše) spíše upadat, kdy tento jev můžeme vidět i v současnosti. Dalo by se také spekulovat, zda díky reklamám a sociálním sítím by si lidé mohli zvyknout na vánoční tradice ze „západu“ – jako jsou např. Santa Claus a vánoční sobi a elfové, které mohou lidé vidět i v současné době. Postava Ježíška je ale pro české Vánoce tak významná, že by z českých Vánoc tato významná postava nemusela úplně zmizet.

Literatura

Pro Poláky jsou Vánoce velmi významným svátkem. Začínají 24. prosince, kdy se na nebi objeví první hvězda. Nošení dárků se liší podle regionu. Ve většině regionů nosí dárky svatý Mikuláš. V nejjižnější části nosí dárek Ježíšek a např. v Kašubsku tzv. „hvězdička“.

Co se týká adventní doby, Poláci se zabývají pečením perníčků, výrobou ozdob, zdobením vánočního stromku. Vždy dávají o jeden dárek navíc pod vánoční stromek pro náhodného kolemjdoucího. Je to podobná tradice jako u nás, když připravujeme navíc místo u stolu pro náhodného kolemjdoucího. Betlémy jsou velice populární tradiční dekorací v Polsku. Lidé si staví domácí betlémy. Bývají velice detailní, obsahují figurky postav, pastýřů, andělů a zvířat. Další tradiční polská tradice je tvoření Szopek. Je to betlémová stavba ve tvaru malého kostela nebo kaple. Jsou vytvářeny z papíru, dřeva nebo kartonu. Jsou vystavovány na veřejnosti a soutěží o tu nejkrásnější. ¹⁶⁾

Na Štědrý večer drží půst a večer mají hody. Hlavní vánoční večeře se nazývá Wigilia. Večeře začíná, když se na obloze objeví první hvězda. Na stole mají tradičně 12 pokrmů, které symbolizují 12 apoštolů a 12 měsíců v roce. Mezi jejich tradiční jídla patří kapr, což je jejich hlavní jídlo. Před hlavním jídlem se podává boršč s uszkami, což jsou malé těstoviny plněné houbami a mletým masem. Dalším tradičním jídlem jsou pirohy, které se plní žampiony a zelím. Sladká pšeničná kaše s ořechy, sušeným ovocem, medem atd., která se nazývá Kutia. Poslední jídlo, které zmíním jsou makůvky. To je rohlíky máčené ve sladkém nálevu a jsou obalované mákem. V některých regionech v Polsku je během svátečního dne zakázáno popíjet alkohol.

Po sváteční večeři chodí na půlnoční mši. Poláci půlnoční mši nazývají Pasterka. Lidé se sejdou, přivítají narození Ježíše Krista. V některých oblastech dokonce po mši chodí koledovat. Otevření dárků v Polsku probíhá obvykle až 25. prosince ráno. Děti najdou dárky pod vánočním stromkem. ¹⁷⁾

Výpovědi respondenta (Borys)

Náš respondent Borys má 28 let a pochází z Rybniku v Polsku. Borys je od útlého věku veden ke křesťanství, což ovlivňuje jeho způsob slavení Vánoc. Vánoce jsou pro něj již odmalička oblíbeným a kouzelným svátkem. Rád navštěvuje před Vánoce vánoční trhy se svými kamarády, kde se může ponořit do vánoční nálady, nakupovat a stravovat se dobrým jídlem a horkými nápoji: „U nás v Rybniku jsou nejlepší vánoční trhy. Jsou sice oproti větším městům skromné, ale miluju zde tu atmosféru a také zde rád potkávám své přátele i staré známé.“ Pro Boryse jsou vánoční trhy oblíbeným místem setkání během vánočních svátků.

Přípravy na Vánoce v Borysově rodině začínají Adventem. Během tohoto období zapalují svíčky každou neděli na adventním věnci dochází se svou rodinou na vánoční mše. „Vánoční mše sice nejsou mou oblíbenu vánoční aktivitou, ale bez nich bych si své Vánoce nedokázal představit.“ Během Adventu také jeho rodina připravuje tradiční polské vánoční sladkosti, jako jsou např. pierniki (perníčky) a makowiec (makový závin). Každoročně dochází na přibližně tři mše. Zdobení stromečku probíhá u nich v rodině vždy týden před Vánoci. Každý rok se Borys sejde společně s ostatními sourozenci a společně s jejich maminkou vánoční stromeček ozdobí.

Na Štědrý den celá jeho rodina dodržuje půst a společně se schází ke štědrovečerní večeři. Na štědrovečerní večeři mají podle tradice 12 pokrmů za každý měsíc v roce a za každého apoštola. Večeři tradičně podávají 24. prosince po západu slunce. Na stole nesmí chybět rybí polévka, kapr, pirohy plněné zelím a houbami a různé druhy salátů. Na štědrovečerní tabuli také různé druhy dezertů jako je např. kutia, což je směs z pšenice, máku, medu a ořechu a také kompot se sušeného ovoce. Než začnou hodovat, pomodlí se a rozdělují si oplatek jako požehnání lásky, štěstí a zdraví.

Po večeři je čas na rozdávání dárků. Borysova rodina se vždy sejde u vánočního stromečku a děti poté rozdávají dárky obdarovaným. U něj v rodině je zvykem si dávat spíše ručně vyrobené dárky od srdce: „Minulý rok nám moje mladší sestra udělala pečené čaje, které jsem během ledna všechny vypil. Byly to jedny z nejlepších čajů, které jsem v životě měl.“ V pozadí jim hrají tradiční polské vánoční koledy.

Večer poté Borys dochází společně s ostatními dospělými na půlnoční mši známou jako Pasterka, která se koná v kostele pár minut chůze za Borysovým domovem. Zde často potká své kamarády a známé, a hlavně z tohoto důvodu na půlnoční mši dochází. Vánoční svátky 25. a 26. prosince tráví chozením na bohoslužby a hřbitov si zavzpomínat na blízké. Svátek Tří králů dříve jako rodina tradičně slavili ale postupem času oslavy upadají.

Vánoční svátky jsou pro Boryse a jeho rodinu obdobím klidu, rodinných vztahů a duchovního obohacení. I když nedodržují všechny tradice, kladou důraz na ty, které pro ně mají největší význam jak z hlediska víry, tak z hlediska rodinných vztahů.

Shrnutí

Vánoce jsou v Polsku jedním z nejvýznamnějších svátků, jak ukazují příběhy a tradice spojené s jejich slavením. Vánoce jsou svátek, který začíná 24. prosince, kdy se na nebi objeví první hvězda. Regionální zvyklosti při nošení dárků se liší – dárky nosí svatý Mikuláš, Ježíšek nebo tzv. „hvězdička“, podle toho, o jakou oblast jde. Adventní období je v Polsku spojeno s pečením perníčků, výrobou ozdob a zdobením vánočního stromku. Poláci mají také zvyk dávat pod vánoční stromek jeden dárek navíc pro náhodného kolemjdoucího, což je podobné české tradici připravování místa u stolu pro neočekávaného hosta. Mezi populární tradiční dekorace patří betlémy a tzv. „Szopky,“ což jsou malé betlémové stavby ve tvaru kostelů nebo kaplí. Štědrovečerní večeře, nazývaná Wigilia, začíná, když se objeví první hvězda, a na stole je tradičně 12 pokrmů, včetně kapra, boršče s uszkami a dalších typických polských jídel. Po večeři následuje půlnoční mše, Pasterka, a dárky se otevírají až 25. prosince ráno.

V praktické části jsou popisovány zkušenosti Boryse, 28letého Poláka z Rybniku, který od dětství slaví Vánoce v souladu s křesťanskými tradicemi. Pro Boryse jsou Vánoce kouzelným svátkem, který začíná návštěvou vánočních trhů, kde si užívá vánoční atmosféru. Adventní přípravy v jeho rodině zahrnují zapalování svíček na adventním věnci, pečení tradičních sladkostí a zdobení vánočního stromku týden před Vánocemi. Štědrý den je v jeho rodině spojen s půstem a štědrovečerní večeří, která obsahuje 12 pokrmů symbolizujících 12 apoštolů a měsíce v roce. Před večeří se rodina pomodlí a rozdělí si oplatek jako symbol lásky, štěstí a zdraví. Po večeři se rozdávají dárky, které jsou v Borysově rodině často ručně vyrobené. Na závěr večera se Borys účastní půlnoční mše Pasterka, kde se setkává s přáteli. Vánoční svátky tráví rodina chozením na bohoslužby a návštěvou hřbitova, kde vzpomínají na blízké.

Vánoce v Polsku jsou tedy obdobím rodinného setkávání, dodržování tradic a duchovního obohacení, přičemž jednotlivé rodiny, jako je ta Borysova, kladou důraz na tradice, které pro ně mají největší význam.

Literatura

Italové Vánoce využívají k setkání s přáteli a rodinou. Dále se věnují vaření, pečení, uklízení a nakupování dárků. Jedním ze zvyků je pečení sladkých dezertů Panettone a Pandoro. Panettone je ovocný dort s kandovaným ovocem a hrozinkami. Pondoro je nadýchaný dort, který podobný bochníku chleba. Vánoce oficiálně začínají papežovým požehnáním v italštině zvaném „Urbi et Orbi“. Papežské požehnání probíhá v ústřední lodžii Svatopeterské baziliky ve Vatikánu. Je to každoroční slavnost na Narození Páně a slavnost Zmrtvýchvstání páně. Slavení Vánoc se liší podle částí Itálie. Záleží, kde lidé žijí, zda na severu nebo na jihu. Na severu 24. prosince slaví narození Ježíška na půlnoční mši. Půlnoční mše se nazývá Messa di Mezzanotte nebo Misa di Natale. Lidé se shromažďují v kostelech, aby přivítali Ježíše Krista a zazpívali si vánoční koledy. 25. prosince považují za vrchol Vánoc. Až tento den rozbalují dárky před obědem, který není tak bohatý, jako jejich Štědrovečerní večeře. Betlémská mše, nazývaná Messa del Gallo nebo Misa de Gallo, je další bohoslužba, která se koná ráno 25. prosince. Za to na jihu se dárky rozbalují již 24. prosince hned po večeři. Po rozbalování dárků a večeři se tradičně chodí na vánoční mši. Ať se vyskytujete v jakékoliv části Itálie, dárky nosí Bobbo Natale, který je podobný našemu českému Mikuláši. Podle pověsti žije ve Finsku a do Itálie se dopravuje na saních se sobi. ¹⁸⁾

V některých částí Itálie je zvyk připravit zlatá žita, symbolizující hojnost a blahobyt. Žita jsou ozdobena mašlí a umístěna na stole během vánoční večeře. Za konec vánočního období se považuje noc z 5. na 6. ledna. Na náměstích vzplanou ohně, uprostřed se nachází dřevěná Befana. Befana je hodná, ale škaredá čarodějnice. 6. ledna v rámci svátku Tří králů létá na svém koštěti a létá lidem do komínů. Hodným dětem dává sladkosti a zlobivým dětem uhlí. ¹⁹⁾

Výpovědi respondentky (Laura)

Naše respondentka Laura pochází z Neapole. Vánoce pro Lauru a její rodinu jsou velmi důležitým svátkem a také jejím nejoblíbenějším v roce. Každý rok se snaží udržovat tradice a atmosféru Vánoc. Mezi její nejoblíbenější aktivity patří výroba medového másla, které následovně rozdává jako vánoční dary. „Poprvé jsem udělala medové máslo, když mi bylo 15 let, kdy se mi máslo moc nepovedlo. V průběhu let jsem ale vylepšila recepturu tak, že moje máslo chutná celé rodině.“ U ní v rodině se to postupem času stává vánoční rodinnou tradicí.

U Laury Vánoce začínají již na začátku prosince, kdy se svou rodinou zdobí vánoční stromeček a připravují společně se svou sestrou a maminkou betlém. Jednou z nejvýznamnějších tradicí pro ni je postní období, které začíná 8. prosince a končí 24. prosince, den před vánoční vigilií. Vigilie je tradiční bohoslužba, která se koná tradičně večer před Štědrým dnem (25. prosince).

Na Štědrý den se těší nejvíce z celého vánočního období, kdy se sejde s rodinou k bohaté večeři. Mezi tradiční pokrmy, které mají, patří Insalata di Rinforzo, což je salátová směs podávána se štědrovečerní večeří. Dalším pokrmem je Sartú di Riso, který je podobný italskému rizotu a následně Zeppole di Natale, což je tradiční italský vánoční dezert, dále různé rybí pokrmy a slavné italské pečivo panettone a pandoro. „Mým oblíbeným vánočním pokrmem je Zeppole di Natale, které dělá moje maminka. Každý rok se na tento dezert velice těším.“

Den po Štědrém dni se ráno probudí se svými mladšími sourozenci a společně se setkají u vánočního stromečku, kde se nacházejí dárky. Její mladší sourozenci si užívají rozdávání a rozbalování dárků nejvíce z rodiny. Po rozdání a rozbalení dárku celá rodina navštíví mši, kde se modlí a zpívají koledy. Celý den tráví celá rodina společně, hrají hry a sledují vánoční filmy a pohádky.

Svátek Tří králů, který se slaví 6. ledna, se nazývá v Itálii „Epifania“. V Itálii na svátek Tří králů přichází La Befana, která přináší dárky dětem stejně jako na Vánoce. Laura společně se svými mladšími sourozenci upečou sušenky a společně s mlékem je připraví pro Befanu na zápraží domu, kde bydlí. V tento den se společně schází s rodinou a mají velkolepou rodinnou oslavu plnou dobrého jídla a pití. Tento svátek Laura považuje za méně významný svátek než samotné Vánoce. Bere to jako spíše jako příležitost společného trávení času s rodinou. „Vím, že tento svátek je pro Itálii jedinečným svátkem, ale i tak mám raději Štědrý den jako takový.“

Pro Lauru mají Vánoce zvláštní kouzlo, které spojuje rodinu, tradice a víru. Ačkoli je Laura mladá, váží si hlubokého duchovního významu, které Vánoce v její rodině mají, a těší se na jejich každoroční oslavy s nadšením a radostí.

Shrnutí

Vánoce v Itálii jsou obdobím, které silně spojuje rodinu a tradice. Italové využívají tento čas k setkání s rodinou a přáteli, k pečení tradičních dezertů, jako jsou Panettone a Pandoro, a k účasti na papežském požehnání „Urbi et Orbi“ ve Vatikánu, které oficiálně zahajuje vánoční svátky. Vánoční zvyky se liší podle regionu např. na severu se dárky rozbalují 25. prosince po půlnoční mši zvané Messa di Mezzanotte, zatímco na jihu již 24. prosince po večeři. Dárky nosí postava podobná Mikuláši, Bobbo Natale, a v některých částech Itálie je zvykem připravit zlatá žita jako symbol hojnosti. Vánoční období končí svátkem Tří králů, kdy postava Befana, rozdává dětem sladkosti.

Příběh Laury z Neapole ukazuje, jak tyto tradice ožívají v jedné rodině. Pro Lauru jsou Vánoce nejdůležitějším a nejoblíbenějším svátkem v roce. Vánoční období u ní začíná již na začátku prosince, kdy se svou rodinou zdobí vánoční stromeček a připravují betlém. Důležitou tradicí je pro ni postní období, které končí 24. prosince, kdy se rodina schází ke slavnostní Štědrovečerní večeři. Mezi typické pokrmy patří Insalata di Rinforzo, Sartú di Riso a Zeppole di Natale. Dárky Laura a její sourozenci rozbalují 25. prosince ráno a poté společně navštíví mši. Svátek Tří králů, nazývaný v Itálii Epifania, Laura vnímá jako méně důležitý než Vánoce, ale přesto ho považuje za příležitost k rodinnému setkání a oslavě.

Italské Vánoce jsou tedy obdobím plným rodinné soudržnosti, duchovních tradic a radosti. příběh Laury ukazuje, jak silně jsou tyto tradice prožívány a udržovány v rodinném kruhu. I když je Laura mladá, plně si uvědomuje význam Vánoc a přistupuje k nim s nadšením a radostí. Tento svátek pro ni představuje nejen čas setkávání s rodinou, ale i příležitost k udržování hodnot a tradic, které jsou pro ni důležité.

Literatura

Vánoční období ve Španělsku začíná již na začátku prosince. Ve Španělsku se Vánoce nazývají Navidad. Oficiálně vánoční období ve Španělsku začíná dne 8. prosince na svátek Neposkvrněného početí Panny Marie. Ve Španělsku se konají vánoční trhy, ale nejsou pro Španěly tak důležitou součástí, jako jsou v České republice. Pokud se nějaké vánoční trhy ve Španělsku konají, jsou plné lidí, stánků s vánočními ozdobami, dárky a občerstvením. ²⁰⁾

Vánoční prázdniny ve Španělsku začínají 22. prosince. V tento den se také vyhlašují výsledky velké národní loterie, která se nazývá El Gordo. Tato loterie patří k jedné z největších loterií na světě. Losy k této loterii jsou prodávány po celém světě. Tato loterie je obrovskou událostí, která přitahuje velkou pozornost lidí po celém světě. Výhra se dělí mezi mnoha tisíce vítězů, a tak mnozí dostávají vánoční dárek už před Štědrým dnem. ²¹⁾

Štědrý den a večer se ve Španělsku nazývá La Nochebuena neboli „Dobrá noc“, během které navštíví La Misa del Gallo neboli „Kohoutí mše“. Kohoutí mše je tradiční bohoslužba, která se koná v noci z 24. prosince na 25.prosince. Rozdíl mezi Španělskem a Českou republikou je takový, že ve Španělsku se 24. prosince dárky nedávají, ale v noci z 24. prosince na 25. prosince hodují a slaví až do rána. ²²⁾

Tradiční vánoční jídlo se liší podle regionů. Mezi hlavní španělské tradiční vánoční chody patří kachna, jehněčí, treska a mořské plody. Mezi další pokrmy patří i různé sladkosti. Mezi tyto sladkosti patří marcipánové figurky, mandlový nugát, sádlové cukroví a sušené ovoce. Na Vánoce se ve Španělsku pije nápoj cava, což je alkoholické pití podobné francouzskému šampaňskému. V Katalánsku je oblíbeným vánočním jídlem Caga Tió. Caga Tió je tradiční dřevěný kmen, který se rozbíjí a vysypávají se z něj sladkosti. V oblasti Andalusie se často podává polévka z mandlí a v Extremaduře je tradiční vánoční tradicí jezdec, zvaný Jarrampl. ²³⁾

Vánoční období ve Španělsku končí dne 6. ledna na svátek Tří králů. V tento den se ve Španělsku roznášejí dárky. Děti podle báje připraví boty se slámou a mrkví. Následující den ráno děti v botách najdou dárky.

Výpovědi respondenta (Luis)

Náš respondent Luis pochází z Madridu. Na počátku vánočního období dochází se svou rodinou a přáteli na vánoční trhy, které se v Madridu konají na různých místech. Nejraději na trhy dochází na Plaza Mayor. Na těchto vánočních trzích si nejčastěji dá něco dobrého k jídlu a zároveň je v jeho rodině vánoční tradicí to, že si s rodinou koupí každý rok novou vánoční ozdobu na jejich vánoční stromeček. „Naposledy moje maminka koupila slaměnou vánoční ozdobu, která se nikomu z nás nelíbila, ale i tak si moje maminka stála za svým a ozdobu koupila a nakonec se tato ozdoba objevila i na našem vánočním stromečku.“ Před samotným Štědrým dnem zdobí společně se svou rodinou celý dům vánočními dekoracemi, aby nasáli vánoční atmosféru již před samotným Štědrým dnem.

Samotný Štědrý večer (Nochebuena) slaví 24. prosince. Louis tento den tráví se svou maminkou, tatínkem, starší sestrou a se svými prarodiči z tatínkovy strany. Od samotného rána jeho domov voní různými druhy vánočních pokrmů a vládne zde radostná atmosféra. Babička vždy připraví pokrm zvaný cordero asado, což je v překladu do českého jazyka pečené jehně a maminka vždy připraví stůl a také pokrm zvaný mariscos, což jsou mořské plody udělané podle maminčina receptu. „Jak moje maminka, tak i moje babička mají své pokrmy výborné. Sám nemohu vybrat, jaký z těchto pokrmů je lepší.“ Na Vánoce mají společně štědrovečerní večeři, při které sedí u slavnostní tabule. Po štědrovečerní večeři si společně se svou rodinou rozbalují vánoční dárky pod stromečkem. I když je pro Španěly rozdávání dárků večer 24. prosince netradiční, Luisova rodina si tuto tradici pozměnila. Většinou si rozdávají nějaké drobnosti, výjimečně si dávají dárky vyššího obnosu. Při rozdávání dárků poslouchají tradiční španělskou vánoční hudbu. Následně chodí jeho rodina na půlnoční mši. Na půlnoční mši byl Luis dohromady asi třikrát, ale posledních pár let na půlnoční mši již nedochází. „Když jsem byl mladší, byla pro mě půlnoční mše povinností, která mi častokrát zkazila celý Štědrý den. Z tohoto důvodu mě poté už rodiče na Půlnoční mši nebrali a já zůstával se sestrou doma a společně jsme se koukali na vánoční pohádky.“ Na půlnoční mši z jeho rodiny chodí pouze jeho rodiče a prarodiče.

Dne 25. prosince na den zvaný Día de Navidad (česky Vánoční den), se Luis schází se svými prarodiči z maminčiny strany. Zde se společně scházejí ke slavnostnímu obědu, kdy jeho babička připraví jehněčí maso a následně si společně rozdají pár dárků. Svátek Tří králů (španělsky Día de Reyes), který je ve Španělsku každoročně slaven 6. ledna, Luis nijak neslaví.

Luis se každý rok na Vánoce velmi těší, i když dle jeho názoru se na Vánoce v dětství těšil mnohem více. Rád se však sejde se svou rodinou a zažívá s ní klidnou vánoční atmosféru.

Shrnutí

Vánoční období ve Španělsku začíná už na začátku prosince, a oficiálně začíná 8. prosince, kdy se slaví svátek Panny Marie. Vánoce, známé jako Navidad, jsou plné tradic a regionálních rozdílů, které dodávají těmto svátkům jedinečný charakter. Vánoční trhy, i když nejsou tak významné jako v jiných zemích, přinášejí do ulic stánky s ozdobami, dárky a občerstvením. Typickým prvkem španělských Vánoc je velká národní loterie El Gordo, která se losuje 22. prosince a pro mnoho Španělů představuje začátek vánočních oslav.

Štědrý večer, zvaný La Nochebuena, se slaví 24. prosince, avšak rozdávání dárků a velké oslavy se často konají až po půlnoci nebo následující den, což je rozdíl oproti zvyklostem v jiných zemích. Španělé si potrpí na bohatou štědrovečerní večeři, která se liší podle regionů, ale typickými pokrmy jsou kachna, jehněčí, treska a různé sladkosti. Vánoční atmosféru doplňuje tradiční mše La Misa del Gallo, která se koná v noci z 24. na 25. prosince. Vánoce vrcholí 6. ledna na svátek Tří králů, kdy děti tradičně dostávají dárky. Tento den se ve Španělsku slaví stejně intenzivně jako samotné Vánoce a je zakončením vánočního období.

Luis, náš respondent z Madridu, prožívá Vánoce v rodinném kruhu s dodržováním některých tradičních i nově vytvořených zvyklostí. Pro Luisovu rodinu je důležité navštívit vánoční trhy, především na Plaza Mayor, kde si každý rok pořídí novou ozdobu na vánoční stromeček. Samotný Štědrý večer tráví s nejbližší rodinou a prarodiči, kdy společně připravují tradiční pokrmy, jako je pečené jehněčí a mořské plody. Luisova rodina má zvyk rozdávat si dárky již 24. prosince večer, což není ve Španělsku běžné, a poté někteří členové rodiny navštěvují půlnoční mši. Následující den, 25. prosince, se Luis setkává s prarodiči z matčiny strany na slavnostním obědě, kde si rovněž předávají dárky. Svátek Tří králů Luis neslaví, ačkoliv je tento den ve Španělsku významný. Pro Luise jsou Vánoce časem, na který se těší, především kvůli možnosti strávit klidné chvíle se svou rodinou. I když přiznává, že jako dítě měl pro Vánoce větší nadšení, stále si užívá sváteční atmosféru.

Literatura

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a jejich datum se určuje podle lunárního kalendáře a vždy připadají na neděli po prvním jarním úplňku. Dělí se na přípravné období (doba postní) a sváteční dozvuk.

Postní doba je období příprav na Velikonoce, která začíná popeleční středou a trvá 40 dní (bez nedělí). Postní doba má pro křesťany duchovní význam, mohou se dobrovolně omezit ve stravě, vzdát se masa, cukru nebo alkoholu. Významem půstu je očistit tělo a duše. Toto období vrcholí Svatým týdnem, kdy se připomíná ukřižování Ježíše Krista a končí velikonočním triduem. Svatý týden se skládá z Květné neděle, Modré (někdy i žluté) pondělí, Šedivé úterý, Sazometná (lidově Škaredá) středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod Velikonoční. Sváteční dozvuk trvá sedm týdnů od Velikonoční neděle do Slavnosti Seslání Ducha (letnicemi). ²⁴⁾

²⁵⁾

Květná neděle připadá na neděli před Velikonoce a slouží jako připomínka na Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. Získala jméno podle palmových větví, které byli použity při vítaní Ježíše. V některých zemích se v tento den koná procesí, při kterém věřící nesou větvě a zpívají písně, které oslavují Ježíše.

Hlavní událost, která se pojí se Zeleným čtvrtek, je Poslední večeře Ježíše Krista. Podle Bible se před svou smrtí setkal se svými apoštoly, aby jim předal svátost svatého přijímání. život. V tento den by se také měli jíst zelená jídla, typická jídla jsou zelené polévky a špenát.

Velký pátek připomíná den, kdy byl Ježíš Kristus odsouzen na smrt a poté ukřižován na hoře Golgota. Během tohoto dne se v církvích konají bohoslužby a obřady, které se zaměřují na jeho smrt. Jsou často smutné, je zvykem číst části z bible které popisují Ježíšovo umučení a smrt. Na Velký pátek jsou zakázány všechny pohřební obřady.

Bílá sobota symbolizuje dobu mezi Ježíšovou smrtí a jeho vzkříšením. Večer se koná bohoslužba, která je vrcholným okamžikem přechodu ze Svatého týdne do Velikonoční neděle. V tento den také končí 40denní postní období. Je to den, který představuje očekávání a radost ze skutečnosti, že smrt nemá poslední slovo až Ježíš zvítězil nad smrtí.

Slavnost Zmrtvýchvstání (Velikonoční neděle, Boží hod velikonoční) je nejdůležitějším svátkem v křesťanském kalendáři. V tento den se slaví Ježíšovo zmrtvýchvstání, což je základní víra křesťanství. K Velikonocům se pojí mnoho tradic, jako zdobení velikonočních vajíček (v některých zemích následné hledání vajíček) pletení pomlázky, hodování, pečení beránka, polévání vodou. Mezi tradiční velikonoční jídla patří sladký beránek a mazanec, vajíčka, nádivka. ²⁶⁾

Výpovědi respondentů (Jiří a Marcela)

Jiří, 48letý stavební inženýr z malé vesnice nedaleko Prahy, nám poskytl pohled na to, jak on a jeho rodina slaví Velikonoce v České republice. I když od dospělosti nepraktikuje křesťanské tradice tolik jako v mládí, Velikonoce pro něj stále znamenají důležitý rodinný svátek spojený s tradicemi a shromážděním blízkých. „Moje manželka není věřící a z tohoto důvodu nepraktikuji křesťanské tradice o Velikonocích tolik, jako v dětství, kdy byla celá moje rodina věřící.“

Jiří strávil své dětství v Praze a na Vysočině, kde byl od útlého věku veden ke křesťanským tradicím. V dětství chodil se svými rodiči na bohoslužby od Zeleného čtvrtka až do Velikonočního pondělí, v současné době již nedochází.

Velikonoce pro něj začínají až v pondělí ráno, kdy vyšupe pomlázkou manželku a děti a následně chodí s kamarády po vesnici koledovat. Od sousedek vždy dostává panáka tvrdého alkoholu, nejčastěji slivovici nebo vodku a také barvená vajíčka. Jiří neobědvá tradiční velikonoční jídlo, jako zbytek jeho rodiny ale pouze kachnu s knedlíkem a zelím.

Velikonoční svátky jsou pro Jiřího příležitostí k tomu, aby trávil čas se svou rodinou a kamarády, obnovil tradiční české rituály, které jsou spojeny s obnovou života a příchodem jara. Ačkoliv už nepraktikuje křesťanské rituály tak intenzivně jako v dětství, Velikonoce pro něj stále znamenají důležitý okamžik pro rodinné pouto a tradice.

Marcela, 21 letá studentka ekonomie z malé vesnice nedaleko Prahy, sice není aktivní křesťankou, ale v dětství ji bylo ukázáno veliké množství křesťanských tradic a její rodina některé z nich stále dodržuje. Velikonoce jsou pro ní a její rodinu dnes především příležitostí ke shromažďování se s blízkými a užívání si společného času.

V neděli pomáhá Marcela své mamince s přípravou na Velikonoční pondělí. Zdobí spolu vajíčka, která v pondělí dávají koledníkům. Další tradici, kterou Marcela dodržuje je pečení beránka, který symbolizuje radost a oslavu Velikonoc, pro křesťany je beránek symbolem Ježíše Krista.

Každý rok dostává od tatínka a bratra pomlázkou, což je klasická česká tradice, podle které mají dívky a ženy zůstat mladé a zdravé celý další rok. Dostává také od rodičů malý dárek, který nazývá “pomlázku ”, což většinou bývá nějaké nové oblečení a sladkosti. Na Velikonoční pondělí snídá beránka a mazanec. Poté pomáhá své mamince vařit slavností oběd, na který mají nádivku, což je pokrm z nakrájených rohlíků, uzeného masa, kopřiv, pažitky a poté pečenou kachnu se zelím a knedlíky. „Můj táta nádivku nejí, ale já s maminkou jí milujeme a nemůžeme si jí ani jeden rok odpustit.“

Výsledky dotazníku

Ve čtvrté otázce našeho dotazníku jsme se respondentů dotazovaly, jak slaví Velikonoce. Oproti Vánocům, spousty respondentů na tuto otázku odpovědělo tak, že Velikonoce neslaví. Z celkových 23 odpovědí nám odpovědělo touto odpovědí 11 respondentů. Pokud ale lidé Velikonoce slaví, nejčastěji lidé vyšupou ženy pomlázkou, barví se vajíčka, peče se mazanec a beránek, vaří se sváteční oběd, pije se alkohol a dochází se na bohoslužby.

Shrnutí

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, který oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tento pohyblivý svátek se řídí lunárním kalendářem a vždy připadá na neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoce se dělí na přípravné období, nazývané jako doba postní, a sváteční dozvuk. Postní doba, která trvá 40 dní, začíná popeleční středou a slouží jako období duchovní přípravy na Velikonoce. Během tohoto času se křesťané často omezují ve stravě a soustředí se na očistu těla i duše. Toto období vrcholí Svatým týdnem, kdy si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista.

Svatý týden zahrnuje Květnou neděli, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a Velikonoční neděli, kdy se slaví Ježíšovo zmrtvýchvstání.

V České republice jsou Velikonoce často vnímány jako rodinný svátek s tradičními zvyky, jak ukazují příběhy respondentů Marcely a Jiřího. Jiří, 48letý stavební inženýr, tráví Velikonoce v rodinném kruhu, i když je nepraktikuje křesťanské rituály tak intenzivně jako v dětství. Pro něj Velikonoce začínají Velikonočním pondělím, kdy „šlehá“ pomlázkou svou manželku a děti a poté se připojí ke kamarádům na vesnické koledování. Pro něj jsou tyto tradice spíše příležitostí strávit čas s rodinou a přáteli.

Marcela, 21letá studentka ekonomie, také slaví Velikonoce v rodinném kruhu, ačkoliv není aktivní křesťankou. Pomáhá své mamince s přípravou vajíček a pečením beránka, což jsou tradice, které v její rodině stále přetrvávají. Na Velikonoční pondělí dostává od tatínka a bratra pomlázku, což je tradiční zvyk spojený s přáním zdraví a mládí pro následující rok.

Výzkum mezi respondenty ukázal, že i když někteří Velikonoce neslaví, mnozí stále dodržují tradiční zvyky, jako je barvení vajíček, pečení beránka a mazance, a vaření slavnostního oběda. Pro některé jsou Velikonoce stále důležitým svátkem, i když jejich křesťanský význam už pro ně nemusí být tak důležitý.

Literatura

Největší oslavy Velikonoc se v Polsku konají na Palmovou (Květnou) neděli, kdy si připomínají příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými květy. Čtyřiceti denní postní doba končí v Polsku tím, že věřící pověsí v kostele košík plný jídla a poté jdou slavit. ²⁷⁾

Mezi nejstarší velikonoční tradice v Polsku patří navštěvování hrobů. Dříve u hrobů vybíraly vdané ženy a dívky ze šlechtických rodů peníze pro kostel. Velmi oblíbenou tradicí je zde tzv. „Śmigus-Dyngus„ neboli „mokré pondělí“, kdy podle tradice chlapci polévají dívky ledovou vodou a šlehají je vrbovými větvemi. Tradiční velikonoční jídla se v Polsku liší podle regionů a rodinných receptů. Mezi oblíbená velikonoční jídla patří polévka zvaná „zurek“ připravovaná z kyselého žitného kvásku. Také jí jehněčí maso nebo kachnu. Ty jsou většinou pečené nebo dušené a podávají se s přílohami jako brambory, knedlíky nebo zelí. Tradičním polským dezertem je mazanec nebo mazurek, což je koláč plněný polevami z mandlí nebo jiných ořechů. ²⁸⁾

Výpovědi respondenta (Borys)

Náš respondent z Polska Borys slaví Velikonoce stejným způsobem, jako je slavil v dětství. Již od útlého věku byl veden ke křesťanským hodnotám, což ovlivňuje jeho přístup k velikonočním tradicím. Velikonoční obřady pro Boryse zahrnují i účast na bohoslužbách v kostele, které jsou důležitou součástí jejich svátečního programu.

Na Bílou sobotu chodí do kostela, kde se tradičně koná svěcení velikonočních pokrmů, vždy do kostela nosí košík s jídlem jako je chléb, vejce, šunka. „Košík každý rok připravuje moje maminka a poté ho vždy neseme do kostela.“ V sobotu večer chodí se svou rodinou na bohoslužbu do kostela, během které se tradičně čte ze Svatého písma a oslavuje se vzkříšení Ježíše Krista. Borys chodí na bohoslužby také v neděli ráno, kdy se konají největší oslavy Velikonoc. Vždy po bohoslužbě má s rodinou tradiční velikonoční snídani. Na stole mají vajíčka, klobásy, šunku, chléb, mazanec a velikonočního beránka. Odpoledne odjíždí za svými prarodiči, kde tráví zbytek svátků. „Babička s dědou se o nás každý rok velice dobře starají a my jim za odměnu pomůžeme s domácími pracemi.“

Na Velikonoční pondělí chodí šlehat dívky (nejčastěji své známé) vrbovými proutky. Šlehání vrbovými proutky by mělo ženám zajistit zdraví a plodnost pro následující rok. Tento zvyk je také spojován s obnovou přírody a mají přestavovat nový život a růst. Další tradicí, kterou Borys dodržuje v pondělí je polévání děvčat vodou, tato tradice symbolizuje očištění a obnovu. Poté mají s rodinou sváteční oběd , kde nesmí chybět polévka zurek, pečená šunka a Borysův oblíbený tvarohový dezert pascha.

Borys se s námi podělil o to, jak velikonoční svátky pro něj osobně představují čas klidu a odpočinku ve společnosti rodiny a blízkých. I přes moderní dobu a změny ve společnosti si Borys stále váží tradičních hodnot a rituálů, které spojují jeho rodinu a přinášejí jim radost z společného oslavování svátků.

Shrnutí

Velikonoce v Polsku začínají Květnou nedělí, kdy se připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Toto období zahrnuje čtyřicetidenní postní dobu, která vrcholí slavnostmi plnými tradic a symboliky. Jednou z nejstarších polských tradic je navštěvování hrobů, kde se dříve vybíraly peníze pro kostel, což ukazuje na těsné spojení náboženství s každodenním životem. Tradice „Śmigus-Dyngus“, známá také jako „mokré pondělí“, je další významný zvyk, kdy chlapci polévají dívky vodou a šlehají je vrbovými větvemi. Tato tradice symbolizuje očistu a obnovu přírody.

Velikonoční pokrmy v Polsku jsou různorodé a liší se podle regionů. Například polévka „żurek“, připravovaná z kyselého žitného kvásku, je velmi oblíbená v regionu Velkopolska. Tento pokrm je často součástí svěceného jídla a představuje pokoru. Pečené nebo dušené jehněčí maso či kachna jsou běžné součásti slavnostního stolu. Tradiční dezerty, jako je mazanec nebo mazurek, představují sladký závěr velikonoční hostiny. Tyto pokrmy nejen odrážejí bohatou kulinářskou tradici, ale i symboliku obnovy, růstu a plodnosti.

V některých regionech, zejména v jižním Polsku, je na velikonočním stole běžně k vidění beránek vyrobený z másla nebo cukru. Tento symbol Krista jako „Beránka Božího“ je centrálním prvkem velikonočního stolu a připomíná oběť Ježíše Krista za spásu lidstva.

Pro Boryse, našeho respondenta, jsou Velikonoce časem hlubokého duchovního významu a rodinné pospolitosti. I přes moderní vlivy zůstává věrný tradičním hodnotám a rituálům, které byly součástí jeho dětství.

Velikonoce v Polsku, jak je vnímá Borys, představují harmonii mezi tradičními hodnotami a moderním životem. Navzdory měnícím se společenským podmínkám si tyto svátky zachovávají svou náboženskou a kulturní hloubku, která je pro Polsko charakteristická. Zvykové a kulinářské tradice nejsou jen oslavou víry, ale také příležitostí k posílení rodinných vazeb a komunitního ducha.

Literatura

Velikonoce mají pro Itálii velký význam. Období půstu předchází karnevalové procesí, které začíná v lednu a končí Popeleční středou. V mnoha italských městech se po celou dobu Velikonoc konají procesí a pořádají se velké bohoslužby. Papež v tomto období pořádá křížové cesty kolem Kolosea a na Velikonoční neděli slouží mši na náměstí svatého Petra. Někteří Italové se během Velkého pátku postí, v sobotu nejí nic a v neděli se sejde celá rodina na slavností oběd. Velikonoční pondělí „Pasquetta“ je v Itálii spíše bráno jako den odpočinku, není běžné chodit v tento den do kostela na mši. ²⁹⁾

Velmi populární tradicí je v Itálii hledání velikonočních vajíček, která jsou schovaná na zahradě, v domech nebo parcích. V některých regionech Itálie, je tradičním zvykem škrcení beránka ve Velikonoční pondělí. Tato tradice má symbolický význam spojený s vyhnáním zla a příchodem jara. ³⁰⁾

Mezi tradiční velikonoční jídla patří sladký dort zdobený mandlemi “Colomba di Pasqua”, pečené jehněčí maso, slaný koláč plněný špenátem, ricottou a vejci „Torta Pasqualina“. V Itálii jsou také velmi populární čokoládová vajíčka. Mezi další pokrmy také pokrm Pastiera napoletana, což je tradiční italský velikonoční koláč. ³¹⁾

Výpovědi respondentky (Laura)

Laura, mladá studentka humanitních věd z Neapole, nám přiblížila, jak se v její rodině slaví italské Velikonoce, založené na hlubokých křesťanských tradicích a rituálech.

Pro Lauru a její rodinu jsou Velikonoce důležitým obdobím, během kterého se slaví Kristovo zmrtvýchvstání. Tento svátek pro ně představuje období radosti, naděje a nového života, který je symbolem jara. Laura sdílela, že jejich přípravy na Velikonoce začínají již několik týdnů předem, kdy se rodina shromažďuje a společně zdobí domov velikonočními dekoracemi. „Já i moje maminka milujeme velikonoční dekorace, a proto si každý rok dáváme záležet s výzdobou celého domu.“

V postní době omezuje konzumaci masa a modlí se častěji, než jindy v průběhu roku. Laura nám prozradila: „Každý rok na Velikonoce mám pocit, že se modlím za celý rok, protože se takhle často v průběhu roku nikdy nemodlím.“ Na Zelený čtvrtek mají tradiční bohoslužbu, koná se obřad umývání nohou, kterým si připomínají, jak Ježíš umýval nohy svým apoštolům. Bílá sobota (Sabato Santo) je v Itálii den ticha a modlitby. Pozdě večer se konají vigilií, což je zvyk připravovat se na významné svátky, kam Laura také chodí. V neděli ráno chodí Laura na tradiční velikonoční mši (Messa di Pasqua), která je velmi radostná, hodně se zpívá a probíhá spousta modliteb. Po mši se sejde celá rodina doma na slavnostní jídlo. Na jejich stole se tradičně nachází jehněčí maso, Risotto di Asparagi a její oblíbená sýrová, vejcová a salámová Pizza Rustica. Na Velikonoční pondělí (Peswuetta) nejradši chodí na piknik do přírody se svými kamarády.

Pro Lauru jsou Velikonoce intenzivním a významným obdobím, které převážně posiluje její pouto s tradicemi, vírou, a hlavně s rodinnými hodnotami.

Shrnutí

Velikonoce v Itálii jsou hluboce zakořeněné v náboženských a kulturních tradicích, které začínají obdobím půstu a karnevalovým obdobím končícím Popeleční středou. Karnevaly a procesí se konají v mnoha městech po celé Itálii, a toto období je naplněno duchovními aktivitami, které zdůrazňují význam Velikonoc jako svátku Kristova zmrtvýchvstání.

Papež každoročně pořádá křížové cesty kolem Kolosea a slouží mši na náměstí svatého Petra, což přitahuje tisíce věřících z celého světa. Někteří Italové se během Velkého pátku postí a v sobotu nejí vůbec nic, což reflektuje jejich náboženskou oddanost a tradici pokání.

Velikonoční pondělí, známé jako „Pasquetta“, je v Itálii spíše dnem odpočinku a sociálních setkání než dalším náboženským dnem. Laura tráví tento den s přáteli, což ukazuje na moderní přístup k oslavám, kde se tradiční hodnoty prolínají s moderním životním stylem.

Laura se také v postní době věnuje modlitbě a omezuje konzumaci masa, což odráží její hlubokou osobní víru. V neděli se účastní radostné mše (Messa di Pasqua) a poté se rodina schází k slavnostnímu obědu. Mezi tradiční pokrmy patří pečené jehněčí maso, sladký dort s mandlemi „Colomba di Pasqua“ a čokoládová vajíčka, která jsou velmi populární po celé zemi. Vajíčka jsou starým symbolem znovuzrození a nového života, což souvisí s oslavou Velikonoc. Pro Lauru jsou Velikonoce časem radosti, nového života, a prohlubování rodinných a duchovních vazeb. Tyto svátky pro ni představují důležité spojení s italskými tradicemi, vírou a rodinou.

Literatura

Velikonoce se ve Španělsku nazývají Semena Santa (Svatý týden). Oslavy začínají Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí. Oproti České republice mají ve Španělsku volno ve čtvrtek a pátek, Velikonoční pondělí je zde běžný pracovní den.

Během celého týdne chodí ulicemi měst procesí kajícníků již od brzkých ranních hodin. Středem každého průvodu je oltář s Ježíšem a Pannou Marií. Oltáře bývají vždy slavnostně vyzdobené a velmi honosné. Hlavními členy procesí jsou nazaretští (nazarenos), kteří jsou oblečení do mnišských sutan a na hlavách mají kuželovité kápě, pouze s otvory na oči. Mezi další členy procesí patří nosiči, kteří nesou oltář a jsou převlečeni za biblické postavy. Být členem procesí je pro ne velikou ctí. ³²⁾

Mezi tradiční Velikonoční jídla patří ve Španělsku „torrija“, což jsou sladké mražené plátky chleba namočené v mléce, víně nebo sirupu. Další tradiční jídlo je „hornazo“ neboli slaný koláč, plněný vepřovým masem a vejci. Za tradiční jídlo mají také smaženou rybu podávanou s česnekovou omáčkou zvanou „pescado a ale bilbaína“. ³³⁾

Výpovědi respondenta (Luis)

Náš respondent Luis, student ze španělského Madridu Velikonoce příliš neslaví: „Já na Velikonoce moc nelpím, protože mě nikdy tento svátek příliš nebavil.“ Naopak jeho rodina (hlavně prarodiče) mají k Velikonocům silnější vztah než k Vánocům. Každoročně mají celý dům krásně vyzdobený. O výzdobu se stará jeho maminka a starší sestra.

Prarodiče Luise chodí každoročně na bohoslužby od Květné neděle až po Velikonoční neděli. Není to pro něj oblíbenou aktivitou. Luis začíná Velikonoce slavit až na Velký pátek, kdy se se svou rodinou každoročně účastní Procesí ticha (La Procesión del Silencio).

Procesí ticha se koná ve večerních hodinách na Velký pátek a začíná i končí v historickém centru města, v Madridu na náměstí Plaza Mayor. Luis nám prozradil: „Každý rok mám pocit, že se na Plaza Mayor sejde celé město.“

Atmosféra při tomto procesí je velmi vážná a tichá, je doprovázeno smutnou hubnou a diváci ho sledují v tichosti aby respektovali atmosféru tohoto dne.

V neděli (Domingo de Resurrección) se Luis také účastní se svou rodinou bohoslužby. V tento den se oslavuje vzkříšení Ježíše Krista, proto jsou tyto bohoslužby naopak plné radosti, bývají doprovázeny veselou hudbou, tradiční liturgií a modlitbami. Po bohoslužbě se sejde celá rodina doma na slavnostní oběd. Mezi tradiční pokrmy Luise a jeho rodiny patří grilované jehněcí maso a přílohami, hornazo a Monas de Pascua, což jsou velikonoční koláče zdobeny vajíčky a dalšími sladkostmi.

Shrnutí

Španělské Velikonoce začínají Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí, zatímco Velikonoční pondělí je pro ně běžný pracovní den. Tento rozdíl v pracovních dnech ukazuje kulturní variace v oslavách Velikonoc.

Během svatého týdne probíhají v ulicích po celém Španělsku procesí, kde hlavním prvkem je zdobený oltář a Ježíšem a Pannou Marií. Účastníci jsou převlečeni za biblické postavy, což reflektuje hloubku náboženského cítění a význam této role.

Luisova účast na Procesí ticha ukazuje na jeho respekt k vážným a tradičním aspektům Velikonoc, i když jeho osobní zapojení do většiny oslav není tak intenzivní jako u jeho prarodičů. V neděli probíhají bohoslužby oslavujíce vzkříšení Ježíše Krista, které jsou veselé a plné radosti. Poté se schází rodiny na slavnostní oběd, která zahrnuje grilované jehněčí, slaný koláč plněný masem nebo velikonoční koláče plněné sladkostmi. Další velmi populární pokrm ve Španělsku jsou „torrija“, sladké plátky chleba namočené v mléce. Tento pokrm se v minulosti připravoval jako způsob využití starého chleba, což symbolizuje skromnost a pokoru spojené s postním obdobím před Velikonocemi.

Španělské Velikonoce jsou obdobím hlubokého náboženského a kulturního významu. Procesí a tradiční jídla hrají klíčovou roli v oslavách a reflektují historické a náboženské tradice, které se liší od jiných evropských zemí. Španělské Velikonoce jsou charakterizovány hlubokými náboženskými rituály a bohatou kulinářskou tradicí, zatímco Luisova osobní zkušenost ukazuje, jak se tradiční oslavy mohou lišit v intenzitě a formě v závislosti na rodinných a osobních preferencích.

Česká republika

České Vánoce i Velikonoce mají v sobě několik křesťanských prvků a v některých případech se tyto jednotlivé tradice společně prolínají. Vánoce, které jsou hlavně spojovány s narozením Ježíše Krista, obsahují několik pohanských tradic, které mají své kořeny už v předkřesťanské době.

V České republice se mnoho starých pohanských zvyků přizpůsobilo křesťanství. Jednou z původně pohanských tradic, které jsou v současnosti neodmyslitelnou součástí Vánoc, je vánoční stromeček. Jednalo se o pohanský kult stromů, který symbolizoval život a obnovu během zimního slunovratu. S příchodem křesťanství se tento zvyk stal součástí Vánoc a stromek začal představovat Kristovo narození a věčný život. Mezi další příklad patří tradice půstu na Štědrý den, kdy lidé věří, že půst umožní spatřit zlaté prasátko, které symbolizuje hojnost a štěstí. Jedna z dnešních hlavních českých křesťanských tradic má své kořeny v pohanských rituálech, kde půst byl prováděn k zajištění dobré úrody a prosperity. Dalším příkladem je lití olova, které dříve sloužilo k věštění budoucnosti. V křesťanském kontextu se ale stal spíše zábavnou tradicí než náboženským rituálem. ^{34) 35)}

Polsko

V Polsku jsou jak Vánoce, tak i Velikonoce hluboce zakořeněné v křesťanských tradicích, ale v této zemi můžeme najít silné propojení křesťanských a pohanských tradic.

V Polsku se mnoho pohanských zvyků také změnilo s příchodem křesťanství. Zvyk zdobit domy zelenými větvemi, který měl původně přinést ochranu a plodnost, se stal součástí vánoční výzdoby, symbolizující Kristovo narození. Dalším z příkladů je vánoční hostina zvaná „Wigilia“, při které se prostírá jeden prázdný talíř pro nečekaného hosta. Tento zvyk má kořeny v pohanských tradicích, kdy se věřilo, že duše zemřelého se vrací mezi živé. Tento pohanský zvyk si převzalo křesťanství jako symbol pohostinnosti. Velikonoce v Polsku také převzaly staré pohanské zvyky, které slavily plodnost a obnovu přírody, a spojily je s oslavou Kristova vzkříšení. Vajíčka, která původně symbolizovala plodnost, se tak stala součástí velikonoční tradice. Dále polské velikonoční tradice zahrnují například „Smigus-Dyngus“, což je polévání vodou na Velikonoční pondělí. Tento zvyk pochází z pohanských rituálů, které symbolizovaly obnovu a očistu po zimě. Křesťané si tento zvyk převzali jako symbol křtu a nového života Ježíše Krista. ^{36) 37)}

Itálie

Itálie je kolébka katolicismu, ale i zde najdeme prolínání křesťanských a pohanských tradic.

Například typická italská vánoční postava Befana, stará čarodějnice, která rozdává dětem dárky na svátek Tří králů, pochází z pohanských mýtů o dobrotivé babičce, která přinášela plodnost a ochranu do domovů. Tuto tradici si také převzali křesťané, kdy Befana symbolizuje pokoru a štědrost, ale tato postava má původ v pohanství. Vánoční Betlém je další příklad, kdy se staré římské tradice uctívání domácích bohů přeměnily na křesťanskou připomínku Kristova narození. V Itálii se staré pohanské tradice prolínaly s křesťanskými oslavami také během Velikonoc. Předkřesťanské oslavy jara, které zahrnovaly rituály pro zajištění dobré úrody, se proměnily v oslavy Kristova vzkříšení. Tradice jako procesí a pašijové hry, které mají kořeny v pohanských rituálech, byly přizpůsobeny tak, aby odpovídaly křesťanskému významu Velikonoc. ^{38) 39)}

Španělsko

Ve Španělsku se pohanské zvyky přizpůsobily křesťanství během Vánoc a Velikonoc. Například tradice „Las Posadas“ připomíná putování Marie a Josefa do Betléma a má své kořeny v předkolumbovských rituálech. Tento zvyk byl křesťanstvím přizpůsoben a začleněn do oslav narození Ježíše. Velikonoční oslavy, zejména Semana Santa (Svatý týden), ukazují, jak se pohanské jarní rituály, které slavily obnovu života, začlenily do křesťanských oslav Kristova vzkříšení.

Pohanské tradice se také ve Španělsku objevily v oslavách v určitých regionech Španělska. Například katalánská vánoční tradice Caga Tió, což je dřevěný proutek, který „kálí“ dárky, má své kořeny v pohanských oslavách plodnosti a úrody. Tato tradice je spojena s katalánskými Vánocemi, ale vychází z pohanského uctívání přírodních cyklů a symboliky dřeva jako zdroje života. Během Velikonoc ve španělské oblasti Andalusie je typický zvyk Saetas, což jsou zpěvy, které mají své kořeny v pohanských obřadech, které se proměnily v písně křesťanských procesí. Tyto písně symbolizují duchovní odevzdání a pokoru, ale svůj původ mají v pohanství. ⁴⁰⁾⁴¹⁾

Závěr

Prolínání křesťanských a pohanských tradic je běžnou a velikou součástí Vánoc a Velikonoc v římskokatolických zemích. Toto prolínání je hluboce zakořeněno v historických a kulturních aspektech těchto zemí. Pohanské zvyky jsou plné symbolů a rituálů, a to pro křesťanství činí určité „kouzlo“ jejich významných svátků. Existuje veliké množství křesťanských zvyků, které mají kořeny v pohanských tradicích. Ovšem některé pohanské tradice se tak silně asimilovaly do křesťanských tradic, že je v současné době často těžko rozpoznatelné, zda mají nějaké tradice pouze křesťanský původ anebo zda mají původ pohanský.

Naše práce se zaměřila na zkoumání Vánoc a Velikonoc ve vybraných římskokatolických zemích – konkrétně v České republice, Polsku, Itálii a Španělsku. Z analýzy vyplývá, že i když tyto země sdílejí společnou náboženskou víru, jejich způsob slavení těchto svátků se výrazně liší v důsledku historických, kulturních a regionálních specifik. Tyto rozdíly nejen odrážejí odlišné národní tradice, ale také ukazují, jak se lokální zvyklosti prolínají s univerzálními křesťanskými rituály.

V České republice se zaměřuje pozornost na rodinné tradice a specifické pokrmy jako smažený kapr a bramborový salát. Tento pokrm se stal neodmyslitelnou součástí českých Vánoc, který symbolizuje jednoduchost a skromnost, což je rys, který charakterizuje českou tradici. Vánoce u nás mají významný folklórní charakter, což je spojeno s dlouhou tradicí lidových zvyků a propojení s venkovskou kulturou. Kromě toho se v mnoha domácnostech dodržuje zvyk lití olova, pouštění lodiček z ořechových skořápek a rozkrajování jablka, které má předpovědět zdraví a štěstí v nadcházejícím roce.

Naopak v Polsku má Wigilia (Štědrý večer) dvanáct bezmasých chodů, se silně zaměřuje na duchovní a symbolický význam. Má hlubší náboženský význam, což odráží historický vliv církve. Zohledňuje jak rodinný, tak náboženský aspekt. Mezi typické pokrmy patří rybí polévka, kapr na různé způsoby, pirogy s různými náplněmi a makové záviny. Poláci si také velmi váží tradice lámání oplatky, kterou sdílí s rodinou a blízkými, což symbolizuje smíření a posílení rodinných pout.

V Itálii kladou velký důraz na gastronomii a kulturní dědictví, jako jsou betlémy a vánoční trhy. Na jihu Itálie je zvykem podávat na Štědrý večer pesce ( různé druhy ryb ( v rámci tzv. „Festa dei sette pesci“, tedy svátek sedmi ryb, což má symbolický význam spojený s křesťanskou vírou. V severní Itálii se často připravuje pandoro nebo panettone, což jsou sladké kynuté koláče, které mají v každé rodině své vlastní varianty.

Ve Španělsku se vánoce slaví bujně a velkolepě, s důrazem na rodinné oslavy a veřejné procesí. Španělské Vánoce zahrnují, jak rodinné večeře, tak veřejné oslavy. Mezi tradiční pokrmy patří Turrón, což je sladká pochoutka z mandlí a medu, a Jamón Ibérico, což je kvalitní sušená šunka, která je hrdostí španělské kuchyně. Tradičně se na rodinných večeřích podávají mořské plody a různé druhy pečiva. Španělské Vánoce jsou také známé pro svou živou atmosféru, kde se mísí tradiční písně „villancicos“ a dramatická procesí, které vyjadřují hlubokou zbožnost a radost z narození Ježíše Krista.

Co se týče Velikonoc, rozdíly mezi zmíněnými zeměmi jsou ještě větší. Mají všude hluboký náboženský význam. České Velikonoce kombinují náboženské rituály s pohanskými tradicemi, jako je pletení pomlázek nebo barvení vajíček, což ukazuje na prolínání křesťanských a předkřesťanských zvyků. Typickým velikonočním jídlem je mazanec, což je sladké kynuté pečivo s rozinkami a mandlemi, a jidáše, který symbolizuje zradu jidáše.

V Polsku jsou Velikonoce důkazem silného propojení mezi náboženskou praxí a lidovými tradicemi, což je z dob, kdy církev měla dominantní postavení v každodenním životě. Díky tomu se stávají svátek nejen víry, ale i rodinných hodnot. Je to období velkých oslav, kde se připravují tradiční pokrmy jako žurek ( kyselá polévka) s bílou klobásou a vajíčky nebo wielkanocna baba, což je bábovka zdobená polevou.

Italské Velikonoce odrážejí důležitost rituálů spojené s obětováním a obnovou, což vychází ze silného náboženského cítění, které je v Itálii stále hodně důležité. Odráží se to v pokrmech jako je „agnello“, pečené jehněčí, které symbolizuje Kristovu oběť. Dalším typickým jídlem je „Colomba“, což je sladký koláč ve tvaru holubice, která je symbolem míru.

Španělské Semana Santa je oslavou víry a tradice na nejvyšší úrovni, kde veřejné projevy zbožnosti a dramatická procesí hrají klíčovou roli. Velikonoce pro ně představují nejvýznamnější křesťanský svátek. Typickými pokrmy jsou „ Torrijas“, což jsou chlebové plátky namočené v mléce, vejcích a smažené na oleji, a „Potaje de Viglia“, což je tradiční polévka z cizrny a tresky. Ačkoli Vánoce i Velikonoce sdílejí základní křesťanské motivy, jejich slavení v těchto zemích je silně ovlivněno kulturním a historickým kontextem. Česká republika, Polsko, Itálie a Španělsko mají své jedinečné tradice, které odrážejí nejen jejich náboženské přesvědčení, ale také jejich historické a kulturní dědictví. V porovnání s ostatními zeměmi je zřejmé, že zatím, co Česká republika a Itálie se postupně více odkládají od náboženských tradic. Polsko a Španělsko nadále udržují silné propojen s náboženskými tradicemi. V budoucnu se mohou tyto svátky buď dále odlišovat podle regionálních tradic, nebo se naopak díky globalizaci sbližovat. Nicméně jejich význam pro rodinný a komunitní život pravděpodobně zůstane stejný.

Zásadní rozdíly ve slavení Vánoc a Velikonoc v České republice, Polsku, Itálii a Španělsku jsou také výrazně ovlivněny historickými a kulturními faktory, které silně ovlivňovaly vánoční a velikonoční tradice v těchto zemích.

V České republice dlouhou dobu ve 20. století panoval komunistický režim, který potlačuje víru v jakékoliv náboženství. Z tohoto důvodu zde byly posíleny pohanské prvky oslav Vánoc a Velikonoc. Vánoční tradice (jako např. smažený kapr) a velikonoční tradice (např. pletení pomlázek) se zaměřují na rodinné hodnoty a lidové zvyky, se kterými neměl komunistický režim problém.

V Polsku naopak vládnou silné katolické kořeny a z tohoto důvodu jsou oslavy Vánoc a Velikonoc slaveny „více křesťansky”. Mezi výrazné křesťanské tradice v Polsku patří např. Wigilia s dvanácti bezmasými chody, která vykazuje silné spojení křesťanských hodnot s lidmi. Vánoce a Velikonoce v Polsku nemají jenom silné rodinné hodnoty, ale také duchovní tradice, které jsou v Polsku projeveny dlouhou křesťanskou historií.

Italská náboženská identita je dlouhodobě propojena s katolickou církví, což se odráží v bohatých a různorodých tradicích napříč italskými regiony. Na jihu Itálie jsou například stále velmi živé náboženské rituály, kdežto na severu země oslavují Vánoce a Velikonoce modernějším způsobem. Tyto regionální rozdíly ukazují na kulturní a historickou rozmanitost Itálie a její rozmanité oslavy Vánoc a Velikonoc.

Ve Španělsku je oslava Vánoc a Velikonoc výrazně prožívána díky historickému vlivu katolicismu, který byl posílen během frankistického režimu. Tento režim nastolil katolickou víru jako státní náboženství, což vedlo k upevnění a posílení křesťanských tradic ve Španělsku.

Budoucnost slavení Vánoc a Velikonoc v České republice, Polsku, Itálii a Španělsku bude pravděpodobně ovlivněna několika důležitými faktory. Díky globalizaci a kulturní výměně se mohou některé tradiční prvky těchto svátků přibližovat, zatímco specifické zvyky jednotlivých regionů mohou ztrácet na významu. Na druhou stranu ale může snaha o zachování místní kulturní identity vést k posilování tradičních zvyků, jako reakce na rostoucí sjednocování kultury.

V zemích s menším vlivem náboženství, jako je Česká republika a některé oblasti Itálie, se dá očekávat pokračující odklon od náboženských prvků těchto svátků. Naproti tomu v Polsku a Španělsku, kde má náboženství stále významnou roli, bude zřejmě zachováno silné spojení s církevními tradicemi. Tento rozdíl by mohl prohloubit kontrast mezi tím, jak jednotlivé země tyto svátky slaví. Přesto se očekává, že Vánoce a Velikonoce zůstanou důležitými okamžiky pro rodiny a komunity, přičemž jejich způsob slavení a význam se budou nadále vyvíjet podle změn ve společnosti.

Také bychom mohli konstatovat, že jsou pro naše respondenty důležitějším svátkem Vánoce než Velikonoce. Toto lze vyčíst i z našeho dotazníku viz níže.

Svátky v římskokatolické církvi

• ALONZO, Michele. Italian Christmas Traditions. Online. 2012. Dostupné z: La Gazzetta Italiana, https://www.lagazzettaitaliana.com/history-culture/7739-italian-christmas-traditions. [cit. 2024-08-23].
• BRADSHAW, Aoife. Italian Christmas Stories Explored: Traditions and Folklore. Online. 2024. Dostupné z: Walks of Italy, https://www.walksofitaly.com/blog/art-culture/italian-christmas-stories. [cit. 2024-08-24].
• CO SE JÍ NA VELIKONOCE A VELIKONOČNÍ PŮST VE ŠPANĚLSKU? Online. In: Jamón. 2022. Dostupné z: https://jamon.cz/blog/1461-co-se-ji-na-velikonoce-a-velikonocni-pust-ve-spanelsku. [cit. 2024-04-15].
• COXALL, Malcolm. Traditional Christmas Recipes of Spain. Online. 2013. ISBN 9788494085390. Dostupné z: https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=7eYNAQAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT3&dq=christmas+in+spain&ots=2xev7kvmV7&sig=f0ZA6OgApkcpBqH6cnyi8RVnzZI&redir_esc=y#v=onepage&q=christmas%20in%20spain&f=false. [cit. 2024-08-08].
• Čas adventu a Vánoc: Všechno, co jste chtěli vědět o Vánocích. ČT Edu [online]. 2021, 2021 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://edu.ceskatelevize.cz/okruh/vanoce
• ČERVENKOVÁ, Denisa. Křesťanství ve vztahu k ostatním náboženstvím v italské katolické teologii posledního desetiletí (1996-2006). Hledání metody.: Christianity and its relation to other religions in recent Italian Catholic theology of the last decade (1996-2006). Profiling specific methodology. [online]. Univerzita Karlova, 2008 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/17703. Rigorózní práce. Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce Ventura Václav, Brož Prokop.
• DZIURA, Małgorzata. A Pagan Polish Christmas Eve. Online. O Pracy i Świętowaniu Na Ziemi Przemyskiej. 2019, s. 37-40. Dostupné z: https://postcardpoland.com/culture/a-polish-pagan-christmas-eve/. [cit. 2024-08-24].
• FAJFROVÁ, Jana. Zvyky a tradice španělských Vánoc, kulturní a sociální vyznam tohoto svátku [online]. 2019-09-23T07:20:55Z [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://dspace.tul.cz/handle/15240/153745
• GIEREK, Bozena. Rituals of the Easter Period in Poland. Online. In: Magic in rituals and rituals in magic. 10. Centre for Comparative Studies of Civilisations, Jagiellonian University, Krakow, Poland: Innsbruck, Tartu : ELM Scholarly Press, 2015, s. 70 - 82. ISBN 978-9949-544-54-7. Dostupné z: https://core.ac.uk/download/pdf/53122649.pdf. [cit. 2024-08-06].
• Church and State in Spanish Italy: Rituals and Legitimacy in the Kingdom of Naples. Online. United Kingdom: Cambridge, 2020. ISBN 9781108489850. Dostupné z: https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=4HzUDwAAQBAJ&oi=fnd&pg=PA147&dq=easter+in+italy&ots=ixxZxCuBcp&sig=L3Vn-ApaK2jt-zpzHrUPYbn90NU&redir_esc=y#v=onepage&q=easter%20in%20italy&f=false. [cit. 2024-08-08].
• Italské velikonoční dobroty. Online. In: Itálie v Brně. 2020. Dostupné z: https://italievbrne.cz/italske-velikonocni-dobroty/. [cit. 2024-04-18].
• Jak se slaví Velikonoce u nás a jak ve světě. Eppi blog [online]. eppi blog, 2011 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://www.eppi.cz/tipy-na-darek/velikonoce-u-nas-a-ve-svete
• Jak se slaví Velikonoce u nás aneb Znáte velikonoční zvyky a tradice?. Český kutil [online]. 2012, 2021 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://ceskykutil.cz/clanek-11305-velikonoce
• JAKUSOVÁ, Jana. Štědrý den: Zvyky a tradice. Online. In: Češka z Česka. 2024. Dostupné z: https://www.ceskazceska.cz/stedry-den/. [cit. 2024-06-26].
• Katolické Vánoce a jejich sváteční okruh [online]. In: . Český rozhlas, 28.5.2014 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://temata.rozhlas.cz/katolicke-vanoce-a-jejich-svatecni-okruh-8010756
• KELLY, Joseph F. The Origins of Christmas. Online. Revised Edition. USA: John Carroll University, 2014. ISBN 9780814648858. Dostupné z: https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=8QFzBgAAQBAJ&oi=fnd&pg=PR9&dq=christmas+in+italy&ots=UdnoFd2snB&sig=WC7z3hLjuJ2-nuGX-9ObiPkEbt0&redir_esc=y#v=onepage&q=christmas%20in%20italy&f=false. [cit. 2024-08-08].
• KRATOCHVÍLOVÁ, Marta. Velikonoce v Čechách - historie a tradice. Stips [online]. 2014 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://stips.cz/velikonoce-historie-a-tradice
• KUPISIŃSKI, Zdzisław. The Religious Dimension of Christmas Eve Folk Rituals in the Opoczno Region of Poland: Tradition and Modernity. Online. In: Anthropos. Germany: Nomos Verlagsgesellschaft mbH, 2020, s. 259 - 263. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/43861702. [cit. 2024-08-08].
• LOUČKOVÁ, Miriam. Oslavy Vánoc v Polsku od minulosti do současnosti [online]. Brno, 2011 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/jf3mk/Bakalarska_diplomova_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Vedoucí práce Mgr. Monika Maciejewska.
• NEJZNÁMĚJŠÍ ČESKÉ A MORAVSKÉ BETLÉMY. Online. Miluji Vánoce. 2023, roč. 2024, č. 1, s. 3. Dostupné z: Miluji Vánoce, https://www.milujivanoce.cz/clanky/nejznamejsi-ceske-a-moravske-betlemy. [cit. 2024-08-07].
• Oslavy Vánoc v Polsku od minulosti po současnost https://is.muni.cz/th/jf3mk/Bakalarska_diplomova_prace.pdf
• PAVLOVA, Anna. Christmas in Spain: Religious Syncretism Historical Review. Online. In: Journal of Contemporary Issues in Business and Government. Vol. 27. Melbourne, Australia: Ethnology Department, History Faculty, of the Lomonosov Moscow State University,Russian Federation, 2021, s. 4232 - 4236. ISBN 1323-6903. Dostupné z: https://cibgp.com/au/index.php/1323-6903/article/view/1340/1316. [cit. 2024-08-06].
• PITROVÁ, Pavlína. Velikonoce - historie, zvyky, tradice [online]. 2020. Albatros Media, 2020 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=UeIGEAAAQBAJ&dq=velikonoce&lr=&hl=cs&source=gbs_navlinks_s
• POONEN, Zac. The Truth About Christmas And Easter. Online. Dostupné z: Christian Fellowship Church, Bangalore, https://www.cfcindia.com/article/the-truth-about-christmas-and-easter. [cit. 2024-08-23].
• PYRGIES, Joanna. TRACES OF SLAVIC PAGAN RITES IN THE POLISH EASTER TRADITION. Online. ARCHAROTRAVEL. 2021. Dostupné z: https://archaeotravel.eu/traces-of-slavic-pagan-rites-in-the-polish-easter-traditions/. [cit. 2024-08-23].
• Redakce. Vánoce v západní a jižní Evropě. Milujivánoce.cz [online]. 2014, 27.09.2014 [cit. 2023-02-20]. Dostupné z: http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/vanoce-ve-svete/24-vanoce-v-zapadni-a-jizni-evrope/
• Review of religious education and theology. Online. 2021, vol. 2021, no. Volume 1. The Australian Institute of Theological Education, 2021. Dostupné z: https://www.bbi.catholic.edu.au/wp-content/uploads/2021/03/Journal-Final-v2.pdf#page=104. [cit. 2024-08-06].
• SEVERA, Daniel. Jaké jsou velikonoční zvyky a tradice a jaký je jejich význam. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-velikonoce-zvyky-tradice-vyznam-196020
• Španělská vánoční loterie – obrovský fenomén. Online. Španělský ptáček. 2021. Dostupné z: https://www.spanelskyptacek.cz/spanelska-vanocni-loterie/. [cit. 2024-04-15].
• ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE VE ŠPANĚLSKU. Online. In: Jamón. 2022. Dostupné z: https://jamon.cz/blog/1456-stedrovecerni-vecere-ve-spanelsku. [cit. 2024-04-15].
• ŠVANCARA, Petr (ed.). Velikonoce spojují pohanské zvyky s nejhlubším tajemstvím křesťanské víry. Online. ČT24. 2018. Licence: Česká televize. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/velikonoce-spojuji-pohanske-zvyky-s-nejhlubsim-tajemstvim-krestanske-viry-82702. [cit. 2024-08-23].
• These 6 Christmas Traditions Are Actually Pagan Customs. Online. Chefin Private Dining. Dostupné z: Chefin, https://chefin.com/blog/these-6-christmas-traditions-are-actually-pagan-customs/. [cit. 2024-08-24].
• Vánoce. Aktuálně.cz [online]. 20.12.2013 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://www.aktualne.cz/wiki/kultura/vanoce-vanocni-svatky/r~i:wiki:2285/
• VÁNOCE: Původ, zvyky a tradice. Deník.cz [online]. 27.11.2012 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://www.denik.cz/tradice-czk/vanoce-puvod-zvyky-a-tradice20081201-eh6o.html
• Vánoce. Rkfrakovnik [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné z: https://rkfrakovnik.webnode.cz/rimskokatolicka-cirkev/krestanske-svatky-/vanoce/
• Vánoce: Znáte všechny vánoční zvyky a pověry?. Blesk.cz [online]. 10.10.2019 [cit. 2023-02-20]. Dostupné z: https://www.blesk.cz/vanoce-zvyky
• Vánoční zvyky upomínají i na pohanské kořeny. Štědrý den byl časem magie. Online. Deník.cz. 2018. Dostupné z: Deník, https://www.denik.cz/z_domova/vanocni-zvyky-upominaji-i-na-pohanske-koreny-stedry-den-byl-casem-magie-20181224.html. [cit. 2024-08-24].
• VASILESKA, Kristina, Jana MEDKOVÁ, Nikola POLÁKOVÁ, Polina CHAIKA a Daria KUKHAREVA. Vánoční tradice (katolické a pravoslavné). Wiki.hks.re [online]. 07.09.2022 [cit. 2023-02-20]. Dostupné z: https://www.hks.re/wiki/ls2022:vanocni_tradice
• Velikonoce 2023: Termín, prázdniny a sváteční dny přehledně. E15 [online]. 4.4.2023 [cit. 2023-06-30]. Dostupné z: https://www.e15.cz/velikonoce-datum-prazdniny-obchody-dny
• Velikonoce v Polsku: klobásky, šunka, pečené maso. Vše posvěcené. Online. In: Lidovky.cz. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/velikonoce-v-polsku-klobasky-sunka-pecene-maso-vse-posvecene.A100401_164809_dobra-chut_glu. [cit. 2024-04-18].
• VENUTA, Marek. Co jsou Vánoce a proč se slaví. Novinky.cz [online]. 20.12.2010 [cit. 2023-02-20]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/vase-zpravy-co-jsou-vanoce-a-proc-se-slavi-40124148



Počet shlédnutí: 136