obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie: • Romové v ČR a Maďarsku • Turci ve Velké Británii
ls2025:turci_ve_velke_britanii

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze		Předchozí verze
ls2025:turci_ve_velke_britanii [13/11/2025 16:33] – 193.84.36.65ls2025:turci_ve_velke_britanii [12/12/2025 10:46] (aktuální) – [Tradice] 193.179.120.152
Řádek 54: Řádek 54:
 Z rozhovorů s respondenty vyplynulo, že se turečtí mladí lidé často setkávají s předsudky, stereotypy a pocitem vyloučení. Někteří z nich čelí zlehčování své náboženské víry (např. nošení šátku je vnímáno jako znak nesvobody), jiní jsou konfrontováni s negativními představami o jejich etnické skupině jako "nepřizpůsobivé" nebo "zaostalé". Tyto projevy „jinakosti“ (otherness) vedou k psychologickému tlaku, snižování sebevědomí a občasné potřebě skrývat vlastní identitu v určitých prostředích (např. ve škole nebo v zaměstnání). Z rozhovorů s respondenty vyplynulo, že se turečtí mladí lidé často setkávají s předsudky, stereotypy a pocitem vyloučení. Někteří z nich čelí zlehčování své náboženské víry (např. nošení šátku je vnímáno jako znak nesvobody), jiní jsou konfrontováni s negativními představami o jejich etnické skupině jako "nepřizpůsobivé" nebo "zaostalé". Tyto projevy „jinakosti“ (otherness) vedou k psychologickému tlaku, snižování sebevědomí a občasné potřebě skrývat vlastní identitu v určitých prostředích (např. ve škole nebo v zaměstnání).
 Autorka popisuje také tzv. praktiky „otheringu“, kdy je komunita vnímána jako „ti druzí“ – odlišní od většinové britské společnosti. Mladí respondenti hovoří o problémech se začleněním do kolektivu, především v místech, kde je málo jiných migrantů nebo kde škola aktivně nepodporuje kulturní diverzitu. V některých případech dochází i k diskriminaci na trhu práce, např. kvůli tureckému příjmení nebo akcentu. Autorka popisuje také tzv. praktiky „otheringu“, kdy je komunita vnímána jako „ti druzí“ – odlišní od většinové britské společnosti. Mladí respondenti hovoří o problémech se začleněním do kolektivu, především v místech, kde je málo jiných migrantů nebo kde škola aktivně nepodporuje kulturní diverzitu. V některých případech dochází i k diskriminaci na trhu práce, např. kvůli tureckému příjmení nebo akcentu.
-Výzkum rovněž ukazuje, že i přes tyto obtíže se většina mladých snaží aktivně se integrovat, vytvářet vlastní sociální sítě a kombinovat tureckou i britskou identitu.  ((Tanyas, B., 2016. //Experiences of Otherness and Practices of Othering: Young Turkish Migrants in the UK. Young,// 24(1), pp. 17–32. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1F_RJ3yovFAc9hQRC3zg1i6Z8owjrY4AX7HOmszef7hU/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].)) +Výzkum rovněž ukazuje, že i přes tyto obtíže se většina mladých snaží aktivně se integrovat, vytvářet vlastní sociální sítě a kombinovat tureckou i britskou identitu.  ((Tanyas, B., 2016. Experiences of Otherness and Practices of Othering: Young Turkish Migrants in the UK. //Young,// 24(1), pp. 17–32. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1F_RJ3yovFAc9hQRC3zg1i6Z8owjrY4AX7HOmszef7hU/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].)) 
-Podobné závěry uvádí i Aytaç, Bozkurt a Lordoğlu (2011), kteří na základě dotazníkového šetření mezi tureckými migranty poukazují nejen na jazykovou bariéru a složitou situaci na trhu práce, ale také na pocit nedostatečného společenského uznání a omezených možností profesního růstu. Autoři upozorňují, že ekonomická nejistota prohlubuje sociální izolaci a brání plné integraci do britské společnosti. Přesto však zdůrazňují, že rodinné zázemí, sousedské vztahy a aktivní účast v komunitních skupinách fungují jako důležitý zdroj podpory. ((Aytaç, S., Bozkurt, V. & Lordoğlu, K., 2011. //The Motives and Problems of Turkish Immigrants in the UK. Sosyoekonomi Journal,// 2011-MI. [online]. Dostupné z: https://ideas.repec.org/a/sos/sosjrn/11mi05.html.))+Podobné závěry uvádí i Aytaç, Bozkurt a Lordoğlu (2011), kteří na základě dotazníkového šetření mezi tureckými migranty poukazují nejen na jazykovou bariéru a složitou situaci na trhu práce, ale také na pocit nedostatečného společenského uznání a omezených možností profesního růstu. Autoři upozorňují, že ekonomická nejistota prohlubuje sociální izolaci a brání plné integraci do britské společnosti. Přesto však zdůrazňují, že rodinné zázemí, sousedské vztahy a aktivní účast v komunitních skupinách fungují jako důležitý zdroj podpory. ((Aytaç, S., Bozkurt, V. & Lordoğlu, K., 2011. The Motives and Problems of Turkish Immigrants in the UK. //Sosyoekonomi Journal,// 2011-MI. [online]. Dostupné z: https://ideas.repec.org/a/sos/sosjrn/11mi05.html.))
  
 ==== Migrace Turků do Velké Británie ==== ==== Migrace Turků do Velké Británie ====
  
  
-Migrace tureckého obyvatelstva do Velké Británie probíhala ve čtyřech hlavních vlnách, z nichž každá byla ovlivněna odlišnými politickými, sociálními a ekonomickými faktory. První větší příliv Turků byl zaznamenán již v 50. letech 20. století a souvisel především s příchodem tureckých Kypřanů. Mnozí z nich opouštěli Kypr kvůli narůstajícímu napětí mezi řeckou a tureckou komunitou na ostrově. Díky tomu, že měl Kypr tehdy status britské kolonie, měli jeho obyvatelé usnadněný přístup na britský pracovní trh. Tito migranti se často usazovali v Londýně, zejména v čtvrtích jako Hackney, Haringey a Enfield, a pracovali převážně v dělnických profesích. ((Sonmez, D., 2010. //Cypriot Labour Migration to Britain Started in the Late 1950s. GTAP Resource No. 3358.// West Lafayette: Purdue University. [online]. Dostupné z: https://www.gtap.agecon.purdue.edu/resources/res_display.asp?RecordID=3358.))+Migrace tureckého obyvatelstva do Velké Británie probíhala ve čtyřech hlavních vlnách, z nichž každá byla ovlivněna odlišnými politickými, sociálními a ekonomickými faktory. První větší příliv Turků byl zaznamenán již v 50. letech 20. století a souvisel především s příchodem tureckých Kypřanů. Mnozí z nich opouštěli Kypr kvůli narůstajícímu napětí mezi řeckou a tureckou komunitou na ostrově. Díky tomu, že měl Kypr tehdy status britské kolonie, měli jeho obyvatelé usnadněný přístup na britský pracovní trh. Tito migranti se často usazovali v Londýně, zejména v čtvrtích jako Hackney, Haringey a Enfield, a pracovali převážně v dělnických profesích. ((Sonmez, D., 2010. //Cypriot Labour Migration to Britain Started in the Late 1950s.// GTAP Resource No. 3358. West Lafayette: Purdue University. [online]. Dostupné z: https://www.gtap.agecon.purdue.edu/resources/res_display.asp?RecordID=3358.))
  
 Druhá významná vlna migrace následovala v 70. a 80. letech a pocházela již z pevninského Turecka, konkrétně z chudších venkovských oblastí Anatolie. Šlo především o pracovní migraci motivovanou špatnou ekonomickou situací, vysokou nezaměstnaností a omezenými příležitostmi v Turecku. Migranti v této fázi často využívali osobních a rodinných vazeb, díky nimž si hledali práci a ubytování, přičemž formálně často nezískali status uprchlíka či pracovníka podle mezistátních dohod. Druhá významná vlna migrace následovala v 70. a 80. letech a pocházela již z pevninského Turecka, konkrétně z chudších venkovských oblastí Anatolie. Šlo především o pracovní migraci motivovanou špatnou ekonomickou situací, vysokou nezaměstnaností a omezenými příležitostmi v Turecku. Migranti v této fázi často využívali osobních a rodinných vazeb, díky nimž si hledali práci a ubytování, přičemž formálně často nezískali status uprchlíka či pracovníka podle mezistátních dohod.
Řádek 77: Řádek 77:
  
 Kvantitativní výzkum je podle Hendla (2016) zaměřen na sběr číselně vyjádřených dat, která lze dále statisticky vyhodnocovat a zobecňovat. Jak uvádi Reichel (2009), dotazníkové šetření patří mezi nejčastější techniky kvantitativního výzkumu, protože, umožňuje oslovit větší vzorek respondentů standardizovaným způsobem. Výhodou je rychlé oslovení většího počtu lidí, anonymita a snadná analýza dat, nevýhodou naopak omezená hloubka odpovědí.  Kvantitativní výzkum je podle Hendla (2016) zaměřen na sběr číselně vyjádřených dat, která lze dále statisticky vyhodnocovat a zobecňovat. Jak uvádi Reichel (2009), dotazníkové šetření patří mezi nejčastější techniky kvantitativního výzkumu, protože, umožňuje oslovit větší vzorek respondentů standardizovaným způsobem. Výhodou je rychlé oslovení většího počtu lidí, anonymita a snadná analýza dat, nevýhodou naopak omezená hloubka odpovědí. 
-Dotazník byl distribuován online členům turecké komunity žijícím ve Velké Británii, především prostřednictvím sociálních sítí a komunitních skupin. Obsahoval 27 otázek zaměřených na oblasti každodenního života, jako jsou kulturní tradice, jazyk, gastronomie, náboženství či zkušenosti s integrací. Celkem se zúčastnilo 22 respondentů různého věku, pohlaví a délky pobytu ve Spojeném království. Výsledky byly zpracovány anonymně a využity jako doplňující materiál pro analýzu jednotlivých kapitol. ((Hendl, J., 2016. //Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace.// 4. vyd. Praha: Portál.)) ((Reichel, J., 2009. Kapitoly metodologie sociologického výzkumu. Praha: Grada.))+Dotazník byl distribuován online členům turecké komunity žijícím ve Velké Británii, především prostřednictvím sociálních sítí a komunitních skupin. Obsahoval 27 otázek zaměřených na oblasti každodenního života, jako jsou kulturní tradice, jazyk, gastronomie, náboženství či zkušenosti s integrací. Celkem se zúčastnilo 22 respondentů různého věku, pohlaví a délky pobytu ve Spojeném království. Výsledky byly zpracovány anonymně a využity jako doplňující materiál pro analýzu jednotlivých kapitol. ((Hendl, J., 2016. //Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace.// 4. vyd. Praha: Portál.)) ((Reichel, J., 2009. //Kapitoly metodologie sociologického výzkumu//. Praha: Grada.))
  
 Naopak kvalitativní výzkum se podle Silvermana (2013) zaměřuje na hlubší porozumění zkušenostem, významům a motivacím jedinců. Usiluje o detailní vhled do konkrétních případů a jejich kontextu. Polostrukturovaný rozhovor, který je typickou technikou kvalitativního výzkumu, kombinuje předem připravené otázky s možností volně reagovat na odpovědi respondenta. Výhodou je možnost detailně rozvinou téma a získat osobní vhled, nevýhodou je časová náročnost.   Naopak kvalitativní výzkum se podle Silvermana (2013) zaměřuje na hlubší porozumění zkušenostem, významům a motivacím jedinců. Usiluje o detailní vhled do konkrétních případů a jejich kontextu. Polostrukturovaný rozhovor, který je typickou technikou kvalitativního výzkumu, kombinuje předem připravené otázky s možností volně reagovat na odpovědi respondenta. Výhodou je možnost detailně rozvinou téma a získat osobní vhled, nevýhodou je časová náročnost.  
-V našem výzkumu byla individuální výpověď získána od respondenta jménem Emre, který žije v britském Brightonu. Emre pochází z Ankary a do Velké Británie se přestěhoval ve svých 22 letech za prací a novým životem. Jeho zkušenost byla zpracována formou polostrukturovaného rozhovoru vedeného online, který nabídl hlubší vhled do témat osobní identity, uchovávání tradic, integrace i každodenních výzev. Výpovědi byly tematicky rozčleněny a zasazeny do příslušných částí práce (např. gastronomie, tradice, problémy). ((Silverman, D., 2013. //Doing Qualitative Research//. 4th ed. London: Sage.)) ((Kvale, S. & Brinkmann, S., 2015. InterViews: Learning the Craft of Qualitative Research Interviewing. 3rd ed. Los Angeles: Sage.))+V našem výzkumu byla individuální výpověď získána od respondenta jménem Emre, který žije v britském Brightonu. Emre pochází z Ankary a do Velké Británie se přestěhoval ve svých 22 letech za prací a novým životem. Jeho zkušenost byla zpracována formou polostrukturovaného rozhovoru vedeného online, který nabídl hlubší vhled do témat osobní identity, uchovávání tradic, integrace i každodenních výzev. Výpovědi byly tematicky rozčleněny a zasazeny do příslušných částí práce (např. gastronomie, tradice, problémy). ((Silverman, D., 2013. //Doing Qualitative Research//. 4th ed. London: Sage.)) ((Kvale, S. & Brinkmann, S., 2015. //InterViews: Learning the Craft of Qualitative Research Interviewing.// 3rd ed. Los Angeles: Sage.))
  
  
Řádek 89: Řádek 89:
 Islám představuje nejrozšířenější náboženství mezi členy turecké komunity ve Velké Británii. Pro většinu z nich neznamená pouze duchovní víru, ale také pevný kulturní rámec, který ovlivňuje každodenní život, posiluje rodinné vazby a vytváří pocit sounáležitosti uvnitř komunity. Náboženské zvyky a tradice jsou tak pro turecké migranty a jejich potomky důležitým prostředkem udržování identity v novém kulturním prostředí. ((Pattison, S. & Tavsanoğlu, E., 2021. //Islam in Britain: Religious Identity and Practice.// London: Routledge. [online]. Dostupné z: https://www.routledge.com/Islam-in-Britain-Religious-Identity-and-Practice/Pattison-Tavsanoglu/p/book/9780367534472.)) Islám představuje nejrozšířenější náboženství mezi členy turecké komunity ve Velké Británii. Pro většinu z nich neznamená pouze duchovní víru, ale také pevný kulturní rámec, který ovlivňuje každodenní život, posiluje rodinné vazby a vytváří pocit sounáležitosti uvnitř komunity. Náboženské zvyky a tradice jsou tak pro turecké migranty a jejich potomky důležitým prostředkem udržování identity v novém kulturním prostředí. ((Pattison, S. & Tavsanoğlu, E., 2021. //Islam in Britain: Religious Identity and Practice.// London: Routledge. [online]. Dostupné z: https://www.routledge.com/Islam-in-Britain-Religious-Identity-and-Practice/Pattison-Tavsanoglu/p/book/9780367534472.))
  
-Praktikování islámu se opírá o tzv. pět pilířů víry, které tvoří základ náboženského života každého muslima. Prvním z nich je šaháda, tedy vyznání víry, kdy muslim prohlašuje, že //„není boha kromě Alláha a Muhammad je jeho prorokem“//. Druhým pilířem je salát, což je pět povinných denních modliteb, které věřící vykonávají v přesně stanovených časech během dne. Tyto modlitby se odehrávají buď doma, nebo v mešitě, pokud mají k ní věřící přístup. Třetím pilířem je saum, tedy půst během měsíce ramadánu, kdy se muslimové od východu do západu slunce zdržují jídla i pití. Čtvrtým pilířem je zakát, což je povinnost dávat část svého majetku na dobročinné účely, například na podporu chudých nebo místní mešity. Posledním pilířem je hadždž, tedy pouť do Mekky, kterou by měl každý muslim alespoň jednou za život vykonat, pokud mu to jeho finanční a zdravotní situace umožňuje. ((Çoştua, A., 2015. //Turkish Muslim Immigrants in Britain: Religious Life and Organizations. Sociology Study,// 5(4), pp. 275–286. [online]. Dostupné z: https://www.davidpublisher.com/Public/uploads/Contribute/551cdff5b3fe2.pdf.))+Praktikování islámu se opírá o tzv. pět pilířů víry, které tvoří základ náboženského života každého muslima. Prvním z nich je šaháda, tedy vyznání víry, kdy muslim prohlašuje, že //„není boha kromě Alláha a Muhammad je jeho prorokem“//. Druhým pilířem je salát, což je pět povinných denních modliteb, které věřící vykonávají v přesně stanovených časech během dne. Tyto modlitby se odehrávají buď doma, nebo v mešitě, pokud mají k ní věřící přístup. Třetím pilířem je saum, tedy půst během měsíce ramadánu, kdy se muslimové od východu do západu slunce zdržují jídla i pití. Čtvrtým pilířem je zakát, což je povinnost dávat část svého majetku na dobročinné účely, například na podporu chudých nebo místní mešity. Posledním pilířem je hadždž, tedy pouť do Mekky, kterou by měl každý muslim alespoň jednou za život vykonat, pokud mu to jeho finanční a zdravotní situace umožňuje. ((Çoştua, A., 2015. Turkish Muslim Immigrants in Britain: Religious Life and Organizations. //Sociology Study,// 5(4), pp. 275–286. [online]. Dostupné z: https://www.davidpublisher.com/Public/uploads/Contribute/551cdff5b3fe2.pdf.))
  
-Kromě těchto základních náboženských povinností hrají v životě turecké muslimské komunity důležitou roli i svátky a slavnosti. Mezi nejvýznamnější patří svátek Eid al-Fitr, který následuje po ukončení ramadánu. Tento svátek je spojen s modlitbou v mešitě, návštěvami rodiny a přátel, darováním sladkostí a drobných dárků, zejména dětem. Lidé se při této příležitosti oblékají do slavnostních šatů a společně sdílejí jídlo. Druhým důležitým svátkem je Eid al-Adha, známý také jako svátek oběti. Tento svátek připomíná příběh proroka Ibrahíma (Abraháma), který byl ochoten obětovat svého syna jako důkaz poslušnosti vůči Bohu. Při této příležitosti bývá tradičně poraženo zvíře, obvykle ovce, a jeho maso se dělí mezi rodinu, sousedy a potřebné. ((Çoştua, A., 2015. //Turkish Muslim Immigrants in Britain: Religious Life and Organizations. Sociology Study,// 5(4), pp. 275–286. [online]. Dostupné z: https://www.davidpublisher.com/Public/uploads/Contribute/551cdff5b3fe2.pdf.))+Kromě těchto základních náboženských povinností hrají v životě turecké muslimské komunity důležitou roli i svátky a slavnosti. Mezi nejvýznamnější patří svátek Eid al-Fitr, který následuje po ukončení ramadánu. Tento svátek je spojen s modlitbou v mešitě, návštěvami rodiny a přátel, darováním sladkostí a drobných dárků, zejména dětem. Lidé se při této příležitosti oblékají do slavnostních šatů a společně sdílejí jídlo. Druhým důležitým svátkem je Eid al-Adha, známý také jako svátek oběti. Tento svátek připomíná příběh proroka Ibrahíma (Abraháma), který byl ochoten obětovat svého syna jako důkaz poslušnosti vůči Bohu. Při této příležitosti bývá tradičně poraženo zvíře, obvykle ovce, a jeho maso se dělí mezi rodinu, sousedy a potřebné. ((Çoştua, A., 2015. Turkish Muslim Immigrants in Britain: Religious Life and Organizations. //Sociology Study,// 5(4), pp. 275–286. [online]. Dostupné z: https://www.davidpublisher.com/Public/uploads/Contribute/551cdff5b3fe2.pdf.))
  
-Náboženské tradice tak v britské turecké komunitě slouží nejen k udržování víry, ale také k upevňování mezigeneračních vztahů, předávání hodnot a posilování kulturní identity v kontextu života v multikulturní společnosti. ((//Islamic Religious Practices and Young Muslims in Britain. Middle East Journal of Culture and Communication//, 9(1), pp. 59–81.))+Náboženské tradice tak v britské turecké komunitě slouží nejen k udržování víry, ale také k upevňování mezigeneračních vztahů, předávání hodnot a posilování kulturní identity v kontextu života v multikulturní společnosti. ((Islamic Religious Practices and Young Muslims in Britain. //Middle East Journal of Culture and Communication//, 9(1), pp. 59–81.))
  
 {{:ls2025:img_2160.jpeg?600|}} {{:ls2025:img_2160.jpeg?600|}}
Řádek 116: Řádek 116:
 Turecké restaurace a bistra se tak staly nedílnou součástí britského městského prostředí. Nabízejí nejen tradiční jídla, ale často také vytvářejí prostor pro mezikulturní setkávání. Dále dochází k tzv. kulturní hybridizaci, kdy se tradiční turecké recepty kombinují s prvky britské kuchyně – vznikají například vegetariánské kebaby, lehčí verze klasických jídel či netradiční kombinace ingrediencí. Tímto způsobem turecká kuchyně přispívá k obohacení a diverzitě britské gastronomie. Turecké restaurace a bistra se tak staly nedílnou součástí britského městského prostředí. Nabízejí nejen tradiční jídla, ale často také vytvářejí prostor pro mezikulturní setkávání. Dále dochází k tzv. kulturní hybridizaci, kdy se tradiční turecké recepty kombinují s prvky britské kuchyně – vznikají například vegetariánské kebaby, lehčí verze klasických jídel či netradiční kombinace ingrediencí. Tímto způsobem turecká kuchyně přispívá k obohacení a diverzitě britské gastronomie.
 Její vliv je patrný nejen na ulici, ale i ve vyšších kulinářských kruzích. Některé turecké podniky ve Velké Británii získaly prestižní ocenění, objevily se v michelinských průvodcích nebo se pravidelně objevují v gastro žebříčcích. ((Öğüt, T., 2016. //Food and Identity in the Turkish Diaspora: A Cultural Analysis.// Istanbul: Istanbul Technical University. [online].)) Její vliv je patrný nejen na ulici, ale i ve vyšších kulinářských kruzích. Některé turecké podniky ve Velké Británii získaly prestižní ocenění, objevily se v michelinských průvodcích nebo se pravidelně objevují v gastro žebříčcích. ((Öğüt, T., 2016. //Food and Identity in the Turkish Diaspora: A Cultural Analysis.// Istanbul: Istanbul Technical University. [online].))
-((King, R. & Warde, A., 2019. //Migration, Food Practices and Culinary Cosmopolitanism in British Cities. Journal of Ethnic and Migration Studies,// 45(7), pp. 1165–1184.))+((King, R. & Warde, A., 2019. Migration, Food Practices and Culinary Cosmopolitanism in British Cities. //Journal of Ethnic and Migration Studies,// 45(7), pp. 1165–1184.))
  
 {{:ls2025:img_2159.jpeg?600|}} {{:ls2025:img_2159.jpeg?600|}}
Řádek 139: Řádek 139:
 Dalším problémem je nedostatečný přístup ke kvalitnímu vzdělání a informacím, zejména v komunitách s nižší socioekonomickou úrovní. Jazyková bariéra, především u první generace migrantů, výrazně komplikuje orientaci v britském školském systému i přístup k pracovním příležitostem. Mladí lidé z tureckých rodin častěji opouštějí školu předčasně a mají omezené možnosti dalšího studia, což může negativně ovlivnit jejich profesní budoucnost. Dalším problémem je nedostatečný přístup ke kvalitnímu vzdělání a informacím, zejména v komunitách s nižší socioekonomickou úrovní. Jazyková bariéra, především u první generace migrantů, výrazně komplikuje orientaci v britském školském systému i přístup k pracovním příležitostem. Mladí lidé z tureckých rodin častěji opouštějí školu předčasně a mají omezené možnosti dalšího studia, což může negativně ovlivnit jejich profesní budoucnost.
 Další výzvou je nedostatečné zastoupení v médiích a veřejném prostoru, které přispívá k přetrvávajícím stereotypům o turecké a obecně muslimské komunitě. Tyto stereotypy jsou často spojeny s negativním vnímáním islámu, což zvyšuje riziko islamofobie. To může vést k větší izolaci komunity a posílení uzavřenosti, kdy se rodiny více orientují na „vlastní okruh“ a méně vstupují do interakce se širší společností. Další výzvou je nedostatečné zastoupení v médiích a veřejném prostoru, které přispívá k přetrvávajícím stereotypům o turecké a obecně muslimské komunitě. Tyto stereotypy jsou často spojeny s negativním vnímáním islámu, což zvyšuje riziko islamofobie. To může vést k větší izolaci komunity a posílení uzavřenosti, kdy se rodiny více orientují na „vlastní okruh“ a méně vstupují do interakce se širší společností.
-Ekonomická situace představuje další složitost – vyšší míra nezaměstnanosti a častější výskyt špatně placených, nestabilních zaměstnání mezi členy komunity ukazují, že integrace na trhu práce není vždy snadná. Navíc ženy z tradičnějších rodin mohou čelit omezením vyplývajícím z kulturních norem ohledně práce mimo domácnost. ((Tanyas, B., 2016. //Experiences of Otherness and Practices of Othering: Young Turkish Migrants in the UK. Young,// 24(1), pp. 17–32. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1F_RJ3yovFAc9hQRC3zg1i6Z8owjrY4AX7HOmszef7hU/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].)) ((Küçükcan, T., 1996. //The Politics of Ethnicity, Identity and Religion among Turks in London. PhD thesis.// University of Warwick. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1mo5hyoz2fIzszf0eYERDLLUiCOrPixl6doFV9Nk2c-w/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].))+Ekonomická situace představuje další složitost – vyšší míra nezaměstnanosti a častější výskyt špatně placených, nestabilních zaměstnání mezi členy komunity ukazují, že integrace na trhu práce není vždy snadná. Navíc ženy z tradičnějších rodin mohou čelit omezením vyplývajícím z kulturních norem ohledně práce mimo domácnost. ((Tanyas, B., 2016. Experiences of Otherness and Practices of Othering: Young Turkish Migrants in the UK. //Young,// 24(1), pp. 17–32. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1F_RJ3yovFAc9hQRC3zg1i6Z8owjrY4AX7HOmszef7hU/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].)) ((Küçükcan, T., 1996. //The Politics of Ethnicity, Identity and Religion among Turks in London. PhD thesis.// University of Warwick. [online]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1mo5hyoz2fIzszf0eYERDLLUiCOrPixl6doFV9Nk2c-w/edit?tab=t.0 [cit. 2025-06-26].))
  
 Přestože je turecká komunita ve Velké Británii početná a dlouhodobě usazená, její členové se i nadále setkávají s různými obtížemi, které ovlivňují jejich každodenní život i proces integrace. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že nejčastějšími problémy jsou kulturní rozdíly (68 %), jazyková bariéra (31,8 %), pocit osamělosti (31,8 %) a obtížné hledání zaměstnání nebo diskriminace na trhu práce (40,9 %). Žádný z respondentů neuvedl, že se s problémy nikdy nesetkal. Přestože je turecká komunita ve Velké Británii početná a dlouhodobě usazená, její členové se i nadále setkávají s různými obtížemi, které ovlivňují jejich každodenní život i proces integrace. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že nejčastějšími problémy jsou kulturní rozdíly (68 %), jazyková bariéra (31,8 %), pocit osamělosti (31,8 %) a obtížné hledání zaměstnání nebo diskriminace na trhu práce (40,9 %). Žádný z respondentů neuvedl, že se s problémy nikdy nesetkal.
Řádek 167: Řádek 167:
 Specifické postavení v životě komunity mají také rodinné oslavy, například narozeniny, zasnoubení nebo narození dítěte. Při těchto příležitostech se často připravují tradiční jídla, hraje se hudba a tančí se. Oblíbeným tancem je například halay, kolektivní tanec, který se tančí při oslavách ve skupině držící se za ruce. Specifické postavení v životě komunity mají také rodinné oslavy, například narozeniny, zasnoubení nebo narození dítěte. Při těchto příležitostech se často připravují tradiční jídla, hraje se hudba a tančí se. Oblíbeným tancem je například halay, kolektivní tanec, který se tančí při oslavách ve skupině držící se za ruce.
 Mimo rodinný rámec hrají důležitou roli i komunitní organizace a kulturní centra, kde se konají jazykové kurzy, přednášky o turecké historii, náboženství či vaření. Tyto aktivity pomáhají nejen zachovávat kulturní dědictví, ale i usnadňují integraci do britské společnosti, zejména mladším generacím. ((Pattison, G. & Tavşanoğlu, S. (2012). //Everyday Cultures: Turkish Communities in the UK.//)) Mimo rodinný rámec hrají důležitou roli i komunitní organizace a kulturní centra, kde se konají jazykové kurzy, přednášky o turecké historii, náboženství či vaření. Tyto aktivity pomáhají nejen zachovávat kulturní dědictví, ale i usnadňují integraci do britské společnosti, zejména mladším generacím. ((Pattison, G. & Tavşanoğlu, S. (2012). //Everyday Cultures: Turkish Communities in the UK.//))
-((Özdemir, A., 2020. //The Role of Cultural Rituals in Diasporic Communities. Journal of Migration Studies//.))+((Özdemir, A., 2020. The Role of Cultural Rituals in Diasporic Communities. //Journal of Migration Studies//.))
  
 {{:ls2025:img_2165.jpeg?600|}} {{:ls2025:img_2165.jpeg?600|}}
Řádek 204: Řádek 204:
 Ataman, G. et al. 2006. //The Turkish and Kurdish Diaspora in Britain//, Compas, University of Oxford. Ataman, G. et al. 2006. //The Turkish and Kurdish Diaspora in Britain//, Compas, University of Oxford.
    
-Aytaç, S., Bozkurt, V. & Lordoğlu, K., 2011. //The Motives and Problems of Turkish Immigrants in the UK. Sosyoekonomi Journal//, 2011(2), pp. 67–84. Dostupné z: https://ideas.repec.org/a/sos/journl/11i05.html+Aytaç, S., Bozkurt, V. & Lordoğlu, K., 2011. The Motives and Problems of Turkish Immigrants in the UK. //Sosyoekonomi Journal//, 2011(2), pp. 67–84. Dostupné z: https://ideas.repec.org/a/sos/journl/11i05.html
  
-Çilingir, D., 2010. //Identity and Integration among Turkish Sunni Muslims in Britain.  +Çilingir, D., 2010. Identity and Integration among Turkish Sunni Muslims in Britain.  
-Insight Turkey,12//(1), pp. 147–163. Dostupné z: https://www.insightturkey.com/articles/identity-and-integration-among-turkish-sunni-muslims-in-britain+//Insight Turkey,12//(1), pp. 147–163. Dostupné z: https://www.insightturkey.com/articles/identity-and-integration-among-turkish-sunni-muslims-in-britain
  
-Çoştua, A., 2015. //Turkish Muslim Immigrants in Britain: Religious Life and Organizations. Sociology Study,// 5(4), pp. 275–286. Dostupné z: https://www.davidpublisher.com/Public/uploads/Contribute/551cdff5b3fe2.pdf+Çoştua, A., 2015. Turkish Muslim Immigrants in Britain: Religious Life and Organizations. //Sociology Study,// 5(4), pp. 275–286. Dostupné z: https://www.davidpublisher.com/Public/uploads/Contribute/551cdff5b3fe2.pdf
  
 University of Southampton. (2002). //Everyday Cultures – Ethnicity, identity, cultural change: Kurdish, Turkish and Turkish Cypriot Communities in North London.// Southampton: University of Southampton. [online]. [cit. 26. červen 2025]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1dHgEk2fDGplV2FEA4W3wddIouUjfAdSYCBXhJJEnXyA/edit?pli=1&tab=t.0 University of Southampton. (2002). //Everyday Cultures – Ethnicity, identity, cultural change: Kurdish, Turkish and Turkish Cypriot Communities in North London.// Southampton: University of Southampton. [online]. [cit. 26. červen 2025]. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1dHgEk2fDGplV2FEA4W3wddIouUjfAdSYCBXhJJEnXyA/edit?pli=1&tab=t.0
  
  
-King, R. & Warde, A., 2019. //Migration, food practices and culinary cosmopolitanism in British cities. Journal of Ethnic and Migration Studies,// 45(15), pp. 2820–2839. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/1369183X.2018.1554298+King, R. & Warde, A., 2019. Migration, food practices and culinary cosmopolitanism in British cities. //Journal of Ethnic and Migration Studies,// 45(15), pp. 2820–2839. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/1369183X.2018.1554298
  
 Kukucan, T., 1996. //The Politics of ethnicity, identity and religion among Turks in London.// [online], diplomová práce. Coventry: University of Warwick. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1mo5hyoz2fIzszf0eYERDLLUiCOrPixl6doFV9Nk2c-w/edit?tab=t.0. [cit. 2025-06-26]. Kukucan, T., 1996. //The Politics of ethnicity, identity and religion among Turks in London.// [online], diplomová práce. Coventry: University of Warwick. Dostupné z: https://docs.google.com/document/d/1mo5hyoz2fIzszf0eYERDLLUiCOrPixl6doFV9Nk2c-w/edit?tab=t.0. [cit. 2025-06-26].
Řádek 220: Řádek 220:
 Öğüt, T., 2016. //Food and Identity in the Turkish Diaspora: A Cultural Analysis//. Istanbul: Istanbul Technical University. Dostupné z: https://tez.yok.gov.tr/ Öğüt, T., 2016. //Food and Identity in the Turkish Diaspora: A Cultural Analysis//. Istanbul: Istanbul Technical University. Dostupné z: https://tez.yok.gov.tr/
  
-Özdemir, A., 2020.// The Role of Cultural Rituals in Diasporic Communities. Journal of Migration Studies,// 6(2), pp. 134–150. Dostupné z: https://doi.org/10.33182/jms.v6i2.1040+Özdemir, A., 2020. The Role of Cultural Rituals in Diasporic Communities. //Journal of Migration Studies,// 6(2), pp. 134–150. Dostupné z: https://doi.org/10.33182/jms.v6i2.1040
  
 Pattison, G. & Tavşanoğlu, S., 2012. //Everyday Cultures: Turkish Communities in the UK.// London: Routledge Pattison, G. & Tavşanoğlu, S., 2012. //Everyday Cultures: Turkish Communities in the UK.// London: Routledge
ls2025/turci_ve_velke_britanii.1763048033.txt.gz · Poslední úprava: 13/11/2025 16:33 autor: 193.84.36.65

Nástroje pro stránku