Španělsko se nachází na Pyrenejském poloostrově a sousedí s Portugalskem a Francií, se kterou tvoří Francouzské středohoří přirozenou hranici mezi těmito dvěma státy. Je tvořeno 17 autonomními oblastmi složenými z 52 provincií (47 na Iberském poloostrově, 1 na Baleárských ostrovech, 2 na Kanárských ostrovech) a 2 enklávami Ceuta a Melilla na marockém pobřeží, které mají statut autonomních měst.
Oficiální název je Španělské království, hlavní město Madrid. Počet obyvatel činí 42 700 000, hustota obyvatelstva je 84 obyvatel/km2. Rozloha země tvoří 504 780 km2. Úředním jazykem je španělština, státním zřízením je Španělsko konstituční monarchií. Náboženství je zde z 97 % katolické.
Dle OSN 1985: Skupina obyvatel státu, tvořící menšinu v nedominantní pozici uvnitř státu, disponující etnickými, náboženskými nebo jazykovými charakteristikami, které jsou odlišné od charakteristik většiny obyvatel, mající vědomí vzájemné solidarity, motivované, byť jen implicitně kolektivní vůlí přežít, a jejímž cílem je dosáhnout rovnosti s většinou, jak ve skutečnosti, tak i podle zákona. (UN Doc. E/CN.4/Sub.2/1985/31 of 14/5/85 at para. 181.)
Přelom 80. a 90. let 20. století: Tehdy dokumenty KBSE (OBSE) postupně programově formulovaly zásadu již nejen ochrany, ale i rozvoje práv národnostních menšin, tedy zásadu jejich aktivní mnohostranné podpory. Formulovaly také zásadu, že menšinová problematika nadále není pouze vnitřní záležitostí státu, ale součástí mezinárodní bezpečnosti a stability.
V současnosti je evropská politika vůči národnostním menšinám založena na principech odstranění diskriminace, rovnocenné ochrany před zákonem a dodržování všech lidských práv a svobod přiznaných většinovému obyvatelstvu státu (včetně práv politických a účasti na správě záležitostí menšiny). Závazným principem je i ochrana kultury a jazyka menšin (včetně přístupu k mediím). Požadavkem je také posilování vzájemné znalosti kultury, historie, jazyka a víry, a to u příslušníků menšin i většinového obyvatelstva. Tyto standardy ochrany a rozvoje práv národnostních menšin zakotvují dva evropské mezinárodní dokumenty: Rámcová úmluva o ochraně práv národnostních menšin a Evropská charta regionálních či menšinových jazyků
1. Cs.wikipedia.org [online]. 2008 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko>
2. Dějiny evropské civilizace. [s.l.] : Paseka, 1995. 572 s.
3. Dějiny Španělska. [s.l.] : Lidové noviny, 1995. 764 s.
4. Cs.wikipedia.org [online]. 2008 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Baskicko>
5. Policy.euweb.cz [online]. 2001 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW: <http://policy.euweb.cz/view.php?id=50>
6. DAVIDOVÁ, Eva a kolektiv, et al. Právní postavení Romů v jednotlivých členských zemích EU. [s.l.] : [s.n.], 2004. 21 s. Dostupný z WWW: http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=12234
7. Spanelsko.chytrak.cz [online]. [2003] [cit. 2008-06-01]. Dostupný z WWW: <http://www.spanelsko.chytrak.cz/obecneinformace.htm>.
Počet shlédnutí: 154