Motivy zahraničních studentů vedoucí k rozhodnutí studovat na ČZU

Každý kdo studoval v zahraničí, pravděpodobně potvrdí, že je to zkušenost, která může změnit náš život, a také že je to jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsme kdy učinili. Během studia v zahraničí se můžeme setkat s novou kulturou, a také s ostatními mezinárodními studenty. Tato situace vytváří výbornou příležitost poznat nové lidi a cestovat po zemi, ve které studujeme.

Neexistuje žádný lepší a efektivnější způsob, jak se naučit cizí jazyk, než odjet studovat do zahraničí. Je o dost jednodušší naučit se jazyk, kterým se obklopíme. Opravdové kulturní odlišnosti se nemůžeme naučit čtením knih nebo sledováním televizních pořadů. Jen pokud v zahraničí strávíme nějaký čas, budeme mít možnost opravdu porozumět jiné kultuře. Studium v zahraničí se bude nejspíš pravděpodobně lišit od toho, na co jsme zvyklý na své škole. Vyzkoušet nové způsoby vyučování může být hodně užitečné, protože nám to pomůže pochopit to, že pro stejné činnosti jsou různé způsoby provedení. Díky pobytu v zahraničí můžeme svět chápat z mnohem širší perspektivy a vidět jej z naprosto jiného úhlu, než předtím. Zážitky a zkušenosti ze studia v zahraničí nás mohou ovlivnit v přehodnocení současných názorů, jejich změně nebo utvrzení. Dostat se do naprosto odlišného prostředí může být někdy zábavné a někdy odstrašující. Zažijeme situace, které pro nás budou absolutně nové, což je výborná možnost, jak se naučit adaptovat a reagovat na různé situace, objevit v sobě nové síly a schopnosti, postavit se překážkám a vyřešit problémy. Přesně toto jsou schopnosti, které pro nás budou v životě nejužitečnější.

Z průzkumů vychází, že pouze 5 % lidí během svého života studuje v zahraničí. Přitom se svět stává stále více globalizovaný. Mezinárodní firmy investují v jiných zemích a potřebují lidi, kteří jsou schopni se pohybovat v různých kulturách. Z pohledu zaměstnavatele je člověk, který studoval v zahraničí, nezávislý, motivovaný, ochotný čelit překážkám a schopný řešit problémy v různých situacích. Zkušenost studia v zahraničí, poznávání cizích kultur a znalost jiných jazyků nám může velmi pomoci při hledání práce snů.

Cílem této práce je nalezení odpovědi na otázku: „Jaké jsou motivy zahraničních studentů studujících na ČZU pro studium v České republice?“ Analýza těchto motivů může být základem pro zvýšení podílu zahraničních studentů na ČZU oproti ostatním českým veřejným vysokým školám.

Základem práce bylo studium sekundárních dat vývoje o počtu zahraničních studentů na českých univerzitách. Dále práce vytváří základní přehled o stavu poznání motivů zahraničních studentů a dalších cizinců pro volbu České republiky ke svému působení a celkový pohled na studium na zahraniční škole. V našem případě na ČZU. Byla tak shromážděna data z literárních zdrojů i dat Českého statistického úřadu. Na základě těchto dat byla vypracována teoretická část této práce.

Získání primárních dat probíhalo formou přímých řízených rozhovorů se zahraničními studenty, kteří studovali, nebo stále aktivně studují na ČZU.

Našeho průzkumu se zúčastnili čtyři studenti. Jedna žena a tři muži ve věku 20 – 24 let. Dva dotazovaní jsou studenti druhého ročníku magisterského studia, jeden třetího ročníku a jeden druhého ročníku bakalářského studia. S rozhovorem a zveřejněním výsledků souhlasili Darja Jakutina z Ruska, Denys Kuchevskyi z Ukrajiny, který je současně členem našeho týmu, Olamide Babatunde z USA a Stephan Soroka ze Španělska. Rozhovory byly se souhlasem respondentů zaznamenány na diktafon. Na základě takto získaných informací bylo možné vyhodnotit diferenciaci preferencí zahraničních studentů.

Teoretická východiska pro řízený rozhovor

„Zodpovědět tuto otázku je nemožné, ne proto, že by byla tak obtížná, ale že byla špatně položena“ J.J. Rousseau

V tomto semestrálním projektu budou primární data získána pomocí řízených rozhovorů. Aby rozhovory přinesly kvalitní výsledky, z kterých bude možné vyvodit závěry, je nutné nepodcenit průběh přípravy.

V prvé řadě je nutné zvolit vhodný výběr osoby, se kterou bude rozhovor veden. Dále je na místě shromáždit určité informace o této osobě, kterou chceme zpovídat, o cílech a záměrech. Je žádoucí znát poněkud více o tématu, které bude předmětem interview, protože to umožní fundovaněji a konkrétněji se ptát. Velká péče by se měla věnovat přípravě otázek, případně také přípravě prostředí pro interview. Tazatel by měl mít připravenou sadu otázek, které budou mít své pořadí. Odpovědnost za zdárný průběh má tazatel i dotazovaný. Tazatel nese zodpovědnost za to, zda je dodržováno tematické zaměření, účel rozhovoru a měl by také ověřovat pravdivost informací. Současně je zodpovědný za dodržování času a za zaznamenávání rozhovoru. Dotazovaný má zodpovědnost za to, že jsou jeho odpovědi jasné, přesné, pravdivé a do detailu zodpovězené. Seřazení otázek má ctít téma, začít od primárních otázek a postupně jít do hloubky, do detailů. Nejčastěji se postupuje od otázek otevřených k otázkám uzavřeným, což znamená od rozsáhlejších odpovědí, ke stále více a více specifikovaným, krátkým. Po této přípravě může následovat samotný rozhovor.¹⁾

Jak uvádí české Ministerstvo zahraničí ČR ve svojí Zprávě o zahraniční politice z roku 2010, Česká republika nabízí stipendijní programy pro zahraniční studenty. To se týká zejména potřebných studentů z rozvojových zemí.²⁾

Ministerstvo vnitra ČR vydalo článek o migraci dostupný na internetu.³⁾ V tomto článku se pojednává o zvyšujícím počtu studentů, z nichž mnozí žádají o trvalý pobyt. Na stránkách vysokeskoly.cz ⁴⁾ bylo nalezeno mnoho informací o podmínkách studia na českých vysokých školách.

Jak uvádí Milan Mikulaštík ve svojí knize Komunikační dovednosti v praxi ⁵⁾, řízený rozhovor je nutné pečlivě připravit a stanoveného postupu se následně držet.

Migrace

Česká republika v posledních letech stala zemí, která je pro cizince migrující za prací a obchodem cílovou zemí pro dlouhodobý pobyt. V roce 2003 přijala vláda České republiky politiku v oblasti migrace je formulace účinných opatření pro podporu řízení legální migrace a naopak minimalizaci nelegální. V květnu 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, což znamená společný postup v řešení otázek migrace. ⁶⁾

Již v Československé republice, čítala německá menšina 3 124 000 německy hovořících obyvatel. Události druhé světové války vedly k vytvoření téměř homogenního státu, který se ukotvil kvůli následné izolaci až do otevření hranic v roce 1989. Nejdříve byla ČR využívána jako tranzitní země, teprve později se stává cílovou zemí přistěhovalců. Mezi lety 1994 – 1999 se počet cizinců více než zdvojnásobil (na 200 000). V roce 2000 toto číslo kleslo o 30 000 osob z důvodu legislativních změn, které však byly následně zmírněny a byl tak podpořen další nárůst migrace do ČR. K 31. 5. 2010 v ČR bylo 426 749 cizinců z toho nejčastěji občané Ukrajiny (128 636 osob, 30 %) a Slovenska (71 392 osob, 17 %), Vietnamu (60 931 osob, 14 %), Ruska (31 037 osob, 7 %) a Polska (18 572 osob, 4 %). Obecné příčiny migrace můžeme spatřovat v míře lidského pokroku, vyspělosti ekonomiky, nebo naopak v důsledku válek, porušování lidských práv, existence chudoby, politické a náboženské perzekuce atd. ⁷⁾

V posledních deseti letech se Evropská unie s nelegální migrací z afrických států. Aby se zabránilo většímu přílivu přistěhovalců, vyložila Evropská unie značné zdroje pro boj s nelegální migrací. Evropská unie spolupracuje se západoafrických policejními silami, humanitárními organizacemi a to především v oblasti Sahelu a ve Španělsku, což je v přímé korelaci k míře migrace.⁸⁾

V České republice ve školním roce 2003 studovalo na českých univerzitách 13 080 zahraničních studentů, jak můžete vidět přehledně v tabulce, která je součást příloh. Nejvíce cizinců studovalo na vysokých školách v Praze, Brně, Ostravě a v Olomouci. V roce 2008 to bylo již více než 30 000 studentů a to zejména ze Slovenska (67 %), Ruska (6 %), Ukrajiny (3 %), Vietnamu (2 %) a Velké Británie (1 %). V roce 2012 tento počet vystoupal až na 39 696. Ze zemí EU v České republice studovalo 68,76 % z tohoto počtu studentů. 60 % všech studentů pochází ze Slovenska, více než 8,5 % zahraničních studentů pochází z Ruské federace, 4,5 % z Ukrajiny. Počet studentů z Vietnamu je nižší než počet studentů z Kazachstánu, řada vietnamských studentů však přijala české občanství a jsou tedy považováni za české studenty. ⁹⁾

Nejvíce zahraničních studentů (22,5 %) studuje na Karlově univerzitě, 20,8 % na Masarykově univerzitě, 10 % na VŠE, 9,4 % na VUT v Brně, 7 % na ČVUT v Praze, 4,3 % na UP v Olomouci a 3,7 % na VŠB-TU Ostrava a pouze 3,62 % na ČZU. ¹⁰⁾

Podmínky studia cizinců na VŠ v ČR

Veškeré podmínky pro přijetí studia vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. K uchazečům z jiných zemí EU se na českých vysokých školách přistupuje jako k českým studentům. Jen studenti pocházející ze Slovenské republiky mohou studovat ve svém rodném jazyce. Studium na českých vysokých školách je bezplatné pro studenty, kteří jsou schopni studovat v češtině. V takovém případě může být od uchazeče cizí státní příslušnosti u přijímacího řízení vyžadováno doložení znalosti českého jazyka. To se většinou dělá prostřednictvím jazykového testu, nebo předložením dokladu o vykonání jazykové zkoušky. Ovšem pokud studenti chtějí studovat v jiném jazyce než českém, a to se týká i českých studentů, musí si své studium uhradit. Výši těchto poplatků si školy stanovují samy. Zahraniční studenti mají možnost za splnění stanovených podmínek využít některého z řady zahraničních stipendijních programů. Celková částka určená na program vládních stipendií činila 143 500 000 Kč. Česká republika pro akademicky rok 2010/2011 nabídla 130 stipendijních míst, z nichž 60 bylo určeno pro studium navazujících magisterských či doktorských studijních programů v anglickém jazyce. Toto bylo nabídnuto 46 rozvojovým a potřebným zemím a organizaci UNESCO. Na tato místa bylo doručeno 283 nominací, na jejichž základě bylo následně přiznáno 130 stipendií. Ke studiu nastoupilo 122 studentů a z toho 81 ke studiu v českém jazyce. Celkem 41 studentů nastoupilo ke studiu v anglickém jazyce. V rámci studijní kvóty pro UNESCO byli přijati dva studenti. ¹¹⁾

Pokud se cizinec zdržuje v České republice delší dobu než tři měsíce, je třeba si vyřídit povolení k pobytu. Studenti nepocházející ze zemí EU, Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska, jsou povinni disponovat platným vízem. ¹²⁾

Hlavní částí projektu bylo zjistit, jaké jsou motivy zahraničních studentů, vedoucí k rozhodnutí studovat v zahraničí, v tomto případě v České republice na ČZU. Pro zjištění těchto motivů byla využita metoda řízených rozhovorů.

První věc, která nás zajímala, byla, kde se dozvěděli o možnosti studia v zahraničí, konkrétně tedy na ČZU. Tři dotazovaní ze čtyř zjistili tuto informaci od svých známých. Pouze jeden v důsledku toho, že již studoval bakalářský obor v České republice, to zjistil díky jazykovým kurzům při jiné škole. Z tohoto je zřejmé, jak velkou váhu mají zkušenosti jiných lidí a na základě nich poskytnuté doporučení. Už toto zjištění bylo prvním impulzem pro rozhodnutí odjet studovat do ciziny. Velkým překvapením bylo zjištění, že univerzita nepožadovala žádné doložení jakékoliv jazykové zkoušky či certifikátu před zápisem do studia. Jazyková zkouška nebyla ani součástí přijímacího řízení. Přístup studentů ke studiu je tedy velmi individuální a to, jak se „poperou“ s pro ně cizím jazykem je už jen čistě na nich. A jaký byl ten hlavní motiv, proč zrovna studium na ČZU? Dotazovaní se v podstatě shodli na stejné odpovědi. Chtěli si zkusit něco nového, poznat novou kulturu, zjistit, jestli zvládnou studium v cizí zemi a v cizím jazyce. Také to berou jako výhodu do budoucna při hledání práce, že budou moci nabídnout něco jiného, než další uchazeči o zaměstnání. S tímto rozhodnutím je spojeno mnoho zařizování, mnoho nového a to nás také zajímalo.

Další otázky směřovaly k tomu, jak je to s organizací před příjezdem do Čech. Tedy zda bylo potřeba získat nějaké vízum a jak dlouho trvalo jeho zařizování. Všichni dotazovaní mají Schengenské a studentské vízum. Vyřídit všechny formality netrvalo překvapivě moc dlouho, maximálně 3 měsíce. Co se týče dopravy do České republiky, velmi záleželo, odkud studenti pochází. Například Olamide přicestoval z USA samozřejmě letadlem a letenka nepatřila zrovna k nejlevnějším. V té době za ní zaplatil 19 000 Kč. Darja přicestovala z Ruska také letadlem a za letenku zaplatila kolem 7 000 Kč. Levnější variantu zvolili Denys a Stephan, kteří využili autobusové dopravy, kde nízká cena byla vykoupena „příjemným“ celodenním cestováním. Cesta z Ukrajiny i Španělska byla srovnatelně dlouhá a to zhruba 25 hodin. Když už studenti dorazili do Čech, museli si zajistit vhodné ubytování. Tady je to půl na půl. Dva studenti využili možnosti bydlení na koleji a dva dali přednost většímu pohodlí a soukromí v bytě, byť musí vynaložit větší náklady na ubytování. Současně s tímto tématem se nabízí otázka, zda dostávají nějaké stipendium. Darja a Denys si podali žádost na ubytovací stipendium, jak to praktikuje i mnoho českých studentů. Toto stipendium se dá považovat za příjemné přilepšení, jelikož se jedná o částku cca 2 000 Kč, nicméně náklady na ubytování to rozhodně nepokryje, navíc je vyplácené jednou za tři měsíce. To Olamide a Stephan dostávají stipendium v rámci Erasmus programu a tam už se jedná o výrazně vyšší částku, kterou navíc obdrží každý měsíc. Jde o částku v rozmezí 10 000 – 12 000 Kč. V tomto případě se kluci shodují, že s tímto příjmem už se vyžít dá bez problému a na přidělenou výši stipendia si nestěžují.

Mezi další velmi důležitou část rozhovorů patřilo samotné studium na ČZU. Zajímalo nás, jak zde hodnotí studium v porovnání se studiem ve své rodné zemi. Zde se odpovědi poměrně lišily. Někdo z dotazovaných považuje studium na ČZU za lehčí než ve své domovské škole, někomu se naopak zdá poměrně složité. Dá se říct, že je to také ovlivněno tím, v jaké řeči studují a jak moc jsou jazykově vybaveni. Rozhodně je rozdíl, jestli studenti z Ukrajiny a Ruska musí studovat v českém jazyce, byť ruština a čeština jsou si relativně podobné, ale přesto to je pořád jiný jazyk, než když student z USA hovořící anglicky studuje na naší škole také v angličtině. Pokud dojde na komparaci náročnosti zkoušek, tam se shodují, že požadavky jsou všude skoro stejné. Olamide z USA dodal pro nás všechny známý, avšak v mnohých případech špatně proveditelný fakt, co si budeme povídat, že zkoušky nejsou tak hrozné, pokud se připravuje během celého semestru, nikoliv jen o zkouškovém. Co nás však zaujalo a jistě bychom to uvítali i na ČZU bylo, že na univerzitě na Ukrajině neměli skoro žádné zkoušky. Cvičící jim jednoduše navrhl známku, a pokud s tím studenti souhlasili, k žádné zkoušce už jít nemuseli. Co se týče studijních materiálů, všichni využívají stejných způsobů jejich získávání, jako čeští studenti. Tedy především internet, knihovna nebo kontakty se studenty z vyšších ročníků. Vybavenost a celkový vzhled univerzity a celého kampusu hodnotí kladně, stejně tak i dostupné občerstvení a možnost stravovat se v Menze. Jelikož jde o zahraniční studenty, jídlo v Menze je pro ně zajímavé, celkově jim česká kuchyně chutná. Mezi otázky, na které dotazovaní odpovídali, také patří, jaké aspekty studia na zahraniční univerzitě hodnotí pozitivně nebo negativně ve srovnání se studiem na ČZU. Pro Darju je menší negativní aspekt, že zde nestuduje ve svém rodném jazyce, což jí občas stěžuje práci. Naopak se jí líbí, že na ČZU se snaží rozvíjet mezikulturní vztahy, což považuje za velmi přínosné pro společnost. Stejný názor má i Denys. Uznává, že studium ve vlastním jazyce by bylo jednodušší, nicméně touto cestou má možnost zdokonalovat sám sebe a překonávat překážky, které si rozhodnutím studovat v cizí zemi sám stanovil. Negativně hodnotí skutečnost, že oproti domovské univerzitě se zde moc neklade důraz na výuku cizích jazyků. Pro studenta z USA jsou univerzita, na které studoval doma a ČZU srovnatelné. Rozdíly shledává pouze ve studijních programech, pro které se člověk rozhodne. Pro Stephana ze Španělska je velkým pozitivním aspektem velké množství zahraničních studentů, což mu umožňuje poznávat nové kultury, seznamovat se s novými lidmi a zdokonalovat se v cizích jazycích.

Předposlední otázka, která nás zajímala a současně směřovala k ukončení příjemného povídání, byla, zda by doporučili nějaký zajímavý předmět, který jim zde chybí nebo zda je něco, co by na studiu na ČZU pozměnili. Dotazovaní jsou studenti především provozně ekonomické fakulty, a proto jsou toho názoru, že by nebylo špatné do studia zahrnout předměty Negotiation and Presentation Skills, dále předměty zabývající se Human Resources a personalistikou, více praktických her a oboustranných rozhovorů na cvičeních. Jsou také toho názoru, že by do výuky bylo vhodné zahrnout více praktického znázornění probírané látky.

Závěrečná otázka byla velmi jednoduchá. Doporučili či nedoporučili byste studium na ČZU? Zde se naši dotazovaní shodli jednoznačným ANO.

Zahraniční studenti se o možnosti studia na České zemědělské univerzitě dozvěděli nejčastěji od svých známých. Z tohoto je zřejmé, jak velkou váhu mají zkušenosti a doporučení jiných lidí. Motivy zahraničních studentů pro studium v České republice na České zemědělské univerzitě jsme shledali v atraktivitě České republiky a hlavního města Prahy. O samotném výběru univerzity rozhodla poloha, vybavenost a celkový atraktivní vzhled univerzity a celého kampusu, možnost ubytování na místních kolejích, možnost stravování v Menze a velká mezinárodní komunita studentů. Další sekundární motiv byl, že Česká zemědělská univerzita sloužila jako alternativa z důvodu neúspěšného přijetí na jinou univerzitu v České republice. Respondenti by studium na České zemědělské univerzitě rozšířili o předměty s vyjednávacími a prezentačními dovednostmi, dále o předměty zabývající se lidskými zdroji a personalistikou. Uvítali by více praktických her, oboustranných rozhovorů na cvičeních a více praktického znázornění probírané látky.

Závěrem lze říci, že dotazovaní respondenti by jednoznačně doporučili studium na České zemědělské univerzitě i jiným zahraničním studentům a známým, což je pro naši univerzitu ta nejlepší vizitka a reklama, kterou mohla univerzita dostat.

ANDERSSON, R., Hunter and prey: Patrolling Clandestine Migration in the Euro-African Borderlands. In: Web of Science [online]. 2014 [cit. 2014-11-18]. Dostupné z:http://apps.webofknowledge.com.infozdroje.czu.cz/full_record.do?product=UA&search_mode=Refine&qid=4&SID=P2vP7Bl7gaYnkQOD6DN&page=1&doc=1 (z databáze)

AZYL, MIGRACE A INTEGRACE: Migrace. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-11-19]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/migrace-novy-clanek-890951.aspx

MIKULÁŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 325 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2339-6.

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Zpráva o zahraniční politice České republiky 2010. Praha: MZV ČR, 2011. ISBN 978-80-7441-002-4.

Podmínky studia na vysokých školách v České republice. VysokeSkoly.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-19]. Dostupné z:http://www.vysokeskoly.cz/clanek/podminky-studia-na-vysokych-skolach-v-ceske-republice



Počet shlédnutí: 39