obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie: • Romové v ČR a Maďarsku • Turci ve Velké Británii
ls2025:turci_ve_velke_britanii

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze		Předchozí verze
ls2025:turci_ve_velke_britanii [21/10/2025 11:32] – [Migrace Turků do Velké Británie] 109.81.94.255ls2025:turci_ve_velke_britanii [12/12/2025 10:46] (aktuální) – [Tradice] 193.179.120.152
Řádek 34: Řádek 34:
 Zajímavý vhled do turecké komunity ve Velké Británii přináší studie Pattisona a Tavsanoğlu (2021), která se zaměřuje na každodenní život Turků žijících v londýnské čtvrti Hackney. Autoři poukazují na výrazné generační rozdíly v přístupu k náboženství a kulturním normám. Zatímco první generace migrantů se často drží konzervativních praktik a důrazu na tradiční hodnoty (např. pravidelná účast na náboženských obřadech, oddělené role mužů a žen), druhá generace – zejména mladé ženy – často přistupuje k náboženství selektivně nebo symbolicky. Například nošení hidžábu bývá vnímáno spíše jako výraz identity než povinnost. Zajímavý vhled do turecké komunity ve Velké Británii přináší studie Pattisona a Tavsanoğlu (2021), která se zaměřuje na každodenní život Turků žijících v londýnské čtvrti Hackney. Autoři poukazují na výrazné generační rozdíly v přístupu k náboženství a kulturním normám. Zatímco první generace migrantů se často drží konzervativních praktik a důrazu na tradiční hodnoty (např. pravidelná účast na náboženských obřadech, oddělené role mužů a žen), druhá generace – zejména mladé ženy – často přistupuje k náboženství selektivně nebo symbolicky. Například nošení hidžábu bývá vnímáno spíše jako výraz identity než povinnost.
 Výzkum také zdůrazňuje, že mladí lidé často vytvářejí hybridní identitu, která spojuje prvky tureckého kulturního dědictví s britským životním stylem. Tito jedinci se tak pohybují mezi dvěma světy – rodinnými očekáváními a vlastními hodnotami formovanými vzděláním, prací či kontaktem s vrstevníky mimo komunitu. Tato situace je zdrojem konfliktů, ale také inovativních forem sebevyjádření a integrace. Výzkum také zdůrazňuje, že mladí lidé často vytvářejí hybridní identitu, která spojuje prvky tureckého kulturního dědictví s britským životním stylem. Tito jedinci se tak pohybují mezi dvěma světy – rodinnými očekáváními a vlastními hodnotami formovanými vzděláním, prací či kontaktem s vrstevníky mimo komunitu. Tato situace je zdrojem konfliktů, ale také inovativních forem sebevyjádření a integrace.
-Pattisona a Tavsanoğlu dále upozorňují na časté stereotypy, kterým turecká komunita čelí – např. že je izolovaná nebo rigidně tradiční. Jejich studie však ukazuje, že realita je mnohem dynamičtější a různorodější. ((University of Southampton, 2002. Everyday Cultures – Ethnicity, Identity, Cultural Change: Kurdish, Turkish and Turkish Cypriot Communities in North London. Southampton: University of Southampton. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1dHgEk2fDGplV2FEA4W3wddIouUjfAdSYCBXhJJEnXyA/edit?pli=1&tab=t.0.))+Pattisona a Tavsanoğlu dále upozorňují na časté stereotypy, kterým turecká komunita čelí – např. že je izolovaná nebo rigidně tradiční. Jejich studie však ukazuje, že realita je mnohem dynamičtější a různorodější. ((University of Southampton, 2002. //Everyday Cultures – Ethnicity, Identity, Cultural Change: Kurdish, Turkish and Turkish Cypriot Communities in North London//. Southampton: University of Southampton. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1dHgEk2fDGplV2FEA4W3wddIouUjfAdSYCBXhJJEnXyA/edit?pli=1&tab=t.0.))
  
 Náboženství hraje v životě turecké komunity ve Velké Británii významnou, ale proměnlivou roli. Jak uvádí Pattison a Tavsanoglu (2021), islám je pro mnoho rodin důležitou součástí každodenního života, ale jeho praktické projevy se mezi jednotlivými generacemi výrazně liší. Starší generace často dodržují tradiční zvyky, jako je každodenní modlitba, půst během ramadánu či účast na pátečních bohoslužbách v mešitě. Rodiny si rovněž zakládají na kolektivním prožívání náboženských svátků, jako je Eid al-Fitr či Eid al-Adha. Náboženství hraje v životě turecké komunity ve Velké Británii významnou, ale proměnlivou roli. Jak uvádí Pattison a Tavsanoglu (2021), islám je pro mnoho rodin důležitou součástí každodenního života, ale jeho praktické projevy se mezi jednotlivými generacemi výrazně liší. Starší generace často dodržují tradiční zvyky, jako je každodenní modlitba, půst během ramadánu či účast na pátečních bohoslužbách v mešitě. Rodiny si rovněž zakládají na kolektivním prožívání náboženských svátků, jako je Eid al-Fitr či Eid al-Adha.
 U mladší generace je však náboženství často více individualizované. Někteří mladí lidé se aktivně účastní náboženského života jako způsobu hledání identity, jiní naopak náboženství vnímají spíše kulturně než duchovně. Častý je přístup „víry po svém“ – například dívky si vybírají, zda nosit hidžáb, nikoli na základě rodinného tlaku, ale jako projev vlastního rozhodnutí nebo kulturního vymezení. U mladší generace je však náboženství často více individualizované. Někteří mladí lidé se aktivně účastní náboženského života jako způsobu hledání identity, jiní naopak náboženství vnímají spíše kulturně než duchovně. Častý je přístup „víry po svém“ – například dívky si vybírají, zda nosit hidžáb, nikoli na základě rodinného tlaku, ale jako projev vlastního rozhodnutí nebo kulturního vymezení.
-Autoři také upozorňují, že britské prostředí, které je převážně sekulární, vytváří tlak na náboženskou přizpůsobivost. To se odráží například v tom, že mnoho muslimských dětí navštěvuje státní školy, kde je náboženství minoritní. V některých případech dochází i k napětí mezi školní výukou a náboženskou výchovou v rodině. ((University of Southampton, 2002. Everyday Cultures – Ethnicity, Identity, Cultural Change: Kurdish, Turkish and Turkish Cypriot Communities in North London. Southampton: University of Southampton. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1dHgEk2fDGplV2FEA4W3wddIouUjfAdSYCBXhJJEnXyA/edit?pli=1&tab=t.0.))+Autoři také upozorňují, že britské prostředí, které je převážně sekulární, vytváří tlak na náboženskou přizpůsobivost. To se odráží například v tom, že mnoho muslimských dětí navštěvuje státní školy, kde je náboženství minoritní. V některých případech dochází i k napětí mezi školní výukou a náboženskou výchovou v rodině. ((University of Southampton, 2002. //Everyday Cultures – Ethnicity, Identity, Cultural Change: Kurdish, Turkish and Turkish Cypriot Communities in North London.// Southampton: University of Southampton. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1dHgEk2fDGplV2FEA4W3wddIouUjfAdSYCBXhJJEnXyA/edit?pli=1&tab=t.0.))
  
-Na otázku Jak turecká kuchyně ovlivnila gastronomii ve Velké Británii odpovídá Timur Ögüt (2021), který ve své studii zdůrazňuje, že stravovací návyky představují významnou složku kulturní identity, kterou si migranti často přenášejí do nového prostředí. V rámci turecké diaspory ve Velké Británii hraje tradiční kuchyně důležitou roli nejen v každodenním životě, ale i jako prostředek udržování vazby s domovinou. ((Öğüt, Ş., 2008. Turkish Restaurants in London: An Ethnographic Study on Representation of Cultural Identity through Design. Ankara. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1kE464fmESPfyhISD3i_fKUyV0I7iZtg4aR07TphivA0/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].))+Na otázku Jak turecká kuchyně ovlivnila gastronomii ve Velké Británii odpovídá Timur Ögüt (2021), který ve své studii zdůrazňuje, že stravovací návyky představují významnou složku kulturní identity, kterou si migranti často přenášejí do nového prostředí. V rámci turecké diaspory ve Velké Británii hraje tradiční kuchyně důležitou roli nejen v každodenním životě, ale i jako prostředek udržování vazby s domovinou. ((Öğüt, Ş., 2008. //Turkish Restaurants in London: An Ethnographic Study on Representation of Cultural Identity through Design.// Ankara. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1kE464fmESPfyhISD3i_fKUyV0I7iZtg4aR07TphivA0/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].))
 Podle Ögüta (2021) je jídlo vnímáno jako klíčový kulturní znak, který komunita sdílí jak v rodině, tak v širších společenských událostech. Typickými pokrmy, které jsou v komunitě běžně připravovány, jsou například dolma, börek, kebab, baklava či çay (čaj) – a jejich příprava často zahrnuje mezigenerační přenos znalostí, zejména od matek k dcerám. Podle Ögüta (2021) je jídlo vnímáno jako klíčový kulturní znak, který komunita sdílí jak v rodině, tak v širších společenských událostech. Typickými pokrmy, které jsou v komunitě běžně připravovány, jsou například dolma, börek, kebab, baklava či çay (čaj) – a jejich příprava často zahrnuje mezigenerační přenos znalostí, zejména od matek k dcerám.
-Tato jídla jsou běžně dostupná i ve veřejném prostoru – ať už formou restaurací, kebab stánků nebo specializovaných potravin v etnických obchodech. Ögüt podotýká, že turecká kuchyně již není v Británii vnímána jako „exotická“, ale stala se běžnou součástí gastronomické nabídky, čímž ovlivnila širší společnost. ((Öğüt, Ş., 2008. Turkish Restaurants in London: An Ethnographic Study on Representation of Cultural Identity through Design. Ankara. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1kE464fmESPfyhISD3i_fKUyV0I7iZtg4aR07TphivA0/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].)) +Tato jídla jsou běžně dostupná i ve veřejném prostoru – ať už formou restaurací, kebab stánků nebo specializovaných potravin v etnických obchodech. Ögüt podotýká, že turecká kuchyně již není v Británii vnímána jako „exotická“, ale stala se běžnou součástí gastronomické nabídky, čímž ovlivnila širší společnost. ((Öğüt, Ş., 2008. //Turkish Restaurants in London: An Ethnographic Study on Representation of Cultural Identity through Design.// Ankara. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1kE464fmESPfyhISD3i_fKUyV0I7iZtg4aR07TphivA0/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].)) 
-Studie rovněž upozorňuje na význam hostiny a pohostinnosti jako součásti turecké kultury. Jídlo má nejen výživový, ale především symbolický a komunitní význam – je spojeno s důležitými událostmi, jako jsou svatby, náboženské svátky (např. ramadán) či rodinná setkání. V tomto smyslu kuchyně slouží jako nástroj soudržnosti i jako způsob předávání hodnot a tradic v rámci diaspory. ((Öğüt, Ş., 2008. Turkish Restaurants in London: An Ethnographic Study on Representation of Cultural Identity through Design. Ankara. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1kE464fmESPfyhISD3i_fKUyV0I7iZtg4aR07TphivA0/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].))+Studie rovněž upozorňuje na význam hostiny a pohostinnosti jako součásti turecké kultury. Jídlo má nejen výživový, ale především symbolický a komunitní význam – je spojeno s důležitými událostmi, jako jsou svatby, náboženské svátky (např. ramadán) či rodinná setkání. V tomto smyslu kuchyně slouží jako nástroj soudržnosti i jako způsob předávání hodnot a tradic v rámci diaspory. ((Öğüt, Ş., 2008. Turkish Restaurants in London: //An Ethnographic Study on Representation of Cultural Identity through Design.// Ankara. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1kE464fmESPfyhISD3i_fKUyV0I7iZtg4aR07TphivA0/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].))
  
 Na otázku Jak si turecká komunita uchovává své tradice a jak se zapojují do komunitního života odpovídají Pattison a Tavsanoglu (2021) a další autoři, kteří popisují, jak kulturní tradice hrají v životě turecké komunity ve Velké Británii zásadní roli, a to zejména jako prostředek udržení identity v prostředí, které se od domovské kultury výrazně liší. Na otázku Jak si turecká komunita uchovává své tradice a jak se zapojují do komunitního života odpovídají Pattison a Tavsanoglu (2021) a další autoři, kteří popisují, jak kulturní tradice hrají v životě turecké komunity ve Velké Británii zásadní roli, a to zejména jako prostředek udržení identity v prostředí, které se od domovské kultury výrazně liší.
 Přestože je migrace spojena s přizpůsobením se novým podmínkám, mnoho Turků žijících v Británii si uchovává tradiční zvyky, slavnosti a formy společenského života. Podle Pattisona a Tavsanoglu (2021) se tyto tradice nejvýrazněji projevují během náboženských svátků (Ramadán, Eid al-Fitr, Eid al-Adha), ale i během rodinných událostí (svatby, narozeniny, pohřby), které jsou organizovány v duchu domovských zvyků. Přestože je migrace spojena s přizpůsobením se novým podmínkám, mnoho Turků žijících v Británii si uchovává tradiční zvyky, slavnosti a formy společenského života. Podle Pattisona a Tavsanoglu (2021) se tyto tradice nejvýrazněji projevují během náboženských svátků (Ramadán, Eid al-Fitr, Eid al-Adha), ale i během rodinných událostí (svatby, narozeniny, pohřby), které jsou organizovány v duchu domovských zvyků.
 Tyto oslavy bývají často komunitní záležitostí – setkává se při nich více generací, probíhá společné vaření, zpěv, modlitby a sdílení příběhů. Typická je důležitost pohostinnosti, kolektivnosti a rodinného kruhu. Tyto oslavy bývají často komunitní záležitostí – setkává se při nich více generací, probíhá společné vaření, zpěv, modlitby a sdílení příběhů. Typická je důležitost pohostinnosti, kolektivnosti a rodinného kruhu.
-Kulturní udržování však probíhá i skrze komunitní spolky a kulturní centra, která pořádají kurzy tureckého jazyka, folklorní tance, výuku tradiční hudby nebo náboženskou výuku pro děti. Také se často konají kulturní festivaly a dny otevřených dveří, jejichž cílem je nejen posílit soudržnost komunity, ale i zviditelnit tureckou kulturu ve většinové společnosti. ((University of Southampton, 2002. Everyday Cultures – Ethnicity, Identity, Cultural Change: Kurdish, Turkish and Turkish Cypriot Communities in North London. Southampton: University of Southampton. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1dHgEk2fDGplV2FEA4W3wddIouUjfAdSYCBXhJJEnXyA/edit?pli=1&tab=t.0.)) +Kulturní udržování však probíhá i skrze komunitní spolky a kulturní centra, která pořádají kurzy tureckého jazyka, folklorní tance, výuku tradiční hudby nebo náboženskou výuku pro děti. Také se často konají kulturní festivaly a dny otevřených dveří, jejichž cílem je nejen posílit soudržnost komunity, ale i zviditelnit tureckou kulturu ve většinové společnosti. ((University of Southampton, 2002.// Everyday Cultures – Ethnicity, Identity, Cultural Change: Kurdish, Turkish and Turkish Cypriot Communities in North London.// Southampton: University of Southampton. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1dHgEk2fDGplV2FEA4W3wddIouUjfAdSYCBXhJJEnXyA/edit?pli=1&tab=t.0.)) 
-Jak zdůrazňuje Küçükcan (1996), uchovávání tradic mezi Turky v Londýně slouží jako důležitý nástroj mezigenerační soudržnosti a posilování etnické identity. Ve své práci poukazuje na to, že náboženské praktiky, rodinné oslavy a komunitní setkávání tvoří základní mechanismus, díky němuž se přenášejí hodnoty a zvyklosti mezi generacemi. Zároveň upozorňuje, že právě prostřednictvím těchto tradic si komunita udržuje pocit kontinuity a stability i v podmínkách kulturně odlišné společnosti. Napříč generacemi lze však sledovat různé přístupy – zatímco starší se snaží zvyky uchovávat v původní podobě, mladší je často přetvářejí nebo kombinují s britskými zvyklostmi, čímž vzniká nová, hybridní forma kultury ((Küçükcan, T., 1996. The Politics of Ethnicity, Identity and Religion among Turks in London. PhD thesis. University of Warwick. [online]. Dostupné z: https://wrap.warwick.ac.uk/id/eprint/36326/.))+Jak zdůrazňuje Küçükcan (1996), uchovávání tradic mezi Turky v Londýně slouží jako důležitý nástroj mezigenerační soudržnosti a posilování etnické identity. Ve své práci poukazuje na to, že náboženské praktiky, rodinné oslavy a komunitní setkávání tvoří základní mechanismus, díky němuž se přenášejí hodnoty a zvyklosti mezi generacemi. Zároveň upozorňuje, že právě prostřednictvím těchto tradic si komunita udržuje pocit kontinuity a stability i v podmínkách kulturně odlišné společnosti. Napříč generacemi lze však sledovat různé přístupy – zatímco starší se snaží zvyky uchovávat v původní podobě, mladší je často přetvářejí nebo kombinují s britskými zvyklostmi, čímž vzniká nová, hybridní forma kultury ((Küçükcan, T., 1996. //The Politics of Ethnicity, Identity and Religion among Turks in London. PhD thesis.// University of Warwick. [online]. Dostupné z: https://wrap.warwick.ac.uk/id/eprint/36326/.))
  
 Na otázku Jaké sociální, kulturní a ekonomické problémy nejčastěji zažívají Turci ve Velké Británii odpovídá Tanya's (2016) kvalitativní výzkum, který se zabývá zkušenostmi mladých tureckých migrantů ve Velké Británii, zejména v oblasti vnímání odlišnosti a diskriminace. Na otázku Jaké sociální, kulturní a ekonomické problémy nejčastěji zažívají Turci ve Velké Británii odpovídá Tanya's (2016) kvalitativní výzkum, který se zabývá zkušenostmi mladých tureckých migrantů ve Velké Británii, zejména v oblasti vnímání odlišnosti a diskriminace.
 Z rozhovorů s respondenty vyplynulo, že se turečtí mladí lidé často setkávají s předsudky, stereotypy a pocitem vyloučení. Někteří z nich čelí zlehčování své náboženské víry (např. nošení šátku je vnímáno jako znak nesvobody), jiní jsou konfrontováni s negativními představami o jejich etnické skupině jako "nepřizpůsobivé" nebo "zaostalé". Tyto projevy „jinakosti“ (otherness) vedou k psychologickému tlaku, snižování sebevědomí a občasné potřebě skrývat vlastní identitu v určitých prostředích (např. ve škole nebo v zaměstnání). Z rozhovorů s respondenty vyplynulo, že se turečtí mladí lidé často setkávají s předsudky, stereotypy a pocitem vyloučení. Někteří z nich čelí zlehčování své náboženské víry (např. nošení šátku je vnímáno jako znak nesvobody), jiní jsou konfrontováni s negativními představami o jejich etnické skupině jako "nepřizpůsobivé" nebo "zaostalé". Tyto projevy „jinakosti“ (otherness) vedou k psychologickému tlaku, snižování sebevědomí a občasné potřebě skrývat vlastní identitu v určitých prostředích (např. ve škole nebo v zaměstnání).
 Autorka popisuje také tzv. praktiky „otheringu“, kdy je komunita vnímána jako „ti druzí“ – odlišní od většinové britské společnosti. Mladí respondenti hovoří o problémech se začleněním do kolektivu, především v místech, kde je málo jiných migrantů nebo kde škola aktivně nepodporuje kulturní diverzitu. V některých případech dochází i k diskriminaci na trhu práce, např. kvůli tureckému příjmení nebo akcentu. Autorka popisuje také tzv. praktiky „otheringu“, kdy je komunita vnímána jako „ti druzí“ – odlišní od většinové britské společnosti. Mladí respondenti hovoří o problémech se začleněním do kolektivu, především v místech, kde je málo jiných migrantů nebo kde škola aktivně nepodporuje kulturní diverzitu. V některých případech dochází i k diskriminaci na trhu práce, např. kvůli tureckému příjmení nebo akcentu.
-Výzkum rovněž ukazuje, že i přes tyto obtíže se většina mladých snaží aktivně se integrovat, vytvářet vlastní sociální sítě a kombinovat tureckou i britskou identitu.  ((Tanyas, B., 2016. Experiences of Otherness and Practices of Othering: Young Turkish Migrants in the UK. Young, 24(1), pp. 17–32. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1F_RJ3yovFAc9hQRC3zg1i6Z8owjrY4AX7HOmszef7hU/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].)) +Výzkum rovněž ukazuje, že i přes tyto obtíže se většina mladých snaží aktivně se integrovat, vytvářet vlastní sociální sítě a kombinovat tureckou i britskou identitu.  ((Tanyas, B., 2016. Experiences of Otherness and Practices of Othering: Young Turkish Migrants in the UK. //Young,// 24(1), pp. 17–32. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1F_RJ3yovFAc9hQRC3zg1i6Z8owjrY4AX7HOmszef7hU/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].)) 
-Podobné závěry uvádí i Aytaç, Bozkurt a Lordoğlu (2011), kteří na základě dotazníkového šetření mezi tureckými migranty poukazují nejen na jazykovou bariéru a složitou situaci na trhu práce, ale také na pocit nedostatečného společenského uznání a omezených možností profesního růstu. Autoři upozorňují, že ekonomická nejistota prohlubuje sociální izolaci a brání plné integraci do britské společnosti. Přesto však zdůrazňují, že rodinné zázemí, sousedské vztahy a aktivní účast v komunitních skupinách fungují jako důležitý zdroj podpory. ((Aytaç, S., Bozkurt, V. & Lordoğlu, K., 2011. The Motives and Problems of Turkish Immigrants in the UK. Sosyoekonomi Journal, 2011-MI. [online]. Dostupné z: https://ideas.repec.org/a/sos/sosjrn/11mi05.html.))+Podobné závěry uvádí i Aytaç, Bozkurt a Lordoğlu (2011), kteří na základě dotazníkového šetření mezi tureckými migranty poukazují nejen na jazykovou bariéru a složitou situaci na trhu práce, ale také na pocit nedostatečného společenského uznání a omezených možností profesního růstu. Autoři upozorňují, že ekonomická nejistota prohlubuje sociální izolaci a brání plné integraci do britské společnosti. Přesto však zdůrazňují, že rodinné zázemí, sousedské vztahy a aktivní účast v komunitních skupinách fungují jako důležitý zdroj podpory. ((Aytaç, S., Bozkurt, V. & Lordoğlu, K., 2011. The Motives and Problems of Turkish Immigrants in the UK. //Sosyoekonomi Journal,// 2011-MI. [online]. Dostupné z: https://ideas.repec.org/a/sos/sosjrn/11mi05.html.))
  
 ==== Migrace Turků do Velké Británie ==== ==== Migrace Turků do Velké Británie ====
  
  
-Migrace tureckého obyvatelstva do Velké Británie probíhala ve čtyřech hlavních vlnách, z nichž každá byla ovlivněna odlišnými politickými, sociálními a ekonomickými faktory. První větší příliv Turků byl zaznamenán již v 50. letech 20. století a souvisel především s příchodem tureckých Kypřanů. Mnozí z nich opouštěli Kypr kvůli narůstajícímu napětí mezi řeckou a tureckou komunitou na ostrově. Díky tomu, že měl Kypr tehdy status britské kolonie, měli jeho obyvatelé usnadněný přístup na britský pracovní trh. Tito migranti se často usazovali v Londýně, zejména v čtvrtích jako Hackney, Haringey a Enfield, a pracovali převážně v dělnických profesích. ((Sonmez, D., 2010. Cypriot Labour Migration to Britain Started in the Late 1950s. GTAP Resource No. 3358. West Lafayette: Purdue University. [online]. Dostupné z: https://www.gtap.agecon.purdue.edu/resources/res_display.asp?RecordID=3358.))+Migrace tureckého obyvatelstva do Velké Británie probíhala ve čtyřech hlavních vlnách, z nichž každá byla ovlivněna odlišnými politickými, sociálními a ekonomickými faktory. První větší příliv Turků byl zaznamenán již v 50. letech 20. století a souvisel především s příchodem tureckých Kypřanů. Mnozí z nich opouštěli Kypr kvůli narůstajícímu napětí mezi řeckou a tureckou komunitou na ostrově. Díky tomu, že měl Kypr tehdy status britské kolonie, měli jeho obyvatelé usnadněný přístup na britský pracovní trh. Tito migranti se často usazovali v Londýně, zejména v čtvrtích jako Hackney, Haringey a Enfield, a pracovali převážně v dělnických profesích. ((Sonmez, D., 2010. //Cypriot Labour Migration to Britain Started in the Late 1950s.// GTAP Resource No. 3358. West Lafayette: Purdue University. [online]. Dostupné z: https://www.gtap.agecon.purdue.edu/resources/res_display.asp?RecordID=3358.))
  
 Druhá významná vlna migrace následovala v 70. a 80. letech a pocházela již z pevninského Turecka, konkrétně z chudších venkovských oblastí Anatolie. Šlo především o pracovní migraci motivovanou špatnou ekonomickou situací, vysokou nezaměstnaností a omezenými příležitostmi v Turecku. Migranti v této fázi často využívali osobních a rodinných vazeb, díky nimž si hledali práci a ubytování, přičemž formálně často nezískali status uprchlíka či pracovníka podle mezistátních dohod. Druhá významná vlna migrace následovala v 70. a 80. letech a pocházela již z pevninského Turecka, konkrétně z chudších venkovských oblastí Anatolie. Šlo především o pracovní migraci motivovanou špatnou ekonomickou situací, vysokou nezaměstnaností a omezenými příležitostmi v Turecku. Migranti v této fázi často využívali osobních a rodinných vazeb, díky nimž si hledali práci a ubytování, přičemž formálně často nezískali status uprchlíka či pracovníka podle mezistátních dohod.
 Třetí vlna, která nastala v 80. a 90. letech, byla již charakteristická především politickým kontextem. Po vojenském převratu v Turecku v roce 1980 došlo k výraznému omezení občanských svobod, zatýkání opozice a perzekucím, které vedly k emigraci mnoha politicky aktivních jedinců. Mezi migranty byli v této době především Kurdové, Alevité a levicově orientovaní aktivisté. Většina z nich požádala ve Velké Británii o azyl. Tato skupina často čelila větším integračním problémům než předchozí generace, mimo jiné kvůli jazykové bariéře, chudobě a traumatu z represí. Třetí vlna, která nastala v 80. a 90. letech, byla již charakteristická především politickým kontextem. Po vojenském převratu v Turecku v roce 1980 došlo k výraznému omezení občanských svobod, zatýkání opozice a perzekucím, které vedly k emigraci mnoha politicky aktivních jedinců. Mezi migranty byli v této době především Kurdové, Alevité a levicově orientovaní aktivisté. Většina z nich požádala ve Velké Británii o azyl. Tato skupina často čelila větším integračním problémům než předchozí generace, mimo jiné kvůli jazykové bariéře, chudobě a traumatu z represí.
-Čtvrtá a nejnovější fáze migrace následovala po roce 2000. Dnešní migranti přicházejí z nejrůznějších důvodů – za studiem, podnikáním, slučováním rodin nebo kvůli osobní bezpečnosti. Část z nich v minulosti využívala výhod tzv. Ankara Agreement, která tureckým občanům umožňovala za určitých podmínek legální pobyt a podnikání ve Velké Británii. Tato dohoda však skončila s vystoupením Velké Británie z Evropské unie. Současní migranti bývají vzdělanější a mobilnější, ale stále se potýkají s určitými bariérami, především kulturními a ekonomickými. ((TThomson, M., 2006. Immigration to the UK: The Case of Turks. Brighton: University of Sussex. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1y0UPIK0kiv_ezjD9oYAdgDdmBdfbRUu10LGZXtevPGU/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].))+Čtvrtá a nejnovější fáze migrace následovala po roce 2000. Dnešní migranti přicházejí z nejrůznějších důvodů – za studiem, podnikáním, slučováním rodin nebo kvůli osobní bezpečnosti. Část z nich v minulosti využívala výhod tzv. Ankara Agreement, která tureckým občanům umožňovala za určitých podmínek legální pobyt a podnikání ve Velké Británii. Tato dohoda však skončila s vystoupením Velké Británie z Evropské unie. Současní migranti bývají vzdělanější a mobilnější, ale stále se potýkají s určitými bariérami, především kulturními a ekonomickými. ((Thomson, M., 2006. //Immigration to the UK: The Case of Turks.// Brighton: University of Sussex. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1y0UPIK0kiv_ezjD9oYAdgDdmBdfbRUu10LGZXtevPGU/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].))
  
-Turecká komunita v Británii je dnes etnicky i nábožensky velmi různorodá – zahrnuje jak sunnitské Turky, tak kurdské, alevitské či sekulárně orientované migranty. Podle některých odhadů žilo v roce 2006 ve Velké Británii kolem 300 000 lidí tureckého nebo kurdského původu, přičemž většina z nich se nadále koncentruje v Londýně. ((Ataman, G., et al., 2006. The Turkish and Kurdish Diaspora in Britain. Oxford: COMPAS, University of Oxford.))+Turecká komunita v Británii je dnes etnicky i nábožensky velmi různorodá – zahrnuje jak sunnitské Turky, tak kurdské, alevitské či sekulárně orientované migranty. Podle některých odhadů žilo v roce 2006 ve Velké Británii kolem 300 000 lidí tureckého nebo kurdského původu, přičemž většina z nich se nadále koncentruje v Londýně. ((Ataman, G., et al., 2006. //The Turkish and Kurdish Diaspora in Britain.// Oxford: COMPAS, University of Oxford.))
  
 ===== Praktická část ===== ===== Praktická část =====
Řádek 77: Řádek 77:
  
 Kvantitativní výzkum je podle Hendla (2016) zaměřen na sběr číselně vyjádřených dat, která lze dále statisticky vyhodnocovat a zobecňovat. Jak uvádi Reichel (2009), dotazníkové šetření patří mezi nejčastější techniky kvantitativního výzkumu, protože, umožňuje oslovit větší vzorek respondentů standardizovaným způsobem. Výhodou je rychlé oslovení většího počtu lidí, anonymita a snadná analýza dat, nevýhodou naopak omezená hloubka odpovědí.  Kvantitativní výzkum je podle Hendla (2016) zaměřen na sběr číselně vyjádřených dat, která lze dále statisticky vyhodnocovat a zobecňovat. Jak uvádi Reichel (2009), dotazníkové šetření patří mezi nejčastější techniky kvantitativního výzkumu, protože, umožňuje oslovit větší vzorek respondentů standardizovaným způsobem. Výhodou je rychlé oslovení většího počtu lidí, anonymita a snadná analýza dat, nevýhodou naopak omezená hloubka odpovědí. 
-Dotazník byl distribuován online členům turecké komunity žijícím ve Velké Británii, především prostřednictvím sociálních sítí a komunitních skupin. Obsahoval 27 otázek zaměřených na oblasti každodenního života, jako jsou kulturní tradice, jazyk, gastronomie, náboženství či zkušenosti s integrací. Celkem se zúčastnilo 22 respondentů různého věku, pohlaví a délky pobytu ve Spojeném království. Výsledky byly zpracovány anonymně a využity jako doplňující materiál pro analýzu jednotlivých kapitol. ((Hendl, J., 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 4. vyd. Praha: Portál.)) ((Reichel, J., 2009. Kapitoly metodologie sociologického výzkumu. Praha: Grada.))+Dotazník byl distribuován online členům turecké komunity žijícím ve Velké Británii, především prostřednictvím sociálních sítí a komunitních skupin. Obsahoval 27 otázek zaměřených na oblasti každodenního života, jako jsou kulturní tradice, jazyk, gastronomie, náboženství či zkušenosti s integrací. Celkem se zúčastnilo 22 respondentů různého věku, pohlaví a délky pobytu ve Spojeném království. Výsledky byly zpracovány anonymně a využity jako doplňující materiál pro analýzu jednotlivých kapitol. ((Hendl, J., 2016. //Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace.// 4. vyd. Praha: Portál.)) ((Reichel, J., 2009. //Kapitoly metodologie sociologického výzkumu//. Praha: Grada.))
  
 Naopak kvalitativní výzkum se podle Silvermana (2013) zaměřuje na hlubší porozumění zkušenostem, významům a motivacím jedinců. Usiluje o detailní vhled do konkrétních případů a jejich kontextu. Polostrukturovaný rozhovor, který je typickou technikou kvalitativního výzkumu, kombinuje předem připravené otázky s možností volně reagovat na odpovědi respondenta. Výhodou je možnost detailně rozvinou téma a získat osobní vhled, nevýhodou je časová náročnost.   Naopak kvalitativní výzkum se podle Silvermana (2013) zaměřuje na hlubší porozumění zkušenostem, významům a motivacím jedinců. Usiluje o detailní vhled do konkrétních případů a jejich kontextu. Polostrukturovaný rozhovor, který je typickou technikou kvalitativního výzkumu, kombinuje předem připravené otázky s možností volně reagovat na odpovědi respondenta. Výhodou je možnost detailně rozvinou téma a získat osobní vhled, nevýhodou je časová náročnost.  
-V našem výzkumu byla individuální výpověď získána od respondenta jménem Emre, který žije v britském Brightonu. Emre pochází z Ankary a do Velké Británie se přestěhoval ve svých 22 letech za prací a novým životem. Jeho zkušenost byla zpracována formou polostrukturovaného rozhovoru vedeného online, který nabídl hlubší vhled do témat osobní identity, uchovávání tradic, integrace i každodenních výzev. Výpovědi byly tematicky rozčleněny a zasazeny do příslušných částí práce (např. gastronomie, tradice, problémy). ((Silverman, D., 2013. Doing Qualitative Research. 4th ed. London: Sage.)) ((Kvale, S. & Brinkmann, S., 2015. InterViews: Learning the Craft of Qualitative Research Interviewing. 3rd ed. Los Angeles: Sage.))+V našem výzkumu byla individuální výpověď získána od respondenta jménem Emre, který žije v britském Brightonu. Emre pochází z Ankary a do Velké Británie se přestěhoval ve svých 22 letech za prací a novým životem. Jeho zkušenost byla zpracována formou polostrukturovaného rozhovoru vedeného online, který nabídl hlubší vhled do témat osobní identity, uchovávání tradic, integrace i každodenních výzev. Výpovědi byly tematicky rozčleněny a zasazeny do příslušných částí práce (např. gastronomie, tradice, problémy). ((Silverman, D., 2013. //Doing Qualitative Research//. 4th ed. London: Sage.)) ((Kvale, S. & Brinkmann, S., 2015. //InterViews: Learning the Craft of Qualitative Research Interviewing.// 3rd ed. Los Angeles: Sage.))
  
  
Řádek 87: Řádek 87:
    
  
-Islám představuje nejrozšířenější náboženství mezi členy turecké komunity ve Velké Británii. Pro většinu z nich neznamená pouze duchovní víru, ale také pevný kulturní rámec, který ovlivňuje každodenní život, posiluje rodinné vazby a vytváří pocit sounáležitosti uvnitř komunity. Náboženské zvyky a tradice jsou tak pro turecké migranty a jejich potomky důležitým prostředkem udržování identity v novém kulturním prostředí. ((Pattison, S. & Tavsanoğlu, E., 2021. Islam in Britain: Religious Identity and Practice. London: Routledge. [online]. Dostupné z: https://www.routledge.com/Islam-in-Britain-Religious-Identity-and-Practice/Pattison-Tavsanoglu/p/book/9780367534472.))+Islám představuje nejrozšířenější náboženství mezi členy turecké komunity ve Velké Británii. Pro většinu z nich neznamená pouze duchovní víru, ale také pevný kulturní rámec, který ovlivňuje každodenní život, posiluje rodinné vazby a vytváří pocit sounáležitosti uvnitř komunity. Náboženské zvyky a tradice jsou tak pro turecké migranty a jejich potomky důležitým prostředkem udržování identity v novém kulturním prostředí. ((Pattison, S. & Tavsanoğlu, E., 2021. //Islam in Britain: Religious Identity and Practice.// London: Routledge. [online]. Dostupné z: https://www.routledge.com/Islam-in-Britain-Religious-Identity-and-Practice/Pattison-Tavsanoglu/p/book/9780367534472.))
  
-Praktikování islámu se opírá o tzv. pět pilířů víry, které tvoří základ náboženského života každého muslima. Prvním z nich je šaháda, tedy vyznání víry, kdy muslim prohlašuje, že //„není boha kromě Alláha a Muhammad je jeho prorokem“//. Druhým pilířem je salát, což je pět povinných denních modliteb, které věřící vykonávají v přesně stanovených časech během dne. Tyto modlitby se odehrávají buď doma, nebo v mešitě, pokud mají k ní věřící přístup. Třetím pilířem je saum, tedy půst během měsíce ramadánu, kdy se muslimové od východu do západu slunce zdržují jídla i pití. Čtvrtým pilířem je zakát, což je povinnost dávat část svého majetku na dobročinné účely, například na podporu chudých nebo místní mešity. Posledním pilířem je hadždž, tedy pouť do Mekky, kterou by měl každý muslim alespoň jednou za život vykonat, pokud mu to jeho finanční a zdravotní situace umožňuje. ((Çoştua, A., 2015. Turkish Muslim Immigrants in Britain: Religious Life and Organizations. Sociology Study, 5(4), pp. 275–286. [online]. Dostupné z: https://www.davidpublisher.com/Public/uploads/Contribute/551cdff5b3fe2.pdf.))+Praktikování islámu se opírá o tzv. pět pilířů víry, které tvoří základ náboženského života každého muslima. Prvním z nich je šaháda, tedy vyznání víry, kdy muslim prohlašuje, že //„není boha kromě Alláha a Muhammad je jeho prorokem“//. Druhým pilířem je salát, což je pět povinných denních modliteb, které věřící vykonávají v přesně stanovených časech během dne. Tyto modlitby se odehrávají buď doma, nebo v mešitě, pokud mají k ní věřící přístup. Třetím pilířem je saum, tedy půst během měsíce ramadánu, kdy se muslimové od východu do západu slunce zdržují jídla i pití. Čtvrtým pilířem je zakát, což je povinnost dávat část svého majetku na dobročinné účely, například na podporu chudých nebo místní mešity. Posledním pilířem je hadždž, tedy pouť do Mekky, kterou by měl každý muslim alespoň jednou za život vykonat, pokud mu to jeho finanční a zdravotní situace umožňuje. ((Çoştua, A., 2015. Turkish Muslim Immigrants in Britain: Religious Life and Organizations. //Sociology Study,// 5(4), pp. 275–286. [online]. Dostupné z: https://www.davidpublisher.com/Public/uploads/Contribute/551cdff5b3fe2.pdf.))
  
-Kromě těchto základních náboženských povinností hrají v životě turecké muslimské komunity důležitou roli i svátky a slavnosti. Mezi nejvýznamnější patří svátek Eid al-Fitr, který následuje po ukončení ramadánu. Tento svátek je spojen s modlitbou v mešitě, návštěvami rodiny a přátel, darováním sladkostí a drobných dárků, zejména dětem. Lidé se při této příležitosti oblékají do slavnostních šatů a společně sdílejí jídlo. Druhým důležitým svátkem je Eid al-Adha, známý také jako svátek oběti. Tento svátek připomíná příběh proroka Ibrahíma (Abraháma), který byl ochoten obětovat svého syna jako důkaz poslušnosti vůči Bohu. Při této příležitosti bývá tradičně poraženo zvíře, obvykle ovce, a jeho maso se dělí mezi rodinu, sousedy a potřebné. ((Çoştua, A., 2015. Turkish Muslim Immigrants in Britain: Religious Life and Organizations. Sociology Study, 5(4), pp. 275–286. [online]. Dostupné z: https://www.davidpublisher.com/Public/uploads/Contribute/551cdff5b3fe2.pdf.))+Kromě těchto základních náboženských povinností hrají v životě turecké muslimské komunity důležitou roli i svátky a slavnosti. Mezi nejvýznamnější patří svátek Eid al-Fitr, který následuje po ukončení ramadánu. Tento svátek je spojen s modlitbou v mešitě, návštěvami rodiny a přátel, darováním sladkostí a drobných dárků, zejména dětem. Lidé se při této příležitosti oblékají do slavnostních šatů a společně sdílejí jídlo. Druhým důležitým svátkem je Eid al-Adha, známý také jako svátek oběti. Tento svátek připomíná příběh proroka Ibrahíma (Abraháma), který byl ochoten obětovat svého syna jako důkaz poslušnosti vůči Bohu. Při této příležitosti bývá tradičně poraženo zvíře, obvykle ovce, a jeho maso se dělí mezi rodinu, sousedy a potřebné. ((Çoştua, A., 2015. Turkish Muslim Immigrants in Britain: Religious Life and Organizations. //Sociology Study,// 5(4), pp. 275–286. [online]. Dostupné z: https://www.davidpublisher.com/Public/uploads/Contribute/551cdff5b3fe2.pdf.))
  
-Náboženské tradice tak v britské turecké komunitě slouží nejen k udržování víry, ale také k upevňování mezigeneračních vztahů, předávání hodnot a posilování kulturní identity v kontextu života v multikulturní společnosti. ((Islamic Religious Practices and Young Muslims in Britain. Middle East Journal of Culture and Communication, 9(1), pp. 59–81.))+Náboženské tradice tak v britské turecké komunitě slouží nejen k udržování víry, ale také k upevňování mezigeneračních vztahů, předávání hodnot a posilování kulturní identity v kontextu života v multikulturní společnosti. ((Islamic Religious Practices and Young Muslims in Britain. //Middle East Journal of Culture and Communication//, 9(1), pp. 59–81.))
  
 {{:ls2025:img_2160.jpeg?600|}} {{:ls2025:img_2160.jpeg?600|}}
Řádek 109: Řádek 109:
  
 Turecká kuchyně je mezi členy turecké komunity ve Velké Británii nejen zdrojem každodenní výživy, ale především významným kulturním pojítkem s domovinou. Její charakteristické znaky zahrnují časté používání čerstvé zeleniny, luštěnin, kvalitního masa, bylinek a olivového oleje, stejně jako bohaté využití koření a specifických postupů přípravy jídel. Typická turecká jídla jsou v britském prostředí hojně připravována nejen v domácnostech, ale také v restauracích a bistrech, a výrazně tak ovlivňují stravovací kulturu v některých oblastech. Turecká kuchyně je mezi členy turecké komunity ve Velké Británii nejen zdrojem každodenní výživy, ale především významným kulturním pojítkem s domovinou. Její charakteristické znaky zahrnují časté používání čerstvé zeleniny, luštěnin, kvalitního masa, bylinek a olivového oleje, stejně jako bohaté využití koření a specifických postupů přípravy jídel. Typická turecká jídla jsou v britském prostředí hojně připravována nejen v domácnostech, ale také v restauracích a bistrech, a výrazně tak ovlivňují stravovací kulturu v některých oblastech.
-Mezi nejčastěji připravovaná a zároveň i veřejnosti známá turecká jídla patří například dolma, což je zelenina plněná směsí rýže, bylinek a někdy i masa, servírovaná často během rodinných oslav. Dalším oblíbeným pokrmem je köfte, tedy kořeněné masové placičky připravované z mletého hovězího nebo jehněčího masa, které si zachovávají svou popularitu i mezi mladší generací. Nejpřístupnější a nejrozšířenější formou turecké kuchyně v Británii je však kebab, zejména jeho forma známá jako döner kebab,  grilované maso servírované v pita chlebu spolu se zeleninou a omáčkami. Dále je velmi oblíbená mercimek çorbası, tedy čočková polévka, která se tradičně podává jako předkrm, a také slané pečivo börek, plněné sýrem, špenátem či masem. Ze sladkých pokrmů nelze opomenout známou baklavu, vrstvený dezert z filo těsta, ořechů a cukrového sirupu, který se připravuje zejména při slavnostních příležitostech. Výrazné zastoupení má také pide, pokrm podobný pizze, který je oblíbený v restauracích i jako domácí jídlo. ((Öğüt, T., 2016. Food and Identity in the Turkish Diaspora: A Cultural Analysis. Istanbul: Istanbul Technical University. [online]. Dostupné z: https://tez.yok.gov.tr/.))+Mezi nejčastěji připravovaná a zároveň i veřejnosti známá turecká jídla patří například dolma, což je zelenina plněná směsí rýže, bylinek a někdy i masa, servírovaná často během rodinných oslav. Dalším oblíbeným pokrmem je köfte, tedy kořeněné masové placičky připravované z mletého hovězího nebo jehněčího masa, které si zachovávají svou popularitu i mezi mladší generací. Nejpřístupnější a nejrozšířenější formou turecké kuchyně v Británii je však kebab, zejména jeho forma známá jako döner kebab,  grilované maso servírované v pita chlebu spolu se zeleninou a omáčkami. Dále je velmi oblíbená mercimek çorbası, tedy čočková polévka, která se tradičně podává jako předkrm, a také slané pečivo börek, plněné sýrem, špenátem či masem. Ze sladkých pokrmů nelze opomenout známou baklavu, vrstvený dezert z filo těsta, ořechů a cukrového sirupu, který se připravuje zejména při slavnostních příležitostech. Výrazné zastoupení má také pide, pokrm podobný pizze, který je oblíbený v restauracích i jako domácí jídlo. ((Öğüt, T., 2016. //Food and Identity in the Turkish Diaspora: A Cultural Analysis.// Istanbul: Istanbul Technical University. [online]. Dostupné z: https://tez.yok.gov.tr/.))
  
 {{ :ls2025:img_2158.webp |}} {{ :ls2025:img_2158.webp |}}
Řádek 115: Řádek 115:
 Tato jídla jsou nejen součástí domácího života, ale mají i zásadní vliv na britskou gastronomii. Díky výrazné koncentraci turecké komunity ve městech jako Londýn, Birmingham či Manchester se mnoho tradičních tureckých pokrmů stalo běžně dostupnými i mimo komunitu. Například döner kebab je dnes považován za jeden z nejoblíbenějších pokrmů rychlého občerstvení v Británii a lze jej najít téměř v každém větším městě. Přestože se jeho příprava často přizpůsobuje britským chuťovým preferencím, zachovává si charakteristické prvky původní kuchyně. Tato jídla jsou nejen součástí domácího života, ale mají i zásadní vliv na britskou gastronomii. Díky výrazné koncentraci turecké komunity ve městech jako Londýn, Birmingham či Manchester se mnoho tradičních tureckých pokrmů stalo běžně dostupnými i mimo komunitu. Například döner kebab je dnes považován za jeden z nejoblíbenějších pokrmů rychlého občerstvení v Británii a lze jej najít téměř v každém větším městě. Přestože se jeho příprava často přizpůsobuje britským chuťovým preferencím, zachovává si charakteristické prvky původní kuchyně.
 Turecké restaurace a bistra se tak staly nedílnou součástí britského městského prostředí. Nabízejí nejen tradiční jídla, ale často také vytvářejí prostor pro mezikulturní setkávání. Dále dochází k tzv. kulturní hybridizaci, kdy se tradiční turecké recepty kombinují s prvky britské kuchyně – vznikají například vegetariánské kebaby, lehčí verze klasických jídel či netradiční kombinace ingrediencí. Tímto způsobem turecká kuchyně přispívá k obohacení a diverzitě britské gastronomie. Turecké restaurace a bistra se tak staly nedílnou součástí britského městského prostředí. Nabízejí nejen tradiční jídla, ale často také vytvářejí prostor pro mezikulturní setkávání. Dále dochází k tzv. kulturní hybridizaci, kdy se tradiční turecké recepty kombinují s prvky britské kuchyně – vznikají například vegetariánské kebaby, lehčí verze klasických jídel či netradiční kombinace ingrediencí. Tímto způsobem turecká kuchyně přispívá k obohacení a diverzitě britské gastronomie.
-Její vliv je patrný nejen na ulici, ale i ve vyšších kulinářských kruzích. Některé turecké podniky ve Velké Británii získaly prestižní ocenění, objevily se v michelinských průvodcích nebo se pravidelně objevují v gastro žebříčcích. ((Öğüt, T., 2016. Food and Identity in the Turkish Diaspora: A Cultural Analysis. Istanbul: Istanbul Technical University. [online].)) +Její vliv je patrný nejen na ulici, ale i ve vyšších kulinářských kruzích. Některé turecké podniky ve Velké Británii získaly prestižní ocenění, objevily se v michelinských průvodcích nebo se pravidelně objevují v gastro žebříčcích. ((Öğüt, T., 2016. //Food and Identity in the Turkish Diaspora: A Cultural Analysis.// Istanbul: Istanbul Technical University. [online].)) 
-((King, R. & Warde, A., 2019. Migration, Food Practices and Culinary Cosmopolitanism in British Cities. Journal of Ethnic and Migration Studies, 45(7), pp. 1165–1184.))+((King, R. & Warde, A., 2019. Migration, Food Practices and Culinary Cosmopolitanism in British Cities. //Journal of Ethnic and Migration Studies,// 45(7), pp. 1165–1184.))
  
 {{:ls2025:img_2159.jpeg?600|}} {{:ls2025:img_2159.jpeg?600|}}
Řádek 139: Řádek 139:
 Dalším problémem je nedostatečný přístup ke kvalitnímu vzdělání a informacím, zejména v komunitách s nižší socioekonomickou úrovní. Jazyková bariéra, především u první generace migrantů, výrazně komplikuje orientaci v britském školském systému i přístup k pracovním příležitostem. Mladí lidé z tureckých rodin častěji opouštějí školu předčasně a mají omezené možnosti dalšího studia, což může negativně ovlivnit jejich profesní budoucnost. Dalším problémem je nedostatečný přístup ke kvalitnímu vzdělání a informacím, zejména v komunitách s nižší socioekonomickou úrovní. Jazyková bariéra, především u první generace migrantů, výrazně komplikuje orientaci v britském školském systému i přístup k pracovním příležitostem. Mladí lidé z tureckých rodin častěji opouštějí školu předčasně a mají omezené možnosti dalšího studia, což může negativně ovlivnit jejich profesní budoucnost.
 Další výzvou je nedostatečné zastoupení v médiích a veřejném prostoru, které přispívá k přetrvávajícím stereotypům o turecké a obecně muslimské komunitě. Tyto stereotypy jsou často spojeny s negativním vnímáním islámu, což zvyšuje riziko islamofobie. To může vést k větší izolaci komunity a posílení uzavřenosti, kdy se rodiny více orientují na „vlastní okruh“ a méně vstupují do interakce se širší společností. Další výzvou je nedostatečné zastoupení v médiích a veřejném prostoru, které přispívá k přetrvávajícím stereotypům o turecké a obecně muslimské komunitě. Tyto stereotypy jsou často spojeny s negativním vnímáním islámu, což zvyšuje riziko islamofobie. To může vést k větší izolaci komunity a posílení uzavřenosti, kdy se rodiny více orientují na „vlastní okruh“ a méně vstupují do interakce se širší společností.
-Ekonomická situace představuje další složitost – vyšší míra nezaměstnanosti a častější výskyt špatně placených, nestabilních zaměstnání mezi členy komunity ukazují, že integrace na trhu práce není vždy snadná. Navíc ženy z tradičnějších rodin mohou čelit omezením vyplývajícím z kulturních norem ohledně práce mimo domácnost. ((Tanyas, B., 2016. Experiences of Otherness and Practices of Othering: Young Turkish Migrants in the UK. Young, 24(1), pp. 17–32. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1F_RJ3yovFAc9hQRC3zg1i6Z8owjrY4AX7HOmszef7hU/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].)) ((Küçükcan, T., 1996. The Politics of Ethnicity, Identity and Religion among Turks in London. PhD thesis. University of Warwick. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1mo5hyoz2fIzszf0eYERDLLUiCOrPixl6doFV9Nk2c-w/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].))+Ekonomická situace představuje další složitost – vyšší míra nezaměstnanosti a častější výskyt špatně placených, nestabilních zaměstnání mezi členy komunity ukazují, že integrace na trhu práce není vždy snadná. Navíc ženy z tradičnějších rodin mohou čelit omezením vyplývajícím z kulturních norem ohledně práce mimo domácnost. ((Tanyas, B., 2016. Experiences of Otherness and Practices of Othering: Young Turkish Migrants in the UK. //Young,// 24(1), pp. 17–32. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1F_RJ3yovFAc9hQRC3zg1i6Z8owjrY4AX7HOmszef7hU/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].)) ((Küçükcan, T., 1996. //The Politics of Ethnicity, Identity and Religion among Turks in London. PhD thesis.// University of Warwick. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1mo5hyoz2fIzszf0eYERDLLUiCOrPixl6doFV9Nk2c-w/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].))
  
 Přestože je turecká komunita ve Velké Británii početná a dlouhodobě usazená, její členové se i nadále setkávají s různými obtížemi, které ovlivňují jejich každodenní život i proces integrace. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že nejčastějšími problémy jsou kulturní rozdíly (68 %), jazyková bariéra (31,8 %), pocit osamělosti (31,8 %) a obtížné hledání zaměstnání nebo diskriminace na trhu práce (40,9 %). Žádný z respondentů neuvedl, že se s problémy nikdy nesetkal. Přestože je turecká komunita ve Velké Británii početná a dlouhodobě usazená, její členové se i nadále setkávají s různými obtížemi, které ovlivňují jejich každodenní život i proces integrace. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že nejčastějšími problémy jsou kulturní rozdíly (68 %), jazyková bariéra (31,8 %), pocit osamělosti (31,8 %) a obtížné hledání zaměstnání nebo diskriminace na trhu práce (40,9 %). Žádný z respondentů neuvedl, že se s problémy nikdy nesetkal.
Řádek 161: Řádek 161:
 Turecká komunita ve Velké Británii si i po mnoha letech života v nové zemi nadále udržuje své bohaté kulturní tradice, které hrají klíčovou roli v každodenním životě i v utváření identity celé diaspory. Tyto tradice jsou předávány z generace na generaci a často slouží jako prostředek k udržení soudržnosti v rámci rodiny i širší komunity. Turecká komunita ve Velké Británii si i po mnoha letech života v nové zemi nadále udržuje své bohaté kulturní tradice, které hrají klíčovou roli v každodenním životě i v utváření identity celé diaspory. Tyto tradice jsou předávány z generace na generaci a často slouží jako prostředek k udržení soudržnosti v rámci rodiny i širší komunity.
 Jednou z nejvýznamnějších společenských událostí jsou svatby, které v turecké kultuře zaujímají velmi důležité místo. Tradiční turecká svatba může trvat i několik dní a zahrnuje řadu symbolických rituálů, jako je henna večer (kına gecesi), kdy se nevěstě zdobí ruce hennou za zpěvu tradičních písní. I když ve Velké Británii dochází k jisté zjednodušení a zkrácení svatebních obřadů, mnoho rodin se snaží tyto tradice zachovat a přizpůsobit je místním podmínkám. Velké svatební oslavy jsou navíc často příležitostí pro setkání celé komunity. Jednou z nejvýznamnějších společenských událostí jsou svatby, které v turecké kultuře zaujímají velmi důležité místo. Tradiční turecká svatba může trvat i několik dní a zahrnuje řadu symbolických rituálů, jako je henna večer (kına gecesi), kdy se nevěstě zdobí ruce hennou za zpěvu tradičních písní. I když ve Velké Británii dochází k jisté zjednodušení a zkrácení svatebních obřadů, mnoho rodin se snaží tyto tradice zachovat a přizpůsobit je místním podmínkám. Velké svatební oslavy jsou navíc často příležitostí pro setkání celé komunity.
-Dalším důležitým aspektem společenského života jsou náboženské svátky, zejména Ramadán a Kurban Bajram. Během Ramadánu dodržují členové komunity půst, který zakončují večerní hostinou (iftar), často sdílenou s rodinou, přáteli nebo širší komunitou. Na Kurban Bajram, svátek obětování, se připravují slavnostní jídla a část masa se tradičně rozděluje chudším členům komunity. I v Británii se tyto svátky slaví, přestože s určitými úpravami – např. menšími rodinnými sešlostmi nebo komunitními setkáními v kulturních centrech. ((Pattison, G. & Tavşanoğlu, S., 2012. Everyday Cultures: Turkish Communities in the UK. London: Palgrave Macmillan. [online]. Dostupné z: https://link.springer.com/book/10.1057/9781137274893.))+Dalším důležitým aspektem společenského života jsou náboženské svátky, zejména Ramadán a Kurban Bajram. Během Ramadánu dodržují členové komunity půst, který zakončují večerní hostinou (iftar), často sdílenou s rodinou, přáteli nebo širší komunitou. Na Kurban Bajram, svátek obětování, se připravují slavnostní jídla a část masa se tradičně rozděluje chudším členům komunity. I v Británii se tyto svátky slaví, přestože s určitými úpravami – např. menšími rodinnými sešlostmi nebo komunitními setkáními v kulturních centrech. ((Pattison, G. & Tavşanoğlu, S., 2012. //Everyday Cultures: Turkish Communities in the UK.// London: Palgrave Macmillan. [online]. Dostupné z: https://link.springer.com/book/10.1057/9781137274893.))
  
 {{ :ls2025:img_2164.webp |}} {{ :ls2025:img_2164.webp |}}
  
 Specifické postavení v životě komunity mají také rodinné oslavy, například narozeniny, zasnoubení nebo narození dítěte. Při těchto příležitostech se často připravují tradiční jídla, hraje se hudba a tančí se. Oblíbeným tancem je například halay, kolektivní tanec, který se tančí při oslavách ve skupině držící se za ruce. Specifické postavení v životě komunity mají také rodinné oslavy, například narozeniny, zasnoubení nebo narození dítěte. Při těchto příležitostech se často připravují tradiční jídla, hraje se hudba a tančí se. Oblíbeným tancem je například halay, kolektivní tanec, který se tančí při oslavách ve skupině držící se za ruce.
-Mimo rodinný rámec hrají důležitou roli i komunitní organizace a kulturní centra, kde se konají jazykové kurzy, přednášky o turecké historii, náboženství či vaření. Tyto aktivity pomáhají nejen zachovávat kulturní dědictví, ale i usnadňují integraci do britské společnosti, zejména mladším generacím. ((Pattison, G. & Tavşanoğlu, S. (2012). Everyday Cultures: Turkish Communities in the UK.)) +Mimo rodinný rámec hrají důležitou roli i komunitní organizace a kulturní centra, kde se konají jazykové kurzy, přednášky o turecké historii, náboženství či vaření. Tyto aktivity pomáhají nejen zachovávat kulturní dědictví, ale i usnadňují integraci do britské společnosti, zejména mladším generacím. ((Pattison, G. & Tavşanoğlu, S. (2012). //Everyday Cultures: Turkish Communities in the UK.//)) 
-((Özdemir, A., 2020. The Role of Cultural Rituals in Diasporic Communities. Journal of Migration Studies.))+((Özdemir, A., 2020. The Role of Cultural Rituals in Diasporic Communities. //Journal of Migration Studies//.))
  
 {{:ls2025:img_2165.jpeg?600|}} {{:ls2025:img_2165.jpeg?600|}}
Řádek 202: Řádek 202:
 ===== Seznam použitých zdrojů ===== ===== Seznam použitých zdrojů =====
  
-Ataman, G. et al. 2006.// The Turkish and Kurdish Diaspora in Britain//, Compas, University of Oxford. +Ataman, G. et al. 2006. //The Turkish and Kurdish Diaspora in Britain//, Compas, University of Oxford. 
 + 
 Aytaç, S., Bozkurt, V. & Lordoğlu, K., 2011. The Motives and Problems of Turkish Immigrants in the UK. //Sosyoekonomi Journal//, 2011(2), pp. 67–84. Dostupné z: https://ideas.repec.org/a/sos/journl/11i05.html Aytaç, S., Bozkurt, V. & Lordoğlu, K., 2011. The Motives and Problems of Turkish Immigrants in the UK. //Sosyoekonomi Journal//, 2011(2), pp. 67–84. Dostupné z: https://ideas.repec.org/a/sos/journl/11i05.html
  
 Çilingir, D., 2010. Identity and Integration among Turkish Sunni Muslims in Britain.  Çilingir, D., 2010. Identity and Integration among Turkish Sunni Muslims in Britain. 
-//Insight Turkey,// 12(1), pp. 147–163. Dostupné z: https://www.insightturkey.com/articles/identity-and-integration-among-turkish-sunni-muslims-in-britain+//Insight Turkey,12//(1), pp. 147–163. Dostupné z: https://www.insightturkey.com/articles/identity-and-integration-among-turkish-sunni-muslims-in-britain
  
-Çoştua, A., 2015. Turkish Muslim Immigrants in Britain: Religious Life and Organizations. //Sociology Study//, 5(4), pp. 275–286. Dostupné z: https://www.davidpublisher.com/Public/uploads/Contribute/551cdff5b3fe2.pdf+Çoştua, A., 2015. Turkish Muslim Immigrants in Britain: Religious Life and Organizations. //Sociology Study,// 5(4), pp. 275–286. Dostupné z: https://www.davidpublisher.com/Public/uploads/Contribute/551cdff5b3fe2.pdf
  
-University of Southampton. (2002). Everyday Cultures – Ethnicity, identity, cultural change: Kurdish, Turkish and Turkish Cypriot Communities in North London. Southampton: University of Southampton. [online]. [cit. 26. červen 2025]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1dHgEk2fDGplV2FEA4W3wddIouUjfAdSYCBXhJJEnXyA/edit?pli=1&tab=t.0+University of Southampton. (2002). //Everyday Cultures – Ethnicity, identity, cultural change: Kurdish, Turkish and Turkish Cypriot Communities in North London.// Southampton: University of Southampton. [online]. [cit. 26. červen 2025]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1dHgEk2fDGplV2FEA4W3wddIouUjfAdSYCBXhJJEnXyA/edit?pli=1&tab=t.0
  
  
Řádek 222: Řádek 222:
 Özdemir, A., 2020. The Role of Cultural Rituals in Diasporic Communities. //Journal of Migration Studies,// 6(2), pp. 134–150. Dostupné z: https://doi.org/10.33182/jms.v6i2.1040 Özdemir, A., 2020. The Role of Cultural Rituals in Diasporic Communities. //Journal of Migration Studies,// 6(2), pp. 134–150. Dostupné z: https://doi.org/10.33182/jms.v6i2.1040
  
-Pattison, G. & Tavşanoğlu, S., 2012. //Everyday Cultures: Turkish Communities in the UK. London: Routledge//+Pattison, G. & Tavşanoğlu, S., 2012. //Everyday Cultures: Turkish Communities in the UK.// London: Routledge
  
-Pattison, G. & Tavşanoğlu, S., 2021. //Islam in Britain: Religious Identity and Practice//. London: Routledge. Dostupné z: https://www.routledge.com/Islam-in-Britain-Religious-Identity-and-Practice/Pattison-Tavsanoglu/p/book/9780367534472+Pattison, G. & Tavşanoğlu, S., 2021. //Islam in Britain: Religious Identity and Practice.// London: Routledge. Dostupné z: https://www.routledge.com/Islam-in-Britain-Religious-Identity-and-Practice/Pattison-Tavsanoglu/p/book/9780367534472
  
-Sönmez, D., 2010. Cypriot labour migration to Britain started in the late 1950s. GTAP Resource No. 3358. Purdue University. Dostupné z: https://www.gtap.agecon.purdue.edu/resources/res_display.asp?RecordID=3358+Sönmez, D., 2010. //Cypriot labour migration to Britain started in the late 1950s. GTAP Resource No. 3358.// Purdue University. Dostupné z: https://www.gtap.agecon.purdue.edu/resources/res_display.asp?RecordID=3358
  
-Tanyas, B., 2016. Experiences of Otherness and Practices of Othering: Young Turkish Migrants in the UK. [online].// Sage Publications//. Roč. 51, č. 8, s. 17. ISSN 1741-3222. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1F_RJ3yovFAc9hQRC3zg1i6Z8owjrY4AX7HOmszef7hU/edit?tab=t.0. [cit. 2025-06-26].+Tanyas, B., 2016. //Experiences of Otherness and Practices of Othering: Young Turkish Migrants in the UK.// [online].// Sage Publications//. Roč. 51, č. 8, s. 17. ISSN 1741-3222. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1F_RJ3yovFAc9hQRC3zg1i6Z8owjrY4AX7HOmszef7hU/edit?tab=t.0. [cit. 2025-06-26].
  
-Thomson, M., 2006. //Immigration to the UK: The case of Turks//. [online], odborný text. Brighton: University of Sussex. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1y0UPIK0kiv_ezjD9oYAdgDdmBdfbRUu10LGZXtevPGU/edit?tab=t.0. [cit. 2025-06-26].+Thomson, M., 2006. //Immigration to the UK: The case of Turks.// [online], odborný text. Brighton: University of Sussex. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1y0UPIK0kiv_ezjD9oYAdgDdmBdfbRUu10LGZXtevPGU/edit?tab=t.0. [cit. 2025-06-26].
  
 Timur, Ö., Ş., 2008. //Turkish restaurants in London: An ethnographic study on representation of cultural identity through design//[online]. Turkey: [s.n.]. [cit. 26. červen 2025] Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1kE464fmESPfyhISD3i_fKUyV0I7iZtg4aR07TphivA0/edit?tab=t.0. [cit. 2025-06-26]. Timur, Ö., Ş., 2008. //Turkish restaurants in London: An ethnographic study on representation of cultural identity through design//[online]. Turkey: [s.n.]. [cit. 26. červen 2025] Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1kE464fmESPfyhISD3i_fKUyV0I7iZtg4aR07TphivA0/edit?tab=t.0. [cit. 2025-06-26].
ls2025/turci_ve_velke_britanii.1761039151.txt.gz · Poslední úprava: 21/10/2025 11:32 autor: 109.81.94.255

Nástroje pro stránku