Španělsko se nachází na Pyrenejském poloostrově a sousedí s Portugalskem a Francií, se kterou tvoří Francouzské středohoří přirozenou hranici mezi těmito dvěma státy. Je tvořeno 17 autonomními oblastmi složenými z 52 provincií (47 na Iberském poloostrově, 1 na Baleárských ostrovech, 2 na Kanárských ostrovech) a 2 enklávami Ceuta a Melilla na marockém pobřeží, které mají statut autonomních měst.

Oficiální název je Španělské království, hlavní město Madrid. Počet obyvatel činí 42 700 000, hustota obyvatelstva je 84 obyvatel/km2. Rozloha země tvoří 504 780 km2. Úředním jazykem je španělština, státním zřízením je Španělsko konstituční monarchií. Náboženství je zde z 97 % katolické.

• Kastilci 73 %, Katalánci 18 %, Galicijci 3 mil., Baskové 2 %
• celkem 42,7 mil. obyvatel, z toho 3,5 mil cizinců - Maročané, Latinoameričané, Afričané, Číňané, Češi, Romové, Portugalci, Židé

• Španělsko vstoupilo do úmluvy ohledně kontroly nad imigranty spolu s Francií, Tureckem a Marokem
• policejní násilí vůči příslušníkům nových menšin (hlavně vůči Romům) je hojně dokumentováno; obtěžování, potyčky i vraždy páchané Španěly jsou čím dál běžnější
• průzkum názoru mladých lidí ve Španělsku v roce 1993 ukázal, že 31 procent z nich by podpořila vyhoštění všech Romů a 26 procent z nich vyhoštění všech severoafričanů a Arabů

• nejvíce odlišné Baskicko se neustále připomíná svými teroristickými akcemi organizace ETA (Euskadi ta Askatasuna, Baskicko a svoboda), jimiž se snaží prosadit vizi vlastního baskického státu
• nicméně cílem většiny realisticky smýšlejících nacionalistů je Baskicko ve federativním vztahu s ostatním Španělskem, což ostatně krátce fungovalo už za občanské války

• v říjnu 2002 požádala nejvýznamnější katalánská strana zvaná Konvergence a jednota (Convergencia i Unió, CiU) o rozšíření katalánské autonomie a není tajemstvím, že usiluje i o výslovné uznání Katalánců jako národa
• generálporučík José Meny Aguada však naznačil, že armáda by měla intervenovat, pokud bude Katalánsko pokračovat v posilování svých autonomních snah)

• romská komunita ve Španělsku i v ČR má podobné problémy: nezaměstnanost, bydlení a vzdělání
• ve Španělsku se Romové stěhují z ghett do panelových domů, nový návrh plánu zaměstnanosti obsahuje i velmi pozitivní prvky v přístupu k zaměstnávání Romů
• španělští Romové sice dali světu flamenco, ale v jejich vlasti se s nimi nakládá jako s plebejci
• většina španělských Romů žije v Madridu, v Barceloně a ve Valencii a rovněž v Andalusii na jihu země

• nevnímá
• ve všech španělských regionech se lidé hlásí prvotně k rodné hroudě a teprve potom ke Španělsku

• ETA
• sociální ani hospodářské faktory neumožňují vydělení ze Španělska, mladí i staří Baskové mají šanci učit se svému jazyku, kultuře, taky číst tisk a sledovat rozhlasové i televizní pořady v baskičtině

• vznikla síť katalánského školství, v tomto jazyce vysílá rozhlas a televize, vychází velké množství periodik, knih apod.
• některé veřejné nápisy jsou dokonce pouze jednojazyčné (tj. katalánské); na dvojjazyčných tabulích stojí katalánština často na prvním místě před španělštinou či je zvýrazněna

• proti diskriminaci, které jsou vystaveni po celé generace, míní bojovat reklamní kampaní
• počítá se se široce založenou kampaní, od televize a rozhlasu až po deníky a internetovou reklamu; k tomu mají ve velkých městech přibýt ještě reklamní předměty jako trička či baseballové čapky
• Benito Zambrano, který patří k nejslibnějším mladým španělským filmovým režisérům, natočil sérii šotů zachycujících gitanos, jak jsou vykazováni z barů a restaurací a vyhazováni z autobusů, což je poměrně známý jev pro odhadovaných 650.000 španělských občanů s romskou krví; Gitanos tvoří podle odhadů asi jeden a půl procenta celkového počtu španělského obyvatelstva
• ministryně kultury Carmen Calvová ujišťuje, že vláda plně podporuje kampaň proti diskriminaci místních Romů a že je odhodlána s protiromskými předsudky ve španělské společnosti skoncovat
• Romové byli vystaveni pronásledování a předsudkům už od prvních okamžiků, kdy v 15. století do Španělska přišli; v 17. a v 18. století proti nim byly uplatňovány tvrdé zákony a pronásledování trvalo až do konce režimu generála Franka v roce 1975
• romští předáci upozorňují, že protiromské předsudky přetrvávají nadále, třeba kvůli používání romštiny či kvůli domněnkám, že Romové stále uplatňují svůj „trestní zákoník“

• regionální autonomie zemí – od r. 1978
• španělská ústava se nezmiňuje o právech etnických či národnostních menšin, naopak je zdůrazněna nedělitelnost španělského národa a Španělska jakožto rodné země španělského lidu
• Ústava zaručuje širokou samosprávu regionů (doslova autonomií - Katalánci a Baskové získali největší míru nezávislosti na centrální vládě), které mají hlavní slovo při koncipování sociální a zřejmě i školské „národnostní“ politiky (např. katalánské, baskické a galicijské školství)
• regionální strany jsou sice ve sněmovně menšinou (nyní mají 30 z 350 poslanců), ale na politické scéně hrají čas od času roli nepřiměřeně významnou

Dle OSN 1985: Skupina obyvatel státu, tvořící menšinu v nedominantní pozici uvnitř státu, disponující etnickými, náboženskými nebo jazykovými charakteristikami, které jsou odlišné od charakteristik většiny obyvatel, mající vědomí vzájemné solidarity, motivované, byť jen implicitně kolektivní vůlí přežít, a jejímž cílem je dosáhnout rovnosti s většinou, jak ve skutečnosti, tak i podle zákona. (UN Doc. E/CN.4/Sub.2/1985/31 of 14/5/85 at para. 181.)

Přelom 80. a 90. let 20. století: Tehdy dokumenty KBSE (OBSE) postupně programově formulovaly zásadu již nejen ochrany, ale i rozvoje práv národnostních menšin, tedy zásadu jejich aktivní mnohostranné podpory. Formulovaly také zásadu, že menšinová problematika nadále není pouze vnitřní záležitostí státu, ale součástí mezinárodní bezpečnosti a stability.

V současnosti je evropská politika vůči národnostním menšinám založena na principech odstranění diskriminace, rovnocenné ochrany před zákonem a dodržování všech lidských práv a svobod přiznaných většinovému obyvatelstvu státu (včetně práv politických a účasti na správě záležitostí menšiny). Závazným principem je i ochrana kultury a jazyka menšin (včetně přístupu k mediím). Požadavkem je také posilování vzájemné znalosti kultury, historie, jazyka a víry, a to u příslušníků menšin i většinového obyvatelstva. Tyto standardy ochrany a rozvoje práv národnostních menšin zakotvují dva evropské mezinárodní dokumenty: Rámcová úmluva o ochraně práv národnostních menšin a Evropská charta regionálních či menšinových jazyků

• Maroko, Francie, Německo, Švýcarsko, USA, Kanada, Latinská Amerika, šp. kolonie i v ČR

• např. ve Francii jsou veškeří obyvatelé bráni jako Francouzi

1. Cs.wikipedia.org [online]. 2008 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsko>

2. Dějiny evropské civilizace. [s.l.] : Paseka, 1995. 572 s.

3. Dějiny Španělska. [s.l.] : Lidové noviny, 1995. 764 s.

4. Cs.wikipedia.org [online]. 2008 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Baskicko>

5. Policy.euweb.cz [online]. 2001 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW: <http://policy.euweb.cz/view.php?id=50>

6. DAVIDOVÁ, Eva a kolektiv, et al. Právní postavení Romů v jednotlivých členských zemích EU. [s.l.] : [s.n.], 2004. 21 s. Dostupný z WWW: http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=12234

7. Spanelsko.chytrak.cz [online]. [2003] [cit. 2008-06-01]. Dostupný z WWW: <http://www.spanelsko.chytrak.cz/obecneinformace.htm>.



Počet shlédnutí: 154