МАЛА ОЛЕКСАНДРІВКА, Malá Aleksandrovka (Oleksandrivka)

Tato kdysi čistě evangelická vesnice, která byla českými evangelickými vysídlenci založena roku 1839 se nachází na jihu Ukrajiny, 7 km od okresního města Kotovsk (v blízkosti města Oděsa). Tuto osadu můžeme v historických pramenech najít pod různými jmény, protože úřední název se často měnil: Čecho-Alexandrovka, Alexandrovka Češskaja, Malaja Alexandrova. Nejvíce však byla v nejbližším okolí nazývána jako Češskaja kolonija Alexandrovka, Kolonija Čechy nebo prostě Čechy.U nás ji dnes známe jako Malou Alexandrovku a často je zaměňována za Alexandrovku, která je ale původně ruská a také je větší než Malá Alexandrovka.

V okolí Malé Alexandrovky je rovinatá krajina, jen místy mírná pahorkatina, která je pokryta velmi úrodnou půdou - černozemí. Tato půda v dřívější době téměř nepotřebovala hnojení, poskytovala velmi dobré podmínky pro pěstování obilnin, cukrové řepy, slunečnice a jiných zemědělských plodin a rovněž k pěstování ovocných stromů a vína. Původní tamní obyvatelstvo nedokázalo příhodné podmínky náležitě využívat. Ještě v polovině 30. let minulého století dosahoval v některých kolchozech hektarový výnos obilí v průměru jen o něco málo více než deset metrických centů. Právě v alexsandrovském kolchoze byl výnos mnohem vyšší a to díky zkušenostem českých rolníků, kteří byli zvyklí hospodařit samostatně.

Etnické složení obyvatelstva v tomto kraji bylo poměrně pestré, žili tu Češi, Němci, Ukrajinci, Rusové, Židé, Moldavané a další národnosti. Malá Alexandrovka byla od jejího založení obývána pouze Čechy. Během sovětské nadvlády se ale do vesnice nastěhovalo několik ukrajinských, moldavských a ruských rodin, čímž došlo k vzniku smíšených rodin. Dále pak Češi vesnici začali opouštěli z nejrůznějších důvodů, ať už to bylo kvůli vlnám hladomoru nebo např. kolektivizaci majetku a ,,odstraňování nežádoucích osob“ ze strany SSSR na konci 20. let. Největší úbytek českých rodin byla zaznamenán po 2.světové válce. Určitá část krajanů se přestěhovala do okresního města Kotovsk, kde jich bylo koncem minulého a počátkem tohoto století zaznamenáno více než 25. Odchod českých rodin z Malé Alexandrovky vedl k tomu, že na počátku 21. století jsme zde žily pouze 3 české rodiny, 2 smíšené a několik českých vdov.

Bohužel jsme neměly možnost tuto osadu osobně navštívit, ale v Oděse jsme se setkaly s rodačkou z Malé Alexandrovky paní Valentýnou Kurach Zlatníkovou. Ta na své dětství prožité v této původně české vesničce vzpomíná velice ráda: ,, Dědeček se do Malé Alexandrovky přistěhoval v roce 1912 a měl mlýn, babička byla švadlena“. Podle jejího vyprávění v době jejího dětsví v Malé Alexandrovce nebyla česká škola, takže se děti musely učit doma. Valentýna, která se stala také švadlenou se z osady odstěhovala v roce 1953, dnes žije v Oděse. Část její rodiny z Malé Alexandrovky odešla ještě dříve, v roce 1947 Podle jejích informací dnes už v Malé Alexandrovce nenajdeme jediného Čecha:,,…..všichni už jsou mrtví nebo se odstěhovali…“. Například její sestra se odstěhovala do Kotovsku a bratr žije v Sirotince.

Přesto, že nám paní Valentýna o vesnici nemohla říci mnoho, poskytla nám zajímavé fotografi, na kterých jsou obyvatelé Malé Alexandrovky. Jsou na nich zachycená setkání v evangelické farnosti, na třetí fotografii můžeme uprostřed vidět kazatele Nechutu.

O této české osadě se můžeme dozvědět velké množství informací spojených s vlastními zážitky a to v knize pana Bohuslava Andrše: Česká Alexandrovka. Vzpomínky na život české vystěhovalecké komunity na Rusi. ¹⁾ Dovolily jsme si z této knihy čerpat při našem studiu, ale není podle nás vhodné z ní přepisovat příliš mnoho informací a tím obohacovat tuto publikaci. Rádi bychom tedy knihu pana Andrše doporučily těm, kteří se chtějí o Malé Alexandrovce dozvědět více.



Počet shlédnutí: 52